o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] a ve výroku II. uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobce domáhal v bodě 1. uvedené částky [anonymizováno] odůvodněním, že dne [datum] byl jako cyklista sražen osobním automobilem, který řídil [jméno] [příjmení], [datum narození], (dále též jen„ škůdce") a byla mu [anonymizováno 42 slov] Trestní řízení bylo pravomocně skončeno usnesením [název soudu], č. j. [číslo jednací], kdy bylo trestní stíhání v souladu [anonymizováno] ust. § 307 tr. řádu podmíněně zastaveno při prokázána jednoznačné viny na straně škůdce bez jakékoliv účasti žalobce. Provozovatel osobního automobilu společnost [právnická osoba] byla na základě pojistné smlouvy pojištěna u žalované.

3. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal doplacení bolestného dle posudku MUDr. [příjmení] za položky neakceptované žalovanou ve výši [částka] a další plnění za bolestné ve výši [částka] za doplněné položky (celkem ve výši zažalované jistiny), když od žalované dosud obdržel plnění z titulu bolestného ve výši [částka]. Léčba žalobce byla ukončena až dne [datum], kdy byl žalobce propuštěn z [anonymizováno 5 slov] a pro žalobce byl vypracován revizní posudek bolestného a MUDr. [jméno] [příjmení] zpracoval celkovou revizi bolestného podle [anonymizována dvě slova].

4. Celkové hodnocení bolestného MUDr. [příjmení] podle [anonymizována dvě slova] stanovil na [anonymizována dvě slova] bodů. Po připočtení dalšího navýšení o 20% činí celkové bodové hodnocení bolestného [anonymizována dvě slova] bodů. Po vynásobení hodnotou bodu, která je pro bolest vzniklou v roce [rok] podle [anonymizována dvě slova] stanovena na částku [částka], je správná a objektivní hodnota bolestného žalobce [částka]. Toto je částka, která dle žalobce plně vyjadřuje a adekvátně kompenzuje újmu ve smyslu bolestného, tedy celkového zranění a následného léčení. Žalobci bylo na bolestném ze strany žalovaného již vyplaceno (na základě posudku MUDr. [příjmení]) [částka]. Rozdíl k doplacení plnění za bolestné tak činí [částka]. Dále žalobce vydal v souvislosti [anonymizováno] léčením náklady na opisy [anonymizováno] dokumentace ve výši [částka] ([anonymizováno] [obec]), [částka] ([nemocnice]) a náklady na zpracování posudku revize bolestného (vyúčtování MUDr. [příjmení]) ve výši [částka].

5. Žalobce vyzval dne [datum] žalovanou k doplacení plnění na náhradu škody za újmu bolestného ve výši [částka] a k úhradě nákladů spojených [anonymizováno] léčením ve výši [částka], tj. celkem [částka], ale žalovaná žalobci ničeho dalšího neuhradila a je tak [anonymizováno] částkou [částka] v prodlení.

6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby [anonymizováno] tím, že vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku. Výši nároku na bolestné lze vyčíslit již v době stabilizace bolesti (nikoli v době ukončení léčby, jak tvrdí žalobce). Proto žalovaná již v říjnu [rok] provedla šetření uplatněného nároku [anonymizováno] výsledkem popsaným výše – tedy stanovila hodnotu bolestného na [částka], a tuto částku (navýšenou ještě o znalečné) odeslala dne [datum]. Hodnocení bolestného, provedeného MUDr. [příjmení], pak neobsahuje žádné položky bolestného, které by bylo možné hodnotit až po [datum].

7. Nejpozději v říjnu [rok] měl žalobce dostatek informací a podkladů pro to, aby nárok na doplatek náhrady bolestného uplatnil u soudu. Námitku promlčení neuplatnila v rozporu [anonymizováno] dobrými mravy, neboť svým chováním nezavdala příčinu vzniku tohoto promlčení.

8. Žalovaná žalobci již před podáním žaloby poskytla pojistné plnění za bolest celkem za [číslo] bodů. Částku ve výši [částka] (bolestné [částka] a znalečné [částka] za posudek hodnotící bolest) žalovaná odeslala bezhotovostním bankovním převodem žalobci dne [datum].

9. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že dne [datum] byl žalobce účastníkem dopravní nehody, kdy byl jako cyklista sražen osobním automobilem, který řídil p. [jméno] [příjmení], a byla mu způsobena zranění [anonymizováno 40 slov]. V trestním řízení byla prokázána jednoznačná vina na straně škůdce, bez jakékoliv účasti žalobce. Trestní řízení bylo pravomocně skončeno usnesením [název soudu], č.j. [číslo jednací], kdy bylo trestní stíhání v souladu [anonymizováno] § 307 tr. řádu podmíněně zastaveno. Provozovatelem osobního automobilu, kterým byla dopravní nehoda způsobena, byla společnost [právnická osoba] Tato byla na základě pojistné smlouvy pojištěna u žalovaného. Pojistná událost byla šetřena žalovanou pod [číslo]. Dne [datum] žalovaná přiznala a dne [datum] zaslala žalobci plnění z titulu bolestného za tyto položky: [anonymizováno 180 slov], ([anonymizována tři slova]), [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]. Zaslaná částka za bolestné činila [částka] a za znalečné [částka]. Další částku zaslala dne [datum] z titulu cestovného a léčebných nákladů. Žalobce po úrazu ze dne [datum] byl léčen (v roce [rok]) [anonymizováno] měsíce ve [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova], a posléze další [anonymizováno] měsíce v [anonymizována dvě slova] v [obec] na [anonymizováno] jednotce kontinuálně a intenzivně rehabilitován v [anonymizována dvě slova] v [obec] od [datum] do [datum]. Opakovaně pak byl rehabilitován a přijímán k rekondičnímu pobytu, když si stěžoval na olověný hrudník, pocity pálení v oblasti stehen. V přijímací zprávě [anonymizována dvě slova] [obec] již dne [datum] se uvádí, [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova].

10. Poté soud I. stupně uzavřel, že podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že poškozený má právo uplatnit nárok na plnění podle ust. § 6 tohoto zákona u příslušného pojistitele a žalobce je tak věcně legitimován k podání žaloby. Žalovaná u nároku za vytrpěné bolesti ukončila šetření dne [datum], což žalobci sdělila dopisem ze dne [datum] a žalobci zaslala na jeho účet dne [datum] plnění ve výši [částka] za konkrétní položky bolestí.

11. Protože žalovaná vznesla námitku promlčení, soud I. stupně se primárně zabýval posouzením důvodnosti této námitky. Dne [datum] počala žalobci běžet promlčecí lhůta, když tento den se žalobce dověděl výši odškodnění poskytnutého mu žalovanou stranou. Den, kdy žalobci žalovaná zaslala plnění za bolestné ve výši [částka], včetně doplňující informace, byl den [datum] a následující den, [datum] počala plynout tříletá lhůta, jejíž běh skončil dne [datum]. Dne [datum] mohl žalobce poprvé uplatnit svůj nárok podáním žaloby, měl-li za to, že žalovaná tento nárok neuspokojila zcela. Objektivní možnost stanovení výše škody tedy nastala v daném případě v uvedený den, kdy bylo žalobci známo, že došlo k jeho škodě na zdraví, že vznikl jeho nárok na plnění za bolest a současně kdy byl zjištěn žalovanou její rozsah. Žaloba však soudu byla doručena až dne [datum].

12. Dospěl k závěru, že podle ust. § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Ustanovení § 609 vystihuje hmotněprávní aspekt uplynutí promlčecí lhůty. Po uplynutí promlčecí lhůty dlužník není povinen promlčený závazek splnit. Přitom nehraje roli, zda si dlužník v okamžiku plnění uvědomoval, že právo je promlčeno či nikoliv. Hmotněprávní povinnost dlužníka plnit zaniká již uplynutím promlčecí lhůty, nikoliv až tím, že dlužník vznese námitku promlčení v soudním řízení, které se týká promlčené pohledávky. Podle ust. § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vznesená námitka promlčení stran žalované je opodstatněná. Proto soud I. stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení soud I. stupně odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

14. Proti tomuto rozhodnutí podal včasné odvolání žalobce, které odůvodnil tak, že prvoinstanční soud nesprávně vyhodnotil provedené důkazy, což se promítlo do jeho nesprávných závěrů, především o námitce promlčení. Podle ust. § 619 o. z. může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty. O vzniku škody nebo újmy se poškozený dozví tehdy, jsou-li mu známy skutečnosti, podle kterých lze podat žalobu na náhradu škody nebo újmy, tedy pokud má poškozený prokazatelnou vědomost o vzniku a rozsahu škody či újmy. Vědomost o škodě musí být spojena nejen [anonymizováno] protiprávním jednáním nebo událostí, kterou byla škoda či újma způsobena, avšak i se skutečností, že vznikla majetková újma [anonymizováno] druhem a rozsahem, který lze označit v penězích (viz. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a další). Pro běh subjektivní promlčecí lhůty sice není rozhodující, zda poškozený znal přesné vyčíslení škody odpovídající znaleckému posudku, musí mít však prokazatelně takové informace, aby byl schopen objektivně svůj nárok uplatnit u soudu.

15. Žalobce tak zcela nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně, že možnost stanovení výše škody nelze činit závislou na subjektivních faktorech na straně žalobce a současně nelze souhlasit se soudem prvního stupně v tom, že dne [datum] začala běžet promlčecí lhůta.

16. Navrhl, aby odvolací soud zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí.

17. Žalovaná se k odvolání vyjádřila tak, že odvoláním napadené rozhodnutí nevykazuje vady, které mu jsou žalobcem vytýkány. Jak již žalovaná uvedla v podáních v řízení před soudem prvního stupně, měl žalobce nejpozději v říjnu [rok] dostatečnou vědomost o újmě a o osobě povinné k její náhradě a v tomto okamžiku mu také začala plynout promlčecí lhůta pro uplatnění svého nároku u soudu.

18. Tedy soud prvního stupně po provedeném dokazování náležitě zjistil skutkový stav, který následně správně posoudil také pro právní stránce. Odvoláním napadený rozsudek pak považuje za prostý všech nedostatků (tj. nesprávné vyhodnocení provedených důkazů, nesprávné vyhodnocení námitky promlčení), které mu žalobce vytýká.

19. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

20. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle ust. § 212 a ust. § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

21. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná a pro rozhodnutí o věci samé plně postačující skutková zjištění. Skutkový stav také nedoznal žádných změn ani v odvolacím řízení.

22. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud I. stupně také podle odpovídající hmotněprávní úpravy.

23. K odvolacím námitkám žalobce je třeba zdůraznit, že jak již uvedl odvolací soud v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nárok na náhradu za bolest je jedním z dílčích relativně samostatných nároků, z nichž se skládá celkový nárok na náhradu škody na zdraví, a vznik tohoto nároku obvykle není totožný se vznikem nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění. Zatímco odškodnění bolesti se poskytuje za bolest způsobenou škodou na zdraví, jejím léčením anebo odstraňováním následků škody na zdraví, náhrada za ztížení společenského uplatnění se poskytuje za trvalé následky vyvolané škodou na zdraví, které nepříznivě ovlivňují možnosti poškozeného uplatnit se v dalším životě a ve společnosti.

24. Okamžik vzniku bolesti způsobené přímo poškozením zdraví může být rozdílný od okamžiku vzniku bolesti vyvolané léčením tohoto poškození, či od okamžiku vzniku bolesti, jež byla způsobena teprve až odstraňováním následků poškození zdraví (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

25. Přímý nárok žalobce jako poškozeného podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, proti pojistiteli škůdce tj. proti žalované, se podle ust. § 1 odst. 3 téhož zákona řídí občanským zákoníkem.

26. Ustanovení § 635 odst. 2 o. z., podle něhož právo na pojistné plnění z odpovědnosti za škodu nebo újmu se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, je vyjádřením zásady, že pojistné plnění nemá sloužit jako prostředek k obohacení se oprávněné osoby, ale výhradně jako zabezpečení ochrany před následky nahodilé pojistné události (ust. § 2761 o. z.). Z ust. § 635 odst. [anonymizováno] plyne, že pojistné plnění z odpovědnosti za škodu nebo újmu se promlčuje (viz v ustanovení využitý termín„ nejpozději“) ve tříleté lhůtě (ust. § 629) běžící od pojistné události (ust. § 626), nejpozději však promlčením práva na náhradu škody nebo újmy (ust. § 635). Jsou tedy ustaveny dvě promlčecí lhůty (srov. i [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I (§ [číslo] obecná část). Wolters Kluwer. [obec] 2014 ISBN [tel. číslo] [číslo].

27. Plnění pojistitele poskytnuté poškozenému podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. není plněním z titulu jeho odpovědnosti za škodu, neboť osobou odpovědnou za škodu způsobenou poškozenému je pojištěný; toto plnění má charakter pojistného plnění a tomu musí odpovídat i promlčecí doba. Nárok poškozeného na plnění od pojišťovny na základě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se řídí úpravou promlčení nároku na pojistné plnění podle ust. § 629 odst. 1 o. z. ve spojení [anonymizováno] ust. § 626 o. z., podle kterého se právo na plnění z pojištění promlčí nejpozději za 3 roky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti by nemělo být žalovatelné déle než právo na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Z toho vyplývá, že právo na pojistné plnění se může promlčet dříve, než uplyne promlčecí lhůta stanovená v ustanovení § 626 o. z., a to uplynutím subjektivní promlčecí lhůty k uplatnění práva na náhradu škody (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

28. Počátek počítání promlčecí lhůty přitom musí se odvozovat od okamžiku, na němž se již shodla ustálená judikatura, jak ostatně správně uvádí i odvolatel. [anonymizováno] stav poškozeného po úrazu je třeba chápat jako jeden celek, z něhož nelze jednotlivá dílčí poškození oddělovat; lze jej považovat za ustálený po skončení kontinuálně probíhající léčby předpokládaného vývoje následků zdravotního poškození. Okolnost, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu poškozeného, je třeba hodnotit komplexně, nikoliv zvlášť pro jednotlivá poškození (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

29. Žalobce byl opakovaně rehabilitován či přijímán k rekondičním pobytům a to jak ambulantně, tak do pobytového programu. Jeho léčba však byla ukončena absolvováním [anonymizováno] léčebného programu na [anonymizováno] jednotce v [anonymizována dvě slova] [obec] dne [datum]. Následné rehabilitační procedury a pobyty zmírňují žalobcovy trvalé následky předmětného úrazu. Žaloba však byla podána k soudu I. stupně až dne [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčecí subjektivní lhůty.

30. Objektivní možnost stanovení výše škody rozhodně nelze činit závislou na jakýchkoli subjektivních faktorech na straně poškozeného, tedy např. na tom, kdy a zda vůbec a kdy přistoupí k uplatnění nároku na plnění u pojistitele škodícího vozidla a zda mu někdo (laik či jiný lékař) sdělí, že plnění poskytnuté žalovanou bylo nízké. Tato okolnost nemá na běh promlčecí lhůty žádný vliv.

31. Pokud se toto právo žalobce vůči škůdci již promlčelo, je nutno shledat promlčeným i přímý nárok žalobce jako poškozeného dle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, proti pojistiteli škůdce tj. proti žalované.

32. Jak již přiléhavě uvedl i soud I. stupně, ustanovení § 609 vystihuje hmotněprávní aspekt uplynutí promlčecí lhůty. Po uplynutí promlčecí lhůty dlužník není povinen promlčený závazek splnit, avšak dojde-li z jeho strany k plnění, nejde o plnění bez právního důvodu (in debite), neboť dluh jako takový trvá, byť v právem nevynutitelné (naturální) formě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

33. Soud I. stupně též nepochybil, pokud dospěl k závěru, že žalobcem ve výpovědi popsaná stávající pokračující [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], jedná se o [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova]) následků úrazu, které lze podřadit pod nemajetkovou újmu poškození zdraví překážkou lepší budoucnosti (ztížení společenského uplatnění), která však nebyla předmětem tohoto řízení (viz žalobní tvrzení žalobce).

34. Vznesení námitky promlčení v projednávané věci přitom nepředstavuje výkon práva, který je v rozporu [anonymizováno] dobrými mravy.

35. Dobrým mravům neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoli právu, které se podle zákona promlčuje. Jestliže by však výkon práva namítat promlčení uplatněného nároku byl toliko prostředkem umožňujícím poškodit jiného účastníka právního vztahu, zatímco dosažení vlastního smyslu a účelu sledovaného právní normou by pro něj zůstalo vedlejší a z hlediska jednajícího by bylo bez významu, šlo by sice o výkon práva, který je formálně se zákonem v souladu, avšak šlo by o výraz zneužití tohoto subjektivního práva na úkor druhého účastníka a tedy o výkon práva v rozporu [anonymizováno] dobrými mravy. O jednání vykazujícím znaky přímého úmyslu poškodit druhého účastníka by ovšem nebylo možno uvažovat z okolností a důvodů, z nichž je vznik uplatněného nároku dovozován, nýbrž jen z konkrétních okolností, za nichž byla námitka promlčení tohoto nároku uplatněna. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný záznam do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (k tomu srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 309/95, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 7, roč. 1997, ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 643/04, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 38, roč. 2005, a ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3/06, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 47, roč. 2007, jakož i rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] v časopise Soudní judikatura [číslo] roč. 2000, či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo i usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

36. Žalobce (jak je patrné z obsahu spisu) však netvrdí žádný právně relevantní důvod, který by mohl být z hlediska shora uvedené argumentace významný pro posouzení, zda uplatnění námitky promlčení žalovanou je rozporné [anonymizováno] dobrými mravy.

37. [anonymizováno] ohledem na výše uvedené závěry proto odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné, včetně výroku o nákladech řízení, potvrdil – výrok I.

38. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. [anonymizováno] ve spojení [anonymizováno] ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a vzhledem k tomu, že žalovaná byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, přiznal jí zároveň podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení [anonymizováno] ust. § 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. částku [částka] za písemné vyjádření k odvolání.

39. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení stanovil odvolací soud v souladu [anonymizováno] ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.