pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací],

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni b) částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok ad II.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců (výrok III.).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se každý ze žalobců domáhal zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že se jedná o paušální náhradu škody za zpoždění letu dne [datum] č. QS [číslo] z [anonymizována dvě slova] do [obec], který byl při příletu zpožděn o 4:35 hod.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobci neuplatnili nárok na zaplacení vymáhané částky včas, neboť podle ust. § 2553 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) musí cestující uplatnit právo na náhradu škody vzniklé tím, že přeprava nebyla provedena včas bez zbytečného odkladu, nejpozději však do šesti měsíců. V opačném případě soud právo cestujícímu nepřizná, namítne-li dopravce, že nebylo uplatněno včas. Žalovaná dále namítla neplatnost postoupení pohledávky žalobci na [právnická osoba] [anonymizováno], která u žalované uplatnila postoupený nárok Žalovaná zpochybnila též to, že by žalobci byli účastníky letu v případě, pokud nejsou doloženy palubní vstupenky s tím, že elektronická letenka prokazuje nákup letenky; nikoli účast žalobců na letu.

4. Soud I. stupně se nejprve zabýval tím, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání věci. Vzhledem k tomu, že žalovaná má sídlo v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6, shledal, že pravomoc českých soudů je dána podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012.

5. Soud I. stupně dále vyšel ze skutečností nesporných mezi účastníky, tedy, že let byl delší než [číslo] km a kratší než [číslo] km a na příletu byl zpožděn o více než tři hodiny a že žalobci vyzvali žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum].

6. Soud I. stupně se dále zabýval tím, zda bylo nutné uplatnit právo na náhradu podle [anonymizována tři slova] a [ustanovení právního předpisu EU], kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje [ustanovení právního předpisu EU] (dále také jen [anonymizováno]) ve lhůtě podle § 2553 odst. 3 o. z., a rovněž i zda toto právo bylo v daném případě řádně uplatněno. Posuzoval proto, zda [anonymizováno] je možno chápat jako přepravní řád ve smyslu § 2553 odst. 1 a odst. 2 o. z. a dospěl k závěru, že [anonymizováno], jako přímo závazný právní předpis [mezinárodní organizace] nemůže být považováno za přepravní řád. Soud I. stupně tuto úvahu odůvodnil tím, že opačný výklad by znamenal omezení doby pro úspěšné uplatnění nároků cestujících např. proti [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] publikované pod [číslo] Sb. m.s., která stanoví v čl. 35 promlčecí lhůtu k uplatnění práv cestujících na dva roky. Soud I. stupně přihlédl též k tomu, že nároky na náhradu podle čl. 7 [anonymizováno] jsou paušalizovanou náhradou nemajetkové újmy cestujících a nedotýkají se nároků z [anonymizováno] úmluvy. Soud I. stupně dále uvedl, že [anonymizováno] by vzhledem ke své právní síle mohlo upravovat speciálně reklamační popř. i promlčecí dobu pro uplatnění právních nároků, zatímco přepravní řády podle § 2553 o.z. jsou podzákonnými právními předpisy a nemohou proto modifikovat zákonnou úpravu promlčecí doby stanovenou v § 2553 odst. 3 o.z. Soud I. stupně uzavřel, že [anonymizováno] není přepravním řádem ve smyslu § 2553 o.z. a § 2578 o.z. a nutným předpokladem pro úspěšné uplatnění nároků z [anonymizováno] proto není předchozí reklamace podle § 2553 odst. 3 o.z. Soud I. stupně proto dovodil, že postačuje uplatnění nároku podle [anonymizováno] v obecné promlčecí lhůtě podle § 629 o.z., neboť [anonymizováno] nestanoví jinak. Za této situace soud I. stupně považoval za nadbytečné zabývat se platností případného postoupení nároku žalobců na [právnická osoba] [anonymizováno].

7. Soud I. stupně přiznal žalobcům náhradu podle čl. 5 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b) [anonymizováno], neboť let žalobců, delší než [číslo] km a kratší než [číslo] km, jehož se žalobci účastnili, byl oproti plánovanému příletu opožděn o více než 3 hodiny. Každému ze žalobců proto přiznal [částka] spolu s úroky z prodlení ve výši podle § 1802 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb..

8. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a tyto přiznal ve věci plně úspěšným žalobcům za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady na právní zastoupení advokátem v celkové výši [částka], celkem ve výši [částka].

9. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání, v němž vytkla soudu I. stupně nesprávný závěr, jestliže dovodil, že ust. § 2553 odst. 3 o.z. nelze na danou věc aplikovat a právo na náhradu podle nařízení č. 261/2004 není nutné u dopravce uplatnit nejpozději do šesti měsíců od data provedení přepravy. Žalovaná uvedla, že podle ust. § 2553 odst. 3 o.z. musí cestující uplatnit právo na náhradu škody vzniklé tím, že přeprava nebyla provedena včas bez zbytečného odkladu, nejpozději do šesti měsíců. V opačném případě soud právo cestujícímu nepřizná, namítne-li dopravce, že nebylo uplatněno včas. V této souvislosti odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který potvrdil závěry Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], podle nichž je třeba toto ustanovení aplikovat i na případy náhrady škody podle [anonymizováno]. Zdůraznila, že Městský soud v Praze v uvedeném rozsudku výslovně uvedl, že pojem přepravní řád uvedený v ust. § 2553 odst. 3 o.z. zásadně nevylučuje, aby jím byl ve smyslu ust. § 2578 o.z. chápán i přímo aplikovatelný předpis [mezinárodní organizace], který v rámci letecké přepravy zavádí též nárok na paušalizovanou náhradu škody ve smyslu čl. 7 [anonymizováno]. V této souvislosti žalovaná odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] a rozhodnutí téhož soudu sp. zn. [spisová značka]. Soudu I. stupně žalovaná vytkla, že ignoroval ustálenou judikaturu Městského soudu, když nezkoumal, zda žalobci doručili žalované písemnost, v níž by uplatnili svůj nárok ve lhůtě šesti měsíců od data provedení letu.

10. Žalovaná uvedla, že již před soudem I. stupně namítala, že smlouva o postoupení pohledávky mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobci je neplatná s tím, že k takovému závěru dospěl též Městský soud v Praze opakovaně, a to např. v rozhodnutích sp. zn. [spisová značka] či [spisová značka]. Žalovaná dále uvedla, že jednání činěné na základě neplatné postupní smlouvy musí být rovněž považováno za neplatné a soudu I. stupně vytkla, že ani nezkoumal, zda [právnická osoba] [anonymizováno] vyzvala žalovanou k úhradě kompenzace a zda byla výzva žalované doručena. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

11. Při jednání odvolacího soudu žalovaná odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], v němž bylo rozhodováno v obdobné věci, rozsudek soudu I. stupně byl zrušen a řízení bylo zastaveno.

12. Žalobci navrhli potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako správného s tím, že nelze souhlasit s tvrzením žalované, že by soud I. stupně ignoroval tvrzenou judikaturu Městského soudu v Praze a odůvodnění rozsudku I. stupně označili za zcela zřetelné. Žalobci vyjádřili souhlas se závěry soudu I. stupně, že ust. § 2553 o.z. se aplikuje pouze pro přepravní řád, za nějž nelze považovat přímo použitelné [anonymizováno] [mezinárodní organizace] s tím, že opačný výklad by znamenal omezení doby pro úspěšné uplatnění nároku cestujících, například oproti [anonymizována dvě slova], která v čl. 35 stanoví promlčecí lhůtu k uplatnění práv cestujících na dva roky. Žalobci dále vyjádřili souhlas se závěry soudu I. stupně, že k zamezení promlčení nároku na odškodnění podle [anonymizováno] postačí jeho uplatnění v obecné promlčecí lhůtě stanovené v § 629 o.z., neboť [anonymizováno] nestanoví jinak a nebylo proto třeba se zabývat platností smluv o postoupení pohledávky.

13. Žalobci zdůraznili, že jakýkoliv výklad [anonymizováno] v neprospěch cestujících porušuje základní zásady, na nichž [anonymizováno] stojí, tedy zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících a jakoukoli další argumentaci žalované vztahující se k neplatnosti postupní smlouvy, promlčení apod. označili za irelevantní a v této souvislosti odkázali na judikaturu Městského soudu v Praze např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], z nějž vyplývá, že námitka promlčení vznesená žalovanou je v rozporu s dobrými mravy a tvrzená neplatnost smlouvy o postoupení byla žalobci v každém jednotlivém případě dodatečně zhojena jejich dalším postupem, kdy jakmile začaly české soudy rozhodovat o neplatnosti postoupení, přistoupil každý ze žalobců k provedení zpětného postoupení svého nároku ze [právnická osoba] na svou osobu a zaslání nové předžalobní výzvy žalované, z níž vyplývá, že předchozí jednání [právnická osoba] berou za své a odkazují na ně a souhlasí s ním. Žalobci zdůraznili, že jejich nároky byly uplatněny řádně a včas, žalovaná však nesplnila svou povinnost a žalobcům žalované plnění dosud neuhradila.

14. Žalobci uvedli, že v případě, že by nebylo možné aplikovat obecnou promlčecí lhůtu, lze zcela legitimně argumentovat tak, jak rozhodoval Městský soud v Praze v senátě [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova] v tom smyslu, že lhůta šest měsíců pro uplatnění nároku podle ust. § 2553 o.z. byla dodržena tím, že výzva [právnická osoba] byla žalované zaslána za souhlasu cestujících, kteří ji posléze vzali za svou a tím zhojili tvrzenou neplatnost postupní smlouvy.

15. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně podle § 212 a § 212a o. s. ř., jakož i řízení předcházející jeho vydání, zopakoval dokazování v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. výzvou ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] a odvolání žalované neshledal důvodným.

16. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda je dána mezinárodní příslušnost českých soudů, která je ve věci dána podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, na základě bydliště (sídla) žalované v České republice, jak správně dovodil též soud I. stupně.

17. Rozhodným právem pro posouzení uplatněného nároku ze smlouvy o přepravě je dle čl. 5 odst. 2 věta druhá [anonymizována tři slova] a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy ([anonymizováno] I), právo české, soud I. stupně správně věc posuzoval též podle nařízení č. 261/2004, neboť jde o uplatnění práv cestujících ze zpoždění či zrušení letu, (čl. 1 odst. 1 písm. b), c) [anonymizováno]), kdy místem příletu zpožděného letu žalobců bylo letiště v [obec] tzn. umístěné na území členského státu EU. Ustanovení [anonymizováno] se přitom použijí přednostně před ustanoveními vnitrostátního práva.

18. Soud I. stupně rozhodl správně, když žalobě vyhověl, vycházel z dostatečně zjištěného skutkového stavu, z nějž mohl vycházet též odvolací soud, ale jeho odůvodnění už zcela správné není. Soud I. stupně dovodil, že v projednávané věci nelze postupovat podle [ustanovení pr. předpisu] ve smyslu ust. § 2553 odst. 1 a 2 o.z. Tento závěr neshledal odvolací soud správným a dospěl k závěru, že nemá důvod se odchylovat od závěrů vyložených např. v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka], v nichž vyslovil právní názor, že vzhledem k tomu, že nařízení č. 261/2004 nestanoví lhůtu, v níž musí být nárok u žalované či u soudu uplatněn, je třeba vycházet z vnitrostátní právní úpravy. Tento závěr vyplývá např. z rozhodnutí [anonymizováno] ve věci C - [číslo] Lhůtu k uplatnění práv z pravidelné přepravy osob stanoví podle § 2553 odst. 1 o.z. přepravní řády. Podle § 2553 odst. 3 o.z. musí být tato práva uplatněna u dopravce bez zbytečného odkladu, nejpozději do šesti měsíců. Není-li v této šestiměsíční lhůtě právo u dopravce uplatněno a namítne-li to dopravce, soud toto právo nepřizná.

19. Soud I. stupně měl vyřešit, zda žalobci uplatnili právo na náhradu podle [anonymizováno] včas. Jeho závěr, že nelze použít lhůtu stanovenou v § 2553 odst. 3. o.z. neshledal odvolací soud správný, jak vyloženo shora. Vzhledem k tomu, že původní nárok žalobců u žalované uplatnila [právnická osoba] [anonymizováno] bylo třeba dále zkoumat, zda touto výzvou bylo uplatněno včas i právo žalobců u žalované. Odvolací soud shledal, že takto uplatněnou výzvu prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno] v šestiměsíční lhůtě lze považovat za výzvu, která je způsobilá splnit právní následky, jako by výzvu podali žalobci. K tomuto závěru dospěl zejména z toho důvodu, že ve výzvě ze dne [datum] jsou žalobci řádně specifikováni jménem, příjmením, je specifikováno číslo rezervace, místo odletu a příletu, vzdálenost, požadovaná částka [částka] a lhůta k zaplacení 14 dnů. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, že ji žalobci uplatnili prostřednictvím své právní zástupkyně a odvolávají se v ní na výzvu ze dne [datum] učiněnou prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno] a opětovně předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkové částky [částka] s příslušenstvím a nákladů na právní zastoupení advokátem. Taktéž v předžalobní výzvě jsou specifikováni žalobci jménem, příjmením, a dále je uvedeno číslo letu, letiště odletu a letiště příletu a číslo rezervace.

20. Podle čl. 5 odst. 1 písm. c) [anonymizováno] mají při zrušení letu dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, jestliže: i) nejsou o zrušení informováni alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu, nebo ii) nejsou o zrušení informováni ve lhůtě od dvou týdnů do sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování, které by jim umožnilo odletět nejpozději dvě hodiny před plánovaným časem odletu a dosáhnout jejich cílového místa určení nejpozději čtyři hodiny po plánovaném čase příletu, nebo iii) nejsou informování o zrušení ve lhůtě kratší sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování jejich letu, které by jim umožnilo odletět nejpozději jednu hodinu před plánovaným časem odletu a dosáhnout cílového místa určení nejpozději dvě hodiny po plánovaném čase příletu. Podle čl. 5 odst. 3 [anonymizováno] není provozující letecký dopravce povinen platit náhradu v souladu s článkem 7, jestliže může prokázat, že zrušení je způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla všechna přiměřená opatření přijata.

21. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) [anonymizováno], odkazuje-li se na tento článek, obdrží cestující náhradu ve výši [částka] u všech letů ve Společenství delších než [číslo] kilometrů a u všech ostatních letů o délce od [číslo] kilometrů do [číslo] kilometrů. Při určování vzdálenosti se vychází z posledního místa určení, kam cestující v důsledku odepření nástupu na palubu nebo zpoždění přiletí později než v plánovaném čase.

22. Podle judikatury [anonymizováno], zejména rozsudku ze dne [datum], [jméno] [příjmení] a další (věci C [číslo] a C [číslo]), musí být články 5, 6 a 7 [anonymizováno] vykládány v tom smyslu, že pro účely uplatnění nároku na náhradu škody lze na cestující zpožděných letů nahlížet stejně jako na cestující zrušených letů, a že se tedy mohou dovolávat nároku na náhradu škody podle článku 7 [anonymizováno], jestliže z důvodu zpoždění letu utrpí ztrátu času tří nebo více hodin, tedy jestliže dosáhnou cílového místa určení tři nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem.

23. V daném případě, kdy se jednalo o let z [anonymizována dvě slova] do [obec] v délce [číslo] km, který byl při příletu zpožděn o 4:35 hod., zpoždění letu v cílovém místě určení tedy činilo více než tři hodiny oproti plánovanému času příletu, náleží cestujícímu náhrada škody podle čl. 5 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b) [anonymizováno], tzn. ve výši [částka].

24. Odvolací soud na základě skutkového stavu zjištěného v dostatečné míře soudem I. stupně shledal, že nemá důvod se odlišovat od závěrů uvedených ve skutkově obdobných věcech rozhodnutých Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka], v nichž byly smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [anonymizováno] a cestujícími shledány opakovaně jako neplatné, a to i s odkazem na rozhodnutí německých soudů (zejména rozhodnutí [příjmení] soudu v [obec] nad [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud nicméně shledal neplatnost smlouvy dle § 125 BGB ve spojení s § 126, § 126a a § 127 BGB, a to pro nedostatek sjednané formy a nedostatek podpisu smluvních stran.

25. Žalobci však nejen nezpochybňovali, že smlouvu o postoupení pohledávky s [anonymizováno] uzavřeli a prostřednictvím této společnosti se chtěli domoci na žalované náhrady za zpožděný let, ale zároveň ve svých dalších úkonech (předžalobní výzva ze dne [datum] a žaloba), učiněných poté, [anonymizováno] byla v jiných soudních řízeních před českými soudy shledána neplatnost smluv o postoupení pohledávky mezi cestujícími a [anonymizováno], se nadále výzvy učiněné prostřednictvím [anonymizováno] dovolávají. Výzva učiněná [právnická osoba] za žalobce dne [datum] byla sice jednáním osoby neoprávněné jednat za žalobce ve smyslu § 440 odst. 1 věta druhá o.z., ale žalobci později toto jednání svým konkludentním jednáním schválili. K závěru, že dodatečné schválení jednání může být učiněno i konkludentně, dospěl Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], přičemž toto schválení bylo učiněno bez zbytečného odkladu - poté, [anonymizováno] české soudy začaly shledávat smlouvy o postoupení pohledávek cestujících na [právnická osoba] neplatnými. V důsledku tohoto schválení jsou žalobci učiněným jednáním, tedy uplatněním nároku na náhradu škody u žalované vázáni, a toto uplatnění nároku má účinky i vůči žalované.

26. Žalovaná přitom byla výzvou učiněnou prostřednictvím [anonymizováno] upozorněna na to, kteří konkrétní cestující uplatňují nárok vyplývající ze zpoždění určitého konkrétního letu, i na výši požadované částky. Žalovaná na toto uplatnění nároku nijak nereagovala, ani úhradou, ani vznesením jakýchkoli námitek (např. proti vymáhání nároku [právnická osoba]), ani požadavkem, aby u ní nárok uplatnili přímo cestující. Žádným způsobem se tak ve vztahu k cestujícím nepřihlásila ke své odpovědnosti leteckého dopravce podle [anonymizováno] a neplatností smlouvy o postoupení pohledávky mezi cestující a [anonymizováno] argumentuje nikoli ve prospěch cestujících, ale proto, aby cestujícím náhradu podle [anonymizováno] nemusela poskytnout. Tento postup je v rozporu s cílem [anonymizováno], jímž je vysoká úroveň ochrany cestujících se zřetelem na požadavky ochrany spotřebitele.

27. Odvolací soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žalobci nárok na náhradu škody podle čl. 5 a 7 [anonymizováno] uplatnili důvodně a splnili rovněž podmínku včasného uplatnění tohoto nároku stanovenou v § 2553 odst. 3 o.z., když svůj nárok uplatnili u žalované dne [datum].

28. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením v den následující po uplynutí lhůty 14 dnů, jež jí byla ve výzvě ze dne [datum] poskytnuta tzn. až dnem [datum], a v souladu s § 1970 o.z. je povinna za období od tohoto dne do zaplacení zaplatit žalobcům též úrok z prodlení z dlužné částky, ve výši stanovené podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tzn. 10% ročně.

29. K námitce žalované ohledně usnesení Městského souudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] uvádí odvolací soud pouze tolik, že předsedkyně senátu ve věci [spisová značka] měla pochybnosti o tom, zda na straně žalující vystupují osoby, o kterých Mgr. [příjmení] uváděla, že je zastupuje, neboť se jednalo o osoby uvedené v žalobě jako a) – x) z různých zemí světa ([země], Ruská federace, Německo, Polsko). Vyzval proto Mgr. [příjmení], aby ve lhůtě 15 dnů doložila plné moci všech žalobců s ověřeným podpisem žalobců, což Mgr. [příjmení] ani v prodloužené lhůtě nesplnila. Odvolací soud proto v uvedené věci pro nedostatek podmínek řízení rozsudek soudu I. stupně zrušil a řízení zastavil. Odvolací senát v nyní projednávané věci nemá pochybnosti o tom, že plné moci žalobců pro Mgr. [příjmení] jsou podepsány žalobci a že na straně žalující vystupují ti, kteří udělili Mgr. [příjmení] plné moci.

30. Z důvodů shora uvedených postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) b) o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně změnil ve vyhovujících výrocích ad I. a II. jen ohledně úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] tak, že v této části žalobu zamítl, jinak rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. a II., jakož i ve výroku III. o nákladech řízení podle § 219 o. s. ř. jako správný potvrdil.

31. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobcům, kteří byli v odvolacím řízení plně úspěšní, byly přiznány náklady řízení spočívající v nákladech na právní zastoupení advokátem, a to za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum] a účast u odvolacího jednání dne [datum]) z tarifní hodnoty stanovené podle § 8 odst. 1 ve výši [částka] při kurzu EUR vůči CZK podle aktuálního kurzu. Dne [datum] činil kurz EUR vůči CZK 24, [částka], tarifní hodnota činila [částka] a odměna za jeden úkon právní služby [částka] po snížení o 20% podle § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. částku [částka]. Dne [datum] činil kurz EUR vůči CZK částku [částka], z níž je tarifní hodnota [částka] a mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby [částka] po snížení o 20% činila částku [částka]. V odvolacím řízení tak vznikly každému ze žalobců náklady za právní zastoupení ve výši [částka], pro oba žalobce celkem ve výši [částka], nimž náleží dvě náhrady hotových výdajů po [částka] a DPH 21 % z částky [částka] v částce [částka] celkem náklady ve výši [částka], z níž na každého ze žalobců připadá částka [částka], kterou bylo žalované v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uloženo zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobců.