pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci smluvní úrok z prodlení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení„ zákonného“ úroku z prodlení ve výši [částka] (výrok II) a zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

2. Soud prvního stupně tak rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,2% denně z částky [částka] od [datum] do [datum] s tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo, podle níž žalobce jako zhotovitel plnil, fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] a splatnou [datum], vyúčtoval žalované jako objednateli cenu díla ve výši [částka] včetně DPH, žalovaná však dlužnou částku uhradila až dne [datum]. Žalovaná na pro tento případ ujednaný a žalobcem požadovaný úrok z prodlení plnila před podáním žaloby jen částkou [částka] s tím, že jde o zákonný úrok z prodlení za celé období prodlení, neboť na zaplacení smlouvou sjednaného úroku podle jejího názoru nemá žalobce nárok. Žalobce je opačného nároku, poskytnuté plnění započetl na jím krytý nárok na smluvní úrok za 13 dnů prodlení a podanou žalobou požaduje zaplacení smluvního úroku z prodlení za neuhrazených 96 dnů prodlení až do zaplacení včetně.

3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, podle nichž spolu účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu s názvem„ Podpora procesu schvalování typové způsobilosti výcvikového trenažéru [anonymizováno]“, podle níž se žalobce jako zhotovitel zavázal žalované jako objednateli plnit v intencích názvu smlouvy ve třech etapách a žalovaná se zavázala zaplatit celkovou cenu za provedení díla ve výši [částka] s tím, že ceny uváděné ve smlouvě jsou uvedeny bez DPH. V článku VII odst. 2 smlouvy účastníci ujednali, že v případě prodlení objednatele s úhradou ceny díla je zhotovitel oprávněn účtovat objednateli úrok z prodlení ve výši 0,2% z ceny plnění, za každý započatý den prodlení. Podle článku VII odst. 1 smlouvy je v případě nedodržení sjednaného termínu dílčího plnění prokazatelně z viny zhotovitele objednatel oprávněn účtovat zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,05% z ceny jednotlivého dílčího plnění, za každý započatý den prodlení. O tom, že žalobce plnil řádně a včas a že mu vznikl nárok na zaplacení ceny díla ke dni uvedenému ve faktuře, nebylo mezi účastníky sporu, stejně jako o tom, že žalovaná uhradila fakturovanou částku až dne [datum].

4. Po právním posouzení uvedených skutkových zjištění soud prvního stupně s poukazem na ustanovení § 1970 o. z. uzavřel, pokud jde o základ nároku, že žalobci přísluší nárok na zaplacení sjednaného úroku z prodlení, avšak jen z částky celkové smluvní ceny díla ve výši [částka], tj. nezahrnující DPH, neboť smluvní ujednání týkající se ceny plnění pro výpočet úroku z prodlení DPH nezmiňuje. S obrannou argumentací žalované prosazující názor, že žalobce nemá na smluvní úrok z prodlení nárok vůbec, se soud prvního stupně vypořádal poukazem na ustanovení § [číslo] odst. 1 a § 574 o. z., jež citoval a zdůraznil, že sazba úroku není tak vysoká, aby odporovala dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 o. z. Podle soudu prvního stupně bylo vůlí smluvních stran, jaký poměr sankcí mezi sebou zvolí, což také učinily. Současně soud prvního stupně vyslovil předpoklad, že výše smluvního úroku z prodlení byla stanovena i z důvodu delší doby splatnosti ceny díla, činící 70 dní. Druhotné platební neschopnosti žalované, jež měla podle jejího tvrzení prodlení zapříčinit, soud prvního stupně nepřiznal význam.

5. K výši nároku pak soud prvního stupně uvedl, že úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 0,2% denně z částky [částka] činí [částka]. Žalovaná uhradila na úroku z prodlení částku [částka] Smluvní úrok z prodlení činí za období od [datum] do [datum] částku [částka] Smluvní úrok z prodlení činí za období od [datum] do [datum] částku [částka]. Žalobce požadoval smluvní úrok z prodlení za období až od [datum]. Na smluvní úrok z prodlení za toto období žalovaná uhradila částku [částka] ([částka] – [částka]). Dlužná částka na smluvním úroku z prodlení tudíž podle soudu prvního stupně činí [částka] ([částka] – [částka]).

6. Z vyložených důvodů soud prvního stupně žalobě vyhověl jen ohledně částky uvedené ve výroku I jeho rozsudku, ve zbytku ji zamítl (označuje jak nadbytečně, tak chybně ve výroku II zamítaný úrok jako úrok„ zákonný“) a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalobce uspěl z 81% předmětu řízení, proto mu přísluší 62% z jím jedině požadovaného nákladu řízení, odpovídajícího zaplacenému soudnímu poplatku za žalobu ve výši [částka].

7. Žalovaná napadla rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé a výslovně též ve výroku o náhradě nákladů řízení (aniž by však vůči němu formulovala jakékoliv odvolací námitky) včasným a přípustným odvoláním. Vytkla napadenému rozsudku nesprávné právní posouzení věci, nesouhlasíc s jím provedeným výkladem smlouvy o dílo jako určité, pokud jde o nárok na smluvní úrok z prodlení, stejně jako se závěrem o souladu tohoto nároku s dobrými mravy.„ Cena plnění“, která má být podle smlouvy výpočtovým základem úroku z prodlení, není podle žalované v textu smlouvy o dílo jednoznačně a určitě definována. Není zřejmé, zda se touto cenou rozumí dlužná částka, celková cena za provedení díla podle článku III smlouvy o dílo, nebo jedna z maximálních cen za provedení díla ve vztahu k příslušné etapě uvedená tamtéž. Soud prvního stupně podle žalované pochybil, pokud věc takto neposoudil. Bez ohledu na to žalovaná nadále považuje výši sazby smluvního úroku z prodlení (0,2% denně) za excesivně vysokou, zjevně rozpornou s dobrými mravy, činící ujednání o smluvním úroku z prodlení absolutně neplatným, a to s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem věci, z nichž zdůraznila: i) neexistenci rozumně očekávatelných škod (rizik) z titulu prodlení se zaplacením na straně žalobce, již s ohledem na jeho bezmála třičtvrtěmiliardový roční obrat, ii) neopodstatněnost intenzity sankční (motivačně-odstrašující) složky smluvního úroku z prodlení, iii) skutečnost, že žalovaná nebyla schopna ovlivnit prodlení, neboť zaplacení ceny za dílo bylo přímo závislé na zaplacení projektu technického zhodnocení výcvikového trenažéru [anonymizováno] ze strany [země] – Ministerstva obrany, v rámci kterého bylo dílo od žalobce poptáno, o čemž žalobce věděl, iv) nevyváženost sankcí obsažených ve smlouvě o dílo (0,2% denně smluvního úroku proti 0,05% denně smluvní pokuty), v ) nepoměr majetkových poměrů účastníků (aktiva žalované ve výši [částka] proti aktivům žalobce ve výši [částka], z čehož žalovaná dovozuje, že žalobce je přibližně 1000x větší společností než žalovaná). Uvedené okolnosti soud prvního stupně podle žalované náležitě nezohlednil a do svého závěru o souladu nároku s dobrými mravy je nepromítl.

8. Proto žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobu zcela zamítne.

9. Žalobce s odvoláním nesouhlasil a navrhl, aby odvolací soud potvrdil napadený rozsudek jako věcně správný.

10. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalované a v jím vytyčených mezích (tj. ve vyhovujícím výroku o věci samé, a již proto rovněž v závislém výroku o nákladech řízení) napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a o. s. ř.), a neshledal odvolání opodstatněným.

11. Po přezkoumání napadeného rozsudku odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným a v postačujícím rozsahu učiněným skutkovým zjištěním, s nimiž se odvolací soud ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje, a nepochybil ani při jejich právním posouzení. Zejména s přihlédnutím k odvolacím námitkám žalované odvolací soud dodává ke správným důvodům napadeného rozsudku již jen následující.

12. Na ujednání v článku VII odst. 2 smlouvy, podle nějž je„ v případě prodlení objednatele s úhradou ceny zhotovitel oprávněn účtovat objednateli úrok z prodlení ve výši 0,2% z ceny plnění za každý započatý den prodlení“ nevidí ani odvolací soud nic neurčitého. Uvedené podle odvolacího soudu nelze vyložit jinak, než že zhotovitel má nárok na úrok z prodlení z dlužného (peněžního) plnění objednatele. Úmysl stran, podle nějž by mělo být výpočtovým základem cokoliv jiného, se ze smlouvy nepodává a žádná ze stran takový úmysl ostatně ani netvrdí. Absence pochybností samotné žalované, z čeho úrok z prodlení zaplatit, se ostatně podává již z toho, že jí dovozený zákonný úrok vypočetla právě z částky uvedené ve faktuře, s jejímž zaplacením byla v prodlení.

13. Zcela odmítnout je pak nutno úvahy žalované o nemravnosti úroku. V souzené věci nejde ani o vztah mezi spotřebiteli, ani o adhezní smlouvu či o ujednání„ ukryté“ pro žalovanou v žalobcových obchodních podmínkách. Proto by bylo možné dovodit na neplatnost ve smlouvě jasně prezentovaného a nepochybně oddělitelného ujednání o smluvním úroku jako nemravného jen v případě jeho skutečně zjevného rozporu s dobrými mravy (§ 588 obč. zák.). Takový skutečně flagrantní rozpor však soud prvního stupně správně neshledal a neshledává jej ani soud odvolací. Výše denní sazby úroku z prodlení se ani neblíží denním sazbám v rozpětí 0,5 – 1%, o jejichž nemravnosti je ustáleně judikováno (viz např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], a řada dalších v něm citovaných soudních rozhodnutí). Žalovaná svými námitkami nereflektuje zcela zásadní fakt, jímž je obchodní povaha vztahu mezi účastníky (profesionály), a mechanickým srovnáním výše sazeb jí tížícího úroku z prodlení a jí prospěšné smluvní pokuty přehlíží podstatnou výhodu, kterou se jí dostalo oproti obecným obchodním zvyklostem delší lhůtou splatnosti ceny díla (70 od vystavení faktury). Žalovaná je podnikatelem, a proto bylo na ní, aby v procesu uzavírání smlouvy uvážila, zda s přihlédnutím ke všem rizikům bude v této lhůtě schopna plnit. O tom, že by jí byly podmínky smlouvy, nota bene její uzavření vůbec, žalobcem snad vnuceny, nebylo zjištěno ničeho, žádný z účastníků nic takového ani netvrdil. Odpovědnost za prodlení je odpovědností objektivní, žalovanou prezentovaný věcný důvod prodlení, spočívající v nenaplněném očekávání, že jí bude její objednatel plnit dříve, je okolností, která by (i pokud by byla prokázána) nečinila žalovanou za prodlení neodpovědnou. Žalovanou akcentovaný nepoměr hospodářské síly obou účastníků, ústící v žalovanou sice nevyslovený, mezi řádky však předkládaný náhled, že dlužná částka představovala pro žalobce„ drobné“, nemění nic na tom, že i„ drobné“ se musí platit (pacta sunt servanda) a že právo na úrok z prodlení vzniká i v případě absence vzniku škody z důvodu prodlení.

14. Z vyložených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný (§ 219 o. s. ř.), a to jak v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé (když vyčíslení výše úroků nemá odvolací soud, stejně jako žalovaná v odvolání, co vytknout), tak v závislém výroku o nákladech řízení, na jehož odůvodnění postačí odkázat.

15. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario za situace, kdy se v odvolacím řízení plně úspěšný žalobce vzdal práva na náhradu jeho nákladů.