pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I) a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady [anonymizováno] ve výši [částka] do tří dnů od právní [anonymizováno] rozsudku (výrok II).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] coby náhrady škody a částky [částka] coby odškodnění nemajetkové újmy. Ke vzniku škody a nemajetkové újmy došlo dle žalobních tvrzení nesprávným úředním postupem a rozhodnutím ve věcech vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a pod sp. zn. [spisová značka], a to konkrétně tím, že Městský soud v Praze přiznal v rozporu se zákonem a judikaturou žalované České republice na náhradě nákladů [anonymizováno] paušální náhradu hotových výdajů.

3. Žalovaná nesporovala, že u ní žalobce uplatnil nárok na náhradu škody ve výši [částka] a nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši [částka], a to dne [datum]. Nároky neshledala žalovaná důvodnými ani co do jejich základu, ani co do jejich výše.

4. Soud I. stupně ze shodných tvrzení stran zjistil, že žalobce uplatnil předběžně u žalované nárok na náhradu škody ve výši [částka] a nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši [částka], a to dne [datum], a že žalovaná neshledala ve stanovisku ze dne [datum] nároky důvodnými.

5. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud I. stupně zjistil, že žalobce se žalobami, podanými u Obvodního soudu pro Prahu 7, domáhal proti žalované České republice zaplacení částky [částka] a částky [částka], a že Obvodní soud pro Prahu 7 žaloby jako nedůvodnou zamítl a Městský soud v Praze k odvolání žalobce napadené rozsudky potvrdil a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího [anonymizováno] celkem částku [částka].

6. Na takto zjištěný skutkový stav aplikoval soud I. stupně zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti [anonymizována dvě slova] způsobenou [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“), a s odkazem zejména na § 7, § 8 a § 13 OdpŠk uzavřel, že žalobci nesvědčí již odpovědnostní titul. Nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu [anonymizováno] jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Nesprávnost úředního postupu či vady úkonů [anonymizováno] úředním postupu, které směřují k vydání rozhodnutí, jež nacházejí svůj odraz v jeho obsahu, mohou být posuzovány toliko z hlediska odpovědnosti státu [anonymizována dvě slova] způsobenou nezákonným rozhodnutím. Na podkladě učiněných skutkových zjištění však soud I. stupně dále uvážil, že ani odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 OdpŠk není dán, neboť zde není žádné pravomocné rozhodnutí, které by bylo posléze pro nezákonnost změněno nebo zrušeno. Dotčené rozsudky Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nebyly pro nezákonnost změněny ani zrušeny.

7. Soud I. stupně proto žalobu již pro absenci odpovědnostního titulu zamítl.

8. O nákladech [anonymizováno] rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v [anonymizováno] zcela úspěšné žalované přiznal jejich náhradu ve výši [částka], což představuje jednu paušální náhradu nezastoupeného účastníka.

9. Proti rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Vytýkal soudu I. stupně, že nepřihlédl k jeho žalobním tvrzením, důkazním návrhům a k jeho právní argumentaci. Zopakoval, že dle judikatury Ústavního soudu (konkrétně nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 39/13) nelze přiznat paušální náhradu hotových výdajů vzniklých v soudním [anonymizováno] tomu z účastníků, kterému nelze přiznat paušální náhradu nákladů [anonymizována dvě slova] právní zastoupení advokátem. Setrval na právním názoru, že postup Městského soudu v Praze, který v dotčených rozhodnutích rozhodl o náhradě nákladů [anonymizováno] mezi účastníky, je nesprávným úředním postupem, neboť Městský soud v Praze nezohlednil nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 39/13, resp. rozhodl v rozporu s jeho závěry. Tuto svou právní argumentaci žalobce dále rozsáhle rozváděl. Všechny atributy nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 OdpŠk jsou dle názoru žalobce naplněny, přičemž v příčinné souvislosti s neprávným úředním postupem vznikla žalobci škoda. Žalobce dále vytýkal soudu I. stupně, že nepřípustně učinil tzv. souhrnná zjištění. Napadený rozsudek je proto nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů a pro nesrozumitelnost. V odůvodnění napadeného rozsudku nadto absentuje právní hodnocení.

10. Žalobce navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně pro nepřezkoumatelnost zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu [anonymizováno], přičemž aby zároveň nařídil, aby v dalším [anonymizováno] věc projednal a rozhodl jiný soudce, eventuálně navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci žalovanou částku s příslušenstvím a rovněž náhradu nákladů [anonymizováno] před soudy obou stupňů.

11. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

12. Odvolací soud projednal odvolání, aniž nařizoval jednání, neboť bylo podáno pouze z důvodu nesprávného právního posouzení a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (vizte § 214 odst. 3 o. s. ř.).

13. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř., včetně správnosti postupu v [anonymizováno] předcházejícího jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

14. Dle názoru odvolacího soudu má odůvodnění napadeného rozsudku všechny náležitosti dle § 157 odst. 2 o. s. ř. Z odůvodnění je zcela zřejmé, čeho se žalobce domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřila žalovaná, tedy jaká byla skutková tvrzení stran. Soud I. stupně jasně vyložil, které skutečnosti má prokázány či zjištěny z nesporných tvrzení stran a o které důkazy opřel svá skutková zjištění. V daném případě neučinil tzv. souhrnné skutkové zjištění, které činí rozsudek nepřezkoumatelným, jak dovozuje žalobce v odvolání. Soud I. stupně učinil konkrétní skutková zjištění ze čtyř soudních rozhodnutí, konkrétně ze dvou rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 7 a ze dvou rozhodnutí odvolacího Městského soudu v Praze, který rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 7 k odvolání žalobce přezkoumal. Z odůvodnění rozsudku soudu I. stupně je přitom zřejmé, jaká skutková zjištění z těchto čtyř listinných důkazů učinil, tj. že Obvodní soud pro Prahu 7 žalobu žalobce v obou případech zamítl a že odvolací Městský soud v Praze tyto rozsudky jako věcně správné potvrdil a uložil žalobci povinnost nahradit žalované České republice náklady [anonymizováno], vždy ve výši [částka]. Mezi těmito důkazy nebylo žádných rozporů, které by bylo třeba vysvětlovat.

15. Soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku rovněž vyložil, jak věc posoudil po právní stránce, a řádně odůvodnil i nákladový výrok.

16. Odvolací soud na tomto místě připomíná, že měřítkem toho, zda napadené rozhodnutí soudu I. stupně je či není přezkoumatelné, je především zájem účastníků [anonymizováno] na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. Jednotlivé - byť i ne zcela přiléhavé - věty uvedené v odůvodnění nemohou způsobit nepřezkoumatelnost rozhodnutí jako celku. Rozhodnutí není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly na újmu uplatnění práv odvolatele (vizte např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

17. V odůvodnění napadeného rozsudku soud I. stupně postupoval způsobem předpokládaným § 132 a § 157 odst. 2 o. s. ř. A nelze přehlédnout, že žalobce na základě rozsudku soudu I. stupně zformuloval obsáhlé odvolání, ve kterém soudu I. stupně vytýká vyjma nedostatků v odůvodnění i nesprávné právní posouzení věci.

18. Soud I. stupně provedl dle názoru odvolacího soudu dokazování v dostatečném rozsahu. Jeho další doplňování pokládá i odvolací soud [anonymizováno] nadbytečné, neboť skutkový stav věci byl zjištěn v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci. Odvolací soud pro stručnost na výstižná skutková zjištění soudu I. stupně odkazuje.

19. Soud I. stupně nepochybil ani v právním posouzení zjištěného skutkového stavu.

20. Ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod zaručuje každému právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu [anonymizováno] správy nebo nesprávným úředním postupem, avšak co do podmínek vzniku nároku na náhradu škody a podrobností odkazuje čl. 36 odst. 4 Listiny na zákon, kterým je OdpŠk. Ten, v souladu s čl. 36 odst. 3 Listiny, rozlišuje dvě základní formy odpovědnosti státu [anonymizována dvě slova] způsobenou v souvislosti s výkonem státní [anonymizováno] státními a jinými pověřenými orgány. Vedle odpovědnosti [anonymizována dvě slova] způsobenou nezákonným rozhodnutím zavádí i druhou formu, která je spojena s nesprávným úředním postupem. [anonymizováno] státu [anonymizována dvě slova] vzniká dle OdpŠk [anonymizováno] kumulativního naplnění tří předpokladů, kterými jsou: 1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody nebo nemajetkové újmy, 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem/nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Existence těchto podmínek musí být v soudním [anonymizováno] postavena najisto, nepostačuje pouhá pravděpodobnost splnění některé z nich. Důkazní břemeno je přitom na poškozeném (vizte [příjmení], P.: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 64).

21. Podle § 5 písm. a) a b) OdpŠk stát odpovídá [anonymizováno] podmínek zákonem stanovených [anonymizována dvě slova], která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním [anonymizováno], ve správním [anonymizováno], v [anonymizováno] podle soudního řádu správního nebo v [anonymizována dvě slova], a [anonymizována dvě slova], která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

22. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

23. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá [anonymizována dvě slova] způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se [anonymizováno] nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

24. Vyjma § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v zákoně blíže definován. Jedná se o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů, než je činnost rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu [anonymizováno] jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí (vizte [příjmení], P.: [anonymizováno 7 slov]. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 146 –147).

25. Podle ustálené judikatury se nárok na náhradu škody způsobené nesprávností či vadou postupu státního orgánu, které se projeví v obsahu rozhodnutí, posuzuje jedině z hlediska odpovědnosti státu [anonymizována dvě slova] způsobenou nezákonným rozhodnutím podle § 5 písm. a) a § 8 odst. 1 OdpŠk. Nezákonnost rozhodnutí se poměřuje požadavkem, aby pravomocné rozhodnutí, od nějž je vznik škody odvozován, bylo příslušným orgánem pro nezákonnost zrušeno nebo změněno; rozhodnutím tohoto orgánu je soud v [anonymizováno] o náhradu škody způsobené výkonem [anonymizována dvě slova] vázán a není oprávněn sám hodnotit, zda předmětné rozhodnutí je skutečně nezákonné (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

26. V daném případě spatřuje žalobce nesprávný úřední postup v rozhodnutí odvolacího Městského soudu o náhradě nákladů [anonymizováno] mezi účastníky. De facto dovozuje nezákonnost samotného rozhodnutí Městského soudu v Praze O nesprávný úřední postup se proto nejedná a [anonymizováno] státu [anonymizována dvě slova] lze zvažovat toliko z titulu nezákonného rozhodnutí.

27. Jak zjistil již soud I. stupně, dotčenými rozsudky Městského soudu v Praze byla [anonymizováno] skončena. Žalobce ani jen netvrdí, že by tyto rozsudky byly pro nezákonnost zrušeny nebo změněny, a nic takového soud I. stupně provedeným dokazováním nezjistil. [anonymizováno] tvrzenou [anonymizováno] a nemajetkovou újmu proto žalovaná neodpovídá ani z titulu nezákonného rozhodnutí.

28. Vzhledem ke shora uvedenému odvolací soud přisvědčuje soudu I. stupně v závěru, že základní podmínka vzniku odpovědnosti státu [anonymizována dvě slova] podle OdpŠk v podobě nesprávného úředního postupu nebo nezákonného rozhodnutí není v projednávané věci dána a žalované nároky nejsou již pro absenci odpovědnostního titulu důvodné.

29. Odvolací soud proto postupem podle § 219 o. s. ř. odvoláním napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil, a to včetně akcesorického nákladového výroku.

30. Soud I. stupně nepochybil, pokud s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal zcela úspěšné žalované právo na náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka]. Žalované náleží dle § 151 odst. 3 o. s. ř. paušální náhrada ve výši 1 x [částka], a sice [anonymizováno] vyjádření k žalobě dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů [anonymizováno] v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

31. Pro úplnost odvolací soud na tomto místě uvádí, že nálezem pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 39/13, publikovaným pod [číslo] Sb., byl stvrzen jako ústavně konformní výklad, podle kterého v situacích, v nichž by účastníkovi [anonymizováno] zastoupenému advokátem byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů [anonymizováno] poskytování právních služeb (advokátní tarif), přísluší tatáž paušální náhrada i nezastoupenému účastníkovi [anonymizováno], a to jako náhrada hotových výdajů podle § 137 odst. 1 o. s. ř. Tzn. Ústavní soud v tomto nálezu zdůraznil demonstrativnost výčtu nákladů uvedeného v § 137 odst. 1 o. s. ř. a možnost zahrnutí mezi tyto náklady i hotové výdaje nezastoupeného účastníka stanovené paušální částkou dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu.

32. O nákladech odvolacího [anonymizováno] rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. [anonymizováno] použití argumentu a contrario, neboť v odvolacím [anonymizováno] zcela úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.