o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], přičemž částka [částka] představuje dluh ze smlouvy o nájmu č. [anonymizováno] ze dne [datum], na základě které žalobkyně pronajala žalované reklamní plochu na objektu domu v ulici [ulice], [obec a číslo], a to na dobu od [datum] do [datum]. Žalovaná hradila nájemné pravidelně až do [datum], za období od [datum] do [datum] je však neuhradila. Nájemné činilo [částka] měsíčně a bylo splatné za jednotlivé měsíce ke dni [datum], [datum], [datum] a [datum].

3. Žalovaná se bránila tvrzením, že žalobkyně porušila svou povinnost udržovat reklamní plachtu v bezvadném stavu a podle uzavřené nájemní smlouvy nemělo být až do doby opravy účtováno žádné nájemné.

4. Žalovaná teprve při druhém ústním jednání konaném dne [datum] uvedla, že reklamní plachta byla na konci roku [rok] odstraněna, což způsobuje, že část předmětných faktur vůbec neměla být vystavena, přičemž toto tvrzení opakovala ve svém závěrečném návrhu. S ohledem na to, že uvedené tvrzení bylo do řízení žalovanou vneseno až po jeho koncentraci ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř., soud I. stupně k němu nepřihlížel.

5. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu č. [anonymizováno], kterou žalobkyně pronajala žalované reklamní plochu na objektu domu v ulici [ulice], [obec a číslo], a to na dobu od [datum] do [datum]. Reklamní plocha měla rozměr 12,3 x 12 m, měsíční nájemné bylo sjednáno na [částka] + DPH ([částka]) se splatností 14 dnů od doručení faktury; v článku II odst. 5 smlouvy bylo ujednáno, že v případě poškození reklamní plachty pronajímatel zajistí opravu na své náklady do 7 pracovních dnů, během této doby nebude účtovat žádné nájemné, dále nebude nájemci účtovat žádné nájemné v případě znemožnění užívání reklamních ploch v důsledku zásahu vyšší moci, třetí osoby nebo živelných pohrom; v článku V odst. 3 smlouvy bylo ujednáno, že obě strany mohou smlouvu vypovědět bez udání důvodu s tříměsíční výpovědní lhůtou počínající běžet prvním dnem následujícího měsíce; jako kontaktní osoba nájemce byl ve smlouvě uveden [jméno] [příjmení]. Dle fotografie části předmětné reklamní plochy, pořízené dne [datum], byl pravý dolní roh plachty uvolněn z upevnění. Žalobkyně zaslala dne [datum] na e-mailovou adresu [jméno] [příjmení] uvedenou v nájemní smlouvě e-mail s upomínkou úhrady faktury nájemného na [anonymizováno] [rok] splatného dne [datum]; jmenovaný odpověděl e-mailem ze dne [datum] tak, že prosí o reakci mj. k četnému upozorňování na uvolněnou plachtu s reklamou. Dle fotografie předmětné reklamní plochy, pořízené dne [datum], byl pravý dolní roh plachty upevněn k rámu. Žalobkyně zaslala dne [datum] na e-mailovou adresu [jméno] [příjmení] e-mail s upomínkou úhrady faktury nájemného na srpen [rok] splatného dne [datum]. Jmenovaný odpověděl e-mailem ze dne [datum] tak, že dosud nedošlo k odstranění poškození plachty, a dále uvedl, že náletová zeleň cloní v cca 80 % viditelnosti reklamy. Žalobkyně vystavila žalované čtyři faktury na nájemné dle smlouvy, vždy na částku [částka] včetně DPH, a to fakturu č. [rok] za prosinec [rok] vystavenou [datum] se splatností [datum], fakturu č. [rok] za leden [rok] vystavenou [datum] se splatností [datum], fakturu č. [rok] za únor [rok] vystavenou [datum] se splatností [datum] a fakturu č. [rok] za březen [rok] vystavenou [datum] se splatností [datum], faktury byly doručeny žalované a nebyly uhrazeny. Žalobkyně prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby dopisem ze dne [datum]. Žalovaná odpověděla dopisem ze dne [datum] tak, že nedošlo k odstranění poškození reklamní plachty ani do konce března [rok], kdy byla plachta pronajímatelem odstraněna, tudíž dle nájemní smlouvy nemělo být nájemné účtováno. Reklamní plachta se v pravém dolním rohu uvolnila na jaře [rok], avšak toto poškození bylo napraveno v červnu [rok]. Reklamní plachta byla poté viditelná a byla schopna plnit svou funkci. V období od prosince [rok] do března [rok] nebyla reklamní plocha poškozena způsobem, který by měl jakýkoli vliv na funkčnost reklamy a možnost užívání reklamní plochy nájemcem.

6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ o. z.“), § [číslo] a § [číslo].

7. Smluvní ujednání čl. II odst. 5 soud I. stupně vyložil tak, že hovořilo o poškození reklamní plachty nebo plochy, aniž by nějak rozlišovalo míru takového poškození. Výklad, že by tím bylo míněno jakékoli, byť sebenepatrnější poškození, by byl z povahy věci zjevně nerozumný, a to i vzhledem k charakteru předmětu nájmu (venkovní reklamní plocha vystavená povětrnostním vlivům) a důsledkům (úplné vyloučení povinnosti platit nájemné). Soud připouští, že strany by i takovou dohodu, tj. s takto extrémními důsledky pro pronajímatele, mohly v rámci smluvní svobody uzavřít, nicméně výslovně tak neučinily. Jejich právní jednání je nutno vykládat podle principů § 555 a násl. o. z., přičemž soud dospěl k závěru, že strany tím musely mínit poškození, které má nějaký (a nikoli zcela zanedbatelný) vliv na funkci reklamní plochy, resp. na ní umístěné reklamní plachty. Po skutkové stránce nebylo zjištěno, že by v období, které je předmětem sporu (prosinec [rok] až březen [rok]) reklamní plocha resp. plachta takové poškození vykazovala. Z toho důvodu nedošlo k vyloučení práva pronajímatele na to, aby mu nájemce uhradil nájemné i za toto období, ve smyslu článku II odst. 5 nájemní smlouvy. Podle § 2208 o. z. žalované jako nájemci nevzniklo právo na prominutí nájemného ani na slevu z něho, protože reklamní plachta v rozhodném období nevykazovala poškození, pro které by bylo možno dovodit, že nájemce mohl reklamní plochu užívat jen s obtížemi, či dokonce vůbec. Soud I. stupně proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni kromě jistiny též úrok z prodlení podle § 1970 o. z., a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobu zamítl pouze v rozsahu, v němž žalobkyně požadovala úrok z prodlení předčasně, z druhé až čtvrté dlužné platby nájemného již od [datum], ač tyto platby měly být zaplaceny teprve ke dni [datum], [datum] a [datum].

8. O nákladech spojených s uplatněním pohledávky soud I. stupně rozhodl podle § 513 o. z., a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř.

9. Proti tomuto rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalovaná a namítala, že soud I. stupně nesprávně posoudil ujednání článku II odst. 5 smlouvy a nepřihlédl k výpovědím svědků ohledně rozsahu poškození reklamní plachty. Svědci potvrdili, že se rozsah uvolnění plachty zvětšoval, působením povětrnostních vlivů se začaly uvolňovat další prvky ukotvení plachty. Žalovaná též tvrdila od počátku, že poškozená reklama pro ni měla minimální přínos. Na kvalitu a bezvadnost reklamní plachty je nutno klást nejvyšší nároky. Článek II odst. 5 se týká jakéhokoliv poškození plachty, neboť pro správnou funkčnost a efektivitu je zásadní, aby byla udržována v bezchybném stavu. Z uvedených důvodů odvolatelka navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

10. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Zdůraznila, že uvolnění uchycení reklamní plachty ve dnech 17. – [datum] žalobkyně k žádosti žalované opravila. Žalovaná po celou dobu reklamní plochu užívala k reklamním účelům, tj. k účelu sjednanému ve smlouvě o nájmu.

11. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadeném rozsahu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, dle § 212 a § 212a o.s.ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

12. Soud I. stupně vycházel ze skutkového stavu zjištěného v souladu s § 6, § 120 a § 153 odst. 1 o. s. ř. a z tohoto skutkového stavu popsaného shora vycházel při svém rozhodování též odvolací soud. Soud I. stupně hodnotil všechny provedené důkazy včetně výpovědí svědků v souladu s § 132 o. s. ř. jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech a učinil z nich odpovídající závěr o skutkovém stavu. Odvolací námitky stran nesprávného hodnocení provedených důkazů tak odvolací soud považuje za nedůvodné. Otázka, jaký přínos měla reklama pro žalovanou, rovněž není pro posouzení věci podstatná.

13. Zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně správně i po stránce právní podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

14. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

15. Podle § 2208 odst. 1 o. z. oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby.

16. Žalovaná v řízení zpochybňovala právo žalobkyně žádat za inkriminované období nájemné podle smlouvy z toho důvodu, že reklamní plachta byla poškozená a ze strany žalobkyně nedošlo k nápravě. Též namítala, že viditelnost reklamy snižovala náletová zeleň. Odkazovala na smluvní ujednání čl. II odst. 5 a na zákonnou úpravu § 2208 o. z.

17. O vadné plnění se bude jednat, jestliže v době přenechání věci nebo později po dobu trvání nájmu věc nemá ujednané vlastnosti včetně způsobilosti k užití k ujednanému účelu, jinak vlastnosti nezbytné k obvyklému užití.

18. V případě, že se pronajímatel dostane do prodlení s odstraněním vady a jde zároveň o vady, které omezují nájemce v možnosti věc užívat, vznikají nájemci práva podle výše citovaného ustanovení § [číslo]: právo na slevu z nájemného, prominutí nájemného, provést opravu na náklady pronajímatele či vypovědět nájem bez výpovědní doby.

19. Soud I. stupně správně posoudil námitky žalované stran vadného plnění jako neopodstatněné za situace, že poškození, resp. uvolnění reklamní plachty, k němuž došlo na jaře [rok], bylo žalobkyní odstraněno v červnu [rok], a v období od prosince [rok] do března [rok] nebylo zjištěno poškození reklamní plachty, pro které by pronajímatel nebyl oprávněn účtovat nájemné za uvedené období. Naopak soud I. stupně zjistil, že v rozhodném období byla reklamní plachta viditelná a funkční. Nebylo tedy žádného důvodu aplikovat čl. II odst. 5 smlouvy, jestliže nebyla zjištěna nutnost opravy reklamní plachty v důsledku jejího poškození, a ani nemožnost užívat reklamní plochu vůbec či s obtížemi, tj. ujednaným nebo přiměřeným způsobem. Soud I. stupně na základě skutkových závěrů správně vyloučil též aplikaci § 2208 odst. 1 o. z., správně uzavřel, že ani podle tohoto ustanovení žalované jako nájemkyni právo na slevu z nájemného či dokonce právo na prominutí nájemného v rozhodném období nevzniklo.

20. Soud I. stupně tak správně uzavřel, že žalovaná jako nájemce byla povinná platit v době od prosince [rok] do března [rok] nájemné podle smlouvy (§ 2201 o. z.). Správně kromě jistiny přiznal žalobkyni i úroky z prodlení od splatnosti jednotlivých plateb nájemného podle § 1970 o. z., a též náklady spojené s uplatněním pohledávky podle § 513 o. z. a podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., vzhledem k tomu, že jde o vzájemný závazek podnikatelů.

21. Z důvodů shora uvedených dospěl odvolací soud k závěru, že rozhodnutí soudu I. stupně je v napadeném výroku I a v akcesorickém výroku o nákladech řízení III věcně správné, proto postupoval podle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně v tomto rozsahu potvrdil.

22. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., protože v odvolacím řízení byla žalobkyně zcela úspěšná. Náklady sestávají z odměny za právní zastoupení advokátem ve výši [částka] za dva úkony právní služby po [částka] dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání), k odměně náleží paušální náhrada nákladů 2 x [částka] podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a částka [částka] představující 21% DPH, jehož je právní zástupce žalobkyně plátcem (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

23. Přezkumnou činností odvolacího soudu zůstal rozsudek soudu I. stupně nedotčen v zamítavém výroku II, neboť v tomto rozsahu nebylo odvolání podáno.