o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl návrh žalobkyně na určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem [anonymizováno], a to pozemků č.parc. [číslo] a č.parc. [číslo], vše v kat. území [část obce], obec Praha, zapsáno na [list vlastnictví] pro kat. území [ulice] [anonymizováno] a [územní celek] [anonymizováno] pro [anonymizováno] [část Prahy] (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení žalovanému [anonymizováno] rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] [částka] a vedlejšímu účastníku na straně žalovaného, [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [anonymizováno] rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] [částka], oběma do tří dnů od právní moci rozsudku (výroky II. a III.).

2. Na [anonymizováno] skutečností zjištěných provedeným dokazováním vzal za prokázáno, že dnem [datum] je datována žádost [jméno] [příjmení] adresovaná [stát. instituce] o přidělení pozemku na stavbu nouzového domku pro jeho čtyřčlennou rodinu. Dne [datum] vydal Okresní soud civilní v [obec] I. odd. 59 usnesení, ve kterém povolil v pozemkové knize pro k.ú. [část obce] zápisy, že od pozemkové parcely [číslo] role, se odděluje nový díl, označený číslicí„ 4“ a hnědou barvou a označuje se jako nová parcela [číslo] která se z této složky odepisuje do nové vložky [číslo] poz. knihy a zároveň v nové vložce [číslo] se zapisuje pozemková parcela [číslo] vkládá se vlastnické právo pro [jméno] a [jméno] [příjmení], pro každého z nich na polovic. Dnem [datum] je datována žádost pana [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], o příděl stavebních parcel na pozemku číslo katastrální [anonymizováno] a [anonymizováno], [katastrální uzemí]. Dnem [datum] je datována odpověď [anonymizováno] žadatelům o přidělení pozemku, ve které je uvedeno, že dle usnesení rady [anonymizováno] v [část obce] nelze žádosti vyhovět do doby, než bude hřiště zrušeno s tím, že po likvidaci hřiště žadatelům bude přidělena část pozemku na rozšíření zahrádky do hloubky asi o 11 metrů. V odpovědi je dále uvedeno, že [jméno] [příjmení] se nyní odprodává část pozemku za jeho domkem ve výměře asi [výměra]. Dne [datum] je zasílána žádost [jméno] [příjmení] [jméno] v [část obce], týkající se nástavby domu [adresa] v [část obce], a to v rozsahu tří obytných místností. [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] v [část obce] dne [datum rozhodnutí] vydala rozhodnutí pod [číslo jednací], týkající se žádosti [jméno] [příjmení] [anonymizováno] provedení nástavby domu [adresa] v [část obce] s tím, že tato obsahuje dva pokoje, kuchyň, předsíň a schodiště. Komise [anonymizováno] rozhodla tak, že vzhledem [anonymizováno] tomu, že z hlediska veřejného zájmu nemá námitek, povolila uvedenou nástavbu za předpokladu, že stavební práce budou provedeny odborně, přesně podle předložených a schválených stavebních podkladů a že bude dbáno podmínek specifikovaných v citovaném rozhodnutí. Dne [datum] byla [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] [část Prahy], doručena žádost vedlejšího účastníka o zápis [anonymizováno] do [anonymizována dvě slova] v souladu s [ustanovení pr. předpisu], kdy přílohou žádosti je specifikace pozemků a staveb, jichž se žádost týká; v této žádosti je kromě jiného uveden i pozemek parcelní [číslo] v k.ú. [část obce]. Další přílohou je i čestné prohlášení vedlejšího účastníka, ve kterém je uvedeno, že v příloze specifikované stavby a pozemky přešly do vlastnictví obce [anonymizováno] [obec] na [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] a byly svěřeny do správy vedlejšímu účastníku. Dnem [datum] je datována žádost [jméno] a [jméno] [příjmení] adresovaná [anonymizováno] v [část obce] a týkající se žádosti o povolení přístavby rodinného domu na adrese [ulice a číslo], a to dle připojeného projektu. Dnem [datum] je datováno rozhodnutí [anonymizováno] v [část obce], týkající se žádosti manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] [anonymizováno] povolení přístavby dvou bytových jednotek u rodinného domu [adresa] v [část obce] s tím, že na [anonymizováno] předložené projektové dokumentace dospěl stavební úřad [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] závěru, že přístavba je z hlediska platných předpisů a obecných zájmů přípustná a proveditelná a vydal rozhodnutí o přípustnosti stavby za předpokladu splnění podmínek uvedených v tomto rozhodnutí. Dne [datum] Městský národní výbor v [část obce] vydal pro [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] o kolaudaci rodinného domu [adresa], týkající se přístavby domu manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], povolenou stavebním úřadem dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací]. Žalobkyně je [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] vedeném u [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] [část Prahy] jako vlastník pozemku č.parc. [anonymizováno], na kterém stojí stavba rodinného domu a č.parc. [číslo] a [číslo] v k.ú. [část obce]. Žalovaný je zapsán jako vlastník pozemku č.parc. [číslo] a [číslo] u [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] [část Prahy], v k.ú. [část obce]. Dne [datum] byl na notářství v [obec a číslo] - [část obce], se sídlem [adresa]. [jméno] [příjmení] sepsán pod sp.zn. [spisová značka] notářský zápis týkající se darovací smlouvy, na [anonymizováno] které dárce [jméno] [příjmení], [datum narození] daroval svému synovi [jméno] [příjmení], narozenému [datum] dvě desetiny pozemku dle starého číslování [číslo] zapsané dosud ve vložce [číslo] [příjmení] knihy pod k.ú. [část obce] a evidované na evidenčním listu [číslo], k.ú. [část obce], jako stavební parcela [číslo] s domem [adresa] a parcelu č.parc. 586 – zahrada; obdarovaný syn [jméno] [příjmení] mladší uvedl, že dar přijímá s tím, že nemovitosti jsou převáděny bez dluhu, břemen a závad. Dne [datum] byl sepsán notářský zápis [spisová značka], který obsahuje darovací smlouvu, na [anonymizováno] které [jméno] [příjmení], narozen [datum], bytem [adresa], daruje svému synovi [jméno] [příjmení], narozenému [datum] dvě desetiny [anonymizováno], a to pozemkové parcely 586 - zahrada – staré číslování [číslo], zapsané ve vložce vlastnictví [číslo] [příjmení] knihy pro k.ú. [část obce] a evidované na čísle evidenčního listu [číslo], k.ú. [část obce], jako stavební parcela [číslo] domem [adresa] a parcelu [číslo] zahrada. Obdarovaný syn [jméno] [příjmení] uvedl, že dar přijímá. Dnem [datum] je datován notářský zápis sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], který byl sepsán na Státním notářství pro [část Prahy] sídlem [adresa], notářem JUDr. [jméno] [příjmení] a který obsahuje darovací smlouvu, na [anonymizováno] které dárkyně [jméno] [příjmení], narozena [datum] darovala svému synu [jméno] [příjmení], narozenému [datum] dvě desetiny [anonymizováno], a to parcelní [číslo] zahrada – staré číslování [číslo], zapsané dosud ve vložce [číslo] [příjmení] knihy pro k.ú. [část obce] a evidované na evidenčním listu [číslo] k.ú. [ulice] Počernic jako stavební parcela [číslo] s domem [číslo] parcelní [číslo] zahrada. Dnem [datum] je datováno rozhodnutí Stavebního [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [část obce], v rámci kterého bylo povoleno užívání a obývání přístavby rodinného domu [číslo] jehož majitelé jsou manželé [jméno] a [jméno] [příjmení]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně se svými rodiči, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] darovací smlouvu, na [anonymizováno] které její rodiče jako dárci darovali žalobkyni jako obdarované předmětné nemovitosti s tím, že tato je nabývá do svého výlučného vlastnictví. Na [anonymizováno] darovací smlouvy došlo ke vkladu vlastnického práva předmětných [anonymizováno] ve prospěch žalobkyně. Dnem [datum] je datováno osvědčení vydané vedlejším účastníkem pod [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], v rámci kterého vedlejší účastník na straně žalovaného vydal žalobkyni v souladu s [ustanovení pr. předpisu] osvědčení o umístění přístavby rodinného domu [adresa] na pozemcích č.parc. [anonymizováno] a [číslo] v k.ú. [část obce], tak jak je vyznačeno v geometrickém plánu [číslo] který vyhotovilo sdružení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], se sídlem [adresa]. V osvědčení je dále uvedeno, že na předmětnou přístavbu bylo zdejším stavebním úřadem vydáno kolaudační rozhodnutí dne [datum] pod sp.zn. výst [číslo]. Žalobkyně se v rámci své účastnické výpovědi vyjadřovala [anonymizováno] tomu, jakým způsobem v rámci rodiny byly nabývány předmětné nemovitosti s tím, že ona sama v domě vyrostla, pokud si pamatuje, tak nemovitosti byly ve shodném stavu, jako jsou nyní, nemohla se vyjádřit [anonymizováno] tomu, kdo plot, který je mezi pozemky v jejím vlastnictví a sousedními pozemky postavil a kdy, pamatuje si pouze, že takovýto stav byl již od jejího útlého dětství. Zároveň uvedla, že při podpisu darovací smlouvy uzavřené se svými rodiči, na [anonymizováno] které jí tito darovali předmětné nemovitosti, nikterak nekontrolovala stav uváděný v [anonymizována dvě slova] a v darovací smlouvě, a to s ohledem na to, že předmětné nemovitosti byly užívány jejími právními předchůdci a rovněž tak rodiči právních předchůdců dlouhodobě, neměla jakékoli pochybnosti o tom, co užívat může. Dále uvedla, že skutečnosti týkající se toho, že by dům měl být postaven i na pozemku ve vlastnictví žalovaného zjistila až z jeho dopisu v roce 2019, pokud pak žádala vedlejšího účastníka o vydání [anonymizováno] o řádné kolaudaci, bylo to z toho důvodu, že tuto skutečnost po ní požadoval katastr [anonymizováno], listinu, která jí vedlejším účastníkem byla zaslána pouze [anonymizována dvě slova] přeposlala, obsah této listiny blíže nezkoumala a ani ji neporovnávala s darovací smlouvou, na [anonymizováno] které její rodiče jí darovali předmětné nemovitosti.

3. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud prvního stupně [anonymizováno] závěru, že právní předchůdci žalobkyně, a to její prarodiče nabyli nemovitosti nově zapsané ve vložce [číslo], a to pozemkovou parcelu [číslo] odepsanou z vložky [číslo] na [anonymizováno] trhové smlouvy ze dne [datum], když Okresní soud civilní v [obec] I odd. 59 dne [datum] povolil zápis této nové pozemkové parcely v [příjmení] knize pro [katastrální uzemí]. Byť v žádném z vydaných rozhodnutí není uvedena výměra pozemkové parcely, kterou na [anonymizováno] trhové smlouvy z roku [rok] nabyli prarodiče žalobkyně do svého vlastnictví, je možné uzavřít, že se jednalo o pozemek o výměře [výměra], tak jak následně byl zapsán v [anonymizována dvě slova] vedeném [anonymizováno] úřadem pro hl. [anonymizováno]. Prahu na [list vlastnictví] (parcela [číslo] o výměře [výměra] - - zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parcelní [číslo] o výměře [výměra] - ostatní plocha), neboť v roce 1958 požádali kromě jiného prarodiče žalobkyně o odprodej [anonymizováno] pozemku za jejich domky, když na jejich žádost bylo [anonymizováno] dne [datum] prarodičům žalobkyně odpovězeno, že„ [jméno] [příjmení] se nyní odprodává část pozemku za jeho domkem ve výměře asi [výměra]“. Co do výměry uváděného ve sdělení [anonymizováno] z roku [rok] je tato velmi podobná výměře pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení (pozemek č.parc. [číslo] o výměře [výměra] a pozemek č.parc. [číslo] o výměře [výměra]). Byť ve sdělení [anonymizováno] z roku [rok] týkající se toho, že se prarodičům žalobkyni odprodává [výměra], není tento pozemek nijak specifikován, lze s ohledem na obsah tohoto sdělení„ odprodává část pozemku za jeho domkem o výměře asi [výměra]“ a umístěním nemovitosti, která se zde nachází uzavřít, že se jednalo právě o sporné pozemky, které bezprostředně souvisely s [anonymizováno], kterou prarodiče žalobkyně nabyli do svého vlastnictví. Vzhledem [anonymizováno] tomu, že v průběhu řízení nebylo ze strany žalobkyně tvrzeno a tím méně prokázáno, že by její prarodiče uzavřeli s tehdejším [anonymizována dvě slova] ohledně pozemků o výměře [výměra] kupní smlouvu, event. že by byl prokázán jiný titul, na [anonymizováno] kterého by její prarodiče tento pozemek získali do svého vlastnictví, zabýval se soud prvního stupně tím, zda prarodiče žalobkyně sporné pozemky vydrželi a zda i tyto na [anonymizováno] následných převodů tak, jak jsou uvedeny v notářských zápisech z roku [rok] mohli převést na rodiče žalobkyně a zda se tak rodiče žalobkyně mohli stát jejich vlastníky a následně i tyto pozemky převést na žalobkyni. S ohledem na to, že počátek běhu doby vydržení je nutné vztahovat nejdříve [anonymizováno] únoru [rok], kdy je datováno sdělení [anonymizováno] praotci žalobkyně, že se mu odprodává část pozemku za jeho domkem ve výměře [výměra], když v průběhu řízení nebylo ani tvrzeno a tím méně prokázáno, že by prarodiče žalobkyně sporné pozemky užívali i před tímto datem a tato skutečnost pak neplyne ani ze žádného důkazu založeného do spisu, bylo podle soudu prvního stupně třeba pro posouzení vydržecí doby, která u [anonymizováno] činila 10 let, vycházet ze [ustanovení pr. předpisu] ([ustanovení pr. předpisu]“) v původním znění vydržení neupravovall, bylo třeba vycházet z toho, že po [datum] nebylo možné vlastnické právo nabýt vydržením, a to ani tehdy, jestliže počaly běžet lhůty před 1. dubnem 1964, tj. za účinnosti předcházejícího občanského zákoníku. Tedy jestliže [anonymizováno] nabytí vlastnického práva vydržením došlo nejpozději [datum], po nabytí účinnosti obč. zák. mohl být již tento fakt pouze deklarován, účinky složené právní skutečnosti (skutkové podstaty vydržení) automaticky nastoupily v době jejich přípustnosti, když po [datum] platilo, že nepřetržitou desetiletou držbou pozemku vydržela fyzická osoba vlastnické právo [anonymizováno] pozemku nebo jeho [anonymizováno] pro stát, sama nabyla právo na uzavření dohody o osobním užívání pozemku ([ustanovení pr. předpisu]. Je tak zřejmé, že právní předchůdci žalobkyně - její prarodiče nemohli na [anonymizováno] toho, pokud by fakticky část pozemku za jejich domem užívali a [anonymizováno] nemovitostem v jejich vlastnictví připlotili, tyto nabýt do svého vlastnictví vydržením (viz. Nález Ústavního soudu [ústavní nález]).

4. Dále soud prvního stupně dovodil, že pokud prarodiče žalobkyně nenabyli do svého vlastnictví sporné pozemky, ať již na [anonymizováno] smluvně závazkového vztahu či na [anonymizováno] vydržení, nemohli tyto sporné pozemky ani platně převést na rodiče žalobkyně na [anonymizováno] darovacích smluv uzavřených formou notářského zápisu z roku 1975, neboť nikdo nemůže převést na druhého více práv, než sám vlastní. Pokud tedy skutečně sporné pozemky byly v době uzavření notářských zápisů [anonymizováno] pozemkům ve vlastnictví prarodičů připloceny, mohli je rodiče žalobkyně nabýt do svého vlastnictví pouze na [anonymizováno] vydržení. Zákon [číslo] 1964 Sb. ve svém původním znění vydržení neupravoval a z tohoto důvodu tak počátek doby vydržení pro otce žalobkyně nemohl započít od sepisu notářských zápisů obsahujících darovací smlouvy, na [anonymizováno] kterého se otec žalobkyně stal podílovým spoluvlastníkem předmětných [anonymizováno], tj. od roku 1975. Možnost vydržení pozemků by pak bylo možné odvíjet od účinnosti [ustanovení pr. předpisu], který od [datum] umožnil nabytí vlastnického práva vydržením, a to v souladu s ustanovením § 135a obč. zák., dle kterého vlastníkem věci, která může být předmětem osobního vlastnictví, se stane občan, který má nepřetržitě v držbě (§ 132a [anonymizováno] 1) movitou věc po dobu tří let a nemovitou věc po dobu 10 let. Obdobně, pokud není stanoveno jinak, nabude občan i právo odpovídající věcnému břemenu (§ 132a [anonymizováno] 2), když dle ust. [ustanovení pr. předpisu] do doby podle odstavců 1 a 2 může si občan započítat dobu, po kterou jeho právní předchůdce měl věc nepřetržitě v držbě, anebo nepřetržitě vykonával právo odpovídající věcnému břemenu. Ohledně počátku běhu vydržecí doby týkající se podílu na sporných nemovitostech, které do bezpodílového spoluvlastnictví manželů nabyli rodiče žalobkyně na [anonymizováno] kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s [jméno] [příjmení], platí, že počátek vydržecí doby je nutné stanovit ke dni zápisu převáděných [anonymizováno] u příslušného střediska geodézie.

5. S poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]) dospěl soud prvního stupně dále [anonymizováno] závěru, že rodiče žalobkyně by pouhým během času (§ 135a zák. [číslo] ve spojení s § 134 zák. [číslo]) nabyli vlastnictví ke sporným nemovitostem vydržením. Pro nabytí vlastnického práva tímto způsobem však musí být zároveň splněna podmínka, že držitel je v dobé víře, že sporný pozemek je oprávněn užívat a je jejím vlastníkem. Na dobrou víru rodičů žalobkyně však nelze v daném případě usuzovat, neboť v kupní smlouvě uzavřené mezi rodiči žalobkyně a strýcem žalobkyně je zcela jednoznačně uvedena výměra obou pozemků, které jsou předmětem převodu (pozemek č.parc. [anonymizováno] o výměře [výměra] a pozemek č.parc. 586 o výměře [výměra], tj. celkem [výměra]), fakticky užívaný pozemek je však o [výměra] větší, tedy více jak o ½ přesahuje výměru převáděných pozemků. S ohledem na to, že celý oplocený pozemek je pravidelného tvaru, nikoli o značné rozloze, uzavřel, že rodiče žalobkyně nebyli ohledně držení a užívání sporných pozemků ani v dobré víře, že jej mohou užívat a ani u nich nebyl omluvitelný důvod jejich užívání, neboť de facto užívali o téměř 50% větší rozlohu pozemků, než kterou nabyli na [anonymizováno] kupní smlouvy z [anonymizováno] [rok] a takového rozdílu si museli a i měli povšimnout, a to bez ohledu na to, že pozemek byl celý oplocen. V souladu s uvedenou judikaturu pak nelze pro naplnění dobré víry a omluvitelného důvodu takovýto rozdíl ve výměře tolerovat. Nad to poznamenal, že rodiče žalobkyně nenabyli nemovitosti na [anonymizováno] jednoho nabývacího titulu, ale otec žalobkyně spoluvlastnický podíl na nemovitostech nabyl nejprve na [anonymizováno] darovacích smluv od svých rodičů uzavřených formou notářských zápisů, a zbylý spoluvlastnický podíl spadající do bezpodílového vlastnictví manželů na [anonymizováno] kupní smlouvy uzavřené se svým bratrem, tj. za úplatu a v případě nabytí vlastnického práva takovýmto způsobem je třeba od nabyvatele požadovat vyšší míru opatrnosti, než kdyby se jednalo o bezúplatný převod. Žalobkyně tak neprokázala právní důvod užívání sporných [anonymizováno], když z obsahu darovací smlouvy neplyne, že by jí rodiče převedli rovněž sporné pozemky, které jí ani převést nemohli, poněvadž nebyly jejich vlastníky.

6. Při posuzování toho, zda žalobkyně sporné pozemky vydržela, s odkazem na § 134 odst. 1 obč. zák. a § 3028 odst. 2 o. z. uzavřel, že pokud začala žalobkyní tvrzená vydržecí desetiletá doba běžet podle § 134 odst. 1 obč. zák. na [anonymizováno] darovací smlouvy z [datum], která [anonymizováno] [datum] neuplynula, nemohla žalobkyně vlastnické právo [anonymizováno] předmětným nemovitostem nabýt vydržením (např. rozhodnutí [anonymizováno] [obec] sp. zn. [spisová značka]). [anonymizováno] tomu poznamenal, že i v tomto konkrétním případě by po celou dobu držby musela na její straně být dána dobrá víra v to, že je oprávněným držitelem. Tedy i v případě, pokud by soud uzavřel, že žalobkyně byla od okamžiku uzavření darovací smlouvy se svými rodiči v dobré víře v to, že sporné nemovitosti může užívat, její dobrá víra by musela skončit v okamžiku, kdy jí v roce [rok] bylo doručeno rozhodnutí [anonymizována tři slova] [obec a číslo], týkající se [anonymizováno] o umístění garáže a její kolaudace, když z tohoto rozhodnutí vyplývá, že stavba [adresa] se nachází na dvou pozemcích, a to pozemcích č.parc. [anonymizováno] a [číslo]. Toto osvědčení vydané na [anonymizováno] žádosti žalobkyně týkající se existence stavby bylo žalobkyni zasíláno do vlastních rukou a ta jej osobně převzala. Byť lze připustit to, že vyjádření [anonymizována tři slova] bylo vyhotoveno pouze na [anonymizováno] žádosti žalobkyně, nelze odhlédnout od toho, že toto [anonymizováno] je pouze v rozsahu jedné strany, když v [anonymizováno] je uvedeno, že dům ve vlastnictví žalobkyně se kromě jiného nachází i na pozemku, který je ve vlastnictví jiného subjektu. Žalobkyně si tak minimálně v době, kdy jí bylo doručeno [anonymizována tři slova] [anonymizováno] týkající se jí požadované žádosti o umístění stavby (garáže), měla a musela všimnout, že rodinný dům se nachází i na pozemku jiného vlastníka a tuto skutečnost měla řešit. Konečně soud prvního stupně s odkazem na § 3066 a § 1096 a násl. o. z. uzavřel, že na straně právních předchůdců žalobkyně (prarodičů a rodičů) nebyla naplněna podmínka poctivé držby, bez které nemohlo dojít ani [anonymizováno] mimořádnému vydržení bez ohledu na běh času.

7. Žalobu proto zamítl a o nákladech řízení rozhodl pode úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

8. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání a soudu prvního stupně vytýkala nesprávná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci. Uvedla, že vlastnické právo žalovaného [anonymizováno] předmětným pozemkům neuznává, když je přesvědčena o tom, že vlastnické právo [anonymizováno] oběma pozemkům vydržela. Konstrukce vydržení podle § 1089 a násl. o. z. i podle dříve účinných ust. [ustanovení pr. předpisu] je postavena především na splnění podmínek trvání poctivé (dříve oprávněné, resp. dobrověrné) držby po stanovenou dobu. Je přesvědčena, že dobrá víra, resp. poctivost držby u ní samotné i u jejích předchůdců byla v průběhu řízení jednoznačně prokázána, což v dalším textu podrobně shrnula. Pokud soud prvního stupně konstatoval, že i v případě, pokud by uzavřel, že byla od okamžiku uzavření darovací smlouvy se svými rodiči v dobré víře v to, že sporné nemovitosti může užívat, její dobrá víra by musela skončit v okamžiku, kdy jí v r. [rok] bylo doručeno rozhodnutí [anonymizována tři slova] [obec a číslo], týkající se [anonymizováno] o umístění garáže a její kolaudace, uvedla [anonymizováno] tomu, že je sice pravdou, že dne [datum] bylo městskou částí vydáno osvědčení tom, že stavba [číslo] se nachází na 2 pozemcích, a to č. parc. [anonymizováno] a č.parc. [číslo], avšak na tomto [anonymizováno] nebylo výslovně uvedeno, že se dům v jejím vlastnictví nachází i na pozemku jiného vlastníka a byla na něm uvedena pouze uvedená parcelní čísla. Nelze po ní spravedlivě požadovat, aby srovnávala tento dokument s darovací smlouvou a údaji, resp. číselnými údaji v ní obsaženými. Naopak, nejpozději v této době vedlejší účastník zjistil, že dům [adresa] se nachází zčásti na pozemku ve vlastnictví žalovaného a neučinil opět žádné kroky [anonymizováno] tomu, aby zjednal nápravu a požadoval po ní např. náhradu za užívání pozemků. [ulice] účastník tak nejednal s péčí řádného hospodáře, ačkoliv se jedná o veřejnoprávní subjekt, u jehož zaměstnanců se předpokládá odborná způsobilost. Podle Nejvyššího soudu ČR dlouhodobá držba nasvědčuje dobré víře držitele, protože při obvyklé péči o majetek by skutečný vlastník pozemků nepochybně přistoupil [anonymizováno] řešení věci, pokud by sám měl za to, že držitel užívá jeho pozemky. U ní potřebná míra opatrnosti nemohla být zanedbána, jelikož je laik a osvědčení si vyžádala pouze na [anonymizováno] výzvy [anonymizována tři slova] doplnění podání, přičemž po ní nelze spravedlivě požadovat, aby tento dokument jakýmkoliv způsobem kontrolovala, resp. porovnávala se stavem v [anonymizováno] nebo s údaji uvedenými v darovací smlouvě apod. Z rozhodnutí [anonymizováno] z [datum], kterým bylo jejímu dědovi B. [příjmení] st. sděleno, že se mu„ nyní odprodává část pozemku za jeho domem ve výměře asi [výměra] podle ní vyplývá, že [příjmení] st. (a poté i [příjmení] mladší) mohli být objektivně přesvědčeni o tom, že pozemky za jejich domem jim náleží a jsou tedy oprávněni s nimi nakládat, resp. na nich umístit přístavbu domu a připlatit je. S tím koresponduje i skutečnost, že v roce 1972 byla [anonymizováno] starším bez dalšího povolena přístavba a už tehdy žalovaný (resp. jeho právní předchůdce) nežádal žádnou náhradu za užívání, resp. zastavění pozemku. Dále uvedla, že v době uzavření darovací smlouvy byla stavba [adresa] i v [anonymizována tři slova] tak, že se nachází pouze na pozemku č.parc. [anonymizováno] a takto byla i převedena darovací smlouvou na ni. Držba se tak podle jejího názoru zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci jedná se tak zároveň o držbu pravou ve smyslu § 1090 o. z. Naopak žalovaný po celou dobu užívání pozemků jak jí samotou, tak jejími předchůdci, tj. přes 50 let nikdy nesporoval, ani neučinil nic, co by nasvědčovalo tomu, že pozemky považuje za své vlastní. Pokud by u žalobkyně nebyly splněny podmínky pro řádné vydržení vlastnického práva, jsou splněny zároveň podmínky pro nabytí vlastnického práva [anonymizováno] pozemkům mimořádným vydržením v souladu s § 1095 o. z. Ohledně nákladů řízení vyjádřila přesvědčení, že žalovanému a vedlejšímu účastníku neměla být přiznána jejich náhrada v plné výši tak, jak rozhodl soud prvního stupně, ale měl jim být podle § 142 [anonymizováno] 1 a [ustanovení pr. předpisu] přiznán nárok na náhradu nákladů řízení pouze v podobě náhrady hotových výdajů podle [ustanovení pr. předpisu] Závěrem proto navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žalobě bude vyhověno.

9. Žalovaný ve svém písemném vyjádření vyvracela odvolací argumentaci žalobkyně a poukázal na to, že z osvědčení [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které bylo vydáno n žádost samotné žalobkyně a bylo jí doručeno [datum], jednoznačně vyplývá, že stavba [adresa] se nachází na dvou pozemcích, a to č.parc. [anonymizováno] a č.parc. [číslo], přičemž informace o tom, že stavba zasahuje také na další pozemek, se nachází v samotném osvědčení, které je jednostránkové a při prvním pohledu si ho musí všimnout i každý laik, který není obeznámen se strukturou rozhodnutí. Podle něho tak lze po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby se s tímto osvědčením alespoň rámcově seznámila. Tato na první pohled patrná informace je v naprostém rozporu s jejím tvrzeným přesvědčením o uspořádání vlastnických práv [anonymizováno] sousedním a předmětným pozemkům a nutně musela v žalobkyni vzbudit pochybnosti o správnosti jejího přesvědčení. V této souvislosti poukázal navíc na geometrický plán [číslo] který nechala zpracovat sama žalobkyně a byl přílohou její žádosti o osvědčení z [datum]. Z tohoto geometrického plánu je naprosto zřejmé, že se týká nejen pozemků uvedených v darovací smlouvě z [datum], ale i pozemků č.parc. [číslo] a č.parc. [číslo], u nichž je nad to výslovně uveden jiný vlastnický režim ([list vlastnictví]) oproti pozemkům, které byly výslovně uvedeny v darovací smlouvě. I v tomto případě lze po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby se s tímto geometrickým plánem alespoň rámcově seznámila. Jako vlastník předmětných pozemků byl žalobce zapsán v [anonymizována dvě slova] kontinuálně od [datum] až do současnosti. Žalobkyně tak minimálně od [datum] musela nebo měla mít důvodné pochybnosti o správnosti svého přesvědčení o vlastnickém právu [anonymizováno] předmětným pozemkům a nemohla [anonymizováno] nim tedy nabýt vlastnické právo na [anonymizováno] řádného vydržení. Stejně tak nemohl nabýt vlastnické právo prostřednictvím mimořádného vydržení. Rovněž právní předchůdci žalobkyně nemohli vydržet vlastnické právo [anonymizováno] předmětným pozemkům, neboť ani ti nemohli být objektivně přesvědčeni, že jim svědčí vlastnické právo [anonymizováno] předmětným pozemkům. Žalobkyně nikdy neprokázala ani netvrdila, na [anonymizováno] jakého titulu odvozují její právní předchůdci vlastnické právo [anonymizováno] předmětným pozemkům. Veškeré nabývací tituly se týkají pouze tří pozemků o celkové výměře [výměra]; předmětné pozemky mají celkovou výměru [výměra] a jedná se o pozemky s rovinatým reliéfem a pravidelným tvarem (obdélník o stranách cca 11 a 17 metrů). Tohoto poměrně zásadního rozdílu si při zachování náležité opatrnosti musí povšimnout i laik bez odborných znalostí. Ohledně nákladů řízení se žalovaný ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, když u veřejnoprávních korporací je nutno reflektovat povahu a okolnosti sporu a tento názor reflektuje i judikatura odvolacího soudu (např. sp.zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]). Navrhl, aby byl napadený rozsudek ve všech výrocích jako věcně správný potvrzen.

10. [ulice] účastník na straně žalovaného v písemném vyjádření uvedl, že v řízení byla provedena celá řada důkazů, které tvrzení žalobkyně o dobré víře její i jejích právních předchůdců spolehlivě vyvrací a nade vší pochybnost z nich plyne, že pozemky se ve vlastnictví Doušových nikdy nenacházely a jak žalobkyně, tak její právní předchůdci se této skutečnosti museli být vědomi. Vyjádřil nesouhlas s tím, že by sama skutečnost, že určité nemovitosti jsou převáděny v rámci rodiny, zbavovala nabyvatele jakékoliv zodpovědnosti a sebemenší míry opatrnosti. To platí tím spíše, že v případě sporných pozemků se jedná o oplocený pozemek pravidelného (obdélníkového) tvaru, přičemž se nejedná o drobnou odchylku v řádu několika metrů, ale o [výměra] více, než skutečně převáděné pozemky o výměře celkem [výměra]. Tak podstatného rozdílu si musí všimnout i laik, zachová-li alespoň minimální úroveň běžné opatrnosti. Argumentace žalobkyně odporuje i rozhodovací praxi Městského soudu v Praze v obdobných případech (rozsudky sp.zn. [spisová značka], [spisová značka]). Vlastnictví a výměra jednotlivých sporných pozemků jasně plyne z veřejně dostupné evidence [anonymizována dvě slova] a žalobkyně sama objednala pořízení geometrického plánu za účelem zaměřit skutečný stav svých pozemků. Geometrický plán graficky znázorňuje, že stavba [adresa] se nachází na dvou pozemcích a jen stěží lze uvěřit tvrzení žalobkyně, že z geometrického plánu skutečný stav sporných pozemků neseznala, ani seznat nemusela, když jej přitom sama nechala vyhotovit. Dále uvedl, že ze samotné povahy žádosti o přístavbu z roku 1970 plyne, že přístavba se provádí na obecní pozemek a tato skutečnost vyplývá nade vší pochybnost z přílohy této žádosti - situačního plánku, který zobrazuje přesah zamýšlené přístavby na obecní pozemek. Závěry prezentované žalobkyní z rozhodnutí [anonymizováno] nevyplývají, když toto rozhodnutí zjevně není právním titulem [anonymizováno] nabytí vlastnického práva, ale toliko zápisem o určitém záměru, není z něj ani patrné, o kterých [výměra] se má jednat, kdy není uvedena bližší specifikace a neobsahuje ani kupní cenu či způsob určení její výše. Zda [anonymizováno] realizaci tohoto záměru došlo či nikoliv pak nebylo žalobkyní nijak prokazováno. Stran nákladů řízení uvedl, jeho povaha coby územně samosprávného celku není důvodem pro nepřiznání jejich náhrady ve sporu o určení vlastnictví [anonymizováno] nemovitostem, který se netýká přenesené působnosti a ve kterém vedlejší účastník ani nijak nevystupuje ve vrchnostenském postavení. Poukázal v této souvislosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka], z něhož citoval i na judikaturu Ústavního soudu (sp.zn. [ústavní nález], [ústavní nález], [ústavní nález]) a dovozoval, že jeho povaha nevylučuje přiznání náhrady nákladů řízení, když navíc tento spor nezahájil ani [anonymizováno] němu nezavdal příčinu. V závěru navrhl, aby byl napadený rozsudek potvrzen.

11. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a odvolání neshledal důvodným.

12. Zásadní procesní pochybení dosavadního řízení odvolací soud neshledal (§ 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř.). Neshledal ani, že by řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Soud prvního stupně provedl dokazování v postačujícím rozsahu, správně zjistil skutkový stav, který nedoznal změn ani v odvolacím řízení a proto z něj vycházel i odvolací soud. V odůvodnění svého rozsudku soud prvního stupně podrobně vyložil, které skutečnosti byly prokázány, o které důkazy opřel svá skutková zjištění i jakými úvahami se řídil (§ 157 odst. 2 o. s. ř.). Věc posoudil rovněž správně i po stránce právní a v souladu s judikaturou.

13. Z celé řady listinných důkazů, zejména z rozhodnutí [anonymizováno] v [část obce] z [datum], žádosti [jméno] [příjmení] z [datum] týkající se nástavby domu [adresa] a geometrického plánu [číslo] vyplývá, že sporné pozemky se ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně nikdy nenacházely, čehož si žalobkyně i její právní předchůdci museli být vědomi, když mezi prarodiči žalobkyně a tehdejším čsl. [anonymizováno] nebyla ani uzavřena kupní smlouva ohledně pozemků o výměře [výměra]. Ve shodě se soudem prvního stupně dospěl pak i odvolací soud [anonymizováno] závěru, že prarodiče žalobkyně nemohli nemovitosti nabýt do svého vlastnictví ani vydržením (srov. nález Ústavního soudu sp.zn. [ústavní nález], zmíněný již soudem prvního stupně). Poněvadž prarodiče žalobkyně žádným způsobem sporné pozemky do svého vlastnictví nenabyli, nemohli je ani na [anonymizováno] darovacích smluv platně převést na její rodiče, kteří je tak do svého vlastnictví mohli nabýt pouze vydržením. [anonymizováno] tomu však musela být splněna podmínka, že držitel je v dobré víře, že sporný pozemek je oprávněn užívat a je jeho vlastníkem. Rodiče žalobkyně však i podle odvolacího soudu ohledně držení a užívání sporných pozemků nebyli v dobré víře, že je mohou užívat, stejně jako u nich nebyl omluvitelný důvod jejich užívání, když de facto užívali o téměř 50% větší rozlohu pozemků, než jakou nabyli. Vlastnictví sporných pozemků nemohla nabýt vydržením ani žalobkyně, když od darovací smlouvy uzavřené [datum] desetiletá vydržecí doba ke dni [datum] neuplynula a její příp. dobrá víra v to, že sporné nemovitosti může užívat, musela nevyhnutelně skončit v okamžiku, kdy jí bylo [datum] doručeno osvědčení [anonymizována tři slova] [obec a číslo] [číslo jednací] [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], z něhož jednoznačně vyplývá, že stavba [adresa] se nachází na dvou pozemcích č.parc. [anonymizováno] a [číslo]. Pochyb tak není ani o tom, že žalobkyně předmětné pozemky nemohla nabýt ani mimořádným vydržením, neboť [anonymizováno] němu bez poctivé držby jejích právních předchůdců nemůže dojít. Soud prvního stupně proto nepochybil, když žalobu zamítl. Žalobkyně ve svém odvolání již jen opakuje svojí argumentaci, s níž se nanejvýš dostatečně a přesvědčivě vypořádal soud prvního stupně a odvolací soud proto v zájmu stručnosti odkazuje na vyčerpávající odůvodnění napadeného rozsudku, s nímž se zcela ztotožňuje. Pochybení soudu prvního stupně neshledal odvolací soud ani v tom, že úspěšnému žalovanému a vedlejšímu účastníku přiznal náhradu nákladů řízení, když v posuzovaném případě jde o věc natolik skutkově i právně náročnou, že po žalovaném ani vedlejším účastníku nelze spravedlivě požadovat, aby hájili své právo prostřednictvím svým zaměstnanců a nikoliv prostřednictvím advokáta.

14. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen, a to včetně akcesorických výroků o nákladech řízení.

O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 [anonymizováno] 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému a vedlejšímu účastníku na jeho straně, kteří měli úspěch i v této fázi řízení, byla přiznána náhrada nákladů sestávající u každého z nich odměny advokáta za dva úkony právní služby (písemné vyjádření [anonymizováno] odvolání a účast při odvolacím jednání) po [částka] podle § 6 [anonymizováno] 1, § 7 bodu 5, § 9 [anonymizováno] 4 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. g), k), vyhl. č. 177/1996 Sb., dvou paušálních náhrad po [částka] (§ 13 [anonymizováno] 4 téže vyhlášky) a z 21% náhrady za daň z přidané hodnoty v částce [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tj. celkem