o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací],
JUDr. Eliška Mrázková · Rozhodnutí ze dne 2. 11. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Mrázkové a soudců JUDr. Čestmíra Slaného a JUDr. Pavla Vlacha ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]
sídlem [adresa]
zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
sídlem [adresa]
zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D.
sídlem [adresa]
o zaplacení [částka] s příslušenstvím,
o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací],
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úroky z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů [částka] k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky [částka] spolu s [anonymizováno] úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
2. Na základě skutečností zjištěných provedeným dokazováním vzal za prokázáno, že žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou (obchodní partner různých developerských skupin, jež se zabývají výstavbou rezidenčních a komerčních budov a inženýrských sítí) smlouvu o obchodní spolupráci a zprostředkování, jíž se žalobkyně zavázala vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zprostředkovala prodej nemovitostí zákazníkům a žalovaná se zavázala zaplatit jí za do při splnění dohodnutých podmínek sjednanou provizi ve výši [anonymizováno] z kupní ceny navýšené o [anonymizováno] v zákonné výši bez ohledu na typ nemovitosti, jejíž prodej je zprostředkováván. Žalovaná se rovněž zavázala informovat žalobkyni o vzniku nároku na provizi do 5 (deseti) pracovních dnů ode dne vzniku nároku a zaslat žalobkyni údaje pro výpočet provize. Povinností žalobkyně bylo vystavit na provizi daňový doklad splňující veškeré zákonné náležitosti a doručit ho žalované do 10 (deseti) dnů poté, co ji žalovaná o vzniku nároku na provizi informuje a zaše jí údaje pro výpočet výše provize. Splatnost provize byla sjednána do [anonymizováno] (třicet) dnů ode dne doručení příslušného daňového dokladu žalobkyni. Dále vzal za prokázáno, že žalovaná vystavila žalobkyni dne [datum] objednávku [číslo] za zprostředkování prodeje jednotky [anonymizováno] [číslo] v rámci projektu [jméno] [příjmení] klientu [jméno] [příjmení] v ceně [částka] včetně [anonymizováno] a dne [datum] objednávku [číslo] za zprostředkování prodeje jednotky [anonymizováno] [číslo] v rámci projektu [jméno] [příjmení] klientu [jméno] [příjmení] v ceně [částka] včetně [anonymizováno]. Dne [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] za zprostředkování prodeje jednotky [anonymizováno] [číslo] v rámci projektu [jméno] [příjmení] klientu [jméno] [příjmení] v ceně [částka] včetně [anonymizováno] s datem splatnosti [datum] a dne [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] za zprostředkování prodeje jednotky [anonymizováno] [číslo] v rámci projektu [jméno] [příjmení] klientu [jméno] [příjmení] v ceně [částka] včetně [anonymizováno] s datem splatnosti [datum]. Dne [datum] zaplatila žalovaná žalobkyni převodem na účet částky [částka] a [částka] představující 21% [anonymizováno] z vystavených faktur [číslo] [číslo] žalobkyni zaplatila také provize za zprostředkování prodeje jednotek v projektu [jméno] [příjmení], a to na základě faktury žalobkyně [číslo] vystavené dne [datum] a splatné dne [datum], na základě faktury žalobkyně [číslo] vystavené dne [datum] a splatné [datum] a na základě faktury žalobkyně [číslo] vystavené dne [datum] a splatné [datum]. Developerský projekt [jméno] [příjmení] realizovala společnost [právnická osoba], což je společnost ze skupiny [anonymizováno]. Jednotky [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] jsou jednotky v projektu [jméno] [příjmení] [právnická osoba] (servisní společnost skupiny [anonymizováno]) měla uzavřenu smlouvu o zprostředkování se žalovanou ze dne [datum] [právnická osoba] tuto smlouvu vypověděla [datum] s tříměsíční výpovědní lhůtou.
3. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu soud I. stupně s odkazem na § 1746 odst. 2 o. z. dovodil, že vznik nároku žalobkyně na provizi byl upraven v čl. III. smlouvy o obchodní spolupráci a zprostředkování uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Developerský projekt [jméno] [příjmení], pod který spadají i jednotky [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo], realizovala společnost [právnická osoba], což je společnost ze skupiny Crestyl. [ulice] mezi žalovanou a [právnická osoba] na základě smlouvy o zprostředkování ze dne [datum] však byla ukončena [datum] výpovědí z [datum] a od [datum] tak předmětné bytové jednotky [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] nespadaly pod projekt něwkterého člena ze skupiny [anonymizováno], přičemž žalobkyně ani na výzvu soud podle § 118a odst. 3 o. s. ř. neoznačila důkazy k prokázání tvrzení, že jí žalovaná udělila pokyn, kterým by i přes ukončení smlouvy o zprostředkování se společností [právnická osoba] určila jednotky [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] jako ty, kterých se má obchodní spolupráce a zprostředkování podle smlouvy o obchodní spolupráci a zprostředkování mezi účastníky týkat. Uzavřel, že za tohoto stavu žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně prokázání vzniku nároku žalobou specifikovaných provizí za zprostředkování prodeje jednotek [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] a žalobu proto jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).
4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas blanketí odvolání a v jeho dodatečném odůvodnění soudu I. stupně vytýkal, že vedl dokazování zcela jiným směrem, než jakým měl na základě zjištěných skutečností, když neustále zkoumal ukončení vztahu mezi společností [právnická osoba] a žalovanou s názorem, že jeho ukončení mělo mít vliv na úhradu provize mezi žalobkyní a žalovanou. Faktem ale je, že tato skutečnost nemohla mít na nárok na provizi žalobkyně od žalované vliv, když žádná ze smluv nebyla trojstranná a když předmětné smlouvy nebyly v tomto smyslu vzájemně provázané. Žalovaná před soudem zaujala postoj, že zrovna dvě bytové jednotky (jednotky pro [jméno] [příjmení]), jejichž prodej žalobkyně zprostředkovala, jako jediné nespadaly do jejího portfolia, když bylo prokázáno, že za zprostředkování prodeje dalších jednotek ve stejném období a ve stejném projektu ([jméno] [anonymizováno]) žalobkyni provizi uhradila a zejména že i na zprostředkovatelskou činnost k předmětným jednotkám poskytla na provizi částečné plnění. Názor, o nějž jako o stěžejní bod soud I. stupně opírá svůj zamítavý rozsudek, je mylný, když tímto směrem se dokazování s ohledem právě na částečné plnění žalobkyně vůbec nemělo ubírat. Navíc poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. nesplňovalo nároky požadované zákonem a právní praxí, když neobsahovalo poučení ohledně konkrétních důvodů hrozícího neúspěchu ve věci a následku nedodržení uvedené lhůty. Rozsudek tak vychází jednak ze špatných právních názorů, jednak vyvozuje z provedených důkazů nesprávné závěry a současně jeví prvky libovůle, když na základě provedeného dokazování dochází k závěrům naprosto překvapivým. I přes nesprávný postup soudu -pokračovala žalobkyně dále- bylo v řízení prokázáno, že účastníci měli mezi sebou uzavřenu smlouvu o spolupráci a zprostředkování, jejímž obsahem byla právě zprostředkovatelská činnost žalobkyně pro žalovanou v oblasti prodeje nemovitostí (bytů mj. v projektu [jméno] [příjmení]) a že jí dne [datum] žalovaná vystavila objednávku [číslo] za zprostředkování prodeje jednotky [anonymizováno] [číslo] v rámci projektu [jméno] [příjmení] klientu [jméno] [příjmení] v ceně [částka] včetně [anonymizováno]. Dne [datum] jí pak žalovaná vystavila objednávku [číslo] za zprostředkování prodeje jednotky [anonymizováno] [číslo] v rámci projektu [jméno] [příjmení] opět klientu [jméno] [příjmení] v ceně [částka] včetně [anonymizováno]. Z předložených dkazů vyplynulo, že dne [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] za zprostředkování prodeje jednotky [anonymizováno] [číslo] v rámci projektu [jméno] [příjmení] klientu [jméno] [příjmení] v ceně [částka] včetně [anonymizováno] s datem splatnosti [datum]. Následně pak [datum] žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] za zprostředkování prodeje jednotky [anonymizováno] [číslo] v rámci projektu [jméno] [příjmení] klientu [jméno] [příjmení] v ceně [částka] včetně [anonymizováno] s datem splatnosti [datum]. Žalovaná dne [datum] zaplatila žalobkyni převodem na účet částky [částka] a [částka] představující 21% [anonymizováno] z vystavených faktur [číslo] [číslo]. Tedy ze strany žalované jednoznačně došlo k částečnému plnění na vystavené faktury za provedenou zprostředkovatelkou činnost. Soud I. stupně však skutečnost, že ve věci došlo k uznání dluhu částečným plněním ze strany žalované ve smyslu § 2054 o. z. naprosto ignoroval, přičemž se touto skutečností měl zabývat na prvním místě, neboť žalovaná na uvedený dluh jednak sama vystavila objednávku a jednak sama částečně zaplatila celkem [částka]. Tato otázka byla již dříve judikována Nejvyšším soudem ČR např. v rozsudku sp.zn. [spisová značka], z něhož citovala. Pokud by se uvedenou skutečností soud I. stupně řádně zabýval a došel by k jejímu správnému právnímu posouzení, musel by přistoupit na skutečnost, že ze strany žalované k částečnému plnění došlo a tím také došlo k důvodnému očekávání zbytku plnění ze strany žalobkyně. V takovém případě mělo v rámci postupu soudu dojít k obrácení důkazního břemene k tíži žalované, která měla být vyzvána k tvrzením a předložení důkazů ohledně neexistence závazku, tj. vysvětlení proč původně bez výhrad plnila, stejně jako plnila v mnoha obdobných právních vztazích mezi účastníky týkajících se nemovitostí v projektu [jméno] [příjmení] a proč až nyní po zahájení soudního řízení nově tvrdí, že byla uvedena v omyl. Ohledně obdobné situace judikoval opakovaně Nejvyšší soud ČR i v jiném svém rozsudku, že je-li ze strany dlužníka částečně plněno, má se za to, že dluh v době plnění trval, pak důkazní břemeno ohledně neexistence závazku nese dlužník (sp.zn. [spisová značka]). Závěrem proto navrhla, aby byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k novému řízení nebo aby byl změněn tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno.
5. Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že názor žalobkyně, že existence smlouvy o zprostředkování z [datum], uzavřená mezi žalovanou a společností [právnická osoba] není ve věci nijak relevantní, když žalobkyně nebyla smluvní stranou této smlouvy, nelze akceptovat, když bez existence této smlouvy se společností [právnická osoba] nelze ani dovozovat, že předmětné nemovitosti spadají do portfolia nemovitostí, jichž se týká smlouva o obchodní spolupráci a zprostředkování uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], resp. nelze dovozovat, že společnosti [právnická osoba] jako vlastník předmětných nemovitostí spadá do„ skupiny“ ve smyslu smlouvy o obchodní spolupráci a zprostředkování. Žalobkyně přitom neprokázala, jakým způsobem jí měl být pokyn k prodeji předmětných nemovitostí předpokládaný čl. II odst. 2 smlouvy o obchodní spolupráci a zprostředkování dán, a to ani na výslovnou výzvu soudu ve smyslu § 118 odst. 3 o. s. ř. Závěr soudu i. stupně ohledně neunesení důkazního břemene žalobkyní je tedy zcela správný. Tvrzení žalobkyně týkající se toho, že daná výzva soudu nesplňovala zákonné požadavky žalovaná považuje za ryze účelové, když soud žalobkyni o neúplnosti jejích tvrzení dostatečně poučil. Pokud žalobkyně napadá rozsudek co se týče právního posouzení údajného uznání dluhu, žalovaná skutečně uhradila část sporných faktur žalobkyně, tímto však neuznala dluh, když -jak uvedla před soudem I. stupně- částečné platby provedla na naléhání žalobkyně a jejich oprávněností si v té době nebyla sama jistá. Tedy ani žalobkyně nemohla nabýt dojmu, že úhradu části faktur žalovaná tvrzené dluhy uznává. To ostatně vyplývá také z toho, že žalobkyně uznání dluhu v rámci řízení před soudem I. stupně nikdy netvrdila a přichází s ním až nyní, poté co již nastala koncentrace řízení. Bez ohledu na skutečnost, že částečnou úhradu daném případě nelze považovat za uznání dluhu, tedy nelze k novému tvrzení žalobkyně přihlížet zejména z důvodu zachování zásady koncentrace řízení. Soud I. stupně rozhodl věcně správně a odvolání žalobkyně není důvodné. Navrhla proto potvrzení napadeného rozsudku.
6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a neshledal podmínky pro potvrzení či zrušení napadeného rozsudku.
7. Soud I. stupně založil svůj zamítavý rozsudek na závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně prokázání vzniku nároku na žalobou specifikované provize za zprostředkování prodeje jednotek [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo], když i přes výzvu soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. neoznačila důkazy k prokázání tvrzení, že jí žalovaná udělila pokyn, kterým by i přes ukončení smlouvy o zprostředkování se společností [právnická osoba] určila zmíněné jednotky jako ty, kterých se má obchodní spolupráce a zprostředkování podle smlouvy o obchodní spolupráci a zprostředkování mezi účastníky týkat. To vzdor tomu, že žalobkyně tvrdila i prokázala, že žalovaná na jí vyfakturované provize (dluh) částečně plnila bez toho, že by vznesla jakoukoliv námitku, z čehož bylo lze dovodit, že uznává i zbytek dluhu, což má za následek vznik vyvratitelné domněnky existence dluhu v době jeho uznání (§ 2054 odst. 2 o. z.) a na žalované coby dlužníku pak spočívá důkazní břemeno ohledně neexistence závazku, na což také žalobkyně ve svém odvolání důvodně poukazuje. I přes to, že oba účastníci při odvolacím jednání soudu shodně uvedli, že v rámci obchodní spolupráce fakticky postupovali poněkud odlišně, než jak předvídá jimi uzavřená smlouva ze dne [datum], bylo v řízení prokázáno, že žalovaná vystavila žalobkyni [datum] objednávku [číslo] dne [datum] objednávku [číslo] (čl. III. bod 4. smlouvy), že žalobkyně vystavila žalované dne [datum] fakturu [číslo] dne [datum] fakturu [číslo] (čl. III. body 7,8 smlouvy) a že žalovaná dne [datum] zaplatila žalobkyni bankovním převodem [částka] a [částka]. Takto by žalovaná zcela jistě nepostupovala, pokud by před tím sama neobdržela provizi od vlastníka nemovitostí za zprostředkování jejich prodeje (čl. III. bod 9 smlouvy). Stejně tak žalovaná vystavila žalobkyni i ohledně dalších nemovitostí v rámci projektu [jméno] [příjmení] objednávky [číslo] dne [datum] na [částka], [číslo] dne [datum] na [částka], [číslo] dne [datum] na [částka] a [číslo] dne [datum] na [částka], žalobkyně vystavila žalované faktury [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] na tytéž částky provizí a žalovaná je žalobkyni uhradila, byť šlo o zprostředkování prodeje žalobkyní poté, co spolupráce mezi žalovanou a [právnická osoba] byla ukončena [datum] výpovědí ze dne [datum]. Na rozdíl od soudu I. stupně tak dospěl odvolací soud -aniž by musel opakovat listinné důkazy provedené soudem I. stupně- k závěru, že nárok žalobkyně na obě provize uplatněný žalobou je po právu, a to včetně zákonných úroků z prodlení ode dne podání žaloby.
8. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změněn tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu s úroky z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně od [datum] do zaplacení.
9. V důsledku změny napadeného rozsudku rozhodoval odvolací soud nejenom o nákladech odvolacího řízení, ale znovu i o nákladech řízení před soudem I. stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) a žalobkyni, která měla ve věci samé plný úspěch, byla podle § 224 odst. 1,2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů sestávající v řízení před soudem I. stupně z odměny advokáta za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci datované [datum], účast při jednáních konaných [datum], [datum] a [datum]) po [částka] podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), g) vyhl. č. 177/1996 Sb.; náhrady za promeškaný čas ve výši 1/2 mimosmluvní odměny, tj. [částka] za účast přijednání dne [datum], které bylo odročeno bez projednání věci (§ 14 odst. 2 téže vyhlášky); 6ti režijních paušálů po [částka] podle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky; z 21% náhrady za daň z přidané hodnoty v částce [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a ze zaplaceného soudního poplatku ze žaloby ve výši [částka], tj. celkem [částka] a v odvolacím řízení z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (odvolání a účast při odvolacím jednání) po [částka], dvou paušálních náhrad po [částka], z 21% náhrady za daň z přidané hodnoty v částce [částka] a zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši [částka], tj. cekem [částka]. Dohromady tak žalobkyní účelně vynaložené náklady v řízení před soudy obou stupňů činí [částka].
Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, a to za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.