pro dokončení díla

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení žalované povinnosti dokončit a předat stavební dílo s názvem „[nazev] - stavební úpravy objektu na [adresa]“, k čemuž se zavázal smlouvou o dílo ze dne 15. 6. 2020 uzavřenou s žalobkyní ve znění dodatku č. 1 ze dne [datum] a dodatku č. 2 ze dne [datum], přičemž dokončení stavebního díla spočívá v bezvadném provedení podlah z litého teraca v souladu s projektovou dokumentací, uzavřenou smlouvou o dílo ze dne [datum] ve znění následných dodatků, nabídkou žalovaného podanou dne [datum] v rámci poptávkového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem „[nazev] - stavební úpravy objektu na [adresa]“ a v předání dokumentace dle článku 3 odst. 3.5 Smlouvy o dílo, tj. předání projektové dokumentace skutečného provedení stavby dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb v platném znění, od všech částí stavby v grafické (tištěné) podobě a jedno v digitální (elektronické) formě, ve které budou zřetelně vyznačeny všechny změny, k nimž došlo v průběhu zhotovení díla; ty části projektové dokumentace, u kterých nedošlo k žádným změnám, budou označeny nápisem „beze změn“, jak je uvedeno v čl. 1. odst. 1.2 Smlouvy o dílo a předání díla spočívá dle článku 3 odst. 3.6 Smlouvy o dílo v tom, že dojde k podpisu předávacího protokolu oběma účastníky řízení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náklady řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala uložení v bodě 1. uvedených povinností s odůvodněním, že strany uzavřely dne [datum] smlouvu o dílo, na základě které se žalovaná zavázala zhotovit do [datum] pro žalobkyni dílo s názvem „[nazev] - stavební úpravy objektu na [adresa]“, které bylo vymezeno projektovou dokumentací vyhotovenou společností 10 [právnická osoba]. Provedení díla spočívalo ve vybourání stávajících dlažeb ve společných prostorách budovy, zejména chodbách, vstupním vestibulu, mezipodest hlavního schodiště a jejich nahrazení novými podlahovými vrstvami s nášlapnou vrstvou z litého teraca, dále ve výměně povlakových podlahových krytin, v provedení nových sádrokartonových konstrukcí, dodávce rolet, provedení nových rozvodů silnoproudu a výměně svítidel, demontáží stávajících rozvodů vzduchotechniky a montáži nových rozvodů, opravě štukových omítek, výmalbě stěn, atd. Ke smlouvě byly uzavřeny dva dodatky, které reagovaly na provedené více a méně práce, kterými byl posunut termín pro dokončení díla do [datum] a výsledná cena sjednána na [částka]. Již v průběhu provádění díla žalobkyně upozorňovala na defekty u prováděné teracové podlahy – vybroušení, vypadlé kamínky z povrchu, napojení podlah na schodišťové stupně, dobroušení okolo konstrukcí, křížení dilatačních lišt a zejména prasklinu podlahy nacházející se ve III. NP, na odtržení nášlapné vrstvy litého teraca od podkladní betonové mazaniny. Žalovaná slíbila, že se závadový stav pokusí odstranit, nicméně toto se jí nepodařilo. Žalobkyně proto již v zápisu z kontrolního dne stavby č. [hodnota] ze dne [datum] uvedla, že bez odstranění značného množství prasklin v podlahách, dílo nepřevezme. Dopisem ze dne [datum] žalovaná žalobkyni informovala, že dílo považuje za bezvadné. Podle názoru žalobkyně nebyla dodržena česká technická norma ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení, když podlahy nadále vykazují celou řadu prasklin ve všech patrech objektu, který má reprezentační charakter. Žalovaná předmětné dílo nedokončila a nepředala, protože podlahy nelze považovat za bezvadné, a navíc nebyla ze strany žalované předána ani dokumentace k dílu dle čl. 3.5. Ve dnech [datum] až [datum] došlo k prasknutí hadičky v úklidové komoře, v důsledku čehož byly provedeny lokální opravy a výmalba, které stály [částka].

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že účastnice uzavřely dne [datum] smlouvu o dílo ev. č. [číslo], jejímž předmětem bylo zajištění realizace stavby „[nazev] – stavební úpravy objektu na [adresa]“, a to včetně dodatku č. 1 a č. 2. Popírala jakékoliv vady předmětného díla. Sama splnila všechny své povinnosti, které ji v souvislosti s provedením díla vznikly. Objekt, v němž se dílo nachází postihla havárie vody, při které mělo dojít ke kompletnímu protečení předmětné budovy. Žalobní petit považuje za nesrozumitelný a nevykonatelný.

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o dílo ve znění dodatků, kterou se žalovaná zavázala provést stavební dílo „[nazev] – stavební úpravy objektu [Jméno žalobkyně] 1, [adresa]“, vymezené projektovou dokumentací vypracovanou společností [právnická osoba] pod názvem „[nazev] V PROSTORU BUDOVY [Anonymizováno] V [adresa]“. Žalovaná se zavázala dílo dokončit a předat do 31.1.2021. Strany si ujednaly, že součástí díla je dále vypracování projektové dokumentace skutečného provedení stavby dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, v platném znění, od všech částí stavby, v počtu dvou vyhotovení v grafické (tištěné) podobě a jedno v digitální (elektronické) formě, kterou zhotovitel předá objednateli nejpozději v den převzetí díla objednatelem. Předání díla bylo navázáno na podpis předávacího protokolu, ve kterém budou uvedeny všechny případné nedostatky díla s termínem jejich odstranění. Žalovaná v průběhu zhotovení díla vytvářela projektovou dokumentaci skutečného provedení stavby. Žalobkyně v průběhu kontrolních dnů opakovaně upozorňovala žalovanou na vady teracových podlah, které vykazovaly trhliny a vypadávající kamínky. Jelikož vlásečnicové trhliny byly ve všech podlažích, i přes deklaraci žalované o dokončení díla v perfektním stavu, odmítla žalobkyně již dne 28.1.2020 dílo protokolárně převzít. K faktickému předání díla došlo, žalobkyně jej od roku 2021 užívá. Trhliny a další vady se v průběhu času zhoršují. Přibližně v polovině roku 2023 byl stav prasklin takový, že většina z nich není bez zaměření pozornosti na podlahu pro běžného návštěvníka vnímatelná, ačkoliv se táhnou i několik metrů. Jsou velice tenké. Oku viditelná jsou místa, kde došlo k vydrolení jednotlivých kamínků, nicméně taková místa jsou ojedinělá, nijak rozsáhlá. V celkovém kontextu prostoru nepředstavují praskliny výraznější estetickou závadu. V květnu 2021 došlo k prasknutí hadičky do mikáda výlevky v úklidové komoře, v důsledku čehož protekla voda do nižších pater a poškozeny byli i malby a podlahy ve 3. NP od stříkající vody. Prostory byly znovu vymalovány a pojišťovna vyplatila pojištěné žalobkyni částku 126 795 Kč včetně DPH.

5. Soud I. stupně poté uzavřel, že dílo, k jehož zhotovení se žalovaná smlouvou o dílo zavázala, bylo dokončeno, neboť byla opakovaně předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, což dokládá skutečnost, že žalobkyně dílo fakticky převzala, zaplatila za něj sjednanou cenu a od roku 2021 jej užívá. Dílo trpí vadami v podobě vlásečnicových prasklin v teracových podlahách a místy vypadnutými kamínky. Tyto vady podle jejich stavu k polovině roku 2023 vyhodnotil jako drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně ani esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Jelikož mezi stranami bylo nesporné, že stav těchto vad se v průběhu běhu času zhoršuje, dospěl soud k závěru, že předmětné vady v době dokončení díla naplňovaly podmínky § 2628 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), tedy pro jejich výskyt nebyla žalobkyně jako objednatelka oprávněna odmítnout převzetí díla, přesto tak opakovaně činila, jak vyplývá ze zápisů z kontrolních dnů, tak z výslechu svědka [jméno FO].

6. Podanou žalobou se žalobkyně primárně domáhala dokončení díla spočívajícího v bezvadném provedení podlah z litého teraca. Dílo však bylo dokončeno, když po celé tři roky slouží svému účelu, a když žalobkyně bez právního důvodu odmítla dílo protokolárně převzít. Proto žalobu v této části zamítl.

7. Dále se žalobkyně domáhala předání projektové dokumentace skutečného provedení stavby, když tato povinnost byla ujednána ve smlouvě o dílo v bodě 1.2. tak, že jde o část díla, kterou je žalovaná povinna předat nejpozději v den převzetí díla objednatelem. Takový den byl sjednán na [datum], tudíž žalovaná je v prodlení s předáním předmětné dokumentace. Nicméně za toto prodlení ve smyslu § 1968 věta druhá o.z. není odpovědná, neboť nemůže plnit z důvodu prodlení žalobkyně, která odmítla dílo v rozporu se zákonnou normou převzít. Rovněž v této části žalobu zamítl.

8. Konečně součástí žaloby byl rovněž požadavek na předání díla podpisem protokolu oběma účastníky. Obecná zákonná úprava díla v § 2608 o.z. odkazuje na obecnou úpravu kupní smlouvy jde-li o předání předmětu díla, který je věcí. Zákon předpokládá, že k předání díla dojde jeho faktickým předáním. Toto ustanovení je dispozitivní a strany smlouvou o dílo mají možnost vázat předání na jiné plnění či jednání. Tak tomu bylo v souzené věci, kdy si strany sjednaly v č. l. 3.6 smlouvy o dílo, že dílo se považuje za předané podpisem předávacího protokolu oprávněnými zástupci smluvních stran.

9. Podpis předávacího protokolu oprávněným zástupcem představuje jednání, kterého se měla žalobkyně domáhat specifickou formou žaloby na nahrazení projevu vůle. Rozsudkem v takovém případě soud v podstatě deklaratorně nahrazuje akceptaci protistrany. Soud je žalobou vázán a nemůže nijak dotvářet obsah toho, s čím měl žalovaný projevit souhlas připojením podpisu. V daném případě by soud rozsudkem pouze mohl nahradit akceptaci návrhu.

10. Jelikož se žalobkyně v řízení domáhala plnění v podobě předání díla podpisem protokolu, které nemůže soud přiznat, zamítl žalobu i v této části.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodnil ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

12. Proti tomuto rozhodnutí podala včasné odvolání žalobkyně, které odůvodnila tak, že nalézací soud nesprávně a neúplně zjistil skutkový stav a věc nesprávně právně posoudil. Nemůže souhlasit s tím, že všechny tyto praskliny je nutné označit jako vlásečnicové a nemůže souhlasit ani s tím, že se jedná o drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně ani esteticky. Též nesouhlasila s tím, že nebyla oprávněna odmítnout převzetí stavby ve smyslu ust. § 2628 o.z. Praskliny jsou ve všech patrech, kde žalovaná podlahu prováděla a některé praskliny jsou spíše trhlinami. Na některých místech jsou vypadlé kamínky a po nich jsou v podlaze díry. Trhliny jsou přes šířku celé chodby a brání v užívání stavby funkčně i esteticky a jsou jich v podlaze stovky. Aplikace ust. § 2628 o.z. není na místě, jelikož účelem tohoto zákonného ustanovení je zabránit účelovému odmítání převzetí díla s odkazem na vady, které mají nepodstatný charakter. Praskliny existovaly již v době provádění díla a již v této době na tuto skutečnost poukazovala a žalovaná se snažila praskliny odstranit. Toto se však žalované nepodařilo.

13. Stovky prasklin teracové podlahy a místa s vypadlými kamínky z teracové podlahy nemohou býti považovány za ojedinělé a drobné vady. Obrovské praskliny jsou ve vstupu do budovy a před vstupem do auly, což jsou exponovaná místa. Je nutno trvat na perfektním provedení podlah a není možné se spokojit s tím, že se dá chodit i po podlaze, která je popraskaná.

14. V rámci nalézacího řízení navrhovala provedení místního šetření, aby se soud sám s kvalitou podlah seznámil. Tento důkazní návrh byl zamítnut, což považuje za vadu řízení. Žalovaná se nebránila tak, že by podlahy praskliny neměly, vždy jen trhliny bagatelizovala. Proto tento závěr soudu je vadný.

15. Soud vyslechl žalovanou navrženého svědka [jméno FO] a zamítl důkazní návrhy na výslech svědků [tituly před jménem] [jméno FO], který byl jako vedoucí investičního oddělení osobou pověřenou k jednáním v dané věci za žalobce a vyhotovoval jednotlivé zápisy z kontrolních dnů a na výslech kvestorky [tituly před jménem] [jméno FO], která v dané věci za žalobce fakticky jednala, když oba se mohli vyjádřit k průběhu provádění díla, stavu díla v době, kdy mělo být předáno i k tvrzením svědka [jméno FO], že nám měla být předána žalovaným vypracovaná projektová dokumentace skutečného provedení stavby ve třech přepravkách od zeleniny v zelených složkách, které zanechal svědek u výtahu. Navíc zamítnutí těchto důkazních návrhů nalézací soud odůvodnil toliko nadbytečností a nijak více své úvahy tímto směrem nerozvedl.

16. Svědkem [jméno FO] tvrzená forma předání dokumentace v bednách od zeleniny před výtahem v budově žalobkyně je těžko uvěřitelná. Tvrzení o předání dokumentace zaznělo až v podání žalovaného ze dne [datum].

17. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, aby podané žalobě bylo vyhověno.

18. Žalovaná se k odvolání vyjádřila tak, že se plně ztotožnila se závěrem soudu prvního stupně a jeho rozhodnutím. Žalobkyně již v průběhu realizace díla vytvářela vůči žalované velmi negativní atmosféru a tlak, ačkoliv si musela být vědoma chyb v projektové dokumentaci, kterou sama dodala.

19. Je zvláštní, jak žalobkyně neustále modifikuje svůj přístup k celé věci, když nyní, v odůvodnění odvolání, poukazuje na údajné vady díla s mnohaletým odstupem, které účelově odmítla převzít, zaplatila je a užívala po celou dobu neznámým způsobem. To vše za situace, kdy dílo prošlo několika haváriemi. Žalobkyně se žalovanou odmítla o předání díla vůbec jednat a vyhnula se příslušné schůzce či protokolárnímu řešení celé věci. Jedná se o jednoznačně účelový postoj, kdy žalobkyně jako svůj hlavní argument namítá údajné nepředání prováděcí dokumentace, při absenci předávacího protokolu, způsobené ze strany žalobkyně, účelovým jednáním, když sama zabránila takovému řádnému protokolárnímu předání, stejně jako předání díla samotného.

20. Žalovaná dílo řádně zhotovila podle žalobkyní dodané projektové dokumentace, prováděcí dokumentaci předala také, a to dokonce opakovaně, neboť by bez ní nemohly být činěny ani dílčí zápisy do stavebních deníků při společných kontrolách díla ještě za účasti zástupců žalobkyně a tato žalobkyní účelově namítaná záminka nemůže ničeho změnit na samotném charakteru sporu. Odkázala na ustanovení § 7 o.z., dle něhož má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře, což jednoznačně odpovídá celému postupu žalované a tuto skutečnost se žalobkyně ani neobtěžovala vyvrátit, a především na ustanovení § 6 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

21. Žalovaná prokázala, že ze strany žalobkyně došlo k předem připravenému pokusu přenést odpovědnost za chybnou projektovou dokumentaci, kterou si žalobkyně nechala zpracovat a trvala na jejím provedení, na osobu žalované a k její škodě. Žalovaná se přesto snažila opakovaně dohodnout se žalobkyní i s jejími nadřízenými orgány, bohužel bez výsledku.

22. Navrhla, aby odvolací soud odvolání žalobkyně zamítl jako nedůvodné a potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně.

23. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu odvoláním napadených výroků, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

24. Soud I. stupně si opatřil dostatek podkladů zákonně provedeným dokazováním pro rozhodnutí ve věci styku a skutkový stav pak nedoznal podstatných změn ani v odvolacím řízení. Soud I. stupně nepochybil ani při právním hodnocení uplatněných žalobních nároků.

25. K odvolacím námitkám žalobkyně je zapotřebí zdůraznit, že jak již uvedl soud I. stupně, podle § 2586 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

26. Podle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

27. Podle § 2605 odst. 1 o.z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

28. Podle § 2628 o.z. objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

29. Dílo, k jehož zhotovení se žalovaná smlouvou o dílo zavázala, bylo dokončeno a v řízení bylo nade vší pochybnost prokázáno, že je způsobilé sloužit svému účelu a svému účelu také již od roku 2021, tedy po dobu 4 let, slouží a žalobkyně jej užívá. Užívání žalobkyní se přitom děje při úplném a běžném provozu činnosti žalobkyně. Žalovaná pak prostory provádění díla se souhlasem žalobkyně opustila.

30. Žalobkyně také za dílo zaplatila sjednanou cenu, což je též nepřímým důkazem o tom, že došlo k faktickému předání díla. Žalobkyně také ani netvrdila, že by reklamovala nějaké vady.

31. V řízení pak bylo prokázáno, že dílo bylo dokončeno. Dílo trpí pouze drobnými vadami, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně ani esteticky a ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Žalobkyně tak jako objednatelka podle ust. § 2628 o.z. nebyla oprávněna odmítnout převzetí díla, přesto tak opakovaně učinila.

32. Podanou žalobou se žalobkyně primárně domáhala dokončení díla, avšak takový nárok žalobkyně neexistuje, když dílo bylo dokončeno a od roku 2021 slouží svému účelu. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v době předání dílo mělo pouze drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebránily užívání stavby funkčně ani esteticky a žalobkyně tak nebyla oprávněna odmítnout převzetí stavby ve smyslu ust. § 2628 o.z. Přitom současný stav (tedy stav po 4 letech od dokončení díla) je z hlediska předmětu řízení zcela právně irelevantní, když předmětem řízení není právo z odpovědnosti za vady. Proto i odvolací soud má za nadbytečné místní ohledání budovy v současné době.

33. Též i odvolací soud má za nadbytečný svědecký výslech [tituly před jménem] [jméno FO], u něhož žalobkyně uvedla, že vyhotovoval jednotlivé zápisy z kontrolních dnů, které byly provedeny k důkazu. Totéž se týká i účastnického výslechu kvestorky [tituly před jménem] [jméno FO], když ani žalobkyně neuváděla, o jakých konkrétních skutečnostech by měla vypovídat a že dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak (ust. § 131 odst. 1 o.s.ř.).

34. Pokud žalovaná uváděla, že výpověď svědka není pravdivá, neuvedla jedinou konkrétní skutečnost, která by jeho výpověď zpochybňovala, přitom jeho výpověď je v souladu i s dalšími provedenými důkazy a ve vzájemné souvislosti tvoří provedené důkazy jeden logický celek.

35. Odvolací námitky žalobkyně jsou tak nedůvodné.

36. Pokud se pak žalobkyně domáhala předání projektové dokumentace skutečného provedení stavby podle ujednání v bodě 1.2. nejpozději v den převzetí díla žalobkyní. Takový den však byl sjednán na [datum], nicméně žalovaná za toto prodlení ve smyslu § 1968 věta druhá o.z. není odpovědná, neboť nemohla plnit z důvodu prodlení žalobkyně, která odmítla dílo i dokumentaci bez zákonného nebo smluvního důvodu převzít.

37. Ohledně požadavku na předání díla podpisem protokolu oběma účastníky je nutno zdůraznit, že obecná zákonná úprava díla v § 2608 o.z. odkazuje na obecnou úpravu kupní smlouvy jde-li o předání předmětu díla, který je věcí. Zákon předpokládá, že k předání díla dojde jeho faktickým předáním. Toto ustanovení je dispozitivní a strany smlouvou o dílo mají možnost vázat předání na jiné plnění či jednání. Tak tomu bylo v souzené věci, kdy si strany sjednaly v č. l. 3.6 Smlouvy o dílo, že dílo se považuje za předané podpisem předávacího protokolu oprávněnými zástupci smluvních stran.

38. Podle ustálené judikatury, sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení předmětného díla může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným, tedy ani fakticky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.9.2009 sp. zn. 32 Cdo 2592/2008, nebo ze dne 25.2.2009 sp. zn. 32 Cdo 5187/2007). Je-li ve smlouvě specifikován způsob předání díla tak, že jde o protokolární předání, nelze při absenci předávacího protokolu považovat dílo za předané a převzaté pouze na základě dalších okolností případu. Existence předávacího protokolu tvoří hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2009 sp. zn. 23 Cdo 4092/2007, ze dne 31.3.2009 sp. zn. 23 Odo 1724/2006, ze dne 19.3.2013 sp. zn. 32 Cdo 358/2012, nebo rozsudek ze dne 22.4.2009 sp. zn. 23 Cdo 799/2009).

39. Podpis předávacího protokolu oprávněným zástupcem představuje jednání, kterého se měla žalobkyně domáhat specifickou formou žaloby na nahrazení projevu vůle. Rozsudkem v takovém případě soud v podstatě deklaratorně nahrazuje akceptaci protistrany. Řízení ve věci nahrazení prohlášení vůle podle ustanovení § 161 odst. 3 o.s.ř. je řízením sporným. Žaloba na nahrazení prohlášení vůle, ostatně jako každá jiná žaloba, musí obsahovat žalobní petit (tedy ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 o.s.ř. uvedení čeho se navrhovatel domáhá), jehož součástí musí být text smlouvy (tedy v souzené věci protokolu o předání díla). Žalobu na nahrazení prohlášení vůle lze totiž chápat jako procesní vyjádření vůle jedné ze stran smlouvy, dosáhnout uzavření smlouvy, jíž musí předcházet zcela konkrétně a shodně projevená vůle dvou stran písemné smlouvy.

40. Soud k již dříve smluvními stranami dohodnutému obsahu smlouvy, tedy k obsahově jednoznačně projevené vůli, výrokem rozsudku „pouze“ nahradí chybějící akceptaci, tedy na písemném vyjádření smlouvy onen chybějící projev vůle odpírající strany. Žádnou obsahově novou, tj. dříve neprojevenou, vůli odpírající smluvní strany soud nevytváří, tedy nekonstituuje. Ustálená soudní praxe i odborná komentářová literatura jsou zajedno v tom, že pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení a účinkem rozsudku ukládajícího prohlášení vůle je nahrazení projevu vůle žalovaného; rozsudek nahrazující prohlášení vůle smluvní strany uzavřít přesně označenou smlouvu má za následek, že dnem právní moci rozsudku je smlouva uzavřena.

41. Protože prohlášení vůle, jakožto složky právního jednání, který směřuje ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností, jež právní předpisy s takovým projevem spojují, je takovým rozsudkem bez dalšího nahrazeno, není zapotřebí jeho výkon, neboť cíl, který žalobce v řízení sledoval, byl v okamžiku, kdy rozsudek nabyl právní moci, naplněn (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.04. 2013, sp.zn. 33 Cdo 768/2011). Tedy na rozdíl od rozsudků konstitutivních, u kterých z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), je soud žalobou v daném případě vázán, a nemůže nijak dotvářet obsah toho, s čím měl žalovaný projevit souhlas připojením podpisu. V daném případě by soud rozsudkem mohl pouze nahradit akceptaci návrhu.

42. Proto soud I. stupně nepochybil ani pokud i tento žalobou uplatněný nárok zamítl.

43. Proto odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně v zamítavém výroku I. jako věcně správné, včetně výroku II. o nákladech řízení, podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

44. O nákladech řízení před odvolacím soudem rozhodl odvolací soud podle § 224 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalované, která byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, přiznal jí nárok na náhradu nákladů řízení, sestávající se z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč ( 2x 10 000 Kč za nárok na dokončení a nárok na předání) sestávající z částky 1 900 Kč za každý ze 2 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, vyjádření k odvolání 23.6.2022 a účast na jednání dne [datum]) a 1 paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč a 1 po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 550 Kč ve výši 950,50 Kč, celkem 5 505,50 Kč.

45. Lhůtu k splnění určil dle §160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Platebním místem určil v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zástupce žalované.