o odvolání žalobců a odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 26. dubna 2024, č.j. 17C 98/2023-88,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost předložit k nahlédnutí a umožnit pořízení kopií smluv uzavřených mezi žalovaným a třetími osobami, které poskytují či poskytovaly právní služby včetně rozpisů jednotlivých úkonů, dále smlouvy nebo objednávky týkající se provedeného vyčíslení „bezdůvodného obohacení“ manželů Barvířových, provedené realitní kanceláří [název] či jinou osobou včetně faktur a tohoto vyčíslení bezdůvodného obohacení, dále zápisy ze všech schůzí jednání výboru žalovaného za celou dobu existence žalovaného, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku (výrok I.); co do požadavku, že žalovaný je povinen žalobcům předložit k nahlédnutí a umožnit pořízení kopií smluv uzavřených mezi žalovaným a členy žalovaného, žalobu zamítl (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě doručené soudu dne [datum], jíž se žalobci domáhali, aby jim žalovaný předložil k nahlédnutí a umožnil jim pořízení kopií v ní pod písm. a) - e) konkretizovaných dokumentů, a to poté, co usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] ve spojení s unesením Městského soudu v Praze ze [datum], č.j. [spisová značka], bylo řízení v části, v níž žalobci požadovali předložit k nahlédnutí a umožnění pořízení kopií faktur za právní služby, které třetí osoby žalovanému poskytují nebo poskytovaly, zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby, když po zahájení řízení žalovaný [datum] žalobcům umožnil nahlédnutí do faktur za právní služby a pořízení si jejich kopie.

3. Na základě skutečností zjištěných provedeným dokazováním dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaný, založený podle § 1194 a násl. o. z., žalobcům jakožto vlastníkům bytové jednotky [číslo] v domě [číslo] ve Zvěřinově ulici v [adresa] a spoluvlastníkům nebytové jednotky-garáže v témže domě i přes jejich právo vyplývající z ust. § 1179 o. z. a čl. IV. odst. 1 písm. g) a f) aktuálních stanov Společenství vlastníků žalobcům dokumenty znepřístupňuje, když jejich písemné výzvy byly bezvýsledné. Obranu žalovaného spočívající v tom, že žalobcům sdělil, že veškeré doklady týkající se správy a účetních dokladů jsou k dispozici u správcovské firmy a nahlédnutí do listin tak bylo žalobcům umožněno, nepřijal proto, že žalovaný věděl, že žalobci po něm uvedené dokumenty požadují, když se na něho opakovaně písemně se žádostí o ně obrátili a jako SVJ se nemůže své povinnosti zbavit tím, že ji přenese na jinou osobu. Důvodnou neshledal ani námitku žalovaného stran jím tvrzeného střetu zájmů, neboť není zřejmé, jak by dokumenty související se správou a hospodařením domu mohly ovlivnit výsledek řízení o odstranění přístavby na společném prostoru terasy vedený mezi týmiž účastníky v opačném procesním postavení vedený u tamního soudu pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobě proto zčásti vyhověl a ohledně smluv uzavřených mezi žalovaným a jeho členy a mezi žalovaným a členy jeho výboru žalobu zamítl, když uvěřil prohlášení žalovaného, že žádná taková právní jednání činěna nebyla, tudíž smlouvy neexistují a dovodil, že se žalobou nelze domáhat neexistujícího plnění. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když oba účastníci měli v řízení pouze částečný úspěch.

4. Proti tomuto rozsudku podali včas odvolání žalobci i žalovaný.

5. Žalobci směřovali své odvolání do zamítavého výroku o věci samé a do výroku o nákladech řízení a soudu prvního stupně vytýkali, že nepřihlédl k jimi tvrzeným skutečnostem a nesprávně zhodnotil skutkový stav, své rozhodnutí že nedostatečně odůvodnil a že jim měla být přiznána plná náhrada nákladů řízení s ohledem na jejich plný úspěch ve věci. Namítali, že z rozsudku není patrné, z čeho soud prvního stupně vyvodil závěr o neexistenci požadovaných listin, když tato skutečnost nebyla jimi ani žalovaným v řízení tvrzena či výslovně prohlášena. Závěr o neexistenci smluv by mohl být učiněn pouze na základě jasného prohlášení žalovaného, které by mělo být určité, tj. mělo vy z něj jasně vyplývat, jakých smluv se takové prohlášení týká. Vyjádření ze strany předsedy výboru Stránského nashromáždění žalovaného [datum] bylo obecné, nebylo z něj zřejmé, ke kterým požadovaným dokumentům se vztahuje, nebylo zaznamenáno do zápisu a na jakékoliv jejich další výzvy ke zpřístupnění předmětných smluv již žalovaný nereagoval, a to ani informováním o jejich neexistenci; byla to jen narychlo smyšlená výmluva a nikoliv vážně míněné sdělení. Před podáním žaloby tak nebyla skutečnost, zda takové smlouvy byly či nebyly uzavřeny, mezi stranami vyjasněna a ze strany žalovaného jim nebyla neexistence smluv nikdy výslovně oznámena. Není pravdou, že výslovně připouštějí, že o neexistenci dokumentů byli informováni, jak žalovaný uvedl ve vyjádření k žalobě, přičemž k prokázání tohoto tvrzení nenavrhl žádný důkaz a v rámci řízení se k otázce existence požadovaných smluv nikdy nevyjádřil, ač uvedli, že v případě výslovného a písemně zaznamenaného prohlášení žalovaného, že takové smlouvy nikdy uzavřeny nebyly, jsou připraveni vzít žalobu zpět a ani soudem nebyl vyzván, aby tak učinil. Náznaky žalovaného v jeho vyjádřeních, týkající se údajné neexistence smluv uzavřených mezi ním a členy výboru či členy SVJ a i veškerá sdělení týkající se smluv uzavřených mezi žalovaným a jeho členy či členy výboru, je třeba vnímat i v kontextu vystoupení právního zástupce žalovaného na jednání [datum], kdy opakovaně odpovídal vyhýbavě. Krom toho je podle § 154 o. s. ř. pro rozsudek rozhodující skutkový stav v době jeho vyhlášení a soud prvního stupně vůbec nezjišťoval, zda v mezidobí od konání shromáždění dne [datum], příp. podání žaloby do vyhlášení rozsudku nedošlo k uzavření smluv se členy žalovaného nebo se členy jho výboru. Stran nákladů řízení uvedli, že za nesprávné považují hodnocení soudu prvního stupně, že měli v řízení pouze částečný úspěch, když výrokem I. bylo žalobě vyhověno v převážné části, jak sám soud v bodě 16. odůvodnění rozsudku konstatoval a žalobu vzali částečně zpět pouze z důvodu, že až během řízení jim byly žalovaným zpřístupněny dokumenty související s hospodařením a správou domu a ani částečné zamítnutí žaloby nemusí znamenat, že žalobce měl ve věci pouze částečný úspěch (např. nález Ústavního soudu sp.zn. IV.ÚS 1/04). Závěrem proto navrhli, aby byl rozsudek soudu prvního stupně změněn v zamítavém výroku o věci samé tak, že žalobě bude i v této části vyhověno a ve výroku o nákladech řízení tak, že žalovanému bude uložena povinnost nahradit jim náklady řízení před soudy obou stupňů.

6. Žalovaný brojil svým odvoláním proti vyhovujícímu výroku o věci samé a proti výroku o nákladech řízení. Namítal, že se žalobci domáhají zpřístupnění dokumentů, o jejichž neexistenci byli informováni, což i v žalobě pod bodem 11 výslovně připouští a domáhají se uložení plnění nemožného, což činí žalobu nepřípustnou. Dovozoval, že žaloba byla podána v rozporu s principy § 6 až § 8 o. z. a vnímá ji jako formální výkon práva žalobců, který evokuje materiální křivdu na jeho straně. Zopakoval, že proti žalobcům vede u téhož soudu prvního stupně pod sp.zn. [spisová značka] zásadní spor o odstranění přístavby bytu na společném prostoru SVJ - terase, přičemž podle předběžného prvního názoru soudu je žaloba o odstranění stavebních úprav důvodná a žalobci se tak žalobou o zpřístupnění dokumentů snaží oslabit či zvrátit tento nepříznivý stav. Nepoctivý záměr žalobců je zjevný z obsahu žaloby, když se domáhají zpřístupnění dokumentů, o kterých ví, že neexistují a důkazem jejich nepoctivosti je i charakter požadovaných dokumentů, které mohou zahrnovat členy výboru SVJ anebo právního zástupce SVJ. Primárně jim nejde o to, získat dokumenty k hospodaření SVJ, které ostatně mají k dispozici, ale o dokumenty, které by mohly nějakým způsobem oslabit právní pozici členů SVJ a sehrát nějakou eventuální roli v žalobě o odstranění stavebních úprav (např. dokument objednávka [název]). Žalobci měli možnost -pokračoval žalovaný dále- dostavit se do sídla správcovské firmy [firma] a nahlédnout do všech dokumentů k hospodaření SVJ, které jsou k dispozici, resp. existují, což také učinili, když žalobce a) [datum] do veškerých dokumentů SVJ souvisejících s hospodařením a správou domu nahlížel a měl možnost si z těchto dokumentů pořídit kopie; zejména nahlédl do faktur za právní služby od r. 2017 do října 2023, které jsou předmětem této žaloby. Má za to, že se na straně žalobců jedná o objektivní zneužití práva. Žalobcům navíc právo na poskytnutí požadovaných dokumentů ani nenáleží, když § 1179 o. z. dopadá na (a) smlouvy uzavřené ve věcech správy a na (b) účetní knihy a doklady, ale nezahrnuje právo člena SVJ požadovat zpřístupnění právních dokumentů, které mohou být použity proti němu v soudním řízení nebo které ani neexistují. Takový výkon práva člena SVJ by byl v rozporu s obecnými pravidly pro soukromý styk a dobrými mravy. Navíc se žalobci domáhají formální odpovědi, že předmětné dokumenty neexistují, o čemž se mohli dokonce přesvědčit nahlédnutím do dokumentů. Pokud tedy žalobci nahlédli do veškerých dokumentů souvisejících s hospodařením a správou domu, přičemž některé dokumenty tam podle jejich subjektivního pocitu nebyly, nemohou se domáhat žalobou jejich zpřístupnění. V neposlední řadě namítal, že se soud prvního stupně nesprávně a nedostatečně vypořádal s jeho námitkou, že v tomto sporu není pasivně legitimován, neboť osobou odpovědnou za správu domu v oblasti účetních knih, dokladů a dokumentů souvisejících se správou domu, celkového vedení účetnictví a hospodaření SVJ, je společnost [firma], na kterou byla tato činnost SVJ delegována v r. 2017. Soudu prvního stupně vytýkal i nesprávně posouzenou míru úspěchu ve věci, neboť to byl on, který měl nakonec podstatně větší míru úspěchu ve věci než žalobci a z tohoto důvodu mu měla být podle § 142 odst. 3 (neuvedeného předpisu - pozn. odvolacího soudu) přisouzena plná náhrada nákladů řízení. Navrhl, aby byl napadený rozsudek ve výroku I. změněn tak, že se žaloba zamítá a žalobcům aby bylo uloženo nahradit mu náklady řízení před soudy obou stupňů.

7. Žalobci i žalovaný se následně k odvolání protistrany písemně vyjádřili.

8. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a poté, co žalovaný podáním z [datum] na základě výzvy odvolacího soudu dostatečně vysvětlil, zda žalobci požadované dokumenty existují a jsou k dispozici, příp. proč jim nebyly poskytnuty, neshledal důvodným ani odvolání žalobců ani odvolání žalovaného.

9. Soud prvního stupně provedl dokazování v postačujícím rozsahu, správně zjistil skutkový stav věci, který nedoznal změn ani v odvolacím řízení a proto z něj vycházel i odvolací soud. Věc posoudil správně i po stránce právní. Předně nelze přisvědčit námitce žalovaného ohledně nedostatku jeho pasivní věcné legitimace v tomto sporu, neboť se žalobci jako vlastníci bytové jednotky domáhají svého práva podle § 1179 o. z. proti společenství vlastníků, jehož jsou členy a této své povinnosti se žalovaný nemůže zprostit tím, že ji přenese na jiný subjekt (čl. III. odst. 4 stanov), jak již správně konstatoval soud prvního stupně. Odvolací soud rovněž neshledal nic, co by nasvědčovalo tomu, že žalobou je v daném případě sledován nepoctivý a zneužívající výkon práva, jak žalovaný namítá. Naopak je mu třeba přisvědčit v tom, že část žalobního petitu, kterou soud prvního stupně převzal do vyhovujícího výroku o věci samé (I.) neodpovídá stran povinnosti žalovaného „předložit k nahlédnutí“ dikci § 1179 o. z., což odvolací soud napravil tím, že tuto část znění uvedeného výroku uvedl v takovém znění, že „žalovaný je povinen žalobcům umožnit nahlédnutí“ a pořízení kopií tam uvedených listin, aby tak byla v souladu s uvedeným zákonným ustanovením. Právo žalobců obdržet na vyžádání prostřednictvím emailu písemnou kopii zápisů ze zasedání statutárního orgánu společenství vlastníků (výboru), vyplývá ze stanov žalovaného [čl. IV. odst. 1 písm. g), čl. V. odst. 2] Žalobě je namístě vyhovět i ohledně smluv a objednávek týkajících se vyčíslení „bezdůvodného obohacení“ žalobců provedeným [firma] či jinou osobou včetně faktur, neboť to bylo pro účely řízení mezi týmiž účastníky, jehož předmětem je odstranění přístavby a vydání bezdůvodného obohacení získaného údajně žalobci vyčísleno [firma] přes [částka] a posléze [název] [částka], tudíž lze důvodně předpokládat, že objednávky v tomto směru byly žalovaným učiněny a uzavřeny jím byly i tomu odpovídající smlouvy. Pokud se týká zamítavého výroku o věci samé (II.), žalobci ani přes poučení podle § 118a o. s. ř., kterého se jim dostalo při odvolacím jednání, neunesly důkazní břemeno stran existence smluv uzavřených mezi žalovaným a jeho členy a mezi žalovaným a členy jeho výboru, jejichž existenci žalovaný popíral, když navíc sami uvedli, že touto částí žaloby si „chtějí ověřit“, zda existují smlouvy o nájmu i s jinými členy SVJ. Pochybení soudu prvního stupně odvolací soud neshledal ani pokud se týká rozhodnutí o nákladech řízení.

10. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen, a to včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

11. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy odvolání ani jednoho z účastníků nebylo shledáno důvodným a každý z nich tak měl v této fázi řízení jen částečný úspěch.