o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. února 2024, č.j. 10C 99/2020-524,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] spolu s 10% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení [částka] žalované k rukám jejího právního zástupce a [částka] České republice - - Obvodnímu soudu pro [adresa] (výroky II. a III.).

2. Na základě skutečností zjištěných provedeným dokazováním vzal za prokázáno, že žalobce je od roku 2003 výlučným vlastníkem pozemků [číslo]. [číslo]parc. [číslo] zapsaných na LV č. [hodnota] pro kat. území [jméno FO] u [adresa]. Mezi [název] jakožto prodávajícím a žalovanou coby kupující byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, jíž se prodávající zavázal převést na kupujícího vlastnické právo k nemovitostem (ve vlastnictví prodávajícího), a to se všemi právy, součástmi a příslušenstvím (tj. včetně ostatních částí majetku na pozemcích prodávajícího), za kupní cenu [částka]; podle čl. 4.1 za podmínky, že na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR bude rozhodnuto, že …veškeré nebo část ostatních částí majetku jsou samostatné věci a jako takové jsou způsobilé být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů, se smluvní strany dohodly a vzájemně si odsouhlasily, že okamžikem vydání rozhodnutí …se kupující stane vlastníkem těch vymezených částí ostatních částí majetku, které dle rozhodnutí …nejsou součástí pozemků, na kterých se nacházejí, ale jsou samostatné věci; ostatní části majetku jsou vymezeny v příloze č. [hodnota] smlouvy. Následně byl dne [datum] mezi kupujícím a prodávajícím uzavřen dodatek č. [hodnota] ke kupní smlouvě, podle kterého se čl. 3.2 smlouvy mění takto: „Prodávající tímto převádí a prodává nemovitosti, jak jsou specifikovány v čl. [právnická osoba] této smlouvy, a to se všemi právy a jejich součástmi a příslušenstvím (tj. včetně ostatních částí majetku na pozemcích prodávajícího specifikovaných v příloze 1 této smlouvy, která je nedílnou součástí této smlouvy) za dohodnutou kupní cenu rovnající se částce [částka]. Kupní smlouva ve znění dodatku č. [hodnota] byla schválena Ministerstvem financí schvalovací doložkou ze dne [datum]. Dne [datum] byla mezi [název] a žalovanou uzavřena dohoda o narovnání, v jejímž čl. 2 bylo konstatováno, že u smluvních stran existují pochybnosti, zda žalovaná je vlastníkem vzletové a přistávací dráhy v plném rozsahu, jak byla vymezena v původní kupní smlouvě; smluvní strany ve snaze odstranit pochybnosti uvedené v čl. 2.1 této dohody a za účelem vyloučení jakýchkoli budoucích sporů tímto narovnávají vzájemné vztahy týkající se vzletové a přistávací dráhy takto: (čl. 3.2) Ministerstvo obrany převádí na společnost [právnická osoba] vlastnické právo ke vzletové a přistávací dráze jako stavbě nezapisované do katastru nemovitostí se všemi jejími součástmi a příslušenstvím umístěné na (mimo jiné) pozemcích č.[číslo] - pojezdová a spojovací dráha, č.parc. [číslo] - - kanalizace a [číslo] - drenáže; dohoda bude zveřejněna v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv; dohoda nabývá platnosti dnem jejího podpisu poslední ze smluvních stran a účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv. Dohoda byla v registru smluv uveřejněna dne [datum]. Výzvou z [datum] žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky [částka] z titulu bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků za tři roky zpětně.

3. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně s odkazem na § 2991 odst. 1,2 a § 1903 odst. 1 o. z. neshledal žalobu důvodnou. Konstatoval, že žalobce v průběhu řízení důvody svého nároku opakovaně měnil, když v žalobě za důvod vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované uvedl, že žalovaná jeho pozemky užívá prostřednictvím společnosti [právnická osoba], avšak tato společnost je subjektem zcela odlišným od žalované, která tak co do tohoto tvrzeného důvodu není ve věci pasivně legitimována a žaloba proto měla být podána přímo proti [právnická osoba], když žalobce sám opakovaně předkládá důkazy, že pozemky jsou užívány touto společností. Pokud se žalobce snažil dovozovat, že žalovaná má s [právnická osoba] uzavřenu ohledně těchto pozemků nájemní smlouvu, což žalovaná negovala, pak vzhledem k tomu, že žalovaná není vlastníkem pozemků a není ani osobou jinak oprávněnou nájemní smlouvu uzavřít, jednalo by se o smlouvu absolutně neplatnou. Při ústním jednání konaném [datum] žalobce svá skutková tvrzení změnil a bezdůvodné obohacení požadoval za umístění staveb žalované na předmětných pozemcích. Na tomto ústním jednání bylo řízení podle § 118b o. s. ř. koncentrováno a žalobci byla poskytnuta 10tidenní lhůta k doplnění tvrzení a důkazů a tato koncentrační lhůta uplynula [datum]. Až po uplynutí koncentrační lhůty žalobce při ústním jednání konaném [datum] uvedl, že žalovaná předmětné pozemky užívá sama a v podání z [datum] pak uvedl, že žalovaná postavila či umožnila postavit oplocení okolo předmětných pozemků. Soud prvního stupně tak dovodil, že k tvrzením žalobce, že žalovaná předmětné pozemky užívá sama a že kolem nich postavila oplocení, není z důvodu nastalé koncentrace řízení přihlížet ani k nim provádět dokazování. Relevantním důvodem pro přiznání bezdůvodného obohacení by bylo vlastnictví staveb umístěných na pozemcích žalobce žalovanou, konkrétně vzletové a přistávací dráhy. Z kupní smlouvy ze [datum] a jejího dodatku z [datum] však vlastnictví k vzletové a přistávací dráze neplyne, když naopak z čl. 2.3 dodatku jednoznačně plyne, že předmětem převodu jsou a) nemovitosti specifikované v čl. [právnická osoba]. smlouvy, kde jsou však vypsány toliko pozemky odlišné od pozemků žalobce; b) ostatní části majetku na pozemcích prodávajícího, tedy nikoli na pozemcích třetích osob včetně žalobce. Sama kupní smlouva v tomto směru hovoří velmi vágně a není z ní zřejmé, jaké „ostatní části majetku“ mají být předmětem převodu a na jakých konkrétních pozemcích se mají nacházet, toto není specifikováno ani v příloze č. [hodnota] smlouvy. Lze předpokládat, že toto byl důvod uzavření dodatku ze dne [datum]. Jiné smlouvy podle sdělení Ministerstva obrany mezi ním a žalovanou uzavřeny nebyly. Byť žalovaná učinila během řízení v rámci nabídky smírného vyřešení sporu nesporným, že je vlastníkem vzletové a přistávací dráhy, z kupní smlouvy ze [datum] ve spojení s jejím dodatkem z [datum] takové vlastnictví neplyne. Soud prvního stupně dovodil, že pochybnosti o takovém převodu vlastnictví nebyly jen jeho strany, ale i ze strany účastníků kupní smlouvy, neboť [datum] byla mezi [název] a žalovanou uzavřena dohoda o narovnání, v jejímž čl. 2. bylo konstatováno, že u smluvních stran existují pochybnosti, zda žalovaná je vlastníkem vzletové a přistávací dráhy v plném rozsahu, jak byla vymezena v původní kupní smlouvě. V čl. 3.2 dohody pak bylo sjednáno, že [název] převádí na společnost [právnická osoba] vlastnické právo ke vzletové a přistávací dráze jako stavbě nezapisované do katastru nemovitostí se všemi jejími součástmi a příslušenstvím umístěné na (mimo jiné) pozemcích č.parc. [číslo] - pojezdová a spojovací dráha, .č.parc. [číslo] - - kanalizace a č.parc. [číslo] - drenáže. Dohoda nabývá platnosti dnem jejího podpisu poslední ze smluvních stran a účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, k čemuž došlo [datum]. Soud I. stupně tak uzavřel, že vlastnictví k vzletové a přistávací dráze včetně příslušenství přešlo na žalovanou nikoli na základě kupní smlouvy ze [datum], ale až na základě dohody z [datum]. Z jazykového výkladu zmíněné dohody je zřejmé, že se nejedná o konkretizaci původní kupní smlouvy, ale o nově konstituovaný převod vlastnického práva, o čemž svědčí i to, že dohoda podle jejího textu nabývá účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb. Přitom nelze připustit extenzivní výklad kupní smlouvy ze [datum] a dovozovat z ní konkludentní převod vlastnictví vzletové a přistávací dráhy na žalovanou, když smlouva i podle čl. 5 podléhá schválení Ministerstvem financí a nelze z ní tedy dovozovat změnu vlastnického práva, kterou neobsahuje. Protože se tedy žalovaná stala vlastníkem vzletové a přistávací dráhy s příslušenstvím k [datum] a tedy jejím vlastníkem období let 2017 - 2020, za které je žalobcem bezdůvodné obohacení požadováno, nebyla a na úkor žalobce se nijak neobohatila, soud prvního stupně žalobu zamítl. O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky navzájem rozhodl podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) a o nákladech státu (znalečné) rozhodl podle výsledku řízení (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).

4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas blanketní odvolání a v jeho obsáhlém dodatečném odůvodnění uvedl, že rozhodnutí považuje za právně a fakticky nesprávné, překvapivé, nesrozumitelné a nepřezkoumatelné. Vyjádřil své přesvědčení, že ač je třeba trvat na tom, aby soud každý důkazní prostředek řádně provedl, soud prvního stupně takto k jím navrhovaným důkazům nepřistupoval (zejména k předloženým situačním mapám, znaleckým posudkům, fotografiím, rozhodnutím soudů, protokolům a dalším listinám), když některé z nich neprovedl vůbec nebo neprovedl řádně. Na posledním jednání soud prvního stupně nejprve přistoupil k provedení důkazu dohodou o narovnání, následně přijal doplnění tvrzení a změnu žaloby a bez přerušení vyhlásil již předem připravený rozsudek ve věci. Takový procesní postup je přinejmenším vyvolávající pochyby a současně překvapivý, nesrozumitelný a nepřezkoumatelný. Uvedl, že v žádném ohledu nemůže souhlasit s tím, že dohoda o narovnání z [datum] může mít účinky, které soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku vzpomíná. Dohoda o narovnání z [datum] mezi Ministerstvem obrany a žalovanou se dotýká dotčených pozemků v jeho vlastnictví, když na pozemku č.parc. 138/25 je vedena kanalizace a na pozemku č.parc. 138/23 jsou drenáže, vše ve výlučném vlastnictví žalované jako samostatné nemovité věci způsobilé být předmětem právních jednání a vztahů. Uvedenými nemovitými věcmi a jejich ochrannými pásmy ve vlastnictví žalované jsou zatíženy celé jeho pozemky, což plyne i z dohody, která uvádí nemovité věci na celých pozemcích. Zrekapituloval, že je vlastníkem pozemků č.parc. 138/17, 138/18, 138/23, 138/24 a 138/25 v kat. území [jméno FO] u [adresa], zapsaných na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] a že v rámci předsoudního vyjednávání vedl s žalovanou obsáhlou emailovou komunikaci, avšak k uzavření nájemní smlouvy nedošlo z důvodu neshody na výši nájmu za užívání předmětných pozemků, neboť nabídka nájemného [částka] za 1 m2 pozemků pro něho nemohla být přijatelná. Žalovaná své pozemky (č.parc. 138/19, 138/22, 138/26, 138/28, 138/29 a další v kat. území [jméno FO]), nacházející se vedle žalobcových pozemků, užívá a dále pronajímá a učinila nesporným, že je vlastníkem vzletové a přistávací dráhy (zpevněných ploch/staveb/polygonu) včetně veškerého (i okem neviditelného, nacházejícího se pod povrchem) příslušenství a součástí. Ze str. 6 a 7 a příloh kupní smlouvy ze [datum] plyne, že ze strany [název] došlo k prodeji žalované cca 89 883 m2 výměr pozemkových parcel, ale toutéž kupní smlouvou došlo k prodeji více jak 97 000 m2 položek uvedených v její příloze a uvedený rozdíl tak značí, že došlo k prodeji položek nacházejících se mimo pozemky, které byly předmětem kupní smlouvy, a to zejména na jeho pozemcích. Z časových map plyne, že v r. 2012 došlo k oplocení pozemků žalobce a stavbě objektu a dráhy pro offroad na pozemku č.parc. [číslo], k čemuž přistoupila žalovaná jako nový vlastník vzletové a přistávací dráhy, čímž žalobci znemožnila přístup na jeho pozemky a jejich užívání žalobcem. I z čl. IV. nájemní smlouvy mezi žalobcem a Ministerstvem obrany z [datum] plyne, že si [název] jako provozovatel [právnická osoba] od něho pronajímalo vždy celé pozemky č.parc. [číslo], které byly vždy provozovatelem [právnická osoba] pronajaty tak, aby bylo možné letiště řádně provozovat. Nebylo a není tedy možné, aby jeden provozovatel letiště postupoval v rozporu s postupem předcházejícího provozovatele letiště a tvrdil něco úplně odlišného a odmítal, že jsou žalobcovy pozemky potřebné k činnosti žalované a že je žalovaná neužívá. Vzhledem k letištní ploše a stavbě letiště/přistávací a vzletové plochy se nejedná jen a pouze o okem viditelnou plochu, ale stavba letiště/přistávací a vzletové plochy stavebně zasahuje hluboko do ploch travnatých (např. odvodňovací drenáže a kanalizační stoky, na což odkazuje i Úřad pro civilní letectví v rozhodnutí č.j. [číslo]). Žalovaná byla opakovaně účastníkem mnoha soudních řízení ohledně [právnická osoba] (např. sp.zn. [spisová značka] Okresního soudu v [město]), kdy se vždy profilovala jako vlastník letiště a nemovité stavby letištní plochy, a to vše jako celku; nyní v rozporu s dobrými mravy a dobrou vírou účelově překrucuje svá předešlá vyjádření a tvrzení tak, aby se zbavila povinnosti k zaplacení bezdůvodného obohacení. Užívání celé výměry žalobcových pozemků žalovanou je podle jeho přesvědčení nezpochybnitelné, neboť se jedná o celý areál letiště (i když mobilně rozdělený), který je užíván jako celek. Zdůraznil, že se jedná o dvojí využití jeho pozemků žalovanou, a to jednak v areálu letiště, které je žalovanou užíváno v různých částech různými způsoby, konkrétně v části, kde se nachází jeho pozemky je vytvořen další areál, používaný krom k leteckým účelům také k provozování činnosti zážitkových a tréninkových jízd automobilů. Závěrem proto navrhl, aby byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení nebo aby byl změněn a žalobě bylo zcela vyhověno.

5. Žalovaná uvedla, že napadený rozsudek považuje za věcně správný a žalobcovo odvolání za nedůvodné. Poukázala na to, že konsistentně uváděla, že předmětné pozemky neužívá a ani ve sledovaném období neužívala. Žalobce sám má za to, že jeho pozemky jsou užívány společností [právnická osoba] a žaloba tak měla směřovat vůči jinému subjektu. Zmatečná je i žalobcova argumentace ohledně využití jeho pozemků pro provozování letiště i ohledně toho, že jsou jeho pozemky zasaženy ochrannými pásy letiště, s čímž nemá žalovaná žádnou spojitost, což uváděla, neboť není provozovatelem letiště [adresa] a proto také namítala nedostatek své pasivní věcné legitimace a na této námitce setrvává. Dále uvedla, že žalobce pojímá věc nejednoznačně; letitě [adresa] je na jiných pozemcích, než jsou žalobcovy a jediné, co má žalovaná společné s provozováním letiště [adresa] je to, že žalovaná vlastní některé pozemky v areálu letiště a za tyto pozemky, které se nachází úplně jinde, hradí jejím vlastníkům -pokud jsou užívány letištěm- náhrady za věcná břemena. Jiné vedené spory žalované se týkají zcela jiných skutečností než v tomto řízení. Společnost [právnická osoba] s ní nemá žádnou spojitost a základ nároku není nesporný. Navrhla, aby byl napadený rozsudek potvrzen.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a odvolání neshledal důvodným.

7. Soud prvního stupně vycházel při svém rozhodování z postačujících skutkových podkladů, správně zjistil skutkový stav věci, který nedoznal změn ani v odvolacím řízení a proto z něj vycházel i odvolací soud. Věc posoudil rovněž správně i po stránce právní.

8. Svůj zamítavý rozsudek soud prvního stupně založil na závěru, že vzhledem k nastalé koncentraci řízení by relevantním důvodem pro přiznání žalobcem požadovaného bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum] bylo vlastnictví staveb žalované umístěných na pozemcích žalobce, konkrétně vzletové a přistávací dráhy včetně příslušenství, jejíž vlastnictví však žalovaná nabyla nikoli na základě kupní smlouvy ze [datum], ale až na základě dohody o narovnání mezi ní a [název] ze dne [datum], která nabyla účinnosti uveřejněním v registru smluv [datum], tudíž jejím vlastníkem ve sledovaném časovém období nebyla a na úkor žalobce se tak nijak neobohatila. S tímto jeho závěrem se odvolací soud ztotožňuje. Předně soud prvního stupně důvodně nepřihlížel k tvrzením žalobce po nastalé koncentraci řízení (§ 118b odst. 1 o. s. ř.), že žalovaná předmětné pozemky užívá sama a že kolem nich postavila (umožnila postavit) oplocení, neboť s nimi žalobce pozdě. Narovnáním podle § 1903 o. z., kterým mohou strany řešit mezi nimi sporná nebo pochybná práva a povinnosti, vzniká zcela nový závazek, který nahrazuje závazek původní; to na rozdíl od modifikace, při které nedochází k zániku původního závazku, ale jen k jeho změně. Následkem dohody o narovnání je, že dosavadní nárok zaniká, neboť je nahrazen novým vymezením práv a povinností účastníků obsažených v dohodě. Dohoda o narovnání je samostatným právním titulem nově vzniklého závazku. Narovnání se může týkat jen některých vzájemných práv a povinností, ale také celého závazkového právního vztahu. Předmětem narovnání mohou být smluvní závazky, věcná práva, dědická práva, práva vzniklá z deliktu apod., přičemž důvod narovnání nemá právní význam. Z tohoto pohledu je tak závěr soudu prvního stupně o způsobu a okamžiku nabytí vlastnického práva vzletové, přistávací a pojížděcí dráhy žalovanou, prost pochybení, neboť teprve dohodou o narovnání z [datum] se odstranily pochybnosti o tom, co žalovaná do svého vlastnictví kupní smlouvou ze [datum] nabyla nebo nenabyla, novým jednoznačným vymezením toho, co Ministerstvo obrany na žalovanou převádí. Soud prvního stupně tudíž nepochybil, když žalobu jako nedůvodnou zamítl. Na věcné správnosti jeho rozhodnutí nemůže žalobcova odvolací argumentace ničeho změnit. Správně také soud prvního stupně rozhodl i o nákladech řízení.

9. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen, a to včetně akcesorických výroků o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky navzájem a o nákladech státu.

10.O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která měla úspěch i v této fázi řízení, byla přiznána náhrada nákladů sestávající z odměny advokáta [částka] za jeden úkon právní služby (účast při odvolacím jednání) podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., jedné paušální náhrady [částka] (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky) a z 21% náhrady za daň z přidané hodnoty v částce [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tj. celkem [částka].