o odvolání účastníků proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

34. Proti tomuto rozsudku se odvolali oba účastníci.

35. Žalobce se odvolal proti výrokům II a III. Nesprávnost výroku II spatřoval v tom, že soud I. stupně nesprávně určil výši finančního odškodnění újmy, která mu byla nezákonným [anonymizována dvě slova] způsobena, a částečně bagatelizoval dopady [anonymizována dvě slova] do jeho osobnostní sféry. Namítal, že vycházel-li soud I. stupně při porovnání s obdobným případem z odškodnění, kterého se dostalo poškozenému ve věci projednávané Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], měl měsíční částku odškodnění navýšit o 1/3, neboť s ohledem na [anonymizováno] sazbu trestu odnětí svobody, kterou byl žalobce ohrožen, by žalobci byl s mírou hraničící s jistotou uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, [anonymizována dvě slova] byl narušen jeho vztah se synem, došlo ke zhoršení [anonymizována dvě slova] jeho současné manželky, k zásahu do jeho profesního života. Významnou kapitolou v rámci [anonymizováno] řízení, která zasáhla do jeho života, bylo zajištění jeho majetku, které vnímal jako sankci znemožňující mu vypořádat se s bývalou manželkou. Prostřednictvím tohoto institutu byl předem trestán a šikanován. Vyjádřil přesvědčení, že na jeho věc jsou přiléhavěji aplikovatelné závěry, k nimž soudy stran výše odškodnění dospěly ve věcech řešených Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, eventuálně aby jej změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

36. Žalovaná brojí proti výroku I, pokud jde o částku [částka] sestávající z náhrady nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí ve výši [částka] a náhrady škody ve výši [částka] tvořené náklady obhajoby ve vztahu k dalším poradám s klientem konaným [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], a akcesorickému výroku III.

37. Ve vztahu k uvedeným poradám namítala, že již před soudem I. stupně upozorňovala na neúčelnost těchto porad, jejichž konání nebylo ani nijak odůvodněno. Dle recentní judikatury (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2693/17, ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1232/20, ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 204/20) je třeba zvažovat, zda bylo uskutečnění takové porady účelné. Takové posouzení však nemůže být provedeno paušálně pro všechny porady, ale ve vztahu ke každé jednotlivé poradě. Závěr soudu I. stupně o účelnosti uvedených porad je tak nesprávný a nepřezkoumatelný. Uvedené porady probíhaly izolovaně, nenásledoval po nich žádný procesní úkon, žádné konkrétní výstupy z nich nevzešly. [příjmení] [datum] se pak konala pouhé dva dny od porady proběhlé [datum], aniž by bylo odůvodněno, proč bylo nutné konat poradu v tak krátkém časovém intervalu.

38. Ve vztahu k přisouzenému nároku na náhradu nemajetkové újmy se žalovaná neztotožnila se závěry soudu I. stupně o dopadech nezákonného [anonymizována dvě slova] do rodinné sféry žalobce. Dle žalované soud I. stupně pominul, že žalobce svá žalobní tvrzení ohledně dopadů do jeho osobnostní sféry zásadním způsobem měnil poté, co se ukázala jako nepravdivá, a že jeho tvrzení jsou objektivně rozporuplná. Poukázala na věk žalobcova syna [jméno] v době [anonymizována dvě slova], na skutečnost, že toto období je z hlediska vztahu dítě – rodič složité s tím, že je těžko uvěřitelné tvrzení žalobce, že jeho rozvod s matkou syna, opatrovnické řízení a jednání o vypořádání společného jmění manželů nemělo na jeho vztah se synem žádný negativní dopad. Z výpovědi současné manželky žalobce vyplynulo, že bývalá manželka žalobce využila jeho [anonymizována dvě slova] k jeho očerňování před synem. Toto její jednání tak mělo zásadní vliv na narušení vztahu žalobce se synem. [anonymizována dvě slova] tak nebylo zásadní ani jedinou příčinou narušení uvedeného vztahu. K neshodám mezi bývalými manželi a ke zhoršení vztahu žalobce se synem došlo v okamžiku zahájení jednání o rozdělení majetku patřícího do společného jmění, k dohodě o jeho vypořádání došlo až v [anonymizováno] [rok]. Za nesprávný žalovaná označila i závěr soudu I. stupně, že [anonymizována dvě slova] stávající manželky žalobce se zhoršil v průběhu [anonymizována dvě slova], neboť k jejímu psychickému zhroucení došlo pět měsíců před zahájením [anonymizována dvě slova] a její psychické problémy pramenily z neúspěšných pokusů otěhotnět metodou [anonymizováno] a z těžkého období v zaměstnání. Lze souhlasit s tím, že následné [anonymizována dvě slova] žalobce neprospělo [anonymizována dvě slova] jeho současné manželky, ale nelze souhlasit s tím, že bylo jedinou či zásadní příčinou vedoucí ke zhoršení jejího psychického [anonymizováno].

39. Navrhla, aby odvolací soud změnil výrok I tak, že žalobu zamítne ohledně částky [částka].

40. K odvolání žalované se žalobce vyjádřil tak, že pokud jde o uvedené porady, pak za celou dobu [anonymizována dvě slova] bylo uskutečněno 8 porad, tj. v průměru 2 porady ročně, jednalo se o případ nutné obhajoby, věc mimořádně složitou, rozsáhlou, žalobce byl ohrožen vyšší [anonymizováno] sazbou, a proto nelze zpochybňovat účelnost žalovanou zmíněných porad, které byly vybrány dle neznámého vodítka. Účelnost porad žalovaná nenamítala v řízení před soudem I. stupně, a proto nelze k uvedenému tvrzení přihlížet. Nebyly-li by přiznány uvedené porady jako úkony právní služby, bylo by de facto oslabeno právo na právní [anonymizováno] deklarované v ústavněprávní rovině. Stran odvolací argumentace žalované ve vztahu k přisouzenému nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným [anonymizována dvě slova] argumentoval obdobně jako ve svém odvolání a zdůraznil, že nebylo-li by [anonymizována dvě slova] zahájeno či bylo-li by vyhověno jeho návrhu na výměnu zajištěných nemovitostí za jiné, neměla by jeho bývalá manželka důvod eskalovat vztahy. Bez [anonymizována dvě slova] by jeho bývalá manželka též nemohla tvrdit synovi, že žalobce je zločinec a rodina kvůli němu přijde o střechu nad hlavou. Probíhající [anonymizována dvě slova] mělo vliv na psychický [anonymizováno] jeho současné manželky.

41. Žalovaná k odvolání žalobce poukázala na své odvolací argumenty. Stran žalobcových námitek vztahujících se k hrozbě uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody poukázala na případy, kdy poškození byli stíháni pro [anonymizována tři slova], byli tedy ohroženi trestem odnětí svobody ve vyšší výměře, či dokonce trestem výjimečným, a dostalo se jim odškodnění ve výši [částka] (při současném vazebním [anonymizováno]) – věc řešená u soudu I. stupně pod sp. zn. [spisová značka], [částka] - věc řešená u soudu I. stupně pod sp. zn. [spisová značka], [částka] – věc řešená u soudu I. stupně pod sp. zn. [spisová značka]. [jméno] skutečnost, že žalobci hrozilo uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, neodůvodňuje dle žalované stanovení vyšší částky odškodnění.

42. Žalobce se následně vyjádřil k uvedené argumentaci žalované, ohradil se proti jejím obviněním ze lží a nepravd. Nezákonné [anonymizována dvě slova] nebylo příčinou rozvodu, ale přispělo k rozvratu vztahů mezi bývalými manželi v souvislosti s nemožností vypořádat společný majetek. [anonymizována dvě slova] se podepsalo na [anonymizována dvě slova] jeho současné manželky zásadním způsobem, což se odrazilo i v jeho psychickém [anonymizováno]. Hrozba uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody měla vliv na jeho psychický [anonymizováno]. Žalovaná v rámci odkazu na jiné případy, kde poškození byli ohroženi vysokou [anonymizováno] sazbou trestu odnětí svobody, neuvádí další srovnávací kritéria. Nejedná se tedy o obdobné případy.

43. Dříve, než odvolací soud přistoupil k přezkoumání napadeného rozsudku soudu I. stupně, zabýval se tím, zda odvolání účastníků splňuje náležitosti odvolání uvedené v § 42 odst. 4 a § 205 odst. 1 o.s.ř., a dospěl k závěru, že tomu tak – pokud jde o odvolání žalobce – částečně není.

44. Odvolání žalobce směřovalo do výroku II rozsudku soudu I. stupně, jímž bylo částečně zamítavě rozhodnuto o obou žalobou uplatněných nárocích, tj. jak o nároku na náhradu škody v podobě nákladů vynaložených na obhajobu zde žalobce (a to co do částky [částka]), tak i o nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným [anonymizována dvě slova] (a to co do částky [částka]). V odvolání ze dne [datum] žalobce uvedl, že odvolání podává z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f) a g) o.s.ř., neboť napadený rozsudek je nesprávný. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce vyzván, aby své odvolání, v němž absentují odvolací důvody, doplnil tak, že konkrétně uvede, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí či postupu soudu, a zároveň byl poučen, že nebude-li jeho odvolání doplněno ve stanovené lhůtě 20denní lhůtě, bude spis předložen odvolacímu soudu, který, nebudou-li odstraněny vytýkané vady odvolání bránící pokračování v řízení, odvolání může odmítnout. Uvedené usnesení bylo žalobci doručeno [datum] a reagoval na něj podáním ze dne [datum], jehož obsah byl vyložen shora v bodě 35 a v němž snesl odvolací důvody pouze ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným [anonymizována dvě slova]. Ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu škody tak zůstalo žalobcovo odvolání neprojednatelné, neboť neobsahuje žádné odvolací důvody (odvolání obsahující toliko pouhé konstatování, že napadené rozhodnutí nelze považovat za správné, a pouhý odkaz na zákonné vymezení některého z odvolacích důvodů uvedeného v § 205 odst. 2 o.s.ř. je ve smyslu ustálené judikatury odvoláním, jež neobsahuje ve smyslu § 212a odst. 2 o.s.ř.„ žádné odvolací důvody“ – srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud proto za použití § 211 o.s.ř. dle § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítl odvolání žalobce v části, v níž směřovalo proti výroku II rozsudku soudu I. stupně co do částky [částka] (výrok I).

45. Následně odvolací soud z podnětu a v rozsahu podaných odvoláních, v němž tato splňovala náležitosti řádného podání, přezkoumal napadený rozsudek (tj. výrok I co do částky [částka], výrok II co do částky [částka] a akcesorický nákladový výrok III) včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dle § 212 a § 212a o.s.ř., dokazování částečně zopakoval a částečně doplnil (§ 213 odst. 2 a 4 o.s.ř.) a učinil z rozhodnutí týkajících se srovnávaných případů nad rámec skutkových zjištění soudu I. stupně, na která zde odkazuje, následující skutková zjištění.

46. Ve věci řešené Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], byl poškozený v průběhu [anonymizována dvě slova], které trvalo 5 let a 3 měsíce, dvakrát odsouzen soudem okresním, dvakrát byla tato rozhodnutí krajským soudem zrušena a napotřetí byl okresním soudem obžaloby zproštěn. (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací])

47. Pokud jde o věc řešenou před soudem I. stupně pod sp. zn. [spisová značka], došlo od rozhodnutí soudu I. stupně k té podstatné změně, že již byla rozhodnuta, když o odvolání účastníků proti rozsudku ze dne [datum] bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Tamějšímu poškozenému byla přisouzena náhrada nemajetkové újmy způsobené nezákonným [anonymizována dvě slova] (jednalo se o totéž [anonymizována dvě slova] jako v předcházejícím bodě uvedené věci) ve výši [částka]. Poškozený byl stíhán pro [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku v souběhu s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku spáchané ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, [anonymizována dvě slova] trvalo 5 let a 3 měsíce, poškozený byl během [anonymizována dvě slova] dvakrát odsouzen okresním soudem, dvakrát byla tato rozhodnutí krajským soudem zrušena a napotřetí byl okresním soudem obžaloby zproštěn. Uvedených trestných činů se měl dopustit jako primátor statutárního města, před [anonymizována dvě slova] byl úspěšným politikem jak na regionální, tak i celorepublikové úrovni, neboť byl několik let senátorem. Byl vystaven slovním urážkám při veřejných akcích, byl označován jako korupčník, lidé se na něho dívali skrz prsty, přestali mu věřit ostatní spolupracovníci, z důvodu jeho [anonymizována dvě slova] mu nebylo umožněno v jeho průběhu opětovně kandidovat jak na funkci senátora, tak i v rámci komunálních voleb, neboť volební řády politické strany, jíž byl členem, neumožňovaly kandidovat trestně stíhaným osobám. V roce [rok] tak došlo k přerušení jeho politické kariéry. I po ukončení [anonymizována dvě slova] byl v této oblasti poškozený vystaven nesnázím, neboť ani v roce [rok] nebyl zařazen na kandidátku při komunálních volbách. O jeho [anonymizována dvě slova] informovala jak regionální, tak i celostátní média. (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

48. K argumentaci žalobce, že přiléhavější pro stanovení výše nemajetkové újmy, je případ řešený Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], pak odvolací soud uvádí, že při stanovení celkové výše odškodnění nemajetkové újmy způsobené nezákonným [anonymizována dvě slova] částkou [částka] odvolací soud vycházel z toho, že absolutní výše satisfakce za nezákonné [anonymizována dvě slova] se pohybuje v rozmezí od [částka] do [částka], přičemž posledně uvedená částka byla přiznána Městským soudem v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který však byl dovolacím soudem zrušen. Tím pozbyl účinnosti podklad, z něhož odvolací soud vycházel při stanovení výše odškodnění. (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací])

49. Pokud jde věc řešenou u Městského soudu v Praze původně pod sp. zn. [spisová značka] a následně pod sp. zn. [spisová značka], pak tamější poškozený byl stíhán pro [anonymizována dvě slova] podvodu dle § 250 odst. 1 a 4 tr. zákona, byl ohrožen [anonymizováno] sazbou 5 až 12 let, jeho [anonymizována dvě slova] trvalo 12 let a 11 měsíců. Poškozenému bylo přiznáno (včetně odškodnění poskytnutého žalovanou částkou [částka]) zadostiučinění v celkové výši [částka]. Pokud jde o průběh [anonymizována dvě slova], byl poškozený zadržen a strávil 13 měsíců ve vazbě, [anonymizováno] činnosti se měl dopustit v souvislosti s činností v bance, před zahájením [anonymizována dvě slova] se pohyboval v podnikatelském prostředí. Pokud jde o dopady [anonymizována dvě slova], mělo toto zásadní vliv na jeho profesní a rodinný život – byl odvolán z funkce člena správní rady univerzity, nebyl zapsán do seznamu advokátů České advokátní komory, lidé se mu vyhýbali, došlo k přerušení jeho obchodních kontaktů, došlo k rozvratu a rozvodu jeho manželství. (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací])

50. Žalovaná v rámci svých odvolacích námitek argumentovala neúčelností úkonů právní služby spočívajících v konání porad žalobce s advokátem ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum].

51. K této námitce je předně třeba uvést, že žalobce se mýlí, domnívá-li se, že žalovaná s touto námitkou přichází až v odvolacím řízení, a dovozuje-li, že k ní proto nelze přihlížet. Žalovaná totiž již v podání ze dne [datum] uvedenou námitku uplatnila a soud I. stupně se s ní vypořádal pouze obecně tak, jak je rekapitulováno v bodě 21 odůvodnění tohoto rozsudku. Vzhledem k judikatorním závěrům, na něž žalovaná odkázala, dospěl odvolací soud k závěru, že žalobce netvrdil a ani neprokazoval žádné konkrétní okolnosti, z nichž by bylo možné učinit závěr stran účelnosti nákladů vynaložených na tyto úkony. Proto žalobce při jednání konaném dne [datum] dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. vyzval k doplnění tvrzení stran toho, proč bylo účelné tyto porady konat, v nastínění v hrubých obrysech, o čem tyto porady byly provedeny, na jaké úkony navazovaly, popř. jakým úkonům předcházely a proč bylo nutné konat poradu [datum] poté, kdy se porada uskutečnila [datum], a k označení důkazů k jejich prokázání. Žalobce zároveň poučil o následcích spojených s nevyhověním této výzvě.

52. Žalobce reagoval podáním ze dne [datum], poukázal na délku [anonymizována dvě slova] a skutečnost, že bylo uskutečněno celkem 8 porad (tj. průměrně 2 porady ročně), a to jen v nutných případech, kdy bylo nutné konzultovat taktiku obhajoby a další záležitosti s tím spojené.

53. Poradě konané [datum] předcházela porada konaná před osmi měsíci a během této doby bylo provedeno pět dalších úkonů právní služby (stížnost proti zajištění majetku žalobce, účast na výsleších čtyř svědků, dvojí sepsání námitek proti otázkám na znalce a jeho zaměření), obsahem porady bylo sdělení závěrů plynoucích z výslechu uvedených svědků a stanovení další taktiky obhajoby. [příjmení] uskutečněná [datum] se pak konala z důvodu přípravy na výslechy dalších obviněných, které se měly konat v následujících dvou měsících, a byl probírán postup ohledně zajištění majetku žalobce.

54. Při poradách konaných [datum] a [datum] byla probírána příprava a argumentace návrhu na zrušení zajištění a souhlas s úkonem. Žalobce totiž podáním ze dne [datum] žádal o souhlas s nakládáním nemovitými věcmi za účelem uzavření dohody o vypořádání [anonymizováno] s bývalou manželkou. [příjmení] uskutečněná [datum] se týkala dalšího vedení případu a taktiky obhajoby, zejména s ohledem na skončení vyšetřování a přípravu na návrh na zastavení [anonymizována dvě slova].

55. Upozornil na skutečnost, že šlo o mimořádně rozsáhlou a složitou [anonymizováno] kauzu, spisový materiál čítal cca 38 tisíc listů, žalobci hrozil trest ve výměře [číslo] let, u něhož nebyl předpoklad uložení podmíněného trestu odnětí svobody, šlo o případ nutné obhajoby. Jednalo se o [anonymizována dvě slova], a proto bylo nutné věc se žalobcem probírat i po stránce odborné. Odkázal dále na závěry vyslovené Ústavním soudem v nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 204/20, a ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 4012/18. K prokázání svých tvrzení označil prohlášení svého právního zástupce.

56. Odvolací soud toto prohlášení JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M. provedl k důkazu a zjistil z něj, že jmenovaný prohlásil, že porady konané ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] se žalobcem v rámci předmětného [anonymizována dvě slova] byly účelné a potřebné k tomu, aby byla vyvrácena vina obviněného. V rámci uvedených porad byla probírána zejména taktika obhajoby, a to s ohledem na skutkovou složitost a rozsáhlost celé kauzy.

57. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k následujícím závěrům.

58. Soud I. stupně správně vycházel z toho, že [anonymizována dvě slova] žalobce skončilo jeho zastavením dle § 172 odst. 1 písm. c) trh. ř. usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec], [pobočka], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum].

59. Na tomto základě soud I. stupně správně uzavřel, že ve věci je dán odpovědnostní titul, neboť z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že nárok na náhradu újmy způsobené zahájením a vedením [anonymizována dvě slova] se v případech, kdy došlo k zastavení [anonymizována dvě slova] nebo zproštění obžaloby, posuzuje jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) a správně tedy aplikoval § 5 odst. 1 písm. a), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 31 a § 31a odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb.

60. Soud I. stupně vzal správně za své skutkové zjištění nesporné tvrzení účastníků, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně dne [datum] uplatnil. Je tedy splněna podmínka předběžného projednání nároku ve smyslu § 14 a § 15 zákona č. 82/1998 Sb.

Ve vztahu k nároku na náhradu nákladů vynaložených za zastoupení žalobce advokátem v [anonymizováno] řízení.

61. Nárok na náhradu nákladů vynaložených za zastoupení advokátem v [anonymizováno] řízení je pak třeba posoudit dle ustanovení § 31 odst. 1 a 3 citovaného zákona, z nichž vyplývá, že náhrada škody zahrnuje pouze takové náklady řízení, které poškozený účelně vynaložil na zrušení či změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), neboť újma odškodnitelná podle citovaného zákona vzniká až v souvislosti s tím, že dojde k nezákonnému rozhodnutí či nesprávnému úřednímu postupu, které je třeba odstranit a vynaložit při tom zvýšené náklady. V případě nákladů vynaložených poškozeným na jeho právní zastoupení v [anonymizováno] řízení, které neskončilo pravomocným odsouzením, se tak nahrazují výdaje účelně vynaložené poškozeným za hotové výdaje advokáta a jeho odměnu za zastupování, a to podle výše mimosmluvní odměny podle advokátního tarifu (§ 6 – 12, § 13, § 14, ve spojení s § 157 a § 158 zákoníku práce), ať by se jednalo o případ nutné obhajoby či nikoli (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Účelnost shora zmiňovaná vyjadřuje vztah příčinné souvislosti, neboť hrazení zjevně bezúčelných nákladů by znamenalo popření základních předpokladů vzniku nároku na náhradu škody (v podmínkách projednávané věci se jedná o nezákonné rozhodnutí, vynaložené náklady na obhajobu v [anonymizováno] řízení a příčinnou souvislost mezi škodnou událostí a škodou) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Rozhodné tedy je, zda se jednalo o úkony právní služby ve smyslu advokátního tarifu, zda se obhájce zúčastnil úkonů v daném [anonymizováno] řízení a zda se tyto úkony konaly.

62. V projednávané věci soud I. stupně správně zjistil, že ve dnech [datum], [datum] a [datum], [datum] a [datum] se uskutečnily porady žalobce s jeho obhájcem ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu.

63. Již shora odvolací soud s poukazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu připomněl, že náhrada nákladů zastoupení dle § 31 zákona č. 82/1998 Sb. je založena na tom, že stát za stanovených podmínek hradí účelně či důvodně vynaložené náklady a že hrazení zjevně bezúčelných nákladů by znamenalo popření předpokladů pro náhradu škody, zejména pak příčinné souvislosti. Vztah účelnosti staví citované ustanovení na tom, zda vynaložené náklady vedly ke zrušení nebo změně nezákonného rozhodnutí nebo k nápravě nesprávného úředního postupu. Účelnost vynaložených nákladů tak lze posuzovat jen ve vztahu k výsledku [anonymizována dvě slova], přičemž úkony obhajoby, které nemohou přispět k příznivému výsledku [anonymizována dvě slova] pro poškozeného, kvalifikoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] [rok], jako úkony, jež„ … byly vynaloženy, aniž mohly odstranění závadného [anonymizováno] způsobit“, čímž mínil, jak vysvětlil v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], úkony nemající jakýkoliv potenciál být poškozenému prospěšné, a současně úkony, u nichž je absence takového potenciálu zcela zjevná již v době jejich vykonání (tj. v reálném čase, bez znalosti výsledku [anonymizována dvě slova] a věcných důvodů, které k takovému výsledku vedly). V rozsudcích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], pak Nejvyšší soud rozvedl, že je samozřejmě na tom, kdo uplatňuje nárok na náhradu škody spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu v [anonymizováno] řízení, aby účelnost takto vynaložených nákladů tvrdil a prokázal, obvykle se tak stane poukazem na rozhodnutí, jímž bylo [anonymizováno] řízení skončeno. Poukaz na výjimku by pak měl tvrdit a prokazovat žalovaný škůdce.

64. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené po doplněném dokazování dospěl k závěru, že všechny výše zmíněné porady představují účelně provedené úkony. [příjmení] konaná dne [datum] se konala poté, co po poradě konané [datum] byly provedeny obhájcem žalobce úkony právní služby spočívající v sepsání stížnosti proti opravnému usnesení o zajištění majetku zde žalobce včetně odůvodnění, v účasti na výsleších svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení] ve dnech 7. 3. a [datum] a sepsání námitek proti zaměření znalce a otázkám na znalce ze dnů 15. 2. a [datum]. [příjmení] konaná dne [datum] proběhla předtím, než ve dnech 30. 11. a [datum] došlo k výslechu dalších spoluobviněných, [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. [příjmení] konané ve dnech 29. 3. a [datum] pak na tyto úkony navazovaly a zároveň předcházely návrhu na zrušení zajištění a žádosti o souhlas s úkonem ze dne [datum] a navazující stížnosti proti negativnímu rozhodnutí o tomto návrhu ze dne [datum]. [příjmení] konaná dne [datum] sice následovala poradě konané [datum], nicméně na ně navazoval v [anonymizováno] řízení důležitý úkon spočívající v prostudování spisu po skončení vyšetřování [datum] a vyjádření ke skončení vyšetřování ze dne [datum]. Z prohlášení obhájce žalobce [příjmení] [jméno] pak vyplývá, že v rámci porad byla probírána taktika obhajoby s ohledem na skutkovou složitost a rozsáhlost celé kauzy. V namítaném [anonymizována dvě slova] byla obviněným kladena za vinu, mimo jiné úprava zadávací dokumentace k veřejné zakázce týkají se tzv. [anonymizováno], tedy šlo i o [anonymizována dvě slova]. Z tohoto úhlu pohledu pak je zcela pochopitelné, že porady sloužily i k probírání této odborné problematiky, aby po vhledu do ní obhájce žalobce mohl v rámci řádného výkonu obhajoby zvolit její náležitou formu. Nad rámec shora uvedeného se odvolací soud ztotožňuje i se závěrem soudu I. stupně, že o účelnosti jednotlivých porad, jichž v průběhu celého 43 měsíců trvajícího [anonymizována dvě slova] bylo provedeno pouze osm, svědčí i rozsáhlost a skutková složitost řešené věci. Ve vztahu k žádnému z těchto úkonů tak nelze dovozovat jeho zjevnou neúčelnost. Shora uvedené závěry o účelnosti uvedených porad nemohou být vyvráceny pouhým obecným poukazem žalované na jejich neúčelnost.

65. Soud I. stupně ve vztahu k těmto úkonům správně stanovil výši odměny za zastupování (§ 7 bod 5, § 10 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu), správně určil výši náhrady hotových výdajů s nimi spojené (§ 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu) a správně též vypočetl náhradu za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad dle advokátního tarifu (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).

Ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného [anonymizována dvě slova].

66. Otázkami formy a případné výše zadostiučinění dle § 31a odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. se soud může zabývat tehdy, dojde-li po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že mu v důsledku toho vznikla nemajetková újma (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] [rok] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Obecně lze říci, že každé [anonymizováno] řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt [anonymizována dvě slova] je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné [anonymizována dvě slova] výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl [anonymizována dvě slova] (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 590/08).

67. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud uvedl, že se zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou [anonymizována dvě slova], které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy [anonymizováno] věci, též z délky [anonymizována dvě slova], a především dopadů [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry poškozené osoby. [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tedy její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. Též zde bylo konstatováno, že výše přiznaného zadostiučinění by se neměla bez zjevných a podstatných skutkových odlišností konkrétního případu podstatně odlišovat od zadostiučinění přiznaného v případě skutkově obdobném. Významnější odchylka je v tomto směru možná jen tehdy, bude-li též soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna.

68. K upřesnění výše uvedených závěrů došlo rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněným pod [číslo] [rok] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jímž bylo doplněno, že výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. na náhradě nemajetkové újmy způsobené [anonymizována dvě slova], které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna.

69. Pokud jde o povahu [anonymizováno] věci, ta vyplývá ze závažnosti [anonymizována dvě slova] kladeného poškozené osobě za vinu a souvisí s hrozbou [anonymizováno] postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení.

70. Délka [anonymizováno] řízení zohledňuje to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek poškozeného v důsledku proti němu vedeného [anonymizováno] řízení trval.

71. Kritérium následků způsobených [anonymizováno] řízení v osobnostní sféře poškozeného umožňuje zohlednit individuální následky [anonymizována dvě slova] v podobě morálního narušení osobnosti poškozeného v době [anonymizována dvě slova] a narušení jeho profesní, soukromé, rodinné, případně i jiné sféry života.

72. Vedle shora popsaných kritérií je třeba podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. při stanovení formy a výše zadostiučinění přihlédnout k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo, tj. zejména k okolnostem týkajícím se vydání usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova], okolnostem zahájení [anonymizována dvě slova] předcházející či jej provázející, apod.

73. V projednávané věci trvalo [anonymizována dvě slova] žalobce od [datum] do [datum], tedy 43 měsíců, žalobce byl stíhán pro [anonymizována dvě slova] výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku v jednočinném souběhu se zločinem porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea první, odst. 4 písm. a) trestního zákoníku a se zvlášť závažným zločinem poškození finančních zájmů [mezinárodní organizace] podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 trestního zákoníku, spáchané ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku; jeho [anonymizována dvě slova] bylo zastaveno v přípravném řízení dle § 172 odst. 1 písm. c) tr. řádu, aniž by došlo k podání obžaloby.

74. Žalobce byl ohrožen trestem odnětí svobody s [anonymizováno] sazbou [číslo] let, což samo o sobě nevylučovalo možnost podmíněného odložení výkonu trestu odnětí svobody dle § 81 odst. 1 tr. zákoníku, neboť rozhodující je samotná výměra trestu odnětí svobody v odsuzujícím rozsudku, nikoli to, za jaký [anonymizována dvě slova] a v jaké [anonymizováno] sazbě je trest odnětí svobody ukládán. Je nepodstatné, zda výměry trestu odnětí svobody nepřesahujícího svou délkou tři roky bylo dosaženo mimořádným snížením trestu odnětí svobody podle § 58 nebo uložením trestu pod dolní hranicí [anonymizováno] sazby podle § 40 odst. 2, či zda jde o trest za sbíhající se trestnou činnost nebo za pokračování v [anonymizována dvě slova] (srov. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení] aj., [anonymizováno] zákoník. Komentář, [anonymizována dvě slova], [obec], [rok], publikovaný v ASPI). Soud I. stupně též správně poukázal na skutečnost, že žalobce nebyl stíhán pro [anonymizována dvě slova], s nimiž je obecně spojován významný společenský odsudek.

75. Pokud jde o následky [anonymizována dvě slova], odvolací soud se zcela ztotožňuje se skutkovými závěry soudu I. stupně v této otázce. Soud I. stupně správně zjistil, že žalobce během [anonymizována dvě slova] pociťoval nejistotu, stres, obavy, že by se v případě jeho nepodmíněného odsouzení rodina mohla dostat do existenčních potíží, a že se obecně zhoršil jeho psychický [anonymizováno], nicméně žalobce po celou dobu [anonymizována dvě slova] nevyhledal žádnou odbornou [anonymizováno]. Soud I. stupně učinil i správná skutková zjištění týkající se proměny vztahu žalobce a jeho syna [jméno]. Zohlednil v této souvislosti i žalovanou namítané okolnosti, že v té době se [jméno] nacházel v období dospívání, kdy dochází k proměnám vzájemného vztahu dětí a rodičů, děti již netráví s rodiči tolik času a nejsou ve vztahu k nim komunikativní, stejně jako okolnost, že v té době probíhalo řízení o rozvodu manželství žalobce a matky [jméno] a že zajištění majetku tvořícího jejich společné jmění významným způsobem zkomplikovalo a prodloužilo jeho vypořádání. Logicky a přesvědčivě vysvětlil, proč právě [anonymizována dvě slova] přispělo ke zhoršení vztahu žalobce a syna [jméno], který se mu začal vyhýbat, byl frustrovaný a ve vztahu k žalobci i agresivní, a proč ke zhoršení tohoto vztahu nepřispěl rozvod žalobce s [příjmení] matkou. Poukazuje-li žalovaná na skutečnost, že to byla bývalá manželka žalobce, kdo v průběhu [anonymizována dvě slova] očerňoval žalobce před [jméno], a dovozuje-li, že to bylo právě toto její jednání, které mělo zásadní vliv na narušení žalobcova vztahu s [jméno], pak přehlíží, že k takovému jednání by bývalá manželka žalobce neměla důvod, nebyl-li by žalobce trestně stíhán a nedošlo-li by k zajištění jeho majetku, pro něž nebylo možné vypořádat jejich společné jmění manželů. Tento [anonymizováno] samozřejmě vzbuzoval ve všech zúčastněných, a to vzhledem k zajištění rodinných domů, kde jednak bydlel žalobce se svou nynější manželkou a jednak jeho nyní bývalá manželka, oba se synem [jméno] ve střídavé péči, zcela pochopitelné obavy o střechu nad hlavou, což se zpětně negativně odráželo ve vzájemných vztazích. Žalovaná sice správně poukazuje na skutečnost, že žalobcova současná manželka se začala léčit na [anonymizováno] již před zahájením žalobcova [anonymizována dvě slova], nicméně soud I. stupně správně z potvrzení MUDr. [příjmení], výpovědi žalobce i samotné jeho současné manželky žalobce zjistil, že [anonymizována dvě slova] vedlo ke zhoršení jejího dosavadního psychického [anonymizováno]. Zhoršením je zde totiž nutné rozumět i MUDr. [příjmení] zmiňované prodloužení a zkomplikování léčby. V této souvislosti nicméně soud I. stupně správně zohlednil, že stávající manželka žalobce mu i tehdy věřila a stála za ním, byť mu nebyla schopna v té době poskytovat takovou psychickou podporu, kterou by si sama přála. Soud I. stupně též správně zjistil, že žalobcovo [anonymizována dvě slova] mělo dopady i na jeho zájmové aktivity, když rezignoval na funkci místopředsedy [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a na jeho pracovní zařazení, když přešel u stejného zaměstnavatele na jinou pracovní pozici. Správně též zohlednil, že k zastavení žalobcova [anonymizována dvě slova] došlo ve fázi přípravného řízení, aniž by věc byla projednávána před soudem, a správně uzavřel, že medializaci případu, která byla prokázána v období před zahájením [anonymizována dvě slova], nelze přičítat k tíži žalované.

76. Soud I. stupně provedl srovnání s obdobnými případy a na základě jejich jednotlivých odlišností a shodných znaků a po zohlednění shora rozebraných kritérií správně dovodil, že samotné konstatování nezákonného [anonymizována dvě slova] a omluva za něj nepředstavuje dostatečnou formu zadostiučinění a přiklonil se správně k jeho peněžité formě. Správně při stanovení jeho konkrétní výše vyšel při srovnání z případu řešeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Na jedné straně zohlednil, že na rozdíl od nyní posuzovaného [anonymizována dvě slova], tamější [anonymizována dvě slova] trvalo o 20 měsíců déle, dospělo do stadia řízení před soudem (k čemuž odvolací soud dodává, že dle jeho skutkových zjištění došlo dvakrát k vydání odsuzujícího rozsudku, který byl dvakrát zrušen, a teprve na potřetí okresní soud poškozeného obžaloby zprostil), došlo k výraznému narušení politického (poškozený musel ukončit svou politickou kariéru) a společenského života poškozeného, který byl navíc jmenovitě tiskem medializován. Na druhé straně naopak vzal v úvahu, že tamější poškozený byl ohrožen nižší [anonymizováno] sazbou 2-8 let při [anonymizováno] pro jeden ze zločinů, pro něž byl stíhán i žalobce – [anonymizováno] výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, a že nedošlo k tak významnému zásahu do jeho rodinného života, který v projednávané věci pramenil ze zajištění majetku.

77. Na tomto základě soud I. stupně správně dospěl k závěru, že je na místě odškodnění, které se dostalo poškozenému ve shora uvedeném případě (tj. [částka] za měsíc [anonymizována dvě slova]) ponížit o 1/3, v důsledku čehož výše odškodnění nemajetkové újmy způsobené žalobci předmětným nezákonným [anonymizována dvě slova] tak činí soudem I. stupně správně stanovenou částku [částka] (tj. 4 000 [spisová značka] při 43 měsících trvání [anonymizováno]). S tímto postupem se odvolací soud zcela ztotožňuje, neboť zohledňuje právě ony prvky, které v projednávané věci absentují - jednak nikoli nevýznamně delší dobu [anonymizována dvě slova], po kterou byl tamější poškozený vystaven jeho zásahům do svého života, skutečnost, že došlo k ukončení jeho politické kariéry a jmenovité medializaci případu, a v neposlední řadě to, že poškozený se musel vyrovnat i s tím, že byl dvakrát uznán vinným trestnou činností, která mu byla kladena za vinu. Tyto znaky, které se nutně musí do projednávané věci promítnout ve snížení výše zadostiučinění, pak zcela převáží nad tím, že u žalobce došlo oproti tomu k zásahu do rodinného života a že byl ohrožen vyšší [anonymizováno] sazbou (a to i s ohledem na shora uvedené stran možnosti podmíněného odkladu trestu odnětí svobody). Není tak důvod pro žalobcem navrhované navýšení odškodnění o 1/3.

78. Odvolací soud se neztotožňuje se žalobcem ani v náhledu na to, že pro stanovení výše zadostiučinění je třeba při porovnání vyjít z věci řešené Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Ze skutkových zjištění odvolacího soudu totiž vyplývá, že rozhodnutí, na jehož podkladě v důsledku porovnání bylo v dané věci poškozenému přisouzeno zadostiučinění ve výši [částka] (tj. [částka] za měsíc [anonymizována dvě slova]), bylo zrušeno dovolacím soudem. Uvedený případ tak pro tuto okolnost nepředstavuje srovnatelný vzorek.

79. Tentýž závěr se však uplatní, i pokud jde o věc řešenou soudem I. stupně pod sp. zn. [spisová značka], neboť vzhledem k dopadům, které [anonymizována dvě slova] mělo pro tamějšího poškozeného, který byl činným vysokým politikem, se nejedná o věc srovnatelnou s projednávanou věcí, i když bylo [anonymizována dvě slova] vedeno též pro [anonymizováno] dle § 256 tr. zákoníku. Ze stejných důvodů, jak již soud I. stupně správně vyložil, není na projednávanou věc aplikovatelný ani případ řešený Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka].

80. Soud I. stupně správně zhodnotil i případ řešený u Městského soudu v Praze původně pod sp. zn. [spisová značka] a posléze sp. zn. [spisová značka], jako nepřiléhavý na projednávanou věc. Kromě odlišností, na něž poukázal soud I. stupně, za zmínku stojí i to, že [anonymizována dvě slova] tam poškozeného svojí délkou 3,6krát přesahovalo délku [anonymizována dvě slova] žalobce.

81. Z vyložených důvodů se odvolací soud ztotožňuje se závěry soudu I. stupně, která učinil stran formy a výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalobci vzniklou předmětným nezákonným [anonymizována dvě slova], a shledal proto rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku I stran částky [částka] a v zamítavém výroku II stran částky [částka] věcně správným.

82. Odvolací soud shledal správným i nákladový výrok III rozsudku soudu I. stupně, který správně s ohledem na skutečnost, že v řízení byly uplatněny dva nároky se samostatným skutkovým základem, vyšel při určování poměru úspěchu účastníků ze vzájemného poměru tarifních hodnot jednotlivých žalobcem uplatněných nároků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a správně též zohlednil, že tarifní hodnota nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným [anonymizována dvě slova] činí ve smyslu závěrů vyslovených Nejvyšším soudem ČR v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve smyslu § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu [částka] a že žalobce byl dle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [spisová značka], zcela úspěšný ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným [anonymizována dvě slova].

83. Odvolací soud z vyložených důvodů jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil rozsudek soudu I. stupně ve výroku II ohledně částky [částka] (výrok II), ve výroku I ohledně částky [částka] (výrok III) i ohledně částky [částka] (výrok [příjmení]) a ve výroku III (výrok [příjmení]).

84. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., přičemž aplikoval závěry vyplývající ze shora citovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu. Žalobce byl v odvolacím řízení úspěšný ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným [anonymizována dvě slova], který byl zcela podroben odvolacímu přezkumu, tj. úspěšný zde byl co do tarifní hodnoty [částka]. Ve vztahu k nároku na náhradu nákladů vynaložených na jeho zastoupení v [anonymizováno] řízení byl úspěšný co do částky [částka] a neúspěšný co do částky [částka], ve vztahu k níž bylo jeho odvolání odmítnuto (§ 146 odst. 3 o.s.ř.). Úspěšný byl tedy co do tarifních hodnot [částka], neúspěšný co do [částka], a proto má právo na náhradu 27% jím celkově v odvolacím řízení vynaložených nákladů (tj. (65 730 – 38 100,48) /103 830,48 * 100).

85. Žalobce v odvolacím řízení vynaložil celkem náklady ve výši [částka]. Při určení výše odměny za zastupování žalobce advokátem odvolací soud vycházel z ustanovení § 7 bod 5, § 8 odst. 1 advokátního tarifu ve vztahu ke každému jednotlivému úkonu právní služby, jehož tarifní hodnotu stanovil v závislosti na předmětu daného úkonu. Odměna za zastoupení tak činí vždy [částka] za sepis odvolání a repliku k vyjádření žalované k odvolání žalobce (§ 11 odst. 1 písm. d) a k) advokátního tarifu – z puncta 50 000 + 38 100,48), vždy [částka] za účast na jednání před odvolacím soudem ve dnech 3. 6. a [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu – z puncta 50 000 + 15 730 + 38 100,48), [částka] za vyjádření k odvolání žalované (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu – z puncta 50 000 + 15 730) a [částka] za doplnění tvrzení k výzvě odvolacího soudu podáním ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu – z puncta 15 730), tj. celkem [částka]. Náhrada hotových výdajů stanovených paušální částkou na každý z těchto šesti úkonů právní služby činí [částka] (§ 2, § 11 odst. 1 písm. d), g) a k ), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu), tj. celkem [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad dle advokátního tarifu činí [částka] (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř., § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb.).

86. Odvolací soud tedy žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] (tj. 27% z [částka]). O lhůtě k plnění rozhodl odvolací soud dle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. vzhledem k rozpočtovým pravidlům a o platebním místu dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti výrokům II a III tohoto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Proti výrokům I, IV a V není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e), c) a h) o.s.ř., k aplikaci § 238 odst. 1 písm. c) o.s.ř. srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).