o náhradu škody na zdraví

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka], a výrokem II žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Dále výrokem III zamítl žalobu co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, a výrokem IV uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, a konečně výrokem V zamítl žalobu ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. O náklech řízení státu rozhodl tak, že České republice ve vztahu k žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, a žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Ve vztahu mezi účastníky navzájem rozhodl, že žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení, a konečně žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] soudní poplatek ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Takto rozhodl za situace, kdy mezi stranami bylo nesporné, že žalobce utrpěl úraz při dopravní nehodě, jejímž viníkem byl pojištěnec žalované z titulu pojištění odpovědnosti motorových vozidel. Žalobce se v řízení domáhal řady nároků, pojišťovna v průběhu řízení postupně plnila, mezi účastníky byl spor zejména ohledně míry spoluzavinění žalobce na dopravní nehodě. Soud prvního stupně vyšel z nesporných skutečností, že dne [datum] došlo k předmětné dopravní nehodě, při níž došlo k poškození zdraví a majetku žalobce. Podle žalobce za nehodu odpovídá zcela řidič vozidla [název], pojištěný pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalované. Žalovaná namítla spoluzavinění žalobce na předmětné dopravní nehodě a tím i vzniklé škodě ve výši 50 %, a to na základě znaleckých posudků.

3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že k dopravní nehodě došlo v křižovatce ulic [jméno FO] (hlavní) – [název] (vedlejší), místo bylo přehledné, ve večerních hodinách bylo osvětlené veřejným osvětlením, do obou směrů ulice [jméno FO] ve výhledu nic z pohledu žalobce vyjíždějícího z vedlejší komunikace nebránilo. [jméno FO] je vícepruhová, dále od křižovatky se mírně stáčí, ve středu je zatravněný oddělovací pás. Vedlejší komunikace [název] je opatřena svislou dopravní značkou „Dej přednost v jízdě!“. Na základě znaleckých posudků soud prvního stupně zavinění řidiče [jméno] spatřuje v rychlosti jízdy, která výrazně převyšovala v místě dovolenou rychlost 70 km/h (nárazová rychlost cca 100, 110 km/hod). Zavinění žalobce soud spatřuje v jeho chování spočívajícím ve vjetí do křižovatky z vedlejší komunikace a nedání přednosti vozidlům přijíždějícím zprava, která vidět mohl. (byť žalobce uvádí, že žádná vozidla neviděl). Zastavením ve středu komunikace [jméno FO] žalobce vytvořil překážku vozidlům jedoucím po hlavní silnici zprava, vozidla jej musela objíždět, nadjíždět přes šrafovanou část komunikace, aby moha odbočit do ulice [název]. Vozidla jedoucí zprava tak zakryla výhled na žalobcovo vozidlo pro řidiče [jméno] jedoucího zleva, který, i s ohledem na rychlost, již nedokázal střetu zabránit. Žalobce neměl do křižovatky vůbec vjíždět, jestliže s ohledem na vozidla přijíždějící zprava po hlavní komunikaci nemohl křižovatkou projet, porušil tak přinejmenším ust. § 22 odst. 3 zákona o silničním provozu. Uvedené závěry soud učinil na základě závěrů znaleckých posudků z oboru dopravy Ing, [jméno], [tituly před jménem] [jméno], zejména však znalce [tituly před jménem] [jméno], a rovněž z výpovědi žalobce.

4. S ohledem na míru spoluzavinění žalobce potom posuzoval jednotlivé nároky žalobce. Žalobu zamítl ohledně všech nároků vyjma bolestného a ZSU uplatněných nad rámec žalovanou plněných částek co do 50 %, když nárok ve výši [částka]-vynaložené na náklady spojené s pořízením nového vozidla, neshledal v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou.

5. Ohledně stanovení výše bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobce po stránce fyzické soud prvního stupně vyšel ze závěrů revizního znaleckého posudku III. lékařské fakulty UK ze dne [datum] včetně doporučeného navýšení dle § 6 odst. 1) vyhl. č. 440/2001 Sb., který byl soudem zadán s ohledem na rozporné závěry znaleckých posudků předložených stranami sporu a to [tituly před jménem] Hovorky a [tituly před jménem] [adresa]. Závěry znaleckého ústavu ohledně ztížení společenského uplatnění žalobce ve vztahu k následkům [podezřelý výraz], které vycházely ze zdravotnické dokumentace žalobce, byly zcela potvrzeny znaleckými posudky znalců [tituly před jménem] [jméno] (urolog) a [tituly před jménem] [jméno] (sexuolog). Z hlediska psychického potom vycházel ze znaleckého posudku [právnická osoba]. Z výsledného bodového ohodnocení potom soud prvního stupně odečetl 50 % jako spoluzavinění žalobce a plnění, které pojišťovna poskytla před podáním žaloby a tak se dobral výsledným částkám, které žalobci na uvedených nárocích přiznal. Ztížení společenského uplatnění potom posuzoval z hlediska ust. § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/1991 Sb., podrobně se zabýval rozhodnými kritérii a shledal, že toto navýšení je namístě s ohledem na to, jak závažně do života žalobce vzhledem k věku, pracovnímu nasazení a aktivitám, které provozoval, úraz zasáhl. Důvodně uplatněný nárok přiznal včetně úroků z prodlení a ve zbytku žalobu zamítl.

6. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. a tyto náklady podrobně vyčíslil. Žalobci tuto povinnost neuložil, když konstatoval, že jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudního poplatku. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle ust. § 150 o.s.ř., když na straně žalobce shledal takové okolnosti, které odůvodňují užití tohoto ustanovení, když jinak by měl povinnost tyto náklady hradit převážně úspěšné žalované. O soudním poplatku bylo rozhodnuto podle ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, když tato povinnost přešla na žalovanou.

7. Proti rozsudku podali oba účastníci včas odvolání.

8. Žalovaná uvedla, že sice nesouhlasí s tím, v jakém rozsahu soud prvního stupně přiznal žalobci bolestné a ztížení společenského uplatnění, nicméně nakonec se rozhodla se do jistiny neodvolávat. Odvolání tak směřuje proti přiznaným úrokům z prodlení. Žalovaná má totiž za to, že konečnou výši bodového ohodnocení těchto nároků se dozvěděla až doručením ústavního znaleckého posudku dne [datum]. Kromě toho jsou úroky z prodlení u ZSU přiznány z částky [částka], ač byla přiznána částka [částka]. Žalovaná brojila i proti nákladovému výroku, když podle jejího názoru užití ust. § 150 o.s.ř. není řádně zdůvodněno, soud ani žalovanou nepoučil o možnosti použití tohoto ustanovení.

9. Žalobce brojil proti zamítavým výrokům o věci samé. Zejména namítal, že není dán důvod pro posouzení jeho spoluzavinění z 50 %, když žalovaný se na vzniku dopravní nehody podle jeho názoru nepodílel. Podrobně rekapituloval, jakých nároků a v jaké výši se v řízení domáhal, zopakoval nehodový děj, podrobně se jeho průběhem zabýval a odvolal se na princip omezené důvěry v dopravě s tím, že v daný okamžik neměl povinnost předpokládat, že řidič [jméno] výrazně překročil povolenou rychlost. Dále nesouhlasil se zamítnutím žaloby ohledně částky [částka], s tím, že tyto náklady na pořízení vozidla vznikly v příčinné souvislosti s nehodou. Pokud jde o bolestné, žalobce nesouhlasí s tím, že soud rozhodl podle ústavního znaleckého posudku, který určité položky opomenul, soud měl vycházet z posudku [tituly před jménem] [jméno]. Stejné námitky měl i ve vztahu ke ZSU. V případě zvýšení na podle § 7 vyhl. uvedl, že nesouhlasí jednak s tím, že ke zvýšení nedošlo i u následků psychických, jednak opět s krácením o 50 %. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek buď změnil a žalobě vyhověl nebo aby ho zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a žalobci, aby byla přiznána náhrada nákladů řízení.

10. Žalovaná se ještě vyjádřila k odvolání žalobce. Uvedla, že otázkou spoluzavinění žalobce na předmětné dopravní nehodě se soudy zabývaly i v dalším soudním řízení, ve věci dne [datum] rozhodoval Městský soud v Praze v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka], a i zde bylo shledáno spoluzavinění žalobce z 50 % Tento rozsudek je již pravomocný. Dále vyvracela odvolací námitky žalobce a odkázala na obsah svého odvolání.

11. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení (§ 212, § 212a odst. 1,5 o.s.ř.), a shledal obě odvolání částečně důvodnými.

12. Předně je třeba uvést, že vzhledem ke vzniku škody [datum] je třeba danou věc ve smyslu ust. § 3028 odst. 3 o.z. posuzovat podle dosavadních právních předpisů, tedy občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. vyhlášky č. 440/2000 Sb., přičemž žalobce svůj nárok uplatnil dle ust. § 6 odst. 1 zák. přímo u pojistitele škůdce.

13. Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla řeší ust. § 427 obč. zák., které se provozovatel nemůže zprostit, jestliže škoda byla způsobena okolnostmi majícími původ v provozu. Své odpovědnosti se může zprostit, jen prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. (§ 428 obč. zák.). Podle ustálené judikatury (např. rozhodnutí nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] a řada dalších) za okolnosti mající původ v provozu je třeba považovat selhání či nedostatek činnosti osob použitých v provozu, dále nedostatky nebo vady materiálu nebo technický stav vozidla, mezi těmito okolnostmi a vznikem škody potom musí existovat příčinná souvislost. Jedině při splnění těchto zákonných předpokladů může být odpovědnost provozovatele dána. Podle ust. § 441 obč. zák. byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla- li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám. V rozsahu, v jakém se poškozený na škodě podílí, je tedy vyloučena odpovědnost škůdce.

14. Ohledně míry účasti poškozeného na dopravní nehodě soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav věci a věc správně posoudil i po právní stránce, odvolací soud se s jeho závěry ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje. Za věcně správný lze tedy považovat závěr o míře účasti žalobce v rozsahu 50 %. Soud prvního stupně vyšel ze znaleckých posudků, mírou spoluzavinění se zabývaly soudy i v řízení paralelním řízení ze stejné dopravní nehody ohledně jiných nároků a i zde byla míra účasti žalobce shledána 50%. Zde je třeba odkázat rovněž na ustálenou praxi, že v totožných věcech je namístě postupovat stejně v rámci zachování práva na spravedlivý proces, takže lze odkázat na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne12. června 2024, č.j. [spisová značka], který dospěl v bodě 15 rozsudku ke stejnému závěru.

15. Z uvedeného vyplývá, že míra účasti na dopravní nehodě žalobce představuje 50 %, a proto plnila- li žalovaná jednotlivé nároky z 50%, postupovala zcela správně. Veškeré plnění nad rámec 50 % je tedy žalováno nedůvodně a vzhledem k tomu, že tato odvolací námitka žalobce je zcela zásadní pro posouzení nároků, lze uzavřít, že odvolání je z tohoto pohledu nedůvodné ve vztahu k výroku I, když odvolací soud se shoduje se soudem prvního stupně, že náklady na pořízení nového vozidla ve výši [částka] nejsou náklady vynaloženými v příčinné souvislosti s nehodou, a v tomto směru lze zcela odkázat na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

16. K otázce bolestného i ztížení společenského uplatnění žalobce lze uzavřít, že soud prvního stupně zcela správně vyšel ze znaleckého posudku III Lékařské fakulty [právnická osoba], který je posudkem revizním ve vztahu k dalším dvěma posudkům [tituly před jménem] [adresa] a [tituly před jménem] [jméno], oba tyto posudky hodnotí a vysvětluje, proč některá poškození zdraví žalobce hodnotí odlišně, z jakých důvodů, přičemž vyšel nejen z lékařské dokumentace, ale i vlastního vyšetření žalobce. Závěry znaleckého posudku jsou podrobně rozebrány v bodech 27 – 28 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, na které lze odkázat.

17. V případě bolestného tedy soud prvního stupně tedy vyšel z toho, že bolestné bylo znaleckým ústavem celkem hodnoceno spolu s navýšením dle § 6 vyhl. č. 440/2000 Sb. ve výši 3739 bodů, což představuje [částka], vzhledem k 50% spoluzavinění náleží žalobci [částka], žalovaná plnila [částka], zbývá tedy doplatit [částka]. Další bolestné již žalobci nenáleží právě s ohledem na prokázanou míru účasti žalobce na dopravní nehodě. Žalobci náleží rovněž úrok z prodlení, odvolací soud však přisvědčil odvolací námitce žalované, že se o výši nároku dozvěděla až s doručením ústavního znaleckého posudku, tedy dne [datum] a teprve poté nastalo prodlení, které odvolací soud stanovil od [datum].

18. Pokud jde o základní částku ztížení společenského uplatnění, i zde je třeba vyjít ze znaleckého posudku III. Lékařské fakulty [právnická osoba] z důvodů uvedených shora, přičemž základní bodové ohodnocení včetně navýšení z hlediska medicínského podle ust. § 6 vyhl. č. 440/2000 Sb., činí 4 485 bodů, což představuje [částka], vzhledem k 50 % míře spoluzavinění žalobce činí nárok [částka] a vzhledem k dobrovolně plněné částce ve výši [částka], soud prvního stupně správně přiznal částku [částka]. Opět lze však souhlasit se žalovanou, že k prodlení došlo až dnem [datum] a úrok z prodlení je třeba přiznat právě z přiznané částky [částka]. Z hlediska ztížení společenského uplatnění v oblasti psychické dle znaleckého posudku znalce [právnická osoba] byl již žalobce z 50 % žalovanou odškodněn, takže v tomto směru nebylo žalováno důvodně.

19. Za částečně důvodné je třeba považovat odvolání žalobce ohledně dalšího zvýšení podle ust. § 7 odst. 3 vyhl. Toto zvýšení přichází v úvahu jen ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele, kdy zvýšení podle ust. § 6 vyhl. dostatečně nevystihuje následky, které s sebou poškození zdraví do budoucna přinese. Zvýšení o další násobky přitom vychází ze základního bodového ohodnocení-základní výměry stanovené ust. § 2 a 3 vyhl., nikoli z ohodnocení již zvýšeného podle ust. § 6 vyhl. Uvedené závěry vycházejí z konstantní judikatury, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci [spisová značka]. Při úvaze o výši náhrady je přitom třeba vyjít z porovnání způsobu života poškozeného a jeho omezením v důsledku poškození zdraví. Je třeba srovnat aktivity poškozeného před úrazem, jeho rodinnou situaci, celkovou možnost zapojení ve společnosti před a po poškození zdraví. V daném případě má odvolací soud za to, že je zcela namístě čtyřnásobné mimořádné zvýšení, které přiznal soud prvního stupně, a to zejména i s přihlédnutím k tomu, že žalobce byl před úrazem zdravý, úraz utrpěl ve věku 41 let vedl aktivní život jak profesní, tak osobní. V důsledku úrazu ztratil pracovní schopnost a stal se invalidním, nezaložil rodinu, provázejí ho psychické problémy trvalého charakteru, nemůže se věnovat svým zájmům a koníčkům. Tyto okolnosti byly v řízení jednoznačně prokázány a vycházejí i ze znaleckého posudku, podle kterého není dobrá ani prognóza do budoucna. Odvolací soud má za to, že tyto mimořádné a pro žalobce další zvýšení dle ust. § 7 odst. 3 vyhl., a to, jak již bylo řečeno na čtyřnásobek.

20. Podle názoru odvolacího soudu ovšem soud prvního stupně tento čtyřnásobek nesprávně vyčíslil. Jek již bylo řečeno shora, je třeba vyjít ze základního bodového ohodnocení, nikoli zvýšeného dle § 6 vyhl.. Toto základní bodové ohodnocení v případě znaleckého posudku III. [název] činí 2 990 bodů a v případě posudku znalce [právnická osoba] z oblasti psychiatrické 2 000 bodů. Celkem tedy je třeba vyjít z 4 990 bodů x [částka] za jeden bod, to činí částku [částka], při 50% účasti žalobce potom [částka]. Čtyřnásobek této částky činí [částka] a přiznal-li soud prvního stupně částku [částka], zbývá k doplacení částka [částka], kterou odvolací soud přiznal cestou změny rozsudku soudu prvního stupně v zamítavém výroku V.

21. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně dílem změnil podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř., dílem potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř., jak je ve výroku uvedeno, přičemž ve vyhovujících výrocích týkajících se jistiny zůstal rozsudek soudu prvního stupně odvoláním nedotčen (§ 206 odst. 2 o.s.ř.) a nabyl tak samostatně právní moci.

22. Vzhledem ke změně rozsudku soudu prvního stupně odvolací soud rozhodoval znovu o nákladech řízení před soudy obou stupňů podle ust. § 224 odst. 1,2 o.s.ř.

23. V daném případě je třeba o nákladech řízení mezi účastníky navzájem rozhodnout podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a to s ohledem na skutečnost, že rozhodnutí záviselo na znaleckém posudku (základ nároku) a na úvaze soudu ( zvýšení podle ust. § 7 odst. 3 cit. vyhl.). Proto žalobci náleží náhrada účelně vynaložených nákladů, ovšem z částky soudem přiznané, nikoli z částky žalobcem požadované, tedy před soudem prvního stupně z částky [částka] (částka [částka], částka [částka] přiznané soudem prvního stupně a částka [částka] přiznaná odvolacím soudem). Tato částka tedy tvoří tarifní hodnotu sporu a za jedem úkon právní služby dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží [částka]. Před soudem prvního stupně náleží žalobci náhrada nákladů právního zastoupení za 24 úkonů v plné výši a za jeden úkon ve výši poloviční. Těmi to úkony jsou: předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, písemné vyjádření z [datum] a z [datum], účast u soudního jednání [datum], [datum], [datum] (2x, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny), [datum], vyjádření ke znaleckému posudku z [datum], účast na jednání [datum] ( 2x, jednání přesáhlo 2 hodiny), vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], účast u ústního jednání dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku z [datum], účast u ústního jednání dne [datum] a dne [datum] ( ½ úkonu, neboť jednání bylo odročeno), účast u jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] a sepsání závěrečného návrhu. Konečně odvolací soud přiznal náklady za porady s klientem přesahující jednu hodinu, a to ve dnech [datum], [datum] a [datum]. K tomu náleží 25 paušálních náhrad po [částka] (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a DPH ve výši 72 955, celkem [částka].

24. Ostatní žalobcem požadované náklady právního zastoupení nepovažoval odvolací soud za účelně vynaložené. To se týká všech účtovaných jednoduchých výzev kromě shora uvedené výzvy předžalobní, samostatné žaloby na přiznání čtyřnásobku plnění, neboť bylo- li již vedeno řízení o ztížení společenského uplatnění, nelze podání samostatné žaloby považovat za účelně vynaložený náklad (soud také následně řízení spojil ke společnému projednání), dále písemných podání- otázky na znalce z [datum], [datum], [datum], neboť tato podání rozsahem neodpovídají samostatnému úkonu právní služby, stejně jako vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], což je podání, které jen odkazuje na předchozí a nic dalšího ani obsahem ani rozsahem nepřináší. Pokud jde o účtované porady nad rámec shora přiznaných, které buď navazují nebo předcházejí soudním jednáním, či mohou mít jiný význam pro řízení, ostatní porady (celkem [hodnota]) odvolací soud opět nepovažuje z účelně vynaložené náklady právního zastoupení, které by bylo namístě přičíst k tíži žalované. Proto za uvedené účtované úkony právní služby náklady řízení přiznány nebyly.

25. Před odvolacím soudem je třeba vyjít již jen z tarifní hodnoty [částka], neboť ohledně této částky byl žalobce v odvolacím řízení podle ust. § 142 odst. 3 úspěšný. Za jeden úkon právní služby náleží [částka], právní zástupkyně učinila 2 a ½ úkonu právní služby (podání odvolání, účast na odvolacím jednání a účast na jednání, kdy došlo k vyhlášení rozhodnutí, dále náleží 3 paušální náhrady po [částka] a DPH Ve výši [částka]. Celkem na nákladech odvolacího řízení náleží částka [částka] za právní zastoupení.

26. Celkem tedy na nákladech řízení před soudy obou stupňů náleží částka [částka].

27. Odvolací soud rovněž znovu rozhodoval o nákladech řízení státu podle ust. § 148 odst. 1 a § 224 odst. 2 o.s.ř. Tyto náklady řízení vyčíslené soudem prvního stupně v bodu 52 odůvodnění jeho rozsudku celkovou částkou [částka] potom odvolací soud uložil k náhradě žalované v poměrné výši částkou [částka], když s ohledem na okolnosti případu a [podezřelý výraz] žalobce ve vztahu k němu aplikoval ust. § 150 o.s.ř a tyto náklady státu z důvodů zvláštního zřetele hodných nepřiznal.

28. Soudní poplatek byl uložen k zaplacení žalované dle ust. § 2 odst. 3 zák. o soudních poplatcích, když žalobce byl od jeho placení osvobozen. Tento poplatek z tarifní hodnoty sporu [částka] činí dle sazebníku soudních poplatků položka 3 písm. b/ 1% z této částky, tedy [částka].