o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku a v téže lhůtě žalobkyni k rukám jejího právního zástupce zaplatit na náhradě nákladů řízení [částka].

2. Při svém rozhodování vyšel z nesporných tvrzení účastníků, že žalovaný byl vlastníkem pozemků č.parc. [číslo], č.parc. [číslo], č.parc. [číslo], č.parc. [číslo] a že žalobkyně projevila zájem o odkoupení pozemků č.parc. [číslo], č.parc. [číslo], č.parc. [číslo] a [anonymizováno] pozemku č.parc. [číslo], ohledně něhož bylo nutné zpracovat oddělovací geometrický plán (žalobkyně měla zájem odkoupit celý tento soubor pozemků v souvislosti se zamýšleným developerským projektem). V souvislosti s tím uzavřeli účastníci [datum] rezervační smlouvu, kterou změnili dodatkem [číslo] ze [datum] tak, že rezervační lhůta je do [datum] a že do [datum], nedošlo k nabytí vlastnického práva k pozemkům žalobkyní, byť účastníci uzavřeli kupní smlouvu [datum]. V článku [číslo] rezervační smlouvy se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] a vrátit rezervační poplatek v plné výši do 7 dnů ode dne doručení výzvy žalobkyně žalovanému k zaplacení smluvní pokuty v případě, že a) výhradně z důvodu na straně žalovaného nebude žalobkyni umožněno uzavřít kupní smlouvu v rezervační lhůtě, b) žalovaný poruší jakýkoliv ze závazků stanovených v bodu 2.3 smlouvy /tj. mimo jiné nenabízet pozemky žádným jiným zájemcům, přijímat nabídky jiných zájemců na odkup/ a c) ukáží se jako nepravdivá prohlášení žalovaného uvedená v odst. 1.1 smlouvy, a to při hodnocení námitek žalovaného k rezervační smlouvě. Ohledně pozemku č.parc. [číslo] účastníci součástí rezervační smlouvy učinili přílohu [číslo] tj. rukou provedený zákres, jak by měl být pozemek č.parc. [číslo] rozdělený (vyjádřili svoji představu o dělení pozemku č.parc. [číslo]). To, že žalobkyně zakoupí pouze oddělenou část pozemku č.parc. [číslo] účastníci v rezervační smlouvě vyjádřili odkazem na rozdělovací geometrický plán, který bude nutné pro tento účel zpracovat. Ve vztahu k rozdělovacímu geometrickému plánu účastníci sjednali, že náklady na zajištění a vypracování rozdělovacího plánu uhradí žalobkyně. V rezervační smlouvě se účastníci nedohodli, že žalobkyně rozdělovací geometrický plán zajistí (jinak řečeno, žalobkyně se zavázala pouze k úhradě nákladů na vypracování rozdělovacího geometrického plánu, nezavázala se, že nechá zpracovat rozdělovací geometrický plán). Dále vzal z e-mailů ze [datum], [datum], [datum] a [datum], geometrického plánu na rozdělení pozemku č.parc. [číslo], který zpracoval Ing. [anonymizováno], že geometrický rozdělovací plán na rozdělení pozemku č.parc. [číslo] zajistil žalovaný u geodeta Ing. [anonymizováno] v době do [datum] (datum uvedené na rozdělovacím geometrickém plánu). Se zajištěním rozdělovacího geometrického plánu žalovaný započal po [datum], když žalobkyně žalovaného [datum] upozornila na nutnost nechat zpracovat rozdělovací geometrický plán do doby uzavření kupní smlouvy. K rozdělovacímu geometrickému plánu, který zpracoval Ing. [anonymizováno] [datum], dal katastrální úřad souhlas s očíslováním parcel. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], žádosti žalovaného z [datum] a dopisu z [datum] vzal za prokázané, že pro dělení pozemku č.parc. [číslo] bylo nutné rozhodnutí stavebního úřadu podle [ustanovení pr. předpisu], že žalovaný v roce [rok] a v roce [rok] (do [datum] do skončení rezervační lhůty) nepodal žádost o dělení pozemku č.parc. [číslo] (žádost o dělení pozemku žalovaný podal až [datum]; v dopisu z [datum] se stavební úřad zpětně vyjádřil ke geometrickému plánu Ing. [anonymizováno], že dělení pozemku č.parc. [číslo] by nebylo možné, když k nově vzniklému pozemku č.parc. [číslo] by nebyl zajištěn přístup z uličního prostranství.

3. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu soud I. stupně dovodil, že rezervační smlouva ve znění dodatku [číslo] byla uzavřena řádně, když účastníci mohli uzavřít rezervační smlouvu i ohledně nemovité věci, která vznikne v budoucnu a že žalovaný splnil z ní vyplývající povinnost zajistit zpracování rozdělovacího geometrického plánu. Dále dospěl k závěru, že pokud žalovaný do uplynutí rezervační lhůty [datum] nepodal žádost u stavebního úřadu na dělení pozemku parc. [číslo] podle [ustanovení pr. předpisu] (a podle jeho dikce tak mohl učinit pouze žalovaný/popř. žalobkyně na základě plné moci, kterou by jí žalovaný udělil, k čemuž v souzené věci nedošlo/), že žalovaný porušil rezervační smlouvu v tom ohledu, že neučinil vše, co bylo nutné ke vzniku nového pozemku, který by se stal předmětem (řádné) koupě (a to i za situace, kdy by se žalovaný na základě pouhé konsultace s pracovníkem stavebního úřadu do [datum] dozvěděl, že rozdělení dle geometrického plánu Ing. [anonymizováno] není možné. I přesto, že žalovaný nepodal u stavebního úřadu dle [ustanovení pr. předpisu] žádost o dělení pozemku č.parc. [číslo] (potažmo neexistoval souhlas stavebního úřadu s dělením pozemku č.parc. [číslo]), účastníci [datum] uzavřeli kupní smlouvu, kterou žalovaný žalobkyni prodal pozemky č.parc. [číslo], č.parc. [číslo], č.parc. [číslo] a část pozemku č.parc. [číslo] o výměře [výměra], který vznikl rozdělením původního pozemku č.parc. [číslo], dle geometrického plánu, který zhotovil Ing. [anonymizováno]. Ohledně pozemků č.parc. [číslo], č.parc. [číslo], č.parc.. [číslo] nic nebránilo k řádnému uzavření kupní smlouvy. Ohledně [anonymizováno] pozemku č.parc. [číslo], který žalobkyně chtěla koupit, nemohla žalobkyně (řádnou) kupní smlouvu uzavřít pro absenci souhlasu stavebního úřadu s dělením pozemku dle [ustanovení pr. předpisu] (a žádost mohl podat pouze žalovaný, popř. žalobkyně, pokud by jí žalovaný k tomu zmocnil). Pokud žalobkyně chtěla koupit celý soubor pozemků k naplnění svého developerského projektu, shledal smlouvu z [datum] za neplatnou jako celek (§ 576, § 580 o. z.). Pokud došlo k uzavření neplatné kupní smlouvy, dospěl k závěru, že žalovaný se žalobě neubránil námitkou, že v rezervační lhůtě do [datum] kupní smlouvu se žalobkyní uzavřel. Soud I. stupně tak uzavřel, že pokud žalovaný nepodal do skončení sjednané rezervační lhůty [datum] žádost u stavebního úřadu o dělení pozemku č.parc. [číslo] podle [ustanovení pr. předpisu], stíhá ho povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu (byly naplněny podmínky bodu [číslo] písm. a) rezervační smlouvy) při posouzení toho, že žalovaný se nemohl spolehnout na pouhé sdělení pracovníka stavebního úřadu při ústní konsultaci (pokud by k ní došlo do [číslo] [anonymizováno]) ohledně nemožnosti rozdělení pozemku č.parc. [číslo] podle geometrického plánu Ing. [příjmení]). Důvody ke snížení smluvní pokuty neshledal. Naproti tomu nebylo možno ani z výpovědi Ing. [příjmení] učinit závěr, že žalovaný do skončení rezervační lhůty [datum] jednal o kupní smlouvě, kterou [datum] uzavřel s [právnická osoba], jíž s právními účinky vkladu [datum] prodal pozemky č. parc. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] za [částka]. S odkazem na § 2048, § 2050 a § 2051 o. z. proto žalobě vyhověl a o nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

4. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včas blanketní odvolání a v jeho obsáhlém dodatečném odůvodnění s poukazem na § 6 o. s. ř., judikaturu (nálezy Ústavního soudu sp.zn. [ústavní nález], [ústavní nález] a rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]) a komentářovou literaturu soudu I. stupně vytýkal, že postupoval v rozporu se zásadou předvídatelnosti soudních rozhodnutí, když porušení jeho povinnosti spatřované v tom, že v rezervační lhůtě nepodal na stavební úřad žádost o dělení pozemku, v rámci jednání vůbec neposuzoval. Dále namítal nepřezkoumatelnost rozsudku, neboť nesplňuje náležitosti § 157 odst. 2 o. s. ř. a poukázal v této souvislosti na rozhodnutí Ústavního soudu (sp.zn. [ústavní nález], [ústavní nález]) a Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka], z nichž citoval. Rovněž namítal, že rozsudek je přepjatě formalistický, když je postaven toliko na úvaze, že žalovaný měl formálně podat žádost o rozdělení pozemku i přesto, že obě smluvní strany byly správním orgánem seznámeny s tím, že taková žádost bude pro rozpor s právními předpisy zamítnuta. Přitom to byl právě on, kdo jako laik navrhoval alternativní postup tak, aby došlo k naplnění účelu rezervační smlouvy. Žalobkyně ve vztahu k němu od počátku vystupovala jako profesionál ve výstavbě, což se mj. promítlo do rezervační smlouvy, kdy povinnost zajistit projektovou dokumentaci, posoudit právní a technickou stránku realizovatelnosti celého projektu a podání žádosti o vydání závazných stanovisek na sebe převzala žalobkyně. Tím, že se žalobkyně vůči žalovanému přihlásila k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dala najevo, že je schopna jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jejím povoláním, resp. stavem spojena. Podle § 5 odst. 1 o. z. jedná-li taková osoba bez odborné péče, jde to k její tíži. V čl. 1 rezervační smlouvy žalobkyně prohlásila, že je jí znám stav nemovitosti; tedy jak stav faktický, tak stav právní. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je profesionálem ve výstavbě, zatímco žalovaný je automechanik, byla to právě žalobkyně, kdo si měl být vědom nemožnosti dělení pozemku. Dovozoval, že soud I. stupně z provedených důkazů vyvozuje nesprávné závěry a provedené důkazy hodnotí zcela jednostranně a účelově, když opomíjí, že dělení pozemku způsobem sjednaným v rezervační smlouvě a dle geometrického plánu by stavební úřad neschválil. Referent stavebního úřadu Ing. [anonymizováno], který by o žádosti rozhodoval, sdělil toto stanovisko na společném jednání žalobkyni i žalovanému, který neměl důvod správnost stanoviska zpochybňovat a neřídit se jím, přičemž správnost stanoviska nezpochybňovala ani žalobkyně. Jím navrhovaný výslech Ing. [anonymizováno] soud I. stupně zamítl pro nadbytečnost. Názor soudu I. stupně, že se žalovaný nemohl spolehnout na pouhé sdělení pracovníka stavebního úřadu, nemůže obstát s ohledem na [ustanovení pr. předpisu] a v tomto směru poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. [číslo jednací], z něhož citoval. Odborné vyjádření, vyslovené úřední osobou při osobní konzultaci v rámci její působnosti. lze hodnotit jako úkon správního orgánu ve smyslu § 15 odst. 2 SpŘ se všemi z toho plynoucími důsledky a závěr soudu I. stupně, že vznik nároku žalobkyně na smluvní pokutu je odůvodněn tím, že žalovaný nepodal do konce rezervační lhůty ke stavebnímu úřadu žádost o dělení pozemku je absurdní a naplňuje znaky přepjatého formalismu a v této souvislosti připomenul nálezy Ústavního soudu sp.zn. [ústavní nález] a [ústavní nález]. V neposlední řadě žalovaný s poukazem na § 2048 o.z. a čl. 2 rezervační smlouvy namítal, že z odůvodnění rozsudku není zřejmé, kterou svoji smluvní povinnost měl porušit, když není rozvedeno, proč nepodání žádosti o rozdělení předmětného pozemku je soudem považováno za důvod výhradně na jeho straně, když ani podáním návrhu na rozdělení předmětného pozemku by nedošlo ke vzniku nového pozemku, který by se mohl stát předmětem (řádné) koupě. Přitom žalobkyně po něm podání takového návrhu nikdy nepožadovala. Úvaha soudu I. stupně, že pokud by žádost o rozdělení pozemku podal a ta byla následně zmítnuta, povinnost k zaplacení smluvní pokuty by jej nestíhala, není správná, když podle čl. 2 písm. a) rezervační smlouvy nebyl povinen učinit vše k uzavření kupní smlouvy. Nelze tedy uzavřít, že kupní smlouva nebyla (platně) uzavřena výhradně z důvodů na straně žalovaného. Konečně namítal vnitřní rozpornost odůvodnění rozsudku, když při stejném právním stavu soud hodnotí rezervační smlouvu jako platnou, protože část pozemku může vzniknout v budoucnu, avšak kupní smlouva na totožnou část pozemku je zcela neplatná pro údajný rozpor se zákonem. Své závěry soud postavil pouze na domněnkách, jež nemají oporu v provedeném dokazování a rozporuplné závěry ohledně platnosti, resp. neplatnosti smluv nijak nevysvětlil. Závěrem proto navrhl, aby byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že se žaloba zamítá, event. aby byl zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

5. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a odvolání neshledal důvodným.

7. Odvolací soud se ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně shrnutými v úvodu odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a pro stručnost a nadbytečnost je opakovat na tyto závěry odkazuje.

8. Námitka žalovaného, že soud I. stupně rozhodl v rozporu se zásadou předvídatelnosti soudních rozhodnutí, když porušení jeho povinnosti, že nepodal v rezervační lhůtě na stavební úřad žádost o dělení pozemku, v rámci jednání vůbec neposuzoval, nebyla shledána důvodnou. Porušení povinnosti žalovaného spočívající v nepodání návrhu na rozdělení pozemku k [anonymizováno] [obec a číslo] popsala žalobkyně již ve své žalobě a dokládala to odpovědí [anonymizováno] [obec a číslo] z [datum] na její žádost o poskytnutí informace podle [ustanovení pr. předpisu] Soud I. stupně se stran žádosti o dělení pozemku dotazoval na [anonymizováno] [obec a číslo] a písemnou odpovědí datovanou [datum] (č.l. 33) spolu s přílohami (žádost žalovaného o vyjádření k rozdělení pozemku z [datum] a odpověď [anonymizováno] [obec a číslo] z [datum], tj. již během probíhajícího řízení v této věci zahájeného [datum]) provedl důkaz při jednání konaném [datum], při němž soud účastníkům předestřel, že nebylo prokázáno podání žádosti žalovaným o souhlas s rozdělením pozemku podle [ustanovení pr. předpisu], oba účastníci se k tomu vyjadřovali a stejná otázka byla při zjišťování skutkového stavu řešena i při jednání konaném [datum]. Namítanou nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku odvolací soud neshledal, neboť rozsudek splňuje náležitosti kladené na něj ust. § 157 odst. 2 o. s. ř. a v jeho odůvodnění jsou uvedeny důvody, na nichž soud I. stupně své rozhodnutí založil a žalovanému jsou dostatečně seznatelné, aby proti nim brojil svým odvoláním a odvolacímu soudu odůvodnění rozsudku nebránilo zhodnotit jeho správnost. Přisvědčit nelze ani námitce odvolatele, že rozsudek je přepjatě formalistický, když ve správním řízení je tradiční a převládající zásada písemnosti a v případě osobního či jiného kontaktu mezi oprávněnou úřední osobou a účastníkem řízení musí být proveden alespoň písemný záznam či sepsán protokol. Odkaz žalovaného na § 4 odst. 2 a § 15 odst. 2 SpŘ je pak nepřípadný, neboť obě dopadají na dotčené osoby/účastníky správního řízení, jímž žalovaný nebyl. Pokud žalovaný namítal, že v odůvodnění rozsudku není nijak rozvedeno, proč nepodání žádosti o rozdělení předmětného pozemku je považováno za důvod výhradně na jeho straně, pak je namístě poznamenat, že rozhodnutí o dělení nebo zcelování pozemků může být vydáno pouze na základě žádosti, přičemž žadatelem v takovém řízení je výlučně vlastník pozemku, který má být rozdělen/zcelen, tj. v daném případě právě žalovaný ([ustanovení pr. předpisu].

9. Poněvadž žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající pro něj z bodu 2.3. rezervační smlouvy, tj. poskytnout zájemci/žalobkyni veškerou rozumně požadovanou součinnost k naplnění účelu (rezervační) smlouvy podle bodu 2.1., tedy aby nejpozději ve sjednané lhůtě mohla být uzavřena kupní smlouva, dospěl odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok na smluvní pokutu (bod [číslo] písm. b)) je po právu.

10. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle ¨ § 219 o. s. ř. potvrzen, a to včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

11. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla i v této fázi řízení plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů spočívající v odměně advokáta po [částka] za dva úkony právní služby (účast při odvolacích jednáních konaných [číslo] a [datum]) podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., dvou paušálních náhradách po [částka] (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky) a z náhrady za daň z přidané hodnoty v částce [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tj. celkem [částka].