pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 C 111/2017-35

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem pro uznání soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit každému ze žalobců a) -g) částku 600 € s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 600 € od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výroky I.-VII.) a povinnost zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců (výrok VIII.).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o nároku žalobců na náhradu škody podle nařízení (ES) č. 261/2004 za zpoždění letu FZ780 a FZ4511 z [obec] do [příjmení] přes Dubai dne [datum].

3. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že usnesením ze dne 8. 9. 2017 sp. zn. 28 C 111/2017 žalovanou v souladu s ustanovením § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s ním a zároveň ji poučil o následcích nesplnění této výzvy. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že usnesení bylo žalované doručeno dne [datum] do vlastních rukou, žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud I. stupně proto s odkazem na § 114b o.s.ř. vycházel z toho, že žalovaná žalobou uplatňovaný nárok uznala, a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 o.s.ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalobci byli ve věci plně úspěšní.

4. Proti rozsudku podala včasné odvolání žalovaná. Namítla, že základním předpokladem pro vydání rozsudku pro uznání je předchozí doručení kvalifikované výzvy ve smyslu § 114b o.s.ř. do vlastních rukou žalovaného, s tím, že náhradní doručení je vyloučeno. To se však v daném případě nestalo, k žádnému doručení výzvy se žalobou nikdy nedošlo. První zásilkou, kterou žalovaná v této věci obdržela, byl až napadený rozsudek.

5. Žalovaná navrhla, aby byl odvolacím soudem zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k novému projednání. Žalovaná též uvedla, že zcela totožná listina, jako ta, jež je založena v soudním spise a má prokazovat doručení listin žalované, byla založena jako doklad o doručení listin i v jiném soudním řízení.

6. Při jednání odvolacího soudu žalovaná poukázala na dokumenty založené na číslech listu 24 a 25 spisu, jimiž Ministerstvo spravedlnosti vrací soudu I. stupně zásilku s kvalifikovanou výzvou jako nedoručenou. Žalovaná odkázala na věc vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 17 Co 356/2021, kde je vedeno procesně shodné řízení, v němž jsou založeny zcela stejné listiny jako ve zde projednávané věci. Je zřejmé, že těmito listinami byla doručována nějaká jiná hromadná zásilka, nikoliv kvalifikovaná výzva a žaloba v projednávané věci. Žalovaná dále upozornila na rozpor dokumentů na číslech listu 30 a 31 spisu, kdy na čísle listu 31 je český překlad, v němž se uvádí, že dne [datum] byla doručena zásilka ze dne [datum], což označila za logický nesmysl. Dále uvedla, že na čísle listu 30 spisu je anglická verze, v níž je uvedeno, že zásilka doručena nebyla. Žalovaná uvedla, že u zdejšího soudu je vedena celá řada řízení, žalovaná nemá v zájmu cokoliv protahovat, o čemž svědčí též to, že řada řízení byla skončena smírem. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně změnil tak, že se rozsudek pro uznání nevydává.

7. Žalobci k odvolání uvedli, že se ztotožňují s napadeným rozsudkem, a poukázali na jeho odůvodnění, včetně toho, že výzva dle § 114b o.s.ř. byla žalované doručena do vlastních rukou dne [datum]. Jelikož se žalovaná ve lhůtě 30 dnů nevyjádřila k podané žalobě, postupoval soud I. stupně zcela v souladu s občanským soudním řádem, když vydal rozsudek pro uznání. Žalobci navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil a žalované uložil povinnost nahradit žalobcům náklady odvolacího řízení.

8. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o.s.ř., v mezích stanovených v § 205b o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

9. V dané věci se jedná o řízení s cizím prvkem. Soud I. stupně dovodil pravomoc českých soudů, neboť ve věci jednal. Odvolací soud pro úplnost uvádí, že pravomoc českých soudů v této věci je dána na základě § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, neboť podle procesních předpisů (o.s.ř.) je pro řízení místně příslušný soud na území České republiky. Žalovaná sice na území České republiky nemá obecný soud, dle § 87 písm. b) o.s.ř. je však k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy. Tímto soudem je v daném případě Obvodní soud pro Prahu 6, v jehož obvodu se nachází místo odletu zpožděného letu.

10. Podle § 205b o.s.ř. jsou u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b).

11. Dle § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

12. Podle § 114b odst. 1 o.s.ř. (ve znění do [datum]) vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Dle § 114b odst. 4 o.s.ř. usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Dle § 114b odst. 5 o.s.ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

13. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že dne [datum] vydal soud I. stupně pod č.j. 28 C 111/2017-10 usnesení, jímž žalované uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě zaslané společně s tímto usnesením. Toto usnesení společně s dalšími listinami (žalobou, usnesením o ustanovení tlumočníka, dožádáním o doručení soudních písemností) nechal soud přeložit do arabského jazyka, a prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti požádal příslušný soud ve Spojených arabských emirátech o doručení těchto soudních písemností žalované na její adresu ve Spojených arabských emirátech. Listiny byly zaslány Ministerstvu spravedlnosti s překladem do arabského jazyka ve dvojím vyhotovení, spolu s vícejazyčným formulářem doručného listu.

14. Dne [datum] zaslalo Ministerstvo spravedlnosti ČR soudu I. stupně zprávu, že zasílá doklady a sdělení o nemožnosti vyřízení dožádání. Z připojeného sdělení konzula ČR v Abú Dhabí ze dne [datum] vyplývá, že zastupitelský úřad ČR neobdržel do tohoto dne žádnou reakci emirátské strany na žádosti o doručení soudních písemností (v této i dalších věcech). Soudu I. stupně byly zároveň vráceny následující listiny: 2x dožádání o doručení z [datum], 2x usnesení č.j. 28 C 111/2017-10 ze dne [datum rozhodnutí], 2x usnesení č.j. 28 C 111/2017-11 ze dne [datum rozhodnutí], 2x žaloba ze dne [datum], vyjádření Ministerstva zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce SAE s neoficiálním překladem do angličtiny a 1x vyplněný doručný list v arabském jazyce s neoficiálním překladem textu prázdného formuláře doručného listu do angličtiny.

15. Soud I. stupně následně nechal přeložit z arabského do českého jazyka rukou vyplněný text z doručného listu. Podle českého překladu tohoto textu (ve spise na č.l. 31) byl oznamovatel soudu Dubai dne [datum] ve čtvrti [příjmení] [jméno], aby předal žalované požadované zahraniční soudní oznámení. Vzhledem k nepřítomnosti vedoucího nebo jeho zástupce hovořil se zaměstnancem oprávněným přijímat oznámení, který oznámení přijal a podepsal. Z tohoto oznámení soud I. stupně nesprávně dovodil, že žalované bylo doručeno usnesení ze dne [číslo] a žaloba ve smyslu ust. § 114b odst. 4 o.s.ř. Odvolací soud však shledal, že se nemohlo jednat o doručení žaloby a usnesení soudu I. stupně č.j. 28 C 111/2017-10 a č.j. 28 C 111/2017-11 ze dne [datum rozhodnutí], neboť tyto listiny byly jako nedoručené vráceny soudu I. stupně prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti dne [datum] (č.l. 25). Soudu I. stupně byla vrácena obě dvě zasílaná vyhotovení listin s arabským překladem, což odpovídá tomu, že v přílohách spisu se nyní nachází tři vyhotovení těchto listin s překladem do arabštiny, tedy plný počet vyhotovení překladů dle usnesení č.j. 28 C 111/2017-11. Nelze proto než uzavřít, že ani žaloba, ani usnesení dle § 114b o.s.ř. ze dne [datum], nebyly žalované do vlastních rukou doručeny (náhradní doručení usnesení podle § 114b o.s.ř. je přitom v souladu s § 114b odst. 4 o.s.ř. vyloučeno).

16. Vzhledem k tomu, že usnesení vydané podle § 114b odst. 1 o.s.ř. nebylo žalované doručeno v souladu s § 114b odst. 4 o.s.ř., nemohla nastat fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 o.s.ř., a nebyly tak splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu § 153a odst. 3 o.s.ř.

17. Z důvodu nesplnění předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. tak, že se rozsudek pro uznání nevydává.