o odvolání účastnic proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky jdoucím od [datum] do zaplacení, výrokem II zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, výrokem III žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, výrokem IV žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím na základě skutkových tvrzení, že od žalované kupní smlouvou ze dne [datum] koupila bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], na které se vyskytla vada spočívající v pokřivené, vlnící se, vrzající a praskající plovoucí podlaze. Tuto vadu žalované oznámila, poté uplatnila právo na odstranění vady opravou, žalovaná zahájila provedení opravy způsobem, který k odstranění vady nevedl, proto žalovanou vyzvala, aby sdělila nový technologický postup opravy a zahájila profesionální práce, žalovaná setrvala na svém původním postoji. K opravě nedošlo po dobu více jak osm měsíců od oznámení vady, a proto uplatnila právo na slevu z kupní ceny. Žalovaná částka sestává z částky [částka] představující slevu z kupní ceny, částky [částka] vynaložené na znalecké posudky znalce [příjmení] a znalkyně [příjmení], částky [částka] za vystěhování nábytku, částky [částka] za jeho uskladnění, částky [částka] za zpětné nastěhování nábytku, částky [částka] za demontáž, zpětnou montáž a opravu nábytku.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že vadu podlahy oznámenou v [anonymizováno] [rok] uznala a v [anonymizováno] [rok] započala s jejím odstraňováním, avšak žalobkyně jí v tom zamezila s tím, že postup žalované by nevedl k odstranění vady. Formálně žalobkyně uplatnila právo na odstranění vady formou opravy [datum]. Uplatněný nárok na odstranění vady opravou žalobkyně svévolně změnila na nárok na slevu z kupní ceny, aniž by k tomu byly splněny podmínky vyžadované § 2106 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Jí prováděnou opravou bylo možné předmětnou vadu odstranit. Žádnou ze svých povinností neporušila, a proto není dán ani nárok na náhradu škody v podobě nákladů vzniklých v důsledku vady.

4. Soud I. stupně z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

5. Vlastnictví k předmětné bytové jednotce [číslo] žalobkyně nabyla k [datum] na základě smlouvy o převodu vlastnictví jednotky, v níž jako kupující prohlásila, že si předmět převodu před podpisem smlouvy prohlédla, se stavem předmětu převodu se seznámila a nezjistila žádné závady, které by bránily uzavření smlouvy. Dne [datum] se žalobkyně do bytu nastěhovala a reklamovala některé vady. Dne [datum] informovala žalobkyně žalovanou o vadě podlahy spočívající v jejím nepřiměřeném vlnění, skřípání a podlamování v jednom místě, podlaha byla posouzena odborníkem s tím, že je špatně položená, nové skříně se po usazení usadily téměř o 1 cm, žalobkyně nezvolila konkrétní právo z vadného plnění. V rámci emailové komunikace ze dne [datum] žalobkyně uplatnila konkrétní právo z vadného plnění ve formě opravy podlahy tím, že vyjádřila souhlas s navrženým způsobem opravy. Dne [datum] započaly práce na opravě podlahy, které byly prováděny subdodavatelem žalované, téhož dne žalobkyně práce pozastavila z důvodu obavy ohledně správnosti postupu. Druhého dne žádala žalovanou o zaslání technologického postupu s materiály. Na to následovala v období [anonymizováno] [rok] – [anonymizováno] [rok] mezi účastnicemi a jejich zástupci komunikace ohledně zvoleného postupu oprav.

6. Žalovaná opakovaně žádala o umožnění provedení opravy, navrhovala schůzku na místě samém i za účasti zvolených odborníků z obou stran. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k prokázání správnosti jí zvoleného postupu. V e-mailu ze dne [datum] tehdejší právní zástupkyně žalobkyně žalované sdělovala, že si nechává technický postup prověřit soudním znalcem, a proto je provádění prací nemožné. Na to bývalý právní zástupce žalované navrhoval společnou schůzku na místě samém s tím, že schůzky se může zúčastnit i odborný konzultant žalobkyně tak, aby bylo možné domluvit se na dalším postupu a oprava mohla být co nejrychleji provedena. Upozornil na to, že k [datum] jsou to již tři týdny, co byly práce přerušeny a při užívání bytu v tomto stavu hrozí další škody na podlaze. Bývalá právní zástupkyně žalobkyně reagovala tak, že schůzka by byla možná až po té, co bude mít žalobkyně zpracované odborné stanovisko. [anonymizováno] ze dne [datum] informovala tehdejší právní zástupkyně žalobkyně tehdejšího právního zástupce žalované o dokončení odborného vyjádření jí zvoleným znalcem s tím, že žalobkyně žádá opravu podlahy v celém bytě odbornou firmou, a vzhledem k tomu, že se bude muset kvůli tomu vystěhovat, bude požadovat náklady s tím spojené, nároky oficiálně vyčíslí, pokud neobdrží rozumné stanovisko do [anonymizována dvě slova]. Toho dne právní zástupce žalované k obsahu posudku uvedl, že ten nevylučuje žalovanou zvolený postup, opětovně žádal schůzku v bytě za účasti obou znalců za účelem domluvy ohledně dalšího postupu v pracích. Druhého dne na to bylo reagováno tím, že ze strany žalobkyně se schůzka jeví jako zbytečná a jsou již vyčíslovány nároky žalobkyně z odpovědnosti za vady a z titulu náhrady škody. Z e-mailu žalobkyně ze dne [datum] vyplývá, že chce, aby žalovaná neprodleně zahájila opravy dle postupu zvoleného žalobkyní, nebo očekává nabídku odškodnění. [datum] žádá žalovaná o další schůzku za účelem smírného vyřešení situace. Z e-mailu žalobkyně ze dne [datum] vyplývá, že si již nechává vyčíslit náklady na rekonstrukci a související náklady. Dne [datum] žalobkyně žádá žalovanou o schůzku a žalovaná této žádosti vyhovuje. [anonymizováno] ze dne [datum] žalobkyně zasílá žalované vyčíslení nákladů na opravu. [anonymizováno] ze dne [datum] žalobkyně informuje žalovanou o tom, že od [datum] budou v bytě zahájeny rekonstrukční práce jí zvoleným dodavatelem. Dále je komunikováno ohledně výše finančního vyrovnání, kdy [anonymizováno] ze dne [datum] je žalobkyni nabízena částka [částka].

7. Dne [datum] se žalobkyně z bytu stěhovala za účelem provedení opravy podlahy na její náklady jí zvoleným dodavatelem.

8. V dopisu ze dne [datum] adresovaném žalované nazvaném„ uplatnění nároku z vadného plnění“ právní zástupkyně žalobkyně uvedla, že nárok na odstranění vady podlahy byl uplatněn již v [anonymizováno] [rok], práce byly zahájeny až v [anonymizováno] [rok], technický postup však nebyl správný, a proto vyzvala žalovanou k vysvětlení či úpravě, na což žalovaná nereagovala a žalobkyni ji proto vyzvala k přerušení prací do zajištění znaleckého posudku. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že zvolený postup byl nevhodný a neúčelný, a vzhledem k tomu, že žalovaná odmítá změnit technologický postup, nebyly ani po osmi měsících vady odstraněny, uplynula přiměřená lhůta, během které měla žalovaná nárok na odstranění splnit. Přístup žalované činí vadu neopravitelnou, a proto žalobkyně netrvá na dalším opravování vady a uplatňuje nárok na slevu z kupní ceny, která bude následně vyčíslena včetně vzniklé škody a nákladů na vynaložených na uplatnění práva. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě částky [částka] ([částka] jako 5% slevy z kupní ceny bytu, [částka] jako dodatečných nákladů, které žalobkyni vznikly s rekonstrukcí podlahové krytiny).

9. Žalobkyně [právnická osoba] spol. s r.o. zaplatila částku [částka] za demontáž, zpětnou montáž a opravu nábytku v bytové jednotce [ulice a číslo]. Žalobkyně [právnická osoba], s.r.o. zaplatila [částka] za stěhovací služby a uskladnění nábytku. Žalobkyně zaplatila [jméno] [příjmení] [částka] za zpracování znaleckého posudku a [částka] za vypracování dodatku k znaleckému posudku. Žalobkyně zaplatila Ing. [příjmení] [částka] za vypracování znaleckého posudku o ceně bytové jednotky před a po rekonstrukci. Žalobkyně zaplatila [jméno] [příjmení] celkem částku [částka] za podlahářské práce.

10. Návrh postupu opravy, kterou měla provést žalovaná prostřednictvím subdodavatele, byl posuzován znaleckým posudkem a jeho dodatkem zpracovaným na objednávku žalobkyně znalcem [příjmení] a dále znaleckým posudkem znalce [příjmení] zpracovaným na objednávku žalované. Znalci došli částečně k rozdílným závěrům, avšak znalec [příjmení] v dodatku k znaleckému posudku zpracovaného k [datum] připustil, že jeden ze žalovanou navržených postupů by byl správný.

11. Znalkyně [příjmení] [příjmení] dospěla ve svém znaleckém posudku k závěru, že cena předmětné jednotky před rekonstrukcí podlahy činila [částka] a po rekonstrukci [částka] a sleva z kupní ceny by měla představovat 5% z kupní ceny. Právní zástupce žalované zaslal stížnost na znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení].

12. Pokud jde o právní posouzení věci, soud I. stupně předně uzavřel, že byt, k němuž žalobkyně nabyla vlastnické právo, měl vadu v podobě vadné podlahy. Tato vada podstatně ztěžovala užívání bytu k obvyklému účelu (bydlení), a proto šlo o podstatné porušení kupní smlouvy.

13. Žalobkyni však nevzniklo právo na slevu z kupní ceny ve smyslu § 2106 o.z.

14. Žalobkyně dne [datum] uplatnila vadu podlahy, aniž by zvolila konkrétní právo z vadného plnění. K tomu došlo [anonymizováno] ze dne [datum], kdy bylo uplatněno právo z vadného plnění v podobě opravy vady. K započetí prací za účelem odstraňování vady bylo prostřednictvím subdodavatele žalované přistoupeno [datum], tedy v přiměřené lhůtě po zvolení si práva na opravu.

15. K přeměně práva na odstranění vady na právo na slevu nemohlo dojít pro nenaplnění podmínek uvedených v § 2106 odst. 2 o.z., neboť v průběhu stavebních prací, a to hned první den, žalobkyně tyto sama zastavila z důvodu pochybnosti o správnosti postupu. Proto nemohla být naplněna podmínka uplynutí přiměřené doby pro opravu. Současně žalovaná neoznámila, že by vady neměla zájem odstranit, a v řízení ani nevyšlo najevo, že by mělo jít o vadu neodstranitelnou. Naopak v řízení bylo prokázáno, že žalovaná se po pozastavení prací žalobkyní snažila domluvit na dalším postupu tak, aby mohlo dojít k odstranění vady. Žalobkyně však takové schůzky odmítla, nejprve čekala na vyhotovení jí zadaného znaleckého posudku a následně trvala na tom, aby žalovaná postupovala dle postupu, který navrhla žalobkyně, resp. jí objednaný znalec. V té době již současně upozorňovala na to, že si nechává vyčíslovat náklady spojené opravou podlahy a další náklady s tím spojené. K prodlení žalované, které by odůvodňovalo přeměnu práva na odstranění vady na právo na slevu z kupní ceny tak nemohlo dojít, neboť žalobkyně ze své vůle práce přerušila a nadále žalované neumožnila poskytnout prostor pro odstranění vady.

16. Na projednávanou věc soud I. stupně aplikoval závěry vyslovené Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne [datum] (správně [rok] – poznámka odvolacího soudu), sp. zn. [spisová značka], s tím, že měla-li žalobkyně pochybnosti o správnosti postupu žalované a měla-li by zájem na odstranění vady v rámci odpovědnosti za vadné plnění, mohla se u soudu domáhat uložení povinnosti odstranění vady určitým způsobem. Takto však nepostupovala a namísto toho v [anonymizováno] [rok] vyčíslovala náklady, které vynaloží na opravu, žalované žádající o schůzku sdělovala, že tato se jí jeví jako zbytečná a že již vyčísluje nároky z odpovědnosti za vady a z titulu náhrady škody. Následná komunikace od ledna [rok] se týkala zejména licitace o výši odškodnění. Dne [datum] žalobkyně zahájila opravy na svůj náklad jí zvoleným dodavatelem. V těchto okolnostech soud I. stupně shledal věc skutkově podobnou s případem řešeným Nejvyšším soudem pod shora uvedenou spisovou značkou.

17. Z těchto důvodů soud I. stupně uzavřel, že žalobkyni nevzniklo právo na slevu z kupní ceny, a proto žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítl.

18. Nárok žalobkyně na zaplacení nákladů vynaložených na znalecké posudky posoudil ve smyslu § 513 o.z. jako náklad spojený s uplatněním pohledávky na zaplacení slevy z kupní ceny. Vzhledem k tomu, že uvedenou pohledávku neshledal oprávněnou, zamítl žalobu i ohledně tohoto nároku.

19. Nároky na zaplacení nákladů vynaložených na stěhování, uskladnění a opravy nábytku, které žalobkyně zaplatila [právnická osoba] [anonymizováno] a [příjmení] – [anonymizována dvě slova] v celkové výši [částka], posoudil soud I. stupně ve smyslu § 2913 o.z. Jde o náklady zaplacené v důsledku vyklizení bytu žalobkyní po dobu opravy podlahy prováděné na její náklady žalobkyně. Do příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti žalované dodat byt s nikoliv vadnou podlahou a vznikem škody v podobě těchto nákladů sice zasáhla žalobkyně tím, že opravu začala provádět ve vlastní režii, nicméně příčinná souvislost zůstala nepřetržena (pokud by žalovaná řádně splnila povinnosti vyplývající z uzavřené kupní smlouvy, žalobkyně by neměla důvod takové náklady vynaložit). Proto soud I. stupně žalobě v této části vyhověl.

20. Úrok z prodlení žalobkyni přisoudil z jí požadované částky [částka]. Výše úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., úrok byl přiznán od [datum], tj. od doby přiměřené pro dojití předžalobní výzvy ze dne [datum] do sféry dispozice žalované a uplynutí v ní stanovené 10 denní lhůty k plnění.

21. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žalobkyni, která byla procesně neúspěšná co do 87,3% předmětu řízení, uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši odpovídající poměru jejího úspěchu, tj. 74,6%, z částky [částka] představující žalovanou celkem vynaložené náklady řízení ([částka] soudní poplatek za odvolání proti předběžnému opatření, odměna za zastoupení advokátem ve výši [částka] za každý z osmi úkonů právní služby, paušální náhrada výdajů ve výši [částka] na každý z uvedených osmi úkonů právní služby a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka].

22. O lhůtách k plnění rozhodl soud I. stupně dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

23. Proti tomuto rozsudku podaly včasná odvolání obě dvě účastnice.

24. Odvolání žalobkyně směřovalo proti výrokům I, II a IV rozsudku soudu I. stupně a žalobkyně je podala z důvodů vymezených v ustanovení § 205 odst. 2 písm. b), c), e), g) o.s.ř.

25. Předně namítala, že soud I. stupně učinil celou řadu nesprávných skutkových zjištění, která blíže konkretizovala. Žalobkyně vylíčila svou verzi skutkového stavu věci spočívající v tom, že nárok na opravu podlahy uplatnila nejpozději [datum] O řešení reklamace podlahy požádala v emailu ze dne [datum] a ze dne [datum], emailem ze dne [datum] žádala termíny náprav reklamovaných vad, tedy její odstranění opravou, žalovaná jí emailem ze dne [datum] sdělila, že u všech reklamací lze konstatovat dohodu s [příjmení], že do 14 dnů závady odstraní. O tom, že podlaha má být opravena, bylo jasno nejpozději [datum], tudíž volbu práva z vadného plnění žalobkyně provedla nejpozději k tomuto datu. Žalobkyně neschválila žádný konkrétní technologický postup opravy – pan [jméno] [příjmení] jí pouze emailem ze dne [datum] sděloval postup schválený žalovanou. Žalobkyně nepozastavila práce na odstranění vad podlahy v tom smyslu, že by žalované znemožnila provádět opravu dané vady, neboť pouze žalovanou upozornila na to, že způsob opravy, který zvolila (tj. zalití nezpevněného dřevěného podkladu mokrou stěrkou), není správný, a vyzvala ji k prokázání správnosti tohoto postupu. Žalobkyně tedy pouze pozastavila provádění prací, které k odstranění vady prokazatelně nemohly vést, což je podstatný rozdíl, který projednávanou věc odlišuje od věci řešené Nejvyšším soudem v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]. Soud I. stupně z emailu ze dne [datum] nepřesně a zkresleně zjistil, že„ je provádění prací žalovanou nemožné“, neboť žalobkyně v uvedené zprávě žalované sdělila, že nechává prověřit její technický postup oponentním stanoviskem soudního znalce, výsledky šetření bude mít nejdříve koncem příštího týdne a vzhledem k trvajícím pochybnostem o správnosti žalovanou zvoleného postupu je„ do té doby“ provádění prací nemožné. Žalobkyně následně znalecký posudek žalované zaslala, nicméně ta jej rozporovala s tím, že nevylučuje správnost jejího postupu, ačkoli v mezidobí žalobkyni sdělila tři různé technologické postupy. Soud I. stupně pominul důvody, které žalobkyni vedly ke sdělení ze dne [datum], neboť žalobkyně schůzku na úrovni znalců akceptovala, byla to však žalovaná, kdo na ni nereflektoval a svého znalce nenominoval. Soud I. stupně též neuvedl, že schůzka, o kterou žalovanou žádala výzvou ze dne [datum], se nikdy neuskutečnila. Za celou dobu se nikdo z představitelů žalované nebyl podívat v bytě žalobkyně, ačkoli k tomu byli opakovaně vyzýváni. Závěr soudu I. stupně, že žalovaná byla ochotna opravovat a žalobkyně to měla znemožnit, je nesprávný. Žalobkyně naopak až do [datum] stála o provedení opravy žalovanou, žádala pouze to, aby byl dodržen znalcem a [anonymizováno] daný technologický postup, tedy aby nejprve byly zpevněny podkladové vrstvy podlahy, což však žalovaná svým postupem, kdy vylila mokrou stěrku na dřevěný nezpevněný podklad, nevratným způsobem znemožnila. K takovému postupu přitom žalovanou vyzvala dopisem ze dne [datum]. Soud I. stupně též v rozsudku neuvedl skutková zjištění plynoucí ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] včetně jeho doplňku [číslo] z nichž je zřejmé, že činnost žalované nemohla vést k odstranění žalobkyní reklamované vady podlahy, což by byla relevantní činnost. Sám fakt, že žalovaná vykonávala činnost, která nemohla vést k odstranění vady, je z hlediska splnění její povinnosti vadu odstranit irelevantní.

26. Soudu I. stupně dále vytýkala nesprávné právní posouzení věci. Uplatnila-li totiž žalobkyně nárok na opravu vady nejpozději [datum], pak žalovaná měla reklamaci vyřídit ve smyslu § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon [číslo] Sb.“) nejpozději do 30 dnů (v emailu ze dne [datum] přitom žalovaná uvedla, že vada bude opravena do 14 dnů). Bez ohledu na to, zda žalobkyně svým postupem ze dne [datum] znemožnila žalované odstranit vadu či nikoli, je zjevné, že po [datum] byla žalobkyně v režimu, kdy měla stejná práva, jako by šlo o neodstranitelnou vadu. S odkazem na závěry vyslovené Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dovozovala, že nárok na slevu měla již po [datum]. Nejpozději k tomuto dni byla naplněna hypotéza § 2106 odst. 2 věta druhá za středníkem o.z. Pokud by tedy nárok z opravy na slevu změnila již [datum], jednala by po právu. To, že takto nepostupovala a v [anonymizováno] [rok] umožnila žalované vadu opravit, nemůže být vykládáno k její tíži. Není tak možné dovozovat, že došlo k návratu do režimu před uplynutím lhůty potřebné k odstranění vady dle zákona č. 634/1992 Sb. Žalovaná tím, že navzdory jasným závěrům znalce stále trvala na svém nesprávném postupu, vytvořila situaci rovnající se sdělení, že vadu neodstraní. I tak tedy byla naplněna hypotéza § 2106 odst. 2 o.z., tentokrát věty třetí. Žalobkyně též připomněla, že je sice na prodávajícím, aby na základě kupujícím uplatněné reklamace a jím zvoleného nároku na odstranění vady opravou, navrhl a realizoval příslušný technologický postup, nicméně se musí jednat o takový postup, který skutečně povede k odstranění vady (zde odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V této souvislosti nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně ohledně toho, že v případě, že se ukáže, že prodávající zvolil nesprávný postup odstranění vady, nic nebrání kupujícímu uplatňovat svá práva v soudním řízení. V rámci spotřebitelských vztahů je takový závěr zcela odtržený od reality, navíc v situaci, kdy žalovanou původně uvedený technologický způsob opravy (email Z. [ulice] z [datum]) byl správný, nicméně žalovanou nebyl dodržen. Závěry vyslovené Nejvyšším soudem v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], nejsou na projednávanou věc aplikovatelné, protože se netýkaly spotřebitelského vztahu, nešlo o situaci, kdy by prodávající byl v prodlení s odstraněním vady před započetím provádění oprav, zhotovitel od počátku avizoval jiný technologický postup opravy, než který objednatel považoval za správný, zatímco v projednávané věci avizoval správný způsob opravy, který v průběhu provedení prací nedodržel. Dle žalobkyně navíc z jiných rozhodnutí dovolacího soudu (ve věcech řešených pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]) plyne, že ne v každé situaci je vhodné, aby kupující žaloval na odstranění vady určitým konkrétním způsobem. Právě takovou situací je věc žalobkyně, kdy jde o spotřebitelskou smlouvu, vadou je ohroženo právo bydlení žalobkyně, žalovaná deklarovala správný způsob opravy, který však nedodržela. Žalobkyně pak v této situaci postupovala logicky, když přerušila práce, které nemohly vést k odstranění vady, a hledala řešení, na které však žalovaná nereflektovala. Shrnula, že volba technologického postupu opravy je na prodávajícím, nicméně zvolí-li prodávající takový postup opravy, který k odstranění vady vést nemůže, tak přestože kupující nedovolí prodávajícímu opravu dle takového nesprávného postupu provést, nemůže být v prodlení věřitele vůči prodávajícímu, neboť mu nebrání provést opravu, ale brání mu provádět činnost, která k odstranění vady nevede.

27. Soud I. stupně dle žalobkyně též pochybil, nerozhodl-li o některých jejích důkazních návrzích – příloze [číslo] ke znaleckému posudku [jméno] [příjmení], vyčíslení škod a rozpočet oprav podlahy, výslech znalce [jméno] [příjmení]. Těmito důkazy žalobkyně hodlala prokazovat, že žalovaná svou činností vadu neodstraňovala. Soud I. stupně si přitom měl jako předběžnou otázku vyřešit otázku, zda činnost žalované vedla k odstranění vady. Teprve tehdy, měl-li by najisto postaveno, že činnost žalované k odstranění vady vedla, bylo možné uzavřít, že žalobkyně odstranění vady znemožnila. Opomenutím těchto důkazů zatížil soud I. stupně řízení jinou vadou, která mohla a měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

28. Soud I. stupně pochybil i tím, že zamítl provedení důkazů, jimiž žalobkyně hodlala prokazovat, že žalovanou byla podvedena v tom smyslu, že tato jí deklarovala prodej kompletně rekonstruovaného bytu, ačkoli věděla, že tento byl rekonstruován jen částečně. Žalovaná vůči žalobkyni ve vztahu k vadě podlahy jednala vědomě protiprávně. Proti smyslu právní úpravy odpovědnosti za vady tak jde aplikace judikatury dopadající na zhotovitele, kteří plnili vadně, ale nečinili tak vědomě, na projednávanou věc.

29. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadených výrocích zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

30. Žalovaná brojí proti výrokům III a IV rozsudku soudu I. stupně. Ztotožnila se se závěry soudu I. stupně, že nárok žalobkyně na slevu z kupní ceny bytu není dán, neboť žalobkyně zvolila právo na odstranění vady a nebyly splněny podmínky pro přeměnu tohoto práva na právo na slevu z kupní ceny, které zformuloval na základě závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. S ohledem na tyto závěry pro ni byl překvapivý závěr soudu I. stupně o její odpovědnosti ve vztahu k tvrzené škodě spočívající v uhrazených nákladech na stěhování, uskladnění nábytku, případně na jeho opravy. Dle žalované neexistuje příčinná souvislost mezi jejím jednáním a žalobkyní tvrzenou škodou, v řízení nebylo doloženo, že k tvrzené škodě mělo dojít v důsledku protiprávního jednání žalované spočívajícího v předání bytu s vadou. Otázka příčinné souvislosti ani nebyla předmětem dokazování. Z výskytu vady podlahy, což bylo mezi účastnicemi nesporné, nevyplývá, že muselo dojít k vyklizení bytu žalobkyní po dobu opravy podlahy. V této souvislosti upozornila na to, že způsob odstranění vady závisí na rozhodnutí zhotovitele, v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná požadovala po žalobkyni byt vyklidit, k tomu se rozhodla žalobkyně sama. Zvolením nového dodavatele a vyhověním jeho požadavku na vyklizení bytu došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a vznikem tvrzené škody. Toto jednání žalobkyně přitom představuje výlučnou a samostatnou příčinu, která vyvolala vznik tvrzené škody bez ohledu na jednání žalované (v tomto směru žalovaná odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Skutkové zjištění soudu I. stupně o nepřetržení příčinné souvislosti se z provedených důkazů nepodává. Na tomto základě žalovaná dovodila, že v řízení nebyl řádně zjištěn skutkový stav věci rozhodný k posouzení otázky týkající se příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a vznikem tvrzené škody.

31. Soud I. stupně dále pochybil, přiznal-li žalobkyni nárok na náhradu škody ve výši [částka] s příslušenstvím podle § 2913 odst. 1 o.z., jelikož § 1925 o.z. a případně i § 2913 odst. 2 o.z. přiznání náhrady škody v tomto případě vylučují. I kdyby vyklizení bytu z důvodu vady podlahy bylo nezbytné, neopravňovalo to žalobkyni bez dalšího byt vyklidit na náklady žalované. Vyklizení bytu by totiž primárně zajišťovala žalovaná, která rozhoduje o způsobu odstranění vady, což v sobě zahrnuje i vyklizení bytu. Žalobkyně mohla dosáhnout opravy vady podlahy bytu (včetně případného dočasného vyklizení bytu) uplatněním práva z vadného plnění, což však odmítla, a proto se dle § 1925 o.z. nemůže domáhat náhrady škody z důvodu vyklizení bytu. Náhrady škody by se mohla domáhat pouze tehdy, pokud by vyklizení bytu po ní žalovaná požadovala. I pokud by aplikace § 2913 o.z. byla správná, pak se měl uplatnit odstavec druhý citovaného ustanovení, neboť splnění povinnosti žalované zabránila sama žalobkyně znemožněním přístupu žalované do bytu.

32. K nákladovému výroku uvedla, že s ohledem na svou odvolací argumentaci má za to, že ve věci má mít plný úspěch, a proto požaduje přiznání náhrady nákladů řízení v plné výši.

33. Navrhla, aby odvolací soud změnil výrok III rozsudku soudu I. stupně tak, že žalobu zamítne i ohledně částky [částka] s příslušenstvím, a aby jí přiznal náhradu nákladů řízení.

34. K odvolání žalované žalobkyně poukázala na obsah svého odvolání a zdůraznila, že žalovaná vyvíjela činnost, která k odstranění vady vést nemohla, a tím, že vylila vlhkou stěrku na nezpevněný dřevěný podklad, tento nevratným způsobem poničila.

35. K odvolání žalobkyně žalovaná uvedla, že tvrzení žalobkyně, že lhůta pro odstranění vady uplynula, jsou účelová. Pokud by v rozporu se zněním zákona kupující mohl provedenou volbu práva z vadného plnění libovolně měnit, ztratila by žalovaná jako kupující veškerou právní jistotu. Nelze aprobovat, aby kupující v průběhu jím zvolené opravy věci provádění opravy svévolně zastavil a místo opravy požadoval slevu, aniž pro to byly naplněny podmínky dle § 2106 odst. 2 o.z. Dále rozvedla, že žalobkyně dne [datum] vyjádřila souhlas s žalovanou navrhovaným způsobem odstranění vady, k zahájení oprav došlo [datum], tedy před uplynutím zákonné 30denní lhůty, a proto žalobkyně neměla právo změnit provedenou volbu práva z vadného plnění dle § 2106 odst. 2 o.z. Sdělení přibližné délky trvání opravy nemá žádný vliv na posouzení existence práva změnit volbu práva z vadného plnění. Dle závěrů vyslovených Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], se počátek lhůty k odstranění vady odvíjí zásadně od okamžiku volby objednatele z vadného plnění, předestření časových možností provedení opravy nelze považovat za volbu práva žalobkyně z vadného plnění. Tvrzení žalobkyně, že nárok na opravu podlahy uplatnila nejpozději [datum], nemá oporu ve spise, naopak z něj vyplývá, že žalobkyně zvolila opravu jako své právo z vadného plnění dne [datum]. I kdyby však uplatnila nárok na opravu již [datum], neměla by právo změnit provedenou volbu práva z vadného plnění, neboť ještě [datum] s provedením opravy souhlasila. Došlo tak ke konkludentní dohodě o delší než 30denní lhůtě k vyřízení reklamace, která neuplynula. Žalobkyně navíc v řízení před soudem I. stupně nenamítala, že by lhůta pro odstranění vady začala plynout již [datum] a že by uplynula již před [datum]. Tato tvrzení je tak třeba odmítnout z důvodu opožděnosti dle § 118b odst. 1 o.s.ř.

36. Dle žalované tím, že žalobkyně přerušila ze své vůle práce a neposkytla žalované prostor pro odstranění vady, došlo k přerušení lhůty pro odstranění vady z důvodu prodlení věřitele (§ 1968 o.z.) a žalobkyni nemohlo vzniknout právo změnit provedenou volbu práva z vadného plnění pro prodlení žalované s provedením opravy. Zahájením opravy žalobkyně definitivně znemožnila provedení opravy žalovanou, čímž definitivně ztratila i právo změnit provedenou volbu práva z vadného plnění na poskytnutí slevy z kupní ceny. Žalovanou prováděný způsob opravy byl způsobilý vadu opravit a žalovaná tak prováděla opravu, která jednoznačně k odstranění vady vést mohla. I kdyby tomu tak nebylo, nemohla žalobkyně bez dalšího zamezit žalované přístup do bytu a následně změnit provedenou volbu práva z vadného plnění. To mohla učinit teprve po uplynutí přiměřené lhůty k opravě, která však neuplynula, neboť byla nejprve žalobkyní přerušena a poté žalobkyně ztratila nárok zcela. Argument žalobkyně, že práce neznemožnila, ale pouze pozastavila, je třeba odmítnout, neboť pozastavení prací je fakticky to samé jako znemožnění provedení opravy. Žalobkyně již žalované nedala pokyn k obnovení prací, naopak po celou dobu deklarovala, že neumožní provést opravu žalovanou navrhovaným způsobem, což je fakticky to samé jako znemožnění provedení opravy. Právo požadovat slevu z kupní ceny zaniklo okamžikem, kdy žalobkyně zvolila odstranění vady formou opravy, a právo změnit provedenou volbu práva z vadného plnění nikdy nevzniklo, protože lhůta pro odstranění vady neuplynula, žalobkyně její plynutí přerušila a následně možnost provedení opravy sama zmařila.

37. Ze žalobkyní citovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] vyplývá, že není jednoznačné, zda se může kupující domáhat žalobou, aby prodávající opravil vadu konkrétním způsobem. Z těchto rozhodnutí však zároveň nevyplývá, že by žalobkyně mohla v případě nesouhlasu se způsobem provádění opravy svévolně její provádění zastavit, nechat ji provést jiným zhotovitelem a poté se domáhat slevy z kupní ceny, či že by mohla způsob provádění opravy stanovit sama. Žalobkyně právo domáhat se u soudu konkrétního způsobu odstranění vady nevyužila, a proto je jí citovaná judikatura do značné míry irelevantní, neboť předmět sporu tkví v něčem jiném. Žalobkyně mohla každopádně vyčkat, zda žalovaná vadu v přiměřené lhůtě opraví, a pokud by se tak nestalo, mohla by požadovat slevu z kupní ceny, případně od smlouvy odstoupit, či požadovat náhradu škody. Žalobkyně však neměla ani právo domáhat se, aby soud určil konkrétní způsob provedení opravy, neboť toto právo by jí náleželo tehdy, pokud by zamýšlený způsob opravy nebyl způsobilý výskyt vady zamezit. Taktomu však nebylo.

38. Žalobkyně neprokázala, že by řádně uplatnila právo na slevu z kupní ceny a že by jí vzniklo právo změnit provedenou volbu práva z vadného plnění. Skutečnosti, které soud I. stupně dle žalobkyně opomněl zmínit v odůvodnění, a důkazy, které údajně neprovedl, nemají žádný význam pro posouzení předmětu sporu. Ze skutečnosti, že žalovaná po zjištění existence vad upravila znění kupních smluv s novými kupujícími, není možné dovozovat, že žalovaná vědomě prodala žalobkyni byt s vadami.

39. Navrhla tedy, aby odvolací soud ve výrocích I a II napadený rozsudek potvrdil.

40. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), dokazování částečně doplnil a částečně zopakoval (§ 213 odst. 2 a 4 o.s.ř.) a z provedených důkazů, které měl k dispozici již soud I. stupně, učinil následující skutková zjištění.

41. Žalobkyně mailovou zprávou ze dne [datum] žalované oznámila mj. vadu spočívající v tom, že podlaha v obývacím pokoji se nepřiměřeně vlní, skřípe a vrže, při chůzi jejího přítele po podlaze se tato vlní, na jednom místě téměř prolamuje, odborník, kterého přizvala k posouzení podlahy, jí sdělil, že je špatně položená a je potřeba ji položit znovu. Skřípání podlahy je horší, nedošlo tedy k jejímu avizovanému„ usazení“, po umístění nových skříní se tyto usadily téměř o 1 cm. Požádala o návrh řešení oznámených vad a zahájení řešení reklamace. (mailová zpráva z [datum]) V mailové zprávě ze dne [datum] žalobkyně žalovanou upozornila, že mj. její reklamace parket v celém bytě zůstala bez vyjádření žalované, a požádala ji o zahájení jejího řešení. (mailová zpráva ze dne [datum]) Mailovou zprávou ze dne [datum] žalobkyně urgovala řešení uplatněných reklamací s tím, že ze všech byla vyřízena po měsíci a půl pouze jedna (přidán šroub do vstupní branky) (mailová zpráva ze dne [datum]), žalovaná reagovala zprávou ze dne [datum] tak, že některé reklamace byly ze strany [anonymizováno] uznány, o některých vedou ještě diskuzi a jiné řeší s dalšími dodavateli, žalobkyni kontaktuje [anonymizováno]. Martynyshyn pro dohodnutí termínů v tomto týdnu, aby zahájil odstraňování některých reklamací. (mailová zpráva ze dne [datum]) Mailovou zprávou ze dne [datum] žalobkyně sdělila žalované, že ani po několika urgencích se jí nedostalo vyjádření k podlaze v celém bytě, která praská čím dál víc, byt je po 2,5 měsíčním mlčení žalované plně vybaven. Požádala o okamžitou nápravu mj. parket v celém bytě (mailová zpráva z [datum]). Žalovaná reagovala mailovou zprávou ze dne [datum] tak, že ačkoli [právnická osoba] ne zcela plní své závazky vyplývající pro ni ze smlouvy o dílo, je si vědoma toho, že oprávněné reklamace je třeba odstranit a případně tak učiní prostřednictvím jiné společnosti. K podlaze pak konkrétně uvedla, že je řešena s [příjmení] v rámci snahy o plnění závazků. (mailová zpráva ze dne [datum]) Mailovou zprávou ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobkyni, že„ v souvislosti se čtvrtečním místním šetřením byly probrány se zástupci [právnická osoba] i reklamace týkající se jednotky žalobkyně“, [právnická osoba] by měla v horizontu 14 dnů všechny závady odstranit, žalobkyni by měl za tím účelem kontaktovat [anonymizována dvě slova] (mailová zpráva z [datum]) Žalobkyně reagovala mailovou zprávou ze dne [datum] v tom smyslu, že se jedná o dobrou zprávu, a obrátila se s dotazem na [anonymizováno]. Martynyshyna, jemuž byla zpráva zaslána v kopii, zda by závady v jejím bytě bylo možné začít řešit již během„ tohoto čtvrtka a pátku“. (mailová zpráva ze dne [datum]) Obě tyto dvě poslední zprávy byly zaslány v kopii též na adresu [email]. Z této adresy zaslal Ing. [jméno] [příjmení], [právnická osoba] dne [datum] žalobkyni a v kopii též žalované zprávu, že oprava podlahy by měla být následující: demontáž stávající podlahy, pod kuchyňskou linkou bude podlaha odříznuta, demontáž kuchyňské linky nebude nutná, demontovat se budou pouze sokly, které následně budou muset být upraveny, poté bude provedeno sešroubování parket s podkladem, vylití speciální nivelací s vodním sklem (tyto práce proběhnou první den, po osmi hodinách bude podlaha pochozí); druhý den proběhne položení izolační podložky a zpětná montáž podlahy a lišt; v tomto provedení je oprava odsouhlasena investorem (mailová zpráva z [datum]). Na tuto zprávu reagovala žalobkyně zprávou z téhož dne zaslanou jak p. [příjmení], tak v kopii žalované, že se jedná o dobrou zprávu a požádala o sdělení termínu opravy (mailová zpráva ze dne [datum]). V mailové zprávě ze dne [datum] bývalý právní zástupce žalované požádal bývalou právní zástupkyni žalobkyně k domluvě na termínu opětovného nástupu řemeslníků zajišťujících opravu podlahy s tím, že tato byla realizována odbornou a kvalifikovanou osobou a probíhá dle přípustné ověřené technologie, že žalobkyně předčasně zastavila práce na opravě podlahy, ačkoli povrch nebyl ještě připraven na pokládku samotné podlahy s tím, že jako další kroky mají následovat – sešroubování podkladních vrstev podlahy v místech, která po první vrstvě stěrky bude vykazovat pohyb, následné vylití druhé (finální) vrstvy stěrky se skleným vláknem, samotná pokládka podlahy (mailová zpráva ze dne [datum]). Přílohou mailové zprávy ze dne [datum] adresované bývalým právním zástupcem žalované bývalé právní zástupkyni žalobkyně bylo vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] k opravě podlah v bytě žalobkyně ze dne [datum] s tím, že pro opravu podkladu pod dřevěnou podlahou byla navržena technologie kontaktní stěrky na dřevěné povrchy se skelným vláknem [anonymizována dvě slova] s pracovním postupem – mechanické spojení podkladních vrstev podlahy sešroubováním, vyčištění povrhu podlahy od prachu a nečistot, vypěnění obvodových dilatací, aby stěrka nezatékala pod podlahu, aplikace [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], stěrka v mocnosti 3 mm a více, technologická přestávka, kontrola rovinnosti, doplnění kotvících šroubů v místě pohybu podkladu, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Bývalý právní zástupce žalované pak sdělil, že započatá oprava bude probíhat dle tohoto vyjádření, a vyzval k umožnění přístupu do bytu žalobkyně pracovníkům provádějícím opravu (mailová zpráva ze dne [datum]). V mailové zprávě ze dne [datum] pak bývalý právní zástupce žalované bývalé právní zástupkyni žalobkyně sdělil, že žalovaná si za zvoleným postupem stojí a má zájem provést opravu co nejrychleji (mailová zpráva ze dne [datum]).

42. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] znalce z oboru chemie, odvětví hmoty umělé se specializací podlahové krytiny a související doplňkové materiály a z oboru dřevozpracování se specializací dřevěné, vrstvené, masivní a korkové podlahy [jméno] [příjmení], včetně jeho přílohy [číslo] který byl opatřen doložkou dle § 127a o.s.ř., odvolací soud zjistil, že byl vypracován na základě objednávky žalobkyně k posouzení stavu dřevěné podlahy a podkladu určeného pro pokládku dřevěné podlahy v obytných prostorách její jednotky. Znalec učinil prohlídku na místě samém dne [datum] a zjistil, že dřevěná podlaha plovoucím způsobem byla položena na původní podklad z parketových vlysů, před pokládkou nebyla provedena úprava podkladu, krytina byla položena na pěnovou protihlukovou podložku. Podlaha v obývajícím pokoji spojeném s kuchyní a vstupní chodbou byla po reklamaci demontována, na podklad byla vylita samonivelační stěrka, další práce byly zastaveny. Ve vztahu k realizační firmou navrženému postupu řešení nerovnosti a průhybu podkladu samonivelační stěrkou [anonymizována dvě slova] znalec uvedl, že jde o materiál vhodný, nicméně dle technického listu k němu je třeba provést zpevnění samotného podkladu. Protože není známo, na jakém podkladu jsou přilepeny parketové vlysy, je jejich přišroubování k podkladu proveditelné s nejistým výsledkem. Navržené sešroubování podkladu tak nebylo dáno do souvislosti s konkrétní situací na místě. [příjmení] navržený technologický postup však nebyl realizační firmou dodržen, čímž došlo k porušení technologického postupu realizace stěrky [anonymizováno] vyžadovaného výrobcem. Znalec se vyjádřil k tomu, že zajištění rovinnosti a pevnosti podkladu, které je základním předpokladem pro instalaci jakékoli podlahové krytiny, lze provést dvěma postupy – buď část plochy rozebrat a zjistit přesný stav podkladu či zpevnit stávající parkety pomocí stavební chemie a na takto ošetřený povrch následně aplikovat samonivelační stěrku. Postup navržený realizační firmou je v souladu s návodem výrobce samonivelační stěrky, ale je použitelný pro jiné typy podkladu (např. OSB desky). Pokud by na podklad ve stavu v době místního šetření byla instalována jakákoli krytina, nepochybně by došlo k následnému projevu jejích vad. Při pokračování realizace dle realizační firmou navrženého postupu by byla vytvořena plocha z dlouhodobého hlediska neplnící svou funkci – navržený postup by nevedl k dokonalému zpevnění podkladu. Pokračování prací by nevedlo k tíženému stavu, ale pouze by prodražovalo uvedení podkladu a podlahy do řádného stavu. V rámci prováděné realizace srovnání podkladu byla ponechána kuchyňská linka a oprava byla prováděna v prostoru kolem ní, což je velmi nestandardní postup. Znalci není známo žádné plánované řešení napojení nově realizované stěrky na původní podklad, z technického hlediska je toto neproveditelné. V případě opravy (srovnání podkladu) je nezbytné provést tento krok v celé ploše místnosti a není možné určitou část plochy z procesu vyloučit. Při instalaci podlahových krytin plovoucím způsobem nesmí být krytina uchycena pevně k podkladu, stěnám či pevnému vybavení místnosti, mezi krytinou a zdmi/pevnými předměty musí být ponechána dilatační mezera o velikosti minimálně 8 mm, u kuchyňské linky bývá doporučováno, aby instalace nebyla prováděna přímo na krytiny, ale na samotný podklad, mezi nožičkou linky a krytinou by měla být ponechána dilatační mezera. Pokud jde o provedený podklad v podobě samonivelační stěrky, pak samotné její vylití nebylo provedeno řádně s dodržením všech nutných postupů stěrkování (nebylo provedeno roztažení do celé plochy), stěrka není vylita v celé ploše v minimální tloušťce (na mnoha místech je vylita„ do ztracena“, ačkoli min. tloušťka je 3 mm), nebyl instalován dilatační pásek, který vytvoří mezeru mezi stěrkou a obvodovou zdí, stěrka nebyla řádně promíchána a došlo k „ vyplavení“ vláken, která pak chybí v ploše, což snižuje pevnost celé stěrky, podklad nebyl řádně napenetrován, což se projevilo vznikem drobných„ kráterů“ ve stěrce, nedošlo k vytmelení spár před litím stěrky, vlivem nedodržení technologických postupů při realizaci samonivelační stěrky došlo na mnoha místech k jejímu prasknutí, a to destruktivního charakteru, a k odtržení stěrky od podkladu, s nímž tak stěrka netvoří souvislou pevnou vrstvu, stěrka překračuje maximální hodnotu odchylky rovinnosti, což s ohledem na vady stěrky není možné napravit provedením další vrstvy stěrky. Popsané nedostatky provedené stěrky byly zachyceny na fotografiích tvořících přílohu [číslo] znaleckého posudku. Znalec označil z technologického hlediska šroubování již provedené stěrky za minimálně sporné s tím, že jde o vysoce nestandardní postup s nejistým výsledkem, s nímž se během své 20leté praxe nesetkal, označil ho dokonce za neproveditelný. U posuzované stěrky shledal velké množství prasklin takřka v celé ploše, což je důsledkem neprovedeného zpevnění podkladu, který tak není pevný. Stěrka před pokládkou podlahové krytiny nesmí být popraskaná. Byla-li by podlahová krytina položena na podklad v současném stavu, došlo by záhy ke vzniku vad na krytině (stěrka by se vydrolila), krytina by vydávala křupavé zvuky (při tření spodní vrstvy prken o úlomky stěrky) a další zvukové projevy (v důsledku nerovností ve vypraskaných místech), došlo by k destrukci zámkových spojů. Pokládka krytiny na popraskanou stěrku by vedla ke vzniku vad na krytině a jejímu celkovému znehodnocení. Podlaha ve zbývajících 2 pokojích vykazuje další vady – překročení maximální odchylky od rovinnosti, nedodržení požadavku, aby nejkratší úřez lamel nebyl kratší než 1,5 násobek šířky lamely, ledabylé provedení tmelení, nevhodné řešení schodové hrany mezi pokojem u vstupu a chodbou, které může vést k poškození zámkových krytů, vertikální pohyb lamel při chůzi (průhyb) v důsledku pokládky na nerovný podklad. U instalované krytiny byly porušeny technologické postupy pokládky, což se projevuje průhyby krytiny a zvukovými projevy při chůzi. Jediným řešením je současnou krytinu demontovat, provést srovnání a zpevnění podkladu a zpětně nainstalovat krytinu. Provedené srovnání podkladu v místě odmontované krytiny nesplňuje žádné parametry pro pokládku podlahových krytin a nebude je splňovat ani po případném vylití další vrstvy stěrky. Jediným [anonymizováno] řešením je odstranění stávající stěrky, zpevnění podkladu z parketových vlysů a vylití nové samonivelační stěrky.

43. V dodatku k tomuto znaleckému posudku ze dne [datum], který byl též opatřen doložkou dle § 127a o.s.ř. se znalec [příjmení] vyjádřil k technologickým postupům opravy tak, jak byly prezentovány v mailové zprávě ze dne [datum] a ze dne [datum] a následně ve vyjádření Ing. Z. [ulice] ze dne [datum]. Znalec předeslal, že základním předpokladem pro instalaci každé podlahové krytiny je řádná příprava podkladu, který musí být suchý, rovný a pevný. Za zpevnění podkladu není považována aplikace samonivelační stěrky, ani pokud obsahuje skelné vlákno. Stěrka totiž slouží ke srovnání podkladu do rovinnosti dle požadavku výrobce krytiny. Je-li stěrka aplikována na podklad vykazující pohyb, hrozí její popraskání. K postupu obsaženému v mailové zprávě ze dne [datum] znalec uvedl, že navržený postup byl správný a jeho dodržení by vedlo k odstranění vady podlahové krytiny za předpokladu jeho řádného provedení, k čemuž však nedošlo, neboť před aplikací samonivelační stěrky nebylo provedeno zpevnění podkladu. K postupu avizovanému v mailové zprávě ze dne [datum] znalec uvedl, že vylučuje provedení zpevnění podkladu chemickým způsobem, při mechanickém způsobu – prošroubování dřevěného podkladu ke spodní konstrukci vede k negativnímu ovlivnění výsledných vlastností samonivelační stěrky, které nejsou dimenzovány na mechanické poškození prošroubováním. Zpevnění podkladu prošroubováním první vrstvy samonivelační stěrky s následnou aplikací druhé vrstvy samonivelační stěrky je z technologického hlediska rizikovým faktorem, který může vést k poškození stěrky. Provádění zpevnění podkladu po aplikaci první vrstvy stěrky k odstranění vad podlahové krytiny nepovede. K technologickému postupu obsaženému ve vyjádření Ing. [ulice] z [datum] znalec uvedl, že popsaný postup jednoznačně ukazuje na nutnost zpevnění podkladu před aplikací samonivelační stěrky, doplnění kotvících šroubů je možné považovat jen za dodatečný krok k získání jistoty a nepředstavuje náhradu prvního kroku – mechanického zpevnění podkladu sešroubováním. Navržený technologický postup je správný, při řádném provedení vedoucí k odstranění vad podlahové krytiny, nicméně nebyl dodržen.

44. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] znalce v oboru stavebnictví, odvětví různá, se specializací podlahové konstrukce Ing. [jméno] [příjmení], který byl opatřen doložkou dle § 127a o.s.ř. odvolací soud zjistil, že byl vypracován na základě objednávky žalované a znalec se vyjadřoval k postupu opravy specifikovanému ve shora uvedeném vyjádření Ing. [jméno] [příjmení]. Znalec uvedl, že technologie firmy [anonymizována dvě slova] spočívá v systému zpevnění podkladu za použití samonivelační stěrky s vyztužením skelnými vlákny a umožňuje zpevnění a vyrovnávání podkladu pro bezpečnou pokládku podlahovin včetně dřevěných třívrstvých podlah plovoucím způsobem. Ztotožnil se se závěry znalce [příjmení], že aplikace této technologie je vhodná. Nevyjádřil se však k postupu realizace s tím, že práce byly přerušeny a opravu provedla jiná firma.

45. Po takto doplněném dokazování se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že podlaha v bytové jednotce, kterou žalobkyně zakoupila od žalované smlouvou o převodu vlastnictví jednotky, vykazovala vady; o tom ostatně mezi účastnicemi ani nebylo sporu. Tyto vady spočívaly především ve vertikálním pohybu jednotlivých lamel při chůzi (jejich průhybu) a s tím souvisejícími zvukovými projevy a byly způsobeny nedodržením technologických postupů pokládky plovoucí podlahy na nezpevněný podklad (tj. položením plovoucí podlahy na původní podklad z parketových vlysů opatřený pěnovou protihlukovou podložkou). Tyto vady žalobkyně, která se dle správných skutkových zjištění soudu I. stupně do bytu nastěhovala [datum], žalované oznámila dne [datum] (pokud jde o obývací pokoj) a [datum] (pokud jde o celý byt). Ve vztahu k těmto oznámením vad je třeba přitakat soudu I. stupně, že jimi žalobkyně neuplatnila volbu konkrétního práva odpovědnosti z vad. Odvolací soud se však neztotožňuje se soudem I. stupně, že tak žalobkyně učinila až prostřednictvím mailové komunikace ze dne [datum] tím, že vyjádřila souhlas s navrženým způsobem opravy. Takové skutkové zjištění z obsahu dané mailové komunikace neplyne - ve zprávě žalobkyni adresované Ing. [anonymizováno] bylo sice uvedeno, že navržený technologický postup byl odsouhlasen investorem, nicméně z kontextu zpráv vyplývá, že tímto investorem byla žalovaná, nikoli žalobkyně, která v odpovědi pouze označila zprávu o navrženém způsobu opravy za dobrou a požádala o sdělení termínu opravy. Z dokazování doplněného odvolacím soudem naopak plyne, že žalobkyně uplatnila právo na odstranění vytčených vad formou opravy v mailové zprávě ze dne [datum], byť přímo nepoužila termín oprava, ale náprava. Z navazující zprávy žalované ze dne [datum] je však zřejmé, že žalované bylo jasné, jaké právo žalobkyně uplatňuje, když jí sdělovala, že si je vědoma toho, že oprávněné reklamace je třeba„ odstranit“ a že tak učiní případně i prostřednictvím jiné společnosti než [anonymizováno]. Žalobkyně o takové odstranění vady požádala žalovanou poté, co ji opakovaně vyzývala k řešení uplatněných reklamací, a žalovaná jí zprávou z [datum] sdělovala, že je řeší s dodavateli a že odstraňování některých„ reklamací“ bude zahájeno.

46. Účastnice tedy uzavřely kupní smlouvu ve smyslu ustanovení § 2079 a násl. o.z., která má charakter spotřebitelské smlouvy ve smyslu § 1810 o.z. Na prodej předmětné bytové jednotky tak dopadá i ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Předmětná bytová jednotka vykazovala shora popsané vady plovoucí podlahy, ve vztahu k nimž soud I. stupně správně dovodil, že se jedná o podstatné porušení smlouvy (srov. § 2002 odst. 1 o.z.) Odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně, že vady podlahy v celé bytové jednotce spočívající v průhybech podlahy a s tím souvisejících zvukových projevech podstatně ztěžují základní účel bytové jednotky, tj. její užívání k bydlení. Bezpochyby se tak jedná o takové vady, ve vztahu k nimž musela žalovaná rozumně předpokládat, že v případě jejich výskytu by žalobkyně smlouvu neuzavřela a bytovou jednotku si nekoupila. Žalobkyně vady oznámila žalované bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, a to s přihlédnutím k ujišťování ze strany žalované, že se jedná o podlahu, která si musí„ sednout“, a následně dne [datum] uplatnila i právo z odpovědnosti za vady spočívající v opravě předmětné podlahy (§ 2106 odst. 1 písm. b) o.z.). Tímto uplatněním práva z odpovědnosti za vady vznikla žalované v rámci odpovědnostního vztahu povinnost odpovídající žalobkyní uplatněnému právu, tj. povinnost vadu odstranit. Tímto okamžikem se zároveň začal odvíjet počátek lhůty k odstranění vady stanovené v ustanovení § 19 odst. 3 věta třetí zákona č. 634/1992 Sb. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

47. Ve vztahu k námitkám žalované týkajícím se odvolací argumentace žalobkyně založené na aplikaci naposledy citovaného ustanovení odvolací soud uvádí, že listinné důkazy, z nichž odvolací soud učinil závěr o časovém okamžiku uplatnění práva z odpovědnosti za vady, měl k dispozici již soud I. stupně a použití úpravy obsažené v zákoně o ochraně spotřebitele na skutková zjištění z těchto důkazů plynoucích nebrání koncentrace řízení ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř.

48. Z důkazů provedených odvolacím soudem vyplývá, že i po uplynutí 30denní lhůty počítané od [datum], během níž žalovaná s opravou ani nezapočala, žalobkyně navzdory tomu, že jí marným uplynutím uvedené lhůty vzniklo právo volby mezi v úvahu připadajícími zbývajícími alternativami práv z odpovědnosti za vady dle § 2106 odst. 1 písm. c) a d) o.z. (tj. sleva z kupní ceny či odstoupení od smlouvy o převodu vlastnictví jednotky), stále preferovala odstranění vady opravou věci. V tomto smyslu také reagovala na mailovou zprávu žalované ze dne [datum] s dotazem, zda by závady bylo možné začít řešit již„ během tohoto čtvrtka a pátku“, a na mailovou zprávu Ing. [ulice], který měl pro žalovanou vady podlahy opravovat, ze dne [datum], kdy žádala o sdělení termínu provedení opravy. Zákon takový postup, kdy kupující nevyužije svého práva požadovat jiný způsob vyřízení reklamované vady pro její neopravení v zákonem stanovené lhůtě a kdy setrvá na své původní volbě, nevylučuje. K týmž závěrům dospěla i dřívější judikatura Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek [číslo]).

49. Žalovaná přistoupila k opravě vad plovoucí podlahy dne [datum] a již následující den v opravách nepokračovala, neboť jak soud I. stupně správně zjistil, žalobkyně práce na opravě pozastavila. Z doplněného dokazování vyplývá, že žalobkyně tak učinila vzhledem k tomu, že žalovaná nedodržela technologický postup, který avizovala v mailové zprávě ze dne [datum], tj. po snesení plovoucí podlahy neprovedla nejprve sešroubování parketových vlysů s podkladem a teprve poté nenanesla samonivelační stěrku, nýbrž rovnou tuto stěrku nanesla. Takový postup byl v rozporu s výrobcem samonivelační stěrky doporučeným postupem a zároveň samotné nanesení stěrky nebylo provedeno řádně, když stěrka nebyla vylita v celé ploše v minimální tloušťce, nebyl instalován dilatační pásek mezi stěrkou a obvodovou zdí, stěrka nebyla řádně promíchána, v důsledku čehož došlo k „ vyplavení“ vláken, která následně chyběla v ploše, čímž došlo ke snížení pevnosti celé stěrky, před nanesením stěrky nebyl napenetrován podklad a nedošlo k vytmelení spár. Tímto postupem došlo na mnoha místech k popraskání stěrky destruktivního charakteru, k jejímu odtržení od podkladu, k tomu, že překračovala maximální hodnotu odchylky rovinnosti a netvořila souvislou pevnou vrstvu. Tato pochybení nebylo možné napravit provedením další vrstvy stěrky. Byla-li by následně podlaha položena na takto připravený podklad, došlo by na ní záhy k výskytu vad.

50. Jakkoli je tedy nutné přisvědčit tomu, že bylo na žalované jako odpovědném subjektu zvolit způsob opravy reklamovaných vad podlahy, bylo však její povinností postupovat tak, aby se vada následně již neprojevila. K tomu však nemohlo dojít ani tehdy, postupovala-li by žalovaná v opravě tak, jak avizovala v mailové zprávě ze dne [datum] či ve zprávě ze dne [datum] s odkazem na připojené vyjádření Ing. [ulice] ze dne [datum]. V mailové zprávě ze dne [datum] žalovaná uvedla, že dále bude postupovat tak, že přes nanesenou stěrku budou podkladní vrstvy podlahy sešroubovány v místech, která budou vykazovat pohyb, a následně bude nanesena druhá stěrka a na ni bude instalována podlaha. Znalec [příjmení] ve znaleckém posudku vysvětlil, že takový postup je z technologického hlediska rizikovým faktorem, neboť stěrka není dimenzována na mechanické poškození prošroubováním, a nepovede k potřebnému zpevnění podkladu před položením plovoucí podlahy, a to ani po případném vylití další vrstvy stěrky. Provedení posledního žalovanou avizovaného postupu pak ani nepřicházelo v úvahu, neboť zcela pomíjelo skutečnost, že před nanesením stěrky dne [datum] nebyly provedeny kroky spočívající v mechanickém spojení podkladních vrstev podlahy sešroubováním, vyčištění podlahy, vypěnění obvodových dilatací a aplikace [anonymizováno].

51. Uvedené závěry nemohou zpochybnit ani závěry znalce [příjmení] [příjmení], který se vyjadřoval ke správnosti technologického postupu opravy tak, jak byl popsán ve vyjádření Ing. [ulice] ze dne [datum]. To, že popsaný postup byl správný a mohl by vést k odstranění vytýkaných vad, bylo zřejmé již ze znaleckého posudku znalce [příjmení]. Podstatné však je, že tento postup již nemohl být dodržen z důvodů shora vyložených.

52. Jediným [anonymizováno] řešením vedoucím k odstranění reklamovaných vad podlahy bylo nejprve odstranit stěrku nanesenou v rámci provádění opravy dne [datum] a následně zpevnit podklad z parketových vlysů a vylít novou samonivelační stěrku. Ačkoli žalovaná byla prostřednictvím znaleckého posudku znalce [příjmení] s těmito závěry seznámena, trvala na pokračování v jí navrhovaném postupu, aniž by zohlednila, že fakticky tento navrhovaný postup nedodržela v samém počátku opravy, a aniž by se s touto skutečností v dalším postupu vypořádala. Nemohl-li vést její postup k opravě, po níž by se vada podlahy následně neprojevila, a byla-li tato skutečnost ze závěrů znaleckého posudku zcela jasně seznatelná, pak nelze žalobkyni vytýkat, že neumožnila žalované pokračovat v provádění opravy. Odvolací soud nesdílí v této souvislosti názor žalované, že žalobkyně i v této situaci měla umožnit žalované pokračovat v provádění opravy, o níž věděla, že nemůže vést k odstranění vady, vyčkat, až se vada opětovně vyskytne a znovu ji reklamovat. Zároveň se neztotožňuje ani se stanoviskem soudu I. stupně dovozeným ze závěrů zformulovaných Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], že žalobkyně se měla u soudu domáhat uložení povinnosti provést opravy vady určitým způsobem. [jméno] účastnice jsou zajedno v tom, že takový závěr není v judikatuře Nejvyššího soud ustálen – např. v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud setrval na závěrech vyslovených v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle nichž nelze za oprávněný považovat požadavek, aby byl zhotoviteli ukládán způsob odstranění vady díla, s tím, že odpovědnost, že vady díla budou řádně odstraněny, leží na zhotoviteli díla. Bývalý Nejvyšší soud ČR ve stanovisku ze dne [datum], Cpj [číslo], uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] uzavřel, že objednatel může požadovat odstranění vady způsobem odpovídajícím povaze vady pouze tehdy, nabízí-li zhotovitel odstranění vady nevhodným způsobem. Jak však správně upozornila žalobkyně, v projednávané věci šlo o situaci jinou, kdy žalovanou nabízené způsoby opravy – resp. dva z nich (srov. mailové zprávy ze dne [datum] a [datum] s vyjádřením Ing. [ulice] ze dne [datum]) v zásadě mohly vést k řádnému odstranění vady, problém byl však v tom, že nabízený způsob opravy žalovaná nedodržela a v dalším postupu neprojevila ochotu tento stav napravit a uzpůsobit tomu další kroky opravy.

53. Smyslem judikatorních závěrů spočívajících v tom, že je na rozhodnutí prodávajícího, jakým způsobem vadu předmětu koupě odstraní, zcela jistě není znemožnit kupujícímu spotřebiteli dosažení efektivního uspokojení nároků na reparaci újmy způsobené vadným plněním a nutit ho snášet důsledky neopravené vady po dobu, kdy prodávající způsobem evidentně nemožným vést k řádnému odstranění vady věc opravuje, pouze pro to, aby následně po vyskytnutí vady opětovně uplatnil právo z odpovědnosti za vady, případně snášet tyto důsledky po dobu soudního sporu, v němž by se domáhal odstranění vad konkrétním způsobem. Nepřípadnost opačných úvah vyvstává tím spíše, že v projednávané věci se jednalo o takové vady bytové jednotky, v níž žalobkyně uspokojovala svou potřebu bydlení, které podstatným způsobem její užívání k uvedenému účelu ztěžovaly.

54. Trvala-li žalovaná i po tom, co byla seznámena se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení], na tom, že v opravě bude pokračovat podle jí zvoleného postupu, aniž by zohlednila, že pro jeho nedodržení v počáteční fázi opravy nemůže být způsobilým vady podlahy odstranit, nemohlo takovým způsobem dojít k opravě vad vůbec, natož v přiměřené lhůtě ve smyslu § 2106 odst. 2 věta třetí o.z. Tato skutečnost žalobkyni ve smyslu citovaného ustanovení založila právo změny provedené volby práva z odpovědnosti za vady, což učinila dopisem ze dne [datum], kterým požádala o poskytnutí slevy z kupní ceny, jejíž výši specifikovala v dopisu ze dne [datum].

55. S ohledem na shora popsané skutkové okolnosti projednávané věci nesouhlasí odvolací soud se soudem I. stupně, pokud na věc aplikoval závěry, které Nejvyšší soud vyslovil v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. V tam řešené věci se totiž jednalo o jinou skutkovou situaci, kdy objednatel reklamoval odstranitelné vady a požadoval jejich odstranění, zhotovitel reklamaci uznal jako oprávněnou, objednatel navrhl odstranění vady podle znaleckého posudku, který pro něho vypracoval znalec, zhotovitel s navrhovaným způsobem odstranění vad nesouhlasil a rozhodl se pro jiný způsob opravy, s nímž i započal, nicméně objednatel mu následující den již neumožnil přístup do domu. Na rozdíl od nyní projednávané věci objednatel požadoval provedení opravy jím navrhovaným způsobem, aniž by bylo řešeno, zda zhotovitelem navrhovaný způsob opravy je způsobilý vést k tomu, aby se vada již neprojevila. V projednávané věci oproti tomu bylo jasné, že žalovanou navrhovaný způsob opravy vést k takovému výsledku již nemůže, neboť jej žalovaná v počáteční fázi opravy sama nedodržela.

56. Odvolací soud přes uvedený dílčí závěr o právu žalobkyně změnit volbu provedeného práva z odpovědnosti za vady nemá za splněné podmínky, za nichž by mohl věcně rozhodnout o uplatněném nároku na zaplacení slevy z kupní ceny a nákladů vynaložených žalobkyní na znalecké posudky. Soud I. stupně se totiž veden svým závěrem, že žalobkyni nevzniklo právo provést změnu zvoleného práva odpovědnosti za vady, již blíže nezabýval okolnostmi dané věci, ve vztahu k nimž je třeba posuzovat rozsah snížení ceny (např. povahou a rozsahem vad vzhledem k ceně, snížením funkčních vlastností věci a její estetické hodnoty, její další upotřebitelností, cenou nutných oprav – k tomu blíže srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a tam citovanou judikaturu), a jím dosud v tomto směru provedené dokazování je tak zcela nedostatečné. Odvolací soud proto dle § 219a odst. 2 o.s.ř. zrušil rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I, II a akcesorickém nákladovém výroku IV a v tomto rozsahu věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení dle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř.

57. V dalším řízení bude na soudu I. stupně (s ohledem na vázanost shora uvedeným právním názorem odvolacího soudu o právu žalobkyně změnit volbu provedeného práva z odpovědnosti za vady) zabývat se okolnostmi rozhodnými pro posouzení výše slevy z kupní ceny, opětovně zvážit s ohledem na opodstatněnost nároku na slevu z kupní ceny co do jejího základu důvodnost nároku žalobkyně na náhradu nákladů vynaložených na znalecké posudky, ve věci opětovně rozhodnout, své rozhodnutí odůvodnit postupem vyplývajícím z ustanovení § 157 odst. 2 o.s.ř. V novém rozhodnutí neopomene rozhodnout též o nákladech tohoto odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o.s.ř.).

58. Odvolací soud se ztotožňuje s posouzením soudu I. stupně ve vztahu k žalobkyní uplatněným nárokům na náhradu nákladů za demontáž, odstěhování, uskladnění, zpětné nastěhování a montáž, včetně případné opravy nábytku. Z dokazování doplněného odvolacím soudem vyplývá, že při odstraňování vad podlahy v předmětné bytové jednotce bylo nezbytné srovnat podklad v celé ploše místnosti a nebylo možné určitou část plochy z tohoto procesu vyloučit. Postup žalované, která započala s opravou podlahy v obývacím pokoji při ponechání kuchyňské linky na místě, byl znalcem označen za velmi nestandardní s tím, že z technického hlediska ani není proveditelné případné napojení nově realizované stěrky na původní podklad.

59. Tyto nároky soud I. stupně správně posoudil jako nároky na náhradu škody ve smyslu § 2913 o.z.

60. Vzájemný vztah odpovědnosti za vady a odpovědnosti za škodu upravuje ustanovení § 1925 o.z., dle něhož právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

61. Odpovědnost za vady a odpovědnost za škodu jsou odlišnými právními instituty, mají jiný účel a jsou založeny na rozdílných zásadách a předpokladech vzniku odpovědnosti. Odpovědnost za vady stíhá nedostatky vlastního plnění prodávajícího a sleduje, aby se kupujícímu dostalo ze závazkového právního vztahu plnění bez jakýchkoliv vad. Odpovědnost za škodu sleduje oproti tomu účel, aby byla nahrazena majetková újma vzniklá následkem porušení povinnosti nebo jiné právem uznané skutečnosti. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Protiprávnost jako jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu zde spočívá právě v porušení povinností prodávajícího odevzdat předmět koupě kupujícímu bez vad. K tomu je třeba dodat, že skutečnost, že kupující např. nevytkl prodávajícímu řádně vady předmětu koupě, nebrání v tomto rozsahu uplatnění nároku na náhradu škody, neboť ten lze v tomto rozsahu uplatnit nezávisle na tom, zda vada samotná byla vytčena a zda byl nárok z odpovědnosti za vady uplatněn (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Předpokladem pro řádné uplatnění nároku na náhradu škody je tedy prokázání příčinné souvislosti mezi vadným plněním a vznikem škody, není nutné prokázat řádné a včasné uplatnění nároku z vad předmětu koupě, je nutné pouze prokázat, že předmět koupě byl vadný a že v důsledku toho vznikla uplatňovaná škoda (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Protiprávní jednání prodávajícího vůči kupujícímu v souvislosti s poskytnutím vadného předmětu koupě tak může být předpokladem jak odpovědnosti za vady, tak odpovědnosti za škodu. Škoda, která je odškodnitelná v rámci náhrady škody, je újma, která vznikla jako následek vadného plnění, nikoli újma spočívající ve vadnosti samotného předmětu díla. Není přitom vyloučena ani náhrada za škodu, jež v důsledku vady vznikla na věci, která sama byla předmětem koupě. Rozlišovat je však třeba, zda je požadováno odstranění pouze samotné vady věci nebo náhrada za újmu vzniklou z této vady. (srov. obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] včetně tam citované judikatury).

62. S ohledem na shora uvedené nelze souhlasit s názorem žalované, že se v případě nákladů vynaložených žalobkyní na demontáž, odstěhování, uskladnění, zpětné nastěhování a montáž nábytku, včetně jeho opravy jedná o nároky reparovatelné v rámci institutu odpovědnosti za vady. Tyto náklady totiž žalobkyně musela vynaložit v důsledku vadného plnění, jde tedy o újmu vyvolanou vadami poskytnutého plnění, nikoli o újmu spočívající ve vadnosti samotného předmětu sjednaného plnění, smlouvy o převodu vlastnictví jednotky. Náklady žalobkyní takto vynaložené představují skutečnou škodu ve smyslu § 2952 o.z. a mezi takto vzniklou škodou a vadným plněním žalované je dána příčinná souvislost, neboť při odstraňování vad bylo nutné srovnat podklad v celé ploše položené podlahy, což si samozřejmě vyžádalo odstranění veškerého nábytku. Není-li pro uplatnění nároku z odpovědnosti za vady rozhodné, zda vada samotná byla vytčena a zda byl uplatněn nárok z odpovědnosti za vady, pak tím, že žalobkyně začala provádět opravu„ po vlastní režii“ nemohlo být zasaženo do příčinné souvislosti, jak dovodil soud I. stupně. Příčinná souvislost zůstala nepřetržena a zvolení nového dodavatele a vyhovění jeho požadavku na vyklizení bytu tedy nepředstavuje výlučnou a samostatnou příčinu škody, jak namítá žalovaná.

63. Odvolací soud se neztotožňuje ani s další námitkou žalované, že zde jsou liberační důvody ve smyslu § 2913 odst. 2 o.z., pro něž žalovaná není povinna k náhradě škody. Porušenou povinností, která zde zakládá odpovědnostní vztah, je totiž povinnost odevzdat předmět koupě bez vad (§ 1908 odst. 2, § 1914 odst. 1 o.z.), nikoli povinnost provést opravu předmětu koupě, ve vztahu k níž žalovaná tvrdí existenci liberačního důvodu, tj. že žalovaná nemohla provést opravu, neboť jí žalobkyně znemožnila přístup do bytu.

64. Z vyloženého vyplývá, že soud I. stupně správně ve smyslu § [číslo] a § [číslo] odst. 1 věta druhá, § 2952 věta první o.z. žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] a správně rozhodl též o příslušenství uvedeného nároku (§ 1958 odst. 2, § 1968, § 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Odvolací soud proto jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil výrok III rozsudku soudu I. stupně pouze s tím upřesněním, že žalovaná je povinna plnit ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.