o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu s 4% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 3,5% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 3,5% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 3,5% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s 10,25% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. Takto rozhodl o žalobě došlé soudu dne [datum] a doplněné podáním datovaným [datum], jíž se žalobkyně domáhala po žalované náhrady škody ve výši [částka] s příslušenstvím podle zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“).

2. Na základě skutečností zjištěných provedeným dokazováním vzal za prokázáno, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba] podáním ze dne [datum] a doručeným téhož dne požádala Ministerstvo spravedlnosti o předběžné projednání jejího nároku ve smyslu § 14 OdpŠk, načež [datum] uzavřela se [právnická osoba] s.r.o. smlouvu o postoupení pohledávky s předmětem nároku na náhradu škody nezpůsobené (správně způsobené - pozn. odvolacího soudu) nesprávným úředním postupem Obvodního soudu pro Prahu 1 v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka] v celkové výši [částka] s příslušenstvím. Dále vzal za prokázáno, že společnost [právnická osoba] podala u Obvodního soudu pro Prahu 1 proti žalovanému Národnímu divadlu žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Obvodní soud pro Prahu 1, u kterého byla věc vedena pod sp.zn. [spisová značka], dne [datum rozhodnutí] připustil změnu žaloby, a to o další žalovanou částku; celkem tak o zaplacení částky [částka]. Usnesením odvolacího soudu č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o vstupu společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] do řízení ve vztahu k částce [částka]. Podle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] [právnická osoba] jako postupitel postoupil postupníkovi [anonymizováno] [právnická osoba] pohledávku [částka] s příslušenstvím, [částka] s příslušenstvím, [částka], [částka] a [částka] s příslušenstvím. Dne [datum] podala [právnická osoba] s.r.o. soudu návrh na vstup společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] do řízení na místo dosavadní žalobkyně v rozsahu celé žalované částky, a to právě s ohledem na smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Dne [datum] učinila žalobkyně [právnická osoba] podání se sdělením insolvenčního správce, že dává souhlas, aby bylo v řízení pokračováno na straně žalobce s dlužníkem jako účastníkem řízení, přičemž z podání je zřejmé, že [datum] bylo zveřejněno rozhodnutí Krajského soudu v Brně o úpadku a prohlášení konkurzu na dlužníka [právnická osoba] Podáním ze dne [datum] požádala žalobkyně o pokračování v řízení a vzala zpět návrh na procesní nástupnictví a současně vzala zpět žalobu s odkazem rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]. Ve svém podání také uvedla, že smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla na straně dlužníka podepsána osobou neoprávněnou za dlužníka jednat a zavazovat jej. Žalované [anonymizováno] divadlo se zpětvzetím souhlasilo a navrhlo, aby žádnému z účastníku nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Obvodní soud pro Prahu 1 dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] rozhodl, že v řízení se pokračuje a pod výrokem II. ve vztahu mezi žalobcem a), tj. [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným, tj. [anonymizováno] divadlo se řízení zastavuje; ve vztahu k těmto účastníkům také rozhodl o nákladech řízení a o nákladech, které hradil stát. V řízení zůstala společnost [anonymizováno] [právnická osoba], která dne [datum] podala doplnění odvolání proti výše uvedenému usnesení, když samotné odvolání bylo učiněno podáním ze dne [datum] O odvolání rozhodl Městský soud v Praze usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým odvolání žalobkyně [příjmení] [právnická osoba] odmítl, neboť tato společnost není účastníkem řízení. Navíc vyslovil názor, že souhlasí s tím, že do doby rozhodnutí soudu o takovém návrhu může ten, kdo návrh podal, ho vzít zpět. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba] a prohlášením konkurzu přešla na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Návrh na zahájení insolvenčního řízení podal sám dlužník. Z konečné zprávy, která byla v souvislosti s tímto insolvenčním řízením vydána dne [datum] se podává, že byl zpeněžován majetek v podstatě ve výši [částka] a jedním z věřitelů úpadce bylo také [anonymizováno] divadlo, o jehož pohledávce bylo vedeno insolvenční řízení [spisová značka] [spisová značka]. Jedním z věřitelů byla také společnost [anonymizováno] [právnická osoba] Podle listiny ze dne [anonymizována dvě slova], kterou za [anonymizováno] divadlo právnímu zástupci žalobkyně zaslal právní zástupce Národního divadla, byly veškeré pohledávky dlužníka [anonymizováno] a Národního divadla vzájemně vypořádány v rámci insolvenčního řízení a insolvenční řízení bylo skončeno. Tyto pohledávky byly vypořádány v průběhu roku [rok], tedy veškeré vzájemné pohledávky mezi [právnická osoba] a Národním divadlem byly vypořádány a zanikly. V případě, že by společnost [anonymizováno] [právnická osoba], respektive [anonymizováno] podala žalobu na [anonymizováno] divadlo, sdělil právní zástupce Národního divadla, že bude vznášet námitku promlčení. Předžalobní výzva, o zaplacení částky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] došla Národnímu divadlu dne [datum].

3. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud I. stupně s odkazem na § 107a odst. 1,4 o. s. ř. a § 1, § 7 a § 13 odst. 1,2 OdpŠk k závěru, že nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí ani nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Rozhodnutí, kterým bylo zastaveno řízení ve vztahu k žalobkyni [právnická osoba] a Národnímu divadlu, nebylo pro nezákonnost zrušeno a není nesprávným úředním postupem, že Obvodní soud pro Prahu 1 nevydal usnesení o právním nástupnictví, nýbrž zastavil řízení z důvodu zpětvzetí žaloby, když takový postup připouští jak usnesení Městského soudu v Praze, které bylo v dané věci vydáno, tak rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], v jehož bodě 4 odst. 4 je uvedeno, že„ žalobce mohl vzít kdykoli zpět návrh na vydání rozhodnutí dle § 107a o. s. ř.“ a proto jestliže žalobkyně napadá právě tento postup, který je schválen Nejvyšším soudem ČR, nemůže být nesprávným úředním postupem. Pokud žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], v jehož závěru se výslovně uvádí, že úkony účastníků v řízení jsou procesními úkony a v procesním právu platí pro procesní úkony současně zásada„ co se stalo, nelze odestát“, tedy učiněné procesní úkony nelze v zásadě vzít zpět, tedy odstranit jejich nastalé procesní účinky na trvání a obsah procesního vztahu, pokud to právní úprava výslovně nepřipouští (jako např. u zpětvzetí žaloby, zpětvzetí odvolání atd.), pak uvedené rozhodnutí také řešilo případ zpětvzetí žaloby, nikoli zpětvzetí návrhu na záměnu účastníků a nedopadá tedy zcela na posuzovaný případ. Uzavřel tak, že žaloba není důvodná pro neexistenci odpovědnostního titulu a aniž se dále zabýval dalšími podmínkami odpovědnosti žalované za škodu, tj. vznikem škody a příčinnou souvislostí mezi vznikem škody a pochybením žalované, jako nedůvodnou žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas blanketní odvolání z důvodu nesprávného skutkového zjištění a nesprávného právního posouzení věci a v jeho dodatečném odůvodnění soudu I. stupně vytýkala, že nedostatečně a nesprávně posoudil právní otázku přípustnosti zpětvzetí návrhu účastníka řízení na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř., když dospěl k závěru, že nelze aplikovat názor Nejvyššího soudu ČR uvedený v rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] a nesprávně vycházel z názoru Nejvyššího soudu ČR uvedeného v rozhodnutí č.j. [číslo jednací], které se týkalo procesních úkonů účastníků insolvenčního řízení, zejména otázky platnosti smlouvy o převodu pohledávky a vzniku účastenství správce konkurzní podstaty, avšak netýkalo se právního posouzení oprávněnosti původního žalobce na zpětvzetí návrhu podle § 107a o. s. ř., neboť tato otázka nebyla předmětem právního posouzení Nejvyššího soudu ČR. Dovozovala, že soud I. stupně měl naopak vyjít z na posuzovaný případ plně aplikovatelného názoru Nejvyššího soudu ČR uvedeného v rozsudku sp.zn. [spisová značka], podle kterého„ učiněné procesní úkony nelze v zásadě vzít zpět, tedy odstranit jejich nastalé procesní účinky na trvání a obsah procesněprávního vztahu, pokud to právní úprava výslovně nepřipouští (jako je např. u zpětvzetí žaloby, zpětvzetí odvolání apod.) …“ a poukázala v tomto směru na obdobný a novější názor téhož soudu uvedený v rozhodnutí sp.zn. [spisová značka], z něhož citovala. V této souvislosti rovněž namítala, že soud I. stupně v odůvodnění svého rozhodnutí ani neuvádí konkrétní důvody, proč by nebylo možné názor Nejvyššího soudu ČR, obsažený v rozsudku sp.zn. [spisová značka], na projednávaný případ uplatnit a dodala, že návrh podle § 107a o. s. ř. je procesním úkonem žalobce a že procesní úkony, které lze vzít zpět, jsou v o. s. ř. výslovně uvedeny, přičemž zpětvzetí návrhu podle § 107a o. s. ř. není ex lege přípustné. Zákon tak neumožňuje, aby již učiněný procesní úkon spočívající ve zpětvzetí návrhu podle § 107a o. s. ř. byl vzat zpět, což chrání práva a dobrou víru přistoupivšího účastníka, který navíc s přistoupením již učinil souhlas. [jméno] procesního práva tím chrání hmotněprávního nabyvatele pohledávky, který pohledávku nabyl v dobré víře v pokračování v procesním postavení žalobce a v jejím soudním vymáhání. Nesprávným úředním postupem (připuštěním zpětvzetí učiněného návrhu podle § 107a o. s. ř.) soud zapříčinil, že žalobkyni po zastavení řízení zůstala promlčená pohledávka, ačkoliv žalobkyně splnila smlouvu o postoupení pohledávky a učinila veškeré nezbytné procesní úkony jakožto nový žalobce v rámci daného řízení v dobré víře, že svou pohledávku bude v řízení nadále vymáhat v procesním postavení žalobce. Závěrem proto navrhla, aby byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

5. Žalovaná souhlasila s napadeným rozsudkem i se závěry soudu I. stupně. Uvedla, že odvolání je opakováním argumentace žalobkyně, která již zazněla před soudem I. stupně a negací jeho závěrů. Zásadní otázkou je zde výklad § 107a o. s. ř. a zda lze učiněný úkon vzít zpět, přičemž podle jejího názoru tak učinil lze. I když občanský soudní řád mlčí, neznamená to, že takový návrh nelze vzít zpět. Tato otázka přitom byla vyřešena v předmětném nalézacím řízení a v tomto řízení by byla řešena znovu, což je nepřípustné. Navrhla, aby byl napadený rozsudek potvrzen.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a odvolání neshledal důvodným.

7. Zásadní procesní pochybení dosavadního řízení odvolací soud neshledal (§ 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř.). Neshledal ani, že by řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Soud I. stupně provedl dokazování v postačujícím rozsahu, správně zjistil skutkový stav, který nedoznal změn ani v odvolacím řízení a proto z něj vycházel i odvolací soud. V odůvodnění svého rozsudku soud I. stupně vyložil, které skutečnosti byly prokázány, o které důkazy opřel svá skutková zjištění i jakými úvahami se řídil (§ 157 odst. 2 o. s. ř.). Věc posoudil rovněž správně i po stránce právní.

8. Odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nastupuje při současném splnění tří podmínek, a to 1. nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, 2. vznik škody či nemajetkové újmy a 3. příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy (§ 1, § 5 OdpŠk). Existence těchto podmínek přitom musí být v soudním řízení bezpečně prokázána, nepostačuje pouhý pravděpodobnostní závěr o splnění některé z nich. Není-li splněna jedna z uvedených podmínek, nemusí se soud zabývat otázkou splnění ostatních podmínek. Soud I. stupně založil svůj zamítavý rozsudek na závěru, že nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí (§ 8 OdpŠk) ani nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu (§ 13 OdpŠk), s čímž se odvolací soud ztotožňuje. Ať už mělo či nemělo být v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp.zn. [spisová značka] rozhodnuto o návrhu [právnická osoba] /žalobkyně/ na vstup společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] do řízení na její místo a o zpětvzetí tohoto návrhu, je to konzumováno výsledkem onoho soudního řízení, když zde existuje pravomocné rozhodnutí o zastavení řízení v důsledku zpětvzetí žaloby, tj. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] -433. Případné chybné posouzení účastenství soudem nepředstavuje nesprávný úřední postup, neboť se projeví v rozhodnutí samém (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka]). Pro rozhodnutí v této věci je tudíž nevýznamná polemika stran výkladu ust. § 107a o. s. ř., tedy zda žalobce může svůj návrh na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř. vzít zpět či nikoliv. Bezvýznamné je i to, že společnost [anonymizováno] [právnická osoba] byla účastníkem posuzovaného řízení ohledně části žalované pohledávky ve výši [částka], když nárok týkající se této částky není předmětem tohoto řízení. Závěr soudu I. stupně o neexistenci odpovědnostního titulu, pro který žalobu jako nedůvodnou zamítl, je tak prost pochybení.

9. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen, a to včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která měla úspěch i v této fázi řízení, byla přiznána paušální náhrada [částka] za dva úkony, a sice příprava účasti na jednání a účast na jednání před odvolacím soudem (§ 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. b), c) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.).