pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku žalobkyni a) částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, (výrok I.), žalobci b) částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II.).

2. Žalobu zamítl v rozsahu, v němž se vůči žalovanému domáhali žalobkyně a) zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok III.), žalobce b) zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok IV.).

3. Výrokem V. rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům k rukám jejich právního zástupce na náhradu nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

4. Žalobou se žalobci domáhali vůči žalovanému zaplacení částky celkem [částka] s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení), za období od [datum] do [datum].

5. Žalobu odůvodnili tvrzením, že jsou spoluvlastníky budovy [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], obec Praha, na adrese [adresa] (dále jen„ dům“), a to každý se spoluvlastnickým podílem [číslo]. Většinovým spoluvlastníkem předmětné nemovitosti je hlavní město Praha, přičemž právo hospodaření s tímto majetkem vykonává žalovaný. Ten (mj.) v období od [datum] do [datum] užíval celou předmětnou nemovitost (s výjimkou obchodních prostor v 1. NP budovy o výměře 109 m2, z nichž plyne nájem, který je rozdělován mezi všechny spoluvlastníky podle jejich podílů), za což každému ze žalobců uhradil celkem částku [částka]. Žalobci však měli za to, že náhrada jim přísluší ve vyšší částce [částka], a to s odkazem na znalecký posudek vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobou se tak domáhají zaplacení rozdílu mezi zaplacenou částkou a částkou stanovenou znaleckým posudkem, tj. [částka].

6. Žalovaný navrhl zamítnutí nedůvodných žalob. Učinil nespornými tvrzení žalobců o spoluvlastnictví domu, o velikosti spoluvlastnických podílů žalobců, jakož i o tom, že většinový spoluvlastník hlavní město Praha s podílem [číslo] svěřil právo hospodaření s tímto majetkem žalovanému. Dále potvrdil, že v žalovaném období užíval celou předmětnou nemovitost, vyjma obchodních prostor v 1. NP budovy o výměře 109 m2 a sklepních prostor. V návaznosti na to žalovaný namítl, že není ve věci pasivně věcně legitimován, neboť není spoluvlastníkem, který nad rámec svého podílu užívá předmětnou nemovitost též v rozsahu spoluvlastnických podílů žalobců. Nesporným však na druhé straně učinil také to, že z tohoto titulu vyplatil každému ze žalobců náhradu ve výši [částka]. Odkázal na řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], v rámci kterého byl vypracován znalecký posudek, kterým byla stanovena obvyklá cena nájemného v předmětném domě za období roku [rok] a 2013 Částky v něm uvedené jsou podstatně nižší, než které požadují žalobci. Nesouhlasil se závěry znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Označil ho za věcně i formálně nesprávný, když ocenil některé prostory v rozporu s jejich kolaudačním určením.

7. Soud I. stupně po provedeném dokazování, v jehož rámci s ohledem na kontinuitu rozhodování čerpal zjištění zejména ze spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] pro řízení, v němž na straně žalovaného vystupovalo shodně jako v tomto řízení [anonymizováno] [územní celek] a na straně žalobců vystupovala právní předchůdkyně žalobců v tomto řízení, rovněž zastoupena Mgr. [jméno] [příjmení], s tím že se jednalo o zaplacení bezdůvodného obohacení za stejné období roku 2013. Provedené důkazy uvedl pod body 13. až 20. písemného vyhotovení rozsudku. Zjištěný skutkový stav podrobil právnímu hodnocení, jak uvedl v bodech 29. až 32.

8. Soud I. stupně měl po provedeném dokazování za nesporné a prokázané tyto skutečnosti:

9. Žalobci byli v rozhodném období menšinovými spoluvlastníky domu, a to o velikosti podílů v rozsahu mezi účastníky nesporném a soudem I. stupně správně uvedeném. Žalovaný zřízeny většinovým spoluvlastníkem hl. m. Prahou nemovitost užíval, vyjma obchodních prostor o výměře 109 m², přičemž za užívání nemovitostí žalobcům zaplatil částky v mezi účastníky nesporné výši. Soud I. stupně vztáhl učiněná skutková zjištění a jejich právní hodnocení ke všem právně podstatným aspektům vztahu mezi účastníky, který byl předmět již řady předcházejících soudních řízení a rozhodnutí.

10. Základní, mezi účastníky spornou, otázku výše úplaty za užívání domu, soud I. stupně rovněž zařadil mezi odborné otázky, u nichž je třeba vycházet ze znaleckého posudku. V této věci byl vypracován znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba], žalovaný předložil znalecký posudek Ing. [anonymizováno] a žalobci znalecký posudek Ing. [příjmení]. Protože se znalecké posudky ve svých závěrech zásadně rozcházely (jednotkové nájemné v rozmezí cca [číslo], resp. i 800 [spisová značka] u místností 3 a/ až d/, atd.), byl zadán revizní znalecký posudek, který vypracoval znalecký ústav [právnická osoba], a ze kterého ve spojení se dvěma dodatky a ústním doplnění zástupce ústavu při jednání ve svém rozhodnutí vyšel. Soud I. stupně se v odůvodnění rozsudku rovněž vypořádal s námitkami strany žalované a již nezohlednil konkrétními okolnostmi věci se nezabývající posudek [právnická osoba], usnesení zastupitelstva [územní celek], fotodokumentaci [příjmení] [jméno], stejně jako další důkazy označené na straně 9 a 10 odůvodnění rozsudku.

11. Soud I. stupně poté učinil skutkový závěr, podle kterého byli v předmětném období spoluvlastníky domu. Dalším spoluvlastníkem předmětné nemovitosti pak bylo po celé rozhodné období mj. hlavní město Praha, jehož podíl činí [číslo]. Žalovaný je příspěvkovou organizací zřizovanou hlavním městem Praha, které svěřilo žalovanému právo hospodaření se svým majetkem popsaným ve zřizovací listině, zahrnujícím též spoluvlastnický podíl [územní celek] na předmětné nemovitosti. Žalovaný předmětnou nemovitost – s výjimkou prostor prodejny v přízemí budovy o výměře 109 m2, které jsou pronajaty a nájem z nich plynoucí je rozdělován mezi všechny spoluvlastníky – po celé období užíval v celém rozsahu sám.

12. Po právní stránce pak soud I. stupně věc posuzoval podle právní úpravy platné a účinné do 31. 12. 2014 (srov. § 3028 odst. 3 o. z.), tj. zejména podle příslušných ustanovení zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ obč. zák.“).

13. Dovodil pasivní věcnou legitimaci žalovaného. V rozhodném období žalovaný užíval předmětnou nemovitost též v rozsahu spoluvlastnických podílů žalobců, a to bez právního důvodu. Jde tak o vztah bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 451 odst. 2 obč. zák. a o shodný právní vztah by ostatně šlo i tehdy, byl-li by jako relevantní posuzován vztah plynoucí ze spoluvlastnictví podle ustanovení § 137 obč. zák. (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu České republiky sp. zn. Pl ÚS-st. [číslo], ze dne [datum]). Podle odst. 1 cit. ust. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle ustanovení § 456 obč. zák. se předmět bezdůvodného obohacení musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Podle ustanovení § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením; není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. Podle ustanovení § 524 odst. 1 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 cit. ust. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Podle ustanovení § 526 odst. 2 obč. zák. pak platí, že oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení. Dále pak o plnění žalovaného a rozsahu jednotlivým žalobcům rozhodl podle znaleckého posudku [právnická osoba] (bod 34. odůvodnění rozsudku), přičemž s námitkami žalobců k tomuto znaleckému posudku se vypořádal. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., míra úspěchu žalovaného pak závisela pouze na znaleckém posudku.

14. Proti tomuto rozsudku, ale jen proti výroku III., IV. a V. podali žalobci odvolání. Podstata odvolání spočívala ve výtce, že soud I. stupně ve věci rozhodl podle znaleckého posudku [právnická osoba], aniž by podrobil jeho závěry kritickému pohledu skrze desítky věcných námitek žalobců, aniž by přihlédl ke stávající úpravě vztahů dohodou mezi účastníky z [datum], výsledkům či průběhu dalších soudních řízení (§ 13 o.z.), a v konečném důsledku rezignoval na spravedlivé posouzení věci, pokud žalobcům nepřiznal nárok v požadovaném rozsahu. Trvali na podmínkách pro vypracování revizního znaleckého posudku pro vady v postupu znaleckého ústavu [právnická osoba] Žalovaní věnovali pozornost rozboru jednotlivých zjištění a závěrů znaleckého ústavu, na jehož základě pak dovodili nesprávnost znaleckých závěrů, nutnost vypracování nového znaleckého posudku, popřípadě splnění podmínek pro rozhodnutí ve věci podle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Navrhli proto, aby odvolací soud změnou rozsudku soudu I. stupně jejich nároku v odvoláním dotčeném rozsahu vyhověl.

15. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že námitkou žalobců ohledně nevyslechnutí znalce [příjmení] [příjmení] před zadáním revizního posudku se zabýval Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. [číslo jednací] ve věci vedené pod sp. zn. 42 [spisová značka], projednávané odvolacím soudem v řízení sp.zn. [spisová značka]. Nesouhlasili s argumentací žalobců, podle které měla být při stanovení ceny nájemného zohledněna dohoda ze dne [datum], která však byla žalovaným vypovězena v roce 2009 a týkala se jiného než žalovaného období. Odkazy na rozhodnutí v jiných řízení a v nich vypracované znalecké posudky nepovažoval za relevantní, neboť se týkaly jiných období a jiných nemovitostí. Zpochybnil závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení], který označil za nepoužitelný. Nesouhlasil se závěry žalobců plynoucí z porovnání paláce [anonymizováno]. Navrhl rozsudek soudu I. stupně potvrdit a žádal přiznání náhrady nákladů řízení.

16. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení předcházející jeho vydání podle § 212 a § 212a o.s.ř. a odvolání žalobců neshledal důvodné.

17. Soud I. stupně provedl řádné dokazování, na základě kterého byl dostatečně zjištěn skutkový stav, přičemž soudu I. stupně nelze vytknout postup, v rámci kterého provedl důkaz spisem Obvodního soudu pro Prahu 1 v řízení sp. zn. [spisová značka], které se týkalo identického období, za které bylo požadováno bezdůvodné obohacení, k němuž mělo dojít z totožných důvodů, proti stejnému žalovanému, a to žalobci, kteří vystupovali na straně žalobců i v uvedeném řízení.

18. Nebylo lze odhlédnout ani od skutečnosti, že rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně v uvedeném řízení byla beze změny podrobena přezkumu Nejvyšším soudem (usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) a Ústavním soudem (usnesení ze dne [datum], sp.zn. I. ÚS 3351/20). V dalším proto bylo možné použít ve stejné věci se stejnými účastníky a za stejné období u stejné nemovitosti odůvodnění rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [číslo jednací]. Na jeho závaznost nemohl mít vliv další postup žalobců, kteří podali stížnost k ESLP ani postup odvolacího soudu v jiném řízení za jiné období roku [rok] ([spisová značka]).

19. Odvolací soud proto zcela souhlasí se všemi závěry soudu I. stupně, přičemž soud I. stupně své rozhodnutí podrobně přesvědčivě odůvodnil, lze tak v podrobnostech odkázat i na odůvodnění napadeného rozsudku, zejména body 33. až 35. písemného odůvodnění rozsudku obsahující též způsob výpočtu přiznaných a zamítnutých částek.

20. Soud I. stupně se vypořádal se všemi pro věc právně významnými skutečnostmi, a to včetně námitek žalobců proti závěrům revizního znaleckého posudku [právnická osoba], které potvrdily důvodnost postupu žalovaného, který vypověděl pro něho nevýhodnou dohodu z [datum], na jejímž základě platil žalobcům částky za užívání domu do konce roku [rok].

21. Odvolací soud neměl žádného důvodu odchýlit se od svých závěrů vyslovených v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v rámci kterých neshledal důvodnými námitky žalobců ke znaleckému posudku a jeho dodatkům znaleckého ústavu [právnická osoba] Zástupce ústavu při ústním doplnění posudku dostatečně odpověděl na všechny mu položené otázky, a to včetně objasnění jím použité metody, přes určité nepřesnosti pak své znalecké závěry v konfrontaci žalobci protěžovaného posudku Ing. [příjmení] dostatečně obhájil.

22. Soud I. stupně také řádně odůvodnil z jakého důvodu vycházel právě z tohoto znaleckého posudku, přičemž jeho hodnocení znaleckého posudku se nijak nevymykalo soudní judikatuře (např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], které jsou dostupné na [webová adresa]). Odvolací soud tedy uzavřel, že znalec přesvědčivým způsobem vysvětlil svůj postup při stanovení výše plnění, které se má žalobcům jako menšinovým spoluvlastníkům dostat, a proto nebylo ani důvodu vycházet z jiného znaleckého posudku, respektive ve věci nechat vypracovat revizní znalecký posudek. Pokud žalobci poukazovali na jiná řízení, v nich bylo rozhodováno o jejich nároku za jiné období a na základě jiných skutkových okolností, které nejsou pro soud v jiném řízení závazné. Odchylný způsob rozhodnutí ve světle ust. § 13 o.z. pak byl soudem I. stupně vyčerpávajícím způsobem vysvětlen. Současně odvolací soud dospěl k závěru, že právní hodnocení věci provedené soudem I. stupně bylo správné a odpovídalo dosavadní soudní praxi. K tomu lze pro stručnost odkázat blíže například na rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], které jsou dostupné na [webová adresa].

23. Kromě jiného výsledku znaleckého zkoumání pro jiné období neměl odvolací soud neměl důvod se odchylovat od právních závěrů vyslovených v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], podrobeného přezkumu v řízeních sp.zn. [číslo jednací] a III. ÚS 2761/18. Přitom však žádné z předcházejících rozhodnutí nevylučují odlišný způsob rozhodnutí o výši plnění, pokud revizním znaleckým posudkem za jiné konkrétní období bude stanovena výše plnění jiná, přitom právě soud I. stupně v tomto řízení provedl ucelený a komplexní zhodnocení dlouhodobě udržované situace mezi účastníky a svůj závěr založil na zhodnocení všech dosud vypracovávaných znaleckých posudků. Žalobcům se přitom prostřednictvím soustředěné kritiky nepodařilo znalecké závěry znaleckého ústavu [právnická osoba] znevěrohodnit do té míry, že by nebylo možné pro to jedno z řady období tento znalecký posudek použít jako podklad pro soudní rozhodnutí.

24. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v zamítavých výrocích o věci samé III. a IV., stejně jako ve výroku V. o náhradě nákladů řízení, jako věcně správný potvrdil podle § 219 o.s.ř.

25. Ve vyhovujících výrocích I. a II. nabyl rozsudek soudu I. stupně samostatně právní moci (§ 206 o.s.ř.).

26. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně věcně úspěšnému žalovanému byla přiznána jejich náhrada za právní zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby (účast při jednání u odvolacího soudu dne [datum] podle 11 odst. 1 písm. g/ AT, vyjádření k odvolání podle § 11 odst. 1 písm. k/ AT), při sazbě [částka] z tarifní hodnoty, kterou tvořila částka [částka] jako součet částek u jednotlivých žalobců, ohledně kterých bylo podáno odvolání. K odměně za úkony právní služby ve výši [částka] přináležely 2 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 3 AT, k částce [částka] pak byla připočtena 21 % DPH ve výši [částka], náklad odvolacího řízení žalovaného tak dosáhly výše [částka] Tyto pak byly procentuálně rozděleny mezi žalobce podle rozsahu jejich podílu na předmětu řízení, na žalobkyni a) tak připadla částka [částka] (50 %), žalobce b) částka [částka] (50 %).

27. O místě a lhůtě k plnění náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.