o odvolání žalované do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně ve výroku I. uznal na území [země] rozhodčí nález [anonymizována tři slova] soudu při [ulice] a průmyslové komoře [země] spisová značka [anonymizována tři slova] [rok] ([anonymizováno] [rok]), vydaný dne [datum], v řízení mezi žalující stranou [anonymizována tři slova] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova], [země], registrační [číslo] žalovanou stranou [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], [země], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl [anonymizováno], vložka [číslo], a ve výroku II. uložil povinnost účastnici zaplatit navrhovatelce náklady řízení v částce [částka] do tří od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce navrhovatelky.

2. Rozhodl tak o návrhu navrhovatelky na uznání [anonymizováno] nálezu uvedeného v bodě 1., kterým bylo uloženo účastnici zaplatit navrhovatelce částku [částka] jako smluvní pokutu za nedodržení dodací lhůty, částku [částka] jako smluvní pokutu za nedodržení dodací lhůty o více než [anonymizováno] dnů, částku [částka] jako náhradu nákladů [anonymizováno] řízení, celkem částku [částka]. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne [datum] a je ihned vykonatelný. Rozhodčí nález vydaný [anonymizováno] v [anonymizováno] na Ukrajině představuje rozhodčí nález ve smyslu ustanovení čl. I odst. 2 [anonymizována dvě slova] (přičemž jak [země], tak [země] jsou smluvními státy [anonymizována dvě slova]).

3. Účastnice navrhla zamítnutí návrhu [anonymizováno] tím, že učinila nesporným, že na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi navrhovatelkou a účastnicí, měla účastnici vzniknout povinnost dodat navrhovatelce listy ocasního rotoru [tel. číslo] (dále jen„ zboží“) v ceně [částka] a pro dodání zboží byla stanovena lhůta 90 dnů od podpisu smlouvy. Navrhovatelka podala dne [datum] návrh na vydání [anonymizováno] nálezu k rozhodčímu soudu z důvodu uplatnění nároků vyplývajících ze včasného nedodání zboží. Dne [datum] vydal výše jmenovaný arbitrážní soud rozhodčí nález, kterým vyhověl nároku navrhovatelky a zamítl nárok účastnice. Dne [datum] podala účastnice odvolání proti platnosti [anonymizováno] nálezu k odvolacímu soudu v [anonymizována dvě slova] odkazem na rozpor platnosti [anonymizováno] nálezu [anonymizováno] veřejným pořádkem, [anonymizováno] obsahem sankcí vydaných [země] proti ruským společnostem, tedy i proti výrobci zboží. Z tohoto důvodu účastnice dovozovala i existenci rozporu [anonymizováno] nálezu [anonymizováno] veřejným pořádkem. Dne [datum] bylo uvedené odvolání účastnice zamítnuto [příjmení] odvolacím soudem. Účastnice měla za to, že uznání [anonymizováno] nálezu brání překážka dle článku V. odst. 1., písm. a) a písm. [anonymizováno]), dle článku V. odst. 2. písm. b [anonymizována dvě slova], dle ust. [ustanovení pr. předpisu], o mezinárodním právu soukromém a dle ust. [ustanovení pr. předpisu] V souvislosti [anonymizováno] uzavřením smlouvy předložila účastnici certifikát konečného uživatele, ve kterém navrhovatelka výslovně prohlásila, že se jedná o [anonymizováno] technický majetek k zajištění provozu civilních vrtulníků [anonymizováno] v souladu se Smlouvou [číslo] ze dne [datum] a výrobek bude používán výhradně pro deklarované účely. Následně se ukázalo, že zboží bylo určeno pro vojenské účely v rozporu [anonymizováno] prohlášením žalobce a dokonce má být zřejmě přímo použito ve [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno]. V takovém v případě by jeho vývoz na Ukrajinu bez licence od Ministerstva průmyslu a obchodu znamenal závažné porušení norem českého veřejného práva a porušení rozhodnutí rady [anonymizováno] [rok].

4. Rozpor [anonymizováno] veřejným zájmem shledávala též ve vyjádření navrhovatelky v kasační stížnosti ze dne [datum], kde bylo uvedeno v odůvodnění, že navrhovatelka je jediným podnikem na území [země], který provádí opravy vrtulníků řady Mi pro potřeby ozbrojených sil [země] a nesprávné vyhodnocení příslušných normativních aktů při řešení sporu může vést k pozastavení plnění státních smluv o opravách letecké techniky, což následně ovlivní obranyschopnost ozbrojených sil [země].

5. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu (podrobně uvedeného v bodě 4. - 22. napadeného rozhodnutí), že rozhodčím nálezem [anonymizována tři slova] soudu při [ulice] a průmyslové komoře [země], sp. zn. [anonymizováno] č. [anonymizováno] [rok] vydaného v [anonymizováno] dne [datum] bylo rozhodnuto o žalobě státního podniku [anonymizována dvě slova] opravárenský závod, [anonymizováno] vůči společnosti [právnická osoba] o zaplacení dlužné částky ve výši [částka], a to včetně penále za nedodržení dodací lhůty ve výši [částka], smluvní pokuty za nedodržení dodací lhůty o více než [anonymizováno] dní ve výši [částka] a o náhradě nákladů [anonymizováno] řízení a také o protižalobě společnosti [právnická osoba] vůči státnímu podniku [anonymizována dvě slova] opravárenský závod, [anonymizováno] o změně čl. 3 smlouvy [číslo] ze dne [datum], jehož nové znění zní:„ 3.1. Prodávající na základě této smlouvy dodá výrobky podle položky [anonymizováno] [obec] ([země]) podle pravidel [anonymizováno] [rok]“, přičemž uvedené změny platí od [datum].

6. Rozhodčí soud zjistil, že dne [datum] uzavřely strany smlouvu [číslo] podle které společnost [právnická osoba] převzala na sebe povinnosti prodávajícího a státní podnik [anonymizována dvě slova] opravárenský závod, [anonymizováno] kupujícího. Prodávající se zavázal dodat kupujícímu v roce [rok] za podmínek stanovených ve smlouvě listy vyrovnávacího rotoru [tel. číslo] za cenu, v množství a v souladu se specifikací a sortimentem uvedeným v příloze [číslo] ke smlouvě, která je nedílnou součástí této smlouvy, a kupující se zavázal výrobky převzít a zaplatit jejich cenu. V Příloze [číslo] ke smlouvě si smluvní strany sjednaly, že budou dodány listy vyrovnávacího rotoru [tel. číslo] [anonymizováno] v množství [anonymizováno] sad za cenu [částka] za jednu sadu, tedy o celkové hodnotě [částka]. Dle čl. 3 smlouvy se strany dohodly na lhůtě dodání výrobku 90 kalendářních dnů ode dne podpisu smlouvy, tedy posledním dnem pro dodání výrobků je [datum]. Žalovaná však porušila své povinnosti, co se týče dodržení dodací lhůty a nedodala ani ke dni podání návrhu k [anonymizováno] při [anonymizováno] [země] dne [datum], žalobkyni zboží, které je předmětem uzavřené smlouvy. Žalovaná v žalobní odpovědi žalobní návrh žalobkyně odmítla [anonymizováno] odůvodněním, že během přípravy k odeslání objednaného zboží žalobkyni se v ukrajinských médiích objevily informace, které kompromitují činnost společnosti [právnická osoba], zobrazujíc ji jako zprostředkovatele mezi ruskými a ukrajinskými společnostmi při uskutečnění dodávek ruských výrobků na ukrajinský trh, a to v době, kdy na území [země] probíhá ruská vojenská agrese. Po zveřejnění uvedených informací bylo specializovanými pověřenými orgány [země] a Ruské federace na základě zveřejněných skutečností zahájeno šetření, což zase vedlo k tomu, že příslušné orgány přestaly vydávat příslušná povolení k vývozu výrobků na [anonymizováno] O těchto okolnostech žalovaná uvědomila žalobkyni a nabídla jí změnit podmínky převzetí výrobku tak, že by se strany dohodly na jejich převzetí na území [země]. Tento návrh žalobkyně však odmítla. Jako odůvodnění protižaloby o změnách smlouvy v části týkající se stanovení ode dne [datum] nové dodací podmínky ([anonymizováno] [obec], [země] místo [anonymizována dvě slova], [země]) odvolala se žalovaná na stejné okolnosti, které byly uvedeny v žalobní odpovědi a na ustanovení [ustanovení pr. předpisu] [země] a dospěla k závěru, že jím uvedené okolnosti lze považovat za podstatnou změnu okolností a za zásah vyšší moci. Rozhodčí soud dodržujíc ustanovení smlouvy [číslo] uzavřené smluvními stranami dne [datum], ustanovení [anonymizována dvě slova] [země], zákona [země] o mezinárodní obchodní arbitráži a [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] soudu při [ulice] a průmyslové komoře [země] rozhodl tak, že uložil společnosti [právnická osoba] zaplatit státnímu podniku [anonymizována dvě slova] opravárenský závod, [anonymizováno] částku [částka], smluvní pokutu za nedodržení dodací lhůty [částka], smluvní pokutu za nedodržení lhůty dodací lhůty o více než [anonymizováno] dní a krom toho zaplatit [částka] jako náhradu nákladů [anonymizováno] řízení, tedy celkem [částka]. Na základě čl. 24 [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] soudu při [ulice] a průmyslové komoře [země] ponechal protižalobu žalované ze dne [datum] bez projednání. Rozhodčí nález nabyl právní moci [datum].

7. Poté soud I. stupně uzavřel, že podle [ustanovení pr. předpisu] O Úmluvě o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů uzavřená [datum] v [příjmení] [příjmení] (dále též jen„ Newyorská úmluva“) čl. III každý smluvní stát uzná rozhodčí nález za závazný a povolí jeho výkon podle předpisů o řízení, jež platí na území, kde nález je uplatňován, za podmínek stanovených v následujících článcích. Pro uznání a výkon rozhodčích nálezů, na něž se vztahuje Úmluva, nebudou stanoveny podstatně tíživější podmínky nebo vyšší soudní poplatky, než jsou stanoveny pro uznání a výkon rozhodčích nálezů místních (národních).

8. Podle čl. V [anonymizována dvě slova], bod 1 uznání a výkon nálezu mohou být odepřeny na žádost strany, proti níž je nález uplatňován, pouze tehdy, když tato strana prokáže příslušnému orgánu země, v níž je žádáno o uznání a výkon: a) že strany dohody zmíněné v čl. II byly podle zákona, který se na ně vztahuje, nezpůsobilé k jednání nebo že zmíněná dohoda není platná podle práva, jemuž strany tuto dohodu podrobily, nebo, v nedostatku odkazu v tomto směru, podle práva země, kde nález byl vydán; nebo [anonymizováno]) že nález se týká sporu, pro který nebyla uzavřena rozhodčí smlouva nebo který není v mezích rozhodčí doložky, nebo že nález obsahuje rozhodnutí přesahující dosah [anonymizováno] o rozhodci nebo rozhodčí doložky; mohou-li však být části [anonymizováno] nálezu ve věcech podrobených rozhodčímu řízení odděleny od části nálezu jednajících o věcech, které mu nejsou podrobeny, ta část nálezu, která obsahuje rozhodnutí o věcech podrobených rozhodčímu řízení, může být uznána a vykonána;

9. Podle čl. V [anonymizována dvě slova], bod 2 písm. b) uznání a výkon [anonymizováno] nálezu mohou být také odepřeny, jestliže příslušný orgán země, kde se žádá o uznání a výkon, zjistí, že uznání nebo výkon nálezu by byl v rozporu [anonymizováno] veřejným pořádkem této země.

10. Soud I. stupně učinil jednoznačný závěr, že v daném případě je zřejmé, že byly splněny podmínky pro uznání cizího rozhodnutí stanovené v čl. V bod 2 písm. b) [anonymizována dvě slova] a nebyly tedy zjištěny žádné skutečnosti, z nichž by mohl být dovozen rozpor [anonymizováno] veřejným pořádkem. Účastnice neunesla důkazní břemeno tvrzení, že uznáním tohoto rozhodnutí dojde k porušení veřejného pořádku. Termín dodání vypršel marně dne [datum]. Návrh na vydání [anonymizováno] náletu byl podán [datum]. Účastnice oznámila navrhovatelce, že je připravena nasmlouvané zboží dodat až [datum]. Všechny argumenty vznesené účastnicí považoval soud I. stupně za irrelevantní a návrhu v celém rozsahu vyhověl.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení pak odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

12. Proti tomuto rozhodnutí podala včasné odvolání účastnice, které odůvodnila tím, že navrhovatelka chtěla po účastnici, aby obešla právní úpravu [ustanovení pr. předpisu] a jednala contra legem – tedy aby vojenský materiál byl nepravdivě vyvezen jako civilní zboží pro civilní účely. Navrhovatelka požadovala, aby účastnice dodala vojenský materiál na základě nepravdivých podkladů a bez licence k vývozu dle [ustanovení pr. předpisu], resp. navrhovatelka následně účastnici za takové nedodání zboží sankcionovala smluvními pokutami, což je meritem zde probíraného [anonymizováno] nálezu, jehož výkonu se na území [anonymizováno] domáhá navrhovatelka podanou žalobou.

13. Lze tedy shrnout, že navrhovatelka sankcionovala účastnici za to, že účastnice neprovedla vývoz, kterým by porušil [ustanovení pr. předpisu] a [anonymizována dvě slova]. Došlo by tak za této situace uznáním [anonymizováno] nálezu k porušení veřejného pořádku [země], což je v rozporu jak [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], tak i českým zákonem o mezinárodním právu soukromém.

14. Přestože účastnice podle výzvy soudu dodala osobní údaje a doručovací adresy navržených svědků, nebyly tyto osoby následně a překvapivě soudem předvolány a tak ani nemohly podat svědeckou výpověď. To vše za situace, kdy přímo navrhovatelka [anonymizováno] oběma svědky jednala právě o dodávce předmětných náhradních dílů a kdy přímo účastnice od těchto svědků obdržela informace o tom, že náhradní díly mají být užity k vojenským účelům, tedy, že jde o vojenský (nikoliv civilní) materiál.

15. Soudu I. stupně odvolatelka vytkla, že se v rozsudku vůbec nevypořádal [anonymizováno] tím, proč tyto svědky vlastně nakonec nepředvolal (ač je původně předvolat chtěl), resp. proč jejich svědeckou výpověď považoval za nadbytečnou. Jeho rozhodnutí označila za překvapivé. Namítla též, že se soud I. stupně dopustil chyb při skutkových zjištění ze znaleckého posudku a leteckého rejstříku.

16. Navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí v plném rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popř. bude-li mít odvolací soud skutkový stav za řádně a úplně zjištěný, navrhla, aby odvolací soud změnil rozhodnutí tak, že se návrh v plném rozsahu zamítá.

17. Navrhovatelka se k odvolání vyjádřila tak, že námitka účastnice, že soud nepředvolal některé svědky navržené účastnicí, anebo neprovedl předložené důkazy, je nedůvodná. Neustálé návrhy účastnice na doplnění dokazování nesmyslnými důkazy, jako výstřižky z ruských propagandistických médií a znaleckým posudkem, ze kterého není možné ani pochopit jeho účel, a dále žádosti o předvolání nových svědků považuje za naprosto nerelevantní. Výslech ukrajinských podnikatelů pana [příjmení] a pana [příjmení] postrádá jakýkoliv význam.

18. Navrhovatelka uvedla, že se účastnice snaží o zvrácení závěrů pravomocného rozsudku ukrajinského soudu a z povahy tohoto řízení, tedy uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí, přezkoumání merita věci není v pravomoci českého soudu. Účastnice nevznesla žádnou relevantní námitku a nedoložila žádný relevantní důkaz pro neplnění svých povinností ani v řízení před ukrajinským soudem, kterého se však aktivně zúčastnila. Ohledně porušení veřejného pořádku dokonce pan [jméno] [příjmení], svědek navržený samotnou účastnicí, ve své výpovědi potvrdil, že k dodání žalovanou předmětného zboží navrhovatelce nebyla na stráně odpovědných českých správních orgánů žádná překážka dokonce ani kdyby toto zboží mělo vojenský účel (což samozřejmě nemělo).

19. Navrhla, aby odvolací soud potvrdil rozsudek prvoinstančního soudu.

20. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle ust. § 212 a ust. § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání účastnice není důvodné.

21. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná skutková zjištění. Jejich rozsah byl dokonce daleko větší, než bylo nutné pro rozhodnutí o věci samé. Skutkový stav také nedoznal žádných změn ani v odvolacím řízení.

22. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně však neposuzoval podle odpovídající hmotněprávní úpravy.

23. Právní úprava uznání cizího rozhodnutí vychází ze zásady, že cizí rozhodnutí jsou na území [země] uznávána, tedy že se jim přiznávají tytéž účinky jako rozhodnutím vydaným českými soudy. Zákon nebo mezinárodní smlouva však stanoví překážky, které uznání cizího rozhodnutí, a tím i jeho případnému výkonu, brání. Výčet těchto překážek je stanoven taxativně, takže jiné překážky nemohou uznání cizího rozhodnutí ovlivnit.

24. Meze pro použití zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dále též jen„ [anonymizováno]“, jsou v případě vyhlášených mezinárodních smluv dány článkem 10 Ústavy, podle něhož se použije mezinárodní smlouva, jestliže stanoví něco jiného než zákon. Jestliže je daná otázka upravena jak ve vnitrostátním zákoně, tak v mezinárodní smlouvě shodně, není důvod pro přednostní použití normy sjednané mezinárodní smlouvou, neboť nemůže dojít k jejímu porušení. V čl. 10 Ústavy se stanoví, že mezinárodní smlouva se použije, stanoví-li něco jiného než zákon.

25. Ustanovení zákona se nepoužije, půjde-li o jinou úpravu v mezinárodní smlouvě, jestliže mezinárodní smlouva stanoví jinou kolizní normu nebo normu o právním postavení cizinců nebo normu [anonymizováno] práva procesního, tak také jestliže mezinárodní smlouvou jsou pro určité otázky stanoveny přímé hmotněprávní normy, tzn. v důsledku takové přímé úpravy odpadá vůbec používání kolizních norem. Tento zákon tedy správně soud I. stupně nepoužil.

26. Nicméně soud I. stupně při právním hodnocení opomněl, že podle čl. VII bod 1. [anonymizována dvě slova] ustanovení této [anonymizováno] se nedotýkají platnosti mnohostranných nebo dvoustranných dohod uzavřených Smluvními státy o uznání a výkon rozhodčích nálezů, ani nemohou zbavit žádnou zúčastněnou stranu případného práva použití [anonymizováno] nálezu způsobem a v rozsahu stanoveném zákonodárstvím nebo smlouvami země, v níž je nález uplatňován.

27. Dvoustranná smlouva mezi [anonymizována dvě slova] a [země] o právní pomoci v občanských věcech ze dne [datum] (sdělení Ministerstva zahraničních věcí [číslo] Sb. m. s.) ve znění protokolu ze dne [datum] (sdělení Ministerstva zahraničních věcí [číslo] Sb. m. s.), dále též jen„ Smlouva“, pak má nejen přednost před vnitrostátními předpisy ([ustanovení pr. předpisu], o mezinárodním právu soukromém), ale i před [anonymizována dvě slova] I bis (viz [číslo listu], bod 3 Nařízení) i [anonymizována dvě slova] (čl. VII bod 1.).

28. Lze tak uzavřít, že na souzenou věc nelze použít ani čl. V [anonymizována dvě slova].

29. Přitom některé smlouvy o právní pomoci nestanoví obecně možnost odmítnout uznání soudních rozhodnutí z důvodu výhrady veřejného pořádku, ale pouze v případě, že povinný byl zbaven možnosti uplatnit svá procesní práva (např. čl. 54 písm. [anonymizováno]) Smlouvy).

30. Obdobně stanoví konkrétní důvody, nikoli obecný odkaz na veřejný pořádek i jiné dvoustranné smlouvy, např. nebylo-li odpůrci řádně a včas doručeno předvolání k soudnímu jednání (čl. 54 odst. 2 Smlouvy mezi [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] o právní pomoci a právních vztazích v občanských a trestních věcech, [číslo] Sb. m. s.).

31. Podle čl. 52 písm. [anonymizováno]) Smlouvy smluvní strany za podmínek stanovených v této smlouvě uznávají a vykonávají na svém území tato rozhodnutí vydaná justičními orgány druhé smluvní strany rozhodnutí rozhodčích (tretějskich) soudů [země], rozhodnutí rozhodců a rozhodčích soudů [země].

32. Podle čl. 53 odst. 1 Smlouvy návrh na nařízení výkonu rozhodnutí podává oprávněná osoba přímo příslušnému soudu smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno a vykonáno.

33. Podle čl. 53 odst. 2 Smlouvy k návrhu se připojuje:

a) ověřený opis plného znění rozhodnutí [anonymizováno] potvrzením o právní moci a vykonatelnosti,

b) potvrzení o tom, že účastník, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno a který se jednání nezúčastnil, byl řádně a včas předvolán k jednání podle právního [anonymizováno] smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno; v případě, kdy povinný byl po dobu soudního řízení zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jeho způsobilost byla omezena, potvrzení o tom, že byl řádně u soudu zastoupen,

c) potvrzení o tom, že účastníkovi, proti kterému bylo rozhodnutí vydáno, bylo toto rozhodnutí podle právního [anonymizováno] smluvní strany, na jejímž území bylo vydáno, doručeno spolu [anonymizováno] poučením o možnosti podat proti němu opravný prostředek,

d) úřední překlad návrhu na uznání nebo výkon rozhodnutí i listin uvedených v písmenech a) až [anonymizováno]) tohoto článku do jazyka smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat nebo vykonat.

35. Podle čl. 54 Smlouvy rozhodnutí nelze uznat ani vykonat, jestliže:

e) podle právního [anonymizováno] smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, není pravomocné a vykonatelné,

f) justiční orgán smluvní strany, na jejímž území bylo rozhodnutí vydáno, neměl pravomoc ve věci rozhodnout podle této smlouvy, a v případech touto smlouvou neupravených, neměl-li tuto pravomoc podle právního [anonymizováno] dožádané smluvní strany, na jejímž území se o uznání nebo výkon žádá,

g) povinný byl v řízení zbaven možnosti hájit svá práva, a v případě, že tento účastník neměl způsobilost k právním úkonům, jestliže nebyl v řízení řádně zastoupen,

h) o téže věci mezi týmiž účastníky rozhodl pravomocně již dříve justiční orgán smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat a vykonat, nebo pokud mezi týmiž účastníky v téže věci bylo dříve zahájeno řízení před justičním orgánem smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno a vykonáno.

e) rozhodnutí justičního orgánu třetího státu mezi týmiž účastníky v téže věci bylo již uznáno nebo vykonáno na území smluvní strany, kde má být rozhodnutí uznáno a vykonáno.

34. Za splnění podmínek čl. 53 této smlouvy, tak zkoumá soud, zda není dán jeden z důvodů pro odepření uznání podle čl. 54 smlouvy.

35. Navrhovatelka splnila podmínky čl. 53 této smlouvy. Účastnice pak žádnou skutečnost podřaditelnou pod důvody uvedené v čl. 54 smlouvy neuvedla. Nenamítala, že rozhodnutí není pravomocné a vykonatelné, nenamítala nedostatek pravomoci [anonymizováno] soudu, byla zbavena možnosti hájit svá práva, ani že o téže věci mezi týmiž účastníky rozhodl pravomocně již dříve justiční orgán smluvní strany, na jejímž území se má rozhodnutí uznat a vykonat, nebo bylo dříve zahájeno řízení před justičním orgánem [anonymizováno], popř. že rozhodnutí mezi týmiž účastníky v téže věci bylo již uznáno nebo vykonáno.

36. Veškeré výhrady účastnice směřovaly jen k tvrzené neexistenci nároku navrhovatelky a pouze opakovala (a i v odvolacím řízení opakuje) námitky, které uplatnila již v rozhodčím řízení.

37. Soud I. stupně postupoval správně, jestliže námitky účastnice označil za právně irelevantní a nepochybil, pokud již dále neprováděl dokazování k těmto skutečnostem. K odvolacím námitkám je nutno zdůraznit, že podle ust. § 170 odst. 2 o. s. ř. usnesením, kterým se upravuje vedení řízení, není soud vázán, a proto nemusel navržené svědky vyslechnout.

38. Z důvodu hospodárnosti (ust. § 6 o. s. ř.) se pak odvolací soud nezabýval ani námitkou účastnice, že soud I. stupně učinil mylná zjištění ze znaleckého posudku a z leteckého rejstříku.

39. Pro úplnost je třeba vzhledem k odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně a hlavní odvolací námitce účastnice dodat, že účastnice neuvedla soudu ani žádná tvrzení podřaditelná pod výhradu veřejného pořádku podle ust. § 4 [anonymizováno] nebo čl. V [anonymizována dvě slova].

40. V ust. § 4 [anonymizováno] není definice veřejného pořádku, nicméně výhrada veřejného pořádku umožňuje vyloučení jednoho či více ustanovení cizího právního [anonymizováno] a tudíž nedochází jejím uplatněním automaticky k vyloučení aplikace cizího právního [anonymizováno] jako celku. Dále ze slovního spojení, že by se "účinky tohoto použití zjevně příčily veřejnému pořádku" logicky vyplývá, že výhradu veřejného pořádku lze uplatnit zcela výjimečně, když dojde k markantnímu porušení veřejného pořádku. Proto účinky aplikace zahraničního práva musí být posuzovány vždy z pohledu jejich přijatelnosti pro české společenské uspořádání a právní stát. Odmítnout lze použití jak procesních, tak i hmotně právních ustanovení cizího práva.

41. Stejně tak lze z titulu výhrady cizího veřejného pořádku odmítnout uznání a výkon cizích soudních rozhodnutí (např. rozsudek ukládající za nesplnění smluvního závazku useknutí ruky). V oblasti procesní se může jednat např. o porušení základních zásad spravedlivého procesu.

42. Pojem výhrady veřejného pořádku se používá i v mezinárodních smlouvách a v evropském právu, aniž by byl definován. Důvodem není jen obtížná uchopitelnost tohoto pojmu, ale též obtížnost dosažení shody na jednotném vymezení tohoto pojmu na úrovni [anonymizováno] a celého [anonymizováno] společenství. V důvodové zprávě k [anonymizováno] se doplňuje, že pod veřejný pořádek mají být zahrnuty i dobré mravy. Zatímco k výhradě veřejného pořádku není česká judikatura příliš bohatá (srov. [spisová značka]), k vymezení dobrých mravů existuje rozsáhlá judikatura NS [anonymizováno] (např. usnesení NS [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) a Ústavního soudu (usnesení ÚS ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) - srov. i [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a kol. Zákon o mezinárodním právu soukromém. Komentář. [anonymizována tři slova]). [obec] 2013 ISBN: [tel. číslo] [číslo].

43. Odmítnutí aplikace ustanovení cizího práva z důvodu rozporu [anonymizováno] etickými zásadami bude připadat do úvahy výjimečně a většinou bude na místě opřít použití ustanovení zahraničního práva na základě zásad, na kterých spočívá náš právní řád, které se nacházejí např. v Ústavě a Listině. V evropském mezinárodním právu soukromém upravují výhradu veřejného pořádku jak nařízení obsahující kolizní úpravu, tak i nařízení z oblasti [anonymizováno] práva procesního. Předmětná ustanovení však výhradu veřejného pořádku nedefinují, ale pouze umožňují v případě zjevné neslučitelnosti [anonymizováno] veřejným pořádkem lex fori neaplikovat ustanovení rozhodného práva (čl. 21 Nařízení Řím I, čl. 26 Nařízení Řím II, čl. 12 Nařízení Řím III, čl. 35 Nařízení o dědictví, čl. 22 písm. a) a 23 písm. a) Nařízení [anonymizováno] IIa a čl. 24 písm. a) Nařízení o vyživovací povinnosti), nebo neuznat rozhodnutí (čl. 40 Nařízení o dědictví a čl. 34 odst. 1 Nařízení [anonymizováno] I). I zde se slovo zjevně projevuje pomocí slovního spojení "zjevně neslučitelné" jako snaha maximálně omezit možnost aplikace výhrady veřejného pořádku pouze na výjimečné případy.

44. Rozpor [anonymizováno] veřejným pořádkem je shledáván tehdy, jestliže by uznání cizího rozhodnutí odporovalo základním principům ústavního a právního [anonymizováno], společenského zřízení a veřejného pořádku vůbec, přičemž by se jednalo o porušení takového zájmu, na kterém je třeba zcela jednoznačně a v každém ohledu trvat. Rozpor [anonymizováno] veřejným pořádkem se týká případů, kdy v řízení, z něhož příslušné cizí rozhodnutí vzešlo, byla porušena základní práva účastníka řízení, přičemž trvání na ochraně základních práv jednotlivce patří bezpochyby k základním principům právního [anonymizováno] v České republice. Pojem veřejného pořádku by měl být vykládán restriktivně, zásah proti výše zmíněným základním principům musí být zjevný, tj. musí být dostatečné intenzity. Ani výhrada veřejného pořádku však neumožňuje českému soudu či jinému orgánu přezkoumávat cizí rozhodnutí z hlediska jeho věcné správnosti. Přezkum cizího rozhodnutí z hlediska veřejného pořádku lze tak provést jen v omezeném rozsahu a uznání odepřít, jen jsou-li vady rozhodnutí zcela zjevné (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 189/2010).

45. Lze tak shrnout, že všechny námitky účastnice směřovaly nikoli k tvrzení, že výsledek řízení před cizím soudem je v rozporu [anonymizováno] veřejným pořádkem, ale ke zpochybnění správnosti tohoto rozhodnutí, když veškeré námitky již vznesla v rozhodčím řízení. Soud v tomto řízení však nemůže přezkoumávat cizí rozhodnutí z hlediska jeho věcné správnosti. Předmětem tohoto řízení není také existence či neexistence povinnosti k plnění mezi účastníky.

46. Proto odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné, včetně akcesorického výroku o nákladech řízení, podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil -výrok I.

47. O nákladech odvolacího řízení rozhodl soud podle ust. § 224 odst. 1 ve spojení [anonymizováno] ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšné navrhovatelce náklady na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § [ustanovení pr. předpisu], za 2 úkonů právní služby ve výši [částka] za jeden úkon, hotové výdaje podle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky za 4 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast na ústním jednání dne [datum]) ve výši [částka] za jeden úkon, celkem tedy [částka].

48. Celkové náklady navrhovatelce byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) -výrok II.