pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně ve výroku I. uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku a ve výroku II. uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobci náklady řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

2. Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobce žalobou podanou dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] z titulu náhrady škody s odůvodněním, že žalobce je společenstvím vlastníků bytových jednotek v budově [adresa], k. ú. [část obce], [územní celek]. Žalovaný je členem žalobce. Žalobce byl s ohledem na havarijní stav střechy na budově nucen zahájit práce na opravách střechy tak, aby zamezil dalším škodám způsobeným zejména zatékáním do budovy. Provedením těchto prací pověřil smlouvou o dílo ze dne [datum] [právnická osoba] a.s. (dále též jen„ zhotovitel“). Žalovaný během zhotovování díla zhotoviteli opakovaně bránil v postupu při výkonu prací, bránil jeho spolupracovníkům v pohybu po budově, kde jim fyzicky znemožňoval, aby vystoupili z výtahu, prošli na pracoviště. Také bránil v přístupu na střechu, kdy vlastním zámkem uzamkl dveře vedoucí na staveniště, ulomil kliky těmto dveřím a fyzicky napadl pracovníky zhotovitele. V důsledku [anonymizováno] žalovaného byl zhotovitel nucen opakovaně přerušit práce na díle. Po dohodě žalobce a zhotovitele si zhotovitel zajistil bezpečnost pracovníků při provádění díla před útoky žalovaného prostřednictvím bezpečnostní agentury [jméno] [jméno] [právnická osoba], jejíž nabídku žalobce předem odsouhlasil. Náklady za služby této bezpečnostní agentury vyúčtoval žalobci spolu s dílem a po dokončení díla vystavil faktury [číslo] na částku [částka] a [číslo] na částku [částka] za služby bezpečnostní agentury na staveništi v budově za měsíc srpen a září. Žalovaný byl na neoprávněnost [anonymizováno] upozorněn výzvou ze dne [datum], kterou si žalovaný převzal až při třetím pokusu o doručení. Žalobce má za to, že žalovaný porušil povinnost zdržet se [anonymizováno], kterým by narušoval průběh zhotovování díla a zasahoval do pokojného stavu v budově a tím porušil článek V. odst. 2 písm. c) [anonymizováno] žalobce.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žaloba má všechny znaky [anonymizována dvě slova], kterého se měl odpůrce dopustit a ne civilní žaloby. Namítl, že absentuje potvrzení o pověření a schválení návrhu na podání žaloby členskou schůzí [anonymizováno] ve smyslu [anonymizována dvě slova] a navrhl, aby byla provedena změna účastníka řízení z fyzické osoby na právnickou osobu. Zdůraznil, že není účastníkem řízení, neboť konal vždy ve smyslu platného usnesení výboru [anonymizováno] z roku [rok] a [rok]. Má též za to, že se jedná o žalobu šikanózní. Žalovaný byl nařčen, že chce v domě ubytovat [anonymizováno] a na osobu, která zmocnila jménem [anonymizováno] advokáta podává [anonymizována dvě slova] za podněcování k rasové nenávisti a národnostní nesnášenlivosti. Žaloba je též zmatečná a neetická.

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že žalobce je společenstvím vlastníků bytových jednotek v budově [adresa], k. ú. [část obce], [územní celek]. Je způsobilé vykonávat práva a zavazovat se ve všech věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnost související s provozováním technického zařízení v domě, které slouží i jiným subjektům (čl. II [anonymizováno]). V době podání žaloby byl předsedou výboru [jméno] [příjmení] a dalším členem výboru [obec] [anonymizováno], kteří společně podepsali dne [datum] plnou moc pověřující advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] k zastupování v této věci. Žalovaný je spoluvlastníkem ideální ½ jednotky [číslo] v budově [adresa], k. ú. [část obce] a podílu na společných částech domu v rozsahu [číslo].

5. Dne [datum] uzavřel žalobce jako objednatel a [právnická osoba] smlouvu o dílo na akci„ Oprava střechy bytového domu [ulice a číslo] v [část obce], [obec a číslo]“, v níž se objednatel zavázal zajistit zhotoviteli a jeho pracovníkům či subdodavatelům přístupovou cestu k budově (místo provedení díla) a přístup nejen do této budovy, ale i do jednotlivých místností a ostatních prostor v případě, že je to pro realizaci díla nezbytné (bod 6.5).

6. Žalovaný umístil dne [datum] na dveře zařízení staveniště v předmětném domě na 6. poschodí předlohu, jak má vypadat označení staveniště s tím, že prostor do řádného označení zamkl. Dne [datum] zhotovitel žádal svolání mimořádného kontrolního dne z důvodu chování žalovaného na stavbě k zaměstnancům a dělníkům, jelikož docházelo k omezování přístupu dělníků a zaměstnanců na stavbu. Žalovaný opakovaně odstraňoval informační materiály o probíhající stavbě, zhotovitel byl z tohoto důvodu nucen přerušit práce na přípravě šikmé střechy pro montáž stavebního výtahu, které měly být prováděny [datum], minimálně do pátku [datum] z důvodu uzamčení, respektive znepřístupnění přístupu na stavbu do zařízení staveniště žalovaným. [anonymizováno] ze dne [datum] žalovaný zástupce zhotovitele žádal, aby mu oznámili čísla smlouvy a aby„ nezavazeli a nesledovali ho nejmenovanou [anonymizována dvě slova]“. Dále vyzval zhotovitele, aby odstoupil od smlouvy. Zhotovitel byl po zahájení stavby nepřetržitě atakován žalovaným, který ho zásoboval e-maily, jimž nebylo rozumět. Telefonicky napadal pracovnici paní [příjmení] a svým konáním znemožňoval provádění prací a ohrožoval bezpečnost práce na stavbě, odstraňoval bezpečnostní tabulky a výzvy na místě stavby. Uzamkl vlastním zámkem přístup na staveniště – půdu, ulomil kliky u dveří na půdu, fyzicky atakoval pracovníky zhotovitele, zabraňoval jim výstup z výtahu a z půdy a mnoho dalšího. Z tohoto důvodu se zhotovitel rozhodl přerušit provádění díla a požádal žalobce o vytvoření potřebné součinnosti, zejména zajištění přístupu k místu provádění díla, podmínek pro bezpečné provádění díla, informovanost uživatelů bytů a podobně. Pokud se tuto součinnost nepodaří zajistit, bude nucen od smlouvy odstoupit a práce ukončit.

7. [právnická osoba] vyúčtovala žalobci na základě objednávky ze dne [datum] za vykonané strážní služby za měsíce srpen částku [částka], splatnou dne [datum] a za měsíce září částku [částka], splatnou dne [datum].

8. Podle článku V. odst. 2 [anonymizováno] žalobce účinných od [datum] člen je povinen zejména dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů společenství a řídit se při užívání společných částí domu a jeho společných zařízení právními předpisy, rozhodnutí orgánů společenství a technologickými pokyny výrobce či správce technologických zařízení, neprodleně upozorňovat orgány společenství na závady vzniklé na společných částech domu, jakož i na [anonymizováno] třetích osob a působení jiných sil, které společné [anonymizováno] domu poškozují a dále podle svých schopností možností působit proti takovému poškozování, včetně provádění činnosti směřující k předcházení škod.

9. Odbor výstavby [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] provedl na základě podání žalovaného ze dne [datum] místní šetření, v rámci kterého zjistil, že se jedná pouze o udržovací práce, které nevyžadují stavební povolení a ani ohlášení. Provedení díla bylo řádně a v souladu se stanovami [anonymizováno] odsouhlaseno příslušnými orgány, k čemuž nebyla ze strany žalovaného do momentu zahájení stavby podána žádná námitka. Žalovaný byl žalobcem upozorněn na závazný článek V. odst. 2 [anonymizováno], které svým jednáním porušuje. Dále byl upozorněn, že v souladu s ustanovením občanského zákoníku má [anonymizováno] právo požadovat náhradu veškerých škod vzniklých v důsledku [anonymizováno] žalovaného, kterým brání realizaci díla a že jeho [anonymizováno] může naplňovat znaky přestupku a byl vyzván, aby se zdržel jakéhokoliv dalšího [anonymizováno], kterým by bránil realizaci díla a zamezil tak vzniku dalších škod a to dopisy, které mu byly zaslány třikrát.

10. Dopisem ze dne [datum] (doručeným žalovanému dne [datum]) žalobce vyúčtoval žalovanému náhradu škody ve výši [částka] z důvodu, že bránil přístupu pracovníků [právnická osoba] na místo realizace díla, omezoval pracovníky [právnická osoba] v pohybu po budově tak, aby mohli řádně plnit své smluvní podmínky, hrubě urážel pracovníky [právnická osoba] a jiné členy [anonymizováno] a vyhrožoval jim, odstraňoval z vývěsky [anonymizováno] informace související s realizací předmětného díla a činil jiné schválnosti za účelem zabránění realizaci díla. Z toho důvodu bylo [anonymizováno] nuceno využít služeb bezpečnostní agentury, která zabránila útokům proti pracovníkům [právnická osoba], a to od doby, kdy po přerušení díla ze strany [právnická osoba] z důvodu útoků byly práce opětovně zahájeny. V brzkých ranních hodinách dne [datum] žalovaný slovně napadl obyvatelku domu paní [jméno] [příjmení], kopal jí do dveří bytu a vyhrožoval jí.

11. Soud I. stupně poté uzavřel, že podle ust. § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle ust. § 2894 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Žalovaný porušil povinnost zdržet se [anonymizováno], kterým by narušoval průběh zhotovování díla a zasahoval tak do pokojného stavu v domě, zavinil vznik škody, která je nákladem, vynaloženým žalobcem na úhradu služeb bezpečnostní agentury, a tím se snížila hodnota jeho majetku. Pokud by k neoprávněnému [anonymizováno] žalovaného nedošlo, žalobce by nebyl nucen vynakládat tyto prostředky a újma na jmění (škoda) by nevznikla. Proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení soud I. stupně odůvodnil ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“

13. Proti tomuto rozhodnutí podal včasné odvolání žalovaný, které odůvodnil tak, že nemá zápis a ani zvukový záznam z ústního [anonymizováno]. Na adrese v [příjmení] se nezdržuje a také asi 90% času, za který si údajně žalobce účtuje placení ochrany, trávil na základě oficiální práceneschopenky ve [příjmení] [jméno] i s manželkou. Namítal, že nikdy neproběhlo žádné dokazování, všechny jeho projevy na soudě měly za účel zabránit vynesení rozsudku a tak podá stížnost pro porušení zákona i v souvislosti s [anonymizováno] za zneužití situace v průběhu [anonymizováno] a mimořádného stavu, jakož i [anonymizována dvě slova]. Poukázala na to, že paní [jméno] [příjmení] nebyla tehdy spolumajitelkou, pouze nájemnicí. Příslušník její rodiny ho jako městský policajt přepadl v noci v bytě. Nebojí se [anonymizováno] a dělá o tom desetiroční projekt. Dále uvedl, že JUDr. [jméno] [příjmení] na Městském soudu v Praze od něj žádala přesně určit a označit smlouvu s [anonymizováno], kterou mu odmítli (i policie) ukázat a policie mu navodila v průběhu zásahu na podkroví infarkt myokardu. JUDr. [příjmení] měla seznámit soud o tom, jak zastupovala jeho dceru. Sdělil též, že jde jen o část toho, [anonymizováno] rozsudek ignoruje, kromě práva na obhajobu a i řízení v rodném jazyce. Rozsudek označil za nepřezkoumatelný a nezákonný, vydaný v čase celosvětové epidemie, a není v něm uvedeno nic o smrti žalobce - předsedy.

14. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek změnil tak, že žaloba se zamítá z důvodu nesprávného právního názoru soudu dle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.

15. Žalobce se k odvolání vyjádřil tak, že mu není zřejmé, čeho se žalovaný domáhá. Žalobce je přesvědčen, že soud I. stupně v řízení postupoval zcela dle pravidel civilního soudního řízení a takto také v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů navrhované důkazy vyhodnotil. Logicky neprovedl důkazy, které se řízení netýkaly a ke kterým žalovaný přes výzvu soudu neposkytl vysvětlení. Namísto toho, aby žalovaný soudu označil smysluplné důkazy, pokud by tyto snad existovaly, ani přes poučení soudu tak neučinil a soustředil se na obstrukce.

Nerozumí, z jakého důvodu by měl být ve věci angažován [jméno] [jméno] [příjmení]. Naprosto též není zřejmé, [anonymizováno] chce žalovaný prokázat odkazem na videozáznamy a kdo má být paní [příjmení]. či [právnická osoba]. I pokud by snad měly aktuálně navrhované důkazy nějakou relevanci, měl je žalovaný označit do doby koncentrace řízení, což však přes poučení soudu neučinil. Opětovně žalovaným zmiňovaná smrt předsedy [anonymizováno] (žalobce) nemá žádný vliv na průběh řízení. Žalobce ani netuší, proč žalovaný obšírně zmiňuje soudkyni Městského soudu v Praze JUDr. [jméno] [příjmení], která toliko v odůvodnění rozsudku v jiné věci uvedla, že bylo prokázáno, že žalovaný zamkl dveře na staveniště v domě, kde probíhaly stavební práce, proti kterým žalovaný brojil. Tuto skutečnost nakonec žalovaný sám přiznal. Poukázal též na opakovanou snahu žalovaného řízení protahovat a obstruovat.

16. Navrhl, aby odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu.

17. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo podle ust. § 212 a ust. § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

18. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná a pro rozhodnutí o věci samé plně postačující skutková zjištění. Skutkový stav také nedoznal podstatných změn ani v odvolacím řízení.

19. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud I. stupně také podle odpovídající hmotněprávní úpravy. Z důvodu hospodárnosti podle ust. § 6 o. s. ř. lze odkázat na jeho přesvědčivé odůvodnění (zejména bod 23. - 31. napadeného rozhodnutí).

20. Přitom je zapotřebí k odvolacím námitkám žalovaného uvést, že prakticky všechny tyto námitky vyjadřují pouze obecný nesouhlas žalovaného se žalobou a upozornění na údajné procesní chyby, kterých se měl dopustit soud prvého stupně.

21. Nicméně odvolací soud neshledal žádné procesní pochybení v postupu soudu prvého stupně.

22. Pokud žalovaný uváděl, že byl neoprávněně vynesen kontumační rozsudek, tedy rozsudek pro zmeškání podle ust. § 153b o. s. ř., aniž by k tomu byly splněny podmínky, žádný takový rozsudek soud prvého stupně nevydal a rozsudek byl vynesen po provedeném dokazování. Proto i odkaz odvolatele na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], je zcela nepřípadný.

23. Jestliže žalovaný uváděl, že nebyla předvolaná [jméno] [příjmení], tato osoba nebyla účastníkem řízení. Žalobce ji za žalovanou nikdy neoznačil a její vstup do řízení jako účastnice nebyl soudem připuštěn – viz usnesení soudu prvého stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum].

24. [příjmení] [jméno] [příjmení] také nebyla připuštěna jako vedlejší účastnice a ani takový návrh nepodala- viz usnesení soudu prvého stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Sám žalovaný s tím, aby vystupovala jako vedlejší účastník nesouhlasil (viz podání ze dne [datum] č. l. 87 spisu) a do připuštění přistoupení rozhodnutím soudu I. stupně se odvolal žalovaný i samotná [jméno] [příjmení]. Je tedy zmatečné, že odvolatel i [jméno] [příjmení] se v odvolacím řízení naopak dovolávali jejího účastenství.

25. Pokud žalovaný namítal, že rejstříková vedoucí mu potvrdila, že odvolací soud usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nedoručoval, ani tato námitka není právně relevantní. V souladu s ust. § 225 o. s. ř. toto rozhodnutí doručoval soud I. stupně. Doklad o doručení rozhodnutí odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] paní [příjmení] [příjmení] je založen za č.l. 187 spisu a toto rozhodnutí bylo paní [příjmení] [příjmení] doručeno do datové schránky dne [datum], jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky. Doručením nabylo usnesení odvolacího soudu, jímž bylo zrušeno usnesení soudu I. stupně o připuštění přistoupení paní [jméno] [příjmení] do řízení, právní moci a paní [jméno] [příjmení] není oprávněna se účastnit řízení jako vedlejší účastník.

26. Návrh na ustanovení tlumočníka žalovanému z jazyka českého jazyka slovenského a naopak byl zamítnut usnesením soudu prvého stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

27. Soudem prvého stupně ve věci bylo nařízeno více [anonymizováno], nejenom na den [datum], při kterém byl vyhlášen napadený rozsudek. Pokud se některá [anonymizováno] před soudem prvého stupně neuskutečnila, bylo to tak z důvodu, že byla odročena na žádost účastníků, včetně samotného žalovaného.

28. Podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. účastník může včas požádat z důležitého důvodu o odročení. Za důležitý důvod, pro který účastník může požádat o odročení [anonymizováno], je třeba ve smyslu ustanovení § 101 odst. 2 věty druhé o. s. ř. považovat jak takovou okolnost (událost), která účastníku objektivně (nezávisle na jeho vůli) zabrání zúčastnit se [anonymizováno], tak i okolnost účastníkem případně způsobenou nebo jinak zaviněnou, jestliže ji lze považovat - zejména za přihlédnutí ke všem okolnostem případu a k poměrům účastníka - za důležitou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

29. Důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení [anonymizováno] (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení [anonymizováno] (dalšího [anonymizováno]), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

30. Proto ani soud I. stupně nepochybil, pokud podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. dne [datum] ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

31. Jestliže v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí bylo chybně uvedeno datum [datum], jedná se o písařskou chybu odstranitelnou podle ust. § 164 o. s. ř. soudem I. stupně.

32. Žalovaný byl soudem prvého stupně dne [datum] řádně poučen podle ust. § 118a o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a k tvrzením navrhl důkazy.

33. Předvolání velvyslance Slovenské republiky v této věci není předepsáno žádným právním předpisem. Navíc z podání žalovaného není patrno, z jakého důvodu by měl být vůbec předvolán.

34. Pokud žalovaný namítal, že nebyl předvoláván francouzský advokát [jméno] [příjmení] [jméno], žalobce nepředložil plnou moc pro žádnou jinou osobu než pro svoji manželku v souvislosti s nahlížením do spisu. Návrh žalovaného, aby mu soud ustanovil advokáta [jméno] [příjmení] [jméno], sídlem [adresa], [jméno], Francouzská republika, byl zamítnut usnesením soudu prvého stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum].

35. Námitka žalovaného, že ústní [anonymizováno] dne [datum] neproběhlo, je v rozporu s obsahem spisu, ve kterém je založen nejenom protokol o [anonymizováno] před soudem prvního stupně, ale i audiozáznam z tohoto ústního [anonymizováno].

36. Taktéž námitka žalovaného, že mu nebyl audiozáznam z tohoto [anonymizováno] poskytnout je v rozporu s obsahem spisu, když tento audiozáznam mu byl poskytnut nejenom soudem prvého stupně (viz i přípis žalovaného ze dne [datum] č. l. 454 spisu a ze dne [datum] č. l. 537 spisu), ale dokonce v odvolacím řízení znovu soudem druhého stupně dne [datum] ještě před konáním ústního [anonymizováno] (viz úřední záznam založený ve spise).

37. Vzhledem k délce řízení, které probíhá již téměř šest let, nelze v žádném případě mít za to, že se žalovaný nemohl s obsahem spisu seznámit. Převážnou část listin ve spise přitom tvoří podání samotného žalovaného, popř. jeho manželky, o nichž lze důvodně předpokládat, že jejich obsah žalovaný dobře zná.

38. Ze spisu vyplývá, že žalovaný byl opakovaně přítomen v budově odvolacího soudu ve dnech 26., 27., 29. 9. a [číslo] (č.l. 860, 862, 863 a 864 spisu) za účelem studia spisu a dále dne [datum] za účelem účasti při [anonymizována tři slova], které nijak nesouvisí s projednávanou věcí, jak vyplývá z podání žalovaného ze dne [datum], na [číslo listu]. Pokud žalovaný namítal, že soud prvého stupně pochybil, jestliže vydal rozsudek v době celosvětové [anonymizována dvě slova], vynesení rozsudku ani konání ústního [anonymizováno] nebránil ani stav pandemické pohotovosti podle zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při [anonymizována tři slova] a o změně některých souvisejících zákonů, který platil v době vynesení rozsudku.

39. Nadto je obecně známou skutečností ve smyslu ust. § 121 o. s. ř., že soudy v [země] svoji činnost nepřerušily po celou dobu tzv. [anonymizována dvě slova]. Navíc v době vynesení rozsudku soudem prvého stupně platila minimální omezení podle výše uvedeného zákona a obecně bylo možno volně cestovat i za účelem turistiky, za zábavou, za kulturou i za sportem.

40. Odvolací soud odročil ústní [anonymizováno] nařízené na den [datum] pouze na žádost žalovaného z důvodu jím tvrzené [anonymizováno] u lékaře v [příjmení] [jméno].

41. Další ústní [anonymizováno] pak bylo nařízeno na den [datum] Odvolací soud vzal na vědomí sdělení [příjmení] [příjmení] [jméno] ze dne [datum] (založené do spisu dne [datum] na č. l. 865 a 866 – 867 spisu), nicméně příhlédl k té skutečnosti, že žalovaný dne [datum] v době od 14:00 do 16:00 hod. (č. l. 860 spisu), dne [datum] v době od 13:40 hod do 15:15 hod. (č. l. 862 spisu), dne [datum] od 9:55 do 11:20 hod (č. l. 863 spisu) a dne [datum] od 10:45 hod do 12:05 hod (č. l. 864 spisu) nahlížel spolu s manželkou do spisu v budově Městského soudu v Praze. Přitom žalovaný předchozí omluvu na den [datum] (viz např. jeho podání č. l. 800 spisu) odůvodňoval mimo jiné„ kontraindikací jeho léčby s cestováním, obzvláště letadlem“.

42. Přitom paní [jméno] [příjmení], manželka žalovaného, sdělením ze dne [datum] (č. l. 871 spisu), uvedla, že termín [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] původně sjednaný na den [datum] byl přeložen na jiný termín, aby se žalovaný mohl soudního [anonymizováno] zúčastnit. Téhož dne se též měl zúčastnit v [obec] premiéry nové hry.

43. Odvolací soud měl tak za prokázané, že žalovaný je schopen se účastnit v budově téhož soudu nařízeného odvolacího jednání. Odvolací soud posoudil, že neexistuje důležitý důvod, pro který žalovaný žádá o odročení ústního [anonymizováno] (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) i s přihlédnutím ke všem okolnostem tohoto případu. Odvolací soud není povinen žalovaným uvedený důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených (srov. již výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

44. Pokud žalovaný měl za to, že soud prvého stupně i odvolací soud pochybil, jestliže mu neustanovil tlumočníka, jak již uvedl soud prvého stupně ve svém rozhodnutí, jakož i písemně sdělil žalovanému soud odvolací, podle čl. 3 smlouvy mezi [anonymizována dvě slova] a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech ze dne [datum], publikované Sdělením [číslo] Sb. [stát. instituce] žádosti a jiné písemnosti zasílané nebo předkládané při uplatňování této smlouvy není třeba překládat. V občanskoprávním řízení na základě zákona č. 99/1963 Sb., občanské soudní řízení, podle ust. § 18 odst. 1 soud účastníkovi řízení, kterého mateřským jazykem je jiný než český jazyk, ustanoví tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v průběhu řízení najevo.

45. Ustanovení § 18 odst. 1 o. s. ř. však není možné vyložit tak, že zakládá absolutní nárok na úřední překládání soudem ustanovených tlumočníkem všech úředních dokumentů do mateřského jazyka cizozemského účastníka řízení. Zásadně se jedná o záležitost, kterou si je povinna obstarat sama procesní strana. Uvedené vyplývá mimo jiné i z toho, že právo na ustanovení tlumočníka podle § 18 odst. 1 o. s. ř. nevzniká automaticky tím, že se řízení účastní osoba jiného mateřského jazyka než jazyk český, ale až tím, když taková potřeba vyjde najevo v průběhu řízení, tedy v případě, kdy by bez ustanovení tlumočníka nebo úředního překladu byl účastník řízení významně omezeným v realizaci procesních práv v konečném důsledku realizaci práva na spravedlivý proces.

46. Proto samo zjištění, že účastníkem je cizí státní příslušník, eventuálně osoba jiné než české národnosti, nevede ještě k nutnosti ustanovení tlumočníka takové osobě (srov. např. [spisová značka], nebo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Sb. NSS [číslo] nebo sp. zn. [spisová značka]). Reaguje-li totiž cizinec na úkony soudu činěné v českém jazyce svými podáními, nejsou pro ustanovení tlumočníka dány důvody, neboť zde není taková potřeba (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Sb. NSS [číslo] nebo sp. zn. [spisová značka])

47. Právo účastníka obracet se na justiční orgány v mateřském jazyku je založena smlouvu mezi [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] o právní pomoci poskytované justičními orgány a úpravy některých právních vztahů v občanských a trestních věcech [číslo] Sb., respektive [číslo] Z. z. (čl. 1 odst. 2, čl. 3).

48. V tomto řízení tak není nárok žalovaného na ustanovení tlumočníka, když navíc je třeba uvést, že se jedná o osobu, která se narodila a dlouho žila v československém státě, tedy ve státě, kdy slovenština i čeština byly naroveň postavenými úředními jazyky. Též dlouhodobě působil a působí v [země], kde vlastní i majetek vyšší hodnoty. Také v míře daleko vyšší než je obvyklá se soudem komunikuje a reaguje na procesní i meritorní rozhodnutí několikastránkovými podáními a rozsáhlými polemikami s jednotlivými procesními závěry soudu. Bezesporu je tak zcela ve sporu orientován a žádná jazyková bariéra mu nebrání vést tento spor již několik let.

49. Soud I. stupně také procesně nepochybil, pokud zamítl návrhy na provedení důkazů navržených žalovaným, tedy výslechem svědků - dr. [jméno] [příjmení], velvyslance Slovenské republiky v ČR, JUDr. [jméno] [příjmení], MUDr. [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení], soudkyně Městského soudu [obec], a [jméno] [příjmení], když z obsahu spisu vyplývá, že nemají nic společného s projednávanou věcí a žalovaný na výzvu soudu I. stupně, k jakému tvrzení mají svědci vypovídat (stejně jako u navrženého výslechu manželky žalovaného [jméno] [příjmení]), nijak nereagoval.

50. Podle ust. § 28 odst. 4 o. s. ř. může předseda senátu požadovat předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem, má-li pochybnosti o udělení plné moci pro dané řízení. Účelem tohoto ustanovení je postupem soudu zamezit možnému zneužití plné moci, má-li soud pochybnosti o udělení plné moci s cílem předejít případným sporům spojeným s nutností dokazování. Judikatura dovodila, že požadavek na úřední ověření podpisů na plné moci je zpravidla odůvodněn tehdy, nemá-li soud možnost se při [anonymizováno] nebo jiném soudním roku sám přesvědčit o tom, zda k udělení plné moci skutečně došlo a jsou-li s udělením plné moci spojeny procesní úkony, které mají vliv na další průběh řízení, popřípadě je-li účastník řízení v cizině a zřejmě se osobně k soudu nedostaví (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

51. [příjmení] moc udělená žalobcem advokátovi obsahuje ověřený podpis předsedy výboru [anonymizováno] a soud I. stupně a ani odvolací soud nemá pochybnosti, že tato plná moc právnímu zástupci žalobce byla skutečně udělena. Jak již správně uvedl soud I. stupně v době podání žaloby byl předsedou výboru [jméno] [příjmení] a dalším členem výboru [obec] [anonymizováno], kteří společně podepsali dne [datum] plnou moc pověřující JUDr. [ulice] k zastupování ve věci.

52. Podle ust. § 28 odst. 5 o. s. ř. ztratí-li zastoupený způsobilost být účastníkem řízení, popřípadě zemře-li nebo zanikne-li zástupce, plná moc zaniká. Samotná skutečnost, že předseda výboru [anonymizováno] zemřel, nezpůsobuje zánik žalobce ([anonymizováno]) a ani zánik způsobilosti být účastníkem řízení.

53. Nic na tom nemění právní názor žalovaného, že žalobci by měly být fyzické osoby, včetně žalovaného. Lze souhlasit se soudem I. stupně, který shledal aktivní věcnou legitimaci žalobce, který je společenstvím vlastníků bytových jednotek v budově [adresa], k. ú. [část obce], [územní celek]. Podle čl. II [anonymizováno] je pak způsobilé vykonávat práva a zavazovat se ve všech věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnost související s provozováním technického zařízení v domě, které slouží i jiným subjektům.

54. Správa domu a pozemku v bytovém spoluvlastnictví je definována v ust. § 1189 o. z., vyjadřuje specifickou povahu úpravy vztahů bytového spoluvlastnictví danou dualistickou koncepcí spočívající ve výlučném vlastnictví (bytové) jednotky na straně jedné a v podílovém spoluvlastnictví společných částí domu a pozemku na straně druhé. [příjmení] odpovědnou za správu je zpravidla společenství vlastníků (ust. § 1190 o. z.), které je právnickou osobou s omezenou právní osobností (ust. § 1194 odst. 1 o. z.), jehož [anonymizováno] účelem je zajišťování správy domu a pozemku.

55. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (srovnej např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) zaujal stanovisko, že ust. § 1189 o. z. v odstavci 1 definuje správu domu a pozemku jednak negativně jako vše, [anonymizováno] nenáleží vlastníku jednotky, a jednak pozitivně jako vše, [anonymizováno] je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí; pozitivní vymezení současně doplňuje o výčet činností, které se rovněž považují za správu domu a pozemku. V ustanovení § 1189 odst. 2 o. z. je pak vyjádřena zásada, že správa domu a pozemku se vztahuje i na společné [anonymizováno], které slouží výlučně k užívání jen některému spoluvlastníku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

56. Soud I. stupně tak nepochybil ani, pokud shledal aktivní věcnou legitimaci žalobce k podání žaloby.

57. Ke změně složení senátu [anonymizována dvě slova] došlo změnou rozvrhu práce [číslo] ze dne [datum] ke dni [datum]. Tato změna rozvrhu práce je volně přístupná veřejnosti na internetových stránkách soudu a byla provedena v souladu s ust. § 41 odst. 2 věta druhá zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Přitom senát v původním složení ve věci samé nejednal a změnil se pouze jeden člen senátu. V odvolacím řízení tak ve věci jednal podle ust. § 31 odst. 2 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích.

58. Pro posouzení, zda byl soud náležitě obsazen, je třeba vycházet z ust. § 27, § 31 a § 35 zák. č. 6/2002 Sb., avšak tento pojem je nutné vykládat v souvislosti se způsobem přidělování věcí v souladu s rozvrhem práce, jenž byl sestaven ve smyslu ust. § 41 a § 42 a násl. zák. č. 6/2002 Sb., neboť jen tak je zajištěn požadavek vyplývající z čl. 38 Listiny základních práv a svobod, podle něhož "nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci". Podstatou náležitého obsazení soudu je především ochrana proti libovolnému či účelovému obsazení jednajícího soudu ad hoc (srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]), a proto základní právo na zákonného soudce (tj. příslušnost soudu a soudce) nemůže být vyčerpáno jen zákonným vymezením věcné, funkční a místní příslušnosti soudu, ani pouhým zákonným vymezením obsazení soudu (srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], nebo ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

59. Součástí tohoto základního práva na zákonného soudce je i zásada přidělování soudní agendy a určení složení senátů na základě pravidel obsažených v rozvrhu práce soudů. Mezi požadavky, jež vyplývají pro rozvrh práce z čl. 38 odst. 1 Listiny, patří především předvídatelnost a transparentnost obsazení soudu včetně zastupování ve vztahu k účastníkům řízení. Pokud příslušný senát stanovený rozvrhem práce soudu projedná a rozhodne věc v jiném než určeném složení, může se tak stát pouze tehdy, jestliže je absence rozvrhem práce soudu určených soudců důvodná. Za takovou je třeba považovat zejména vyloučení soudce z důvodu podjatosti a jeho odůvodněnou nepřítomnost (v důsledku [anonymizováno], dovolené, pracovní cesty apod.). Zastoupení soudců se stejně jako složení senátů musí řídit předem stanovenými pravidly určenými rozvrhem práce (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 307/2003, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

60. Odvolací soud tak nemohl být nesprávně obsazen, jestliže jeho složení odpovídalo platnému rozvrhu práce Městského soudu v Praze.

61. Všechny námitky odvolatele tak odvolací soud shledal jako nedůvodné.

62. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku I., jakož i ve výroku II. o nákladech řízení, jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

63. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a vzhledem k tomu, že žalobce byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, přiznal mu náklady na zastoupení advokátem, které jsou tvořeny 2 úkony právní pomoci po [částka] (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – vyjádření k odvolání a účast na [anonymizováno] odvolacího soudu dne [datum]) a dvakrát náhrada hotových výdajů po [částka] (ust. § 13 odst. 4 téže vyhlášky) a dále podle ust. § 151 odst. 2 o. s. ř. daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky [částka], tj. [částka], celkem [částka].

64. Celkové náklady žalobci byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) -výrok II.