Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 12 CO 67/2022-102 ECLI:CZ:MSPH:2022:12.Co.67.2022.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

JUDr. Jan Klášterka · Rozhodnutí ze dne 5. 4. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Klášterky a soudců JUDr. Blanky Chlostové a JUDr. Michala Holuba ve věci

žalobců: a) [jméno] [příjmení], [datum narození]

b) [jméno] [příjmení], [datum narození]

oba bytem [adresa]

oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

jednající prostřednictvím odštěpného závodu zahraniční právnické osoby [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] ([anonymizována tři slova]), organizační složka, [IČO], se sídlem [adresa]

zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

pro zaplacení [anonymizována dvě slova] Eur s příslušenstvím

k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]


I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit každému ze žalobců na nákladech odvolacího řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) částku [anonymizováno], [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [anonymizováno], [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok ad I.), dále povinnost zaplatit žalobkyni b) částku [anonymizováno], [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [anonymizováno], [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok ad II.) a žalované uložil povinnost zaplatit každému ze žalobců na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců (výrok ad III.).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se každý ze žalobců původně domáhal částky [částka] z titulu náhrady škody, s tvrzením, že škoda vznikla tím, že žalovaná jako jejich smluvní partner a rovněž provozující dopravce jejich letu nesplnil svou smluvní povinnost přepravit žalobce do místa určení, přestože žalobci disponovali platným jízdním dokladem. Žalobci byli nuceni zakoupit nové letenky, čímž jim vznikla škoda ve výši ceny nových letenek. Žalobci v žalobě uvedli, že na den [datum] měli potvrzenou rezervaci u žalované na let z [anonymizováno] do [obec] (lety č. [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [číslo]), tento let byl zrušen a žalobcům nebylo nabídnuto žádné přesměrování do jejich cílové destinace. Žalobci dále tvrdili, že se opakovaně snažili kontaktovat jak zprostředkovatele nákupu letenek, tak přímo žalovanou se žádostí o řešení jejich situace, avšak nebyla jim poskytnuta jakákoli součinnosti. Žalobcům nezbylo nic jiného, než si zakoupit do cílové destinace nové letenky na let se [právnická osoba] [anonymizováno] v ceně [částka] ([částka] pro každého ze žalobců).

3. V průběhu řízení vzali žalobci žalobu podáním ze dne [datum] zpět co do částky [částka], každý ze žalobců co do výše [částka] s tím, že žalovaná jim dne [datum] a [datum] refundovala cenu nevyužitých letenek. Soud I. stupně usnesením ze dne [datum] v rozsahu částečného zpětvzetí řízení zastavil a dále jednal o částce [částka] s příslušenstvím, tedy [anonymizováno], [částka] s příslušenstvím pro každého ze žalobců.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že letenky za zrušený let žalobcům refundovala a žalobci proto nemají na náhradu škody nárok, a dále s tím, že žalobci by neměli nárok na náhradu škody či jinou kompenzaci za zrušení letu, neboť ke zrušení letu došlo z důvodu události vyšší moci ve smyslu § 2913 odst. 2 občanského zákoníku, a to z důvodu pandemie koronaviru, kdy vláda ČR dne [datum] svým usnesením [číslo] vyhlásila nouzový stav podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Během nouzového stavu bylo přijato usnesení vlády [číslo] ze dne [datum], kterým došlo k omezení volného pohybu osob; usnesení vlády [číslo] ze dne [datum], kterým došlo k uzavření vzdušných hranic České republiky; mimořádné opatření Ministerstva vnitra o ochraně vnitřních hranic ze dne [datum] a mimořádné opatření ze dne [datum], týkající se ochrany vnitřních hranic České republiky, na základě kterých žalovaná, stejně tak jako mnohé další aerolinky, z důvodu zákazu volného pohybu osob a uzavření hranic zrušila mimo jiné své lety z [anonymizováno] do [anonymizováno].

5. Soud I. stupně se zabýval nejprve tím, zda je dána mezinárodní příslušnost soudů České republiky, neboť žalovaná je zahraničním subjektem a dovodil svoji mezinárodní příslušnost podle sídla organizační složky žalované v České republice, což odůvodnil odkazem na čl. 7 odst. 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen nařízení Brusel I. bis).

6. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, z nějž vyplývá, že žalobci si prostřednictvím zprostředkovatele zakoupili u žalované letenky na let, který se měl uskutečnit dne [datum] z [anonymizováno] do [obec] s přestupem v [anonymizováno], leteckým dopravcem byla žalovaná, let žalobců z [anonymizováno] do [obec] č. [anonymizována dvě slova] a č. [anonymizováno] [číslo] byl žalovanou zrušen. Žalobci e dopravili z [anonymizováno] do [obec] s přestupem v [příjmení] ([země]) letem dne [datum], letenky zakoupili dne [datum] u [právnická osoba] [anonymizováno] za cenu [částka] jedna letenka + [částka] provize společnosti [anonymizováno]. Právní zástupce žalobců vyzval žalovanou prostřednictvím formuláře na webových stránkách žalované dne [datum] a dne [datum] k náhradě škody ve výši [částka], žalovaná poskytla refundaci letenky v celkové výši [částka], tedy ve výši [částka] za jednu letenku. Dále vyšel ze zjištění, že letecká [právnická osoba] a letecká [právnická osoba] pozastavily provoz letů do [obec] a z [obec] od [datum] dočasně v důsledku vyhlášení nouzového stavu.

7. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil podle ust. § 2550 a násl. o.z. a přihlédl též k ustanovením Všeobecných přepravních podmínek žalované publikovaných dne [datum] (dále jen přepravní podmínky) a dospěl k závěru, že ze strany žalované došlo k porušení smluvní povinnosti dané smlouvou o přepravě přepravit cestujícího do místa určení, stejně tak k porušení smluvní povinnosti stanovené v [číslo listu] 2 přepravních podmínek žalované, a to poskytnout cestujícím v případě, že dopravce z důvodu okolností, které jsou mimo jeho kontrolu, změní typ letounu nebo trasu letu na základě schválení a souhlasu dopravce, přepravu zdarma do místa příjezdu cestujícího, či nejbližší stanici tomuto místu. Soud I. stupně dále dospěl k závěru, že žalobcům v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalované vznikla škoda spočívající v zakoupení nové, dražší letenky do totožného místa určení, neboť si museli zajistit náhradní let do České republiky sami. Výši škody stanovil jako rozdíl mezi cenou nově zakoupené letenky a částkou refundovanou žalovanou žalobcům, a to ve výši [částka] pro každého ze žalobců.

8. Soud I. stupně neshledal důvodnou námitku žalované, že žalobci neprokazují příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody, neboť [číslo listu]. přepravních podmínek nelze podle názoru žalované na daný případ aplikovat, vzhledem k tomu, že se vztahuje na zpoždění letu, nikoliv zrušení letu. Soud I. stupně uvedl, že nadpis i dikce [číslo listu] přepravních podmínek je formulován tak, že z něj lze jednoznačně dovodit, že do případů změny trasy spadá i zrušení původně plánované trasy. V této souvislosti citoval [číslo listu] [číslo] a k námitce žalované na čl. 11 přepravních podmínek uvedl, že je třeba podle něj postupovat při zrušení letu nad rámec [číslo listu] přepravních podmínek nikoliv namísto [číslo listu].

9. K námitkám žalované, že ke zrušení letu došlo v důsledku mimořádné nepředvídatelné překážky spočívající v pandemii koronaviru a jedná se tedy o liberační důvod podle § 2913 odst. 2 o.z. soud I. stupně uvedl, že se nejednalo o nepřekonatelnou překážku, která by objektivně zcela bránila žalované splnit povinnost vyplývající z přepravní smlouvy a přepravních podmínek, tedy přepravit žalobce na místo určení např. přesměrováním na náhradní let. Soud I. stupně vyšel přitom ze zjištění, že jiné letecké společnosti lety na terase [anonymizováno][obec] uskutečňovaly, jako příklad uvedl leteckou [právnická osoba] [anonymizováno], s níž žalobci let absolvovali, a přihlédl též k tvrzení žalované, že žalobci si měli zvolit let s jinou konkurenční leteckou společností za nižší cenu letenky. Soud I. stupně odkázal též na ust. [číslo listu] přepravních podmínek, podle nějž je dopravce povinen vynaložit maximální úsilí, aby cestujícího a jeho zavazadla přepravil s přiměřenou rychlostí a dodržel zveřejněné jízdní řády platné v den cesty. Žalovaná však žalobcům odmítla zajistit náhradní let, ačkoliv [číslo listu] přepravních podmínek výslovně uvádí, že se toto ustanovení vztahuje i na případy, kdy došlo ke změně letu z důvodů okolností, které jsou mimo kontrolu dopravce.

10. Soud I. stupně dále uvedl, že na jeho závěru o tom, že se nejednalo o mimořádnou okolnost ve smyslu § 2913 odst. 2 o.z. nic nemění ta skutečnost, že letecké [právnická osoba] a [anonymizováno] v důsledku vyhlášení nouzového stavu od [datum] dočasně pozastavily provoz letů do [obec] a z [obec]. Soud I. stupně vyslovil názor, že tyto letecké společnosti tak učinily pravděpodobně s ohledem na ekonomickou stránku věci, když pro veřejnou leteckou dopravu, a to zejména pro návrat českých občanů ze zahraničí nebyl vzdušný prostor uzavřen a jiné letecké společnosti lety do [obec] a z [obec] realizovaly. Žalovanou předložený dokument, a to výkladové pokyny Evropské komise týkající se práv cestujících na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady ES [číslo] ze dne [datum] v souvislosti se situací Covid-19 nelze podle závěru soudu I. stupně použít, neboť se vztahuje k nařízení č. 261/2004, které upravuje nároky cestujících na paušalizovanou náhradu škody a mimořádné okolnosti jsou v něm definovány odlišně.

11. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a tyto přiznal ve věci plně úspěšným žalobcům za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady na právní zastoupení advokátem v celkové výši [částka] pro každého ze žalobců.

12. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, v němž namítla, že splnila své povinnosti podle přepravních podmínek a žalobci nemají nárok na náhradu škody. Žalovaná zdůraznila, že přepravní podmínky představují speciální ujednání a nelze aplikovat obecnou úpravu náhrady škody podle občanského zákoníku. Poukázala na čl. 11 přepravních podmínek, který stanoví, že v případě, že dopravce nepřepraví cestujícího v souladu se smlouvou o přepravě, má povinnost refundovat neproletěnou letenku. Dále odkázala na čl. 11 přepravních podmínek, v němž jsou upraveny povinnosti žalované v případě zrušení letu, a to tak, že v případě zrušení letu, refunduje žalovaná cestujícím cenu letenek zakoupených u žalovaného, případně část nevyužité letenky za situace, že cestující již část letenek využili. Žalovaná zdůraznila, že na zrušení letu nelze aplikovat [číslo listu] přepravních podmínek s tím, že je z něj zřejmé, že se vztahuje pouze na zpoždění letů a skutečnost, že v nadpisu [číslo listu] přepravních podmínek je uvedeno zrušení, není pro posouzení obsahu článku z hlediska jeho obsahu ve smyslu § 555 odst. 1 o.z. rozhodná. Žalovaná namítla, že přepravní podmínky obsahují jediné ustanovení týkající se odpovědnosti dopravce za škodu, a to čl. 16, který nestanovuje povinnost dopravce k náhradě škody v případě zrušení letu a za absurdní označila, že by žalovaný byl povinen refundovat neproletěnou část letenky žalobců a zároveň byl povinen žalobcům zaplatit letenky nové, byť v částce snížené o poskytnutou refundaci.

13. Žalovaná zdůraznila, že poskytla žalobcům refundaci v souladu s přepravními podmínkami, splnila tak svoji povinnost a žádnou další povinnost v souvislosti se zrušením letu jí přepravní podmínky neukládají, nemohlo tak dojít k porušení jakékoliv povinnosti ze strany žalované.

14. Žalovaná dále odkázala na pandemii koronaviru a protipandemická opatření s tím, že je potřeba je posuzovat jako mimořádnou okolnost vyšší moci. Soudu I. stupně žalovaná vytkla nesprávný závěr, že protipandemická opatření nepředstavují liberační důvod ve smyslu § 2913 odst. 2 o.z. Žalovaná namítla, že žalobci by neměli nárok na náhradu škody ani v případě, pokud by žalovaná byla k náhradě škody obecně povinna, neboť v souvislosti s pandemií koronaviru vyhlásila vláda České republiky dne [datum] nouzový stav, během nějž byla přijata řada opatření týkajících se omezení volného pohybu osob, uzavření vzdušných hranic a ochrany vnitřních hranic České republiky. Žalovaná z tohoto důvodu zrušila mimo jiné své lety z [anonymizováno] do [anonymizováno], včetně předmětného letu. Žalovaná poukázala též na pokyny Evropské komise v souvislosti s koronavirovou pandemií přijaté Evropskou komisí dne [datum], podle nichž je mimořádná okolnost situace, kdy orgány/úřady určitého státu zakážou určité lety nebo omezí volný pohyb osob s tím, že tato podmínka je naplněna i v případě, kdy ke zrušení letu dojde v situaci, kdy je volný pohyb umožněn pouze určité skupině lidí. Žalovaná namítla, že ke zrušení letu došlo z důvodu mimořádné okolnosti vyšší moci, kterou je pandemie koronaviru a s ní související omezující opatření, je nutné podle názoru žalované závěry uvedené v pokynech Evropské komise analogicky aplikovat i na jiné případy, než na poskytnutí kompenzací na základě nařízení č. 261/2004.

15. Žalovaná dále namítla, že žalobci neunesli břemeno tvrzení a důkazní břemeno a soudu I. stupně vytkla, že neúplně zjistil skutkový stav. Žalovaná zdůraznila, že žalobci se domáhají náhrady škody, nikoli kompenzace na základě Evropského nařízení, bylo na žalobcích, aby řádně tvrdili a prokázali splnění všech předpokladů odpovědnosti za škodu. Žalovaná vytkla žalobcům, že neprokázali, že žalovaná nevyvinula maximální, ani minimální úsilí, aby žalobce přepravila, neprokázali zavinění žalované a příčinnou souvislost mezi škodou a jednáním žalované, neboť netvrdili ani neprokázali, že v důsledku jednání žalované byli nuceni zakoupit si nové letenky v ceně, kterou vymáhají po žalované.

16. Žalovaná dále vytkla soudu I. stupně, že se spokojil se závěrem, že dopravce [anonymizována dvě slova] mohl žalobce do cílové destinace dopravit a nijak nezjišťoval a žalovanou ani nepoučil ve smyslu § 118a o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení a důkazy v tom směru, zda i žalovaná mohla žalobce do cílové destinace dopravit.

17. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobu zamítl.

18. Žalobci navrhli potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako správného z důvodů v něm uvedených s tím, že žalovaná se v [číslo listu] přepravních podmínek zavázala vynaložit maximální úsilí, aby cestujícího a jeho zavazadla přepravila s přiměřenou rychlostí a dodržela zveřejněné jízdní řády platné v den cesty. Žalovaná let žalobců zrušila a žalobci byli do [obec] přepraveni konkurenční leteckou společností. Žalobci zdůraznili, že nadpis i dikce [číslo listu] přepravních podmínek jsou formulovány tak, že do případu změny trasy spadá i případ zrušení původně plánované trasy s tím, že tento závěr vyplývá i ze zcela explicitní zmínky o zrušení letu v [číslo listu] [číslo], který stanoví, že„ pokud doba mezi zrušeným letem a odletem nově nabídnutého letu překročí osm hodin a více, bude poskytnuto bezplatné ubytování“. [anonymizováno] [číslo] přepravních podmínek se pak týká speciálně řešené nadstavby pro situace refundace letenek při zrušeném letu.

19. Za absurdní označili žalobci obranu žalované, že [číslo listu] se na případy zrušení letu nevztahuje, když explicitně zmiňuje případ zrušení letu a zdarma přesměrování cestujících, kteří však přesměrování nebyli.

20. Žalobci zdůraznili, že žalovaná porušila svou povinnost vynaložit maximální úsilí žalobce přepravit, bez dalšího zrušila let a žalobci si sami museli zakoupit nové letenky do místa určení. Za lichou označili žalobci obranu žalované, že splnila povinnost podle přepravních podmínek a namítli, že podle [číslo listu] přepravních podmínek má dopravce vynaložit maximální možné úsilí, aby žalobce přepravil, což neučinil, neboť pak by zajistil přepravu žalobců konkurenčním dopravcem. Žalobci odmítli argumentaci k tzv. mimořádným okolnostem s tím, že výklad nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, jímž argumentuje žalovaná, je irelevantní, neboť nařízení se na projednávanou věc neaplikuje vzhledem k tomu, že se jedná o let ze třetí země do Evropské unie s dopravcem, který nemá sídlo v Evropské unii.

21. Žalobci odmítli též tvrzení žalované, že pandemie Covid-19 byla nepřekonatelnou překážkou k uskutečnění letu žalobců vzhledem k tomu, že jiný dopravce žalobce do [obec] přepravil a překážku tak překonal. Nemohlo tak jít o nepřekonatelnou překážku ve smyslu § 2913 odst. 2 o.z. Žalobci poukázali na závazek žalované k určitému postupu v případě zrušení letu i z důvodu vyšší moci, který žalovaná nesplnila a žalobcům v příčinné souvislosti s porušením závazku žalovanou vznikla škoda, neboť jim nezbývalo nic jiného, než se dopravit do [obec] na vlastní náklady.

22. K tvrzení žalované, že žalobci neprokázali, že žalovaná nevyvinula maximální úsilí, aby žalobce přepravila, žalobci uvedli, že toto je zcela zřejmé ze zrušení letu žalované.

23. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení předcházející jeho vydání podle § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání žalované neshledal důvodným.

24. Soud I. stupně správně dovodil, že je soudem pravomocným k projednání dané věci s cizím prvkem, nicméně mezinárodní příslušnost českých soudů je ve věci dána podle čl. 26 odst. [anonymizováno] nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, nikoli podle čl. 7 odst. 5 nařízení Brusel I bis, neboť podle tohoto článku se určuje mezinárodní příslušnost pouze v případě, že žalovaný má bydliště (sídlo) v některém členském státě. Žalovaná má sídlo v Turecku, což není členský stát Evropské unie a vzhledem k tomu, že předmětem řízení jsou nároky z přepravní smlouvy, na něž se oddíl 4 upravující příslušnost u spotřebitelských smluv nevztahuje, nelze odvozovat mezinárodní příslušnost ani podle organizační složky žalované na území České republiky ve smyslu čl. 17 odst. 2 nařízení Brusel I bis. V projednávané věci je mezinárodní příslušnost dána podle čl. 26 odst. [anonymizováno] nařízení Brusel I bis, neboť žalovaná se řízení před českým soudem účastnila.

25. Soud prvého stupně věc právně posoudil podle občanského zákoníku a Všeobecných přepravních podmínek žalované, nikoli podle nařízení č. 261/2004, neboť nejsou splněny podmínky čl. 3 nařízení, když se jednalo o let mimo EU (z [anonymizováno]) a provozující letecký dopravce není dopravcem [anonymizováno].

26. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně v dostatečné míře, z nějž vyplývá, že žalobci si prostřednictvím zprostředkovatele zakoupili u žalované letenky na let, který se měl uskutečnit dne [datum] z [anonymizováno] do [obec] s přestupem v [anonymizováno], leteckým dopravcem byla žalovaná, let žalobců z [anonymizováno] do [obec] č. [anonymizována dvě slova] a č. [anonymizováno] [číslo] byl žalovanou zrušen. Žalobci se dopravili z [anonymizováno] do [obec] s přestupem v [příjmení] ([země]) letem dne [datum], letenky zakoupili dne [datum] u [právnická osoba] [anonymizováno] za cenu [částka] za jednu letenku, k níž uhradili [částka] jako provizi společnosti [anonymizováno]. Právní zástupce žalobců vyzval žalovanou prostřednictvím formuláře na webových stránkách žalované dne [datum] a dne [datum] k náhradě škody ve výši [částka], žalovaná poskytla refundaci letenky v celkové výši [částka], tedy ve výši [částka] za jednu letenku. Dále vyšel ze zjištění, že letecká [právnická osoba] a letecká [právnická osoba] pozastavily provoz letů do [obec] a z [obec] od [datum] dočasně v důsledku vyhlášení nouzového stavu.

27. Soud I. stupně posoudil zjištěný skutkový stav správně též po stránce právní, když aplikoval jednak občanský zákoník a přihlédl též ke Všeobecným přepravním podmínkám žalované. Žalobci se po úhradě původních nevyužitých letenek vydaných žalovanou domáhali rozdílu mezi částkou, která jim byla žalovanou za původní letenky vyplacena v průběhu řízení a částkou, kterou byli nuceni zaplatit za letenky na trase [anonymizováno] - [obec] se [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobci se tedy domáhali náhrady škody s odkazem na § 2550 a násl. o.z. s tvrzením, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 a násl. o.z., žalovaná však nesplnila svoji povinnost cestující, tedy žalobce přepravit, neboť let zrušila. V příčinné souvislosti se zrušením letu vznikla žalobcům škoda spočívající ve výši nákladů, které vynaložili na letenky po odečtení částky, která jim byla žalovanou již refundována. V projednávané věci porušila žalovaná povinnost z přepravní smlouvy ve smyslu § 2913 odst. 1 o.z., je tedy povinna žalobcům tuto škodu nahradit. Odvolací soud neshledal shodně se soudem I. stupně důvodnými námitky žalované odkazující na Všeobecné přepravní podmínky žalované. [anonymizováno] [číslo] přepravních podmínek výslovně uvádí zrušení, změny atd. plánovaných letů a vyplývá z něj mimo jiné závazek žalované bezplatně poskytnout zpáteční let v nejbližším možném termínu podle výchozího místa cesty cestujícího ([číslo listu] [číslo]) a z [číslo listu] [číslo] vyplývá závazek žalované jednak zajistit nový let v případě zrušeného letu a překročí-li doba mezi zrušeným letem a odletem nově nabídnutého letu osm hodin pak poskytnout bezplatné ubytování (bod 21 rozsudku).

28. Námitky žalované, že splnila své povinnosti podle přepravních podmínek, proto neshledal odvolací soud důvodnými. Žalovaná své povinnosti porušila, když let žalobců zrušila a žalobcům nezajistila žádný náhradní let, žalobci byli nuceni, aby se dostali do České republiky, si zajistit let sami. V příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalované vznikla žalobcům škoda spočívající ve výrazně vyšší ceně letenek, které si byli nuceni sami zajistit.

29. Důvodnou neshledal odvolací soud ani námitku žalované, že ke zrušení letu došlo v příčinné souvislosti s pandemii Covid-19 a jsou proto dány podmínky uvedené v § 2913 odst. 2 o.z., jak vyložil podrobně soud I. stupně v bodě 26 a 27 rozsudku. Žalovaná se nijak nepokusila svoji povinnost ze smlouvy splnit. Pandemii Covid-19 lze považovat za mimořádnou nepředvídatelnou překážku, nikoli však nepřekonatelnou překážku. Jednalo se o překážku, kterou byla žalovaná podle přepravní smlouvy povinna překonat a vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby žalobcům zajistila náhradní let. Z tvrzení žalobců, které žalovaná nevyvrátila, však vyplývá, že žalovaná neučinila po zrušení letu žalobců pro žalobce ničeho. Na žalované bylo, aby žalobcům zajistila jiné letenky či přesměrování letu či jiné letenky u jiného dopravce. Toto vše museli učinit žalobci sami namísto žalované.

30. Odvolací soud neshledal důvodnou ani námitku žalované ohledně toho, že žalobci si mohli zajistit levnější letenky. Bylo na žalované, aby splnila své povinnosti vyplývající pro ni z [číslo listu] přepravní smlouvy a žalobcům zajistila jakékoliv levnější letenky. Žalovaná však takto nepostupovala a neposkytla žalobcům nic.

31. Soud I. stupně postupoval zcela správně, jestliže žalobcům přiznal rozdíl mezi cenou letenek původních, která byla žalovanou žalobcům refundována a cenou letenek žalobci nově zakoupenými.

32. Odvolací soud proto postupoval podle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně jako správný potvrdil z důvodů v něm uvedených, včetně správného výroku o nákladech řízení. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. [anonymizováno] ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a tyto byly přiznány žalobcům, kteří byli plně úspěšní i v odvolacím řízení, a to za právní zastoupení advokátem za dva úkony právní služby, jejichž výše byla stanovena z částky [částka] z tarifní hodnoty stanovené podle § 8 odst. [anonymizováno] ve spojení s § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. vždy podle kurzu eura vůči koruně při poskytnutí úkonu právní služby. Ke dni podání vyjádření, tedy k [datum] činil kurz eura vůči koruně stanovený ČNB [částka] za jedno euro, tarifní hodnota činila částku [částka] a sazba mimosmluvní odměny stanovená podle § 7 bod 5 činila částku [částka], vzhledem k zastoupení dvou osob po snížení o 20 % podle § 12 odst. 4 vyhl č. 177/1996 Sb. činila sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby k [datum] částku [částka], ke dni jednání odvolacího soudu, tedy k [datum] činil kurz eura vůči koruně [částka], tarifní hodnota činila částku [částka], z níž sazba mimosmluvní odměny činila částku [částka] po odečtení 20 % částku [částka]. Celková výše nákladů řízení vzniklých žalobcům v odvolacím řízení byla stanovena za jeden úkon pro každého ze žalobců dne [datum] a dne [datum] celkovou částkou [částka] (2x 2 064+2x 2 032), k níž byly přepočteny dvě náhrady hotových výdajů po [částka] a DPH 21 % z částky [částka] ve výši [částka] tak, že celková výše nákladů vzniklých žalobcům v odvolacím řízení činí částku [částka], pro každého ze žalobců tedy částku [částka], kterou bylo žalované uloženo zaplatit k rukám právního zástupce žalobců.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, avšak jen za splnění podmínek a z důvodů stanovených v § 237 o. s. ř. ve znění od [datum] - jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Proti tomuto rozsudku v části týkající se výroku o nákladech řízení není dovolání přípustné.