o zaplacení částky 5 000 000 Kč s příslušenstvím

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 855 950 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 26. 8. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 144 050 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 26. 8. 2020 do zaplacení (výrok II.), uložil povinnost žalobkyni zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1 006 522 Kč k rukám právního zástupce žalovaného 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), uložil povinnost zaplatit žalobkyni České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] náklady řízení ve výši 21 978 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.) a uložil žalované povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] náhradu nákladů řízení ve výši 5 994 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované původně zaplacení částky 40 000 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 26.8.2020 do zaplacení a s minimálními náklady spojenými s uplatněním dané pohledávky ve výši 1 200 Kč a vydání mycí linky [název] (dále jen „Mycí linka“) nacházející se na pozemku p.č. [číslo] o výměře 5321 m2 a pozemku p.č. [číslo] o výměře 2104 m2, jehož součástí je stavba – budova č.p. [číslo] (dále samostatně též jen „Budova“), vše na LV č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa], na adrese [adresa] (dále veškeré tyto nemovitosti též souhrnně jen „Nemovitosti“) s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako nájemcem a žalovanou, resp. její právní předchůdkyní [právnická osoba]., IČO [IČO], jako pronajímatelem byla dne 30.12.2016 uzavřena první nájemní smlouva (ve znění dvou dodatků), která byla ukončena dohodou z 27.2.2018, a dne 27.2.2018 druhá nájemní smlouva, která byla ukončena dohodou z 1.7.2019. Předmětem obou nájemních smluv byl pronájem Nemovitostí. Během trvání daných nájemních smluv žalobkyně s ústním souhlasem žalované provedla v letech 2017 a 2018 stavební úpravy Nemovitostí (za účelem provozování prodejny a servisu automobilů „[právnická osoba]“) spočívající v zásadní rekonstrukci a modernizaci Nemovitostí (zejména interiéru, designu Budovy, instalaci technologií), přičemž provedené práce přesně vymezila v příloze č. 1 žaloby a dále v doplňujícím vyjádření z 8.10.2021. Stav Nemovitostí před a po dané rekonstrukci je seznatelný zejména z fotodokumentace (před a po provedení daných prací), z projektové dokumentace a posudků oceňujících nemovitosti. Mezi účastníky následně došlo k uzavření ústních dodatků daných nájemních smluv, dle nichž nebylo zapotřebí písemného souhlasu pronajímatele s provedením prací v Nemovitostech a dále došlo k ústnímu souhlasu žalované s veškerými žalobkyní provedenými rekonstrukčními pracemi, když žalovaná byl o prováděných pracích žalobkyní průběžně informována, o všech věděla a tyto probíhaly zcela s jejím souhlasem. Žalovaná se účastnila kontrolních dnů a po ukončení spolupráce účastníků žalovaná nepožadovala odstranění žádných úprav Nemovitostí. Dané rekonstrukční práce včetně stavebních úprav Nemovitostí vedly k technickému zhodnocení Nemovitostí, jehož hodnotu žalobkyně vyčíslila dle vypracovaného znaleckého posudku na 40 000 000 Kč. S ohledem na skončení nájmu žalobkyně požadovala vyrovnání dané pohledávky podle míry zhodnocení předmětu nájmu dle § 2220 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Pokud by byly dané nájemní smlouvy shledány neplatnými (když ohledně Nemovitostí bylo současně uzavřeno více nájemních smluv, a to i s [právnická osoba], IČO [IČO] jako nájemcem), daný nárok žádala z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyně v rámci rekonstrukce Nemovitosti vybavila též technologií a movitými věcmi pro provoz autosalonu, mimo jiné Mycí linkou (ve vlastnictví žalobkyně). Protože se Mycí linka nadále nachází v Budově, žádala žalobkyně její vydání. Žalovaná žalobkyni neplnila ani přes předžalobní upomínku z 19.8.2020 a žalobkyně proto žádala zaplacení celého technického zhodnocení Nemovitostí (ve výši původně 40 000 000 Kč) včetně zákonných úroků z prodlení, vydání Mycí linky a zaplacení minimálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že se jedná o vykonstruované že se za účel obstruovat exekuční řízení, které naopak žalovaná vede proti žalobkyni na základě pověření Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 11.12.2019, č.j. [spisová značka]. Žalovaná má vůči žalobkyni pohledávku převyšující 10 000 000 Kč. Žalobkyně měla pronajatou pouze část Nemovitostí, když Nemovitosti ve větším rozsahu užívala pouze od 1.1.2017 do 28.2.2018 a od 1.3.2018 užívala pouze jednu místnost o výměře 64 m2. Zcela popřela, že by žalobkyni dala (písemný) souhlas s provedením technického zhodnocení Nemovitostí, když dle dohody účastníků to byla sama žalovaná, která zaplatila veškeré rekonstrukční práce prováděné na Nemovitostech (od roku 2017), o kterých byl žalobkyní informována (z nichž většinu objednávala dle dohody účastníků skutečně žalobkyně), resp. které byly provedeny se souhlasem žalované a týkaly se Nemovitostí (za což dle jednotlivých faktur od dodavatelů žalovaná zaplatila téměř 7 000 000 Kč). Pokud žalobkyně na Nemovitostech provedla jiné než žalovanou zaplacené práce, žalovaná o nich nevěděla k jejich provedení nedala souhlas. Též žalovaná ve svém držení nemá žádné movitosti ve vlastnictví žalobkyně, když před skončením nájmu byly veškeré příslušné technologie (včetně Mycí linky za 814 000 Kč bez DPH) od žalobkyně odkoupeny a cena byla uhrazena v rámci dohody o započtení. Sporoval i veškerý rozsah prací zaplacených žalobkyní (a provedených [jméno FO]) s tím, že tyto práce byly žalobkyni fakturovány pouze zálohovou fakturou, konečná faktura nebyla nikdy vystavena (tedy o těchto pracích ani nemohlo být [jméno FO] řádně fakturováno). Tytéž práce (resp. ještě ve větším objemu a rozsahu) byly následně duplicitně účtovány i žalované (fakturou [jméno FO] č. [číslo] z 16.7.2018) a jí zaplaceny, resp. částka zaplacená žalobkyní [jméno FO] byla patrně nějakým způsobem žalobkyni opět vrácena. Žalobkyně tak v řízení netvrdila a neprokázala jaké práce vedoucí ke zhodnocení Nemovitostí nechal provést (když tyto skutečnosti v řízení nebyly prokázány ani vyhotoveným znaleckým posudkem, jehož závěry žalobkyně shledala nepřesvědčivými a nepřezkoumatelnými), komu a jak je zaplatila a jak a kdy mu byl k provedení těchto prací žalovanou udělen souhlas.

4. Podáním ze dne 12.3.2021 vzala žalobkyně žalobu (z důvodu nedostatku finančních prostředků na zaplacení soudního poplatku) zpět co do částky 20 000 000 Kč, když výslovně setrvala na žalobě pouze v rozsahu zaplacení zbývajících 20 000 000 Kč a vydání Mycí linky. Soud I. stupně proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby co do částky 20 000 000 Kč včetně zákonných úroků z prodlení z této částky od 26.8.2020 do zaplacení zastavil dle § 96 zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“, usnesením ze dne 24.3.2021, č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 13.4.2021. Podáním ze dne 26.11.2021 vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu požadavku na vydání Mycí linky s tím, že žalovaná po podání žaloby Nemovitosti (včetně zde se nacházející Mycí linky) prodala třetí osobě ([právnická osoba].) a nemůže tak již Mycí linku žalobkyni vydat. V rozsahu tohoto částečného zpětvzetí žaloby soud I. stupně řízení ohledně vydání Mycí linky zastavil usnesením ze dne 24.2.2022, č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 13.4.2022. Předmětem řízení tak nadále zůstala pouze povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 20 000 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 26.8.2020 do zaplacení a s částkou minimálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

5. Soud I. stupně žalobu o zaplacení částky 20 000 000 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 26.8.2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním dané pohledávky 1 200 Kč zamítl rozsudkem ze dne 1.7.2022, č.j. [spisová značka].

6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, které následně vzala co do částky 15 000 000 Kč s příslušenstvím zpět. Městský soud v [adresa] usnesením ze dne 31.3.2023 odvolací řízení v rozsahu zaplacení částky 15 000 000 Kč s příslušenstvím a částky 1 200 Kč zastavil (v tomto rozsahu tak rozsudek nabyl právní moci dne 16.9.2022) a ve zbývajícím rozsahu (tj. co do zaplacení částky 5 000 000 Kč s příslušenstvím) rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

7. Soud I. stupně po obsáhlém dokazování vyšel ze zjištěného skutkového stavu (podrobně uvedeného v napadeném rozhodnutí), že mezi účastníky, resp. i mezi žalovaným a [jméno FO], jako fyzickou osobou podnikající pod IČO [IČO] (a názvem [právnická osoba]), probíhaly od konce roku 2016 četné obchodní vztahy týkající se nákupu, rekonstrukce a provozování autosalonu umístěného v předmětných nemovitostech. V rámci těchto obchodních vztahů byla původně mezi právním předchůdcem žalované a žalobkyní jako nájemcem uzavřena nájemní smlouva 1, jejímž předmětem byl pronájem Prostor 1, resp. ve znění Dodatku č. 1 poté Prostor 2, pak již mezi žalovanou a žalobkyní jako nájemcem byla uzavřena Nájemní smlouva 2, jejímž předmětem byl pronájem Prostor 3, zároveň byla mezi právním předchůdcem žalované a [jméno FO], IČO [IČO], uzavřena Smlouva o nájmu nemovitostí ze dne 30.1.2017, jejímž předmětem byl pronájem Prostor 4 a konečně byla mezi žalovanou a [jméno FO], IČO [IČO], uzavřena Smlouva o nájmu nemovitostí ze dne 29.3.2018, jejímž předmětem byl pronájem Prostor 5; přičemž z daných nájemních smluv je zřejmé, že byly uzavírány postupně (a to z důvodů, jak je např. ve své výpovědi popsal jednatel žalobkyně) a vždy jimi byly pronajímány tam přesně vymezené různé části Nemovitostí (viz dané nájemní smlouvy). V průběhu trvání daných obchodních vztahů účastníků, od počátku roku 2017 po dobu cca roku, roku a půl (tj. za trvání Nájemní smlouvy 1) v Nemovitostech probíhala dle vzájemné výslovné ústní dohody účastníků a za jejich soustavné kontroly rekonstrukce. Významné rekonstrukční práce v nemovitostech vymezené zcela konkrétně v příloze k faktuře [jméno FO] č. [číslo] a daná faktura včetně seznamu prací byla výslovně odsouhlasena též PP žalovaného), byly provedeny na náklady žalobce. Další navazující rekonstrukční práce již hradila ze svých prostředků žalovaná. Za dobu trvání výše uvedených nájemních smluv žalobkyně do nemovitostí za vlastní prostředky nakoupil řadu movitých věcí, investoval zejména do reklamy autosalonu a zaplatil různou projektovou dokumentaci k plánované rekonstrukci. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve znaleckém posudku č. [číslo] včetně jeho ústního doplnění uzavřel, že provedením rekonstrukčních prací (zaplacených žalobcem) vymezených v příloze faktury [jméno FO] č. [číslo] došlo ke dni ukončení nájemní smlouvy 1, tj. k 28.2.2018, ke zvýšení hodnoty nemovitostí oproti stavu bez těchto změn o 4 855 950 Kč.

8. Soud I. stupně uzavřel, že původně právní předchůdce žalovaného a následně s účinností od 15.5.2017 žalovaný byl vlastníkem Nemovitostí, mohl je tedy i volně pronajímat celé, i jejich části.

9. Soud dále dospěl k závěru, že mezi účastníky, resp. mezi původně právním předchůdcem žalované (a následně žalovanou) jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem, jakož i mezi původně právním předchůdcem žalované (a následně žalovanou) jako pronajímatelem a [jméno FO], IČO [IČO], jako nájemcem byly platně a účinně uzavřeny Nájemní smlouva 1, Nájemní smlouva 2, jakož i Smlouva o nájmu nemovitostí z 30.1.2017 a Smlouva o nájmu nemovitostí z 29.3.2018. Dle soudu všechny tyto smlouvy obsahují nezbytné náležitosti ve smyslu ust. § 2201 a násl. zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“, ve spojení s ust. § 2202 odst. 1 o.z., tj. přesné vymezení smluvních stran, předmětu nájmu (tj. konkrétní vymezení částí Nemovitostí, které jsou tou, kterou nájemní smlouvou pronajímány), jakož i přesnou výši sjednaného nájemného. Dané smlouvy přitom byly uzavírány postupně, zejména dle soudu ve věci podstatná Nájemní smlouva 1 (ve znění jejích dodatků) byla uzavřena s účinností od 1.1.2017 na 10 let (s možností opce), následně však byla Dohodou o ukončení Smlouvy o nájmu nemovitostí z 27.2.2018 ukončena výslovně ke dni 28.2.2018.

10. V každé z daných nájemních smluv pak byl i dostatečně přesně vymezen předmět nájmu, a to (jak výše uvedeno) specifikací konkrétní částí Nemovitostí, které byly předmětem toho, kterého nájmu. Danými nájemními smlouvami tak bylo dle soudu zcela prokázáno, že žalobkyně byla od 1.1.2017 do 30.9.2017 (tj. do účinnosti Dodatku č. 2 Nájemní smlouvy 1) nájemcem Prostor 1 (tj. 5 131 m2 z pozemku p.č. [číslo], pozemku p.č. [číslo] a z Budovy, která je jeho součástí pouze přízemí), následně od 1.10.2017 do 28.2.2018 (ke dni ukončení Nájemní smlouvy 1)byl nájemcem Prostor 2 (tj. pouze 3 662 m2 z pozemku p.č. [číslo], 1736,6 m2 z pozemku p.č. [číslo] včetně budovy č.p. [číslo], avšak konkrétně pouze spodního patra a nádvoří v rozsahu 94,2 m2) a konečně od 1.3.2018 do 1.7.2019 (za trvání Nájemní smlouvy 2) byl nájemcem Prostor 3 (tj. pouze prostoru 5 parkovacích míst na pozemku p.č. [číslo] a prostor v Budově v 1. nadzemním podlaží o výměře 64 m2). Dle Smlouvy o nájmu nemovitostí z 30.1.2017 pak byl [jméno FO], IČO: [IČO], od 1.2.2017 nájemcem pouze 100 m2 z pozemku p.č. [číslo] a z Budovy stojící na pozemku p.č. [číslo] nájemcem pouze patra a části nádvoří o celkové výměře 667 m2 (Prostory 4), a to pouze do 1.4.2018, kdy byla zjevně v souladu s vůlí smluvních stran ohledně daných prostor užívaných nájemcem [jméno FO] IČO [IČO], uzavřena nová Smlouva o nájmu nemovitostí z 29.3.2018, kterou byl nadále omezen předmět nájmu na pouze 3 parkovací místa na pozemku p.č. [číslo] a v Budově stojící na pozemku p.č. [číslo] na prostor v 1. nadzemním podlaží o výměře 30 m2 (Prostory 5). Žalovaným, jako pronajímatelem, byly platně pronajímány postupně přesně vymezené (účastníkům zjevně známé) jednotlivé prostory v Nemovitostech, přičemž i z jednání samotných účastníků plyne, že tyto nájemní smlouvy považovali za platné, uzavřeli je daným způsobem úmyslně (z důvodů, jak je konec konců ve své výpovědi popsal jednatel žalobce); např. účastníci na dané nájemní smlouvy (dvou různých nájemců) odkazovali již v Odhadu nemovité věci [právnická osoba] č. [číslo] z 2.5.2017, tedy zejména (ve věci rozhodnou) Nájemní smlouvou 1 pak posoudil jako platnou a účinně uzavřenou.

11. Soud I. stupně dále vyšel ze smluvních ujednání účastníků v Nájemní smlouvě 1, čl. VIII., který pouze stanovil, že „úpravy trvalého charakteru prováděné nájemcem v/na Prostorách 1 vyžadují výslovného, předchozího a písemného souhlasu pronajímatele. Součástí souhlasu je i výslovná specifikace těchto úprav, a to dle jejich popisu a seznamu tak, jak je předložen v žádosti. Nebude-li písemně sjednáno jinak, nese náklady s těmito úpravami spojené nájemce…Při ukončení nájmu nájemce vyfakturuje pronajímateli zůstatkovou cenu technického zhodnocení.“ Daný čl. VIII. neobsahuje nic, co by jakkoliv vylučovalo právo žalobkyně na náhradu za zhodnocení Nemovitostí po skončení nájmu, naopak účastníci daným článkem nesjednali nic jiného, než že náklady na případné stavební práce ponese žalobkyně jako nájemce a s pronajímatelem se na konci nájemního vztahu vyrovná dle míry zhodnocení, přičemž neudělení případného písemného souhlasu pronajímatelem s provedením daných prací (jak vyžaduje zákon) nezpůsobuje neplatnost případného ústního souhlasu ani to, že by byl postup nájemce, který jednal s takovým ústním souhlasem pronajímatele, neplatný.

12. Uzavřel, že během trvání Nájemní smlouvy 1 žalobce jako nájemce na své náklady provedl práce zcela konkrétně specifikované v příloze – seznamu prací k zálohové faktuře [jméno FO] č. [číslo] s výslovným (byť ústním) souhlasem žalovaného jako pronajímatele. Dle ust. § 2220 odst. 1 o.z. je tak pronajímatel povinen ke dni skončení nájmu, tj. k 28.2.2018, se s žalobcem jako nájemcem vyrovnat podle míry zhodnocení předmětu nájmu (Nemovitostí), která dle znaleckého posudku činí částku 4 855 950 Kč. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku, a to z důvodu prodlení žalovaného (ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění dle předžalobní výzvy) včetně úroků z prodlení z této částky dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 144 050 Kč s příslušenstvím, žalobu jako nedůvodnou zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.

13. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky odůvodnil ust. § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. a výroky o nákladech státu ust. § 148 odst. 1 o.s.ř.

14. Proti tomuto rozhodnutí do vyhovujícího výroku podala včasné odvolání žalovaná, které odůvodnila tak, že soud prvého stupně neúplně a nesprávně zjistil skutkový stav, věc nesprávně právně posoudil a nepřihlédl k relevantním tvrzením a právním argumentům žalované.

15. Znalec sice kategoricky uzavírá, že svědek [jméno FO] žádné práce neúčtoval duplicitně, avšak v posudku nelze nelézt nic, o co lze tento závěr opřít (žádné grafy, tabulky, výpočty, simulace, popisy prací a jejich umístění). Fakticky se musíme spolehnout na sdělení znalce, že to tak je. V tomto ohledu je znalecký posudek nepřezkoumatelný, s čímž se soud prvého stupně nijak nevypořádal. Znalec si přitom logicky odporuje. Pokud by měl učinit jasný závěr směrem k neexistenci duplicity prací, pak musí nejprve oddělit Práce [právnická osoba] od Prací [právnická osoba] a jiných prací placených žalovanou.

16. Znalecký posudek není použitelný i pro chybný metodický postup, jelikož v rámci srovnávací metody porovnává tři obchodované objekty a jejich prodejní ceny přepočítává na plochu pozemku vždy přiléhajícího k danému objektu. Použitý způsob ocenění přes plochu pozemku může zcela zkreslit srovnatelnou hodnotu porovnávacího objektu a tím i hodnotu hodnoceného objektu.

17. Úkolem znaleckého posudku bylo vyjádřit se ke zhodnocení objektu vyplývající ze změny úrovně kvality prostor hodnoceného objektu v důsledku provedené rekonstrukce. Zvolený způsob ocenění porovnáním přes plochu pozemku je zcela chybný, zejména u daného typu komerční nemovitosti, kde jsou jasně dané porovnatelné parametry, tzn. podlahová plocha (příp. zastavěná plocha nebo obestavěný prostor), kde lze zjistit jak výnos z pronájmu nemovitosti a je možné stanovit výnosovou hodnotu, která dobře může odrazit tržní hodnotu zhodnocení nemovitosti (tzn., že z opraveného objektu je možné vybírat vyšší nájem).

18. Dalším pochybením porovnávací metody je výběr vzorku č. 1 pro porovnání, kdy znalec pro porovnání použil prodej z roku 2021, a to přímo oceňovaného objektu. Ve znaleckém posudku není nikde rozsah rekonstrukce uveden, nejsou konkrétně popsány či vyčísleny náklady a není tedy zřejmé, jakým způsobem znalec provedené zhodnocení vyhodnotil. Znalec neuvádí, které z Prací [právnická osoba] měly zhodnocující charakter (velká část prací [právnická osoba] představuje bourání a odvoz suti, což prostory žádným způsobem nezhodnocuje). Není jasné, co znalec oceňoval, v jakém stavu, jaký byl výsledek oceňovaných prací, jak se to projevilo na nemovitostech, co z těchto prací zůstalo k rozhodnému datu, jak reálně nemovitosti vypadaly a z čeho pramení jistota znalce o tom, že žádné z prací provedených zhotovitelem [jméno FO] nebyly účtovány duplicitně. K tomu se pak připojují zásadní nedostatky metodologického charakteru.

19. předmětný znalecký posudek a jeho závěry jsou v řízení nepoužitelné. Není tak dosud prokázáno, že by Práce [právnická osoba] vedly ke zhodnocení budovy a ani není stanovena výše případného zhodnocení.

20. Navrhla, aby odvolací soud napadený výrok I. změnil tak, že i v části 4 855 950 Kč s příslušenstvím žalobu zamítne, rozhodne o souvisejících výrocích o nákladech řízení a nákladech státu a přizná žalované náklady odvolacího řízení nebo, aby rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

21. Do nákladových výroků pak podala odvolání žalobkyně s odůvodněním, že poměr úspěchu je třeba hodnotit ve vztahu k jednotlivým fázím řízení, nikoliv k řízení jako celku a odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 24.2.2021, sp. zn. I. ÚS 2890/20, usnesení ze dne 15.5.2014, Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4425/2013 a usnesení ze dne 24.4.2018, sp. zn. 21 Cdo 5239/2017.

22. Soud prvního stupně tak měl řízení rozdělit do různých fází dle předmětu řízení a zásadu úspěchu ve věci aplikovat na tyto jednotlivé fáze – 1. fáze od podání žaloby na úhradu 40 000 000 Kč s příslušenstvím do částečného zpětvzetí ze dne 12.3.2021, kdy vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 20 000 000 Kč, 2. fáze od tohoto částečného zpětvzetí, přes první rozsudek ze dne 1.7.2022, kterým soud žalobu v celém rozsahu zamítl až po částečné zpětvzetí odvolání žalobce co do částky 15 000 000 Kč; 3. fáze od tohoto částečného zpětvzetí odvolání, přes zrušující rozhodnutí odvolacího soudu až po vydání rozsudku v důsledku částečného zpětvzetí odvolání 5 000 000 Kč s příslušenstvím.

23. Za první fázi žádnému z účastníků řízení nenáleží náhrada nákladů řízení. Žalované náleží náhrada nákladů řízení za úkony učiněné ve druhé fázi ve výši 51,4 % s tarifní hodnotou 20 000 000 Kč.

24. Žalobkyně byla ve třetí fázi neúspěšná jen nepatrně (co do 3 %2) a rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Žalobkyni tak náleží plná náhrada nákladů řízení za úkony učiněné ve třetí fázi s tarifní hodnotou 5 000 000 Kč.

25. Navrhl, aby odvolací soud změnil výrok III. rozsudku tak, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo a aby žalobkyni přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení a výroky IV. a V. rozsudku tak, aby náhradu nákladů řízení státu hradila v plné výši žalovaná.

26. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované je vzhledem ke změně skutkového stavu v odvolacím řízení důvodné, odvolání žalobkyně se vzhledem k výsledku odvolacího řízení stalo pak bezpředmětným.

27. Skutkový stav, jak byl soudem prvního stupně zjištěn, odpovídá výsledkům provedeného dokazování a nebylo třeba dokazování opakovat postupem podle § 213 o. s. ř. Rozsudek soudu prvního stupně má náležitosti předepsané občanským soudním řádem, přičemž soud prvního stupně stručně a jasně vyložil, z jakých důkazů čerpal jednotlivá skutkových zjištění, podrobně vysvětlil, jak věc posoudil po právní stránce a jeho rozhodnutí je přezkoumatelné. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, neboť rozhodné skutečnosti byly zjištěny procesně správným způsobem a v dostatečném rozsahu.

28. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud I. stupně pak také podle odpovídající hmotněprávní úpravy.

29. Na přesvědčivé odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně lze z důvodu hospodárnosti (§ 6 o.s.ř.) zcela odkázat (zejména bod 25.-38.).

30. Soud I. stupně se také zcela vypořádal s námitkami žalované proti znaleckému posudku, které žalovaná pouze opakuje v odvolání.

31. Jak již uvedl soud I. stupně, podle ust. § 2201 a násl. o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

32. Dle § 2202 odst. 1 o.z. lze pronajmout věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.

33. Dle § 2220 odst. 1 o.z. má nájemce právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení.

34. Provedením soudem I. stupně zjištěných prací došlo ke zhodnocení Nemovitostí ke dni skončení daného nájmu, tj. ke dni 28.2.2018. V tomto rozsahu soud I. stupně správně vyšel ze znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 11.7.2024 znalce [tituly před jménem] [jméno FO], včetně jeho ústního doplnění, dle něhož provedením daných prací došlo ke změnám Nemovitostí, které je zhodnotily ke dni skončení nájmu o částku 4 855 950 Kč oproti hodnotě, kterou by Nemovitosti k danému dni měly bez provedení daných změn. Ve znaleckém posudku je řádně vymezena užitá metodologie (pokud znalec vyšel zejména z porovnávací metody dle fakticky realizovaných obchodů srovnatelných nemovitostí, nelze jeho postupu ničeho vytknout). Stejně tak soud jako vadný neshledal postup, kdy znalec ocenění provedl v rámci celého funkčního celku (byť práce byly prováděny pouze v Budově), neboť v souzené věci jde o jediný funkční celek areálu autoservisu, kdy budovy i stavby byly a jsou užívány společně k témuž účelu. Hodnota Budovy logicky je ovlivněna právě i jejím umístěním jako součásti daných pozemků. Taková metodologie ocenění odpovídá reálným poměrům na trhu s daným typem nemovitostí. Znalec pak i logicky objasnil i výběr srovnávacích vzorků, jakož i užité koeficienty při úpravě cen. Znalecké závěry byly věrohodně vysvětleny a ani se zásadně neodchylují od předchozích odhadů předložených žalobkyní. Vadný nebyl ani postup znalce, který dle k zálohové faktuře [jméno FO] připojeného seznamu provedených prací tyto práce dle jejich agregovaného popisu včetně rozměrů (po ujasnění dle místního šetření v jakých prostorech probíhaly) ocenil v jejich celkovém souhrnu, tj. ocenil je jako celek (nikoli jako každou jednotlivou práci).

35. Soud I. stupně pak podle stavu řízení v době rozhodování (ust. § 154 odst. 1 o.s.ř.) nepochybil a věc správně posoudil po skutkové i právní stránce a ani jeho výrokové části nelze nic vytknout.

36. Nicméně i pro odvolací soud je rozhodující stav v době rozhodování o odvolání (ust. § 154 odst. 1 ve spojení s § 211 o.s.ř.).

37. V odvolacím řízení bylo zjištěno, že žalovaná žalobkyni doručila dne 16.10.2025 (viz detail zprávy z 16.10.2025) „Jednostranný zápočet vzájemných pohledávek“ ze dne 15.10.2025, v němž uvedla, že „eviduje žalobkyně vůči žalované pohledávku ve výši 4 855 950 Kč z titulu zhodnocení pozemku p.č. [číslo] a pozemku p.č.[číslo], jehož součástí je stavba - budova č.p. [číslo], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa], na adrese [adresa], kdy k danému zhodnocení předmětných nemovitostí mělo dojít v důsledku vynaložených investic v době trvání nájemního vztahu - práce a vnosy žalobkyní objednané, placené a pro ni provedené, tak jak to vyplývá z dosud nepravomocného rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 21.3.2025, č.j. [spisová značka]. Předmětná pohledávka ve výši 4 855 950 Kč se stala splatnou k datu 25.8.2020. Žalovaná má vůči žalobkyni pohledávku ve výši 14 136 602 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 7,5 % ročně z částky 17 000 000 Kč od 24.5.2017 do 20.6.2019, spolu se smluvním úrokem ve výši 7,5 % ročně z částky 14 136 602 Kč od 21.6.2020 do zaplacení) z titulu poskytnutí zápůjčky ve výši 17 000 000 Kč dle Smlouvy o zápůjčce ze dne 23.05.2017 uzavřené mezi žalovanou jako zapůjčitelem a [tituly před jménem] [jméno FO] (dnes [jméno FO]) jako vydlužitelem, [jméno FO] a žalobkyní coby vedlejšími účastníky, když dle čl. 5 odst. 5.1 smlouvy o zápůjčce přistoupili [jméno FO] a žalobkyně k dluhu vydlužitele a zavázali se splnit veškeré dluhy za vydlužitele společně a nerozdílně.

38. Následně byla dne 1.6.2017 uzavřena Dohoda se svolením k vykonatelnosti ve formě notářského zápisu [číslo] sepsaného notářem [tituly před jménem] [jméno FO], kterým bylo rovněž osvědčeno, že zápůjčka byla [tituly před jménem] [jméno FO] poskytnuta bezhotovostním převodem dne 24.05.2017. Na základě tohoto právního úkonu uznali [jméno FO], [tituly před jménem]. [jméno FO] a žalobkyně co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalované v celkové výši 17 000 000 Kč. Na danou pohledávku však nebylo ze strany dlužníků ničeho plněno, proto došlo k zesplatnění celé pohledávky dne 25.4.2019 na základě našeho Oznámení o zesplatnění ze dne 25.3.2019. Na předmětnou pohledávku byla započítána toliko dle Dohody o vzájemném započtení pohledávek ze dne 20.6.2019 uzavřené se mezi žalovanou a žalobkyní částka ve výši 2 863 398 Kč na jistině. Na jistině pohledávky tak zbývá částka 14 136 602 Kč. Pohledávka je splatná, nesporná (prověřena a potvrzená soudními rozhodnutími) a vykonatelná. jistina ve výši 14 136 602 Kč se stala splatnou dne 25.04.2019, smluvní úrok z prodlení se stává splatným vždy k poslednímu dni toho kalendářního měsíce, ve kterém vznikl.

39. Žalovaná započetla kapitalizovaný smluvní úrok k datu 25.8.2020, který činí částku 3 902 673 Kč (smluvní úrok ve výši 7,5 % ročně z částky 17 000 000 Kč od 24.5.2017 do 20.6.2020 představuje částku 2 647 808 Kč a smluvní úrok ve výši 7,5 % ročně z částky 14 136 602 Kč od 21.6.2019 do 25.8.2020 představuje částku 1 254 865 Kč) a část jistiny ve výši 953 277 Kč, celkem tedy částku 4 855 950 Kč ze Smlouvy o zápůjčce vůči pohledávce žalobkyně z titulu zhodnocení nemovitostí na adrese [adresa] ve výši 4 855 950 Kč. Uvedené pohledávky tedy v započtené výši, tj. v částce 4 855 950 Kč zanikají. Vzájemné pohledávky zanikají k datu, kdy se setkaly, tj. k 25. 8. 2020 (splatnost pohledávky časově mladší). Po tomto zápočtu činí dluh žalobkyně vůči žalované na jistině částku 13 183 325 Kč“ (viz jednostranné započtení z 15.10.2025).

40. Ustanovení § 98 o. s. ř. určuje, za jakých podmínek se považuje námitka započtení uplatněná v řízení žalovanou za vzájemnou žalobu a kdy jde jen o obranu proti žalobě (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha. C. H. Beck, 2009, 639 s.).

41. Jestliže započtená pohledávka nepřevyšuje pohledávku uplatněnou žalobou, posuzuje se započtení jen jako obrana žalované proti žalobě. Z ust. § 216 odst. 1 ve spojení s § 97 odst. 1 o. s. ř. pak vyplývá, že v tzv. sporném řízení, v němž je odvolací řízení založeno na principu neúplné apelace (srov. ust. § 213 odst. 5 ve spojení s § 205a a § 211a o. s. ř.), nemůže žalovaná za odvolacího řízení uplatnit svá práva proti žalobci vzájemnou žalobou.

42. Námitku započtení však v odvolacím řízení uplatnit může; její podstatou je hmotněprávní úkon – započtení vzájemné pohledávky proti pohledávce uplatněné žalobou, jehož uplatnění zákon nekoncentruje do určitého stádia řízení před soudem a jehož důsledkem (je-li učiněn platně) je zánik vzájemných pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí, a k okamžiku, kdy se setkaly svou splatností. Vyloučení aplikace ust. § 98 o. s. ř. v odvolacím řízení tedy znamená, že námitku započtení může odvolací soud považovat jen jako obranu proti žalobě (s tím, že při posouzení její důvodnosti nesmí přihlížet k nepřípustně uplatněným novým skutečnostem a důkazům), a nikoliv za vzájemnou žalobu, i kdyby v námitce žalovaná navrhovala, aby jí bylo přisouzeno více, než co požadovala žalobkyně (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1738 s.). Zbývá dodat, že žalovaná může svůj kompenzační projev uplatnit vůči soudu též jen eventuálně, tj. pro případ, že jeho jiná obrana nebude shledána důvodnou, tak jak učinila žalovaná v projednávané věci (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 639 s.).

43. Zánik žalobou uplatněné pohledávky v důsledku kompenzačního úkonu učiněného po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně, a též samotný kompenzační projev, jsou novými skutečnostmi ve smyslu ustanovení § 205a odst. 1 písm. f) o. s. ř., neboť jde o skutečnosti, které v době rozhodnutí soudu prvního stupně neexistovaly a nemohly být tedy uplatněny. Jsou tudíž způsobilým odvolacím důvodem podle posledně citovaného ustanovení, a byly-li v odvolání uplatněny, měl k nim odvolací soud přihlédnout (srov. § 212a odst. 3 o. s. ř.), tj. je jeho povinností se těmito skutečnostmi zabývat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2010, sp. zn. 23 Cdo 2942/2009).

44. Započtení je způsob současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek zúčtováním (odpočtem), při němž dochází k oboustrannému uspokojení účastníků závazkového vztahu. Ve vztahu k pohledávce, proti které je započtení uplatněno (pasivně započítávaná pohledávka), jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Ve vztahu k pohledávce, která je k započtení použita (aktivně započítávaná pohledávka), představuje započtení faktické vymožení této pohledávky, a to bez souhlasu protistrany, případně i proti její vůli (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 4967/2017).

45. K započtení, coby jednomu ze způsobů zániku vzájemně se kryjících pohledávek dlužníka a věřitele (kromě splnění dalších základních předpokladů – vzájemnost pohledávek, jejich stejný druh, přípustnost pohledávek k započtení), je třeba, aby jeden z účastníků učinil projev k započtení adresovaný druhému z nich. K zániku započítávaných pohledávek pak dochází k okamžiku, kdy se setkaly. Rozhodující je přitom jejich splatnost (dospělost ve smyslu úspěšné uplatnitelnosti v řízení před veřejným orgánem), a nikoli, kdy která vznikla, případně, kdy byl kompenzační projev učiněn. Při zápočtu dospělých pohledávek je pak okamžikem jejich setkání okamžik splatnosti pohledávky později splatné; v tomto okamžiku dojde k zániku pohledávek následkem započtení, a to v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Uvedené závěry se uplatní přiměřeně i za nové úpravy občanského zákoníku, účinné od 1. 1. 2014, neboť platí (srov. § 1982 o. z.), že účinek zániku závazku nastává okamžikem, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 1022/2020).

46. Započítávaná pohledávka vyplývá ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 23.05.2017 uzavřené mezi žalovanou jako zapůjčitelem a [tituly před jménem] [jméno FO] (dnes [jméno FO]) jako vydlužitelem, [jméno FO] a žalobkyní coby vedlejšími účastníky a Dohody se svolením k vykonatelnosti ve formě notářského zápisu [číslo] ze dne 1.6.2017, sepsaného notářem [tituly před jménem] [jméno FO] (viz zápis z 1.6.2017). Žalovaná vede proti žalobkyni, [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] jako povinným pro započítávanou pohledávku exekuční řízení na základě pověření Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 11.12.2019, č.j. [spisová značka], soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka] (viz vyrozumění o zahájení exekuce z 17.12.2019).

47. Návrhy povinných na zastavení exekuce byly pravomocně zamítnuty usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 9.9.2022, č.j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Městského soudu v [adresa] ze dne13.12.2023, č.j. [spisová značka], a dovolání Nejvyšším soudem odmítnuto usnesením z 23.10.2024, č.j. [spisová značka] (viz citovaná soudní rozhodnutí).

48. Podle ust. § 1982 odst. 1, 2 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

49. Podle ust. § 1987 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

50. V odvolacím řízení uvedené zcela konkrétní a určité započtení existující splatné pohledávky, které učinila žalovaná jednostranným právním úkonem z 15.10.2025, jež doručila dne 16.10.2025 žalobkyni a došlo tak k zániku pohledávky přiznané žalobkyni soudem I. stupně ke dni 25.8.2020.

51. Vzhledem k tomu, že v době rozhodování o odvolání (§ 154 odst. 1 ve spojení s § 211 o.s.ř.) tak pohledávka žalobkyně již neexistovala. Proto odvolací soud změnil podle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. ve výroku I. a žalobu i ve zbylé částce 4 855 950 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 26. 8. 2020 do zaplacení zmítl (výrok I.).

52. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 ve spojení s § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., když pro zpětvzetí žaloby žalobkyní bylo řízení zastaveno - co do nároku na vydání mycí linky (žalobce v tomto rozsahu zpětvzetím žaloby zavinil, že řízení muselo být zastaveno, jelikož v řízení bylo prokázáno, že mycí linku již před podáním žaloby žalovaný od žalobce řádně odkoupil), dále žaloba byla vzata zpět co do částky 20 000 000 Kč a posléze byla pravomocně zamítnuta co do částky 15 000 000 Kč, dále i co do částky 144 050 Kč a nakonec i co do částky 4 855 950 Kč. Žalované tak přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení.

53. Tyto jeho náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé z 9.11.2020, 26.10.2021, 26.11.2021,24.2.2022, účast na jednání soudu dne 13.8.2021, 29.10.2021 – s ohledem na délku jednání od 10.00-12.17 hod. – přiznána odměna za dva úkony právní služby) ve výši po 10 000 Kč podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), ve znění účinném ke dni učinění úkonů; dále náhradou hotových výdajů advokáta za 8úkonů právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném ke dni učinění úkonů; a dále 21% DPH z daných odměn a náhrad ve výši 17 304Kč, tj. celkem 99 704 Kč. Ohledně nároku na zaplacení původně požadovaných 40 000 000 Kč s příslušenstvím byl žalobce úspěšný pouze v rozsahu 12 % a naopak žalovaný úspěšný v rozsahu 88 %, tedy žalovaný má právo na zaplacení náhrady 76 % účelně vynaložených nákladů řízení spojených s tímto žalobcem uplatněným nárokem. Tyto náklady žalovaného jsou tvořeny odměnou advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé z 9.11.2020) ve výši po 60 300 Kč z tarifní hodnoty 40 000 000 Kč podle § 8 odst. 1 s § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění úkonů; dále odměnou advokáta za 11 úkonů právní služby (vyjádření ve věci samé z 26.10.2021, 26.11.2021, 24.2.2022, z 24.3.2022, nahlížení do spisu dne 19.4.2022, účast na jednání soudu dne 13.8.2021, 29.10.2021 – s ohledem na délku jednání od 10.00-12.17 hod. – přiznána odměna za dva úkony právní služby, 22.4.2022, 17.6.2022, 1.7.2022) ve výši po 52 300 Kč z tarifní hodnoty 20 000 000 Kč (po částečném zpětvzetí žaloby) podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 a § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění úkonů; dále odměnou advokáta za 10 úkonů právní služby (vyjádření ve věci samé z 24.8.2023, 25.10.2023, 23.2.2024, 5.9.2024, 3.1.2025, nahlížení do spisu dne 18.10.2023, účast na jednání soudu dne 3.8.2023, 12.10.2023, 13.12.2024, 21.3.2025) ve výši po 28 300 Kč z tarifní hodnoty 5 000 000 Kč (po vrácení věci odvolacím soudem) podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 a § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění úkonů; dále náhradou hotových výdajů advokáta za 23 těchto úkonů právní služby, z toho 21 ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31.12.2024[Anonymizováno]a 2 ve výši po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2025; a dále 21 % DPH z odměn a náhrad ve výši 207 081 Kč; tj. 1 193 181 Kč. Další náklady jsou pak za druhé odvolací řízení 27 740 Kč z tarifní hodnoty 4 855 950 Kč za sepis odvolání a účast u ústního jednání dne 21.10.2025. Dále náhradou hotových výdajů advokáta ve výši po 450 Kč za 2 úkony podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; a dále 21 % DPH z odměn a náhrad z částky 56 380 Kč ve výši 11 839,80 Kč, tj. 68 219,80 Kč a soudní poplatek z odvolání ve výši 242 798Kč.

54. Celkové náklady tak činí celkem 1 504 198,80 Kč.

55. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že neshledal důvody pro použití ust. § 150 o.s.ř., když žádné takové důvody nebyly žalobkyní ani tvrzeny a v řízení nevyšly najevo. Žalobkyně se sama rozhodla žalovat původně značně vysokou částku i vydání věci, kterou neměla již ve vlastnictví. Též skutečnost, že pohledávka žalobkyně zanikla započtením není sama o sobě důvodem pro použití ust. § 150 o.s.ř., když navíc o této pohledávce žalobkyně věděla již před podáním žaloby.

56. O lhůtě k plnění pak bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a o platebním místě dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok II.).

57. O náhradě nákladů řízení, které platil stát, odvolací soud rozhodl dle ust. § 148 ve spojení s ust. § 211 o.s.ř. a zcela neúspěšné žalobkyni uložil zaplatit náklady řízení, spočívající ve vyplaceném znalečném znalci [tituly před jménem] [jméno FO] v celkové výši 49 950 Kč. O lhůtě k plnění pak bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. (výrok III.).

58. V zamítavém výroku II. zůstal rozsudek soudu I. stupně (ust. § 206 odst. 2 o. s. ř.).