pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]
JUDr. Jan Klášterka senátu · Rozhodnutí ze dne 7. 6. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Klášterky a soudců JUDr. Blanky Chlostové a JUDr. Michala Holuba ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím
k odvolání žalobkyně i žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé I. a zamítavém výroku o věci samé II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni další částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do tří dnů od právní moci rozsudku, jinak se v těchto výrocích potvrzuje.
II. Ve výrocích o nákladech řízení účastníků a státu III., IV. a V. se rozsudek soudu I. stupně zrušuje a věc se v uvedeném rozsahu vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
1 Shora označeným rozhodnutím soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Zamítl žalobu do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení (výrok II.). Dále je žalobkyně povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.) a [země] – Obvodnímu soudu pro Prahu 6 částku [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.). Žalované uložil povinnost zaplatit [země] – Obvodnímu soudu pro Prahu 6 částku [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V.).
2 Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení z částky [částka] za dobu od podání žaloby do zaplacení jako náhrady škody vzniklé jí při dopravní nehodě dne [datum] zaviněné řidičem jiného vozidla [jméno] [příjmení], který řídil [značka automobilu], [registrační značka] CZ a ve [údaj o čase] hod., v katastru [územní celek], okrese [anonymizováno], ve Slovenské republice po silnici I/50 při úmyslu odbočit mimo vozovku vlevo nedal přednost v jízdě v protisměru jedoucímu vozidlu, tov. zn. Mercedes Benz, řízeného řidičem [anonymizováno].
3 Při dopravní nehodě došlo k zranění žalobkyně a její nezletilé dcery. Žalobkyně byla odvezena rychlou záchrannou službou do [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno]. Žalobkyně při nehodě utrpěla zlomeninu 11. a 12. obratle a po převozu do ČR byla přijata na operační terapii do [anonymizována dvě slova] v [část obce], kde k propuštění došlo [datum]. Následně absolvovala [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] ve [anonymizována dvě slova] v [část obce] k [anonymizována dvě slova], jež byla provedena dne [datum]. [příjmení] byla zaviněna řidičem vozidla [značka automobilu], jež byl pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem pojištěn u právní předchůdkyně žalované.
4 Žalobkyně se domáhala nároků vyplývajících ze zákona [číslo] Zb. (slovenský občanský zákoník, dále jen„ o. z.“), kdy se domáhala náhrady za ztížení společenského uplatnění (dále jen„ ZSU“) a ztráty na výdělku, a to dle ust. § 444 o. z. Své nároky uplatnila proti předchůdkyni žalované podle ust. § 15 zák. [číslo] Zb. Ohledně ztížení společenského uplatnění žalobkyně vycházela z [anonymizováno] posudku, jež si nechala vypracovat MUDr. [příjmení], a to dle ust. § 4 odst. 2 zák. [číslo] Zb., o náhrade za bolesť a o náhrade za staženie společenského uplatnenia, a to za poúrazové omezení hybnosti středně těžké s příznaky kořenového dráždění ohodnoceného na 400 bodů, čemuž odpovídá náhrada ve výši 6 864 € (k této částce došla tak, že částku 400 bodů vynásobila hodnotou 17,16 € dle § 5 odst. 2 zák. [číslo] Zb.) a dovozovala, že podle § 5 odst. 5 shodného zákona jsou u ní splněny podmínky pro navýšení náhrady o 50 %, k němuž může soud, v případech hodných zvláštního zřetele, přistoupit. Žalobkyně dospěla k zvýšené náhradě za ztížení společenského uplatnění v celkové výši 10 296 €. Právní předchůdkyně žalované na tento nárok uhradila částku [anonymizována dvě slova] €. Při kurzovém přepočtu ke dni zpracování posudku nárok žalobkyně vyčíslila na částku [částka].
5 Žalobkyně se dále domáhala ztráty na výdělku, neboť uvedla, že v den dopravní nehody již měla podepsanou pracovní smlouvu, neboť ta od [datum] měla nastoupit do společnosti [právnická osoba], avšak z důvodu úrazu do zaměstnání nenastoupila a pracovní poměr s ní byl zrušen ve zkušební době. Její mzda, jež byla sjednána jako minimální ve výši [částka], by tak jinak náležela nebýt dopravní nehody. Žalobkyně pobírá od [datum] invalidní důchod ve výši [částka], následně zvýšený na částku [částka], a proto na ztrátě na výdělku uplatňuje za období od [datum] do [datum] částku [částka] za měsíce srpen a od [datum] do [datum] částku [částka], tj. celkem [částka]. Dále za období od [datum] do [datum] se domáhala rozdílu ve výši [částka], za [anonymizováno] měsíců celkem částkou [částka]. Dále se domáhala částky [částka], kterou vynaložila za rehabilitační pobyt v [nemocnice] na [anonymizováno].
6 Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. K dopravní nehodě došlo na území Slovenské republiky a rozhodným právem je tak právo slovenské. Žalovaná namítla, že žalobkyně dosud nepředložila žalované návrh dohody o náhradě za ztížení společenského uplatnění, a nesplnila tak zákonnou podmínku danou ust. § 6 odst. 3 zák. č. 437/2004 Z. z. Z uvedeného důvodu navrhla zamítnutí žaloby pro předčasnost. Žalovaná dále namítla, že [anonymizována dvě slova] MUDr. [jméno] [příjmení] je v daném případě nepoužitelný, neboť MUDr. [jméno] [příjmení] nebyla jako praktická lékařka v případě žalobkyně oprávněna zpracovat [anonymizována dvě slova] dle ust. § 3 písm. d) zák. č. 437/2004 Z. z. a dle § 7 odst. 1 téhož zákona. Žalovaná uvedla, že jí oslovený znalec, MUDr. [jméno] [příjmení], na rozdíl od MUDr. [příjmení] ohledně poúrazového omezení hybnosti [anonymizováno] subsumoval podpoložku 304 c) jako středně těžké, neboť v [anonymizována dvě slova], jež měla potvrzovat kořenové dráždění, se taková informace nenachází. Výše náhrady za [anonymizováno] bod ve výši 17,16 € je mezi stranami nesporná. Žalovaná nesouhlasila s výší hodnocení poúrazového hodnocení hybnosti [anonymizováno] o 200 % jako středně těžké pro absenci prokázání příznaků kořenového dráždění. Žalovaná namítla, že je nedůvodné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění o 50 %, tj. o 3 432 € ([částka]), neboť nebyly splněny okolnosti hodné zvláštního zřetele, které by umožnily aplikaci ust. § 5 odst. 5 zák. č. 437/2004 Z. z. Jako nedůvodný žalovaná označila nárok na ztrátu na výdělku, neboť v době nehody byla žalobkyně nezaměstnaná a z pracovní smlouvy od společnosti [právnická osoba] není zřejmé, kdo ji za tuto společnost uzavřel, není označena datem, kdy mělo dojít k uzavření této smlouvy, a z právního úkonu ze dne [datum], který měl směřovat k ukončení pracovní poměru, vyplývá, že smlouva byla uzavřena až po dopravní nehodě ([datum]
7 Soud I. stupně po provedeném dokazování, v jehož rámci čerpal zjištění z listinných důkazů a výslechu účastníků, které uvedl pod bodem [číslo] písemného vyhotovení rozsudku, dospěl k závěru o částečné důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Zjištěný skutkový stav podrobil právnímu hodnocení, jak uvedl v bodech 20. až 25.
8 Dospěl k závěru, že s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu Slovenské republiky sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], ke zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění o 50 %, nebyly zjištěny skutečnosti, jež by takový postup měly odůvodnit. Přidržel se bodového ohodnocení, které zvýšil ustanovený znalecký ústav o 30 %, který v důsledku nedostatečné spolupráce žalobkyně vycházel pouze z [anonymizována tři slova].
9 [příjmení] byla skutečnost, že ze strany žalované bylo uhrazeno [anonymizována dvě slova] €. Podle znaleckého posudku soudem ustanoveného znaleckého ústavu je na místě ztížení společenského uplatnění žalobkyně ohodnotit na 390 bodů. Při hodnotě [anonymizováno] bodu, 17,16 € výsledná suma vychází na 6 879,60 €. Soud I. stupně vycházeje z kurzu ke dni vyhlášení rozsudku [webová adresa], tj. 26,12 € stanovil, že je žalovaná povinna doplatit žalobkyni částku [anonymizováno] 731,60 €.
10 Nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka], kterou vynaložila v souvislosti s rehabilitací v [nemocnice] na [anonymizováno], jako nedůvodný zamítl, neboť podle ustanovení § 4 odst. 2 zák. č. 381/2001 Z. z., se uvedené náklady z pojištění, nehradí, s ohledem na taxativní výčet oprávněných nároků, tam uvedený.
11 Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku zamítl, neboť neměl za prokázané, že by žalobkyně v době nehody byla zaměstnána (a dosahovala tak výdělku v konkrétní výši) a že by měla uzavřenu pracovní smlouvu, s ohledem na rozpory v datech a výpovědích svědků ohledně podpisu předložené pracovní smlouvy, a to jak co do místa, tak i co do času. Nebylo ani prokázáno, že by žalobkyně pro uvedenou společnost odpracovala alespoň nějakou časovou jednotku, tak aby jí vznikl nárok na mzdu. Žalobkyni v tomto směru žádný nárok nevznikl.
12 O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Výše nákladů řízení se sestává z odměny advokáta v částce [částka] za úkon právní služby a náhrady hotových výdajů advokáta ve výši [částka] za úkon právní služby, dle vyhl. č. 177/1996 Sb. V řízení právní zástupce žalované učinil celkem 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava, vyjádření k žalobě, účast u jednání 4x). Součástí je i částka odpovídající DPH. Celková výše tak činí [částka]. Vzhledem k poměru úspěchů obou stran (úspěch žalobkyně 18,98 %, úspěch žalované 81,02 %), při jejich odečtu, přiznal žalované nárok na 62,04 % náhradu nákladů řízení, tj. částku [částka].
13 O nákladech státu rozhodl podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni uložil povinnost uhradit 81,02% státem vynaložených nákladů, žalované 18,98 % Tyto náklady tvoří znalečné ve výši [částka]. Žalobkyni tedy uložil povinnost uhradit částku [částka] a žalované částku [částka].
14 Proti rozsudku podali odvolání oba účastníci. Žalobkyně se odvolala do výroku II., III. a IV. Žalovaná odvoláním napadala vyhovující výrok I., a to do částky [částka].
15 Žalobkyně v odvolání odkazovala na znalecký [anonymizováno] vypracovaný [právnická osoba], podle kterého činilo bodové hodnocení ZSU 390 bodů, což představuje [částka]. Požadovala navýšení znaleckým posudkem stanovené částky o 20%, tj. celkem částku [částka], z které bylo uhrazeno [částka]. Neuhrazena zůstala částka [částka]. Žalobkyně se tak domáhá rozdílu mezi soudem I. stupně přiznanou částkou, tj. [částka], a požadovanou sumou představující navýšení v částce [částka]. Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu SR sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo přiznáno navýšení v rozsahu 40% a jeho závěry jsou pro daný případ uplatnitelné. Uvedla, že je zcela aplikovatelná dosavadní judikatura, která nebyla překonána.
16 Zároveň nesouhlasila s nepřiznáním nákladů na [anonymizováno] ve výši [částka]. Soud I. stupně nesprávně posoudil nárok na zaplacení nákladů [anonymizováno] ve výši [částka]. Přehlédl vazbu zákona [číslo] Z.z. na zákon [číslo] Zb., konkrétně ustanovení § 449. Závěr, že nárok není taxativně uveden ve výčtu nároku, je nesprávný. Žalobkyně vynaložila požadovanou částku za poplatek za [anonymizováno] v [nemocnice] na [anonymizováno] v období [datum] – [datum].
17 Rozhodnutí o nákladech řízení označila za nesprávné. Soud I. stupně pochybil, pokud v daném případě nerozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 150 o.s.ř. v části, ve které byla žaloba zamítnuta, ale rovněž pochybil, pokud šlo o rozhodování podle ust. § 142 odst. 2. o.s.ř., kdy dospěl k nesprávné úvaze, pokud jde o určení poměru úspěchu a neúspěchu v řízení. Žalobkyně byla sice úspěšná co do částky [částka], která však představuje pouze část z nároku, který se týká náhrady škody na zdraví v podobě ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně uplatňovala podanou žalobou částku [částka], kdy celková výše nároku závisela na znaleckém posudku a úvaze soudu. Byly tedy dány předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Aplikace ust. § 142 odst. 2 v tomto ohledu ustupuje aplikaci ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Vzhledem k poměru úspěchů obou stran (úspěch žalobkyně 58 %, úspěch žalované 42 %), při jejich odečtu, by měla žalovaná nárok pouze na 16 % náhrady nákladů řízení, což činí v absolutní částce [částka]. Žalobkyně přesto nadále trvá na tom, že v jejím případě jsou bez výjimky splněny podmínky pro aplikaci ust. § 150 o.s.ř., jde-li o rozhodnutí v části, kde nebyla úspěšná, neboť je v současné chvíli odkázána pouze na invalidní důchod, nevlastní žádný movitý majetek vyšší hodnoty, nevlastní žádný nemovitý majetek a žije pouze v nájemním bytě. Dále je třeba aplikovat ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., jde-li o rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ohledně přiznání navýšení ztížení společenského uplatnění.
18 Navrhla změnu rozsudku tak, že jí bude přiznána částka [částka] s příslušenstvím od [datum] do zaplacení, žalované ani [země] nebudou vůči žalobkyni přiznány náklady řízení. Současně požadovala náhradu nákladů odvolacího řízení.
19 Odvolání žalované směřovalo do výroku I. Namítla chybu ve výpočtu náhrady za ztížení společenského uplatnění. Žalobkyni bylo přiznáno o [částka] více než kolik jí náleží, neboť 390 bodů x [částka] činí [částka], nikoli [částka]. Doplatek by měl být [částka], nikoli [částka]. Při kurzu [anonymizována dvě slova] = [částka] mělo být žalobkyni přiznáno proti žalované o [částka] méně, tj. [částka] nikoli [částka]. Navrhla zamítnutí žaloby ještě o částku [částka] s příslušenstvím.
20 Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že s ohledem na ustanovení § 164 o.s.ř. by chyba ve výpočtu neměla být předmětem odvolání a toto by mělo být odmítnuto. Zároveň upozornila na použití jiného směnného kurzu, když v řízení před soudem I. stupně došlo ke shodě na výši kurzu přepočtu měn, a to tak, že [anonymizována dvě slova] odpovídá částce 27, [částka]. Při přepočtu částky na české koruny došlo k pochybení, neboť jak je zřejmé i z judikatury soudů směnný kurz se řídí okamžikem, kdy se pohledávka stala splatnou. V daném případě podáním žaloby.
21 K odvolání žalobkyně uvedla žalovaná, že rozhodnutí soudu I. stupně ohledně přiznaného ZSU považuje za správné a navýšení základního ohodnocení o 30% označila za dostatečné. Stejně tak považovala za správné rozhodnutí soudu I. stupně o nepřiznání náhrady nákladů ve výši [částka] O náhradě nákladů řízení bylo rovněž rozhodnuto správně, neboť žalobkyně od počátku uplatňovala nároky, s nimiž nemohla být úspěšná. Navrhla potvrzení rozsudku a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.
22 Odvolací soud toliko v mezích podaných odvolání přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné. Opodstatněnou byla i námitka žalované ohledně nesprávně provedeného početního úkonu soudem I. stupně, byť s ohledem na způsob rozhodnutí v odvolacím řízení v podobě změny rozsudku neměla podstatný význam.
23 V tomto směru odvolací soud neměl za splněné podmínky pro odmítnutí odvolání žalované, neboť proti věcné nesprávnosti ve výroku rozsudku bylo možné vedle návrhu na vydání opravného usnesení brojit i podaným odvoláním.
24 Mezi účastníky přitom nebyl sporným základ uplatněného nároku založený pojistným vztahem viníka dopravní nehody se žalovanou pojišťovnou a odpovědností v režimu zák. [číslo] Z.z. Soud I. stupně se přitom v bodech 21. a 22. správně vypořádal s otázkou mezinárodní pravomoci českých soudů a volby rozhodného práva.
25 Předmětem odvolacího řízení byl již pouze nárok žalobkyně na další zvýšení (o 20%) náhrady za ZSU a léčebné výdaje při [anonymizováno] v [nemocnice] ve výši [částka].
26 Ztížení společenského uplatnění je stav v souvislosti s poškozením na zdraví, které má prokazatelně nepříznivé následky pro životní úkony poškozeného, na uspokojování jeho životních a společenských potřeb nebo k plnění jeho společenských úkolů (§ 2 odst. 2 zákona č. 437/2004 Z.z.). Náhrada za ztížení společenského uplatnění se poskytuje jednorázově; musí být přiměřená povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti (§ 4 odst. 1 zákona č. 437/2004 Z.z.). V případech hodných zvláštního zřetele, jakým je uznání invalidity, může soud náhradu za ztížení společenského uplatnění zvýšit nejvýše o 50 % (§ 5 odst. 5 zákona č. 437/2004 Z.z.). [příjmení] hodnocení za ztížení společenského uplatnění může posuzující lékař přiměřeně zvýšit až na dvojnásobek vzhledem k omezení nebo ztrátu možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti, kterou měl ve věku, ve kterém utrpěl poškození na zdraví (§ 10 odst. 4 věta první zákona [číslo]). Toto ustanovení přenechává soudu, aby v každém jednotlivém případě sám vymezil hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností, a aby sám podle svého uvážení posoudil, zda jde o„ případ hodný zvláštního zřetele“ a - v případě kladného závěru - rozhodl také o tom, jaké zvýšení této náhrady je v posuzovaném případě přiměřené. Úvaha soudu ve smyslu § 5 ods. 5 zákona č. 437/2004 Sb. není zcela volná, neboť právní předpis ji usměrňuje tím, že rámcově stanoví předpoklady pro vznik nároku na základní výměru odškodnění a také hlediska, která je třeba mít na zřeteli. Pokud zákon stanoví rozpětí přípustného zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění (až o 50 %), je nepochybné, že rozsah zvýšení této náhrady musí být diferencován. Diferenciace rozsahu zvýšení této náhrady musí vystihovat individuální okolnosti každého případu. V reálném životě se vyskytující rozdíly v osobnosti člověka, v jeho individuálních potřebách, životním zaměření, v míře jeho angažovanosti v nejrozmanitějších sférách života, jakož i odlišnosti v míře závažnosti poškození zdraví a intenzitě omezení poškozeného se nutně musí projevit i v diferencovaném přístupu ke zvýšení této náhrady.
27 Při rozhodování o zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění soud zohledňuje jednak ty stránky, které jsou společné pro život všech lidí (možnost provádět běžné životní úkony, postarat se o svou hygienu, stravování, oblékat se, žít případně rodinným životem, realizovat se v partnerském vztahu, mít děti), jednak ty stránky, které jsou zvláštní u každého jednotlivce zvlášť vzhledem k jeho společenské dosavadní působení (stupeň jeho angažovanosti v nejrozmanitějších sférách společenského života, za které již dosavadní soudní praxe považuje například oblast kultury, sportu, umění, politiky, vědy). Jednotícím hlediskem při určování adekvátního zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění je, aby obě tyto stránky byly zohledněny tak, že jejich vzájemná jednota vyjádří přiměřenost přiznané náhrady ve vztahu k povaze následků poškození zdraví. V případě některého poškozeného je v praxi opodstatněné klást důraz na první z uvedených stránek, v případě jiného poškozeného (naopak) na druhou zmíněnou stránku; rozhodující však zůstává jejich jednota. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu SR sp. zn. 8Cdo [číslo])
28 Podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 381/2001 Z.z. platí, že pojištěný má z pojištění odpovědnosti právo, aby pojistitel za něj nahradil poškozenému uplatněné a prokázané nároky na náhradu škody na zdraví a nákladů při usmrcení. Podle ustanovení § 449 odst. 1 zákona [číslo] Zb. se při škodě na zdraví hradí také účelné náklady spojené s léčením.
29 Ohledně přepočtu cizí měny na české koruny je rozhodným okamžikem den splatnosti dluhu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]).
30 U nároku na náhradu škody není stanovena doba splnění, a proto je třeba podle § 563 obč. zák. vycházet z toho, že škůdce (žalovaný) je povinen škodu nahradit první den po tom, co ho věřitel (žalobkyně) o splnění požádal; jestliže škodu v tento den neuhradí, je škůdce v prodlení. Pokud nedošlo požádání dlužníkovi (žalovanému) už dříve, je třeba za kvalifikované požádání považovat žalobu; samozřejmě dnem splatnosti pohledávky uplatněné v žalobě nebude den následující po podaní žaloby na soudě, ale den po doručení této žaloby žalovanému (srov. např. [spisová značka]).
31 Pokud jde o náhradu nákladů řízení v řízení, v němž je uplatňováno více nároku, je pro určení výše odměny za právní zastoupení advokátem aplikováno ustanovení § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, tj. za tarifní hodnotu se považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. I v případě kumulace nároků se o náhradě nákladů řízení rozhoduje jedním výrokem. Zároveň je třeba zohlednit, měl-li účastník řízení úspěch jen částečný a náhradu nákladů případně poměrně rozdělit. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka]).
32 Při zohlednění shora uvedené právní úpravy a judikatury dovolacího soudu odvolací soud s ohledem na skutkové okolnosti této věci shledal důvodným zejména odvolání strany žalující. Nárok na další navýšení náhrady za ZSU odpovídá stupni a rozsahu poškození zdraví a zejména zásahu do společenského uplatnění žalobkyně i v tom, že dříve vykonávala fyzickou práci vyžadující pohyblivost, například na rozdíl od práce kancelářské, pro kterou nemá odpovídající vzdělání a praxi. Žalobkyně byla shledána invalidní pro invaliditu I. stupně s poklesem pracovní schopnosti o 40%, je omezená v možnosti sportovat, jako i v domácích pracích a běžných společenských činnostech vyžadujících pohyb a zátěž. Pociťuje trvalé bolesti v hrudní a bederní oblasti s výrazným omezením hybnosti, vystřelováním bolestí do levé dolní končetiny. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že požadovaná částka navýšení je zcela přiměřenou a odpovídá vážnosti poškození zdraví žalobkyně, a tomu odpovídajícímu omezení v dalším životě. Přiznáním invalidity se jedná o případ hodný zvláštního zřetele, ve kterém proto bylo možné náhradu za ztížení společenského uplatnění zvýšit o dalších 20% (§ 5 odst. 5 zákona č. 437/2004 Z.z.).
33 Rovněž odvolací soud vycházel ze znaleckého posudku a znalecky ohodnoceného ZSU 390 body, což při hodnotě 17,16 € za bod činilo [číslo] €. Další 20% navýšení představuje částku [číslo] €, celkem tak nárok žalobkyně na náhradu za ZSU činí [číslo] €, z čehož jí bylo již zaplaceno [číslo] €. Zbývající částka [číslo] € po přepočtu v kurzu ČNB k [datum] (splatnost doručením žaloby žalované) ve výši [částka] tedy představuje [částka], po odečtení již soudem I. stupně přiznané částky [částka] proto byla žalobkyni z tohoto titulu přiznána ještě částka [částka].
34 Odvolacím soudem celková přiznaná částka [částka] pak zahrnuje také částku [částka] představující náklady [anonymizováno]. V tomto směru nelze se soudem I. stupně souhlasit s jeho právními závěry, neboť součástí náhrady škody na zdraví jsou také náklady na [anonymizováno], mezi ně náklady spojené s [anonymizováno] v [anonymizováno] bezpochyby patří. (§ 4 odst. 2 písm. a/ zákona č. 381/2001 Z.z. ve pojení s ust. § 449 odst. 1 zákona [číslo] Zb.)
35 Z těchto důvodů proto odvolací soud změnou rozsudku soudu I. stupně v obou věcných výrocích, vedle zamítavého i ve vyhovujícím v důsledku akceptace odvolací námitky žalované, neboť soudem provedený úkon násobení 390 bodů x 17,16 € není [číslo], ale [číslo] €, postupem podle § 220 odst. 1 o.s.ř. žalobě vyhověl i v dalším požadovaném navýšení náhrady za ZSU a účelně vynaložených nákladů na [anonymizováno] a přiznal žalobkyni další částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od následující dne po splatnosti nároku, ve zbývajícím zamítavém rozsahu byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen podle § 219 o.s.ř.
36 Soud I. stupně se v této věci dopustil několika pochybení. Vedle početní chyby nesprávně stanovil kurz [anonymizováno] a Kč ke dni vyhlášení rozsudku namísto ke dni splatnosti nároku. Neměl náklady [anonymizováno] za náhradu škody na zdraví a nesprávně rozhodl a odůvodnil náklady řízení jak mezi účastníky navzájem, tak ve vztahu ke státu. Rovněž tak nezdůvodnil přiznané úroky z prodlení a dobu počátku prodlení, a v tomto směru pominul judikaturu, která váže vznik prodlení na den po doručení žaloby žalovanému ([spisová značka]).
37 Soud I. stupně pominul v této věci kombinaci nároků, které jsou z hlediska rozhodování o nákladech řízení podřaditelné buď pod § 142 odst.1 o.s.ř. nebo § 142 odst. 3 o.s.ř. Pokud by nezvolil vlastní přístup, může využít i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], které se, byť v režimu náhrady škody proti státu, kombinací nároků vypořádává za užití vzorce. V každém případě je na soudu I. stupně, aby si ujasnil, u jakých nároků je třeba přihlédnout k úspěchu ve věci, u jakých se vycházelo ze znaleckého posouzení, a při kombinaci těchto nároků o náhradě nákladů řízení znovu rozhodnout. Rozsah přitom přesahuje přezkumnou činnost odvolacího soudu, nadto má způsob rozhodnutí o nákladech řízení vliv i na rozhodnutí o nákladech řízení státu (§ 148 odst. 1 o.s.ř.).
38 Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně v nákladových výrocích zrušil podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. a podle § 221 odst. 1 o.s.ř. vrátil věc v tomto rozsahu soudu I. stupně k dalšímu řízení.
Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.
(§ 238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).