o vyklizení pozemku a určení vlastnictví, o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], doplněného usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a opraveného usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl soud I. stupně žalobu na vyklizení stavby - garáže bez čp a č. evidenčního umístěné na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha zapsaného na [list vlastnictví] vedeného [stát. instituce], Katastrální pracoviště Praha (výrok I.), určil, že výlučným vlastníkem stavby - garáže bez čp a č. evidenčního umístěné na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha zapsaného na [list vlastnictví] vedeného [stát. instituce], Katastrální pracoviště Praha, je [příjmení] bytové družstvo [obec a číslo], [IČO], se sídlem [adresa]) a uložil žalobci zaplatit žalovanému náklady řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky (výrok III.).

2. Doplňujícím usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], doplnil soud I. stupně dle § 166 o.s.ř. rozsudek ze dne [datum] o výroky IV. a V. tak, že zastavil po zpětvzetí žaloby řízení o vyklizení pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Nusle, obec Praha, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], Katastrální pracoviště Praha na listu vlastnictví [číslo] (výrok IV.) a uložil žalobci zaplatit žalovanému náklady zastaveného řízení [částka] do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. [jméno] [příjmení] (výrok V.).

3. Doplňující usnesení napadl včasným odvoláním žalobce (věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]). Namítal, že nevzal žalobu na vyklizení pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], zpět. Rovněž je nesprávný výrok o nákladech řízení. Pokud žalobce nevzal žalobu zpět, nezavinil zastavení řízení a o nákladech nelze rozhodnout dle § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. Navíc o nákladech řízení bylo rozhodnuto již rozsudkem ze dne [datum].

4. Odvolací soud postupem dle § 212 a § 212a o.s.ř. dospěl k závěru, že odvolání je důvodné částečně.

5. Jak vyplývá z protokolu o jednání Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], žalobce vzal při tomto jednání výslovně žalobu týkající se vyklizení pozemku parc. [číslo] zpět. Žalovaný s tímto zpětvzetím souhlasil.

6. Soud I. stupně tedy postupoval v souladu s § 96 odst. 1, 2 o.s.ř., když řízení o vyklizení pozemku zastavil. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o.s.ř. a rozsudek soudu I. stupně doplněný usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], o výrok IV. jako věcně správný potvrdil (viz výrok III. tohoto rozsudku).

7. Pokud jde o doplnění rozsudku o výrok V. o nákladech částečně zastavovaného řízení, uvádí odvolací soud následující.

8. Dle § 151 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí.

9. Dle usnesení NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v usnesení o částečném zastavení řízení jen pro část uplatněného nároku soud nerozhoduje o náhradě nákladů řízení. Takový postup by ve svém důsledku zkresloval výsledek řízení pro pozdější zhodnocení celkového procesního úspěchu sporných stran v rozhodnutí, jímž se řízení končí.

10. Předmětem tohoto řízení jsou tři nároky, jednak na vyklizení pozemku, jednak na vyklizení garáže, jednak vzájemný návrh na určení vlastnictví garáže. Ohledně nároku na vyklizení garáže a na určení vlastnictví garáže bylo rozhodnuto výroky I. a II. rozsudku ze dne [datum], který byl napaden odvoláním žalobce (věc Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka]). Ohledně nároku na vyklizení pozemku bylo rozhodnuto výrokem IV. rozsudku soudu I. stupně ve znění doplňujícího usnesení, jež bylo nyní v tomto výroku potvrzeno dle § 219 o.s.ř.

11. Z výše uvedeného je zřejmé, že o nákladech takto částečně zastavovaného řízení bude po zhodnocení celkového procesního úspěchu stran rozhodováno v rozhodnutí, jímž se bude řízení ve věci samé končit, tedy až v tomto odvolacím řízení (viz výrok IV. tohoto rozsudku).

12. Ohledně věci samé.

13. Žalobce se podanou žalobou domáhal vyklizení stavby garáže s tím, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], jehož součástí je předmětná garáž. Žalovaný garáž užívá bez právního důvodu od [datum], kdy v rámci předávacího protokolu podepsaného mezi žalobcem a žalovaným byla žalobci předána i nájemní smlouvu na garáž v nájmu [jméno] [příjmení].

14. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Podal vzájemný návrh na určení, že je vlastníkem garáže. Původní vlastník LBD [obec] se rozdělil na jednotlivá bytová družstva pražských městských částí. Pozemek parc. [číslo] s garáží připadl do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalobce vznikl až dne [datum]. Žalobce s žalovaným uzavřeli dne [datum] dohodu o vypořádání majetku dle § 29 zák. [číslo]. Žalobce se takto stal vlastníkem pozemku parc. [číslo]. Garáž nebyla předmětem vypořádání a zůstala ve vlastnictví žalovaného.

15. Soud I. stupně ve věci provedl výslech svědkyně [jméno] [příjmení], kterým bylo prokázáno, že svědkyně je nájemkyní předmětné garáže od roku 1992 až dosud. Nájemné vždy až do současnosti hradila žalovanému. Od žalovaného byla informována, že vzniklo nové bytové družstvo, ale nikdy s žalobcem neuzavírala nájemní smlouvu a ani mu neplatila nájemné. Někdy v roce 2000 dostala dopis od žalobce, v němž jí vyzýval, ať garáž vyklidí. Řešila to s právním zástupcem žalovaného, jak žalobce reagoval, si nevzpomíná. Svědkyně je členkou LBD [obec a číslo] (žalovaného) nikoli členkou [anonymizována dvě slova] (žalobce). Uživatel sousední garáže je také členem LBD.

16. Soud I. stupně ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.

17. Pro družstvo [anonymizováno] pro obvod [příjmení] [jméno] bylo zapsáno vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] s domem [adresa] a pozemku parc. [číslo] dle kupní smlouvy ze dne [datum] (zápis z knihovní vložky [číslo]).

18. Magistrát hl. m. Prahy povolil dne [datum rozhodnutí] stavebním povolením [číslo jednací] Bytovému družstvu [anonymizováno] pro obvod [příjmení] [jméno] u novostavby činžovního domu, č. kat. 284 v [obec] – [část obce] stavbu předmětné garáže.

19. Žalovaný uzavřel dne [datum] s M. [příjmení] nájemní smlouvou na garáž umístěnou v přízemí domu [adresa] v ulici [ulice a číslo] (smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] včetně výpočtového listu a protokol o převzetí garáže ze dne [datum]).

20. Dne [datum] bylo na jednání představenstva [anonymizováno] [obec a číslo] (žalovaného) schváleno prohlášení vlastníka budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], jímž došlo k vymezení jednotek v budově a určení společných částí budovy (prohlášení vlastníka ze dne [datum]).

21. Žalovaný oznámil na [anonymizována dvě slova] v souvislosti se vznikem Bytového družstva [anonymizována dvě slova] ukončení odběru na [číslo] ke dni [datum] s tím, aby faktury za odběr po tomto datu byly adresovány žalobci (oznámení o vyčlenění samostatného právního subjektu ze dne [datum]).

22. Dne [datum] paní [příjmení]. [příjmení] obdržela od žalovaného upozornění o nově vzniklém BD [anonymizováno] (přípis M. [příjmení] ze dne [datum]).

23. Dne [datum] byl sepsán mezi žalobce a žalovaným předávací protokol, jehož předmětem bylo mj. předání nájemní smlouvy M. [příjmení] (předávací protokol ze dne [datum]).

24. Dne [datum] byl vyhotoven geometrický plán [číslo] kde byla zaměřena předmětná garáž s uvedením čísla pozemku [číslo] [ulice] úřad potvrdil existenci stavby garáže s tím, že dle geometrického plánu [číslo] pod [číslo] ze dne [datum] je garáž postavena na pozemku parc. [číslo] u domu [adresa] v k. ú. [část obce] (přípis Magistrátu ze dne [datum], sdělení Městské části [obec a číslo] ze dne [datum], přípis SBD Život ze dne [datum] a ze dne [datum], žádost LBD Život ze dne [datum] a výkaz výměr podle KN ze dne [datum]).

25. Dne [datum] žalobce uzavřel s žalovaným dohodu o vypořádání majetku práv a povinností, přičemž žalovaný prohlásil, že je vlastníkem nemovitostí vymezených v čl. I (budovy [adresa], pozemku par. [číslo] pozemku parc. [číslo] bez uvedení předmětné garáže) s tím, že žalovaný vymezil v prohlášení vlastníka ze dne [datum] bytové jednotky v domě [adresa]. V čl. VI. dohody o vypořádání je uvedeno, že předmětem přechodu vlastnictví nemovitostí z žalovaného na žalobce jsou pouze nemovitosti uvedené v čl. IV. dohody, tj. specifikované bytové jednotky v domě [adresa] a pozemek [parcelní číslo] - bez uvedení předmětné garáže (dohoda o vypořádání majetku práv a povinností ze dne [datum]).

26. Dne [datum] žalovaný uzavřel s M. [příjmení] novou nájemní smlouvu na předmětnou garáž (smlouva o nájmu nebytového prostoru ze dne [datum]).

27. Dne [datum] stavební úřad MČ [obec a číslo] sdělil, že stavebním povolením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla povolena stavba předmětné garáže, přičemž dle geometrického plánu [číslo] 2014 potvrzeného Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu dne [datum] pod [číslo] [rok] je stavba garáže postavena na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], u domu [adresa] (geometrický plán ze dne [datum] spolu s přípisem ze dne [datum]).

28. Přípisy ze dne [datum] a [datum] sdělovala JUDr. [příjmení] žalobci, že předmětná garáž je ve vlastnictví žalovaného a nepřešla do vlastnictví žalobce. Dosud nebyla zapsána v katastru nemovitostí, což hodlá žalovaný napravit. Žalobce byl vyzván k uzavření dohody o prohlášení vlastnictví ke stavbě garáže (přípis Dr. [příjmení] adresovaný žalobci ze dne [datum] a ze dne [datum]).

29. Žalobce navrhl zápis svého vlastnického práva ke stavbě garáže, kdy toto bylo zapsáno v záznamovém řízení pod č. Z [číslo] [rok] [číslo] zahájeném dne [datum], kde bylo dokládáno toliko potvrzení o existenci stavby a geometrický plán [číslo] [rok] (doklad o záznamovém řízen č. Z [číslo] [rok] [číslo]).

30. Žalobce je evidován jako vlastník pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha zapsaného na [list vlastnictví], jehož součástí je stavba bez čp/ev. - garáž (výpis z KN ke dni [datum]).

31. Soud I. stupně aplikoval § [číslo] odst. 2 a § 3055 odst. 1 zák. č. 89/2012 občanského zákoníku (o.z.), § 120 odst. 2 a § 133 odst. 2, 3 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (obč. zák.) a § 2 odst. 1 písm. b), d) zák. č. 344/1992, katastrální zákon.

32. Dle soudu I. stupně stavba garáže, povolena stavebním povolením ze dne [datum] (kolaudační rozhodnutí se nedochovalo), reálně existovala nejpozději [datum], kdy byla zaměřena geometrickým plánem [číslo] a podléhala zápisu do evidence katastru nemovitostí.

33. Z hlediska účinků převodu vlastnického práva podle § 133 odst. 2 a 3 obč. zák. není podstatné, zda nemovitost v době uzavření smlouvy o převodu je či není evidována v katastru nemovitostí, relevantní je, zda nemovitost v katastru nemovitostí má být (de lege lata) evidována. K převodu může dojít jen vkladem vlastnického práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

34. Žalobce tak nemohl nabýt vlastnictví stavby garáže, nedošlo ke vkladu jeho vlastnického práva.

35. Navíc garáž nebyla ani předmětem dohody o vypořádání majetku ze dne [datum].

36. Vůle k převedení vlastnického práva ke stavbě garáže z žalovaného na žalobce není patrna ani z výpovědi nájemkyně M. [příjmení], která po celou dobu nájemního vztahu hradila nájemné za užívání garáže žalovanému, ani z oznámení o ukončení odběru vody ke dni [datum], neboť není zřejmé, že se týkalo garáže.

37. K zápisu vlastnického práva žalobce ke garáži došlo toliko v rámci záznamového řízení pod č. Z [číslo] [rok] [číslo] zahájeného dne [datum], kde bylo dokládáno pouze potvrzení o existenci stavby a geometrický plán [číslo] [rok], nikoli nabývací titul žalobce ke stavbě garáže.

38. Podle § 980 odst. 2 z. č. 89/2012 občanského zákoníku sice platí, že je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem, avšak jedná se o vyvratitelnou domněnku, která byla vyvrácena výše uvedenými důkazy provedenými v tomto řízení.

39. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem, kdy nebylo prokázáno vlastnické právo žalobce ke stavbě garáže, soud I. stupně žalobu o vyklizení stavby - garáže bez čp a č.e. umístěné na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] zamítl a naopak vyhověl vzájemnému návrhu žalovaného na určení jeho vlastnického práva ke stavbě garáže.

40. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

41. Uvedený rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce. Namítal následující.

Žalobce se vyčlenil ze žalovaného dle § 29 zákona č. 72/1994 Sb. Dle § 29 odst. 3 uvedeného zákona přešly na žalobce dům [adresa] na pozemku č. parc. [číslo], pozemek č. parc. [číslo], pozemek č. parc. [číslo] i garáž bez č.p./č.e. O tom svědčí i předávací protokol ze dne [datum], kdy žalovaný fyzicky předal žalobci i garáž včetně nájemní smlouvy na ni. Nedbalost žalovaného, kdy nedošlo ke vložení garáže do katastru nemovitostí, nemůže nic změnit na tom, že dle § 29 uvedeného zákona je vlastníkem garáže žalobce. Soud I. stupně nesprávně aplikoval ustanovení občanského zákoníku, měl aplikovat § 29 zákona č. 72/1994 Sb.

Nebyla předložena žádná listina prokazující vlastnictví žalovaného. [příjmení] bytové družstvo [obec] zaniklo bez likvidace ke dni [datum]. Vzniklo 10 nástupnických družstev, tedy i žalovaný. Usnesení shromáždění delegátů rozhodlo o rozdělení majetku na jednotlivé subjekty. Tuto přílohu notářského zápisu ze dne [datum] žalovaný soudu nepředložil, ač jej musí mít k dispozici. Garáž v přílohách uvedena není, jelikož nebyla zaznamenána v katastru nemovitostí. Naopak žalobce je nyní v katastru nemovitostí veden jako vlastník garáže.

Žalovaný neprokázal právní zájem na určovací žalobě.

Bylo nesprávně rozhodnuto o nákladech řízení. Není správná tarifní hodnota [částka], počet úkonů právní služby, resp. mělo být rozhodnuto dle § 150 o.s.ř.

Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a uložil žalovanému vyklidit parcelu č. parc. [číslo], jejíž součástí je garáž bez č.p./č.e. a zamítl žalobu na určení vlastnictví garáže bez č.p./č.e. na pozemku č. parc. [číslo] pro žalovaného.

42. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání požadoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

Na žalobce nemohlo přejít vlastnictví garáže dle § 29 zákona č. 72/1994 Sb. Jednak dohodou dle § 29 odst. 3 zákona nebyla na žalobce garáž převedena. jednak nemohla na žalobce přejít ze zákona, neboť nebyla součástí domu [adresa].

V době převodu na žalobce neplatila zásada super ficies solo a garáž nepřešla s pozemkem č. parc. [číslo] na žalobce. Garáž a pozemek byly a jsou dvě samostatné věci. Tedy dle § 3055 o.z. nemohlo dojít ke splynutí vlastnictví garáže s pozemkem. Předávací protokol z [datum] nevykazuje znaky převodu vlastnického práva.

Provedení důkazu listinou prokazující rozdělení majetku LBD [obec] do deseti LBD městských částí je nadbytečné. [jméno] zástupkyně žalobce prohlásila před soudem I. stupně na jednání [datum], že byla v době rozdělení zástupkyní LBD. V žádných smlouvách garáž uvedena nebyla, ale přecházela. Žalobce tak učinil nesporným vlastnictví žalovaného ke garáži (před vznikem žalobce).

43. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o.s.ř. a řízení dále doplnil o důkazy předložené již soudu I. stupně, aby byla zejména dostatečně objasněna chronologie vzniku jednotlivých subjektů.

44. Pro [ulice] a bytové družstvo [anonymizováno] pro obvod [příjmení] [jméno] bylo zapsáno vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] s domem [adresa] (dříve parc. [číslo] se stavebním domem [anonymizováno]) a pozemku parc. [číslo] – zahrada (dříve parc. [číslo] role) dle kupní smlouvy ze dne [datum]. Podle výměru Ministerstva práce a sociálních věcí z [datum] bylo vloženo vlastnické právo pro OBD [obec] (Obecně prospěšné okresní bytové družstvo v [obec]). Podle potvrzení LBD v [obec] ze dne [datum] byla dne [datum] poznamenána změna názvu vlastníka na [příjmení] bytové družstvo v [obec] (zápis z knihovní vložky [číslo]).

45. Žádostí ze dne [datum] požádalo [ulice] a bytové družstvo [anonymizováno] pro obvod [příjmení] [jméno] stavební referát Magistrátu hl. m. Prahy o kolaudaci stavby dvou garáží na parcele č. kat. [číslo] (žádost ze dne [datum]).

46. [příjmení] bytové družstvo [obec], Obvodní správa v [obec a číslo], uzavřel dne [datum] s [jméno] [příjmení] nájemní smlouvou na garáž umístěnou v přízemí domu [adresa] v ulici [ulice a číslo] (smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne [datum]).

47. Dne [datum] bylo zapsáno do obchodního rejstříku [příjmení] bytové družstvo [obec a číslo] (žalovaný), které vzniklo transformací původního LBD [obec], které zaniklo bez likvidace (úplný výpis z obchodního rejstříku žalované).

48. Dne [datum] bylo zapsáno do obchodního rejstříku Bytové družstvo [anonymizována dvě slova], žalobce (úplný výpis z obchodního rejstříku).

49. Dle čl. I. dohody o vypořádání majetku, práv a povinností mezi dosavadním družstvem žalovaného a novým družstvem žalobce ze dne [datum] se žalovaný stal vlastníkem domu [adresa], pozemku č. parc. [číslo] a pozemku č. parc. [číslo] při založení LBD [obec a číslo] (na základě notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka], [spisová značka]) a na základě rozdělení majetku LBD [obec] (notářský zápis ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka], [spisová značka]).

50. Soudu I. stupně předložený notářský zápis ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka], [spisová značka], je osvědčením o průběhu celopražského shromáždění delegátů LBD [obec], na kterém bylo přijato usnesení o zrušení LBD v [obec] a o rozdělení majetku (příloha 2 notářského zápisu).

51. Z přílohy 2 naposledy uvedeného notářského zápisu (notářský zápis ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka], [spisová značka]) bylo zjištěno, že bylo přijato následující usnesení:

Bylo rozhodnuto o zrušení LBD [obec] bez likvidace rozdělením na nově vzniklá družstva ke dni [datum], pokud do toho dne budou provedeny zápisy do obchodního rejstříku, jinak ke dni zápisů. LBD [obec a číslo] bylo založeno dne [datum] dle notářského zápisu č. j. [spisová značka], [spisová značka] (čl. I.).

Veškeré obchodní jmění zanikajícího LBD [obec] přechází na jeho nástupce (čl. II.).

Nemovitosti, tj. stavby s příslušnými pozemky a pozemky ve vlastnictví zanikajícího družstva přecházejí do vlastnictví následnických družstev podle seznamu nemovitostí, který je nedílnou součástí tohoto usnesení. Pokud by se dodatečně objevila nemovitost, která není uvedena v seznamu, přechází do vlastnictví LBD [obec a číslo], pokud se nachází na území obvodu bývalého obvodního národního výboru v [obec a číslo]. Spolu s jednotlivými nemovitostmi přecházejí na jednotlivá nástupnická družstva veškerá práva a povinnosti s těmito nemovitostmi spojené, která příslušela LBD [obec] (čl. III.).

Dle přiloženého seznamu nemovitostí náleží do správy Obvodní správy LBD [obec a číslo] mimo jiné pozemky k.ú. [část obce] [číslo] s domem [adresa] (knihovní vložka [číslo]).

52. Dle znaleckého posudku vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] je garáž samostatným, zděným, přízemním, nepodsklepeným objektem, stojícím na části pozemku č. parc. [číslo].

53. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k následujícím závěrům.

A) Zhodnocení, zda garáž je součástí pozemku č. parc. [číslo]

54. Stavba garáže byla zřízena nejpozději [datum], kdy stavebník, jemuž byla stavba povolena dne [datum] ([ulice] a bytové družstvo [anonymizováno] pro obvod [příjmení] [jméno]), požádalo o její kolaudaci.

55. Dle § 297 věta před středníkem Obecného zákoníku občanského, Císařský patent [číslo] Sb.z.s., (OZO) rovněž tak patří k nemovitým věcem ty, které byly na zemi a půdě zřízeny s tím úmyslem, aby tam trvale zůstaly, jako: domy a jiné budovy se vzduchovým prostorem v kolmé čáře nad nimi.

56. Tedy v době zřízení byla garáž součástí pozemku, neboť platila superficiální zásada.

57. Dle § 25 věta druhá zákona č. 141/1950, občanský zákoník, stavby nejsou součástí pozemku.

58. Dle § 562 zákona č. 141/1950 Sb., ustanoveními tohoto zákona se řídí, pokud není dále ustanoveno jinak, i právní poměry vzniklé před 1. lednem 1951; do tohoto dne se tyto právní poměry řídí právem dřívějším (pro případ stavby a pozemku jinak stanoveno nebylo).

59. Tedy počínaje [datum], kdy nabyl účinnosti občanský zákoník z roku 1950, stavba garáže přestala být součástí pozemku a stala se samostatnou nemovitou věcí.

60. Tento režim oddělení stavby a pozemku pokračoval i za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.), když výslovně byl upraven ustanovením § 120 odst. 2 novely provedené zákonem č. 509/1991 Sb. tak, že stavba není součástí pozemku.

61. Změna nastala až dnem [datum], s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), kdy dle § 506 odst. 1 o.z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

62. Právě v důsledku uvedené změny stanovilo přechodné ustanovení § 3055 odst. 1 věta prvá o.z., že stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí.

63. V tomto případě k namítané změně vlastnictví garáže mělo dojít se vznikem žalobce, který vznikl dne [datum], resp. v souvislosti s přechodem vlastnictví ve smyslu § 29 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., vždy před [datum]. V té době platila zásada, že stavba není součástí pozemku.

64. Je proto třeba zkoumat, zda v době majetkového vypořádání mezi žalobcem a žalovaným byla garáž ve vlastnictví žalobce, který je vlastníkem pozemku č. parc. [číslo], na němž byla garáž postavena, či zda byla garáž vlastnictvím žalovaného, kdy tehdy by bylo oddělené vlastnictví pozemku a garáže a garáž by se součástí pozemku dle § 3055 odst. 1 o.z. nestala /viz dále body B) a C) odůvodnění tohoto rozsudku/.

B) Vlastnictví garáže LBD [obec a číslo] (žalovaného) před vznikem žalobce

65. [příjmení] stavby je ten, kdo ji zřídil, tedy rokem [rok] [ulice] bytové družstvo [anonymizováno] pro obvod [příjmení] [jméno], resp. po [rok] LBD [obec].

66. V řízení nebylo prokázáno přesné datum, k jakému zaniklo LBD [obec] rozdělením na deset LBD jednotlivých městských částí, tedy i na LBD [obec a číslo] (žalovaného), zda v roce 1991 či 1992 (resp. žalobce uvádí v odvolání, že k zániku LBD [obec] došlo k [datum]). Toto zjištění však není stěžejní, neboť v obou uvedených letech platila obdobná právní úprava.

67. Dle § 10 odst. 1, 2 zákona č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví, (tento zákon byl zrušen k [datum] zákonem č. 513/1991 Sb.), členská schůze rozdělovaného družstva určí, jak se družstvo rozdělí, jak se rozdělí jeho majetek a závazky, a s přihlédnutím k oprávněným zájmům jednotlivých členů určí také, do kterých družstev jednotliví členové přejdou. Rozdělované družstvo zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí na nová družstva dnem, ke kterému byla zapsána do podnikového rejstříku, a to v rozsahu určeném členskou schůzí rozdělovaného družstva. Tímto dnem se členové rozdělovaného družstva stávají členy nových družstev.

68. Dle § 69 odst. 4, 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, při rozdělení společnosti přechází jmění zaniklé společnosti na nově vzniklé společnosti. Každá ze společností vzniklých rozdělením ručí za závazky, jež přešly rozdělením ze zaniklé společnosti na ostatní společnosti, a to až do výše čistého obchodního jmění, jež na společnost přešlo ze zaniklé společnosti. Není-li v rozhodnutí o rozdělení určeno, na kterou společnost závazek přechází, je k jeho splnění zavázána společně a nerozdílně každá společnost. Mezi sebou se společnosti vypořádají v poměru, v jakém na ně přešlo čisté obchodní jmění zaniklé společnosti. V obchodním rejstříku se provede výmaz zanikající společnosti a zápis společnosti vzniklé splynutím nebo rozdělením k témuž dni. Výmaz slučované společnosti a zápis změny u společnosti, se kterou byla zanikající společnost sloučena, se rovněž provede k témuž dni.

69. Naposledy uvedená úprava platí i pro družstva (§ 260 obch. zák.).

70. Žalovaný [příjmení] [obec a číslo] bylo zapsáno do obchodního rejstříku dnem [datum], kde je také uvedeno, že vzniklo transformací původního LBD [obec], které zaniklo bez likvidace.

71. Provedením důkazu přílohou [číslo] notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka], [spisová značka] bylo prokázáno, že pozemek parc. [číslo] k.ú. [část obce], přešel na žalovaného. Garáž na něm stojící předmětem majetkového vypořádání nebyla, což ostatně tvrdí i žalobce. Pak ve smyslu čl. III. této přílohy přešla garáž do vlastnictví žalovaného, neboť se nachází na území obvodu bývalého Obvodního národního výboru v [obec a číslo]. Navíc je i notorietou, že LBD [obec] realizovalo svá vlastnická práva prostřednictvím jednotlivých obvodních správ a že právě na bázi těchto obvodních správ vznikla nástupnická LBD jednotlivých městských částí. V případě předmětná garáže to dokládá fakt, že nájemní smlouvu na garáž byla [datum] byla uzavřena s nájemcem [jméno] [příjmení] a pronajímatelem LBD [obec], Obvodní správa v [obec a číslo].

72. Nelze přehlédnout ani to, že právě od vlastnictví garáže žalovaného odvozuje žalobce svůj nárok, když tvrdí, že právě ze žalovaného přešlo vlastnictví garáže na žalobce.

73. Lze tedy uzavřít, že před vznikem žalobce byl vlastníkem předmětné garáže žalovaný, který se stal vlastníkem dle § 10 odst. 1, 2 zákona č. 176/1990 Sb., resp. dle § 69 odst. 4, 5 zákona č. 513/1991 Sb.

C) Přechod vlastnictví na žalobce

74. Žalobce byl zapsán do obchodního rejstříku [datum].

75. Dne [datum] byl mezi žalobcem a žalovaným podepsán předávací protokol, jehož součástí byla i nájemní smlouva na garáž s [jméno] [příjmení].

76. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dohoda o vypořádání majetku, práv a povinností dle § 29 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., jejíž předmětem byly pouze bytové jednotky vymezené prohlášením vlastníka ze dne [datum] v budově [adresa], pozemek č. parc. [číslo], na němž stojí dům [adresa], a pozemek č. parc. [číslo], nikoliv předmětná garáž.

77. Odvolací soud jen připomíná již výše uvedené, že v této době stavba garáže nebyla součástí pozemku [číslo] (vyděleného z pozemku č. parc. [číslo] geometrickým plánem až v roce 2014), ale byla samostatnou nemovitou věcí.

78. Dle § 29 odst. 1 věta prvá zákona č. 72/1994 Sb., ve znění do [datum], nájemci nebo vlastníci bytů nebo nebytových prostorů v budově nebo v budovách, popřípadě v domě nebo domech ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví družstva, kteří jsou členy tohoto družstva, mohou rozhodnout o vyčlenění a vzniku nového družstva.

79. Dle § 29 odst. 3 věta prvá až třetí zákona č. 72/1994 Sb., ve znění do [datum], mezi dosavadním družstvem a novým družstvem se provede vypořádání majetku, práv a povinností, které z dosavadního družstva přecházejí na nové družstvo. Nedojde-li k jiné dohodě, přechází na nové družstvo vlastnictví nebo spoluvlastnictví k budově nebo budovám, popřípadě domu nebo domům uvedeným v odstavci 1. S přechodem vlastnictví nebo spoluvlastnictví k budově nebo budovám, popřípadě domu nebo domům přechází na nové družstvo dnem jeho vzniku souhrn majetkových hodnot a zdrojů jejich krytí týkajících se této budovy nebo budov, popřípadě domu nebo domů.

80. Vlastnictví předmětné garáže nepřešlo na žalobce dohodou ze dne [datum] Dohoda nic o převodu garáže neuvádí.

81. Vlastnictví předmětné garáže nepřešlo na žalobce ani ze zákona, resp. ve smyslu § 29 odst. 3 věta druhá uvedeného zákona (viz rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a to z následujících důvodů.

82. Nájemkyně garáže [jméno] [příjmení] není členkou žalobce, je členkou jen žalovaného, tedy nemohla být tím nájemcem nebytového prostoru, který by se podílel na rozhodnutí o vyčlenění a vzniku nového družstva žalobce dle § 29 odst. 1 zákona.

83. Zejména však garáž není součástí domu [adresa], tedy domu dle § 29 odst. 1 zákona, jehož se jedině týká vyčlenění družstva žalobce v souvislosti s prohlášením vlastníka ze dne [datum]. Garáž, jak vyplývá ze znaleckého posudku ze dne [datum], není součástí budovy domu [adresa], ale je samostatným objektem postaveným mimo dům [adresa], s tímto domem není propojena stavebně ani funkčně (a contrario rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

84. Předávací protokol ze dne [datum] není převodní listinou uvedenou v § 29 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb.

85. Jelikož na žalobce nepřešlo vlastnictví garáže žádným ze způsobů uvedených v § 29 odst. 3 zákona 72/1994 Sb., zejména nikoliv dohodou dle § 29 odst. 3 zákona, která je vkladovou listinou, jsou nadbytečné úvahy soudu I. stupně týkající se nutnosti vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí budov, které mají být evidovány.

86. Odvolací soud však souhlasí s následnou úvahou soudu I. stupně, že záznam v katastru nemovitostí provedený ve prospěch vlastnictví žalobce v roce 2018 při revizi údajů katastru nemovitostí (zjištěn nesoulad údajů katastru se skutečným stavem, tedy existence stavby garáže nezapsané v katastru nemovitostí) nemůže založit vlastnické právo žalobce ke garáži, a to stejně jako vyvratitelná domněnka správnosti zápisu v katastru nemovitostí (§ 980 odst. 2 o.z.).

87. Po vyřešení otázky odlišného vlastnictví pozemku a odlišného vlastnictví garáže /body B) a C) odůvodnění/ lze učinit závěr, že jelikož ke dni [datum] stavba garáže nebyla podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku parc. [číslo] k tomuto datu byla ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, nestala se dnem [datum] součástí pozemku a je nemovitou věcí (§ 3055 odst. 1 o.z.).

88. Žalobce tedy není vlastníkem garáže. Žalobci proto nesvědčí věcná aktivní legitimace k žalobě na ochranu vlastnického práva (k žalobě na vyklizení garáže dle § 1040 odst. 1 o.z.). Soud I. stupně tedy postupoval správně, pokud žalobu na vyklizení stavby garáže výrokem I. napadeného rozsudku zamítl a odvolací soud dle § 219 o.s.ř. tento výrok jako věcně správný potvrdil (viz výrok I. tohoto rozsudku).

D) Naléhavý právní zájem žalovaného na určení vlastnictví

89. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

90. V současné době je jako vlastník garáže v katastru nemovitostí zapsán žalobce, který sporuje vlastnictví žalovaného. Žalovaný se domáhá vzájemným návrhem určení, že vlastníkem garáže je on. Takto je žalovaný věcně aktivně legitimován k žalobě na určení svého vlastnického práva, neboť jeho právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká, a to proti věcně pasivně legitimovanému žalobci, který vlastnické právo žalovaného sporuje a je jako vlastník zapsán v katastru nemovitostí.

91. Žalovaný má na požadovaném určení i naléhavý právní zájem, neboť soudní rozhodnutí určující vlastnické právo bude vloženo do katastru nemovitostí dle zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, a tímto způsobem bude dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí.

92. Ač se soud I. stupně výslovně naléhavým právním zájmem žalovaného na určovací žalobě nezabýval, je tento naléhavý právní zájem žalovaného zjevný.

93. Jelikož, jak dovodil odvolací soud výše, žalovaný byl vlastníkem garáže před vznikem žalobce a na žalobce vlastnické právo nepřešlo, rozhodl soud I. stupně výrokem II. napadeného rozsudku správně, když vlastníkem garáže určil žalovaného. Odvolací soud proto výrok II. napadeného rozsudku (ve znění opravného usnesení ze dne [datum]) potvrdil jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. (viz výrok II. tohoto rozsudku).

E) Náklady řízení před soudem I. stupně

94. Předmětem řízení jsou tři nároky, jednak na vyklizení pozemku, jednak na vyklizení garáže, jednak vzájemný návrh na určení vlastnictví garáže.

95. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, a to jednak dle § 142 odst. 1 o.s.ř. (zamítnut návrh na vyklizení garáže a určeno, že žalovaný je jejím vlastníkem), jednak dle § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. (po zpětvzetí žaloby zastaveno řízení o vyklizení pozemku). Náleží mu tedy plná náhrada nákladů řízení.

96. Dle § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí.

97. Dle § 9 odst. 1 AT nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka [částka] (viz rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Tedy za řízení o vyklizení pozemku a vyklizení garáže je tarifní hodnota částka [částka] (2 x [částka]).

98. Dle § 9 odst. 4 písm. b) AT částka [částka] se považuje za tarifní hodnotu ve věcech uvedených v odstavci 3 písm. a) /určení, zda tu je právní vztah nebo právo/, jde-li o právní vztah k obchodnímu závodu, nemovité věci, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. Tedy v řízení o určení vlastnictví garáže je tarifní hodnota částka [částka].

99. Z celkové tarifní hodnoty dle § 12 odst. 3 AT v částce [částka] je odměna advokáta za zastupování dle § 7 AT za jeden úkon právní služby [částka]. Zástupkyně žalovaného provedla 7,5 úkonů (převzetí zastoupení, podání z [datum], [datum] a [datum], účast na jednání [datum], [datum] a [datum] a účast na jednání [datum], při kterém byl jen vyhlášen rozsudek), tedy odměna činí [částka]. S připočtením 8 režijních paušálů dle § 13 odst. 4 AT v částce [částka] a soudního poplatku za vzájemný návrh [částka] je celková náhrada nákladů řízení [částka]. Zástupkyně žalovaného není od [datum] plátcem DPH.

100. Odvolací soud tedy změnil výroky III. a V. napadeného rozsudku ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že uložil žalobci zaplatit žalovanému výše uvedenou náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně (viz výrok IV. tohoto rozsudku).

F) Náklady odvolacího řízení

101. Žalovaný byl v odvolacím řízení plně úspěšný, neboť rozsudek soudu I. stupně byl ve věci samé potvrzen, resp. bylo potvrzeno doplňující usnesení o částečném zastavení řízení. Žalovanému tak náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř.

102. Tarifní hodnota společně projednávaných věcí a výše odměny je shodná jako v řízení před soudem I. stupně /viz bod E odůvodnění/, tedy odměny činí [částka] za každý úkon právní služby. Zástupkyně žalovaného požadovala při jednání odvolacího soudu dne [datum] náhradu jen dvou úkonů právní služby, ač provedla 5 úkonů (vyjádření k odvolání z [datum], účast na jednání [datum], podání ze dne [datum], vyjádření z [datum], účast na jednání [datum]). Odměna dle požadavku žalovaného je [částka]. S připočtením dvou režijních paušálů [částka] je celková náhrada [částka] (viz výrok V. tohoto rozsudku).