Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 13 CO 232/2021-319 ECLI:CZ:MSPH:2022:13.Co.232.2021.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací],

JUDr. Eliška Mrázková · Rozhodnutí ze dne 23. 9. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr Elišky Mrázkové a soudců JUDr. Pavla Vlachy a JUDr. Čestmíra Slaného v právní věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]

bytem [adresa]

zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

bytem [adresa]

zastoupený advokátem [titul]. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o nahrazení projevu vůle,

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací],


I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku [částka] k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o nahrazení souhlasu žalovaného s dodatečným provedením stavby – rozšíření užitné a obytné plochy původního ateliéru (jedna obytná [anonymizováno] + [anonymizováno]) v 5. nadzemním podlaží a půdním prostoru bytového objektu [adresa][obec a číslo][část obce], ulice [ulice a číslo], a to v řízení vedeném Odborem výstavby [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo] pod čj.: [anonymizováno] [rok] [spisová značka]. Žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného [titul] [jméno] [příjmení].

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení shora uvedeného souhlasu s tím, že v minulosti spolu se svým manželem, jejím právním předchůdcem, zbudovala v domě v devadesátých letech minulého století půdní vestavbu, resp. rozšíření původního atelieru bez stavebního povolení, žalovaný nesouhlasí s tím, aby tato vestavba byla dodatečně povolena s následně kolaudována. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně je čtvrtinovou spoluvlastnicí nemovitosti, žalovaný polovičním spoluvlastníkem, dalšími spoluvlastníky jsou [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], každý 1/8. V minulosti byla manželem žalobkyně provedena vestavba bez stavebního povolení. V roce [rok] zahájil žalovaný u [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] řízení o odstranění stavby, žalobkyně naopak zahájila řízení o dodatečné povolení stavby. Žalovaný však s dodatečnou kolaudací nedal souhlas.

3. Soud prvního stupně rozhodoval ve věci již podruhé, když v minulosti žalobu zamítl z toho důvodu, že v daném případě jde o změnu podstaty společné věci, a za této situace nelze nahradit souhlas spoluvlastníka, ale je třeba předchozí dohody spoluvlastníků se změnou této podstaty společné věci, tuto dohodu však žalobkyně v řízení neprokázala, proto není možné žalobě vyhovět. Tento rozsudek byl odvolacím soudem zrušen pro nepřezkoumatelnost a nedostatek důvodů. Odvolací soud uvedl, že závěr soudu je předčasný a nepodložený, když neprovedl důkazy navrhované žalobkyní k prokázání dohody spoluvlastníků.

4. Soud prvního stupně tedy provedl v dalším řízení výslechy svědků a opět uzavřel, že dohoda spoluvlastníků prokázána nebyla. Bylo sice prokázána, že další spoluvlastnice MUDr. [jméno] [příjmení] v rozhodné době s vestavbou a tedy změnou podstaty společné věci souhlasila, tento souhlas, resp. dohoda spoluvlastníků již nebyla prokázána ohledně další spoluvlastnice [jméno] [jméno] [příjmení], která následně svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti prodala žalovanému a jeho otci. Výpovědí svědků bylo prokázáno, že tu zajímaly především finanční záležitosti týkající se domu a pokud si s manželem žalobkyně, který byl spoluvlastníkem domu v rozhodné době ohledně finančních záležitostí dopisovala, lze se domnívat, že by trvala na uzavření dohody o půdní vestavbě, což se nestalo. Pokud svědkyně [příjmení] uvedla, že proti vestavbě paní [příjmení] nic nenamítala, nebylo tím prokázáno, že by s ní souhlasila, nebo že by o ní vůbec věděla. Uzavření dohody tak ´prokázáno nebylo, proto soud žalobu s odkazem na příslušná ustanovení obč. zák. účinného v rozhodné době a judikaturu opět zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.

5. Proti rozsudku podala žalobkyně včas odvolání. Namítala, že dohoda spoluvlastníků ohledně půdní vestavby uzavřena byla, což bylo v řízení prokázáno. Ke stavebním úpravám došlo na základě ústní dohody tehdejších spoluvlastníků v roce [rok], dohoda byla jak s původní spoluvlastnicí paní [jméno][příjmení], tak s otcem žalovaného, který byl spoluvlastníkem v době realizace vestavby. Větší stavební úpravy byly jednoznačně s panem [příjmení] starším konzultovány, některé byly financovány ze společného účtu, když pokyny k proplácení jím byly rovněž spolupodepisovány. [ulice] úpravy probíhaly několik let, nikdy nebyl dán ze strany žádného spoluvlastníka jakýkoli podnět či stížnost správnímu orgánu. Existenci dohody potom prokazuje i řada listinných důkazů, které žalobkyně v průběhu řízení předložila. S poukazem na komentář k občanskému zákoníku uvedla, že k uzavření dohody postačí její ústní forma, či konkludentní uzavření, což minimálně prokázáno bylo. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek změnil a žalobě vyhověl.

6. Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku jako věcně správného. S poukazem na výpovědi svědků, které citoval, uvedl, že uzavření dohody původních spoluvlastníků prokázáno nebylo, žalobkyně podle jeho názoru v průběhu sporu účelově mění svá tvrzení. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, jejím manželem [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [jméno][příjmení] panovaly špatné vztahy, což bylo prokázáno, takže uzavření jakékoli ústní dohody je vyloučené. Podrobně se zabýval průběhem sporu a charakterem podstatné změny společné věci, přičemž nesouhlas některého ze spoluvlastníků nelze nahradit soudním rozhodnutím. Konečně uvedl, že pokud by bylo žalobě vyhověno, byla by poskytnuta ochrana svémocnému počínání, což je nepřípustné a odporující právním předpisům.

7. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a odst. 1, 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. Dokazování doplnil podle ust. § 213 o.s.ř.

8. Jak již uvedl odvolací soud ve svém kasačním rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v dané věci lze vyjít z toho, že právní předchůdce a manžel žalobkyně jako čtvrtinový spoluvlastník provedl rozsáhlou rekonstrukci, když původní atelier byl rozšířen o podkrovní prostory, takže měla vzniknout v podstatě mezonetová bytová jednotka, kterou rodina žalobkyně užívá. Rekonstrukce proběhla bez stavebního povolení a byt nebyl v minulosti kolaudován. Odvolací soud je stejně jako soud prvního stupně toho názoru, že tímto zásahem do nemovitosti rozsáhlou rekonstrukcí došlo k vnitřnímu uspořádání nemovitosti, která svým obsahem změnila rozsah a obsah podílového spoluvlastnictví, došlo ke změně podstaty věci, ke které je nutná dohoda všech spoluvlastníků, byť i dodatečná, a v takovém případě nelze nahradit souhlas spoluvlastníka s takovou změnou soudním rozhodnutím. Tento názor vyplývá z konstantní judikatury, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] a řady dalších.

9. Žalobkyně však v řízení tvrdila, dohoda o změně podstaty společné věci byla uzavřena v roce [rok] tehdejšími spoluvlastníky konkludentně, rekonstrukce probíhala při vědomí a za souhlasu všech spoluvlastníků, ať již za souhlasu [jméno] [jméno][příjmení], či žalovaného a jeho otce, kteří se stali namísto ní spoluvlastníky právě v roce [rok].

10. Odvolací soud provedl důkaz listinami, a to kupní smlouvou ze dne [datum], kterou původní spoluvlastnice paní [jméno] [jméno] [příjmení] prodala svůj 1/2 podíl na nemovitosti [jméno] [příjmení], otci žalovaného, a žalovanému. Ze smlouvy o úpravě interiéru uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] servis [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že na základě této smlouvy v termínu 1.7.- [datum] byly provedeny interiérové práce na půdě domu (půdní vestavba), za které byla dne [datum] vystavena faktura. Dále bylo zjištěno, že ve stejné době probíhaly v domě další práce, a to oprava střechy domu, tyto práce byly ohlášeny stavebnímu úřadu dne [datum], ohlášení je podepsáno [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], práce opět provedl [jméno] [příjmení].

11. Odvolací soud dále provedl opětovný výslech svědků [jméno] [příjmení], MUDr. [jméno] [příjmení] (spoluvlastníků nemovitosti v rozhodné době), a [jméno] [příjmení], nájemce bytu v domě.

12. Svědek [příjmení] uvedl, že půdní vestavba se prováděla pro nedostatek bytových prostor pro potřeby rodiny svědka, vestavbu prováděl pan [příjmení]. [příjmení] tak byla upravena k bydlení, polovinu nemovitosti spravoval i za syna pan [příjmení] starší, s ním se dalo o všem mluvit, žalovaný do chodu domu nijak nezasahoval, takto bylo zvykem, i když v rozhodné době v domě bydlel. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že dohoda v rodině byla taková, že dům bude spravovat [příjmení] [příjmení], původně bydlel v [obec] a z důvodu správy domu byl nucen se přestěhovat a usadit v domě. Proto probíhala rekonstrukce půdního prostoru. Svědkyně dala bratrovi ([jméno] [anonymizováno]) generální plnou moc, měl její plnou důvěru a dále se o věci nezajímala. Žalovaného a jeho otce viděla svědkyně jen dvakrát, když se dělala podpisová práva, jinak se s nimi nesetkala, od bratra ví, že s panem [příjmení] starším byla vždy možná dohoda.

13. Svědek [příjmení] vypověděl, že v domě bydlel od roku [rok] do roku [rok]. Se starším panem [příjmení] byl v přátelském vztahu, navštěvovali se a od něj věděl, co se v domě děje. Na stavební práce si svědek dobře pamatuje, protože v jejich důsledku v bytě praskaly zdi, že se v domě staví, věděl celý dům. [ulice] práce podle svědka neprobíhaly na základě dohody, pan [příjmení] svědkovi říkal, že se stavebními úpravami nesouhlasí, svědek je přesvědčen o tom, že stavba probíhala proti vůli pana [příjmení] seniora. Svědek neví, jak se k celé věci stavěl žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zpochybnila výpověď svědka [příjmení] s tím, že vypovídal v rozporu s tím, co uváděl před soudem prvního stupně, odvolací soud ještě zopakoval tuto výpověď (jednání konané dne [datum], č.l. 237 spisu) a zjistil, že svědek vypovídal tak, že si pamatuje, že po nastěhování manžela žalobkyně a žalobkyně do domu docházelo k rozporům, svědek neví, čeho se týkaly, protože u toho nebyl. Podle jeho názoru však šlo o přestavbu, protože původně byla v domě půda, která se předělávala, potíže to dělalo i svědkovi, protože bydlel pod prostory. Rozpory určitě byly, protože se přenášely i na svědka. Kdyby došlo k dohodě spoluvlastníků o tom, že bude v domě probíhat přestavba, svědek by o tom věděl. Což by se dověděl od pana [jméno] [příjmení], neboť byli kamarádi. Mluvili o všem možném, tak by mu určitě řekl i o tom, že se nad bytem svědka budou dělat stavební práce. Odvolací soud v kontextu obou výpovědí žádné rozpory nespatřuje, naopak svědek vypovídal v obou případech velmi obdobně

14. Sám žalovaný potom uvedl, že v rozhodné době provozoval s otcem samoobsluhu, kde se zdržoval celý den, o záležitosti domu se staral jeho otec.

15. Na základě zjištění soudu prvního stupně a dokazování doplněného v odvolacím řízení lze uzavřít krom již shora uvedeného, že předmětná půdní vestavba proběhla v létě [rok], tedy v době, kdy spoluvlastníky nemovitosti byli [příjmení] [příjmení] (manžel žalobkyně) z ¼, MUDr. [jméno] [příjmení] z ¼, otec žalovaného [jméno] [příjmení] z ¼ a žalovaný z ¼. Ve stejném období probíhala v domě i oprava střechy, tato stavební činnost byla řádně ohlášená stavebnímu úřadu s podpisem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří v té době nemovitost spravovali.

16. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. U sporných řízení má účastník povinnost tvrzení, tj. je povinen tvrdit rozhodné skutečnosti, a povinnost důkazní, tj. má povinnost označit ke svým tvrzením důkazy. Účastník odpovídá za to, že prostřednictvím jím nabídnutých důkazů, budou jeho tvrzení prokázána, v opačném případě bude jeho návrh zamítnut, přičemž tento procesní důsledek se nazývá důkazní břemeno.

17. V dané věci je zásadní prokázání skutečnosti, že půdní vestavba v roce [rok] proběhla na základě dohody spoluvlastníků, ať již písemné, ústní či konkludentní. Vzhledem k tomu, že dodatečná dohoda uzavřena nebyla, bylo na žalobkyni, a jí tížilo důkazní břemeno, aby prokázala, že k uzavření takové dohody v roce [rok] došlo. Přes poučení odvolacím soudem podle ust. § 118a o.s.ř. žalobkyně důkazní břemeno neunesla, což nemohlo vést k jinému výsledku než k zamítnutí žaloby. Je tomu tak zejména s ohledem na svědeckou výpověď svědka [příjmení], který se k věci vyjádřil jednoznačně, přičemž není v příbuzenském poměru k účastníkům, na rozdíl od ostatních vyslechnutých svědků (svědek Širl byl původním vlastníkem a osobou, která nástavbu budovala, MUDr. [příjmení] je sestrou svědka [příjmení], která mu udělila plnou moc ke správě domu), a dále i ve světle listinných důkazů, kdy je zřejmé, že ve stejném období byla v létě [rok] provedena rekonstrukce střechy, kde postupovali spoluvlastníci ve shodě a řádně ve vztahu ke stavebnímu úřadu. Není tedy zřejmé, proč by tak nepostupovali i v případě rekonstrukce, která byla v podstatě přestavbou půdního prostoru, pokud by s touto rekonstrukcí souhlasili či jednali ve shodě.

18. Ze všech uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

19. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl i v této [anonymizováno] řízení plně úspěšný, proto mu náleží náhrada nákladů právního zastoupení za 4 úkony právní služby (vyjádření a účast u 3 ústních jednání odvolacího soudu) po [částka] (§ 7 a § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), dále 3 paušální náhrady po [částka] (§ 3 vyhl.) a 21% DPH, celkem přiznaných [částka].

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně rozhodujícího v této věci ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, avšak jen za splnění podmínek dle § 237 o. s. ř., tedy jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.