[anonymizováno] [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] spolu s 9,75% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. Na základě skutečností zjištěných provedeným dokazováním vzal za prokázáno, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] [anonymizováno 6 slov], a to na dobu neurčitou, s počátkem [anonymizováno] od [datum], ve znění dodatku [číslo] z [datum]. Bylo sjednáno [anonymizováno] majetku na místě [anonymizováno], v rámci čehož bylo sjednáno živelní [anonymizováno]: požár, náraz, povodeň, vodovod, vichřice, sesuv a dále [anonymizována dvě slova] případ odcizení, vandalismu. Dále bylo sjednáno [anonymizováno] odpovědnosti za škodu, kde v článku III. bodě 1.1 bylo sjednáno [anonymizováno] odpovědnosti za škodu bez odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, s limitem pojistného plnění ve výši [částka] a spoluúčastí ve výši [částka]. K této smlouvě se vztahují Všeobecné pojistné podmínky [anonymizována dvě slova] majetku a odpovědnosti P [číslo], [účinnost] a Zvláštní pojistné podmínky [anonymizována dvě slova] odpovědnosti za škodu P [číslo], [účinnost] (dále též„ [anonymizováno]“), když podle článku I. bodu 5„ pouze je-li to ujednáno v pojistné smlouvě, [anonymizováno] se vztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku a za škodu způsobenou vadou vykonané práce, která se projeví po jejím předání“. Žalobkyně jako zhotovitel uzavřela s objednatelem [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o dílo číslo S [číslo] ve znění dodatků 1-3 [anonymizováno]„ kompletní realizaci (dodávka a montáž) areálových vodovodních a kanalizačních řadů, včetně poklopů, větracích hlavic, přípojek, včetně veškerých zemních prací, posypů a obsypů potrubí, napojení a propojení na stávající kanalizaci, zaslepení vodovodního řadu, včetně zkoušek těsnosti potrubí, tlakových zkoušek potrubí, proplachu a dezinfekce vodovodního potrubí, včetně zabezpečení konců potrubí…“ V článku [anonymizováno] smlouvy bylo ujednáno, že„ do doby předání díla objednateli nese zhotovitel nebezpečí škody na zhotovovaném díle, stejně tak i nebezpečí škody (ztráty) na veškerých materiálech, hmotách a zařízeních, které používá a použije k provedení díla. Zhotovitel nese i odpovědnost za škody způsobené jeho činností nebo činností jeho subdodavatelů na majetku objednatele a vlastníka stavby. Stejně tak zhotovitel odpovídá za všechny škody a úrazy vzniklé nebo související s prováděním díla způsobené jeho zaměstnanci, subdodavateli, a to jak osobám oprávněným zdržovat se v prostorách staveniště, tak i osobám třetím na stavbě nezúčastněným. Odpovědnost zhotovitele za škody se řídí obecně platnými právními předpisy“. Dne [datum] proběhla tlaková zkouška vodovodního potrubí na předmětné stavbě. Fakturou [číslo] ze dne [datum] [právnická osoba] vyfakturovala žalobkyni náhradu škody způsobenou žalobkyní na zakázce [anonymizována dvě slova] - [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v celkové výši [částka] dle přílohy - zjišťovacího protokolu. Z tohoto zjišťovacího protokolu byla zjištěna výše vyfakturovaných nákladů spojených se škodní událostí - narušením přípojky vody [anonymizováno] jednotku [anonymizováno] a následným narušením komunikací, konkrétně únik vody ve výši [částka] bez [anonymizováno]. Údaje obsažené ve zjišťovacím protokolu vycházely z faktur vystavených společnostmi [příjmení], [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova], [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] [právnická osoba], společnosti [právnická osoba] Tato faktura byla uhrazena jednostranným zápočtem žalované z [datum] a [datum]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] posoudila ve vyjádření ze [datum] materiál v podloží komunikace po havárii vodovodu a uzavřela, že poškození a propad komunikace je ovlivněn dotováním vody do podloží, tedy havárii na vodovodní přípojce. Dne [datum] [právnická osoba] vydala dodatek k podloží komunikace po havárii vodovodu s tím, že poškození nebylo způsobeno sesedáním nebo sesouváním půdy, erozí, průmyslovým odstřelem nebo v důsledku poddolování. [právnická osoba] vydala dne [datum] prohlášení o tom, že veškeré práce nad zásypy vodovodu a kanalizace [anonymizováno] jejich [anonymizováno] zajišťoval jiný poddodavatel, který provedl kompletní dodávku [anonymizováno] vč. stabilizace vrchní vrstvy podloží a kompletní konstrukci vozovky, škoda vznikla především na dávce, kterou nerealizovala žalobkyně. Dopisem z [datum] žalovaná oznámila žalobkyni, že škodná událost bude ukončena bez výplaty pojistného plnění. Z počátku argumentovala výlukou z [anonymizováno] týkající se škody způsobené sesedáním nebo sesouváním půdy (do podání žaloby), dále argumentovala tím, že bylo sjednáno [anonymizováno] obecné odpovědnosti bez odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku (vadně provedenou prací) s tím, že žalobkyně jako zhotovitel byla povinna nést náklady na opravu díla tak, aby splnila svou povinnost ze závazkového vztahu, tedy dílo dokončit a řádně předat objednateli (sdělovací dopisy z [datum] a [datum]). Žalobkyně komunikovala s žalovanou ohledně předmětné škodní události dopisy ze [datum], [datum], [datum] a [datum].

3. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu neshledal soud I. stupně s odkazem na § 1721 a § 1723 odst. 1 o. z. žalobu důvodnou. Žalobkyně měla sjednáno [anonymizováno] odpovědnosti za škodu bez odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Podle článku I. odst. 5 [anonymizováno] se [anonymizováno] vztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku a za škodu způsobenou vadou vykonané práce, která se projeví po jejím předání pouze tehdy, je-li to v pojistné smlouvě ujednáno, což v tomto případě nebylo. Pokud je v pojistné smlouvě uveden pojem„ odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku“, je pod to zahrnuta i„ odpovědnost za škodu způsobenou vadou vykonané práce“. Jelikož se žalobkyně v čl. 2 smlouvy o dílo zavázala, že„ na svůj náklad a nebezpečí dodá veškeré materiály dodávky a provede práce a výkony přímo související s řádným a včasným zhotovením a zprovozněním díla a provede veškeré potřebné vedlejší, pomocné a dodatečné činnosti a práce, i když tyto nejsou obsaženy v podkladech, které předal objednatel zhotoviteli v souvislosti s plněním této smlouvy, ani výslovně nejsou uvedeny v přílohách této smlouvy“, a podle čl. 7 smlouvy„ do doby předání díla objednateli nese zhotovitel nebezpečí škody na zhotoveném díle, stejně tak i nebezpečí škody (ztráty) na veškerých materiálech, hmotách a zařízeních, které používá a použije k provedení díla. Zhotovitel nese i odpovědnost za škody způsobené jeho činností nebo činností jeho subdodavatelů na majetku objednatele a vlastníka stavby…“, je podle soudu prvního stupně zřejmé, že se žalobkyně zavázala smlouvou o dílo toto dílo řádně dokončit, a proto veškeré činnosti související s opravou vady - vadného sváru, tj. náklady spojené s touto opravou (nejenom opravou samotného sváru), ale i oprava komunikací, koordinace prací, přejezdové plochy, geotechnik a oprava [anonymizováno] jdou k její tíži jako zhotovitele z této smlouvy o dílo. Podle ustálené judikatury (rozsudky Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]) má plnění ze závazkového vztahu přednost před občanskoprávní odpovědností za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti. Soud prvního stupně tak uzavřel, tak, že náklady, které jsou předmětem žaloby, byla tedy žalobkyně povinna uhradit, a to proto, aby splnila závazek z předmětné smlouvy o dílo, tedy dílo řádně dokončit. Protože tak není dán nárok na pojistné plnění, nezabýval se výší škody a žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, ve kterém uvedla, že soud I. stupně provedl veškeré důkazy, ale naprosto překvapivě přistoupil v závěru na argumentaci žalované a zaujal nesprávné právní stanovisko, které opřel i o nesouvisející judikaturu, jež se předmětné situace netýká a řeší naprosto jiné právní otázky a skutkově odlišné případy. Nicméně citovaným rozsudkům nelze upřít jednoho společného jmenovatele, a to závěr, že pokud je prvotním právním důvodem vzniku povinnosti k plnění smluvní ujednání, nelze použít ustanovení o náhradě škody. S rozsudky se žalobkyně zcela ztotožňuje, nicméně jednak se jednalo o úplně odlišné skutkové skutečnosti, ale zejména o jinou právní situaci. Předně je zapotřebí - pokračovala žalobkyně dále - zabývat se člínkem 7.5. smlouvy o dílo, který mj. stanoví, že zhotovitel v rámci provádění díla odpovídá za škodu i na majetku objednatele a vlastníka stavby. V daném případě se samozřejmě jedná o smluvní ujednání, které však vychází ze zákona právě ve vztahu k náhradě škody (újmy) s odkazem na občanský zákoník. Stále se však jedná o náhradu škody, a nikoliv o jiný právní důvod tak, jak tomu je v citovaných rozsudcích Nejvyššího soudu. Jinými slovy, náhrada škody vždy je a zůstane náhradou škody, bez ohledu na to, zda je zahrnuta do smluvních ujednání či nikoliv. Pokud by tato zmínka ve smlouvě nebyla, nemělo by to žádný význam, neboť žalobkyně jako zhotovitel by za způsobenou škodu odpovídala ze zákona. Smlouva stanoví, že se jedná o nárok na náhradu škody, a nikoliv z jiného právního titulu. Tedy fakticky i ze smluvních ujednání je zřejmé, že se nejedná o smluvní závazek, ale o náhradu škody, [anonymizováno] kterou byla právě žalobkyně pojištěna. Paradoxně se soud prvního stupbně v tomto směru vůbec nevypořádal a vypořádat se ani nemohl se skutečností, že na shodné stavbě a ze shodné smlouvy žalovaná plnila právě na náhradu škody způsobené na majetku třetí osoby v souvislosti s vadou vykonané práce, a to i přes smluvní ujednání k náhradě škody. Stejně tak soud neřešil, že odmítnutí plnění ze strany žalované mělo zcela jiné důvody, od kterých žalovaná v rámci řízení upustila. Judikatura Nejvyššího soudu se totiž vždy týká situace, kdy předmětem vzniku nároku byl závazkový smluvní vztah, a nikoliv obecná odpovědnost, ze které by se žalovaná mohla vyvinit. Lze konstatovat, že pokud by byl akceptován názor soudu prvního stupně, nemělo by fakticky význam pojišťovat se na náhradu škody, neboť pokud stavebník uzavírá smlouvu o dílo, téměř vždy je zde uvedeno, že zhotovitel odpovídá za náhradu škody, což samozřejmě vyplývá z obecných principů stanovených zákonem. S ohledem na skutečnost, že v daném případě byla naprosto bezpečně zjištěna výše škody včetně její úhrady započtením, že bylo prokázáno, že škoda vznikla na majetku třetí osoby a nikoliv na prováděném díle žalobkyní (zde resp. vznikla, ale není uplatňována) a že strany učinily nespornou otázku důvodu vzniku škody, tj. vadně provedenou práci, a konečně, že bylo prokázáno, že vada práce se projevila již před předáním díla, má žalobkyně za to, že odvolací soud může ve věci rozhodnout a není nutné vracet věc soudu I. stupně. Závěrem proto navrhla, aby byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že žalobě bude vyhověno, příp. aby byl zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

5. Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že pokud žalobkyně namítá, že uváděná judikatura řeší naprosto jiné právní otázky, je tato námitka nedůvodná, neboť z těchto rozsudků je patrno, že se jedná o zcela shodnou právní otázku a pokud namítá, že řeší skutkově odlišné případy, pochopitelně se nejedná o věci zcela skutkově shodné, nicméně ve všech případech se skutkově jedná o kolizi závazkového vztahu vůči občanskoprávní odpovědnosti za škodu a v této souvislosti citovala z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Je proto třeba položit si otázku, z jakého právního titulu by se poškozený domáhal plnění vůči žalobkyni. Nepochybně by se tak stalo na základě porušení smluvního závazku obsaženého ve smlouvě o dílo, nikoliv z titulu odpovědnosti za škodu ve smyslu § 420 obč. zák. Škodu způsobenou porušením závazkového právního vztahu založeného smlouvou, však nelze uplatňovat z titulu [anonymizováno] odpovědnosti za škodu. [anonymizováno] tento případ měla mít žalobkyně uzavřenu pojistnou smlouvu, která by se vztahovala na škodu vzniklou porušením závazku převzatého ze smlouvy o dílo. Navrhla, aby byl napadený rozsudek potvrzen.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a odvolání neshledal důvodným.

7. Zásadní procesní pochybení dosavadního řízení odvolací soud neshledal (§ 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř.). Neshledal ani, že by řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Soud I. stupně provedl dokazování v postačujícím rozsahu, správně zjistil skutkový stav, který nedoznal změn ani v odvolacím řízení, a proto z něj vycházel i odvolací soud. V odůvodnění svého rozsudku soud I. stupně vyložil, které skutečnosti byly prokázány, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a i jakými úvahami se řídil (§ 157 odst. 2 o. s. ř.). Věc posoudil rovněž správně i po stránce právní a v souladu s judikaturou. Vzhledem k závazku žalobkyně vymezeném v bodě [anonymizováno] smlouvy o dílo č. S [číslo] a ujednání obsaženému v jejím bodě [anonymizováno], dále že k předání a převzetí díla došlo dne [datum] s vadou – zjištěnou již dne [datum], jakož i k obsahu pojistné smlouvy [číslo] ve znění dodatku [číslo] v níž bylo sjednáno [anonymizováno] odpovědnosti za škodu bez odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku a článku I. bodu 5 [anonymizováno], dospěl i odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně k závěru, že veškeré náklady spojené s opravou vadného sváru jdou k tíži žalobkyně coby zhotovitele díla z titulu smlouvy o dílo. Podle ustálené judikatury, na kterou soud I. stupně odkázal, má plnění ze závazkového vztahu přednost před občanskoprávní odpovědností za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti. Pokud tedy objednatel díla převzal dílo od žalobkyně s výhradou odstranění již zjištěné vady (poruchy vodovodní přípojky), k čemuž posléze – na náklad objednatele – došlo, je vynaložení těchto nákladů namísto zhotovitele subsumovatelné splnění jeho (tj. zhotovitelovy) smluvní povinnosti. Závěr soudu I. stupně, že nárok žalobkyně na pojistné plnění není dán, je tak prost pochybení a odvolací argumentace žalobkyně nebyla s to otřást věcnou správností napadeného rozsudku.

8. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen, a to včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

9. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která měla úspěch i v této fázi řízení, byla přiznána náhrada nákladů spočívající v odměně advokáta za dva úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání) po [částka] podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6, § [anonymizováno] odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) a k) vyhl. č. 177/1996 Sb., dvou paušálních náhradách po [částka] (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky), v náhradě za promeškaný čas v délce [anonymizováno] půlhodin po [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 cit. vyhlášky), v jízdném [obec] - [obec] a zpět (celkem [anonymizováno] km) [značka automobilu], [anonymizována dvě slova] [číslo], při spotřebě [anonymizováno] l [číslo] km a ceně motorové nafty [částka], tj. [částka] podle § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhl. č. 511/2021 Sb. a v 21% náhradě za dan z přidané hodnoty v částce [částka], tj. celkem [částka].