pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím ve výroku uvedeným, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), výrokem II. žalobu s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s příslušenstvím, zamítl. O nákladech řízení rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho právního zástupce, a ve vztahu ke státu uložil žalobci nehradit státu na těchto nákladech 27% a žalovanému 73% na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 do tří dnů od právní moci s tím, že o jejich výši bude rozhodnuto samostatným usnesením.

2. Vyšel ze zjištění, že žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zájezdu prostřednictvím zprostředkovatele, jejím předmětem byl zájezd do státu [anonymizována dvě slova] v termínu od [datum] do [datum], do hotelu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], pro 2 osoby. Žalobce za zájezd uhradil částku [částka]. Dne [datum] se v oblasti vytvořil cyklon, který narazil na pevninu. V důsledku této skutečnosti, byly na místě samém problémy s dopravou, nefungovaly hotely, bazény, pláže byly znečištěny, nefungovaly plážové bary a restaurace. Žalobce po příletu neměl na letišti zajištěn transfer, ač tuto službu měl objednanou. Využil místní taxislužby, která jej zavezla do nasmlouvaného hotelu, který byl zavřen. Následně taxikář žalobce dopravil do hotelu [anonymizováno], který fungoval a posléze po vyřešení všech formalit byl žalobce v hotelu ubytován. Ihned po příjezdu z důvodu vzniklé situace žalobce kontaktoval zástupce žalovaného svědka [příjmení] a rovněž i svědkyni [příjmení], kterým vylíčil situaci. Požadoval odlet zpět do České republiky z důvodu situace na místě samém způsobené počasím. Odlet do České republiky se uskutečnil dne [datum]. Poté žalobce reklamoval vady zájezdu emailem ze dne [datum], a z důvodu podstatných vad zájezdu požadoval [anonymizováno] slevu z ceny zájezdu. Na to bylo žalovaným reagováno tak, že žalobci bude poskytnuta kompenzace ve výši [částka], což žalovaný sdělil dopisem ze dne [datum], s čímž žalobce nesouhlasil. Žalovaný standardně ve své nabídce zájezd do [anonymizováno] v období května a června neměl, jednalo se o zájezd na vyžádání. V místě samém byl navíc v rozhodném období [anonymizováno], který však neměl mít vliv na nabídku all inclusiv v původně nasmlouvaném hotelu, nabídka však byla omezená v hotelu, ve kterém byl žalobce ubytován. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný v rozhodné době neměl na svých stránkách u zájezdu do [anonymizováno] informaci, že nedoporučuje zájezd v období květen, červen z důvodu většího množství srážek. Tato informace byla na stránky žalovaného přidána až později (v roce [rok] nebo [rok]). Žalobce uhradil parkovné na letišti [část obce] za období od [datum] do [datum] (období konání zájezdu) ve výši [částka], proto mu vznikla rovněž škoda z důvodu zbytečně vynaložených nákladů. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalobce měl sjednáno cestovní pojištění a za toto uhradil částku ve výši [částka], kterou rovněž požadoval z titulu náhrady škody. Žalobce se se svým nárokem na slevu zájezdu a náhradu škody obrátil na žalovaného, před podáním žaloby, tento jeho požadavku nevyhověl.

3. Soud prvního stupně právně věc posoudil podle ust. § 2521 o.z. a k námitce žalovaného se nejprve zabýval otázkou promlčení. Dle ust. § 2540 odst. 1 o.z. a dospěl k závěru, že žalobce uplatnil nárok na slevu zájezdu bez zbytečného odkladu, jak zákon vyžaduje. Dále se zabýval výší přiměřené slevy. Za použití tzv. [anonymizováno] tabulky vady zájezdu posuzoval ohledně jednotlivých vad, jak jako chybějící transfer, znečištěné pláže, nepoužitelnost bazénů a podobně a každé jednotlivé vadě přiřadil procentuální slevu, a tak se dobral slevy ve výši 75% ceny zájezdu. Tuto žalobci přiznal a ve zbytku žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.

4. Proti rozsudku podal žalovaný včas odvolání. Namítal, že soud prvního stupně rozhodl o jiném nároku, než který byl žalován. Žalobce totiž v řízení tvrdil, že zájezd byl zmařen a požadoval návrat do vlasti a vznesl požadavek na vrácení ceny zájezdu. Soud však posuzoval jednotlivé vady a jim přiřadil procentuální slevu, aniž by to žalobce požadoval ani takové vady nereklamoval. Žalovaný setrvává na svém stanovisku, že žalobci žádné nároky z titulu vady zájezdu nevznikly. Žalovaný totiž před zájezdem o tajfunu v místě zájezdu nevěděl, to zjistil až poté, co ho žalobce kontaktoval Žalobce byl navíc ubytován v hotelu vyšší kategorie a vyšší náklady nesl žalovaný ze svého. Vadou zájezdu nemůže být ani to, že v hotelu z důvodu ramadánu byly podávány alkoholické nápoje až po [anonymizováno] hodině. Poukázal rovněž na nesprávnost použití [anonymizováno] tabulky, která není pramenem práva a navíc žalovaný se neměl možnost se z tohoto pohledu k výši nároku vyjádřit. Nesprávně se též soud vypořádal rovněž s námitkou promlčení nároku, když nevyšel ze znění o.z. v rozhodné době, kdy pro uplatnění slevy byla dána jednoměsíční lhůta, kterou žalobce nesplnil. Konečně uvedl, že žalobce mohl uplatnit nároky jen za svou osobu, nikoli za dalšího cestujícího, s čímž se soud prvního stupně vůbec nevypořádal. Konečně uvedl, že žalobce již před odletem věděl, že destinace byla zasažena tajfunem, přesto cestovní kancelář neupozornil. Náklad žalobce na parkování na letišti potom podle názoru žalovaného není škodou, za kterou by měl odpovídat. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé změnil tak, že žalobu zamítne a žalovanému přiznal náklady řízení.

5. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku v napadených výrocích jako věcně správného. Uvedl, že pokud žalovaný opět uvádí, že žalobce byl ubytován v hotelu vyšší kategorie a náklady nesl žalovaný ze svého, tyto tvrzení v průběhu řízení nijak neprokazoval. Znovu poukázal na to, že po příletu byl nucen si vše obstarat sám. Dále uvedl, že je aktivně legitimován k podání žaloby i za další cestující. Poukázal na podrobné odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně s tím, že se s jeho závěry ztotožňuje.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení (§ 212, § 212a odst. 1,5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné, byť se zejména s právními závěry soudu prvního stupně ne zcela ztotožňuje.

7. V dané věci je třeba vyjít ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, který je shrnut v bodech 4, 5 a 10 odůvodnění rozsudku, tedy zejména z nesporných skutečností, že žalobce s žalovaným prostřednictvím zprostředkovatele [právnická osoba] uzavřely smlouvu o zájezdu, jejímž předmětem byl pobyt v hotelu [anonymizována tři slova], ve městě [anonymizováno], stát [anonymizováno], v termínu od [datum] do [datum], pro 2 osoby. Za tento zájezd žalobce uhradil částku ve výši [částka]. Žalobce společně s další osobou dne [datum] odletěl na místo pobytu, přičemž zájezd byl předčasně ukončen na žádost žalobce z důvodu cyklónu, který narazil na pevninu a město Salála dne [datum] a žalobce, společně se spolucestující se vrátil do České republiky dne [datum]. Také nebylo mezi účastníky řízení sporu o to, že žalobce pobýval v náhradním ubytování – hotelu [anonymizováno] od doby příletu, tj. od [datum] do doby odletu, tj. [datum]. Dále vzal soud prvního stupně po provedení listinných důkazů a výslechem svědků za prokázané, že dne [datum] se v oblasti vytvořil cyklon, který narazil na pevninu. V důsledku této skutečnosti, byly na místě samém problémy s dopravou, nefungovaly hotely, bazény, pláže byly znečištěny, nefungovaly plážové bary a restaurace. Žalobce po příletu neměl na letišti zajištěn transfer, ač tuto službu měl objednanou. Využil místní taxislužby, která jej zavezla do nasmlouvaného hotelu, který byl z důvodu cyklonu jako řada dalších zavřen. Následně taxikář žalobce dopravil do hotelu [anonymizováno], který fungoval a posléze po vyřešení všech formalit byl žalobce v hotelu ubytován. Ihned po příjezdu z důvodu vzniklé situace žalobce kontaktoval zástupce žalovaného svědka [příjmení] a rovněž i svědkyni [příjmení], kterým vylíčil situaci. Požadoval odlet zpět do České republiky z důvodu situace na místě samém způsobené počasím. Odlet do České republiky se uskutečnil dne [datum]. Poté žalobce reklamoval vady zájezdu emailem ze dne [datum], v němž vylíčil nedostatky zájezdu a požadoval [anonymizováno] slevu z ceny zájezdu. Na to bylo žalovaným reagováno tak, že žalobci bude poskytnuta kompenzace ve výši [částka], což žalovaný sdělil dopisem ze dne [datum], s čímž žalobce nesouhlasil.

8. K jednotlivým odvolacím námitkám lze uvést následující:

1. Aktivní legitimace žalobce k podání žaloby:

Podle názoru odvolacího soudu je k podání žaloby z cestovní smlouvy aktivně legitimován objednatel zájezdu (žalobce) i za ostatní osoby, které se zájezdu zúčastnily. Tento závěr vychází z ust. § [číslo] ve spojení s ust. § 1767 o.z., když žalobce uzavřel smlouvu ve prospěch třetí osoby. Soudní judikatura se potom ustálila v závěru (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]), že„ Není pochyb o tom, že subjekty občanskoprávních vztahů mohou uzavřít smlouvu i ve prospěch třetí osoby, kterou se dlužník zavazuje věřiteli, který jedná vlastním jménem, že bude plnit třetí osobě; tato smlouva se však uzavírá bez účasti této třetí osoby. Projeví-li třetí osoba souhlas přijmout předmět plnění (může se tak stát výslovně či konkludentně), má právo domáhat se předmětu plnění na dlužníkovi, není-li zákonem stanoveno nebo účastníky smlouvy ujednáno něco jiného. Je-li uzavřena smlouva ve prospěch třetího je jí založeno právo třetí osoby na plnění podle smlouvy sjednané v jeho prospěch. Z toho, že věřitel svým jménem uzavřel cestovní smlouvu (objednatel), znamená to, že veškeré povinnosti, vztahující se k jejímu splnění smlouvy z jeho strany (mimo jiné i úhrada ceny zájezdu) tíží pouze jej a nedopadají na třetí osoby, v jejichž prospěch bylo sjednáno pouze plnění“. V konečném důsledku to znamená, že spolucestující, v jejíž prospěch žalobce smlouvu sjednal, má sice nárok na plnění, nestává se však smluvní stranou cestovní smlouvy a aktivní legitimaci k vedení sporu má žalobce.

2. Včasnost uplatnění vad zájezdu

Odvolací soud má za to, že lze přisvědčit žalované v tom, že soud prvního stupně použil nesprávné znění o.z. když měl použít znění účinné do 30.6.2018. V tomto znění byla dána dle ust. § [číslo] jednoměsíční lhůta k uplatnění slevy z vad zájezdu a v této lhůtě bylo třeba uplatnit vady zájezdu u pořadatele zájezdu či u zprostředkovatele zájezdu. Občanský zákoník však nestanoví žádné formální náležitosti k vytknutí vady ani písemnou formu takového úkonu. Žalobce vady vytkl včas, ihned po příletu do destinace, a to jednak u zprostředkovatele, jednak u samotné žalované a z toho důvodu potom byla situace dále řešena prostřednictvím pracovníka žalované svědka [příjmení] a na základě těchto jednání došlo k předčasnému odletu zpět, což bylo v řízení jednoznačně prokázáno.

3. Posouzení samotných vad zájezdu soudem prvního stupně

Soud prvního stupně v dané věci nesprávně posuzoval nárok žalobce z vad zájezdu podle ust. § 2537 a násl. obč. zák. z pohledu [anonymizováno] tabulky a procentně sčítal jednotlivé vady (znečištěné pláže, bazény, uzavřené plážové bary atd). Lze přisvědčit tomu, že rozhodoval o něčem jiném, než žalobce požadoval a zejména reklamoval, nicméně zájezd byl vadný jako celek, a to z důvodů na straně žalované, tento zájezd se neměl vůbec uskutečnit, když skutečnost, že se v místě vytvořil destruktivní cyklon, byla známa ještě před zahájením zájezdu. Nemůže tak obstát námitka žalované, že o cyklonu v místě nevěděla. Žalobce podstatné vady zájezdu reklamoval zcela důvodně a, jak bylo uvedeno shora, včas se domáhal návratu zpět, k čemuž nakonec došlo. Jiné řešení ani v daném případě nebylo možné, neboť žádné jiné plnění v místě nemohl žalovaný ani realizovat. Podstatné vady zájezdu tak, aby se zájezd mohl uskutečnit nebylo možné odstranit. Jediná sporná otázka snad mohla vzniknout v tom směru, proč k návratu nedošlo hned (v tomto směru se tvrzení stran sporu rozcházejí), ale až po 6 dnech, a zda tedy část nákladů, o kterých žalovaný tvrdí, že vynaložil za ubytování, neměl nést žalobce ze svého, nicméně vzhledem k tomu, že žaloba byla částečně zamítnuta z jiných důvodů, jeví se tato otázka z pohledu přiznané slevy nepodstatnou stejně jako to, zda z důvodu ramadánu nebyly podávány alkoholické nápoje.

4. K otázce náhrady škody

Žalovaný v odvolání výslovně brojí i proti náhradě škody dle ust. § 2952 o.z., kterou představuje parkovné na letišti v době konání zájezdu, které žalobce vynaložil ve výši [částka]. Podle názoru odvolacího soudu posoudil soud prvního stupně správně, neboť toto parkovné jednoznačně vynaložil v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného, který porušila svou právní povinnost. V tomto směru odvolací soud odkazuje na závěry soudu prvního stupně obsažené v bodu 26 rozsudku.

Ze všech uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích jako věcně správný potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř. V zamítavém výroku o věci samé zůstal rozsudek odvoláním nedotčen a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o.s.ř.).

Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci odvolací soud přiznal náklady právního zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., které představují dva úkony právní služby po [částka] (tarifní hodnota v odvolacím řízení činila [částka]), dále dvě paušální náhrady po [částka] (§ 13 vyhl.), ztráta času za 10 půlhodin po [částka] a jízdné osobním automobilem Honda RW na trase [obec] – [obec] a zpět ve výši [částka], včetně DPH ve výši [částka] tak přiznané náklady činí [částka].