o odvolání obou účastníků proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu ohledně [částka] (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení [částka] k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Žalobkyně se žalobou domáhala přiměřeného zadostiučinění [částka] za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně jako věřitel přihlásila svoji pohledávku dne [datum]. Usnesení o zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení, kterým bylo řízení skončeno, nabylo právní moci dne [datum]. Nemajetkovou újmu vyčíslila částkou [částka] za první a druhý rok a za třetí a každý další rok trvání řízení částkou [částka].

3. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Žalobkyni vznikla nemajetková újma, avšak podstatně nižší intenzity, konstatování porušení tohoto práva je dostatečné.

4. Žalobkyně svůj nárok předběžně u žalované uplatnila dne [datum], žalovaná ve stanovisku ze dne [datum] konstatovala, že v řízení došlo k porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, aniž by však žalobkyni přiznala finanční zadostiučinění.

5. Soud I. stupně provedl důkaz spisem Krajského soudu v [obec] sp. zn. [spisová značka].

6. Žalobkyně vystupovala v konkurzním řízení jako přihlášený věřitel. Rozhodujícím okamžikem pro stanovení celkové délky řízení je tedy okamžik, kdy přihláška pohledávky došla soudu (viz rozhodnutí NS, sp. zn. [spisová značka]), tedy dne [datum]. Pro určení konce doby konkurzního řízení je podstatné, kdy správce konkurzní podstaty ve vztahu k žalobkyni splní pravomocné rozvrhové usnesení, tedy kdy bude žalobkyni plněno, tedy dne [datum]. Vyplacením částky dle končeného rozvrhu skončila nejistota žalobkyně, kdy a v jakém rozsahu bude uspokojena.

7. Samotnou délku posuzovaného řízení je pak nutno hodnotit jako nepřiměřenou, neboť celková délka řízení 16 let a 3 měsíce nelze ospravedlnit kritérii dle § 31a odst. 3 OdpŠk, tedy ani vyšší složitostí konkurzního řízení, zejména s ohledem na rozsáhlost majetku a počet věřitelů. Žalobkyně se na celkové délce řízení svým chováním nepodílela. Ani nebyla zjištěna pochybení v postupu orgánů veřejné moci.

8. V důsledku porušení práva žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jí vznikla nemajetková újma, kterou lze odškodnit pouze poskytnutím peněžitého zadostiučinění.

9. Konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době je totiž postačujícím zadostiučiněním jen za zcela výjimečných okolností, a to zejména tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný nebo pokud se poškozený sám významně podílel svým jednáním na délce řízení. I případně snížený význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Význam řízení nelze považovat v daném případě za nepatrný (viz rozhodnutí NS, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]). Žalobkyně měla přihlášeno do konkurzu částku [částka] a k rozvrhu na ni připadla částka [částka] a [částka], kterou rovněž nelze považovat za bagatelní.

10. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění soud vycházel zejména z judikatury Nejvyššího soudu ČR (stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], Cpjn 206/2010), dle kterého pro poměry v ČR je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi [částka] až [částka] za rok řízení s tím, že prvé dva roky řízení lze tuto částku přiznat pouze v poloviční výši s ohledem na skutečnost, že během prvních dvou let je tato újma nejnižší a teprve s plynutím času, prodlužováním času, narůstá. V konkrétním případě soud vyšel ze základní částky [částka] za rok řízení, když k použití této částky shledal důvod zejména s ohledem na délku řízení. Celková doba řízení činí ve vztahu k žalobkyni 16 let a 6 měsíců, což na základě výše uvedeného odpovídá částce [částka].

11. Soud I. stupně se dále zabýval kritérii dle § 31a odst. 3 OdpŠk, která by odůvodnila případné zvýšení či snížení uvedené částky.

12. Co se týče postupu soudu v řízení, nebyl zjištěn ničím neodůvodněný průtah, soud postupoval v řízení plynule.

13. Žalobkyně se nepodílela na délce řízení.

14. Soud I. stupně ponížil základní částku s ohledem na skutkovou složitost věci o 30 %. S ohledem na množství majetku v konkurzní podstatě, jednalo se o rozsáhlý majetek v řádu desítek milionů. Byly konány dražby majetku.

15. Soud I. stupně zohlednil procesní složitost řízení 30%. Do řízení byli přihlášeni konkurzní věřitelé ve vyšším počtu (nejvyšší číslo přihlášky [číslo]), byly řešeny incidenční spory o vyloučení rozestavěných jednotek z konkurzní podstaty. V rozsudku NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uvedl NS, že složitost konkurzní věci, přímo ovlivňující délku konkurzního řízení, může být zapříčiněna též četností sporů vyvolaných konkurzem (incidenčních sporů) a jejichž trvání zpravidla ovlivňuje i možnost přikročit ke zpeněžení majetku, jenž je předmětem vyloučení a z nějž by měli být v konkurzu uspokojeni i úpadcovy věřitelé. Tyto závěry lze vztáhnout i na posuzované konkurzní řízení.

16. Pokud jde o význam věci pro žalobkyni, tak obecně význam konkurzního řízení pro žalobkyni nepředstavuje tento typ řízení, se kterým je Evropským soudem pro lidská práva zvýšený význam spojován, oproti řízení typu: opatrovnických sporů, pracovně právních sporů, věcí osobního stavu, věcí sociálního zabezpečení, trestních věcí a věcí týkající se zdraví nebo života (viz rozhodnutí NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Vzhledem k tomu význam věci pro žalobkyni je třeba hodnotit jako běžný.

17. Žalobkyni bylo přiznáno přiměřené zadostiučinění ve výši [částka] (základní částka [částka] ponížena o 30 % pro skutkovou složitost a 30 % pro procesní složitost).

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o.s.ř., výše plnění záležela na úvaze soudu.

19. Uvedený rozsudek napadli včasným odvoláním oba účastníci.

20. Žalobkyně napadla odvoláním zamítavý výrok II. rozsudku soudu I. stupně ohledně částky [částka]. Namítala následující.

Soud I. stupně jednal v rozporu s judikaturou ([spisová značka]), pokud snížil základní částku zadostiučinění pro složitost řízení o více než 50%. Složitost věci je jedním kritériem ([spisová značka]).

Žalobkyně souhlasila se snížením o 30% za procesní složitost. Nicméně závěr soudu I. stupně o skutkové složitosti je nesprávný a zejména nepřezkoumatelný („ S ohledem na množství majetku v konkurzní podstatě, jednalo se o rozsáhlý majetek v řádu desítek miliónů“). Skutkovou složitost mohou mít řízení, v nichž je prováděno složité dokazování (výslech řady svědků, znalecké posudky, dožádání do ciziny atp.. Zde množství majetku nemělo na průběh konkurz žádný vliv. Stejně tak proces zpeněžování majetku je otázka procesní, nikoliv skutková. Je nerozhodná i výše požadovaného plnění ([spisová značka]).

Navrhla, aby odvolací soud napadený výrok II. rozsudku soudu I. stupně změnil tak, že přizná žalobkyni dalších [částka].

21. Žalovaná svým odvoláním požadovala zamítnutí žaloby (tedy odvolací soud posoudil její odvolání jako odvolání do vyhovujícího výroku I. rozsudku soudu I. stupně).

Žalovaná předně podpořila závěr soudu I. stupně, že konkurzní řízení je zejména ovládáno soukromou osobou správce konkurzní podstaty, že na průběh konkurzního řízení mohou mít vliv okolnosti, které zde nelze přičítat státu, zejména incidenční či dědická řízení (zde proběhlo 55 incidenčních sporů) a že řízení bylo skutkově i právně složité.

Ohledně významu řízení pro žalovanou uvedla, že dle judikatury NS ([spisová značka]) konkurzní řízení nemají pro jejich účastníky zvýšený význam. Žalobkyně navíc koupila problematickou pohledávku, o níž se dalo předpokládat, že bude obtížně vymahatelná. Tato okolnost rovněž snižuje význam řízení pro žalobkyni ([spisová značka]). Dále nejistota žalobkyně skončila již v roce [rok], kdy jí bylo vyplaceno 71,5% částky určené k rozvrhu ([částka]). V roce [rok] jí byla vyplacena jen zbylá částka [částka]. V konkurzním řízení nelze při principu poměrného uspokojení věřitelů směšovat hodnotu částky určené k rozvrhu s nominální hodnotou přihlášené pohledávky.

Vzhledem k tomu, že odškodnění se domáhají i další přihlášení věřitelé z konkurzního řízení, dala v úvahu soudu snížit zadostiučinění i v důsledku tzv. sdílené újmy.

Konstatování porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě je zcela dostatečným zadostiučiněním.

22. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o.s.ř. v celém rozsahu, ačkoliv žalobkyně napadla zamítavý výrok jen ohledně částky [částka] (viz rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk je případem způsobu vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývajícím z právního předpisu (§ 153 odst. 2 a § 212 písm. d) o. s. ř.) a v tomto ohledu omezuje účastníky v možnosti se svými nároky volně nakládat, neboť soud rozhodne o konkrétní formě zadostiučinění podle pořadí určeného v ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk za současného posouzení přiměřenosti zvolené formy zadostiučinění utrpěné nemajetkové újmě.

23. Mezi účastníky není sporu, že předmětné konkurzní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. Ostatně sama žalovaná toto konstatovala ve svém stanovisku ze dne [datum] Odvolací soud rovněž souhlasí se soudem I. stupně, který dospěl ke shodnému závěru. Na odůvodnění napadeného rozsudku lze v tomto směru plně odkázat.

24. Mezi účastníky je spor ohledně formy zadostiučinění (odvolání žalované), resp. o výši peněžitého zadostiučinění s ohledem na kritérium složitosti řízení dle § 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk (odvolání žalobkyně) a na kritérium významu řízení pro žalobkyni dle § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk a sdílené újmy (odvolání žalované).

[příjmení] zadostiučinění

25. Konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době je postačujícím zadostiučiněním jen za zcela výjimečných okolností, a to zejména tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, nebo pokud se poškozený sám významně podílel svým jednáním na délce řízení (rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). I případně snížený význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje právě toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit (rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

26. Odvolací soud má ve shodě se soudem I. stupně za to, že význam řízení pro žalobkyni nelze považovat v daném případě za nepatrný (žalobkyně přihlásila do konkurzu pohledávku ve výši [částka] a k rozvrhu na ni připadla celkem částka [částka], kterou rovněž nelze považovat za bagatelní). Žalobkyně se ani svým jednáním významně nepodílela na délce řízení. V daném případě je tedy nutné žalobkyni odškodnit v peněžité formě.

Výše zadostiučinění v penězích

27. Soud I. stupně správně určil základní částku zadostiučinění [částka] ve smyslu § 31a odst. 3 písm. a) Odpšk a správně se vypořádal s kritériem jednání poškozeného dle § 31a odst. 3 písm. c) Odpšk (žalobkyně se na délce řízení nijak významně nepodílela) a s kritériem postupu konkurzního soudu v řízení dle § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk (nebylo shledáno pochybení). Na rozsudek soudu I. stupně lze v tomto směru plně odkázat.

28. Ohledně posouzení kritéria složitosti řízení (§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk) je částečně důvodné odvolání žalobkyně.

29. V obecné rovině by mělo být dostačující zvýšení či snížení nepřesahující 50%, aby byl zachován vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním. S přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci však lze ve výjimečných případech uvažovat o zvýšení či snížení i ve větším rozsahu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

30. Přitom zvýšení či snížení až o 50% se váže k jednotlivým kritériím dle § 31a odst. 3 OdpŠk (viz [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, komentář, 4. vydání, [obec], C.H. Beck, k § 31a).

31. Tedy, pro kritérium složitosti řízení lze základní částku zadostiučinění redukovat maximálně o 50%, neboť nebyly zjištěny žádné výjimečné okolnosti pro redukci vyšší.

32. Soud I. stupně nesprávně toto kritérium rozdělil na složitost skutkovou a složitost procesní, neboť obě spadají pod kritérium jediné dle § 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk. Navíc lze souhlasit se žalobkyní, že skutkovou složitost dovodit nelze. V konkurzním řízení nejsou řešeny žádné skutkové (potažmo hmotněprávní) otázky, jde o řízení veskrze procesního charakteru.

33. Předmětné konkurzní řízení je třeba považovat za velmi složité s přihlédnutím k počtu přihlášených věřitelů (přesahujících 200) i k množství incidenčních sporů (55). Odvolací soud považuje za adekvátní snížení základní částky o 50% (shodně např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podané dovolání bylo odmítnuto usnesením NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

34. Ohledně posouzení kritéria významu řízení pro žalobkyni (§ 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk) je částečně důvodné odvolání žalované. Význam řízení pro žalobkyni nebyl běžný, jak dovodil soud I. stupně, nýbrž snížený.

35. Jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkursního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že konkursní věřitel mohl v průběhu konkursního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkursu dostalo na uspokojení jeho pohledávky (viz rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

36. V tomto směru je třeba mít na zřeteli, že žalobkyně jako přihlášený věřitel věděla již v roce [rok], kdy jí bylo vyplaceno 71,5% částky určené k rozvrhu ([částka]), že bude poměrně uspokojována mezi velkým počtem ostatních věřitelů, a věděla, jaká je výše částky určené k rozvrhu. V roce [rok] jí byla vyplacena jen zbylá částka [částka]. Tedy již v roce [rok] věděla, že její přihlášená pohledávka nemůže být uspokojena v přihlášené výši, ale ve výši orientačně 10x nižší. Tedy význam řízení se pro žalovanou v průběhu konkurzního řízení snižoval. Tato okolnost snižuje význam řízení pro žalobkyně o 20%.

37. Odvolací soud pak nezjistil podmínky pro redukci zadostiučinění v důsledku sdílené újmy (viz rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Pokud se odškodnění domáhá více věřitelů přihlášených do stejného konkurzního řízení, následek nepřiměřeně dlouze vedeného řízení je pociťován každým z nich jako individuální nejistota v řízení. Četnější účastenství vícero přihlášených věřitelů jim nenabízí rozprostření sdílených subjektivních dopadů vedení řízení, neboť se jedná o standardní věc s četnějším účastenstvím. Každý z věřitelů jedná zcela autonomně, jejich„ sounáležitost“ v řízení je dána pouze tím, že jsou v konkurzním řízení uspokojováni poměrně.

Závěr

38. Celkově tedy má být základní částka zadostiučinění [částka] snížena o 70% ([částka]) na částku [částka].

39. Na základě výše uvedeného byl zamítavý výrok II. napadeného rozsudku jako věcně správný potvrzen dle § 219 o.s.ř. Vyhovující výrok I. napadeného rozsudku byl ohledně částky [částka] jako věcně správný potvrzen dle § 219 o.s.ř. a ohledně zbylé částky [částka] (105 400 mínus 79 050) dle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změněn tak, že se žaloba zamítá.

40. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 2 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. (na rozdíl od soudu I. stupně, který aplikoval ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř.).

41. Výsledek řízení projevující se tím, že poškozený žalobce dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu anebo poskytnout mu morální satisfakci, popř. dosáhne konstatování porušení práva, lze s přihlédnutím k přiměřenosti žalované formy náhrady hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), byť žalobci nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše (viz usnesení NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [spisová značka]).

42. Tarifní hodnota úkonů právní služby se posuzuje dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy odměnou [částka] (viz usnesení NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

43. Žalobkyně má nárok na zaplacený soudní poplatek [částka], náklady právního zastoupení, a to odměnu advokáta za 2 úkony právní služby á [částka] (převzetí zastoupení, podání žaloby), dále náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 citované vyhlášky za 2 úkony á [částka], celkem [částka].

44. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o.s.ř. Ačkoliv žalobkyni bylo přiznáno zadostiučinění v penězích, provedl zástupce žalobkyně v odvolacím řízení jen jeden úkon, a to podání neúspěšného odvolání do zamítavého výroku rozsudku soudu I. stupně.