o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] spolu s 8,25% úrokem z prodlení ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku a v téže lhůtě zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka].

2. Na základě nesporných tvrzení účastníků a skutečností zjištěných provedeným dokazováním vzal za prokázáno, že žalobce jako objednatel a žalovaná coby zhotovitel podepsali [datum] dvě smlouvy o dílo, jejichž předmětem byl závazek žalované zpracovat pro žalobce projektové dokumentace opatření vedoucích ke snížení [anonymizováno] náročnosti budovy [anonymizována dvě slova] [adresa] v [obec] (smlouva ev. č. [anonymizováno]) a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [adresa] /budova A/ a [adresa] /budova B/ v [obec] (smlouva ev. č. [anonymizováno]). Žalobce se za tato plnění zavázal zaplatit žalované cenu [částka] ([anonymizováno] [ulice]) a [částka] ([anonymizováno] [ulice]). Projektové dokumentace měly být dokončeny a předány do [datum], a to podpisem předávacího protokolu oběma smluvními stranami. Žalovaná písemně prohlásila, že bere na vědomí, že rekonstrukce objektů podle projektových dokumentací má žalobce v úmyslu financovat z dotačního [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] - výzva [číslo] [anonymizováno] osa 5: [anonymizována dvě slova], přičemž zpracovaná dokumentace musí být součástí žádosti o tuto dotaci a nedodržení termínu dokončení díla by mělo pro žalobce za důsledek nemožnost financování rekonstrukce z dotace. V čl. VIII. odst. 1 obou smluv si strany sjednaly povinnost žalované zaplatit žalobci 0,1% z celkové ceny díla za každý započatý den prodlení s provedením díla/jeho části. [anonymizováno] z [datum] požádal Ing. [jméno] [příjmení] jednatele žalované o podklady potřebné pro zpracování energetického posouzení, zejména aktuální výkresy a dokumentaci pro VZT, načež jednatel žalované [anonymizováno] z [datum] Ing. [příjmení] přislíbil tyto objasnit a doplnit během následujícího dne. Ing. [příjmení] dne [datum] sdělil [anonymizováno] zaměstnankyni žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], že od projektanta nedostali žádnou dokumentaci, v září-říjnu dostali jen omezenou původní dokumentaci, přitom poslední zprávu má od projektanta z [datum], ale žádnou dokumentaci od něj nemá. [anonymizováno] z [datum] jednatel žalované sdělil zaměstnankyni žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], že zasílá projektovou dokumentaci k oběma školkám v elektronické podobě, k čemuž připojil odkaz pro stažení souborů ze stránek [webová adresa]. Téhož dne Ing. [jméno] [příjmení] [anonymizováno] jednateli žalované odpověděla, že soubor nelze otevřít. Dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných smluvních pokut podle čl. VII. odst. 1 smluv o dílo za 19 dní prodlení s předání částí a) obou děl ve výši [částka] a [částka]. Zároveň žalovanou vyzval k plnění povinností podle čl. X. obou smluv. Žalovaná dne [datum] žalobci sdělila, že s úhradou smluvních pokut souhlasí, odmítá však jejich okamžité uhrazení; výši smluvních pokut odečte od konečných vystavených faktur za díla po jejich předání. Ing. [jméno] [příjmení] sdělila jednateli žalované [anonymizováno] z [datum] (středa), že pokud žalovaná nezašle obě projektové dokumentace do pondělí, dojde k odstoupení od smlouvy v plném rozsahu a nárokování smluvní pokuty. Přílohou e-mailu byly [anonymizováno] posudky týkající se obou mateřských škol. Dne [datum] žalobce žalované sdělil, že odstupuje od obou smluv o dílo a jako důvodu uvedl podstatné porušení obou smluv s tím, že žalovaná nesplnila termín pro dokončení a předání částí děl a) a i přes upozornění na prodlení z [datum] tyto části děl ani dodatečně neprovedla. Žalobce současně požádal o úhradu smluvních pokut od počátku prodlení do účinnosti odstoupení od smluv a přislíbil jejich vyčíslení. Dopisem z [datum] žalovaná požádala žalobce o úhradu prací vykonaných ke dni odstoupení od smlouvy, konkrétně částky [částka] a částky [částka], a to do 14ti dnů od obdržení této výzvy. Dopisem z [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě pokuty ve výši [částka] a ve výši [částka] do 10ti dnů od doručení výzvy a současně jí sdělil, že jí nezaplatí za jí vyúčtované částečné práce, neboť objednatel je povinen platit za dílo jen za trvání smlouvy, a to jen za výsledek práce, kterou si objednal, nikoli za práci, kterou zhotovitel třeba i provedl, ale objednateli neodevzdal.

3. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu soud I. stupně dovodil, že účastníci uzavřeli dvě smlouvy o dílo (§ 2586 a násl. o. z.), kterým bylo zhotovení projektových dokumentací pro realizaci úsporných energetických opatření v budovách dvou mateřských škol a jež byly kromě předmětu díla (různý rozsah úprav u dvou různých škol) a ceny díla obsahově totožné. Projektové dokumentace coby části a) obou děl měla žalovaná ve smyslu § 2604 o. z. dokončit a žalobci předat do [datum], přičemž stranami byla sjednána povinnost protokolárního předání a převzetí díla a současně bylo ve smlouvách jasně deklarováno, že žalobce nemá na pozdějším předání díla zájem, neboť dokumentace musí být přílohou žádostí o dotace, které žalobce potřeboval podat v konkrétním termínu. V čl. VIII. odst. 1 obou smluv o dílo si účastníci v souladu s § 2048 a násl. o. z. ujednali smluvní pokutu 0,1% denně z ceny díla za každý započatý den prodlení s předáním díla nebo jeho části, kterou shledal za zcela přiměřenou, neboť z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR plyne, že za přiměřenou lze považovat i smluvní pokutu ve výši 0,5% denně, když žádné zvláštní okolnosti, proč by pokuta měla být v projednávané věci nepřiměřená, neshledal (nebyly tvrzeny a žalovaná moderaci pokuty nepožadovala). Žalovaná nesporovala tvrzení žalobce, že mu nepředala kompletní projektové dokumentace a jedinou její obranou bylo, že tyto nedodala, protože jí nebyla poskytnuta ze strany žalobce potřebná součinnost (protože nedostala včas [anonymizováno] posouzení navrhovaných opatření, jak bylo ujednáno v čl. X. odst. 4 obou smluv) a proto neodpovídá za prodlení ve smyslu § 1968 věty druhé o. z. Zcela však přehlíží, že podle smluvního ujednání měla povinnost nejprve poskytnout kompletní návrhy projektových dokumentací žalobci, příp. po předchozí domluvě přímo zpracovateli energetického posudku, a to nejpozději tři týdny před plánovaným termínem předání a převzetí částí a) obou děl, tj. konečných projektových dokumentací. Následně měla do 14ti dnů obdržet vyjádření žalobce, resp. zpracovatele energetického posudku ohledně účinnosti navržených úsporných opa\tření; přímo znění smluv tedy počítalo s tím, že k zpracování těchto připomínek může mít žalovaná i jen sedm dnů (pokud předá návrh dokumentace žalobci 3 týdny před plánovaným termínem dokončení a předání dokumentace a on jí pak předá po 14ti dnech vyjádření zpracovatele energetického posudku). Žalovaná netvrdila a tedy ani neprokazovala, že součinnost k vypracování energetického posouzení poskytla. Z provedeného dokazování přitom vyplynuly okolnosti svědčící o opaku, tj. že žalovaná do [datum] nejenže nepředala konečné projektové dokumentace žalobci, ale ani mu neposkytla součinnost k zajištění energetického posouzení. Zpracovatel energetického posouzení uvedl, že se nakonec musel obejít bez podkladů od žalované, což plyne i přímo z obsahu jednoho z energetických posudků předloženého žalovanou. Pokud žalovaná namítala, že jí byly [anonymizováno] posudky zaslány až [datum], přičemž jejich obsah nemohla stihnout zapracovat do projektové dokumentace do [číslo], zcela opomíjí, že prodlení s energetickým posouzením způsobila právě ona neposkytnutím potřebné součinnosti, když měla kompletní návrhy projektových dokumentací předat žalobci k energetickému posouzení nejpozději 3 týdny před [datum], tj. do [datum], přičemž tuto povinnost nesplnila ani k [datum]. Uzavřel tak, že žalovaná byla v prodlení se splněním svých povinností ze smluv o dílo ve smyslu § 1968 o. z. od [datum], čímž porušila smluvenou povinnost a žalobci proto od tohoto data vzniklo právo na sjednanou smluvní pokutu 0,1% denně z ceny díla za každý započatý den prodlení. Za této skutkové situace není rozhodná skutečnost, zda žalobce platně odstoupil od smluv o dílo ve smyslu § 2002 a násl. o. z., když tak učinil až tři měsíce po uplynutí sjednané lhůty pro předání a převzetí projektových dokumentací (viz lhůta„ bez zbytečného odkladu“ v § 2002 odst. 1 o.z. a znění § 2003 odst. 2 o. z.) a jen sedm dnů po předání energetických posudků žalované, neboť neplatnost odstoupení od smlouvy by na povinnosti žalované platit smluvní pokutu neměla žádný vliv. Jediným důsledkem by bylo, že práva a povinnosti ze smluv by neplatným odstoupením nezanikly a žalovaná by byla v ještě delším prodlení. Žalobce má tedy právo na zaplacení smluvní pokuty přinejmenším do jím požadovaného data [datum]. Protože splatnost smluvní pokuty nastala v souladu s § 1958 o. z. uplynutím lhůty 10ti dnů stanovené žalobcem v předžalobní výzvě z [datum], tj. [datum], je žalovaná od [číslo] [číslo] prodlení s úhradou dvou smluvních pokut a proto je žalobci přiznal spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2013 Sb. Dodal, že skutečnost, že žalovaná dopisem z [datum] vyzvala žalobce k úhradě prací údajně vykonaných ke dni odstoupení od smlouvy, nebyla pro věc rozhodná, neboť žalovaná uvedeným dopisem vůči žalobci ani jiným podáním vůči soudu nevyjádřila vůli započíst tvrzené pohledávky na žalobou uplatněné pohledávky, vyčíslení ceny prací v dopise je neurčité, když není jasné, jak žalovaná k částkám dospěla, jaké částečné plnění žalobci poskytla a žalobce uvedené pohledávky žalované sporuje co do jejich existence i jejich výše. Jde tedy o pohledávky nejisté a proto nezpůsobilé k započtení ve smyslu § 1987 odst. o. z. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]). O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

4. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání a soudu I. stupně vytýkala nesprávné vyhodnocení jejích důkazů a nesprávná zjištění. S poukazem na článek X. odst. 4 obou smluv o dílo uvedla, že zhotovitel předal tam uvedené podklady zpracovateli energetického posudku (Ing. [jméno] [příjmení]) dne [datum], což je dostatečný předstih před termínem předání části A díla, který byl stanoven dle smlouvy na [datum]. Na základě těchto podkladů následně energetický specialista zpracoval energetický posudek, který byl vypracován až ke dni [datum] a žalované předán od Ing. [příjmení] až [datum]. Žalobce následně [datum] odstoupil od obou smluv. Zpracovatel energetického posudku tvrdí, že podklady, které dostal od žalované byly nedostatečné, přesto však na jejich základě vypracoval energetický posudek a tímto vyvrací, že by podklady od žalované byly nedostatečné. Vzhledem k tomu nebyla žalovaná schopna včas vypracovat a předat projektovou dokumentaci v termínech uvedených ve smlouvách. Tato tvrzení dokazuje prostřednictvím důkazů (smlouvy o dílo [anonymizováno] a [anonymizováno], e-mail z [datum] Ing. [jméno] [příjmení], energetický posudek z [datum], e-mail z [datum] od Ing. [příjmení], odstoupení od obou smluv), které byly předloženy soudu I. stupně. Dále uvedla, že po odstoupení žalobce od obou smluv došlo k několika zvláštním okolnostem, které naznačují, že celé jednání žalobce bylo účelové za účelem zadání zakázky jinému dodavateli bez výběrového řízení. Po odstoupení od smlouvy ze strany žalobce byla zakázka bez výběrového řízení a za celkovou cenu zcela totožnou s cenou vysoutěženou žalovanou zadána zpracovateli energetického posudku, který v době zadání zakázky ani nedisponoval potřebným živnostenským oprávněním, které bylo součástí soutěžních podmínek pro získání veřejné zakázky, a to„ projektová činnost ve výstavbě“. Toto tvrzení dokazuje důkazy (smlouvy mezi žalovanou a energetickou agenturou, výpis z obchodního rejstříku [anonymizováno] agentury, podmínky výběrového řízení), které byly předloženy již soudu I. stupně. Závěrem proto navrhla, aby byl rozsudek soudu I. stupně zrušen.

5. Žalobce ve svém písemném vyjádření uvedl, že rozsudek byl vydán po právu, soud se vypořádal v dostatečném rozsahu se skutkovou stránkou věci i všemi tvrzeními žalované předestřenými v průběhu řízení a také jeho právní závěry jsou správné. Argumenty žalované uvedené v odvolání nejsou ničím jiným, než recyklací již dříve vyřčeného a rozsudkem soudu I. stupně odmítnutého. Argumenty uvedené v odvolání ve svém obsahu zcela odpovídají tvrzením žalované uvedeným ve vyjádření ze [datum], ke kterému se žalobce vyjádřil v replice z [datum]. Protože se žalovaná ani nepokouší přijít s novými skutečnostmi a tvrzeními, naopak svou obranu staví na domněnkách a nesprávných dojmech, odkázal žalobce na svoji repliku a rozsudek, kterým se soud I. stupně s lichými argumenty žalované vyčerpávajícím způsobem vypořádal. Navrhl, aby byl napadený rozsudek potvrzen.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a odvolání neshledal důvodným.

7. Zásadní procesní pochybení dosavadního řízení odvolací soud neshledal (§ 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř.). Neshledal ani, že by řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Soud I. stupně provedl dokazování v postačujícím rozsahu, správně zjistil skutkový stav, který nedoznal změn ani v odvolacím řízení a proto z něj vycházel i odvolací soud. V odůvodnění svého rozsudku soud I. stupně vyložil, které skutečnosti byly prokázány, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, proč nehodnotil další z provedených listinných důkazů a nepovažoval za relevantní námitky žalované ohledně okolností vyhlášení nových veřejných zakázek na zpracování projektové dokumentace a smluv o dílo uzavřených po odstoupení od smluv s žalovanou i jakými úvahami se řídil (§ 157 odst. 2 o. s. ř.). Věc posoudil rovněž správně i po stránce právní a v souladu s judikaturou.

8. Pokud se týká odvolací argumentace žalované, jde jen o opakování námitek, které žalovaná vznesla v průběhu řízení a s nimiž se již dostatečně a přesvědčivě vypořádal soud I. stupně. Důvody, pro které žalovaná údajně nebyla schopna vypracovat a předat projektovou dokumentaci včas v termínech uvedených ve smlouvách, jsou zcela vyvráceny e-mailovou komunikací, mj. i mezi jejím jednatelem a Ing. [příjmení]. Pokládá-li žalovaná jednání žalobce za účelové, aby mohl zadat zakázku jinému dodavateli bez výběrového řízení, je tento argument nepřípadný již proto, že v době uzavírání obou smluv o dílo nemohl dost dobře žádný z účastníků předvídat, že žalovaná svým smluvním povinnostem nedostojí a žalobce proto od smluv odstoupí. Odvolání žalované tak není s to otřást správností a přesvědčivostí závěrů soudu I. stupně, s nimiž se odvolací soud ztotožňuje a v zájmu stručnosti proto odkazuje na přesvědčivé a vyčerpávající odvodnění napadeného rozsudku.

9. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen, a to včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

10.O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který měl úspěch i v této fázi řízení, byla přiznána náhrada v paušální výši [částka] za tři úkony (písemné vyjádření k odvolání, příprava a účast při odvolacím jednání) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a), b), c), § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. a dále jízdné hromadnou dopravou ve výši [částka] ([obec] - [obec] a zpět), tj. celkem [částka].