o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud I. stupně rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení 9,75 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení 9,75 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II), rozhodl, že ve vztahu [anonymizováno] žalobkyní a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů [anonymizováno] (výrok III) a že ve vztahu [anonymizováno] žalobkyní a vedlejším účastníkem na straně žalované nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů [anonymizováno] (výrok [příjmení]).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako náhrady škody za poškození elektrického kabelu velmi vysokého napětí, které způsobila žalovaná při výkopových pracích.

3. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že žalovaná prováděla na základě smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] s [právnická osoba], (dále jen„ [anonymizováno]“), [IČO], v rámci stavebních prací„ Obnova vodovodního řadu, ul. [ulice], [obec a číslo]“ obnovu vodovodního řadu [anonymizována dvě slova] včetně přepojení všech přípojek. [anonymizována dvě slova] a žalovanou bylo sjednáno, že pokud část díla žalovaná zajišťuje podzhotovitelem, je za jeho činnost odpovědná ve stejném rozsahu, jako by činnost prováděla sama, a pokud porušením povinností žalované při provádění díla vznikne [anonymizováno] nebo třetím osobám škoda, odpovídá za ní žalovaná bez ohledu na zavinění. Při provádění prací měla žalovaná k dispozici mapové podklady žalobkyně, z nichž bylo patrné, že na místě prací se nachází kabel velmi vysokého napětí (dále jen„ [anonymizováno]“), který byl na místě uložen v roce [rok] v souladu s normou [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo] a normou [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo] a projektovou dokumentací do betonového lože z jemného písku a cementu v poměru [anonymizováno], zadeskován a opatřen ochrannou folií, a dále měla k dispozici vyjádření žalobkyně ze dne [datum], v němž žalobkyně stanovila, že souhlasí s prováděním prací s tím, že výkopové [anonymizováno] v ochranném pásmu silových a sdělovacích kabelů (včetně a především kolem kabelu [anonymizována dvě slova]) musí být prováděny ručně. Minimální vzdálenost [anonymizováno] silovým kabelem do [anonymizována dvě slova] a vodovodní sítí a přípojkou má dle normy [anonymizována dvě slova] [číslo] ze [anonymizováno] [rok]„ Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“ činit nejméně [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] prováděl v [anonymizováno] [ulice] výkopové [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení], zajištěný na místo panem [jméno] [příjmení]. Stavbyvedoucím žalované, [jméno] [příjmení], byl pověřen odstraněním betonové krytky, která měla krýt starou vodovodní přípojku, aby zjistil, co v betonu je, pracoval sbíječkou a poškodil kabel [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] vypověděl policistům, že se domnívali, že se jedná o nějakou šachtu nebo starou kanalizaci. V případě, že by zjistil, že v betonu je kabel, měl jít za stavbyvedoucím a domluvit se s ním, jak dál postupovat, měl si k tomu vzít kompresorovou sbíječku. Toto ale stavbyvedoucí policistům popřel a uvedl, že nesděloval, jak má [anonymizováno] [příjmení] výkop provést. [anonymizována dvě slova] uvedl, že nevěděl, že by v zemi mohl být kabel [anonymizováno], veškerá potřebná dokumentace ale byla na stavbě k dispozici. Nebyl však kvalifikovaným pracovníkem a nerozhodoval o tom, jakou práci bude vykonávat. Na místě si mohli dělníci volně brát sbíječku i jiné nářadí, aniž by to hlásili. [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyl při poškození kabelu panem [příjmení] přítomen, byl v té době u prací v [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [příjmení] byl ve výkopu sám, vedle byli montéři, kteří se připravovali na montážní [anonymizováno]. Při ohledání poškozeného kabelu [anonymizováno] policisté zjistili, že výkop byl proveden do hloubky [anonymizováno] cm, ve výšce [anonymizováno] cm byly umístěny tři zelené a dva černé kabely, které nesly stopy červené barvy. Pod kabely v hloubce [anonymizováno] až [anonymizováno] cm se nacházelo betonové„ účko“ o výšce [anonymizováno] a šířce [anonymizováno] cm, v němž byly kabely a které vedlo souběžně s výše popsanými kabely. V části byl betonový kryt narušen a v dutině po odstraněné části betonu bylo vidět černý kabel s otvorem v krytu o velikosti cca [anonymizováno] cm, otvor korespondoval s velikostí hrotu pneumatického kladiva odloženého vedle betonového krytu. Toto pneumatické kladivo neslo stopy červené barvy. Pod betonovým krytem kabelů [anonymizováno] byl v hloubce [anonymizováno] cm viditelný kabel, který měl ve vzdálenosti [anonymizováno] cm od stěny domu modrou propojku, dále do vozovky byla vedena kovová trubka [anonymizována dvě slova] a směrem do zdi vedla plastová trubka o průměru [anonymizováno] cm, sloužící k vedení vody do předmětného domu. Z nákresu je zřejmé, že betonový blok s kabelem se nacházel cca [anonymizováno] cm nad vodovodním řadem s přípojkou. [příjmení] červené barvy na sbíječce a domu byly pravděpodobně způsobeny vyfouknutím měděných plynů z probodnutého kabelu. Na chodníku byla v místě výkopu záplata na dlažbě a byl hotový nový přívod do domu, starý vodovodní řad byl zalit betonem, což je obvyklý způsob zalití spoje starého řadu s novou přípojkou, pokud jsou z jiného materiálu. Na místě se nacházel betonový blok. Ve výkopu se nacházely zbytky červené energetické pásky, a to v okolí již dříve odkrytých zelených a černých kabelů, tato páska by správně měla být nad každou vrstvou kabeláže. Kontrola kabelu [anonymizováno] žalobkyní probíhá tak, že se dělá pohledová kontrola kabelů a pochůzka po trase, např. jestli nedošlo k propadům terénu, nebo jestli tam neprobíhají nějaké nenahlášené [anonymizováno], a to cca jednou měsíčně. Ve [anonymizována dvě slova] nebyly žádné vady nebo propady nahlášeny.

4. [příjmení] [jméno] [příjmení], oprávněný vykonávat podnikání v oboru přípravných a dokončovacích stavebních prací a specializované stavební činnosti, zajišťoval pro žalovanou zemní a výkopové [anonymizováno] na různých stavbách v roce [rok], a to na základě cenové nabídky a objednávky ze dne [datum] s tím, že jednotlivé požadavky u něj budou uplatňovat konkrétní stavbyvedoucí. [anonymizována dvě slova] pracoval na stavbách žalované opakovaně, s panem [příjmení] měl uzavřenu dohodu o provedení [anonymizováno] na [anonymizováno] hodin měsíčně, jelikož byl veden na Úřadu [anonymizována dvě slova] s firmou pana [příjmení] probíhala tak, že [anonymizováno] [příjmení] vyčlenil 2 až 3 dělníky, a následně to byl stavbyvedoucí žalované, kdo určoval, co budou dělat, kde budou kopat. Nářadí bylo v kontejneru a pracovníci si vzali to, co zrovna potřebovali.

5. [příjmení] [jméno] [příjmení] je zaměstnán u žalované od [anonymizováno] [rok] na pracovní pozici mistr, vystudoval střední průmyslovou školu v oboru pozemní stavby. Subdodavatel žalované [jméno] [příjmení] byl seznámen s riziky [anonymizováno] žalované na daném pracovišti při obnově vodovodního řadu a [anonymizováno] [příjmení] byl seznámen s pravidly [anonymizováno] a PO ve společnosti žalované dne [datum]. Oblastní [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] provedl kontrolu dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti [anonymizováno] na místě nehody, k čemuž měl mj. k dispozici i seznámení dodavatelů s pracovištěm – [anonymizováno] ze dne [datum] s podpisem pana [příjmení]. [anonymizováno] dospěl k závěru, že žalovaná nevytyčila na stavbě trasy technické infrastruktury, zejména komunikační a energetické vedení, nekontaktovala vlastníka sítí ani projektanta a problém se snažila vyřešit násilným odstraněním betonového„ účka“, a to i bez svolení vlastníka sítě, nesnažila se najít jiné řešení vedení přípojky, např. pod neznámou sítí. Neověřila [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] pana [příjmení] pro činnost, kterou měl na staveništi vykonávat. Ohrozila při zadání [anonymizováno] život i zdraví pana [příjmení], jelikož jej neseznámila s plánem [anonymizováno], nechala postup prací na panu [příjmení] a tím došlo k těžkému pracovnímu úrazu, zasažení elektrickým proudem. Žalovaná neorganizovala práci a nestanovila pracovní postupy tak, aby dodržovala zásady bezpečného chování na pracovišti a aby [anonymizováno] [příjmení] nepracoval na pracovišti osamoceně, ani jeho ochranu nezajistila jiným způsobem.

6. Žalobkyně musela kvůli poškození kabelu [anonymizováno] dne [datum] vyslat pracovníky k zásahu, tito poruchu řešili na místě ještě ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Pracovníci žalobkyně na řešení poruchy pracovali celkem [anonymizováno] hodiny, cena za obsluhu sítě a [anonymizováno] na zařízení [anonymizováno] dle ceníku žalobkyně činí [anonymizováno] [spisová značka] bez [anonymizováno]. Opravu kabelu provedla pro žalobkyni odborná firma [právnická osoba], [IČO], provádějící montáž, opravy a servisní činnost kabelových armatur [anonymizována dvě slova], za cenu [částka], zemní [anonymizováno] stály [částka], dodávka materiálu – 4 ks spojek [anonymizována dvě slova] [částka] a [anonymizováno] na montáži a pronájem nářadí [částka] [právnická osoba] předala hotové [anonymizováno] dne [datum] a žalobkyně cenu uhradila dne [datum]. Jeden kilometr kabelu [anonymizováno] stojí cca [částka]. V [anonymizována dvě slova] uplatnila žalobkyně škodu ve výši [částka], tedy ve výši žalované částky, a to [částka] jako náklady na opravu kabelu provedenou společností [právnická osoba] a [částka] jako náklady na výjezd poruchové služby, konkrétně výjezd na místo, zaměření a diagnostiku poruchy, manipulace v distribuční síti a zapnutí kabelu. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě škody ve výši [částka] do [datum], žalovaná ji dosud neuhradila.

7. Soud I. stupně posoudil zjištěný skutkový stav podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Odkázal na § [číslo], § [číslo], § [číslo], § [číslo], § [číslo] a § 167, vyložil základní předpoklady odpovědnosti za škodu a dospěl k závěru, že žalovaná porušila obecnou prevenční povinnost dle § 2900 o. z., a dále povinnost plynoucí z § 101 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Výkopové [anonymizováno] byly prováděny bez řádného dohledu pracovníků žalované oprávněných k této činnosti, zejména stavbyvedoucího a kvalifikovaných zaměstnanců žalované, na místě nebyla zajištěna kontrola toho, jaké nástroje na konkrétní činnosti i nekvalifikovaní dělníci používají, a bylo ponecháno zcela na nich, aby rozhodovali o použitých nástrojích, ačkoliv žalovaná ve svém souhlasu s prováděním prací výslovně uvedla, že v místě kabelu [anonymizováno] musí být tyto [anonymizováno] prováděny ručně. Zároveň tito pracovníci, konkrétně [anonymizováno] [příjmení], nebyli dostatečně upozorněni na možná rizika spočívající v přítomnosti kabelu [anonymizováno] v místě provádění výkopových prací, ačkoliv žalovaná bezpochyby věděla o tom, že se kabel [anonymizováno] v místě nachází. Jelikož si tedy příslušný pracovník nepočínal tak, aby nedošlo ke škodám na vlastnictví třetí osoby, v tomto případě žalobkyně, a nebyly dodržovány zásady bezpečnosti [anonymizováno] na pracovišti, vedla výše uvedená činnost ke škodlivému následku v podobě poškození tohoto kabelu. Je zde dána příčinná souvislost [anonymizováno] popsaným protiprávním jednáním a vzniklou škodou.

8. Soud I. stupně se zabýval tím, zda žalovaná odpovídá za příslušný škodlivý následek, a dospěl k závěru, že tomu tak je. [anonymizována dvě slova] byl jako pracovník na místo zajištěn panem [příjmení], který na základě smlouvy a živnostenského oprávnění měl pro žalovanou provádět výkopové a zemní [anonymizováno]. U pana [příjmení], resp. pana [příjmení] se jednalo o pomocníka ve smyslu § 2914 o. z. [anonymizováno] žalovanou a panem [příjmení] byla uzavřena ústní smlouva na základě písemné nabídky a písemné objednávky, v níž ohledně vykonávaných prací bylo uvedeno pouze to, že [anonymizováno] [příjmení] je bude konat na základě požadavků konkrétních stavbyvedoucích. O obsahu vzájemného závazku tak lze usuzovat z následujícího chování a jednání žalované a pana [příjmení]. Z toho je zřejmé, že [anonymizováno] [příjmení] vždy pouze zajistil dané pracovníky, které případně vybavil pracovním oděvem a nástroji, a následně již tito pracovníci prováděli činnost na základě pokynů, pod dohledem a dle požadavků vedoucích zaměstnanců žalované, konkrétně stavbyvedoucího, který danou praxi popsal. Žalovaná tak je odpovědná za škodlivé jednání pana [příjmení]. Soud rovněž shledal zavinění na straně žalované ve formě nedbalosti dle § 2911 o. z., jestliže žalovaná řádně nezajistila dohled nad příslušnými pracovníky, zanedbala svou prevenční povinnost a nepostupovala při provádění prací dle předepsaných pokynů žalobkyně a s dostatečnou opatrností.

9. Soud I. stupně se dále zabýval tím, zda není dána spoluúčast žalobkyně na vzniklé škodě ve smyslu § 2918 o. z. Uzavřel, že žalobkyně zanedbala svou kontrolní činnost, jestliže neodhalila, že na místě výkopových prací prováděných žalovanou již v minulosti byly [anonymizováno] prováděny jinou osobou, aniž by tyto [anonymizováno] byly povoleny, a aniž by to žalovaná následně zjistila a provedla důkladnější kontrolu stavu kabelu [anonymizováno]. Z důkazů totiž vyplynulo, že kabel [anonymizováno] nebyl uložen standardním způsobem, nenacházel se v pískocementovém loži, ale v betonovém bloku, ačkoliv původní uložení v roce [rok] mělo být zhotoveno standardním způsobem, navíc se nacházel těsně nad vodovodním řadem v místě napojení nové vodovodní přípojky zalitý do zmíněného betonového bloku, nebyla tedy dodržena vzdálenost podle příslušné [anonymizováno] normy. Žalovaná oprávněně namítala, že pracovníci žalované mohli betonový kryt kabelu [anonymizováno] zaměnit za zabetonované spojení [anonymizováno] vodovodním řadem a přípojkou, navíc na místě bylo větší množství dalších kabelů, které neodpovídalo dostupným údajům. Mohlo tak snadno dojít k záměně kabelů, ačkoliv ani uložení ostatních kabelů neodpovídalo správnému způsobu uložení kabelu [anonymizováno]. Z důkazů předložených žalobkyní, zejména fotografií, ani výslechu svědků rovněž nebylo jednoznačně zjištěno, že betonový kryt byl označen červenou energetickou páskou, z fotografií je pouze zřejmé, že zbytky této pásky se ve výkopu nacházely, ale není jasné, zda se jedná o pásku kryjící kabel [anonymizováno], nebo o pásku, kterou byly zakryty hořejší kabely. Žalovaná tak zanedbala své zákonné povinnosti plynoucí zejména z § 25 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Bez nedostatků způsobených zanedbáním kontrolní činnosti žalobkyně mohlo dojít ke včasnému zjištění, že v betonovém krytu/bloku se nachází kabel [anonymizováno], pokud by žalovaná nezanedbávala své povinnosti řádného [anonymizováno] průběhu prací. Soud I. stupně uzavřel, že nelze určit přesný poměr odpovědnosti žalobkyně a žalované za škodlivý následek, dospěl k závěru, že se jedná o příčiny kumulativní, že jedna bez druhé by ke vzniku škody pravděpodobně nevedla, neboť žalovaná by včas odhalila, že se na místě nachází kabel [anonymizováno] a k jeho poškození by zřejmě nedošlo, pokud by nezanedbala bezpečnost [anonymizováno] při výkopových pracích, zároveň jakákoli další osoba by mohla v případě provádění výkopových prací zaměnit betonový blok/kryt kabelu [anonymizováno] za spojení vodovodního řadu a nové přípojky, avšak při provádění prací řádně, tj. ručně a s náležitou opatrností u vědomí toho, že v místě se nachází kabel [anonymizováno], by zřejmě nebyl tento kabel poškozen. Soud I. stupně tedy uzavřel, že se na škodlivém následku žalobkyně a žalovaná podílely rovným dílem, a zavázal tak žalovanou k náhradě škody, která žalobkyni vznikla, v rozsahu 50 %. Kromě jistiny uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení, neboť žalovaná svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnila a dostala se dnem následujícím po splatnosti dluhu, tj. po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní k zaplacení v dopise ze dne [datum], do prodlení. Odkázal na § 1970 o. z. a na nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. K otázce výše škody uzavřel, že výše škody odpovídá obvyklé ceně prací na opravě kabelu [anonymizováno]. Žalobkyně práci zadala odborné firmě, která se na dané činnosti specializuje a která je pro žalobkyni provedla. [anonymizováno] žalobkyně na odstranění závady vyúčtovala transparentně dle ceníku pro koncové zákazníky, jedná se tedy o cenu, za níž jsou na trhu prováděny dané opravy. Částku [částka] proto soud považoval za odpovídající místně a časově obvyklým cenám takového zásahu.

11. O náhradě nákladů [anonymizováno] rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř.

12. Proti tomuto rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalobkyně, její odvolání směřovalo proti zamítavému výroku o věci samé II. Nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně, že zanedbala svou kontrolní činnost, soud I. stupně neuvedl, jakou konkrétní povinnost podle jaké normy žalobkyně porušila. Při posuzování případného porušení povinnosti žalobkyně by měl být zohledněn charakter podzemního vedení kabelů [anonymizováno], kabely jsou standardně umístěny v hloubce více než [anonymizováno] metr pod povrchem. Žalobkyně prokázala, že poškozený kabel byl uložen v souladu s normami [anonymizováno]. Svědecká výpověď pracovníka žalobkyně [jméno] [jméno] potvrdila, že žalobkyně provádí kontrolu trasy kabelů [anonymizována dvě slova] cca 12x ročně, kontroly jsou prováděny v souladu s interním předpisem žalobkyně, kontrola v místě poškození kabelu byla provedena [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 3.8., [číslo] a [datum]. Odvolatelka rovněž nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že porušila svou povinnost podle § 25 zákona č. 458/2000 Sb. Soud I. stupně neuvedl, jakým konkrétním jednáním žalobkyně měla být porušena konkrétní povinnost žalobkyně podle uvedeného zákona. Jestliže pracovník žalované zpozoroval tzv.„ záplatu“ na chodníku ještě před zahájením prací a považoval to za nestandardní, měl zajistit výkop o to pečlivěji, případně povolat pracovníky žalobkyně k pomoci s identifikací vedení v terénu. Soud I. stupně nepopisuje přesně uložení kabelu, zaměňuje a směšuje pojmy„ pískocementové lože“,„ betonový blok“,„ betonová krytka“. Žalobkyně zdůraznila, že předmětem kontroly trasy vedení kabelů [anonymizováno] nemůže být vyhodnocení závěrů z jakékoliv odchylky vzhledu povrchu terénu nad uloženými kabely,„ záplaty“ se v podmínkách uliční zástavby hl. m. [obec] vyskytují zcela běžně a hojně. Žalobkyně považovala za zcela neopodstatněný závěr soudu I. stupně o tom, že žalovaná mohla při provádění výkopových prací betonový kryt kabelu [anonymizováno] zaměnit za zabetonované spojení [anonymizováno] vodovodním řadem a přípojkou. K takové záměně nemohlo dojít již z toho důvodu, že se nad kabelem nacházela červená folie, která je patrná na fotodokumentaci z místa poškození kabelu a jejíž existenci potvrdil i svědek [jméno] [jméno]. V hloubce 1m žalovaná jako společnost s dlouholetou praxí mohla a měla předpokládat existenci kabelu [anonymizováno], který byl zakreslen v mapových podkladech. Žalovaná měla odstraňování betonu věnovat větší pozornost a měla zajistit vytýčení trasy kabelu [anonymizováno] a výkopové [anonymizováno] v ochranném pásmu provádět ručně s maximální opatrností. K otázce spoluzpůsobení škody žalobkyně uvedla, že i kdyby bylo prokázáno porušení některé povinnosti žalobkyně, vždy lze oddělit méně závažné faktory od více závažných. Již z tohoto důvodu nelze považovat za opodstatněný závěr soudu I. stupně o podílu žalobkyně v rozsahu 50 % na škodlivém následku. O takovém rozsahu by bylo možné uvažovat jen v případě, kdy jednání žalobkyně přispělo ke vzniku škodlivého následku podstatnou měrou. Takový závěr z provedeného dokazování nevyplývá. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek v zamítavém výroku o věci samé změnil tak, že žalovanou zaváže k uhrazení celé žalované částky.

13. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku v zamítavém výroku o věci samé, považovala za správný závěr soudu I. stupně o podílu žalobkyně na vzniku škody. Z provedeného dokazování je podle názoru žalované evidentní, že žalobkyně zanedbala řádnou kontrolu a údržbu svého zařízení, jestliže při pravidelných pochůzkách po trase kabelu nedbala změn patrných na povrchu chodníku svědčících o tom, že v místě trasy kabelu bylo v minulosti kopáno, a neprovedla sondu ke zjištění stavu kabelu. V průběhu [anonymizováno] bylo zjištěno, že kabel [anonymizováno] byl v zemi uložen v rozporu s normami, což bylo prvotní příčinou jeho následného poškození. Kabel ležel přímo na vodovodní přípojce zalitý do betonu. Protože existenci kabelu v betonovém výlitku nemohl nikdo předpokládat, došlo při odstraňování betonu z vodovodní přípojky k jeho poškození. Z uvedeného je zřejmé, že jednání žalobce (nedůsledná kontrolní činnost a nedostatečná údržba) přispěla ke vzniku škody podstatnou měrou.

14. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212 a odst. 1, 5 o. s. ř.), a doplnil dokazování (§ 213 odst. 2 o. s. ř.).

15. Z vyjádření k žádosti projektanta akce„ Obnova vodovodního řadu-ulice [ulice], [obec a číslo]“ ze dne [datum] vzal odvolací soud za prokázané, že žalobkyně k realizaci stavby vydala souhlasné stanovisko s tím, že je třeba respektovat ochranná pásma podle [ustanovení pr. předpisu], výkopové [anonymizováno] v ochranném pásmu silových a sdělovacích kabelů (včetně a především kolem kabelu [anonymizována dvě slova]) musí být prováděny ručně s maximální opatrností.

16. Z protokolu o ohledání místa činu [stát. instituce] ze dne [datum] vzal odvolací soud za prokázané, že předmětem ohledání byl poškozený kabel ve [anonymizována dvě slova] před domem [číslo]. Výkop před domem je proveden do hloubky [anonymizováno] cm, ve výšce [anonymizováno] cm od vrchní části vozovky jsou vedle sebe umístěny tři zelené kabely a dva černé. Pod těmito kabely se v hloubce [anonymizováno] cm až [anonymizováno] cm nachází betonové„ účko“ o výšce [anonymizováno] cm a šířce [anonymizováno] cm, betonový kryt, ve kterém jsou umístěny kabely, vede souběžně s kabely, které jsou výše. Betonový kryt je v šířce [anonymizováno] cm narušen, úlomky se nacházejí ve výkopu, v dutině, která vznikla odstraněním části betonového krytu kabelů, je vidět černý kabel, v jehož černém krytu je patrný otvor o rozměru [anonymizováno] x [anonymizováno] cm, tvar otvoru koresponduje s hrotem pneumatického kladiva.

17. Z náčrtku k ohledání je patrné, že nad vodovodním kabelem je [anonymizováno] cm prostoru a poté [anonymizováno] cm chránička, na jejímž povrchu je vyznačeno poškození kabelu.

18. Z usnesení [stát. instituce], Obvodního ředitelství policie [obec a číslo], ze dne [datum] vzal odvolací soud za prokázané, že podle § 159a odst. 1 tr. řádu byla odložena [anonymizována tři slova] ze spáchání [anonymizováno] poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti podle § 277 odst. 1 tr. zák., kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne [datum] okolo [údaj o čase] hodin při obnově vodovodního řadu v ul. [ulice] před domem [adresa] poškodil kabel velmi vysokého napětí 110kV, K112, když byl pověřen mistrem [jméno] [příjmení] odstraněním betonové krytky ve výkopu před tímto domem, který byl vytvořen za účelem výměny vodovodní přípojky, [příjmení] [příjmení], ačkoli věděl, že se v místech, kde provádí výkop, nacházejí kabely velmi vysokého napětí, a že je v ochranném pásmu, kde je dovoleno pracovat pouze ručně, pracoval pneumatickým kladivem, kterým odstraňoval betonovou krytku, následně pneumatickým kladivem narazil na kabel, čímž ho poškodil, způsobil zkrat a sobě způsobil zranění a na poškození kabelu způsobil škodu společnosti [právnická osoba] ve výši [částka]. [anonymizováno] byla odložena, neboť ve věci nejde o [anonymizováno] z [anonymizováno] a není na místě [anonymizováno] vyřídit jinak.

19. Z barevné fotografie výkopu v místě škodní události odvolací soud zjistil, že pod obnaženými kabely se nacházejí zbytky červené pásky a ve větší hloubce se nachází poškozený kabel [anonymizováno].

20. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobkyně je opodstatněné.

21. Odvolací soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně popsaného výše, pouze doplnil zjištění ohledně podmínek žalobkyně stanovených k realizaci stavby v ochranném pásmu podle zákona č. 458/2000 Sb., dále zjištění [stát. instituce] při ohledání místa vzniku škody, zjištění o skutkovém ději a výsledku [anonymizována dvě slova], a situace ve výkopu při poškození kabelu. Odlišné zjištění učinil z fotografie výkopu ohledně umístění energetické pásky.

22. Soud I. stupně správně posoudil nárok žalobkyně podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále opět jen„ o. z.“). Správně vyložil předpoklady vzniku odpovědnosti žalované za škodu způsobenou žalobkyni podle § 2910 o. z., jimiž jsou [anonymizováno]) protiprávní čin, 2) vznik škody, 3) příčinná souvislost [anonymizováno] protiprávním činem a škodou, 4) zavinění.

23. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem, a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

24. Úprava tzv. obecné povinnosti hradit újmu (dřívější terminologií odpovědnosti za újmu), tj. škodu majetkovou i nemajetkovou újmu, je založena na povinnosti poškozeného prokázat, že mu škůdce újmu způsobil porušením zákonem uložené povinnosti; zavinění se za podmínek § 2911 a § 2912 o. z. presumuje. Protiprávnost je založena, porušil-li škůdce svým konáním či opomenutím povinnost, kterou mu uložil zákon, a v případě zásahu do nikoliv absolutních práv dokonce jen tehdy, šlo-li o zaviněné porušení takové povinnosti, která byla stanovena právě za účelem ochrany dotčeného práva (princip ochranné normy).

25. Dle § 2918 obč. zák., vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

26. Odškodnitelná škoda nemusí být pouze výsledkem jednání škůdce, nýbrž i k ní může přispět či ji zcela vyvolat sám poškozený. V rozsahu, v jakém se sám poškozený podílel na způsobení škody, není dána odpovědnost toho, kdo za škodní událost odpovídá. Chybí pak jeden ze základních předpokladů odpovědnosti, a to příčinná souvislost [anonymizováno] vznikem škody a protiprávním činem. Při úvaze o podílu na vzniku škody jde o určení vzájemného vztahu [anonymizováno] jednáním poškozeného a škůdce a o zvážení všech skutečností, jež přispěly ke způsobení škody. Zvažují se přitom veškeré příčiny, které bez ohledu na protiprávnost a zavinění nastaly ve sféře poškozeného; ve smyslu zásady casum sentit dominus („ náhodu pociťuje vlastník“) poškozený dokonce nese i následky náhody, která jej postihla, neboť se mu přičítají veškeré okolnosti na jeho straně, jež přispěly ke škodlivému následku, bez nichž by nedošlo ke škodě tak, jak se stala.

27. Podle § 46 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále„ energetický zákon“), ve znění účinném ke dni vzniku škodní události, ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.

28. Podle § 46 odst. 12 tohoto zákona v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

29. V § 25 odst. 1 -12 tohoto zákona jsou stanovena práva a povinnosti provozovatele distribuční soustavy.

30. V posuzované věci soud I. stupně správně uzavřel, že jsou dány předpoklady vzniku odpovědnosti žalované za škodu vzniklou žalobkyni.

31. Soud I. stupně uzavřel, že žalovaná porušila obecnou prevenční povinnost stanovenou v § 2900 o. z. Podle tohoto ustanovení vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

32. Náhrada škody způsobené porušením prevenční povinnosti však přichází v úvahu, jen není-li konkrétní právní úprava vztahující se na jednání, jehož protiprávnost se posuzuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Energetický zákon ve výše citovaném § 46 odst. 12 stanoví pro každého povinnost v ochranném pásmu i mimo ně zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a povinnost provádění veškerých činností tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení. Odvolací soud tak na rozdíl od soudu I. stupně dospěl k závěru, že žalovaná porušila svou povinnost podle § 46 odst. 12 energetického zákona tím, že v ochranném pásmu nepostupovala tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení. Ze skutkových zjištění plyne, že žalovaná měla k dispozici mapové podklady žalobkyně, z nichž bylo patrné, že na místě prací se nachází kabel [anonymizováno], ze stanoviska žalobkyně věděla, že [anonymizováno] jsou prováděny v ochranném pásmu, že musí být prováděny ručně s maximální opatrností, přesto nevytyčila na stavbě trasy energetického vedení, stavbyvedoucí pověřil pracovníka odstraněním betonové krytky, aniž zajistil provádění prací vhodným nářadím s maximální opatrností. Pracovník použil pneumatické kladivo, sice ruční nářadí, avšak zjevně nevhodné pro provádění prací v místě uložení energetických zařízení. Na rozdíl od soudu I. stupně odvolací soud učinil z barevné fotografie místa poškození kabelu zjištění, že pod odkrytými kabely a nad poškozeným kabelem se nacházejí zbytky energetické pásky, tj. umístění kabelu [anonymizováno] bylo touto páskou označeno, neboť energetická páska se umisťuje nad příslušný kabel, nikoli pod něj, takže páska nemohla upozorňovat na již odkryté kabely nacházející se nad poškozeným kabelem. Jak vyplývá ze zjištění soudu I. stupně a též ze zjištění odvolacího soudu, kabel [anonymizováno] nebyl„ zalit do betonu“, jak namítala žalovaná, ale nacházel se v betonové chráničce („ účku“), kterou měl pracovník dle pokynu stavbyvedoucího odstranit. Nelze tak přisvědčit argumentaci žalované, že nemohl nikdo předpokládat existenci kabelu v tomto místě. Bylo zjištěno, že si jednotliví pracovníci mohli brát nářadí zcela volně, aniž by odpovědný pracovník (stavbyvedoucí) použití konkrétního nářadí korigoval. Neopatrné odstraňování betonové chráničky kabelu nevhodným nářadím způsobilo poškození kabelu ve vlastnictví žalobkyně. Odvolací soud tak souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že v projednávané věci jsou dány předpoklady odpovědnosti žalované za škodu způsobenou žalobkyni, tj. protiprávní čin, spočívající v porušení zákonem dané povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost [anonymizováno] protiprávním činem a vzniklou škodou. Zavinění se presumuje ve formě nedbalosti (§ 2911 o. z.).

33. Odvolací soud však nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně o spoluzpůsobení škody samotnou poškozenou. Žalovaná namítala, že kabel nebyl v souladu s normou ve stanovené vzdálenosti od vodovodní přípojky nejméně [anonymizována dvě slova]. Soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně zanedbala svou kontrolní činnost, nezjistila-li, že kabel se nacházel v betonovém bloku a nebyla dodržena vzdálenost od vodovodní přípojky. Současně uzavřel, že žalobkyně zanedbala své zákonné povinnosti plynoucí zejména z § 25 zákona č. 458/2000 Sb.

34. Odvolací soud považuje závěr soudu I. stupně za nesrozumitelný. Ustanovení § 25 v odstavcích 1 -12 energetického zákona upravuje poměrně rozsáhle práva a povinnosti provozovatele distribuční soustavy. Z rozsudku soudu I. stupně neplyne, kterou povinnost z tam uvedených žalobkyně porušila a jakým jednáním či opomenutím. Kontrolní činnost žalobkyně přitom v tomto ustanovení upravena není. Soud I. stupně nevysvětlil, jaké„ kontrolní povinnosti“ žalobkyně má a podle jaké právní úpravy. Ze zjištěného skutkového stavu žádné porušení povinnosti upravené v uvedeném ustanovení neplyne.

35. Odvolací soud má především za to, že menší vzdálenost kabelu od vodovodní přípojky (kterou měla zjistit žalobkyně kontrolní činností, jak argumentovala žalovaná) není okolností, jejímž následkem škoda vznikla či se zvětšila, která by byla přičitatelná poškozené. [anonymizováno] protiprávním činem a škodou musí existovat vztah příčiny a následku. Existuje-li ve vztahu ke škodě několik relevantních příčin, je třeba zjistit a vyhodnotit jejich vliv ve vztahu k následku. Příčinná souvislost je tak dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního činu. Ze zjištěného skutkového stavu plyne, že jedinou a podstatnou příčinou vzniku škody žalobkyně bylo neopatrné odstraňování betonové chráničky nevhodným nářadím, a to bez ohledu na to, zda se vodovodní přípojka nacházela ve vzdálenosti [anonymizováno] cm či [anonymizováno] cm od betonového„ účka“. Žádné jiné„ nestandardní“ uložení kabelu [anonymizováno] z provedeného dokazování nevyplývá. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že kabel byl uložen v roce [rok] do betonového lože, zadeskován a opatřen ochrannou folií. Z protokolu o ohledání místa činu [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že kabel byl uložen v betonovém„ účku“, a z fotodokumentace bylo zjištěno, že se nad ním nacházela červená energetická páska. Nelze tak přiznat relevantnost argumentaci žalované, že betonový kryt kabelu mohl být zaměněn za zabetonované spojení [anonymizováno] vodovodním řadem a přípojkou. Odvolací soud tak na rozdíl od soudu I. stupně dospěl k závěru, že škoda nevznikla ani se nezvětšila také následkem okolností, které by byly přičitatelné žalobkyni jako poškozené.

36. Žalovaná se bránila též tvrzením, že výkopové [anonymizováno] prováděl na stavbě subdodavatel, kterého nelze považovat za zmocněnce, zaměstnance ani pomocníka a nelze tudíž za jeho činnost činit odpovědnou žalovanou.

37. Podle § 2914 o. z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

38. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že subdodavatele žalované p. [příjmení] a též jím zajištěného pracovníka je nutno považovat za pomocníka v užším smyslu ve smyslu § 2914 věta prvá o. z., jehož jednání je plně přičitatelné žalované.

39. Pomocníkem podle § [číslo] věty první je ten, kdo je použit při činnosti někoho jiného – tedy nejedná vlastním jménem, na vlastní riziko. Důležité je hledisko podřízenosti pomocníka (tuto subordinaci musí prokázat poškozený). Nejčastěji vyplývá (ale nemusí) ze smluvního vztahu [anonymizováno] pomocníkem a jeho nadřízeným. Nezáleží na tom, zda pomocník jedná za úplatu, nebo bezúplatně, zda se jedná o pomocníka trvalého, nebo náhodného (pro jednorázovou činnost). Podřízenost se projevuje tím, že nadřízený může udělovat pomocníkovi nezbytné pokyny a vykonávat odpovídající kontrolu (nezáleží na tom, zda to fakticky činí) (srov. [příjmení], P. in [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, [rok], s. [číslo]).

40. Ze skutkových zjištění plyne, že p. [příjmení] vždy pouze zajistil pracovníky, kteří ale prováděli činnost na základě pokynů, pod dohledem a dle požadavků vedoucích zaměstnanců žalované, zde podle pokynů stavbyvedoucího žalované. Hledisko podřízenosti pomocníka je tak v posuzované věci splněno.

41. K otázce rozsahu a výše škody uvádí odvolací soud následující:

42. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

43. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

44. Podle § 2969 odst. 1 o. z., při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

45. Škodou podle § 2894 o. z. je újma na jmění, tj. na souhrnu majetku a dluhů osoby ve smyslu § 495 o. z. Je-li pojem škody i nadále spjat s materiální sférou, lze využít v podstatné míře dosavadní judikatorní definici, podle níž se za škodu považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Skutečnou škodou se ve smyslu § 2952 o. z. rozumí zmenšení existujícího majetku poškozeného (popřípadě zvětšení jeho dluhů) ve srovnání se stavem, jaký zde byl před způsobením škody. Skutečnou škodou na věci je pak újma, která znamená snížení hodnoty věci v důsledku jejího poškození oproti stavu před poškozením, a při určení její výše se zásadně vychází z obvyklé ceny věci v době poškození, přičemž zároveň se přihlíží k tomu, co musí poškozený účelně vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce věci (§ 2969 odst. 1 o. z.). Tím se podtrhuje význam uvedení v předešlý stav (naturální restituce), tedy v případě provedení opravy poškozené věci může poškozený požadovat náhradu škody ve výši ceny opravy. Náhrada škody v penězích (relutární kompenzace) představuje majetkové hodnoty, jež je třeba vynaložit na uvedení věci do původního stavu, avšak výše škody nemusí být určena jen vyúčtováním nákladů na její opravu. Lze vycházet z porovnání hodnoty věci, jakou měla v době poškození, oproti stavu po poškození s přihlédnutím k rozsahu, v jakém byla poškozena zásahem škůdce. Zásadně tedy přicházejí v úvahu dva způsoby určení výše peněžní náhrady za škodu způsobenou na věci, a to porovnání ceny obvyklé, jakou [anonymizováno] měla před poškozením, s obvyklou cenou po poškození, a náhrada nákladů potřebných k tomu, aby si poškozený uvedl [anonymizováno] do stavu před poškozením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

46. Podle § 2969 odst. 1 o. z. je nutno při určení výše škody vzít v úvahu i to, co poškozený musí vynaložit k obnovení nebo nahrazení funkce poškozené věci. V poměrech projednávané věci to znamená, že byl-li až do škodné události kabel [anonymizováno] plně funkční a k obnovení jeho funkčnosti musela žalobkyně vynaložit náklady, které by jinak vynaložit nemusela, může náhrada škody převýšit samu obvyklou cenu poškozené věci, byly-li náklady na obnovu funkce věci vynaloženy účelně.

47. Požadavek účelnosti ve smyslu § 2969 odst. 1 o. z. nepochybně prolamuje i dosavadní pojetí tzv. totálních škod, za které byly zpravidla považovány případy, kdy cena opravy přesáhla hodnotu věci před poškozením. Je-li to z různých důvodů účelné, např. vzhledem k poměrům poškozeného (zejména u věcí starších, stěží adekvátně nahraditelných, avšak pro poškozeného vzhledem k jeho finančním možnostem, potřebám či jiným poměrům velmi významných), připouští se i náhrada poněkud vyšší, a to podle důvodové zprávy až o jednu třetinu. S takto upřesněně formulovanou úpravou souvisí i otázka účelnosti nákladů na opravu starší věci, neboť se stává, že oprava věci ji může nejen uvést do původního stavu, ale oproti stavu před poškozením ji i zlepšit, čímž se zvýší její hodnota. Je pak samozřejmě nezbytné odlišit, co ještě představuje náhradu škody směřující k uvedení do původního stavu a co již jde nad rámec poškození a znamená takové zvýšení hodnoty věci, které nemůže jít k tíži škůdce. Tento princip byl formulován i dříve tak, že od částky vyjadřující náklady na opravu věci musí být odečtena částka odpovídající jejímu zhodnocení opravou oproti původnímu stavu, jinak by poškozenému vznikalo bezdůvodné obohacení zhodnocením věci, pokud by opotřebené součásti byly nahrazeny součástmi novými. Opodstatněnost principu neobohacení se poškozeného škodnou událostí je zřejmá tam, kde je výměna starých součástí novými zjevně ku prospěchu hodnoty věci, např. oprava poškozeného polorozpadlého domu novou střešní krytinou či dalšími současnými materiály, jimiž se zvýší hodnota nemovitosti (viz [anonymizováno], J.; [příjmení], J.; [příjmení], J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. [anonymizováno] VI. [obec]: [právnická osoba], [rok], s. [číslo]).

48. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že žalobkyně zadala práci na opravě odborné firmě, která se na tuto činnost specializuje, a jí účtovaná cena odpovídá obvyklé ceně takových prací nutných k uvedení poškozené věci do předešlého funkčního stavu. Důvodný je i požadavek žalobkyně na zaplacení nákladů ve výši [částka] za zásah pracovníků žalobkyně nutný bezprostředně po škodní události, přičemž náklady žalobkyně vyčíslila podle ceníku, podle nějž jsou na trhu prováděny obdobné opravy, resp. havarijní zásahy. I tyto náklady jsou škodou žalobkyně ve smyslu § 2894 a § 2969 odst. 1 o. z.

49. Z důvodů shora uvedených postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a napadený rozsudek ve výroku II změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni i zbylou částku [částka] s příslušenstvím.

50. Soud I. stupně správně posoudil okamžik počátku prodlení žalované a výši úroků z prodlení a odvolací soud na jeho odůvodnění ohledně úroků z prodlení pro stručnost odkazuje.

51. O nákladech [anonymizováno] před soudem I. stupně rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má tak právo na náhradu vynaložených nákladů. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ze žaloby [částka] a z nákladů za jednotlivé úkony ve výši [částka] určené podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. [částka] za každý ze 7 úkonů uvedených v § [anonymizováno] odst. 3 této vyhlášky (předžalobní výzva, žaloba+její doplnění, jednání před soudem I. stupně dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Celkem náklady činí [částka].

52. O nákladech odvolacího [anonymizováno] rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. [anonymizováno] a § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady úspěšné žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z odvolání [částka] a z nákladů za jednotlivé úkony ve výši [částka] určené podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. [částka] za 2 úkony uvedené v § [anonymizováno] odst. 3 vyhlášky (odvolání a účast u odvolacího jednání). Celkem náklady činí [částka].

53. Přezkumnou činností odvolacího soudu zůstal rozsudek soudu I. stupně nedotčen ve výroku I, neboť v tomto rozsahu nebylo odvolání podáno.