o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a dále částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, ve výroku II. uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku a ve výroku III. uložil žalobci povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobce se domáhal po žalované náhrady škody na zdraví a náhrady škody s odůvodněním, že vůči žalobci bylo u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. [spisová značka] vedeno trestní stíhání, které dne [datum] skončilo zprošťujícím rozsudkem. V odvolacím řízení Městský soud v Praze dne [datum] odvolání státního zástupce zamítl. Žalobci tak vznikla škoda v řádu miliónů korun. Žalobce požadoval částku [částka] jako náhradu nákladů na obhajobu, na zajišťování důkazů a platbám obhájcům, avšak tuto částku vzal následně zpět a řízení v tomto rozsahu bylo pravomocně zastaveno. Žalobce dále požadoval částku 1,5 miliónu korun jako náhradu škody na zdraví s tím, že na straně žalobce a jeho manželky došlo v důsledku dlouhotrvajícího trestního stíhání působícího velmi negativně na jejich psychiku k závažnému poškození zdraví, spočívající na straně manželky žalobce v narušení celkové psychiky a na straně žalobce kromě obdobně jako u jeho manželky narušené psychiky k závažnému [anonymizováno] poškození zdraví tím, že byl nucen [anonymizována tři slova] a dosud jeho [anonymizováno] stav [anonymizována tři slova], má se podrobit dalšímu [anonymizováno]. Jednalo se o velmi intenzivní psychickou zátěž, způsobenou předmětným trestním stíháním včetně zásahu policie ve [anonymizováno] království, kde byl bez jakéhokoliv varování, bez toho, že by byl předvolán k podání vysvětlení, zadržen a eskortován do vazby v [anonymizováno] jako zvlášť nebezpečný zločinec. Neprodleně poté, co byl v [anonymizováno] z vazby propuštěn, se vydal do České republiky a vydal se orgánům činným v trestním řízení. V roce [rok] se za dramatických okolností dozvěděl o zahájení trestního stíhání, relativně uspokojený, je pravdou, že již prodělal slabší infarkt myokardu, nicméně důsledek tohoto infarktu neměl na jeho [anonymizováno] stav praktický žádný dopad. [anonymizováno] zásadní považuje způsob, jakým se o zahájení trestního řízení vůči své osobě dozvěděl, k jeho zatčení došlo ve [země] zásahem protiteroristické jednotky, on sám byl za nohy vlečen po schodech dolů. Tomuto zásahu byla přítomna jeho rodina, jak manželka, tak nezletilé děti, pro které to byl obrovský šok. Byl odvezen do španělské vazby v [anonymizováno], kde strávil 2 dny. Právě okolnosti spojené s předmětným trestním stíháním zapříčinily definovanou škodu na zdraví - způsob zatčení vyvolaný informací Policie ČR, že se jedná o nebezpečného teroristu, dlouhé trestní řízení, kde byl nucen čelit stresu spojeným s obavou o výsledek, a dále dopad trestního řízení na celou jeho rodinu. Žalobce byl bez svého zavinění postaven do role nebezpečného zločince a jako takový byl i ve [země] zatýkán. V důsledku zbytečného, nedůvodného trestního stíhání došlo k obrovským finančním ztrátám, které nelze vyčíslit, toto mělo zásadní [anonymizováno] stav na zdraví žalobce. Újma na zdraví nemůže být definována pouze podle jeho kardiovaskulárního stavu či jiného [anonymizováno], celá tato stresující skutečnost působila žalovanému především obrovskou psychickou újmu v souvislosti se stresem, vyvolaným trestním řízením. Dále pouze odkázal na uvedené znalecké posudky.

3. Soud I. stupně rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku dohromady ve výši [částka] a ve zbylé části žalobu zamítl. Odvolací soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Ve zbývající části u uplatněného nároku již bylo pravomocně rozhodnuto.

4. Předmětem řízení tak zůstalo bolestné ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a dále ztížení společenského uplatnění v částce [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení.

5. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu (podrobně uvedeného v bodě 5. - 7. odůvodnění napadeného rozhodnutí), že žalobce uplatnil nárok u žalované dne [datum] a doplnil jej dne [datum] a dne [datum], kromě jiného náhradu újmy na zdraví minimálně ve výši [částka]. Žalovaná se žalobci omluvila a za nepřiměřenou délku řízení přiznala částku [částka] Trestní řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí] usnesením o zahájení trestního stíhání ze spáchání pokračujícího trestného činu podvodu podle ust. § 250 odst. 1 a odst. 4 trestního zákona, posléze změněného na podvod podle § 250 odst. 1 a odst. 3 trestního zákona a dne [datum] opět pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku pro další skutek. Řízení bylo vedeno proti žalobci jako proti uprchlému. Dne [datum] byl vydán evropský zatýkací rozkaz [číslo jednací] ORIII [číslo] a na základě něho byl žalobce zadržen dne [datum] v [údaj o čase] hod. v [anonymizováno] ve [země]. Žalobce se po zatčení dostavil do České republiky, dne [datum] byl zadržen v [anonymizováno] a dne [datum] žalobci bylo předáno usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne [datum] Obvodní soud pro Prahu 8 ve věci vyhlásil rozsudek, kterým byl žalobce podle ust. § 226 písm. b) trestního řádu obžaloby zproštěn z důvodu, že jednání žalobce, ve kterém bylo obžalobou spatřováno spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 a 3 trestního zákona [anonymizováno] trestným činem. Odvolací soud rozhodnutím ze dne [datum] odvolání státního zástupce zamítl. Žalobce trpí srdečním [anonymizováno] a v letech v letech [rok] až [rok] již trpěl [anonymizována dvě slova].

6. Soud I. stupně poté uzavřel, že podle ust. § 1, § 5 písm. a), b), zákona 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou rozhodnutím, jež bylo vydáno v řízení trestním. Podle ust. § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem, z něhož jim vznikla škoda, přičemž podle ust. § 26 OdpŠk pokud [anonymizováno] stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

7. V řízení Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. [spisová značka] došlo k vydání nezákonných rozhodnutí, za které lze podle ust. § 7 a 8 OdpŠk shledat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], neboť žalobce byl následně pravomocně zproštěn obžaloby.

8. Soud I. stupně se zabýval, zda v hlavní příčinné souvislosti se shora uvedenými nezákonnými rozhodnutími, jimiž byla usnesení o zahájení trestního stíhání v řízení Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. [spisová značka] došlo k zásahu do [anonymizováno] sféry žalobce ve formě bolesti, kterou by bylo možné nahradit formou přiznání bolestného, a náhrady za ztížení společenského uplatnění. Teprve dne [datum] žalobci bylo předáno usnesení o zahájení trestního stíhání a tedy od tohoto okamžiku měl povědomí o probíhajícím trestním řízení, které tak fakticky začalo zasahovat do osobnostní sféry žalobce a v souvislosti s vědomím vedeného trestního řízení mu mohla vznikat újma. Před tímto datem předmětné trestní stíhání nemohlo žalobci způsobit jakékoliv [anonymizováno] problémy, neboť o něm nevěděl.

9. Žalobce naopak spojil zásahy do [anonymizováno] sféry taktéž se zatčením, které proběhlo však již v době před tímto rozhodným datem orgány španělské policie. V tomto směru nelze shledat příčinnou souvislost mezi odpovědností České republiky a tvrzeným vznikem škody na zdraví. Žalobce právě nedoplnil svá tvrzení ohledně dalších zásahů do [anonymizováno] sféry, kdy soudu jen dodal lékařské zprávy, které se však vztahují k období před zahájením trestního stíhání a týkají se pouze kardiovaskulárního [anonymizováno], zatímco žalobce opět v doplnění uvádí, že škoda na zdraví vznikla nejen v oblasti kardiovaskulárního [anonymizováno], ale i dalších oblastech zdraví, aniž by však jasným a konkrétním způsobem specifikoval právě, v jakých dalších konkrétních oblastech zdraví žalobce se vědomost o zahájení trestního stíhání a samotné další vedení trestního stíhání fakticky projevilo.

10. Soud I. stupně proto z důvodů absence jasných a konkrétních tvrzení, ke kterým byl žalobce dle ust. § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vyzván, soud žalobu bez dalšího zamítl, a to z důvodu neunesení břemene tvrzení.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud I. stupně odůvodnil ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“

12. Výrok o náhradě nákladů řízení, které platil stát, zdůvodnil tím, že vzhledem k neúspěchu žalobce uložil je zaplatit právě jemu.

13. Proti tomuto rozhodnutí podal včasné odvolání žalobce, které odůvodnil tak, že soud I. stupně při svém rozhodování nevzal do úvahy závěry posudku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno] a posudku vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení] znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno]. Z obou těchto posudků je [anonymizováno] mimo vší pochybnost zřejmé, že trestní řízení vedené proti žalobci mělo na žalobce [anonymizováno] devastující [anonymizováno] dopad. Poškození zdravotního stavu žalobce způsobilo trestní stíhání jako celek a obava z hrozícího trestu působila na žalobce pochopitelně po celou dobu trestního stíhání, až do jeho pravomocného ukončení, kdy byl [anonymizováno] zproštěn obžaloby.

14. Žalobce byl ze strany orgánů činných v trestním řízení [anonymizováno] bez svého zavinění postaven do role nebezpečného zločince a jako takový byl i ve [země] zatýkán. Nic na jeho trestním stíhání nezměnil ani jeho velice vstřícný přístup, kdy prakticky okamžitě přijel do [anonymizováno] a přihlásil se orgánům činným v trestním řízení.

15. Argumentace týkající se jeho zdravotního stavu před datem [datum], tj. od data, kdy se žalobce o tom, že je proti jeho osobě vedeno trestní stíhání dozvěděl, je ryze účelová a rozhodně nevychází z reálného stavu věci. Je pravdou, že žalobce prodělal v době, předcházející tento termín infarkt myokardu, ten však neměl na jeho celkový [anonymizováno] stav zásadní dopad.

16. Žalobce je [anonymizováno] přesvědčen o tom, že v průběhu řízení dostatečným způsobem popsal veškeré okolnosti, které měly na jeho [anonymizováno] stav vliv, a tedy i doložil hodnověrně i příčinnou souvislost mezi trestním stíháním a současným zdravotním stavem.

17. Předmětné trestní řízení vedené proti osobě žalobce bylo bezdůvodné a zejména s ohledem na způsob jakým se o něm žalobce dozvěděl, se nemohlo nepodepsat na jeho psychice, a tedy i vedlo k negativnímu působení na celkový [anonymizováno] stav žalobce. Žalovaná však namísto přiznání odpovědnosti za způsobenou újmu a akceptaci odškodnění, které samo o sobě stejně zdraví žalobci nevrátí, účelově hledá důvody k tomu, aby nemusela žalobci přiměřenou satisfakci poskytnout.

18. Zamítnutí jeho oprávněného nároku na náhradu škody je pak rozhodnutí soudu, které ve svém důsledku odporuje dobrým mravům a zásadě materiální pravdy.

19. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil v zamítavém výroku tak, že žalobě co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a dále ztížení společenského uplatnění v částce [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení vyhoví, popř. aby napadené rozhodnutí prvoinstančního soudu zrušil a věc vrátil k novému projednání.

20. Žalovaná se k odvolání vyjádřila tak, že rozsudek soudu I. stupně považuje za věcně správný, vycházející z dostatečných skutkových zjištění, na které byly aplikovány [anonymizováno] přiléhavé právní závěry. Navrhla, aby napadené rozhodnutí bylo jako věcně správné potvrzeno.

21. Odvolací soud přezkoumal v mezích odvolání napadený rozsudek soudu I. stupně z podnětu podaného odvolání, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (ust. § 212, ust. § 212a a ust. § 214 odst. 1 o. s. ř.), a shledal odvolání žalobce nedůvodným.

22. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná a pro rozhodnutí o věci samé plně postačující skutková zjištění. Zjištěný skutkový stav posuzoval pak také dle odpovídající hmotněprávní úpravy – tedy zákona č. 82/1998 Sb. a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Skutkový stav také nedoznal žádných změn ani v odvolacím řízení.

23. U žalobcem požadovaného bolestného a ztížení společenského uplatnění se pak odvolací soud také ztotožňuje se závěry soudu I. stupně. Z důvodu hospodárnosti lze podle ust. § 6 o. s. ř. [anonymizováno] odkázat na přesvědčivé odůvodnění napadeného rozhodnutí (bod 8. až 14.).

24. K odvolacím námitkám žalobce je nutno zdůraznit, že je povinností žalobce, aby jasným a konkrétním způsobem tvrdil konkrétní zásahy do jeho zdraví a aby uvedl také konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje také příčinnou souvislost s vedeným trestním stíháním tak, aby bylo zřejmé, že hlavní příčinou vzniku škody na zdraví byla jeho vědomost o samotném trestním stíhání žalobce. V situaci, kdy žalobce i přes návodné poučení soudu podle ust. § 118a o. s. ř. tato jasná a konkrétní tvrzení neučinil, nemohl se soud I. stupně ani dále zabývat otázkou jejich dokazování (neexistujících tvrzení).

25. Smyslem ust. § 118a o. s. ř. je, aby účastníkovi nebyla zamítnuta žaloba proto, že neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, aniž byl poučen, že taková břemena má (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 212/06).

26. Předvídatelné může být jen takové rozhodnutí, jemuž předchází předvídatelný postup soudu při jednání a dokazování. Účastníci nesmějí být zaskočeni možným jiným posouzením věci soudem, aniž by jim bylo umožněno tvrdit skutečnosti významné z hlediska soudcova názoru a nabídnout k jejich prokázání důkazy. Sleduje se tak důsledně zásada, že kvalifikace skutkových okolností tvrzených účastníky před soudem je věcí soudu. [anonymizováno] v souladu s ústavním pořádkem, aby rozhodnutí soudu nevyřešilo sporné vztahy účastníků jen proto, že se mýlí v kvalifikaci svých vztahů (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1617/10).

27. Také lze souhlasit se soudem I. stupně, že ve sporném řízení žalobce již ve své žalobě je povinen uvést rozhodné skutečnosti, z nichž vyvozuje svůj nárok a potřebné důkazy (břemeno tvrzení a břemeno důkazní), tuto povinnost tvrzení má žalobce podle § 79 odst. 1 o. s. ř). Tuto povinnost má žalobce podle § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. i během řízení.; je povinen tvrdit všechny skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. Rozsah důkazní povinnosti je zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť aby mohla být nějaká skutečnost prokázána, musí být nejprve tvrzena. Břemeno tvrzení je procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že netvrdil všechny rozhodné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci a má za následek neúspěch ve sporu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka]).

28. Předpokladem důkazní povinnosti je tvrzení skutečností účastníkem (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.). Teorie procesního práva v této souvislosti hovoří o břemeni tvrzení. Mezi povinností tvrzení a povinností důkazní je úzká vzájemná vazba. Jestliže účastník nesplní svou povinnost tvrdit skutečnosti rozhodné z hlediska hypotézy právní normy, pak zpravidla ani nemůže splnit důkazní povinnost. Jinými slovy, nesplnění povinnosti tvrzení, tedy neunesení břemene tvrzení, má za následek, že skutečnost, kterou účastník vůbec netvrdil a která nevyšla jinak v řízení najevo (například dotazováním ze strany soudu), zpravidla nebude předmětem dokazování (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]).

29. Žalobce byl přitom soudem I. stupně poučen podle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř., ale ani poté neuvedl tvrzení v dostatečném rozsahu umožňujícím závěr o splnění předpokladu vzniku odpovědnosti žalované za škodu na zdraví, a to příčinné souvislosti mezi jednáním státu a vznikem újmy na zdraví žalobce.

30. Jak již uvedl odvolací soud v předchozím rozhodnutí, úkolem znalce [anonymizováno] se vyjadřovat k příčinné souvislosti mezi trestním stíháním žalobce a jeho zdravotním stavem, to je otázka právní, jejíž posouzení je úkolem soudu. Znalec [příjmení] i znalec [příjmení] tedy nepřípadně posuzovali příčinnou souvislost mezi trestním stíháním žalobce a poškozením jeho zdraví, nadto nesprávné je též časové období, k němuž znalec [příjmení] i znalec [příjmení] přihlíželi, tedy události mezi roky [rok] až [rok]. Rozhodující je [anonymizováno] [rok], kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání. Skutečnost, že toto usnesení mu bylo doručeno na podkladě evropského zatýkacího rozkazu nelze přičítat k tíži orgánům činným v trestním řízení a tedy státu, nýbrž žalobci, proti němuž bylo trestní stíhání vedeno jako proti uprchlému a evropský zatýkací rozkaz byl vydán až po více, než 2 letech od zahájení trestního stíhání.

31. Žalobce měl značné [anonymizováno] problémy již dlouho předtím, než mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání a trpěl [anonymizována dvě slova], jakož i celou řadou dalších [anonymizováno]. Trpěl i psychickými problémy, které byly patrně ve značném rozsahu způsobeny tím, že žalobci bylo vyhrožováno jeho likvidací i likvidací jeho rodiny, což byl důvod, pro nějž žalobce opustil Českou republiku a který nesouvisel s úkony státních orgánů.

32. Žalobce soudu nepředložil jiné znalecké posudky kromě výše uvedených, o nichž již dříve odvolací soud uvedl, že žádný nárok žalobce neprokazují. Žalobce pak požadoval vypracování dalšího znaleckého posudku z oboru ortopedie, neurologie, aniž by však uvedl nějaká konkrétní tvrzení o zásazích do zdraví žalobce v oblasti neurologie a ortopedie (i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.). V žalobě žalobce pouze poukazuje na skutečnost, že došlo k narušení psychiky, k závažnému [anonymizováno] poškození tím, že byl nucen [anonymizována tři slova], a intenzivní byla psychická zátěž kvůli předmětným trestním řízením včetně zásahu policie ve [anonymizováno] království.

33. Ambulantní a lékařské zprávy ohledně zdravotního stavu žalobce, jím předložené, se opět týkají pouze [anonymizována dvě slova], kterými však žalobce trpěl již v době před vědomostí o zahájení trestního stíhání. Soud I. stupně vzhledem k absenci konkrétních žalobních tvrzení také správně nenařídil vypracování znaleckého posudku z oboru ortopedie a neurologie k žalobcem blíže neurčeným zdravotním poškozením.

34. Žalovaná mimosoudně odškodnila imateriální újmu žalobce z důvodu nezákonného trestního řízení a [anonymizováno] tak pravdivé tvrzení žalobce, že žalovaná nepřiznala odpovědnost za způsobenou újmu.

35. Zamítnutí uplatněného nároku na náhradu škody při neunesení břemene tvrzení žalobcem podle ust. § 101 o.s.ř. pak nemůže být v rozporu s dobrými mravy.

36. Procesní zásada materiální pravdy v civilním sporném řízení (zakotvená do procesního předpisu komunistickým režimem) pak byla po roce 1989 opuštěna již novelou provedenou zákonem č. 519/1991 Sb. ze dne [datum] a poté dalšími novelami občanského soudního řádu. Na této zásadě již tedy sporný civilní proces v České republice [anonymizováno] založen.

37. S ohledem na výše uvedené závěry proto odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné, včetně výroků o nákladech řízení, potvrdil – výrok I.

38. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a vzhledem k tomu, že žalovaná byla v odvolacím řízení [anonymizováno] úspěšná, přiznal jí zároveň podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. částku [částka] za písemné vyjádření k odvolání.

39. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení stanovil odvolací soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.