o [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací];
JUDr. Iva Suneghová · Rozhodnutí ze dne 10. 6. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupené advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
o [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací];
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 soudní poplatek za odvolání ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále částku ve výši [částka], částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok II).
2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce se domáhal zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím, s odůvodněním, že je společenstvím vlastníků jednotek, kterého je žalovaná členkou, neboť má ve vlastnictví bytovou jednotku [číslo] nacházející se v bytovém domě na adrese [adresa], [obec]. Žalovaná je povinna v souladu s občanským zákoníkem a Stanovami přispívat na správu domu a pozemku, hradit zálohy za služby, dále uhradit případné nedoplatky z vyúčtování služeb a v případě prodlení hradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně dle čl. 5 bod 2 písm. d) Stanov žalobce, kterými je žalovaná jako členka vázána. Žalovaná od ledna 2020 neplnila své povinnosti řádně a včas a dluží žalobci žalovanou částku, jejíž výše byla v žalobě dle jednotlivých položek rozepsána.
3. Soud I. stupně ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem. Proti platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor, ve kterém pouze vznesla námitku místní nepříslušnosti. V platebním rozkaze byla žalovaná poučena, že podá-li odpor, má povinnost vyjádřit se k návrhu ve věci samé s tím, že nevyjádří-li se lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu ani nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je činěn předmětem sporu, uznává a soud ve věci rozhodne rozsudkem pro uznání. Platební rozkaz byl žalované doručen do datové schránky dne [datum]. Žalovaná se však ve stanovené lhůtě ve věci nevyjádřila. Uplatněná námitka místní nepříslušnosti dle soudu I. stupně požadavku na písemné vyjádření ve věci nevyhovuje. V tomto směru odkázal soud I. stupně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Uplynutím posledního dne lhůty k vyjádření k návrhu ve věci samé proto nastala fikce uznání nároku. Dle soudu I. stupně byly splněny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. Soud I. stupně proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání, neboť měl za to, že žalovaná nárok uplatněný žalobou uznala. Soud I. stupně dále uvážil, že předmětem řízení je zaplacení dlužných příspěvků na správu domu a pozemku a nedoplatek z vyúčtování, v dané věci tedy lze uzavřít smír, jakož i vydat rozsudek pro uznání. Prodlením žalované vznikl žalobci rovněž nárok na úrok z prodlení.
4. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal v řízení úspěšnému žalobci jejich náhradu v celkové výši [částka].
5. Proti rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, které podáním ze dne [datum] doplnila. Žalovaná namítala, že se nezavázala hradit žalobci tak vysoký úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je dle žalované v rozporu s dobrými mravy. Žalobce generuje podnikatelskými aktivitami zisk, žalovaná je v postavení spotřebitele. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud zrušil a vrátil rozsudek soudu I. stupně k dalšímu řízení nebo aby rozsudek soudu I. změnil tak, že přizná žalobci pouze zákonné úroky z prodlení.
6. Žalobce navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil. Odvolacím důvodem jsou v souzené věci jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., jakož i skutečnosti nebo důkazy prokazující nesplnění podmínek pro vydání rozsudku pro uznání. Soud I. stupně postupoval v souladu s odkazovanými zákonnými ustanoveními. Odvolání žalované neobsahuje způsobilý odvolací důvod.
7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 4 a 205b o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.
8. Z obsahu spisu se podává, že řízení bylo zahájeno návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne [datum], kterým se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně coby dlužných příspěvků za správu domu a pozemku a coby nedoplatku na službách. Úrok z prodlení ve výši 0,1% denně byl dle žalobcových tvrzení sjednán v čl. 5 bod 2 písm. d) Stanov. Soud I. stupně rozhodl ve věci elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], ve kterém žalovanou poučil, že podá-li proti platebnímu rozkazu odpor, má povinnost vyjádřit se k návrhu ve věci samé s tím, že nevyjádří-li se lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu ani nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud I. stupně za to, že nárok, který je činěn předmětem sporu, uznává a rozhodne ve věci rozsudkem pro uznání. Elektronický platební rozkaz byl žalované spolu se žalobou doručen dne [datum]. Dne [datum] podala žalovaná proti platebnímu rozkazu odpor. Podáním ze dne [datum] doplnila, že místně příslušným je Okresní soud v Mostě, neboť žalována je pohledávka z nemovité věci v obvodu tohoto soudu. Dále uvedla, že se k rozhodnému dni zdržovala v [obec]. Ve věci samé se žalovaná ve stanovené lhůtě, tj. do [datum], nevyjádřila. Dne [datum] soud I. stupně nařídil vyhlášení rozsudku pro uznání na [datum].
9. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.
10. Podle § 114b odst. 2 o. s. ř. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.
11. Podle § 114b odst. 4 o. s. ř. musí být usnesení dle odstavce 1 žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.
12. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.
13. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).
14. Podle § 205b o. s. ř. u odvolání proti rozsudku pro uznání jsou odvolacím důvodem jenom vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání (§ 153b o. s. ř.).
15. V projednávané věci byly elektronický platební rozkaz s kvalifikovanou výzvou ve smyslu § 114b odst. 1 o. s. ř. a žaloba doručeny žalované do vlastních rukou dne [datum], kdy se přihlásila do datové schránky žalované oprávněná osoba. Posledním dnem lhůty pro podání kvalifikovaného vyjádření k žalobě byla středa [datum]. Žalovaná se v této lhůtě nevyjádřila a ani nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání. Nastala tak fikce uznání ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. a soud I. stupně nepochybil, pokud ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání. Podstatou fikce je v souzené věci pasivita žalované, která nereagovala ve stanovené lhůtě na kvalifikovanou výzvu.
16. Odvolací soud přisvědčuje závěrům soudu I. stupně, že se nejedná o věc, ve které by nebylo možno uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř., a že rozsudkem v tomto případě nedojde ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Předmětem řízení jsou nároky na dlužné příspěvky na správu domu a pozemku a nedoplatky na službách. Jedná se proto o věc, u níž hmotněprávní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Rozsudek vydaný v takovéto věci nemá konstitutivní povahu, pouze deklaruje stav, že žalovaná nedostála svým povinnostem vlastníka jednotky ve smyslu § 1180 a § 1181 o. z. Úrok z prodlení byl dle žalobních tvrzení sjednán ve stanovách společenství. Vzhledem k tomu, že stanovy představují smlouvu sui generis, jedná o smluvní úrok z prodlení dle § 1970 o. z.
17. Odvolací námitka žalované, že úrok z prodlení v žalované výši nesjednala a že je tato výše v rozporu s dobrými mravy nepředstavuje odvolací důvody proti rozsudku pro uznání ve smyslu shora citovaného § 205b o. s. ř. Tyto své argumenty měla žalovaná uplatnit ve vyjádření k žalobě, nyní k nim již nelze přihlédnout.
18. Odvolací soud proto uzavřel, že byly splněny všechny předpoklady pro rozhodnutí rozsudkem pro uznání dle § 153a odst. 3 o. s. ř.
19. Odvolací soud nepřehlédl, že podáním ze dne [datum] uplatnila žalovaná námitku místní nepříslušnosti, o které soud I. stupně nerozhodl. Tato námitka však není důvodná, neboť se v případě souzené věci nejedná o výlučnou příslušnost dle § 88 písm. b) o. s. ř. Žalovaná dále toliko vágně uvedla, že se k rozhodnému datu zdržovala v [obec], aniž by toto tvrzení konkretizovala. Odvolacímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že ve stejné podobě uplatnila žalovaná námitku místní nepříslušnosti v dalších řízeních a tato námitka nebyla shledána důvodnou, neboť nebyla konkretizována a žalovaná si přebírá veškerou korespondenci na adrese trvalého pobytu v [obec] (vizte např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Odvolacímu soudu je nadto z úřední činnosti známo, že žalovaná bytové jednotky v [obec] pořídila ke komerčním účelům, tj. k pronájmu, nebydlí v nich (vizte např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
20. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).
21. Soud I. stupně správně rozhodl o náhradě nákladů řízení podle úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení správně sestává z odměny právního zástupce žalobce za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby) ve výši dle § 7, § 8 a dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. 2 x [částka], z náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby á [částka], tj. 2 x [částka], z náhrady ve výši [částka] za 21% DPH z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a ze soudního poplatku za žalobu zaplaceného ve výši [částka].
22. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení zcela úspěšný žalobce má právo na jejich náhradu ve výši [částka], což představuje odměnu právního zástupce žalobce za 1 úkon právní služby (účast u odvolacího jednání) dle § 7, § 8 a dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu ve výši [částka], dále náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za 1 úkon právní služby ve výši [částka] a náhradu ve výši [částka] za 21% DPH z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.
23. V souladu s § 3 odst. 3 a § 9 odst. 6 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil odvolací soud žalované povinnost zaplatit soudní poplatek za odvolání ve výši [částka] dle položky 22 bod 1. písm. a) a dle položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků.
Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.).