o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu s tím, aby soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o převodu pozemků dle zákona o půdě: [země] – [anonymizována tři slova] [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ převodce“) a Dr. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], trvale bytem [adresa], [příjmení] republika Německo (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě: 1) [země] – [anonymizována tři slova] má jako převodce v příslušnosti hospodaření: parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], - parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], parc. [číslo] k. ú. [část obce], - parc. [číslo] k. ú. [část obce] a parc. [číslo] k. ú. [část obce], vše zapsané u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Dr. [jméno] [příjmení] je držitelem platného restitučního nároku pocházejícího z rozhodnutí pozemkového [anonymizováno] čj. PÚ [číslo] 2) Převodce tímto převádí do vlastnictví nabyvatele pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně všech součástí a příslušenství, a nabyvatel předmětné pozemky přijímá do svého výlučného vlastnictví. 3) Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně všech součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí.

2. Ve výroku II. pak uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

3. Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil projev vůle žalované při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku ve smyslu ust. [ustanovení pr. předpisu], o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“), uvedených v bodě 1., dále též jen„ pozemky“, s odůvodněním, že je držitelem restitučních nároků za nevydaný nemovitý majetek v k. ú. [část obce], obec Praha. Postup žalované byl vůči žalobci liknavý a svévolný, přičemž hodnota žalobcových restitučních nároků činila celkem [částka] a jejich zůstatek představuje ke dni podání žaloby částku [částka].

4. Žalobce opakovaně žádal žalovanou v rámci veřejných nabídek o převod náhradních pozemků, ovšem bezúspěšně. Proto se domáhá po žalované, aby s ním uzavřela smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků mimo systém veřejné nabídky. Pozemky jsou rybníky, tedy půdou ve smyslu ust. § 1 zákona o půdě a dle ustálené judikatury je možno je v restitučním řízení vydat.

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že pozemky jsou v katastru nemovitostí evidovány jako vodní plocha, způsob využití rybník, a jsou součástí vodní nádrže [jméno] v přírodním parku [příjmení]. Pozemky tedy tvoří jeden funkční celek, který by neměl mít – z hlediska právní jistoty i samotného provozování – rozdílné vlastníky a odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Žalobce v rámci vodní nádrže [jméno] nevlastní žádný pozemek a ani se nedomáhá vydání všech pozemků, které tvoří tuto nádrž a její příslušenství (tj. hráze, odtoky, stavidla apod.). Pozemky tvořící vodní nádrž [jméno] jsou aktuálně téměř výhradně ve vlastnictví veřejnoprávních korporací, tj. státu a obce. [územní celek] požádalo o převod pozemků ve vlastnictví státu dle [ustanovení pr. předpisu], o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o převodu majetku státu“), čímž by došlo ke sjednocení vlastnické struktury vodní nádrže. Pozemky jsou dále odlišné od pozemků zabraných žalobci (byly odňaty zemědělské pozemky – role) a na užívání pozemků je uzavřena nájemní smlouva ze dne [datum] [číslo] za účelem rybochovným a rybářským.

6. Navíc některé z pozemků jsou součástí územního systému ekologické stability (dále jen„ [anonymizováno]“) ve smyslu ust. [ustanovení pr. předpisu], o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ zákon o ochraně přírody“), jehož vytváření je ve veřejném zájmu a v jehož důsledku dochází k omezení vlastnického práva k dotčeným pozemkům; v případě nutnosti mohou být tyto pozemky rovněž vyvlastněny. Proto považuje pozemky za nevhodné pro vydání žalobci.

7. Nadto [územní celek] požádalo o bezúplatný převod částí pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] (co do částí evidovaných v katastru nemovitostí jako zeleň městská a krajinná) podle ust. [ustanovení pr. předpisu], o [anonymizována tři slova] a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ zákon o [anonymizováno]“), a tato žádost má před žalobcovou žádostí přednost. Na pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] bylo nadto uplatněno právo dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o [anonymizováno], bylo požádáno o jeho vydání přímými restituenty, což tvoří zákonnou překážku pro převod tohoto pozemku jako pozemku náhradního.

8. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že žalobce je držitelem restitučních nároků za nevydaný nemovitý majetek a aktuální výše neuspokojeného nároku činí minimálně [částka]. Žalovaná je vlastníkem předmětných pozemků, které jsou v katastru nemovitostí vymezeny jako vodní plochy (rybník) a nacházejí se v systému [anonymizováno] Cena pozemků činí [částka]. Pozemky byly pronajaty za účelem rybochovným a ke sportovnímu rybářství. [územní celek] podalo dne [datum] žádost o bezúplatný převod částí pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], vymezených jako zeleň městská a krajinná, podle ust. § 7 odst. 1 písm. e) zákona o [anonymizováno]. Na této žádosti [územní celek] ke dni [datum] trvalo a [anonymizována tři slova] potvrdil, že považuje danou žádost za platnou, důvodnou a nepromlčenou. O vydání pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] požádali přímí restituenti, ovšem jejich žádost byla dne [datum] zamítnuta. [územní celek] požádalo dne [datum] o smluvní převod všech dotčených pozemků dle zákona o převodu majetku státu. Žalovaná nabídla ve veřejné soutěži tři rybníky, které jsou vymezeny jako samostatné parcely a nejsou dělené, a směnila se soukromými osobami pozemky včetně vodních ploch. [ulice] plocha vodní nádrže [jméno] je ve vlastnictví celkem 11 osob, z toho převažujícími vlastníky je stát a [územní celek]. Rovněž břeh vodní nádrže je většinově ve vlastnictví hlavního města Prahy.

9. Soud I. stupně poté uzavřel, že podle ustálené judikatury Nejvyššího i [název soudu] může oprávněná osoba v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované uplatnit svůj restituční nárok u soudu a požadovat vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo možno vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky (ust. § 11a zákona o půdě), a že takový postup (jenž je výrazem zásady vigilantibus iura scripta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující a odkázal na rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. V judikatuře Nejvyššího i [název soudu] je rovněž dlouhodobě zastáván názor, že osoby, jimž podle zákona o půdě vznikl nárok na převod náhradních pozemků, se mohou žalobou domáhat, aby byla žalované uložena povinnost uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních, jimi vybraných, pozemků (byť jinak právem na výběr pozemku, který jim má být poskytnut jako náhradní, nadány nejsou) s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

10. Po zhodnocení všech okolností projednávané věci dospěl k závěru, že zvolené pozemky nelze považovat za vhodné náhradní pozemky k převodu podle ust. § 11a zákona o půdě na žalobce, jelikož vodní nádrž [jméno], jejíž součástí jsou i sporné pozemky, je rozdělena na více než 35 parcel, které tvoří vodní plochu nádrže, a vodní nádrž je dále doplněna o technická zařízení, nacházející se na jejím břehu. Všechny tyto pozemky z podstaty věci tvoří jeden funkční celek, který by neměl mít z hlediska právní jistoty i samotného provozování rozdílné vlastníky. Téměř celá vodní plocha nádrže je ve vlastnictví státu (jehož správu vykonává žalovaná a [anonymizována dvě slova], s. p.) a obce – hlavního města Prahy. Pouze tři relativně větší pozemky tvořící vodní plochu jsou ve vlastnictví jiných osob, ve zbytku se jedná o drobné pozemky či jejich části přiléhající k zahradám na břehu nádrže. Veřejnoprávní korporace (stát a [anonymizováno]) tedy vlastní téměř celý souvislý pruh vodní plochy, hlavnímu městu [obec] dále svědčí vlastnické právo k prakticky celému východnímu a jižnímu břehu a rovněž k některým pozemkům na západním břehu nádrže.

11. Je tak nepochybně vhodné, aby pozemky ve vlastnictví státu byly převedeny na hlavní město Prahu, neboť tím by došlo k podstatnému sjednocení vlastnické struktury vodní nádrže ([územní celek] by se stalo většinovým vlastníkem). Z hlediska hospodaření na rybníku je nerozhodné, zda je rozdělen na více pozemků či nikoliv, stále jde o jeden funkční celek, který je nutno obhospodařovat ve shodě.

12. Dále soud I. stupně zohlednil, že [územní celek] požádalo o převod částí pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] dle § 7 zákona o [anonymizováno] a tato žádost má v souladu s § 11a odst. 3 zákona o půdě přednost před žalobcovou žádostí. Žádost hlavního města Prahy ze dne [datum] je stále aktuální ([anonymizováno] potvrdila, že ke dni [datum] na své žádosti trvá) a [anonymizována tři slova] dne [datum] sdělil, že [územní celek] splňuje podmínky ust. § 7 odst. 1 písm. e) zákona o [anonymizováno] a jeho žádosti bude moci býti vyhověno.

13. Soud I. stupně nepřihlédl ani k žalobcově námitce promlčení nároku hlavního města Praha na převod částí pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce], neboť dospěl k závěru, že žalobci právo vznést tuto námitku nesvědčí. Námitka promlčení by náležela pouze žalované v rámci sporu s hlavním městem Prahou, pokud by se [anonymizováno] domáhala svého nároku dle ust. § 7 zákona o [anonymizováno]. Z hlediska projednávané věci je námitka promlčení nároku obce nerozhodné.

14. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] je nevhodný k vydání žalobci rovněž z toho důvodu, že o jeho vydání dříve požádali původní restituenti a jejich žádost byla zamítnuta.

15. Též charakter odňatých a sporných pozemků není zcela totožný a pozemky vodní nádrže [jméno] se nacházejí v přírodním parku a mají svůj důležitý ekologický význam pro danou lokalitu (jsou součástí systému [anonymizováno], který je tvořen ve veřejném zájmu).

16. Proto soud I. stupně zamítl žalobu v plném rozsahu.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, spočívající v nákladech na právní zastoupení, které shledal za účelně vynaložené.

18. Proti tomuto rozhodnutí podal včasné odvolání žalobce, které odůvodnil tak, že nesouhlasí se způsobem, jakým soud I. stupně o podané žalobě rozhodl. Soud I. stupně v podstatě svoje rozhodnutí opřel o závěr, že v daném případě bude výhodnější/lepší pozemky převést obci na úkor žalobce, který je restituentem. Restituenti v [obec] v podstatě nemají žádné možnosti, jak získat náhradní pozemky nacházející se na území hlavního města, neboť o drtivou většinu pozemků v [obec] (o jejich převod) požádalo právě [územní celek] v režimu [ustanovení pr. předpisu], ve znění pozdějších předpisů, event. podle předchozí úpravy v režimu již zrušeného [ustanovení pr. předpisu] Obci jsou rovněž takto pozemky i převáděny. Žalobce proto nemůže souhlasit se způsobem, jak soud o žalobě rozhodl, neboť tím dochází k dalšímu zvýhodňování hlavního města Prahy v neprospěch restituentů.

19. Soud I. stupně žalobci vůbec ani neumožnil, aby se v tomto případě domáhal vůči žalované převodu jiných náhradních pozemků namísto původně zažalovaných rybničních pozemků (které tedy soud shledal za nevhodné k převodu). Soud I. stupně tímto procesním postupem zasáhl do ústavně zaručeného práva žalobce na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], výslovně plyne, že v řízení o vydání náhradního pozemku podle zákona o půdě dojde k porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, nevyzve-li obecný soud neúspěšného žadatele k označení jiných vhodných pozemků způsobilých uspokojit jím uplatněný nárok. Soud I. stupně tak pochybil a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (ust. [ustanovení pr. předpisu].

20. Rovněž nesouhlasil se závěrem soudu, že zvolené náhradní pozemky nejsou k převodu na žalobce vhodné, naopak tyto pozemky jsou zcela vhodné k převodu a jejich převod je výslovně možný.

21. Žalobce dále brojil proti povinnosti hradit protistraně náhradu nákladů řízení, když žalovaná je vybavena řádně finančně i personálně a není nutné, aby její zájmy byly u soudů hájeny advokáty.

22. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání.

23. Žalovaná se k odvolání vyjádřila tak, že napadené rozhodnutí považuje za zcela správné a ztotožňuje se s ním. Náhradní pozemky, kterých se žalobce domáhá, tvoří zcela či částečně vodní nádrž Markéta. O tyto pozemky pak požádalo již dříve [územní celek] dle [ustanovení pr. předpisu], o převodu majetku státu do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. [územní celek] tak na převodu těchto pozemků má nepochybně právní zájem, a to už jen z toho důvodu, že je v rámci vodního díla [jméno] vlastníkem značné části pozemků, kdy se navíc jedná o významnou vodní plochu v rámci hlavního města Prahy.

24. [ulice] nádrž tvoří již ze své samotné podstaty jednotný funkční celek. Nelze si představit, jakým způsobem by bylo možno smysluplným způsobem využívat pouze některý z pozemků v rámci vodního díla; stejně tak je integrální součástí vodního díla hráz a podobná zařízení, bez nichž existence jakéhokoliv vodního díla není možná. Má-li pak takové dílo být odpovědným způsobem využíváno, je zřejmé, že se nelze obejít bez úzké kooperace mezi jednotlivými vlastníky, kdy čím větší počet bude jednotlivých vlastníků, tím obtížněji bude možné dosáhnout obecně přijatelného konsenzu a nakládání s věcí tak bude obtížnější. V případě vodního díla [jméno] to platí tím spíše, jelikož jde o významnou rekreační oblast, u níž je dán veřejný zájem na zachování jejího aktuálního stavu (co do vlastnictví). Z hlediska požadovaných náhradních pozemků je také významné, že žádostem [anonymizována dvě slova]. [obec] o jejich převod bude možno vyhovět a pozemky, nyní ve vlastnictví státu, tak budou moci být převedeny na [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] a dojde tak k výraznému sjednocení vlastnické struktury pozemků v rámci vodní nádrže.

25. Poukázala také na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v němž dovolací soud uvedl, že při komparaci veřejného zájmu na zachování dosavadních vlastnických vztahů a zájmů oprávněné osoby na náhradní uspokojení restitučního nároku formou převodu právě jí zvolené pozemkové parcely, jest pak vždy též hodnotit, zda restituční nárok – v případě kolize se zájmem na zachování veřejného vlastnictví – nebude lépe uspokojit vydáním jiného náhradního pozemku (srov. rozsudky Nejvyššího ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

26. Žalobce také netvrdí žádný zvláštní zájem na převodu těchto konkrétních pozemků. Nejedná se ani o pozemky svým charakterem jakkoliv podobné těm pozemkům, které žalobci nebyly původně vydány (zemědělské pozemky v [anonymizováno]). Soud prvního stupně řádným a komplexním způsobem zhodnotil provedené důkazy, na jejichž základě dospěl k tomu, že pozemky, kterých se žalobce domáhá, žalobci není možno převést.

27. Považovala za správný procesní postup soudu prvního stupně, když žalobci opakovaně sdělil předběžný právní názor o tom, že pozemky nejsou k převodu vhodné. Řízení se vede delší dobu a proběhlo již rozsáhlé dokazování (téměř výlučně k otázce převoditelnosti náhradních pozemků), když v případě žalobce je pak situace mezi účastníky poměrně specifická, neboť sporné jsou otázky právě ohledně převoditelnosti náhradních pozemků, nikoliv otázky související se samotnou podstatou restitučního nároku žalobce (žalovaná nesporuje liknavost a svévoli, tj. právo žalobce domáhat se převodu náhradních pozemků mimo veřejnou nabídku, není sporována ani výše restitučního nároku žalobce a konečně ani to, že by žalobci náleželo právo na uspokojení jeho restitučního nároku jako oprávněné osoby).

28. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobcem potenciálně navrhovanou změnu žaloby (výběr jiných náhradních pozemků) by nebylo možno připustit s ohledem na ust. § 95 odst. 2 o. s. ř. Pokud by tedy žalobce učinil natolik zásadní procesní úkon, kdy navrhne pozemky dosavadní, ohledně nichž se vedlo dokazování, zaměnit za pozemky zcela jiné, pak dosavadní výsledky řízení nemohou být podkladem pro řízení o změněném návrhu a veškeré dokazování, jakož zajištění jednotlivých tvrzení bude třeba zajišťovat zcela znovu, včetně např. zajištění ocenění příp. nově požadovaných náhradních pozemků.

29. Za správný považovala také výrok o náhradě nákladů řízení, když žalovaná v současné době čelí enormnímu počtu žalob restituentů (aktuálně je proti ní vedeno více než tisíc restitučních soudních sporů). Právní zástupce žalované v tomto řízení zastupuje žalovanou v dalších zhruba 180 restitučních sporech po celé České republice, přičemž žalovaná je s ohledem na objem této agendy nucena využívat služeb též několika dalších advokátních kanceláří. Přitom i žalobce aktuálně vede se žalovanou řadu dalších soudních sporů. Vlastní právní aparát žalované čítá pouze 7 osob s právním vzděláním, které by mohly žalovanou zastupovat před soudem.

30. Navrhla potvrzení napadeného rozhodnutí jako věcně správného.

31. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle ust. § 212 a ust. § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

32. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná a pro rozhodnutí o věci samé plně postačující skutková zjištění. Skutkový stav také nedoznal žádných změn ani v odvolacím řízení.

33. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud I. stupně také podle odpovídající hmotněprávní úpravy.

34. Na přesvědčivé odůvodnění napadeného rozhodnutí (zejména bod 23. - 37.) pak z důvodu hospodárnosti lze odkázat (ust. § 6 o. s. ř.).

35. K odvolacím námitkám žalobce je třeba především zdůraznit, že soud I. stupně zcela správně zhodnotil všechny sporné otázky této věci a v souladu s ustálenou judikaturou učinil správné závěry ohledně existence restitučního nároku žalobce, charakteru pozemků, které byly původním vlastníkům v [anonymizováno] odňaty a liknavého a svévolného postupu žalované strany při uspokojování restitučních nároků.

36. Soud I. stupně se též zcela správně vypořádal i s otázkou vhodnosti náhradních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce], které tvoří vodní plochu a k ní přináležející břehy. Je sice správná odvolací námitka, že pouze skutečnost, že žalobcem označené pozemky jsou rybníky, obecně jejich vydání jako pozemků náhradních nebrání, nicméně pozemky nevhodné k vydání v těchto typech sporů označil ty, u nichž byla uplatněna žádost obce, [anonymizováno] [obec], o jejich bezúplatný převod s odkazem na zákonná ustanovení, zejména [ustanovení pr. předpisu] (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

37. S nalézacím soudem lze také souhlasit v posouzení uplatněné námitky promlčení ze strany žalobce ve vztahu k poukazu žalované strany na to, že pozemky jsou dotčeny žádostmi [anonymizováno] [obec] o převod. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí (srov. např. rozhodnutí odvolacího soudu sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) žalobci nesvědčí právo v tomto řízení ji vznášet, mohla by případně svědčit pouze žalované v řízení vedeném mezi žalovanou a [anonymizováno] [část Prahy] by se jednalo o bezúplatný převod pozemků (srov. např rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

38. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], který pro zákonnou výluku (ust. § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o půdě) nebylo možno (pokud by šlo o majetek odňatý oprávněné osobě) vydat restituentům, lze též jen stěží považovat za vhodný náhradní pozemek (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jakož i judikaturu v něm citovanou, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

39. Odvolací soud se též ztotožňuje s hodnocením překážky pro vydání všech žalobcem označených pozemků předmětného rybníka (včetně již výše uvedených) soudem I. stupně jako náhradních pozemků nevhodných.

40. Jak již bylo uvedeno výše, skutečnost, že žalobcem označené pozemky jsou vodní plochou, obecně jejich vydání (jako pozemků náhradních) nebrání, nicméně předmětné pozemky označené žalobcem jsou k tomuto účelu nevhodné.

41. Za pozemky nevhodné k bezúplatnému převodu náhradou za pozemky nevydané (ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě) jest pak považovat pozemky, jež tvoří souvislý celek bez přerušení, neboť právě u nich nelze vyloučit obtíže při jejich následném obhospodařování, činící případně takové pozemky nevhodnými pro zemědělské využití. Je proto třeba u nárokovaných pozemků přihlížet vždy k celkové funkční provázanosti i s ostatními pozemky a stavbami, které tvoří vzájemně provázaný soubor staveb.

42. Při komparaci veřejného zájmu na zachování dosavadních vlastnických vztahů (existence veřejného vlastnictví pozemků) a zájmů žalobce jako oprávněné osoby na náhradní uspokojení restitučního nároku formou převodu právě jím zvolené pozemkové parcely, jest pak vždy též hodnotit, zda restituční nárok – v případě kolize se zájmem na zachování veřejného vlastnictví – nebude lépe uspokojit vydáním jiného náhradního pozemku (srov. např. rozsudky Nejvyššího ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

43. K podmínce vhodnosti vydání právě tohoto typu pozemku, který jinak svojí povahou je pozemkem zemědělským, bezesporu patří skutečnosti, zda nevzniknou i jiné problémy při hospodaření a je třeba zkoumat také u každého pozemku předpoklady pro vydání samostatně s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci a posuzovat pozemek také z hlediska funkčnosti celku ve vztahu právě k soustavě vodních ploch na okraji [obec].

44. Správně dospěl soud I. stupně k závěru, že žalobcem označené pozemky jsou nevhodné k převedení na žalobce. S ohledem na další využití díla k hospodářským, sportovním a volnočasovým aktivitám, další možná vodoprávní řízení a správní řízení (podle zákona o rybářství či vodního zákona), je pak velmi pravděpodobné (ba téměř jisté), že by vznikaly značné problémy při hospodaření s takovými pozemky, obzvláště při existenci dokonce spoluvlastnictví se zahraničním prvkem, což je rovněž jedna z podmínek při zvažování vhodnosti vydání takových pozemků. Přitom je nerozhodné, zda tyto třecí plochy mezi vlastníky se týkají spoluvlastníků jednoho pozemku nebo více vlastníků různých pozemků tvořících jeden funkční celek. Proto i v souzeném případě lze přiměřeně použít rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

45. Nevhodnost pozemků k převodu na žalobce podle ust. § 11a zákona o půdě se pak jeví nejenom s přihlédnutím k hospodářskému a ekologickému významu těchto vodních ploch pro tuto lokalitu, ale i v otázce porovnání s charakterem původních pozemků z hlediska způsobu jejich zemědělského využívání. Původním vlastníkům byly odňaty polnosti ve [část obce], vhodnými náhradními pozemky se tedy na území [anonymizováno] [obec] proto nejeví být velmi vzácné (v této lokalitě) rybníky, plnící též funkci vodních zdrojů a významného článku ekosystému v dotčeném území, jakož i plnící funkci sportovního a volnočasového vyžití (i jako součást přírodního parku [příjmení]), a není tak zachována ani identita v charakteru pozemků odňatých a náhradních (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

46. Jak již uvedl soud I. stupně tento závěr vůbec neznamená, že by měly nároky restituentů obecně ustupovat požadavkům jiných subjektů, na něž je vlastnické právo státu převáděno podle zákona o převodu majetku státu. Stejně tak obecně se nevylučuje v jiných případech rybník jako vhodný náhradní pozemek ve smyslu ust. § 11a zákona o půdě. Vždy totiž záleží na konkrétních okolnostech jednotlivých případů, neboť ty určují, zda je převod vlastnického práva vhodný či nikoliv.

47. Tuto hypotézu nepřímo sám žalobce potvrzuje odkazem na nabídku převodu rybníků v k. ú. [obec]. Žalovaná tam ve veřejné nabídce nabízela tři zcela kompaktní rybníky, které byly tvořeny vždy pouze jedním pozemkem a které by mohly přejít do vlastnictví jen a pouze jedné osoby. Na rozdíl od souzené věci by tak nevznikla různorodá vlastnická struktura rybníka a ani s tím související budoucí problémy při hospodaření s touto vodní plochou.

48. Tyto právní závěry ohledně výběru náhradních pozemků v žádném případě neznamenají (jak již uvedl soud I. stupně – viz bod 38. odůvodnění napadeného rozhodnutí), že by žalobcův nárok neměl být uspokojen v co možná nejkratší době, a to již proto, že žalovaná sama liknavý přístup ve vztahu k žalobci dlouhodobě přiznává.

49. Podle ustálené judikatury účelem vydávání náhradních pozemků, je zajistit co nejsnadnější uspokojení nároku oprávněné osoby tam, kde odkazem na právní jistotu nebo veřejný zájem zákonodárce neumožnil jinak obecně preferovanou nápravu újmy uvedením v předešlý stav a žalovaná má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky, přičemž struktura její nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Žalovaná se zákonné povinnosti, tj. nabízet dostatečné množství vhodných pozemků, nemůže zbavit (srov. např. nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

50. Povinností žalované je tak zajištění uspokojení žalobcova nároku tak, aby se žalobce nemusel opakovaně domáhat svého práva soudní cestou.

51. Pokud žalobce namítal, že soud I. stupně žalobci vůbec ani neumožnil, aby se v tomto případě domáhal vůči žalované převodu jiných náhradních pozemků namísto původně zažalovaných rybničních pozemků (které tedy soud shledal za nevhodné k převodu na žalobce) a zasáhl tak do ústavně zaručeného práva žalobce na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod s odkazem na nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ani tuto odvolací námitku neshledal odvolací soud za důvodnou.

52. Ústavní soud ve výše uvedeném nálezu sice uvedl, že v řízení o vydání náhradního pozemku podle zákona o půdě dojde k porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, nevyzve-li obecný soud neúspěšného žadatele k označení jiných vhodných pozemků způsobilých uspokojit jím uplatněný nárok, nicméně na souzený případ toto rozhodnutí zcela nedopadá. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], se pak touto otázkou vůbec nezabývalo, ale zabývalo se otázkou hodnoty pozemku.

53. Žalobce již z dřívějších řízení si byl zcela vědom, že v těchto konkrétních případech je již konstantní právní názor při rozhodování o jeho nárocích, že vydání náhradních pozemků-částí vodních ploch (srov. např. rozsudek odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) není vhodné, stejně jako jeho právní názor na pozemky dotčené žádostmi [anonymizováno] [obec] o převod.

54. Navíc z obsahu spisu vyplývá, že již od [datum] (od doručení vyjádření žalované ze dne [datum]) žalobce o námitkách žalované věděl, přesto na vydání předmětných pozemků stále trval. Trval na jejich vydání i po provedení zásadních listinných důkazů (viz protokol o ústním jednání před soudem I. stupně dne [datum] č. l. 82 spisu) i po doručení dalšího vyjádření žalované dne [datum] (viz vyjádření žalobce ze dne [datum] č. l. 96-98 spisu).

55. O stejném právním názoru soudu I. stupně jako již v dřívějších řízeních žalobce, tedy o nevhodnosti předmětných pozemků jako pozemků náhradních, byl žalobce informován i soudem I. stupně dne [datum] při ústním jednání.

56. Proto pro žalobce rozhodnutí soudu I. stupně nemůže být v žádném případě překvapivé, ale naopak jej mohl s velkou pravděpodobností, hraničící s jistotou, očekávat.

57. Přesto žalobce neučinil vůči soudu I. stupně (a dokonce ani v odvolacím řízení) žádný úkon, z něhož by (byť nepřímo) vyplývalo, že by navrhl jiné konkrétní náhradní pozemky, byť třeba alternativně.

58. Odvolací soud tak v postupu soudu I. stupně neshledal procesní vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (ust. § 219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).

59. Proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. o věci samé jako věcně správný potvrdil podle ust. § 219 o. s. ř.

60. U výroku II. o nákladech řízení napadeného rozhodnutí soudu I. stupně se odvolací soud zabýval zejména posouzením účelnosti vynaložení nákladů řízení žalovanou.

61. Podle ustálené judikatury pokud v konkrétní projednávané věci není prokázaný opak, nelze shledat náklady vynaložené u žalované na zastoupení advokátem vynaloženými účelně (srov. např. nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] a rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

62. Ústavní soud však zároveň ve svých rozhodnutích týkajících se otázky zastupování advokátem orgánů [anonymizováno] správy, ale i právnických osob zřízených státem, upozorňoval, že při aplikaci uvedeného stanoviska je třeba vždy přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, neboť si lze představit, že předmětem sporu (jehož účastníkem je [země]) může být i právní problematika, která přímo nesouvisí s oblastí spravovanou účastníkem řízení, případně se jedná o právní problematiku velmi specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, problematiku s mezinárodním prvkem, vyžadující znalosti cizího práva, jazykové znalosti apod. Jen v takových (zcela výjimečných) případech lze shledat postup orgánu [anonymizováno] správy, který zvolí pro své zastupování advokáta, který se na danou problematiku např. specializuje, za adekvátní (srov. nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

63. Nejvyšší i Ústavní soud tak současně připouštějí, že výjimečně mohou být v konkrétní věci toto zastoupení a náklady na ně vynaložené považovány za účelné (a pouze demonstrativně uvádí, o jaké situace se může jednat). Zároveň stanoví striktní podmínku, že soud musí závěr o účelnosti takto vynaložených nákladů na advokáta řádně odůvodnit.

64. Soud I. stupně správně o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Soud I. stupně si přitom byl vědom konstantní judikatury, že [anonymizováno] orgánům a právnickým osobám zřízeným státem přísluší náhrada nákladů na zastoupení advokátem jen výjimečně, nicméně souzený případ výjimečným shledal a odůvodnil (srov. bod 39. odůvodnění napadeného rozhodnutí).

65. S ohledem k původnímu charakteru odňatého pozemku, jeho ocenění, charakteru vydávaných pozemků, rozsahu restitučního nároku, posouzení věci nikoli jen z hlediska jazykového výkladu právní normy, ale i z hlediska celkového účelu zákona o půdě ohledně nároku na vydání náhradních pozemků a k opakované novelizace aplikovaných právních norem, k nimž bylo přihlíženo.

66. Též je třeba přihlížet na konkrétní okolnosti případu, zejména souběžně vedených žalobcem ve velkém počtu (několika desítek) po celé republice soudních restitučních řízení, v nichž se domáhá nahrazení projevu vůle žalované ve vztahu ke stovkám náhradních pozemků v rámci [země].

67. Po zvážení výše uvedených kritérií dospěl i odvolací soud k závěru, že se tato věc svou náročností vymyká problematice běžných sporů o vydání náhradního pozemku podle zákona o půdě. Jedná se tak o výjimečný případ.

68. Za této situace má odvolací soud zastoupení žalované advokátem za odůvodněné a náklady na toto zastoupení za zcela účelně vynaložené.

69. Přitom nelze také opomenout skutečnost, že je to pak výlučně žalobce, kdo disponuje předmětem sporu a volí si náhradní pozemky. Pokud by žalobce volil pozemky z veřejných nabídek, nepodstupoval by velké riziko, že by žaloba byla zcela zamítnuta. Pokud žalobce volí náhradní pozemky dle svého uvážení, musí za tento výběr také nést plnou odpovědnost při rozhodování o náhradě nákladů řízení.

70. Ostatně tento právní názor není ani v rozporu s usnesením [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] (vydaném v jiné restituční věci žalobce), který v bodě 11. uvedl, že postup zvolený žalobcem (podání velkého množství žalob) je pro systém vypořádávání restitučních nároků nepřiměřeně zatěžující. Tento závěr je ostatně posilován souhlasným stanoviskem samotného žalobce, že některé jím požadované pozemky nebyly pro vydání vhodné. O jejich povaze (a tedy eventuální (ne) vhodnosti k uspokojení restitučních nároků) přitom žalobce minimálně v některých případech věděl (mohl vědět), a proto sám mohl zvážit, zda je vydání některých jím požadovaných pozemků například vzhledem k jejich funkční souvislosti s ostatními pozemky realizovatelné (srov. k tomu například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).

71. Soud I. stupně proto nepochybil, jestliže přiznal žalované podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. účelně vynaložené náklady řízení, když správně stanovil i jejich výši.

72. Proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně i ve výroku II. o nákladech řízení též jako věcně správný potvrdil podle ust. § 219 o. s. ř.

73. Samozřejmě to, co bylo uvedeno o účelnosti vynaložených nákladů řízení žalovanou před soudem I. stupně platí i pro odvolací řízení.

74. O náhradě nákladů odvolacího řízení proto rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení plně úspěšné žalované přiznal náklady na právní zastoupení – odměnu advokáta odměna stanovenou podle ust. § 6 odst. 1 a ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z 2 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření k odvolání [datum] a účast na ústním jednání dne [datum]) a dvakrát náhrada hotových výdajů po [částka] podle ust. § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., kterou je zástupce žalované povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle [ustanovení pr. předpisu], o dani z přidané hodnoty. Žalované proto přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů na právní zastoupení v odvolacím řízení v částce [částka].

75. Náklady odvolacího řízení pak byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).