o 41 976 Kč s příslušenstvím

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 41 976 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 41 976 Kč od 28. 5. 2019 do zaplacení a částku 1 200 Kč (výrok I) a zároveň uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 48 448,40 Kč (výrok II).

2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 41 976 Kč včetně příslušenství představující cenu elektroinstalačních prací provedených v prostoru bytové jednotky na adrese [adresa], (dále také jen „předmětná bytová jednotka“), kterou žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou č. [číslo], splatnou dne 27. 5. 2019. Žalobkyně práce provedla na základě objednávky žalované, přičemž vlastnice bytové jednotky si v součinnosti se svým otcem (investorem) objednala rekonstrukci předmětné bytové jednotky u architektonického studia provozovaného žalovanou. Žalobkyni kontaktovala jednatelka žalované dne 8. 11. 2018 coby elektrikáře na realizaci svých jednotlivých zakázek. Žalobkyně pak jako subdodavatel provedla pro žalovanou práci přípravy elektroinstalace kuchyňské linky v předmětné bytové jednotce, žalovaná však cenu díla, které provedla žalobkyně, žalobkyni neuhradila. Byly sjednány základní parametry smlouvy o dílo, to je okamžik uzavření, základní specifikace díla, obsah díla a doba realizace. Ústně bylo dojednáno, že cena díla bude vypočtena podle oficiálního oceňovacího systému [název]. Rovněž bylo sjednáno, že dílo fakticky provedou zaměstnanci žalobkyně. K protokolárnímu předání díla nedošlo, neboť žalovaná neuhradila žalobkyni vystavenou fakturu. Žalovaná tak zmařila dokončení díla, a to i neuhrazením faktur na dalších zakázkách žalobkyně. Zálohu na elektroinstalační práce od investora inkasovala žalovaná.

3. Žalovaná odůvodnila návrh na zamítnutí žaloby tím, že nedošlo k uzavření smlouvy o dílo ani v ústní formě, ani k objednání prací, ani k jejich převzetí. Mezi žalovanou a vlastníkem bytu nebyla uzavřena smlouva o dílo. Vlastník bytu si některé věci řešil sám, a to včetně elektroinstalace. Pokud by se mělo jednat o nárok z bezdůvodného obohacení měl by tento buď směřovat proti vlastníkovi dané nemovitosti a žalovaná by tak nebyla pasivně věcně legitimována, nebo by se muselo by prokázat, o jakou částku se žalovaná obohatila, tj. že jí investor uhradil cenu elektroinstalace, která náleží žalobkyni.

4. Soud I. stupně nejprve rozsudkem ze dne 19. 5. 2023 žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení i po opakované výzvě dané soudem dle §118a odst. 3 o.s.ř. neprokázala, že byla uzavřena tvrzená smlouva o dílo.

5. Odvolací soud poté k odvolání žalobkyně rozsudek ze dne 19. 5. 2023 usnesením ze dne 23. 1. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Zároveň soudu I. stupně uložil, aby se dále zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy o dílo mezi žalobkyní a žalovanou a v této souvislosti doplnil dokazování výslechem bývalého jednatele žalobkyně [jméno FO] a jednatelky žalované [tituly před jménem] [jméno FO]. Pro případ, že by dospěl k závěru, že smlouva uzavřena nebyla, se měl soud I. stupně zabývat otázkou, zda žalovaná měla majetkový prospěch z výsledků práce a použití materiálu žalobkyně v rámci vyúčtování ceny svého díla investorovi, tj. otázkou, zda výsledek práce žalobkyně a materiál žalobkyně se nějakým faktickým způsobem projevil v rámci účtování a inkasování ceny díla žalované pro vlastnici bytu a investora a tuto otázku případně posoudit podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

6. Soud I. stupně provedl dokazování, z nějž vyplynulo, že rekonstrukce předmětné bytové jednotky byla prováděna pro vlastnici bytu v součinnosti s jejím otcem [jméno FO] (dále také jen „investor“), se kterým jednala [tituly před jménem] [jméno FO], která je jednatelkou žalované. V rámci sjednaných prací byla zahrnuta i elektroinstalace. Investor s žalobkyní neměl uzavřenu žádnou smlouvu. V období od 11. 2. 2019 do 14. 3. 2019 mezi žalobkyní a jednatelkou žalované probíhala komunikace ohledně detailů realizace elektroinstalačních prací v předmětné bytové jednotce. V rámci elektroinstalačních prací byly žalobkyní provedeny v předmětné bytové jednotce hrubé rozvody, avšak kabely vyčnívaly ze zdi a práce byly přerušeny. K finálnímu dokončení elektroinstalačních prací nedošlo. Hodnota provedených prací odpovídá ocenění dle oceňovacího systému [název]. Investor si nakonec musel práce dokončit sám. Pracovníci žalobkyně dostávali pokyny od žalobkyně. V konečném vyúčtování rekonstrukce investorovi elektroinstalační práce zahrnuty nebyly. Manžel jednatelky žalované [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že v bytě nikdy nebyl a nebyly zadány žádné elektroinstalační práce.

7. Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že zajišťovala pro pana [jméno FO] rekonstrukci bytu pro jeho dceru a přizvala žalobkyni k účasti na předmětné zakázce, její pracovníci se měli přijít podívat na stavbu a posoudit plány, které poslal investor a zda je možné zakázku takto zrealizovat a udělat cenovou nabídku. Její role byla koordinační a měla odpovědnost vůči investorovi za včasné dokončení rekonstrukce. [jméno FO] jí sdělil, že si věci, týkající se elektřiny, zařídí sám. S dcerou nakreslil plánek, který zaslal [tituly před jménem] [jméno FO] a ona jej přeposlala jednateli žalobkyně. Nadále ve vztahu k realizaci prací žalobkyně vůči [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO] nefigurovala.

8. Z výslechu jednatele žalobkyně [jméno FO] pak bylo zjištěno, že byl osloven [tituly před jménem] [jméno FO], plánky na stavbu dostal od [tituly před jménem] [jméno FO] emailem. Klíče od bytu mu předal manžel [tituly před jménem] [jméno FO]. Práce žalobkyně přerušila z důvodu, že na paralelní zakázce v ulici [adresa] nedošlo k úhradě fakturované částky. Žalobkyně proto vyúčtovala zálohovou fakturu na této zakázce a vzhledem k tomu, že nebyla žalovanou uhrazena, práce nedokončila. Veškeré práce žalobkyně byly provedeny na základě plánků a upřesnění od [tituly před jménem] [jméno FO] a s majitelem bytu snad ani přímo nejednali.

9. S odkazem na ust. § 2586 odst. 1, § 2587, § 2604, 2605, § 2606, § 2610 odst. 1 o. z. dospěl soud I. stupně k závěru, že žaloba je nedůvodná. Z provedeného dokazování podle něj sice vyplynulo, že žalobkyně tvrzené práce v předmětné bytové jednotce vykonala a za tyto práce vyúčtovala cenu odpovídající běžným cenovým standardům, neunesla však důkazního břemeno ve vztahu k tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o dílo s žalovanou, neboť bylo pouze prokázanou, že žalovaná žalobkyni na danou zakázku přizvala a přeposlala plány požadovaných rozvodů. Z výslechu bývalého jednatele žalobkyně [jméno FO], bylo prokázáno, že nedošlo k dohodě o ceně, způsobu jejího určení ani způsobu fakturace, ale svědek pouze potvrdil, že dané práce vykonávali na základě přeposlaného plánku, a navíc je přerušili s ohledem na neuhrazenou fakturu na jiné zakázce. Výpověď [jméno FO] byla navíc v rozporu s dalšími svědeckými výpověďmi týkajícími se např. předání klíčů či předávání instrukcí ohledně požadavků na elektroinstalaci v bytě. Žalobkyně pak ani přes opakované výzvy dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala, že došlo mezi ní a žalovanou k uzavření smlouvy o dílo.

10. Ve vztahu k posouzení uplatněného nároku coby nároku z bezdůvodného obohacení soud. I. stupně uvedl, že žalovaná se nemohla na úrok žalobkyně obohatit, neboť není vlastnicí předmětné bytové jednotky. Navíc v rámci stavebních prací, které žalovaná pro vlastníka předmětné bytové jednotky v rozhodném období zajišťovala, služby týkající se elektroinstalace vlastníkovi bytové jednotky neúčtovala, a tudíž se nemohla obohatit na úkor žalobkyně ani tím, že by dostala zaplaceno za jím provedené práce.

11. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a tyto přiznal ve věci plně úspěšné žalované za právní zastoupení advokátem.

12. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, ve kterém namítala, že soud se nijak nevypořádal s předpojatostí svědka [jméno FO], kdy finanční prostředky, které jsou předmětem sporu spadají do bezpodílového jmění manželů.

13. Na písemnou výzvu odvolacího soudu, aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že žalovaná finančně profitovala z výsledku práce a použitého materiálu žalobkyně použitého na provedení hrubé elektroinstalace v předmětní bytové jednotce, žalobkyně v doplnění odvolání poukázala na skutečnost, že svědek [jméno FO] při své výpovědi uvedl, že ohledně rekonstrukce komunikoval s [tituly před jménem] [jméno FO], k čemuž má spoustu podkladů, ale smlouvu nedostal a že pod něm [tituly před jménem] [jméno FO] žádala uhrazení zálohy 70 000 až 80 000 Kč i v souvislosti s prováděním elektroinstalačních prací a že mu sdělila, že až se vymaluje, budou provedeny elektroinstalační práce. Navrhl proto, aby veškerá komunikace e-mailem, případně prostřednictvím SMS, mezi svědkem [jméno FO] a žalovanou byla u svědka vyžádána a provedena jako důkaz a aby soud vyžádal od svědka [jméno FO] rozpis prací, o kterém hovořil při výslechu. Tato komunikace mezi [jméno FO] a žalovanou by měla jasně prokázat, že si žalovaná nechala zaplatit zálohovými fakturami práce žalobkyně na elektroinstalaci včetně použitého materiálu. Žalobkyně dále poukazovala na skutečnost, že žalovaná úmyslně neuzavírala smlouvy se svými obchodními partnery, aby mohla jejich existenci posléze popřít a měla plnit z titulu ústně uzavřené smlouvy. K posouzení svého nároku coby bezdůvodného obohacení pak uvedla, že nelze akceptovat úvahu soudu I. stupně, že vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná služby týkající se elektroinstalace vlastníkovi předmětného bytu nevyúčtovala, nemohla se obohatit na úkor žalobkyně ani tím, že by dostala zaplaceno za jím provedené práce. Žalovaná evidentně práce žalobkyně na elektroinstalaci investorovi vyúčtovala zálohovými fakturami, jak bylo prokázáno i výslechem svědka [jméno FO], ovšem poté, co popřela existenci smluvního vztahu se žalovaným v souvislosti s odmítnutím jeho faktury ze dne 20. 5. 2019. Zdůraznila také, že bezdůvodné obohacení nemusí pouze spočívat v rozmnožení majetku obohaceného, ale též v tom, že se hodnota majetku obohaceného nesníží. V dalším doplňujícím podání ze dne 4. 12. 2024 pak uvedla, že se jí podařilo od [jméno FO] získat email ze dne 24. 4. 2019, který obsahoval rozpočet celkové rekonstrukce zahrnující i elektroinstalační práce a zohledňoval zaplacenou zálohu ve výši 70 000 Kč.

14. Žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že navrhuje, aby byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Nesouhlasila s tím, že by svědek [jméno FO] byl předpojatý a zopakovala svoji předchozí argumentaci, že není ve spodu pasivně věcně legitimovaná, neboť realizaci rekonstrukce předmětné bytové jednotky nezajištovala žalovaná, ale fyzická osoba [tituly před jménem] [jméno FO]. Odkázala také na email ze dne 14. 3. 2019, a ze dne 22. 4. 2019, z nichž mělo vyplývat, že [jméno FO] si domlouval některé práce ohledně rekonstrukce sám. Argumentovala také tím, že nebylo prokázáno, že zálohové faktury by nějak souvisely s elektroinstalačními pracemi a že komunikace se [jméno FO] není komunikací žalované, ale [tituly před jménem] [jméno FO], které také byly hrazeny zálohové faktury. Žalovaná tak nemohla mít jakýkoliv prospěch z práce a použitého materiálu žalobkyně.

15. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

16. Odvolací soud v uvedené souvislosti dle ust. § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval následující důkazy provedené soudem I. stupně, které byly provedeny, ale jejichž obsah nebyl uveden v rozsudku soudu I. stupně.

17. Z e-mailu ze dne 24. 4. 2019 (č. l. 24 spisu), který soudu předložil rovněž zástupce žalobkyně s doplňujícím podáním ze dne 4. 12. 2024 (č. l. 290) sdělila [jméno FO] [FO2], že kompletace elektro bude provedena po finální výmalbě.

18. Z e-mailu ze dne 9. 5. 2019 (č. l. 37 spisu) odvolací soud zjistil, že [jméno FO] sdělila [jméno FO], že zasílá finální částku za provedené práce a požaduje doplatit částku 42 669 Kč a protože si [jméno FO] řešil elektro práce napřímo s panem [jméno FO], tuto položku rozpočtu zcela vyhodila a požádala ho, aby si finance za provedené práce vyřešil přímo s panem [jméno FO].

19. Ze zúčtovací faktury ze dne 31. 7. 2019, č. [číslo] (č. l. 95 spisu) odvolací soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO], IČO: [IČO], vyúčtovala [jméno FO] částku 93 078 Kč jako doplatek. Přílohu faktury tvořila cenová nabídka s částkou 353 078 Kč, u níž byla u elektroinstalace uvedena částka 0 Kč.

20. Z faktury ze dne 20. 5. 2019, č. [číslo] (č. l. 98 spisu) odvolací soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované ([právnická osoba].), IČO: [IČO], za elektroinstalační práce v předmětné bytové jednotce částku 41 976 Kč, splatnou dne 27. 5. 2019.

21. Odvolací soud zároveň doplnil dle ust. § 213 odst. 4 o. s. ř. dokazování úplným výpisem z obchodního rejstříku žalované ze dne 29. 7. 2020 (č. l. 92 spisu), z nějž vyplývá, že žalovaná má IČO: [IČO] a že její jednatelkou a jediným společníkem je [tituly před jménem] [jméno FO].

22. Zároveň odvolací soud doplnil dokazování výpisem z ekonomického rejstříku [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO], z něhož zjistil, že je rovněž evidována jako samostatná podnikající fyzická osoba.

23. Ve vztahu k otázce, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo, odvolací soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného v dostatečném rozsahu soudem I. stupně, který po správném poučení žalobkyně při ústním jednání dne 23. 2. 2023 dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., že žalobkyně musí prokázat, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o dílo, jaký byl její předmět, tj. rozsah prací, termíny plnění díla a odměna za dílo a že žalobkyně skutečně provedla práce pro žalovanou, dospěl k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o dílo mezi žalobkyní a žalovanou. Prokázáno bylo pouze, že pracovníci žalobkyně provedli v předmětné bytové jednotce hrubé rozvody, avšak kabely vyčnívaly ze zdi a práce byly přerušeny a že hodnota těchto prací představující žalovanou částku, která odpovídá ocenění dle oceňovacího systému [název]. Zároveň bylo prokázáno, že probíhala emailová komunikace ohledně realizace zakázky mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] a že [tituly před jménem] [jméno FO] jednateli žalobkyně přeposlala plánek od [jméno FO]. Uzavření a obsah tvrzené smlouvy o dílo mezi žalobkyní a žalovanou však navrženými důkazy prokázán nebyl, jak správně uzavřel soud I. stupně. Po doplnění dokazování odvolacím soudem pak navíc bylo prokázáno, že rekonstrukci jako takovou účtovala [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO] jako podnikající fyzická osoba, nikoliv žalovaná, není tedy zřejmé, proč by měla být v rámci uvedené rekonstrukce žalobkyně subdodavatelem právě žalované společnosti a proč by měla pohledávku žalobkyně vzniklou v důsledku provedení elektroinstalačních prací hradit právě žalovaná. Ve světle uvedených zjištěných skutečností tedy je již bezpředmětné, že podle žalobkyně měl soud I. stupně pochybit, když se nezabýval skutečností, že svědek [jméno FO] měl být předpojatý, neboť je manželem [tituly před jménem] [jméno FO].

24. Ve vztahu k odkazu žalobkyně na svědeckou výpověď investora [jméno FO], uvádí odvolací soud, že žalobkyně odkazuje na části výpovědi uvedeného svědka a na emailovou dokumentaci mezi ním a žalovanou a rozpis prací s tím, že tyto mají prokázat, že si žalovaná nechala zaplatit zálohovými fakturami práce žalobkyně na elektroinstalaci včetně použitého materiálu. Tyto důkazní návrhy, ale mají prokázat uzavření smlouvy o dílo mezi žalobkyní a žalovanou a žalobkyně je měla navrhnout před koncentrací řízení, ke které došlo na jednání dne 14. 5. 2020 (č. l. 82 spisu), kdy také byl vyslechnut [jméno FO], případně ve lhůtě 30 dní poskytnuté po jednání konaném dne 23. 2. 2023, plynoucí od doručení protokolu, kdy protokol byl doručen zástupci žalobkyně dne 9. 3. 2023, poslední den lhůty tedy připadnul na den 11. 4. 2023 (č. l. 200 spisu). V podání ze dne 7. 4. 2023 (č. l. 202-203 spisu) však žalobkyně takové důkazy nenavrhla a uvedeným důkazním návrhem tak obchází koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř.

25. Vzhledem ke skutečnosti, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o dílo mezi žalobkyní a žalovanou, bylo na místě zabývat se skutečnosti, zda by nárok žalobkyně bylo možné posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 o. z., podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V této souvislosti odvolací soud v předchozím zrušujícím rozhodnutí ze dne 23. 1. 2024 uložil soudu I. stupně, aby, pokud dospěje k závěru, že smlouva o dílo mezi účastníky uzavřena nebyla, se zabýval otázkou, zda žalovaná měla majetkový prospěch z výsledků práce a použití materiálu žalobkyně v rámci vyúčtování ceny svého díla investorovi, tj. otázkou, zda výsledek práce žalobkyně a materiál žalobkyně se nějakým faktickým způsobem projevil v rámci účtování a inkasování ceny díla žalované zhotoveného pro vlastnici bytu a investora a tuto otázku případně posoudil právě dle ust. § 2991 a násl. o. z. K tomu soud I. stupně uvedl, že žalovaná se nemohla na úrok žalobkyně obohatit, neboť není vlastnicí dané bytové jednotky. Navíc v rámci stavebních prací, které žalovaná pro vlastníka předmětné bytové jednotky v rozhodném období zajišťovala, služby týkající se elektroinstalace vlastníkovi bytové jednotky nefakturovala, a tudíž se nemohla obohatit na úkor žalobkyně ani tím, že by dostala zaplaceno za jí provedené práce.

26. Odvolací soud nicméně sám vyzval žalobkyni, aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že žalovaná finančně profitovala z výsledku práce a použitého materiálu žalobkyně použitého na provedení hrubé elektroinstalace v předmětné bytové jednotce, neboť tak neučinil soud I. stupně.

27. Na výzvu odvolacího soudu odkázala žalobkyně v podání ze dne 29. 11. 2024 na svědeckou výpověď [jméno FO], týkající se skutečnosti, že mu měla [jméno FO] sdělit, ať pošle 70 000 Kč, neboť nastupují elektrikáři a navrhla, aby veškerá komunikace e-mailem, případně prostřednictvím SMS, mezi [jméno FO] a žalovanou byla u svědka vyžádána a provedena jako důkaz a aby soud vyžádal od [jméno FO] rozpis prací, o kterém hovořil při výslechu. Podle žalobkyně by tato komunikace mezi [jméno FO] a žalovanou měla prokázat, že si žalovaná nechala zaplatit zálohovými fakturami práce žalobkyně na elektroinstalaci včetně použitého materiálu.

28. Po zopakování dokazování a doplnění dokazování však odvolací soud dospěl k závěru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat ani, že by žalovaná finančně profitovala z výsledku práce a použitého materiálu žalobkyně použitého na provedení hrubé elektroinstalace v předmětné bytové jednotce, tj. konkrétně, že by se výsledky práce a použitého materiálu projevily ve vyúčtování ceny za rekonstrukci bytu žalovanou [jméno FO]. Po zopakování a doplnění dokazování bylo naopak prokázáno, že celou rekonstrukci bytu vyúčtovala [jméno FO] [tituly před jménem] [jméno FO] jako fyzická osoba podnikající pod identifikačním číslem [IČO] v rámci konečné zúčtovací faktury ze dne 31. 7. 2019, č. [číslo]. Nelze tedy dovodit, že by to byla žalovaná, kdo se obohatil na úkor žalobkyně, tak, že by v rámci vlastní ceny účtované vlastníkovi bytu účtovala materiál nebo výsledky práce žalobkyně. Navíc je třeba přihlédnout i ke skutečnosti, že e-mailem ze dne 9. 5. 2019 od [tituly před jménem] [jméno FO] adresovaným [jméno FO] bylo prokázáno, že [tituly před jménem] [jméno FO] ho upozornila, že mu neúčtovala elektroinstalace a že finanční vyrovnání za poskytnutí těchto prací má řešit přímo se žalobkyní. I [Anonymizováno] emailové korespondence zopakované k důkazu odvolacím soudem vyplývalo, že komunikace probíhala mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno o tom, že žalovaná finančně profitovala z výsledku práce a použitého materiálu žalobkyně použitého na provedení hrubé elektroinstalace v předmětné bytové jednotce a nárok žalobkyně tak nebylo možné posoudit ani jako nárok z bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 o. z. Případný žalobkyní namítaný způsob zúčtování zaplacené zálohy na elektroinstalaci na cenu rekonstrukce bytu se pak týká závazku mezi podnikající fyzickou osobou [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]. Nárok žalobkyně tak nebyl prokázán.

29. Rozsudek soudu I. stupně tedy byl věcně správný, i když částečně z jiných důvodů, než které uvedl soud I. stupně a odvolací soud jej proto podle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení.

30. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., a tyto byly přiznány i v odvolacím řízení plně úspěšné žalované. Náklady žalované sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které tvoří odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 41 976 Kč, z níž činila odměna za jeden úkon právní služby částku ve výši 2 780 Kč. Žalované vznikl nárok na úhradu odměny advokáta za tři úkony právní služby, a to písemné vyjádření k odvolání ze dne 11. 9. 2024 a písemné vyjádření k doplnění žalobkyně ze dne 29. 11. 2014 datované dne 5. 12. 2024 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a za účast na odvolacím jednání dne 10. 12. 2024 dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) a. t., k nimž náleží tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Další část náhrady nákladů řízení tvoří daň z přidané hodnoty ve výši 21 % dle ust. § 137 o. s. ř ve výši 1 940,40 Kč Celkové náklady řízení žalované činí částku ve výši 11 180,40 Kč.