o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I žalované uložil povinnost zaplatit žalobci [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II žalobu zamítl co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, výrokem III žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, výrokem IV žalobci uložil povinnost zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech [anonymizováno] částku, která bude určena v samostatném usnesení, výrokem V žalované uložil povinnost zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech [anonymizováno] částku, která bude určena v samostatném usnesení.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím na základě skutkových tvrzení, že jeho osobní vozidlo zn. Alfa Romeo, [registrační značka], bylo dne [datum] poškozeno při dopravní nehodě, která byla způsobena řidičkou vozidla zn. VW, které bylo pojištěno u žalované. Žalovaná poskytla žalobci plnění ve výši [částka], posléze na něm toto plnění vymáhala soudní cestou s tím, že k dopravní nehodě došlo jinak, než tvrdil. V tomto [anonymizováno] byla žalovaná neúspěšná, nicméně ze znaleckých posudků vypracovaných v jeho průběhu je zřejmé, že žalovaná pochybila, posoudila-li škodu jako totální a pokud stanovila obecnou cenu vozu částkou [částka] na místo částky [částka] vyplývající ze znaleckého posudku. Tímto podhodnocením vozidla byl zkrácen minimálně o [částka].

3. Žalovaná sporovala žalobcem tvrzenou obvyklou cenu vozidla. Uvedla dále, že škodu likvidovala jako totální, žalobci poskytla plnění ve výši rozdílu obvyklé ceny [částka] a využitelných zbytků [částka].

4. Soud I. stupně vzal z nesporných tvrzení účastníků za prokázané, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno vozidlo žalobce [příjmení] [jméno], [registrační značka] (dále jen„ poškozené vozidlo“). Ke střetu došlo s osobním vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka], které bylo v rámci pojištění odpovědnosti jeho provozu k datu předmětné nehody pojištěno u žalované. Žalovaná skončila šetření pojistné události dne [datum], kdy stanovila obvyklou cenu vozidla žalobce v částce [částka] vč. DPH a cenu využitelných zbytků v částce [částka] vč. DPH, pročež žalobci vyplatila pojistné plnění v částce [částka] vč. DPH.

5. Dále vzal soud I. stupně za prokázané, že poškozené vozidlo žalobci servisoval svědek [jméno] [příjmení], šlo o základní servis, vozidlo bylo ve velice dobrém stavu. Znalec [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku [číslo] stanovil výchozí cenu vozidla žalobce částkou [částka] vč. DPH s přihlédnutím ke stupni výbavy [anonymizováno] bez komerčních slev, koeficient prodejnosti stanovil KP= [anonymizováno] a obvyklou cenu částkou [částka] vč. DPH v horní hranici obvyklosti s reálnou slevou při prodeji pouhých 5 %. Poškozené vozidlo neslo z výroby označení [anonymizována dvě slova] 0 [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – šlo o obchodní název stupně výbavy [příjmení] pro trh Itálie. Tento konkrétní typ vozidla dle [příjmení] se na trh v [anonymizováno] nedovážel. Porovnáním jednotlivé výbavy vozidla s katalogem [anonymizována dvě slova] lze stanovit obchodní název pro trh v [anonymizováno] jako [anonymizováno], čemuž odpovídá výchozí cena vozidla [částka]. U poškozeného vozidla jde o shodnou výbavu jak pod názvem [příjmení], tak pod názvem [anonymizováno], obě výbavy vozidla jsou i z hlediska ceny vozidla shodné. Znalec [jméno] [příjmení] poukázal na to, že ve znaleckém posudku Ing. [příjmení] stupeň výbavy [příjmení] není zmíněn a neodpovídá výchozí ceně a že obvyklá cena vozidla je zkreslena výpočtem koeficientu prodejnosti a neodpovídá porovnávací metodě vzorku srovnatelných vozidel ani prosté logické úvaze. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku [číslo] stanovil výchozí cenu poškozeného vozidla částkou [částka] vč. DPH, koeficient prodejnosti [anonymizováno], obvyklou cena částkou [částka] vč. DPH. Dle znalce [příjmení] [příjmení] poškozené vozidlo neobsahovalo výbavu [anonymizováno]. Pokud by znalec [příjmení] nepracoval se 5% srážkou při stanovení koeficientu prodejnosti z důvodu inzerovaných, nikoli realizovaných, cen, činil by rozdíl mezi obvyklými cenami dle znaleckých posudků [částka]. Dle znalce [příjmení] [příjmení] jsou nabídkové ceny v inzerátech cenami, za které se obchoduje; v některých případech jsou realizované ceny nižší, některé vyšší, např. v aukcích od leasingových pronajímatelů; rozhoduje poptávka.

6. Po právní stránce soud I. stupně věc posuzoval dle § 1 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) – dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“, § 427, § 442 odst. 1 a 2, § 443 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) za použití § [číslo] odst. 3, § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) s tím, že žalobcem tvrzené právo mělo vzniknout před [datum].

7. Při právním posouzení vyšel soud I. stupně z toho, že jedinou spornou skutečností byla výše obvyklé ceny poškozeného vozidla před dopravní nehodou, k níž došlo [datum].

8. Při stanovení obvyklé ceny poškozeného vozidla vyšel soud I. stupně ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení], neboť na rozdíl od znalce [příjmení] [příjmení] zohlednil reálnou výbavu vozidla [anonymizováno]. Znalcem [příjmení] ve výši [částka] vč. DPH stanovená obvyklá cena vozidla však zahrnuje 5% slevu, kterou znalec zohlednil, že při stanovení koeficientu prodejnosti vycházel z nabídkových cen, které jsou dle něj o 5% vyšší než realizované. Tento závěr dle soudu I. stupně není podložen a není odůvodněna tato konkrétní výše. Proto se soud I. stupně s neprokázanou paušalizací rozdílu nabídkových a realizovaných cen neztotožnil, naopak souhlasil s argumentací znalce [příjmení] [příjmení], že rozhoduje situace na trhu s prodeji ojetých vozidel, kterou významně ovlivňuje poptávka, tedy že realizované ceny mohou být nižší, ale i vyšší než ceny nabídkové. Na základě těchto úvah vycházel tedy z obvyklé ceny vozidla dle znaleckého posudku [jméno] [příjmení] bez aplikace 5% srážky z nabídkových cen, tj. z částky [částka].

9. Rozdíl mezi obvyklou cenou vozidla a nespornou cenou využitelných zbytků (332 000 – 117 500) ponížený o žalovanou již poskytnuté plnění ve výši [částka] pak činí [částka]. Tuto částku tedy žalobci výrokem I přisoudil a výrokem II žalobu zamítl co do částky [částka] s příslušenstvím jako nedůvodnou.

10. Soud I. stupně žalobci přisoudil i úroky z prodlení z částky [částka] požadované od [datum], neboť žalovaná skončila své šetření nutné ke zjištění rozsahu povinnosti plnit dne [datum] (§ 9 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.).

11. O nákladech [anonymizováno] rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Při stanovení výše odměny za zastupování advokátem vyšel z částky [částka], kterou žalobci přiznal. Výše náhrady nákladů [anonymizováno] činí [částka] a sestává ze soudního poplatku v částce [částka], z odměny za 8 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) po [částka] za 1 úkon (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, podání ve věci samé ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum]), z náhrady hotových výdajů na uvedených 8 úkonů právní služby po [částka] dle § 13 odst. 3 advokátního.

12. O nákladech státu rozhodl výroky IV a V s ohledem na § 148 odst. 1 o.s.ř. s tím, že konkrétní částka bude podle § 155 odst. 1 o.s.ř. určena až v samostatném usnesení.

13. Proti výrokům I, III a V tohoto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Dle žalované činí obvyklá cena poškozeného vozidla částku [částka] stanovenou znalcem [příjmení], z jehož posudku soud I. stupně správně vycházel. Snížení ceny zjištěné o 5% z nabídek zjištěných znalcem jako ceny obvyklé je závěrem znaleckým, který soudu nepřísluší posuzovat. Rozhodl-li se soud I. stupně vycházet ze znaleckého posudku znalce [příjmení], pak měl vyjít z částky [částka]. Je notorietou, že realizované ceny jsou vždy nižší než nabídkové ceny, není pravdou, že realizovaná cena může být vyšší než nabídková. Takový stav by byl spíše extrémem. Prodávající těžko může po provedení inzerce cenu zvedat. Žalovaná dále brojila proti přisouzeným úrokům z prodlení. Se žalobcem bylo vedeno [anonymizována dvě slova] (pojistný podvod), minimálně po tuto dobu žalovaná v prodlení nebyla. Přiznání úroků po tuto dobu je nemravné. Žalované nebyla před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva ve smyslu § 142a o.s.ř.; žaloba byla podána v poslední den promlčecí lhůty. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobu co do částky [částka] s úroky zamítne, alternativně ji zamítne aspoň do částky [částka] s úroky a nepřizná žalobci úroky z prodlení a žalobce zaváže k úhradě nákladů [anonymizováno] žalované před soudy obou stupňů.

14. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Nejprve uvedl, že se proti rozsudku neodvolal přesto, že považuje za nesprávný postup soudu I. stupně, který obvyklou cenu poškozeného vozidla odvodil ze znaleckého posudku znalce [příjmení] namísto znaleckého posudku znalce [příjmení], který navíc ve výsledku odpovídal i závěrům jím založeného posudku znalce [příjmení]. Dle žalobce soudu nic nebrání modifikovat cenu odhadnutou znalcem. Z odvolání žalované je patrná snaha o pokračování v očerňování a šikanování jeho osoby. Tímto úhlem pohledu je třeba hodnotit odvolací námitky žalované stran přiznání náhrady nákladů [anonymizováno] a úroků z prodlení. Není si vědom toho, že by proti němu bylo vedeno [anonymizována dvě slova] (je pravdou, že na základě křivého obvinění pojišťovny dopravní nehodu prověřovala policie, která učinila závěr, že na dopravní nehodě nic podezřelého není. Též civilní žaloba, kterou proti němu žalovaná podala, byla zamítnuta – soudem přibraný znalec vyvrátil závěry znaleckých posudků pojišťovny ohledně nehodového děje i ocenění vozidel. Je nemravné tvrdit, že by přiznání úroků po dobu jeho údajného [anonymizována dvě slova] bylo nemravné. Tento spor vyvolala de facto žalovaná, a proto je nesmyslem požadovat předžalobní výzvu nejméně 7 dní předem jako podmínku přiznání nákladů [anonymizováno].

15. K odvolacímu jednání nařízenému na [datum] se žalobce nedostavil, svou nepřítomnost omluvil. Odvolací soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti, z podnětu a v rozsahu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek (tj. výrok I a akcesorické nákladové výroky III – V) včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), a částečně zopakoval dokazování (§ 213 odst. 2 o.s.ř.).

16. Žalobcem předložený znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] zpracovaný znalcem ing. [jméno] [příjmení] není opatřen doložkou dle § 127a o.s.ř. (znalecký posudek [číslo]).

17. Soudem ustanovený znalec ing. [jméno] [příjmení] ve svém znaleckém posudku [číslo] stanovil výchozí cenu poškozeného vozidla částkou [částka] včetně DPH, přičemž vycházel ze základní výbavy pro daný typ vozidla, časovou cenu vozidla stanovil ve výši [částka] a koeficient prodejnosti stanovil ve výši 0,7, obvyklou cenu vozidla pak částkou [částka] včetně DPH (tj. 497 700 x 0,7 po zaokrouhlení). Pro výpočet koeficientu prodejnosti použil devět vzorků srovnatelných vozidel kabriolet s tím, že se jedná o vozidlo zastoupené na trhu v omezeném rozsahu a srovnatelná vozidla měla vyšší nájezd. Srovnávané vzorky pak byly vyhledávány za období od [datum] do [datum] (znalecký posudek [číslo]).

18. Žalovaná předložila znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení] [číslo] dodatek k němu. Jak znalecký posudek, tak i dodatek, byly opatřeny doložkou dle § 127a o.s.ř. Znalec [příjmení] stanovil výchozí cenu vozidla částkou [částka], a to s ohledem na výbavu poškozeného vozidla, kterou v posudku popsal. Poškozené vozidlo neslo z výroby obchodní název stupně výbavy [příjmení], a to pro italský trh; tomuto stupni výbavy pak pro jiné trhy odpovídalo označení [anonymizováno], vždy však šlo o totožnou výbavu vozidla; na český trh se tento konkrétní typ vozidla nedovážel. [příjmení] cenu znalec stanovil ve výši [částka] a koeficient prodejnosti stanovil ve výši [anonymizováno]. Při jeho výpočtu vycházel ze 13 srovnávaných vzorků, použil nabídkové ceny ze dne [datum] a skutečnou výbavu vozidla ve stupni [anonymizováno]. Vypočtený koeficient prodejnosti je koeficient nabídkových cen ojetých vozidel, kde pro určení reálné obvyklé ceny je nutno přihlédnout k rozdílu nabídkových a realizovaných cen, který činí nejméně 5% z nabídkové ceny. O těchto 5% proto znalec ponížil koeficient prodejnosti na 0,608 a za jeho použití stanovil obvyklou cenu poškozeného vozidla k [datum] po zaokrouhlení částkou [částka] (tj. 519 401 x 0,608). Prostou logickou úvahou s přihlédnutím k individuálnímu dovozu vozidla bez jasné historie, k počtu ujetých km, výbavě, k rozdílům mezi nabídkovými a realizovanými cenami lze dle znalce ze vzorku nabídkových cen z [datum] stanovit porovnávací metodou přímo obvyklou cenu vozidla pohybující se okolo hranice [částka] s DPH. Stanovená obvyklá cena na základě výpočtu koeficientu prodejnosti 0,608 bude v horní hranici obvyklosti s reálnou slevou při prodeji pouhých 5%. K obvyklé ceně poškozeného vozidla stanovené znalcem ing. [příjmení] se vyjádřil tak, že je zkreslena výpočtem koeficientu prodejnosti a neodpovídá porovnávací metodě vzorku srovnatelných vozidel ani prosté logické úvaze. (znalecký posudek [číslo] jeho dodatek)

19. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k následujícím závěrům.

20. V projednávané věci uplatnil žalobce vůči žalované přímý nárok poškozeného vůči pojistiteli vozidla, kterým byla předmětná dopravní nehoda způsobena, o čemž mezi účastníky nebylo sporu.

21. Žalobou uplatněný nárok je tak třeba posoudit dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 1, odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném k [datum].

22. Vzhledem k tomu, že se jedná o přímý nárok poškozeného vůči pojistiteli, nejedná se o nárok na náhradu škody a pojistitel se nestává osobou odpovědnou za škodu namísto škůdce (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) a je povinen za odpovědnou osobu plnit poškozenému pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem č. 168/1999 Sb. (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) – ve vztahu k projednávané věci je tento rozsah vymezen ustanovením § 6 odst. 2 písm. b) citovaného zákona, dle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný odpovídá, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. Nárok na náhradu této škody, jež je rozhodný pro nárok uplatňovaný žalobcem v tomto [anonymizováno], upravuje zákon č. 40/1964 Sb. v ustanovení § 431, § 442 odst. 1 a 2, § 443 obč. zák. (k aplikaci obč. zák. srov. § 3079 odst. 1 o.z.).

23. V průběhu [anonymizováno] žalovaná uplatnila námitku promlčení žalobou uplatněného nároku. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) se podává, že nárok poškozeného na plnění od pojišťovny na základě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se řídí úpravou promlčení nároku na pojistné plnění podle § 101 obč. zák. ve spojení s § 8 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě, podle něhož se právo na plnění z pojištění promlčí nejpozději za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění (§ 54) za 10 let; promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. K předmětné dopravní nehodě došlo dne [datum], tříletá promlčecí doba začala běžet dnem [datum] a v její poslední den, tj. [datum], žalobce ve smyslu § 100 odst. 1 obč. zák. vykonal právo tím, že svůj nárok uplatnil žalobou u soudu. Žalobou uplatněný nárok proto není promlčen.

24. Soud I. stupně správně zaznamenal, že mezi účastníky byla spornou pouze otázka výše obvyklé ceny poškozeného vozidla před dopravní nehodou, neboť žalovaná při výpočtu plnění vyplaceného žalobci pracovala s částkou [částka], zatímco žalobce s odkazem na závěry znaleckého posudku znalce ing. [příjmení] tvrdil, že tato činila částku [částka].

25. K posouzení otázky, jaká byla obvyklá cena poškozeného vozidla před dopravní nehodou, bylo třeba odborných znalostí a soud I. stupně správně za tím účelem ustanovil znalce ing. [příjmení], neboť znalecký posudek znalce ing. [příjmení] nebyl opatřen doložkou ve smyslu § 127a o.s.ř. a mohlo s ním být tedy nakládáno pouze jako s listinným důkazem.

26. V průběhu [anonymizováno] však žalovaná předložila znalecký posudek znalce [příjmení], včetně jeho dodatku, které byly opatřeny doložkou dle § 127a o.s.ř. Soud I. stupně tedy správně hodnotil, kterým z těchto posudků byly zohledněny všechny skutečnosti rozhodné pro stanovení obvyklé ceny. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se soudem I. stupně v závěru, že tímto posudkem je posudek znalce [příjmení], neboť ten – na rozdíl od znalce ing. [příjmení] – zohlednil při stanovení výchozí ceny poškozeného vozidla jeho skutečnou výbavu a pro stanovení koeficientu prodejnosti si obstaral více vzorků k porovnání, a to z doby časově bližší dopravní nehodě, při níž došlo k poškození vozidla žalobce.

27. Součástí znaleckého posouzení je i volba metod ocenění. Je proto na znalci, aby v souladu s poznatky dosaženými v jeho oboru zvolil, jakou metodu použije. Soud nemůže sám přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů a tím méně je nahradit vlastním názorem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

28. Znalec [příjmení] ve svém znaleckém posudku přezkoumatelným způsobem vyložil, jak při stanovení koeficientu prodejnosti ([anonymizováno]) postupoval a proč při stanovení obvyklé ceny poškozeného vozidlo použil vypočtený koeficient ponížený o 5% (tj. 0,608). Vyložil, že k tomuto kroku přistoupil vzhledem k tomu, že vycházel z nabídkových cen, které se od cen realizovaných liší nejméně o 5%. V této souvislosti provedl kontrolu z„ druhé strany“, když vyšel z obstaraných vzorků s nabídkovými cenami, zohlednil specifické charakteristiky poškozeného vozidla (jeho individuální dovoz bez jasné historie, počet ujetých kilometrů, výbavu) a na základě svých odborných znalostí stanovil logickou úvahou obvyklou cenu vozidla pohybující se okolo hranice [částka] s DHP. Této hranici pak odpovídá stanovení obvyklé ceny za použití upraveného koeficientu prodejnosti částkou [částka], kdy rozdíl mezi takto vypočtenou obvyklou cenou a cenou stanovenou odborným odhadem činí právě oněch 5%. Odvolací soud se za této situace neztotožňuje se závěry soudu I. stupně, že znalec svůj závěr o odlišnosti cen inzerovaných a realizovaných nedoložil a neodůvodnil výši ponížení vypočteného koeficientu prodejnosti, a shledává odvolací námitku žalované stran použití závěrů znaleckého posudku znalce [příjmení] jako celku důvodnou.

29. Obvyklá cena poškozeného vozidla tak před jeho poškozením při dopravní nehodě s ohledem na závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] činila částku [částka]. Od této částky je pak třeba odečíst hodnotu využitelných zbytků ve výši [částka] a částku [částka], kterou žalovaná žalobci po ukončení šetření pojistné události, což deklarovala sdělením ze dne [datum], vyplatila. Ve výši rozdílu zmíněných částek, tj. co do částky [částka], pak odvolací soud shodně se soudem I. stupně shledává žalobu důvodnou, a to včetně požadovaného příslušenství.

30. Žalovaná ukončila šetření předmětné pojistné události [datum]; ve smyslu § 9 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. proto plnění žalované bylo splatné do [datum]. Splatnost závazku k pojistnému plnění je totiž vázána na skončení šetření pojistitele nutného ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), ve vztahu k pojistnému plnění v této vyšší částce, než kterou žalovaná shledala cestou provedeného šetření odpovídající a kterou vyplatila, jde o existentní nárok na zaplacení dlužné části„ řádného“ pojistného plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), na změnu splatnosti takového pojistného plnění nemá vliv ani případné [anonymizováno] stíhání poškozeného (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Námitky žalované, že žalovaná nebyla v prodlení po dobu [anonymizováno] stíhání žalobce, tedy nejsou důvodné.

31. Soud I. stupně správně s ohledem na vázanost žalobním petitem (§ 153 odst. 2 o.s.ř.) žalované uložil povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení až od [datum] do zaplacení a správně stanovil též jejich výši (§ 517 odst. 1 a 2 obč. zák., § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky).

32. Z vyložených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I dle § 219 o.s.ř. potvrdil, pokud jde o částku [částka] s příslušenstvím, a dle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. jej změnil ohledně částky [částka] s příslušenstvím tak, že v tomto rozsahu žalobu zamítl.

33. Vzhledem k částečné změně prvostupňového rozhodnutí rozhodoval odvolací soud nejen o nákladech odvolacího [anonymizováno], ale též nákladech [anonymizováno] před soudem I. stupně (§ 224 odst. 1 a 2 o.s.ř.). Námitku žalované, že pro absenci předžalobní výzvy nejsou dány podmínky pro přiznání náhrady nákladů [anonymizováno] žalobci, neshledal důvodnou. Pro rozhodování o náhradě nákladů [anonymizováno] je rozhodující stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu, a proto dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) nebude případná absence předžalobní výzvy důvodem pro přiznání náhrady nákladů [anonymizováno] v případech, kdy žalovaný ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik. Taktomu je i v projednávané věci.

34. Odvolací soud vycházel shodně jako soud I. stupně z ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť výše žalobci přisouzeného plnění závisela na znaleckém posudku. Proto, i když měl žalobce v [anonymizováno] úspěch jen částečný (a to i v odvolacím [anonymizováno]), přiznal mu odvolací soud plnou náhradu nákladů [anonymizováno]. Při stanovení výše odměny za zastupování advokátem za 1 úkon právní služby vycházel odvolací soud též jako soud I. stupně z tarifní hodnoty dané výši přisouzené částky (tj. [částka]), z níž odměna činí [částka] (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1 advokátního tarifu, rozhodnutí býv. Nejvyššího soudu ČSSR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

35. V [anonymizováno] před soudem I. stupně žalobce vynaložil náklady v celkové výši [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], náhrad hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši [částka] na předžalobní výzvu, kterou sepsal žalobce osobně (§ 151 odst. 3, § 1 odst. 1 a 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů [anonymizováno] v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu), odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] za každý z těchto úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby, účast na jednání před soudem I. stupně ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů stanovených paušální částkou na uvedených 6 úkonů právní služby po [částka] (§ 2 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu). Úkon spočívající v podání ze dne [datum] hodnotí odvolací soud jako částečně neúčelný (pokud jde o tvrzení, že poškozené vozidlo bylo k datu škodní události v provozuschopném stavu, běžného opotřebení daného náběhem kilometrů a stářím vozidla, bez zjevných vad a závad), neboť tato základní a stručná tvrzení měl žalobce tvrdit již v žalobě, a částečně jako úkon (pokud jde o označení důkazních návrhů), který nelze považovat za úkon právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu (srov. obdobně usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).

36. V odvolacím [anonymizováno] žalobce vynaložil náklady ve výši [částka] sestávající z odměny za zastoupení advokátem ve výši [částka] za sepsání vyjádření k odvolání žalované a náhrady hotových výdajů spojených s tímto úkonem ve výši [částka] (§ 1 odst. 2, § 2 odst. 1, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k ), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu).

37. O platebním místu v případě náhrady nákladů [anonymizováno] účastníků rozhodl odvolací soud dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

38. O nákladech státu rozhodl odvolací soud dle § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledku [anonymizováno], který není totožný s pojmem úspěchu ve věci, ale odkazuje k osobě toho účastníka, který je povinen k náhradě nákladů [anonymizováno] druhé procesní straně. Stát má tedy právo na náhradu nákladů [anonymizováno]„ podle jeho výsledků“ proti tomu účastníku, který je povinen nahradit náklady druhému účastníku (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 92/08). V podmínkách projednávané věci je to tedy žalovaná, kterou s ohledem na to, že hradí náklady [anonymizováno] žalobci ve smyslu § 142 odst. 3 o.s.ř., stíhá povinnost k náhradě nákladů placených státem, a to s přihlédnutím k tomu, že u ní nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

39. V projednávané věci bylo znalci ing. [jméno] [příjmení] přiznáno znalečné ve výši [částka] (usnesením soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum]) a ve výši [částka] (usnesením soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum]), tj. znalečné v celkové výši [částka], které nebylo ani zčásti hrazeno zálohami zaplacenými účastníky. Proto odvolací soud uložil žalované povinnost zaplatit státu náhradu nákladů takto jím vynaložených ve výši [částka].

40. O lhůtách k plnění náhrad nákladů [anonymizováno] rozhodl odvolací soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.