o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl návrh, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] spolu s 10% p.a. úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Na základě skutečností zjištěných provedeným dokazováním vzal za prokázáno, že v [anonymizováno] [rok] probíhala mezi žalobcem a žalovanou emailová komunikace týkající se objednávky zahradního domku o rozměrech 150cm x 150cm s plochou střechou a podlahou a zároveň jeho montáž s tím, že v rámci emailové komunikace byly dojednávány mezi účastníky podrobnosti objednávaného domku. V emailu ze [datum] žalovaná kromě jiného sdělovala žalobci, že jako podklad pod domek mají v současné době betonové dlaždice s tím, že domek by měl být i s montáží, povrchovou úpravou a střešní krytinou. Na tento email odpověděl žalobce tak, že podklad z betonových dlaždic je pro něho jako podklad pod domek dostačující a zároveň byla žalované zaslána cenová nabídka na zhotovení domku včetně jeho montáže, a to v celkové výši [částka], sestávající jednak z vyrobení vlastního domku v celkové výši [částka] včetně DPH, ceny za podlahu ve výši [částka] včetně DPH, montáže zahradního domku ve výši [částka] včetně DPH, nátěru zahradního domku ve výši [částka], PVC fólie světle šedé ve výši [částka] a dopravy ve výši [částka] včetně DPH. Žalovaná dle této cenové nabídky zahradní domek u žalobce objednala s tím, že žalobci na základě jím vystavené faktury č. [rok] uhradila zálohu ve výši [částka]. Na základě objednávky žalované byl žalobcem předmětný zahradní domek zhotoven, když na místě samém po sjednání termínu měla být provedena jeho montáž. Pracovníci žalobce se dostavili na místo samé, k faktické montáži zahradního domku však nedošlo s tím, že žalobce uváděl, že prostor pro umístění domku je nepřipravený, je zde nevhodný podklad (dlaždice nejsou v potřebném rozměru a rovněž nejsou v rovině) a rovněž uváděl, že na prostor, kde má být domek umístěn, zasahují větve tújí. K montáži domku tak nedošlo a žalobce si jej odvezl zpět do svého sídla. Následně v červnu a červenci [rok] probíhala mezi manželem žalované a žalobcem emailová komunikace týkající se možnosti dodání zahradního domku a jeho umístění na určené místo. Zároveň ze strany manžela žalované byly k žádosti žalobce tomuto zaslány fotografie týkající se prostoru pro umístění zahradního domku, a to včetně fotografií dlaždic, na které měl být zahradní domek položen. Na základě emailové komunikace pak nedošlo k dořešení objednávky s tím, že žalobce emailem z [datum] manželovi žalované sděloval, že po zaslání fotografií z místa usuzuje, že podklad pro domek není bohužel dostatečně připravený pro zahradní domek, když podklad musí být vyrovnaný do jedné roviny bez propadlých míst. Zároveň žalobce manžela žalované informoval o tom, že úpravy podkladu pod zahradní domek žalobce nedělá a žalovaná a její manžel si jej tak budou muset zajistit sami. Na tento email reagoval manžel žalované tak, že s ohledem na uvedené a neexistenci snahy žalobce posunout celou věc k řešení situace, žádá o vrácení zaplacené zálohy s tím, že v následujících dnech jej bude kontaktovat právní zástupce. dnem [datum] je datována Fakturou [číslo] vystavenou [datum] a znějící na částku [částka], žalobce žalované vyfakturoval náklady na nedodání jí objednaného zahradního domku o rozměrech 150cm x x 150cm za sjednanou cenu [částka] (bez montáže) s tím, že žalobce od této částky odečetl žalovanou uhrazenou zálohovou fakturu č. [rok] znějící na [částka].

3. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu soud I. stupně dovodil, že mezi účastníky byla prostřednictvím emailové komunikace uzavřena smlouva o dílo, jíž se účastníci dohodli na tom, že žalobce zhotoví pro žalovanou zahradní domek podle sjednané specifikace za dohodnutou cenu, jejíž součástí byla i montáž zahradního domku na místě samém (§ 2586 o. z.). Poněvadž žalovaná požadovala i montáž zahradního domku na místě samém, dotazovala se v rámci emailové komunikace i na to, zda jsou pro to betonové dlaždice vhodné a zda postačují, načež ji žalobce potvrdil, že podklad z betonových dlaždic je dostačující. Žalobce tak žalovanou ujistil, že jí uváděný podklad pod zahradní domek je postačující, aniž by ji např. vyzval, aby mu zaslala fotografie betonových dlaždic, na kterých má být zahradní domek postaven a bez toho, že by se byl podívat na místo samé, aby zjistil, zda je skutečně možné zahradní domek na betonové dlaždice postavit. Uzavřel tak, že žalobce jím tvrzené porušení smlouvy žalovanou, tj. nepřipravenost podkladu pro stavbu zahradního domku, neprokázal a nemůže se tak domáhat jím uplatněného nároku podle § 2613 o. z. z důvodu, že žalovaná znemožnila provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá. Pokud se totiž žalobce smluvně zavázal i k montáži zahradního domku, tedy jeho umístění dle dispozic žalované, měl ve smlouvě jednoznačně uvést, jaký konkrétní podklad je pro umístnění zahradního domku požadován a zároveň žalovanou upozornit na to, že pokud takový podklad připraven nebude, nemůže být montáž provedena anebo v případě, že odsouhlasil podklad pro umístění zahradního domku ve formě betonových dlaždic bez jakékoli bližší specifikace, měl se na místo samé buď jet podívat nebo požadovat minimálně fotodokumentaci, aby mohl posoudit, zda je možné zahradní domek na požadovaný prostor umístit. Žalobce jako profesionál v oboru však tímto způsobem nepostupoval, žalované v rámci emailové komunikace pouze potvrdil, že betonové dlaždice jsou pro umístění zahradního domku dostatečné a až následně, kdy měla být provedena vlastní montáž zahradního domku, poukazoval na nepřipravenost podkladu pro jeho montáž. Jako nedůvodnou proto žalobu zamítl, aniž by se zabýval tím, zda žalovaná od smlouvy platně odstoupila (ať z důvodu podle § 2002 či § 2627 o. z.), protože předmětem řízení byl pouze žalobcem uplatněný nárok podle § 2613 o. z., ale vzájemný návrh ani procesní obrana žalované spočívající v zápočtu obou pohledávek uplatněn nebyl. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání a namítal, že v řízení provedenými důkazy (zejména fotografiemi místa, na které měl být zahradní domek umístěn, výslechem jeho statutárního zástupce [jméno] [příjmení] a emailovou komunikací mezi stranami) bylo prokázáno, že žaloba byla podána důvodně. Z fotografií zahrady žalované, konkrétně místa, na které měl být dle požadavku žalované zahradní domek umístěn, je zcela zřejmé, že toto nebylo možné, a to minimálně z důvodu okolního porostu (túje), který zasahoval nad tento podklad a tedy zcela znemožňoval, aby byla montáž zahradního domku provedena přímo na tomto podkladu, příp. aby po jeho montáži provedené na jiném místě byl zahradní domek na tento podklad přesunut. Fotografie dále prokazují, že okolní porost (zeleň na zahradě - okrasné keře, záhony, stromek) rovněž znemožňuje přístup k tomuto podkladu z betonových dlaždic a tím i samotnou montáž či umístění zahradního domku po jeho montáži (prostor pro přístup byl o mnoho menším rozměru než samotný zahradní domek). Kromě toho je na nich zachycena rovněž nerovnost samotného povrchu (prohlubně), když tato skutečnost sama o sobě nevylučovala umístění zahradního domku na podklad (nerovnosti je možné řešit podložením domku), avšak s ohledem na lokaci betonových dlaždic v rohu zahrady obklopených plotem a porostem toto výrazně znesnadňovala, když podložení by bylo značně obtížné až nemožné. Soud I. stupně se však v odůvodnění rozsudku těmito důkazy a z nich vyplývajícími skutečnostmi vůbec nezabýval a při svém rozhodování k nim nepřihlédl i přes to, že jsou pro rozhodnutí zcela zásadní. Z výslechu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že žalobce nabídl žalované (resp. jejímu manželovi, který byl na místě přítomen) montáž zahradního domku na jiném místě než požadovaném s tím, že po úpravě podkladu a jeho okolí by bylo možné zahradní domek přemístit, což však manžel žalované odmítl, čímž mu byla montáž znemožněna. Rovněž tato skutečnost byla při rozhodování soudu I. stupně zcela opomenuta. S ohledem na skutečnost, že zahradní domek není pevně spojen se zemí a lze jej jednoduše přemístit z jednoho bodu do bodu druhého, lze za splnění povinnosti provést montáž považovat pouhé sestavení dílčích částí zahradního domku v jeden celek (a zároveň jeho dopravení do bydliště žalované, jak bylo dohodnuto). V návaznosti na to je proto přesvědčen, že ani nebyl povinen montáž tohoto zahradního domku provést přímo na podkladu určeném žalovanou, resp. jej po jeho montáži na toto místo přesunout, přičemž byl připraven tuto montáž provést na jiném místě než na požadovaném podkladu (přímo na trávě), avšak to mu bylo žalovanou (resp. jejím manželem) znemožněno. Emailovou komunikací mezi smluvními stranami (konkrétně emailem ze dne [datum]) bylo navíc prokázáno, že žalobce byl připraven svůj závazek splnit, tj. opětovně se k žalované za účelem montáže dostavit, avšak byla to právě žalovaná, která toto odmítla a tedy způsobila, že montáž zahradního domku jím zhotoveného nebyla v bydlišti žalované provedena. Dále uvedl, že v souladu s § 4 odst. 1 o. z. byl oprávněn očekávat, že žalovaná si jako osoba rozumu alespoň průměrného člověka bude vědoma toho, že zahradní domek o určitém rozměru nelze umístit do prostoru, který těchto rozměrů nedosahuje (zejména co do výšky) a ke kterému není ani přístup o těchto rozměrech a zároveň, že podklad pro zahradní domek by neměl být nerovný (s prohlubněmi). Dovozoval tak, že není povinen při uzavírání smluv se zákazníky těmto sdělovat naprosto zřejmé parametry prostoru a podkladu pro umístění zahradního domku a další pro většinu lidí samozřejmé podmínky nutné k úspěšnému provedení montáže. Zároveň po něm nelze požadovat ani to, aby se před každým zhotovením zahradního domku jezdil podívat na místo samé, když to by cenu za zahradní domky navýšilo a rovněž prodloužilo dobu dodání, čímž by se nepochybně připravil o nemalý počet zákazníků. Závěrem proto navrhl, aby byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že žalobě bude zcela vyhověno.

5. Žalovaná ve svém písemném vyjádření zrekapitulovala provedené důkazy - výpovědí žalobcova jednatele [jméno] [příjmení], emailovou korespondencí z [číslo], [číslo] a [datum] a jejich relevantnost, z čehož si lze učinit poměrně spolehlivý obraz. Jak žalobce přistupoval k realizaci je zřejmé již z toho, že v den, kdy přijel na montáž domku, nešel se ani na místo podívat a po 10 minutách odjel, podklad ani nesrovnalosti neměřil a žalované sdělil, že až si podklad opraví, tak přijede na místo domek namontovat. V ten samý den v emailu z [datum] druhý jednatel potvrdil to samé, tedy že montáž domku mohou vyřešit až po přípravě podkladu a v emailu z [datum] pak ještě jednatel žalobce znovu zdůrazňuje, že žalovaná měla povinnost doložit připravenost základu. To ostatně navazuje na účastnický výslech žalobce, kde opakovaně tvrdil, že zákazník odpovídá za podklad. Jakkoliv se může žalobce snažit nyní tvrdit, že důvodem pro nesmontování domku byly větvičky tújí, jeho výslech a především emailová dokumentace toto tvrzení prakticky vyvrací. Celý průběh děje je zcela zřejmý a jediný problém se smontováním domku (skříně) byl podklad. Poukázala na to, že je spotřebitel a před uzavřením smlouvy se v emailu ze [datum] aktivně informuje, že jako podklad mají v současné době betonové dlaždice, na což jednatel žalobce napsal [datum] email, ve kterém poslal nezávaznou cenovou nabídku a zároveň uvedl, že podklad z betonových dlaždic je pro žalobce dostačující. Uvedla dále, že žalobce doposud ničím neprokázal, že v uzavřené smlouvě o dílo se žalovaná zavázala k tomu, že zajistí připravenost místa a podkladu. Již to samo o sobě by mělo stačit k tomu, aby byla žaloba zamítnuta. Za celou dobu komunikace mezi účastníky neexistuje zmínka o ztrátě záruky, o možnosti křivení a o nutnosti srovnání povrchu, přičemž zbavení se odpovědnosti ze záruky v případě, že bude podklad nerovný, je první věc, která by se v takovém případě nabízela podle § 2594 o. z. Navrhla, aby napadený rozsudek potvrzen.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a odvolání neshledal důvodným.

7. Zásadní procesní pochybení dosavadního řízení odvolací soud neshledal (§ 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř.). Neshledal ani, že by řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Soud I. stupně provedl dokazování v postačujícím rozsahu, správně zjistil skutkový stav, který nedoznal změn ani v odvolacím řízení a proto z něj vycházel i odvolací soud. V odůvodnění svého rozsudku soud I. stupně vyložil, které skutečnosti byly prokázány, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, proč neprovedl další důkazy i jakými úvahami se řídil (§ 157 odst. 2 o. s. ř.). Věc posoudil rovněž správně i po stránce právní.

8. V daném případě žalobce uplatnil nárok na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení na základě tvrzení, že žalovaná porušením povinnosti poskytnout nezbytnou součinnost, tj. zajistit připravenost místa a podkladu pro montáž zahradního domku, provedení díla znemožnila, a to z důvodu, za který odpovídá. Tento svůj nárok opíral o ust. § 2613 o. z. upravující vypořádání stran smlouvy o dílo pro případ nemožnosti provedení díla v důsledku okolností způsobených objednatelem nebo jemu přičitatelných. Se závěrem soudu I. stupně, že žalobce jím tvrzené porušení smlouvy žalovanou (nepřipravenost podkladu pro umístění zahradního domku) neprokázal, se odvolací soud ztotožňuje. Z provedených důkazů nijak nevyplývá, že by se žalovaná jakožto spotřebitel ve smlouvě, jejíž obsah byl oběma účastníky odsouhlasen, či jinak zavázala k tomu, že zajistí připravenost místa a podkladu pro stavbu rodinného domku, ani to, že by žalobce při uzavírání smlouvy požadoval pro umístění zahradního domku konkrétní podklad a jak již správně uzavřel soud I. stupně, žalovaná nebyla žalobcem ani upozorněna na to, že je třeba, aby měla pro umístění zahradního domku speciálně připravený podklad a naopak jím jako profesionálem v oboru byla utvrzena v tom, že betonové dlaždice jsou pro umístění zahradního domku dostatečné. Rovněž tak nebyly při uzavírání smlouvy žalobcem vzneseny ani žádné prostorové požadavky. Závěr soudu I. stupně, že nebylo prokázáno, že to byla žalovaná, kdo provedení díla zmařil z důvodu, za nějž odpovídá, pročež se žalobce po ní nemůže úspěšně domáhat finančního plnění podle § 2613 o. z., je tak prost pochybení a odvolací argumentace žalobce na tom nemůže ničeho změnit.

9. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen, a to včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která měla úspěch i v této fázi řízení, byla přiznána náhrada nákladů spočívajících v odměně advokáta za dva úkony právní služby po [částka] (písemné vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání) podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve dvou paušálních náhradách po [částka] (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky) a v 21% náhradě za daň z přidané hodnoty v částce [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tj. cekem [částka].