Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 14 Co 147/2025-270 ECLI:CZ:MSPH:2025:14.Co.147.2025.270 Rozsudek

o zaplacení 100 800 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 23. prosince 2024, č. j. 43 C 58/2024-233, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 21. ledna 2025, č. j. 43 C 58/2024-240,

JUDr. Iva Suneghová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 20. 6. 2025

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci

žalobce: Česká republika - [orgán], IČO [IČO]

sídlem [adresa]

za nějž jedná [Jméno žalobce]

sídlem [Adresa žalobce]

proti

žalované: [Jméno žalované],

IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované]

o zaplacení 100 800 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 23. prosince 2024, č. j. 43 C 58/2024-233, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 21. ledna 2025, č. j. 43 C 58/2024-240,


I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I ohledně částky 39 200 Kč s příslušenstvím mění tak, že se žaloba o zaplacení částky 39 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 15. 4. 2021 do zaplacení zamítá, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku III mění ohledně výše soudního poplatku tak, že soudní poplatek činí 3 080 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně 330 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 198 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Rozsudkem ze dne 23. prosince 2024, č. j. [spisová značka], soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 100 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 800 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení, z částky 5 600 Kč od 15. 4. 2021 do zaplacení, z částky 11 200 Kč od 17. 3. 2021 do zaplacení, z částky 11 200 Kč od 15. 4. 2021 do zaplacení, z částky 11 200 Kč od 15. 4. 2021 do zaplacení, z částky 5 600 Kč od 15. 4. 2023 do zaplacení, z částky 5 600 Kč od 15. 4. 2021 do zaplacení, z částky 22 400 Kč od 15. 4. 2021 do zaplacení, z částky 5 600 Kč od 15. 4. 2021 do zaplacení a z částky 5 600 Kč od 18. 6. 2021 do zaplacení (výrok I) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč (výrok II). Usnesením ze dne 21. 1. 2025, č. j. [spisová značka], soud I. stupně doplnil rozsudek ze dne 23. 12. 2024 o výrok III, jímž uložil žalované povinnost zaplatit České republice- Obvodnímu soudu pro [adresa] soudní poplatek ve výši 5 040 Kč.

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 100 800 Kč s úrokem z prodlení představující náklady vzniklé při zásahu u 10 dopravních nehod. Žalobkyně uplatňovala své nároky přímo proti žalované, neboť u ní byla uzavřena pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidel, jejichž provozem byla způsobena újma.

3. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že ve společném prohlášení České republiky – [orgán], zastoupené [funkce] [orgán], a [právnická osoba] ze dne 31. 1. 2017 o postupu při uplatňování a posuzování nároků [orgán] prohlásilo [funkce] [orgán], že „při uplatňování nároků za zásahy u dopravních nehod dle ust. § 6 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. (…) a ust. § 44 zákona č. 320/2015 Sb. (…) u [právnická osoba] (…) a jejích členských pojistitelů bude postupovat v souladu s přílohou tohoto prohlášení ‚Klíčová slova‘ a uplatňovat nároky jen v případech označených v této příloze.“ [právnická osoba] prohlásila, že „a) při posuzování oprávněnosti nároků na plnění z garančního fondu za zásahy [orgán] u dopravních nehod dle ust. § 6 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. (…) bude postupovat v souladu s přílohou tohoto prohlášení ‚Klíčová slova‘, b) [právnická osoba] dne 3. 11. 2016 svým členským pojistitelům doporučila, aby při posuzování oprávněnosti nároků na plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za zásahy [orgán] u dopravních nehod dle ust. § 6 odst. 4 (…) postupovali v souladu s přílohou tohoto prohlášení ‚Klíčová slova‘.“

4. V pokynu č. 4 [funkce] [orgán] ze dne 27. 1. 2017 bylo mj. uvedeno v článku 13 odst. 1, že „Při posuzování oprávněnosti uplatňování náhrady nákladů za zásahy u DN postupovat podle metodického doporučení pro náhradu nákladů za zásahy [orgán] u dopravních nehod - „Klíčových slov“, určujících přítomnost parametru rozhodného pro oprávněnost uplatňování náhrady nákladů za zásah u DN, které sjedná [funkce] [orgán] s [právnická osoba].“ Zároveň byla tímto pokynem účinným od 1. 2. 2017 zrušena směrnice ze dne 2. 9. 2013, č. j. [číslo].

5. Ve dvou metodických doporučeních (označených jako „Metodické doporučení k úhradám nákladů [orgán] za zásahy u nehod“ resp. „Metodické doporučení k úhradám nákladů [orgán] za zásahy u škodní události způsobené provozem vozidla“) bylo shodně uvedeno, že pojistitel není oprávněn zkracovat délku zásahu, snižovat počet zasahujících jednotek ani rozdělovat zásah na část směřující ke škůdci a část směřující k poškozenému; jestliže alespoň jedna z činností splňuje „daný legislativní rámec“, hradí se celý zásah.

6. K jednotlivým dopravním nehodám soud I. stupně zjistil, že dne 20. 1. 2021 v 10:18 hod. na [adresa], u domu č. p. [číslo], došlo k dopravní nehodě (dále jen „dopravní nehoda z 20. 1. 2021“). Dopravní nehodu zavinila [jméno FO], řidička osobního automobilu [název], reg. zn. [SPZ], která při vyjíždějí z účelové komunikace porušila pravidla silničního provozu (nedala přednost v jízdě) a v důsledku toho došlo ke střetu s vozidlem [název], které řídila [jméno FO], přičemž následkem střetu bylo vozidlo [název] odmrštěno mimo pozemní komunikaci, kde narazilo do budovy č. p. [číslo]. Se zaviněním dopravní nehody i vzniku škody viník souhlasil. Vozidlo viníka bylo v době vzniku dopravní nehody pojištěné u žalované. Na místo nehody vyjela na žádost [název] [orgán] [orgán]. [funkce] zajistili místo nehody nárazníkovým postavením [název] a provedli protipožární opatření odpojením AKU baterie na vozidle [název]. Následně jednotka na žádost [orgán] odtlačila vozidlo [název] z vozovky a odstranila nebezpečné trosky havarovaných vozidel. Zásah trval 4:27 hod., z toho si [orgán] nárokovala pouze 3 hodiny, jelikož v mezičase vyšetřování dopravní nehody se jednotka vrátila na základnu.

7. Dne 22. 1. 2021 v 14:30 hod. v [adresa] v křižovatce na [adresa] došlo k dopravní nehodě. Dopravní nehodu zavinil [jméno FO], řidič osobního automobilu [název] reg. zn. [SPZ], který v důsledku porušení pravidel silničního provozu (při odbočování vlevo nedal přednost protijedoucím vozidlům) narazil do vozidla poškozené řidičky [jméno FO], [název] reg. zn. [SPZ], na kterém tím vznikla škoda blíže nezjištěné výše (dále jen „dopravní nehoda z 22. 1. 2021“). Se zaviněním dopravní nehody viník souhlasil; jeho vozidlo bylo v době vzniku dopravní nehody pojištěno u žalované. Na místo nehody vyjela na žádost [název] jednotka [orgán]. Jednotka provedla na žádost [orgán] úklid komunikace od trosek a úlomků obou havarovaných vozidel, které bezprostředně ohrožovali bezpečnost silničního provozu. Zasahující jednotka také odstranila vozidlo poškozené z pozemní komunikace. Zásah trval 0:26 hod., tedy 1 nahraditelnou hodinu.

8. Dne 30. 1. 2021 v 14:05 hod. na světelné křižovatce silnic [číslo] a [číslo] došlo k dopravní nehodě (dále jen „dopravní nehoda z 30. 1. 2021“). Dopravní nehodu zavinil [jméno FO], řidič osobního automobilu [název], reg. zn. [SPZ], který v důsledku porušení pravidel silničního provozu (nerespektoval červený světelný signál „stůj“) narazil do vozidla [název], reg. zn. [SPZ], poškozeného [jméno FO], čímž na něm způsobil škodu ve výši 65 000 Kč. Vina byla vyslovena rozsudkem Okresního soudu ve [adresa] ze dne 25. 5. 2021, č. j. [spisová značka]. Vozidlo viníka bylo v době vzniku dopravní nehody pojištěno u žalované. Na místo nehody vyjela na žádost [název] jednotka [orgán]. Příslušníci jednotky provedli protipožární opatření odpojením AKU baterií na obou havarovaných vozidlech. Dále zasypali uniklé provozní kapaliny z vozidla škůdce. Po zadokumentování nehody ze strany [orgán] příslušníci jednotky provedli úklid komunikace od trosek a úlomků obou havarovaných vozidel; na žádost [orgán] pak odstranili obě havarovaná vozidla z pozemní komunikace. Zásah trval 1:13 hod., tedy 2 nahraditelné hodiny.

9. Dne 2. 2. 2021 v 4:15 hod. na silnici [číslo]. třídy č. [číslo], v km 139,466, v katastru obce [adresa], došlo k dopravní nehodě (dále jen „dopravní nehoda z 2. 2. 2021“). Dopravní nehodu zavinila [jméno FO], řidička osobního automobilu [název] reg. zn. [SPZ], která v důsledku porušení pravidel silničního provozu (nepřizpůsobila rychlost jízdy svým schopnostem a jiným okolnostem, které je možné předvídat) dostala smyk, přejela do protisměru a do příkopu a zpět na vozovku, kde se její vozidlo převrátilo na střechu a zůstalo ležet na střeše v protisměrném jízdním pruhu. Její vozidlo bylo v době vzniku dopravní nehody pojištěno u žalované. Na místo nehody vyjela na žádost [název] jednotka [orgán]. Po příjezdu provedla jednotka protipožární opatření natažením a odpojením AKU baterie. Jednotka dále provedla odtažení vozidla z jízdního pruhu mimo silnici, kde by jinak tvořilo nebezpečnou překážku silničního provozu. Na závěr jednotka provedla úklid plastových úlomků a střepů z rozbitých oken vozidla a karosérie z jízdního pruhu, protože tvořily nebezpečnou překážku silničního provozu. Zásah trval 1:33 hod., tedy 2 nahraditelné hodiny.

10. Dne 3. 2. 2021 okolo 10:30 hod. ve [adresa], na silnici [číslo] v km 11,342, došlo k dopravní nehodě (dále jen „dopravní nehoda z 3. 2. 2021“). Dopravní nehodu zavinil [jméno FO], řidič osobního automobilu [název] reg. zn. [SPZ], který v důsledku porušení pravidel silničního provozu (plně se nevěnoval řízení) přejel do protisměrné části vozovky a narazil nejprve do nákladního vozidla [název] reg. zn. [SPZ] řidiče [jméno FO], a následně do nákladního vozidla [název] reg. zn. [SPZ] řidiče [jméno FO], čímž na těchto vozidlech způsobil škodu celkem asi 160 000 Kč. Se zaviněním nehody [jméno FO] souhlasil, jeho vozidlo bylo v době vzniku dopravní nehody pojištěno u žalované. Na místo nehody vyjela na žádost [název] jednotka [orgán]. Po příjezdu provedla jednotka protipožární opatření odpojením akumulátoru u osobního a nákladního automobilu a zásah na ochranu bezpečnosti silničního provozu a životního prostředí zasypáním unikajících provozních kapalin sorbentem. Za účelem zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích provedli příslušníci jednotky úklid vozovky od trosek a úlomků havarovaných vozidel a od kapalin unikajících z osobního automobilu [název]. Zásah trval 1:48 hod., tedy 2 nahraditelné hodiny.

11. Dne 6. 2. 2021 kolem 11:00 hod. na silnici [číslo] směrem z [adresa] do [adresa], došlo k dopravní nehodě (dále jen „dopravní nehoda č. 1 z 6. 2. 2021“). Dopravní nehodu zavinila [jméno FO], řidička osobního automobilu [název] reg. zn. [SPZ], která v důsledku vlastního zavinění sjela z vozovky a narazila do stromu ve srázu; její vozidlo bylo v době nehody pojištěno u žalované. Na místo nehody vyjela na žádost [název] jednotka [orgán]. Jednotka měla provést zajištění místa události pomocí dopravních kuželů. Provedla protipožární zabezpečení – odpojení AKU baterie, neboť havárií osobního automobilu došlo ke značné deformaci přední části a hrozilo nebezpečí zkratu a vzniku požáru. Zásah trval 1hodinu.

12. Dne 6. 2. 2021 kolem 18:00 hod. v [adresa], na křižovatce silnic [číslo] a [číslo], došlo k dopravní nehodě (dále jen „dopravní nehoda č. 2 z 6. 2. 2021“). Dopravní nehodu zavinil [jméno FO], řidič osobního automobilu [název] reg. zn. [SPZ], který v důsledku porušení pravidel silničního provozu (řídil pod vlivem alkoholu) při průjezdu pravotočivou zatáčkou přejel do protisměru, kde se čelně střetl s protijedoucím vozidlem [název] reg. zn. [SPZ] řidiče [jméno FO], čímž způsobil spolujezdkyni poškozeného [jméno FO] zranění. [jméno FO] byl za uvedené jednání odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v [adresa] ze dne 31. 3. 2021, č. j. [spisová značka]. Jeho vozidlo bylo v době nehody pojištěno u žalované. Na místo nehody vyjela na žádost [název] jednotka [orgán]. Jednotka provedla protipožární zajištění místa zásahu – u vozidla [název] hrozil bezprostřední vznik požáru z důvodu poškození elektroinstalace, proto jednotka provedla odpojení akumulátoru. Zásah trval 0:55 hod., tedy 1 nahraditelnou hodinu.

13. Dne 15. 2. 2021 kolem 16:00 hod. v obci [adresa], [adresa], na místní komunikaci [adresa] došlo k dopravní nehodě (dále jen „dopravní nehoda z 15. 2. 2021“). Dopravní nehodu zavinil [jméno FO], řidič nákladního automobilu [název] reg. zn. [SPZ] a návěsu [název] reg. zn. [SPZ], který v důsledku vlastního zavinění sjel z místní komunikace na krajnici. Vozidlo viníka bylo v době vzniku dopravní nehody pojištěno u žalované. Na místo nehody vyjela na žádost [název] jednotka [orgán]. Na místě již pracovali zaměstnanci odtahové služby, kteří měli návěs zajištěný na navijáku odtahového vozidla. Velitel zásahu rozhodl o preventivním vyproštění vozidla z krajnice z důvodu možného bezprostředního ohrožení životního prostředí, protože hrozilo převrácení vozidla do potoka a jeho znečištění provozními kapalinami. Místo zásahu bylo osvětleno pomocí přenosného osvětlovacího agregátu, velitel zásahu povolal ze stanice [adresa] vozidlo [Označení] doplněné o prostředky z technického kontejneru, po jeho příjezdu a ve spolupráci s pracovníky odtahové služby jednotka provedla vrácení tahače zpět na vozovku pomocí hydraulických válců zapřených o strom. Zásah trval 4:03 hod., tedy 5 nahraditelných hodin; [orgán] nárokuje jen 4 hraditelné hodiny, neboť jednotka se během zásahu vracela na základnu.

14. Dne 22. 2. 2021 kolem 9:44 hod. v obci [adresa] na silnici [číslo], došlo k dopravní nehodě (dále jen „dopravní nehoda z 22. 2. 2021“). Dopravní nehodu zavinila [jméno FO], řidička osobního automobilu [jméno FO] reg. zn. [SPZ], která narazila do osobního automobilu řidičky [jméno FO] reg. zn. [SPZ], na kterém tím způsobila škodu nezjištěné výše. Vinu dle sdělení [orgán] na místě přijala [jméno FO], účastníce nehody o tom sepisovali protokol. Vozidlo viníka bylo v době vzniku dopravní nehody pojištěno u žalované. Na místo nehody vyjela na žádost [název] jednotka [orgán]. Jednotka z důvodu bezprostřední hrozby vzniku požáru provedla odpojení AKU baterie na vozidle [název] i na vozidle [název]. Zasypala únik motorového oleje z vozidla [název] v rozsahu cca 4 litry a provedla úklid komunikace od oleje a plastů z vozidla [název]. Zásah trval 0:21 hod., tedy 1 nahraditelnou hodinu.

15. Dne 26. 2. 2021 v 09:35 hod. ve [adresa] u domu č. p. [číslo], došlo k dopravní nehodě (dále jen „dopravní nehoda z 26. 2. 2021“). Dopravní nehodu zavinil [jméno FO], řidič osobního automobilu [název] reg. zn. [SPZ], který v důsledku porušení pravidel silničního provozu (nedodržení bezpečné vzdálenosti) narazil do vozidla poškozené řidičky [jméno FO], [název] reg. zn. [SPZ], na kterém tím způsobil škodu přesně nezjištěné výše. Jeho vozidlo bylo v době vzniku dopravní nehody pojištěno u žalované. Na místo nehody vyjela na žádost [název] jednotka [orgán]. Jednotka provedla protipožární opatření odpojením AKU baterie u vozidla [název] z důvodu bezprostřední hrozby vzniku požáru vzhledem k devastujícímu stavu, a to především v přední části (poškozená elektroinstalace). Únik náplní z vozidla [název] byl zasypán sorbentem a po zadokumentování hlídkou [orgán] jednotka provedla zametení sorbentu a sběr plastových částí vozidla [název] z pozemní komunikace. Zásah trval 0:27 hod., tedy 1 nahraditelnou hodinu.

16. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě nákladů za všechny předmětné zásahy dopisem ze dne 12. 12. 2024.

17. Soud I. stupně posoudil nároky žalobkyně podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 19. 9. 2023 (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), zejména § 6, § 3a odst. 3, s odkazem na § 94 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále podle § 44 zákona č. 320/2015 Sb., [orgán] a o změně některých zákonů (zákon o[Anonymizováno][orgán], dále jen „zákon č. 320/2015 Sb.“, podle § 1 nařízení vlády č. 263/2013 Sb., o paušální výši úhrady nákladů zásahu.

18. Soud I. stupně posuzoval, zda při jednotlivých nehodách došlo ke vzniku škody či újmy na zdraví podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a zda skutkové okolnosti každého jednotlivého zásahu naplňují alespoň jedno z vymezených tzv. klíčových slov. Soud I. stupně pak na základě provedeného dokazování uzavřel, že obě podmínky u žalobou uplatněných nároků byly splněny. Ve všech případech došlo zaviněním řidiče vozidla pojištěného u žalované ke způsobení škody či újmy na zdraví někomu jinému (tj. jednalo se o zásahy dle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), a bylo naplněno alespoň jedno klíčové slovo.

19. Jestliže žalovaná namítala, že předmětné dopravní nehody nebyly řádně zdokumentovány, a zpochybňovala důvodnost odpojení akumulátorů poškozených vozidel pro absenci hrozby požáru a u úniku provozních kapalin sporovala uniklé množství, odkázal soud I. stupně na rozhodnutí Městského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] v obdobné věci, a ztotožnil se se závěrem, že zprávy o zásazích, které jsou vždy opatřeny fotodokumentací širšího okolí nehody i detailů poškození vozidel, jsou zcela dostatečné a přiměřené tomu, k jakému účelu byl [orgán] k nehodě přivolán. K nutnosti úklidu komunikace a námitkám žalované, zda ve všech případech došlo k úniku minimálního množství pěti litrů provozních kapalin, uzavřel, že je nerealistické toto množství s přesností kvantifikovat, z fotodokumentace se nicméně přesvědčivě podává, že k úniku kapalin došlo, odhadem v množství minimálně několika litrů, a v tomto směru je třeba též příslušná Klíčová slova vykládat. V poměrech konkrétních nehod je též nutné přihlédnout k tomu, že došlo k úniku provozních kapalin a k jejich zasypání sorbentem, který bylo potřeba ekologicky zlikvidovat a zajistit bezpečnou průjezdnost vozovky s minimalizací rizika smyku dalších řidičů.

20. Dále soud I. stupně uvedl u jednotlivých dopravních nehod, která „klíčová slova“ ve smyslu přílohy ke společnému prohlášení České republiky – [orgán], zastoupené [funkce] [orgán], a [právnická osoba] ze dne 31. 1. 2017 o postupu při uplatňování a posuzování nároků [orgán], byla naplněna. Odvolací soud v této části pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně. Soud I. stupně pak uzavřel, že žalobkyně má podle § 3a odst. 3 a § 6 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a podle ustanovení § 44 odst. 1 zákona č. 320/2015 Sb. právo na náhradu uplatněných nákladů vzniklých při zásazích u jednotlivých dopravních nehod. Jednotlivé zásahy měly časový rozsah celkem 18 započatých jednotkových hodin, což při použití paušální sazby 5 600 Kč za započatou hodinu stanovené nařízením vlády odpovídá celkem 100 800 Kč.

21. O úroku z prodlení soud I. stupně rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Přiznal žalobkyni úrok z prodlení vždy od okamžiku uplynutí 15denní lhůty k plnění po ukončení šetření jednotlivých pojistných událostí (zásahů) dle § 9 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.

22. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

23. O soudním poplatku rozhodl podle § 2 odst. 3 věta první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích s tím, že žalobkyně byla od soudního poplatku ze žaloby osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích a byla ve sporu zcela úspěšná, proto poplatková povinnost přešla na žalovanou. Soudní poplatek byl stanoven podle položky 1 bod 1 písm. b) přílohy k zákonu o soudních poplatcích.

24. Proti tomuto rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Namítala, že u jednotlivých nároků nebyly naplněny podmínky dohody označené jako Prohlášení o postupu při uplatňování a posuzování nároků [orgán]. Prohlášením se [orgán], prostřednictvím [orgán], který je řídícím orgánem žalobkyně, zavázal, že bude vůči pojistitelům uplatňovat pouze nároky, které jsou specifikovány v příloze Prohlášení, označené jako tzv. „Klíčová slova“. K prokázání protipožárních opatření žalobkyně nepředložila jiné důkazy než listiny, které vytvořil samotný útvar [orgán], nebyla předložena např. fotodokumentace odpojeného akumulátoru. Odvolatelka též upozorňovala, že podle „Klíčových slov“ musí vytéct 5 litrů pohonných hmot a musí být současně poškozena elektroinstalace. Též samotné úklidové práce právo na náhradu nákladů zásahů nezakládají. Primárně má povinnost hradit náklady na odstranění nečistot z komunikace ten, kdo ji znečistil (§ 28 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.). Tato povinnost náhrady ze zákona na pojišťovnu nepřechází. Odvolatelka též namítala, že z předložené fotodokumentace vždy nevyplývá, že byly jednotlivé úkony skutečně provedeny a nebylo prokázáno, že úkony provedl útvar [orgán]. K dopravní nehodě ze dne 15. 2. 2021 žalovaná namítala, že v době, kdy na místo dorazila jednotka [orgán], byla již na místě odtahová služba a probíhal odtah havarovaného vozidla. Není úkolem [orgán] suplovat činnost odtahové služby. Z uvedených důvodů odvolatelka navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil a žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

25. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Podle názoru žalobkyně skutkové závěry soudu I. stupně jsou přesvědčivě odůvodněné a vycházejí z provedených důkazů. Nároky žalobkyně v nyní projednávané věci se neopírají o § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., nýbrž o § 44 zákona č. 320/2015 Sb., ve spojení s § 6 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Náklady zásahu [orgán] u dopravní nehody nespadají pod základní rozsah povinného ručení, jak je uvedený v § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., hradí se nad jeho rámec. Důvod, proč zákonodárce přenáší na pojistitele škůdce ještě další náklady nad rámec základního rozsahu povinného ručení, spočívá patrně v představě, že je spravedlivé, aby náhradu nákladů [orgán] hradila pojišťovna, které [orgán] svým zásahem minimalizují náklady na pojistné plnění. Zásahy [orgán] u dopravních nehod totiž buďto zmírňují dopady již nastalé škodní události, anebo významně snižují riziko vzniku dalších škod.

26. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212 a odst. 1, 5 o. s. ř.), a doplnil dokazování (§ 213 odst. 2 o. s. ř.).

27. Ze společného Prohlášení České republiky - [orgán], zastoupené [funkce] [orgán], a [právnická osoba] ze dne 31. 1. 2017 o postupu při uplatňování a posuzování nároků [orgán] (dále jen „Prohlášení“), vzal odvolací soud za prokázané, že [orgán] - [funkce] [orgán] za [orgán] prohlásilo, že při uplatňování nároků za zásahy u dopravních nehod dle ust. § 6 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, a ust. § 44 zákona č. 320/2015 Sb., o [orgán], u [právnická osoba] a jejich členských pojistitelů bude postupovat v souladu s přílohou tohoto prohlášení „Klíčová slova“ a uplatňovat nároky jen v případech označených v této příloze. [právnická osoba] na základě rozhodnutí [orgán] ze dne 14. 7. 2016 vypracovala metodické doporučení pro pojistitele týkající se úhrady nákladů [orgán] za zásahy u nehod s tím, že je zapotřebí, aby metodika likvidace pojistitelů byla v souladu s tímto metodickým doporučením. Vzhledem k tomu, že materiál „Klíčová slova“ je v souladu s metodickým doporučením [právnická osoba] pro pojistitele, [právnická osoba] prohlásila, že a) při posuzování oprávněnosti nároků na plnění z garančního fondu za zásahy [orgán] u dopravních nehod dle ust. § 6 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. bude postupovat v souladu s přílohou tohoto prohlášení „Klíčová slova“ a b) [právnická osoba] dne 3.11.2016 svým členským pojistitelům doporučila, aby při posuzování oprávněnosti nároků na plnění z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za zásahy [orgán] u dopravních nehod dle ust. § 6 odst. 4 téhož zákona postupovali v souladu s přílohou tohoto prohlášení „Klíčová slova“. Příloha pak obsahuje popisy zásahu a řešení nároků v různých situacích zásahu.

28. Z pokynu [funkce] [orgán] ze dne 27. 1. 2017, kterým se stanoví postup při uplatňování náhrady nákladů za zásahy prováděné u dopravních nehod [orgán], vzal odvolací soud za prokázané, že pokyn byl vydán k provedení § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 320/2015, o [orgán], a v článku 1 odst. 1 je definována dopravní nehoda, v odst. 2 písm. b) je stanoveno, že pro uplatňování náhrady nákladů za zásahy prováděné u dopravních nehod [orgán] se musí jednat o zásah v souvislosti se škodou podle právního předpisu (tedy škodou vzniklou třetí osobě, přičemž je odkazováno na § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), a zásah splňuje všechny náležitosti pro účtování náhrad nákladů za zásah u dopravní nehody dle zákona. V článku 2 je uvedeno, že úhrada nákladů za zásah u dopravní nehody nebude poskytnuta, pokud nevznikla škoda třetí osobě (a tudíž ani povinnost pojistiteli poskytnout plnění) a úkony [orgán] v rámci zásahu směřují pouze a výhradně ve prospěch škůdce. Přitom však musí být zohledněny specifické situace, kdy [orgán] koná sice formálně pouze ve prospěch škůdce, avšak současně tím i zabraňuje vzniku škody třetí osobě (např. silniční vozidlo ve vodní nádrži, únik provozních kapalin a jiných nebezpečných látek do vodoteče).

29. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k následujícím závěrům.

30. V prvé řadě se odvolací soud zabýval otázkou, zda Prohlášení je pro strany sporu závazné včetně jeho přílohy „Klíčová slova“. Odvolacímu soudu jsou známa rozhodnutí Městského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] v obdobných věcech, nicméně má, jde-li o závaznost „Klíčových slov“, odlišný názor. Odvolací soud v obou uváděných věcech argumentoval tím, že se strany cítí být vázány těmito dokumenty a řídí se jimi. Odvolací soud v nyní projednávané věci však má za to, že pro posouzení této otázky není podstatné, zda se strany cítí být dokumenty vázány, navíc žalobkyně závaznost Klíčových slov v tomto sporu sama zpochybnila. Klíčová slova jsou přílohou společného prohlášení [právnická osoba] a [orgán], na toto Prohlášení je nutno pohlížet jako na metodickou pomůcku vypracovanou subjekty odlišnými od stran sporu, tato metodická pomůcka je doporučujícím materiálem a stranám může sloužit při mimosoudním řešení sporů ke sjednocení postupu jak [orgán], tak pojišťoven, a pro tyto účely je jistě přínosná, nicméně Prohlášení a Klíčová slova nejsou podstatná při posuzování projednávané věci, neboť nepředstavují nic, co by obě strany sporu právně zavazovalo. Samozřejmě též nejde o normu, která by byla závazná pro soud (podle čl. 95 Ústavy je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu).

31. Odvolací soud se tudíž nezabýval argumentací stran sporu ohledně klíčových slov a jejich naplnění při jednotlivých zásazích u dopravních nehod, ale posuzoval, zda provedené zásahy a nároky z nich uplatňované odpovídají zákonné úpravě.

32. Podle § 44 odst. 1 zákona č. 320/2015 Sb., o [orgán] (ve znění účinném do 28. 2. 2021 s ohledem na vznik jednotlivých nároků), [orgán] a zřizovateli [orgán] obce, která je zařazena do seznamu jednotek v nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje [orgán], a která zasahovala na výzvu operačního a informačního střediska [orgán], se uhradí náklady vzniklé a) úmyslným protiprávním jednáním osoby, s výjimkou jednání osoby, která není plně svéprávná, nebo osoby, která s ohledem na duševní poruchu není způsobilá ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, nebo b) při jeho zásahu u dopravní nehody (podle úpravy účinné od 1. 3. 2021 - písm. b) při vzniku újmy způsobené provozem vozidla).

33. Podle odst. 2 tohoto ustanovení náklady podle odstavce 1 jsou hrazeny za každou započatou hodinu zásahu paušální částkou.

34. Podle § 44 odst. 5 písm. a) tohoto zákona v případě podle odstavce 1 písm. b) uplatňuje [orgán] náhradu nákladů přímo proti příslušné pojišťovně, která uzavřela pojistnou smlouvu podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se vozidla, jehož provozem byla způsobena újma.

35. Podle odst. 8 tohoto ustanovení vláda stanoví nařízením paušální výši úhrady nákladů za každou započatou hodinu zásahu u dopravní nehody.

36. Podle § 51 odst. 6 tohoto zákona do doby přijetí nařízení podle § 44 odst. 8 se pro určení výše úhrady nákladů zásahu použije paušální částka ve výši, která byla k 31. prosinci 2015 stanovena právní úpravou paušální výše úhrady nákladů zásahu.

37. Podle § 1 nařízení vlády č. 263/2013 Sb., o paušální výši úhrady nákladů zásahu, paušální výše úhrady nákladů za každou započatou hodinu zásahu [orgán], jednotky [orgán] nebo [orgán] činí 5 600 Kč.

38. Dopravní nehoda je definována v § 47 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), jako událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.

39. Podle § 3a odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) limit pojistného plnění musí odpovídat při újmě podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) nejméně 35 000 000 Kč bez ohledu na počet poškozených; převyšuje-li součet nároků uplatněných více poškozenými limit pojistného plnění uvedený v pojistné smlouvě, pojistné plnění se každému z nich snižuje v poměru tohoto limitu k součtu nároků všech poškozených.

40. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v rámci limitu podle odstavce 2 písm. b) se podle § 6 odst. 4 hradí náklady zásahu [orgán] (dále jen „[orgán]“) a [orgán], jedná-li se o zásah v souvislosti se škodou podle § 6 odst. 2.

41. Podle § 6 odst. 2 tohoto zákona nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

42. Podle odst. 4 tohoto ustanovení pojištěný má dále právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. To platí obdobně i v případě regresní náhrady předepsané k úhradě pojištěnému podle zákona upravujícího nemocenské pojištění a v případě úhrady nákladů [orgán] nebo [orgán] obce podle § 3a odst. 3.

43. Právní úpravu nároků [orgán] provedenou zákonem č. 350/2015 Sb. a zákonem č. 168/1999 Sb. je třeba vyložit ve vzájemné souvislosti obou právních předpisů.

44. Ustanovení § 44 odst. 1 zákona č. 320/2015 Sb. stanoví pouze, že se [orgán] uhradí náklady vzniklé při jeho zásahu u dopravní nehody (nyní při vzniku újmy způsobené provozem vozidla – novela č. 51/2021 Sb. účinná od 1. 3. 2021). Kdo tyto náklady [orgán] uhradí, upravuje odst. 5 písm. a) tohoto ustanovení tak, že [orgán] uplatňuje náhradu nákladů přímo proti příslušné pojišťovně, která uzavřela pojistnou smlouvu podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla týkající se vozidla, jehož provozem byla způsobena újma. Zákon tedy v tomto ustanovení předpokládá způsobení újmy třetí osobě provozem pojištěného vozidla. To koresponduje s definicí dopravní nehody.

45. Zákonem č. 160/2013 Sb. byl do ustanovení § 3a zákona č. 168/1999 Sb. vložen nový odstavec 3 a doplněn odst. 4 § 6 zákona, podle nějž má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil náklady [orgán] podle § 3a odst. 3, tedy v případě, že se jedná o náklady vynaložené [orgán] při zásahu v souvislosti se škodou podle § 6 odst. 2. Ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. pak upravuje případy, kdy má pojištěný právo, aby za něj pojistitel uhradil poškozenému vzniklou újmu.

46. Důvodové zprávy k oběma právním předpisům vodítko k výkladu úpravy náhrady nákladů [orgán] neposkytují, žádné vysvětlující informace nad rámec znění zákona neuvádějí, pouze lze poukázat na důvodovou zprávu k zákonu č. 51/2021 Sb., kterým byl změněn zákon č. 320/2015 Sb., o [orgán] (znění § 44 odst. 1 písmeno b) „vzniku újmy způsobené provozem vozidla“), který sice na projednávanou věc vzhledem k účinnosti od 1. 3. 2021 nedopadá, nicméně lze odkázat na obecnou část důvodové zprávy, která uvádí: Podle ustálené judikatury je provozem vozidla chápána vyjma jedoucího vozidla i např. příprava k jízdě, bezprostřední úkony po ukončení jízdy, uvedení motoru do chodu (např. v garáži), samovolný pohyb vozidla, aniž by byl motor tohoto vozidla v chodu nebo situaci, při níž vozidlo vytvoří překážku pro ostatní účastníky provozu. Cílem je tedy postihnout všechny situace, na které se vztahuje pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Určitým způsobem se rozšiřuje a zejména zpřesňuje úhrada nákladů zásahu z důvodu vzniku újmy způsobené provozem vozidla. Jedná se o újmu způsobenou provozem vozidla, kterou lze uhradit pojišťovnou, [právnická osoba] nebo [orgán] v souladu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a která si vyžádala zásah [orgán] či [orgán], a to včetně likvidačních prací. V případě pojišťoven se postupuje podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a v případě plnění [orgán] jde o plnění, které se vztahuje k provozu vozidel s výjimkou z daného pojištění. K bodu 3 pak důvodová zpráva uvádí: Předložený návrh zachovává princip náhrady konkrétní újmy související s náklady [orgán] nebo [orgán], na čemž je postaveno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále se navrhuje rozšířit úpravu nákladů zásahu na újmu způsobenou provozem vozidla, na kterou se vztahuje pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a která souvisí se zásahem [orgán] či [orgán]

47. Ze zákona č. 168/1999 Sb. je zřejmé, že zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla se vztahuje (pojišťovna má povinnost poskytnout pojistné plnění přímo poškozenému) na případy, kdy provozem vozidla pojištěné osoby byla způsobena újma jiné osobě – poškozenému- a jí vzniklá újma je podřaditelná pod nároky uvedené v § 6 zákona a není zároveň vyloučena ustanovením § 7 (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 307/2007, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3662/2018). Tento princip se promítá i do speciální úpravy náhrady nákladů [orgán], musí jít o náklady vynaložené [orgán] při zásahu v souvislosti se škodou podle § 6 odst. 2. Rovněž zákon č. 320/2015 Sb. odkazuje ve výše citovaném ustanovení § 44 na pojistnou smlouvu týkající se vozidla, jehož provozem byla způsobena újma.

48. Odvolací soud tak uzavírá, že nárok na náhradu nákladů vzniká [orgán] vždy tehdy, když zasahoval u nehody, při níž došlo ke vzniku některé z újem podle § 6 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu. Tento výklad koresponduje i s výše uváděným Pokynem [funkce] [orgán], který rovněž akcentoval, že se musí jednat o zásah v souvislosti se škodou vzniklou třetí osobě ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.

49. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že je třeba se zabývat u každého nároku žalobkyně tím, zda při jednotlivých zásazích u dopravních nehod při nich došlo ke vzniku škody či újmy na zdraví popisované v § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.

50. Soud I. stupně uzavřel, že ve všech případech došlo zaviněním řidiče pojištěného vozidla ke způsobení škody či újmy na zdraví třetí osobě. S tímto závěrem však odvolací soud nesouhlasí.

51. Odvolací soud v souvislosti s újmou podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. uvádí, že pojištěné vozidlo způsobí skutečnou škodu na majetku jiného subjektu, tj. škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci (§ 6 odst. 2 písm. b/ zák. č. 168/1999 Sb.), například na vozovce, dopravním značení nebo svodidlech. Za škodu podle tohoto ustanovení je třeba pokládat i ztrátu či omezení užitné vlastnosti věci (komunikace), proto je poškozením i kontaminace vozovky provozní kapalinou motorového vozidla, jejímž okamžitým následkem je zhoršení sjízdnosti komunikace. Nejde jen o vytvoření dočasné překážky v provozu, ale o negativní ovlivnění vlastností vozovky. I když zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v § 28 odst. 1 ukládá přímo původci znečištění komunikace, aby je na vlastní náklady odstranil, dosáhne-li znečištění určitého většího rozsahu a závažnosti, ohrožuje-li bezpečnost silničního provozu a nelze-li je odstranit bez zásahu odborného subjektu, je namístě pokládat takové znečištění za poškození komunikace (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2023, sp. zn. 25 Cdo 2961/2022).

52. Jestliže tedy z pojištěného vozidla uniknou provozní kapaliny na komunikaci nikoli v nepatrném rozsahu a [orgán] provede jejich odborné odstranění, jedná se o zásah a náklady [orgán] vynaložené v souvislosti se škodou podle § 6 odst. 2 a [orgán] má nárok na jejich úhradu podle výše citovaných ustanovení.

53. Odvolací soud má na rozdíl od soudu I. stupně za to, že ve třech případech z deseti uplatněných nároků žalobkyně nebyly splněny podmínky pro úhradu nákladů zásahu pojišťovnou škůdce. V případě dopravní nehody ze dne 2. 2. 2021 v katastru obce [adresa] (popsané v bodě 11 rozsudku soudu I. stupně) nedošlo k újmě třetího subjektu podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., [orgán] manipuloval a odtahoval pouze vozidlo pojištěného škůdce (uplatněny náklady ve výši 11.200 Kč), v případě dopravní nehody ze dne 6. 2. 2021v [adresa] (popsané v bodě 13 rozsudku soudu I. stupně) rovněž nedošlo k újmě třetího subjektu ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., jestliže pojištěná řidička sjela z vozovky a narazila do stromu a [orgán] prováděla zajištění místa události pomocí dopravních kuželů a odpojila AKU baterii havarovaného vozidla (uplatněny náklady ve výši 5 600 Kč). V případě dopravní nehody ze dne 15. 2. 2021 v obci [adresa], [adresa] (popsané v bodě 15 rozsudku soudu I. stupně) rovněž nedošlo k újmě třetího subjektu, sjel-li řidič pojištěného vozidla na krajnici a v době příjezdu [orgán] na místě již pracovali zaměstnanci odtahové služby, kteří měli návěs zajištěný na navijáku odtahového vozidla (uplatněny náklady ve výši 22 400 Kč). Ve všech uvedených případech nebyla provozem pojištěného vozidla způsobena újma třetímu subjektu a [orgán] ani neodvracel bezprostředně hrozící újmu třetí osobě, proto náklady vynaložené [orgán] v těchto případech nelze posuzovat jako náklady při zásahu v souvislosti se škodou podle § 6 odst. 2.

54. V ostatních případech má odvolací soud shodně se soudem I. stupně za to, že nároky uplatněné žalobkyní jsou v souladu s výše citovanou právní úpravou, jde o náklady zásahů v souvislosti se škodou podle § 6 odst. 2. Namítala-li žalovaná, že jednotlivé nároky nejsou prokázané, že z předložené fotodokumentace vždy nevyplývá, že byly jednotlivé úkony skutečně provedeny a nebylo prokázáno, že úkony provedl [orgán], odvolací soud shledal její námitky jako neopodstatněné. Odvolací soud má za to, že soud I. stupně provedl k jednotlivým nárokům dostatečné dokazování, provedl důkaz zprávami o zásazích s fotodokumentací okolí nehody i poškození vozidel, tyto důkazy hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. a učinil z nich odpovídající závěr o skutkovém stavu. Listiny shledal soud I. stupně za dostatečné k prokázání jednotlivých nároků, dokumentaci přiměřenou tomu, k jakému účelu byl [orgán] k nehodě přivolán. Odvolací soud s jeho hodnocením souhlasí a upozorňuje i na novelu zákona č. 320/2015 Sb. provedenou zákonem č. 51/2021 Sb., která s účinností od 1. 3. 2021 zakotvila v odst. 9 ustanovení § 44 vyvratitelnou domněnku – „má se za to, že náklady zásahu podle odstavce 1 písm. b) byly vynaloženy v rozsahu uplatněném [orgán] nebo [orgán]“, aby byl zjednodušen administrativní postup při uplatňování nároků na náhradu nákladů [orgán]. Požadavky žalované na dokumentaci o jednotlivých zásazích tak odvolací soud nepovažuje za přiměřené okolnostem jednotlivých prováděných zásahů u dopravních nehod. Námitky žalované směřující k množství vytečených provozních kapalin (požadavek, aby bylo prokázáno, že vyteklo nejméně 5 litrů provozních kapalin) odvolací soud považuje rovněž za neopodstatněné, ztotožňuje se se soudem I. stupně, že není reálné toto množství přesně kvantifikovat (navíc, jak bylo shora uvedeno, Klíčová slova nejsou pro strany sporu závazná), podstatné je, že bylo prokázáno vytečení většího množství kapalin na vozovku a bylo třeba jejich odborného odstranění. Byť je tato povinnost v zákoně o pozemních komunikacích uložena přímo škůdci, tak shora již bylo vysvětleno, že nemá-li škůdce k tomu prostředky a je třeba zásahu odborného subjektu (zasypání sorbentem a jeho likvidace), takovou kontaminaci komunikace je namístě pokládat za její poškození.

55. Na základě shora uvedeného dospěl odvolací soud k závěru, že rozsudek soudu I. stupně není správný ohledně částky 39 200 Kč představující náklady žalobkyně vynaložené při zásazích u výše uvedených třech dopravních nehod, proto postupoval podle § 220 o. s. ř. a napadený rozsudek ohledně částky 39 200 Kč s příslušenstvím změnil a žalobu v tomto rozsahu zamítl, jinak rozsudek soudu I. stupně ve výroku I jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

56. Vzhledem ke změně poměru úspěchu ve věci odvolací soud změnil podle § 220 o. s. ř. napadený rozsudek ve výroku III ohledně výše soudního poplatku ze žaloby, jinak jej v tomto výroku podle § 219 o. s. ř. jako správný potvrdil. Žalobkyně je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), od poplatku osvobozena. Podle § 2 odst. 3 věta první zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Soudní poplatek podle položky 1 bod 1 písm. b) přílohy k zákonu o soudních poplatcích (sazebníku soudních poplatků) činí 5 040 Kč. Odpovídající část soudního poplatku podle výsledku řízení (žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 61 600 Kč s přísl.) činí 3 080 Kč.

57. O nákladech řízení před soudem I. stupně bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 61 % svého nároku, žalovaná v rozsahu 39 %, proto byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu v rozsahu 22 % vynaložených nákladů před soudem I. stupně. Náklady žalobkyně sestávají z paušální náhrady hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 1500 Kč (5 úkonů po 300 Kč, jak je specifikoval soud I. stupně). 22 % těchto nákladů představuje částka 330 Kč.

58. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. V odvolacím řízení náklady žalobkyně sestávají z paušální náhrady hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 900 Kč za 3 úkony po 300 Kč (vyjádření k odvolání, příprava a účast u odvolacího jednání). 22 % těchto nákladů představuje částka 198 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.