pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 45 C 60/2019 - 83,
Mgr. Lubor Veselý · Rozhodnutí ze dne 25. 5. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Lubora Veselého a soudkyň JUDr. Markéty Čermínové a JUDr. Elišky Galiazzo v právní věci
žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
o [částka] s příslušenstvím
k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí],
č. j. 45 C 60/2019 - 83,
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši
[částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Napadeným rozsudkem nalézací soud zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení
[částka] (výrok II.). Vzal za svá shodná tvrzení účastníků, že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a havarijní pojištění vozidla [jméno] - [příjmení] [jméno] 55 AMG,
[registrační značka], když byla sjednána spoluúčast na pojistném plnění ve výši 10 %. Dne [datum] došlo k vloupání do předmětného vozidla a k jeho poškození. Pojistná událost byla žalovanou šetřena pod č. j. 3000451729, když žalobce požadoval pojistné plnění stanovené rozpočtem. Žalobci bylo na základě šetření žalované přiznáno pojistné plnění ve výši [částka] s tím,
že mu po odečtení spoluúčasti byla vyplacena částka [částka]. Sporná byla mezi účastníky výše pojistného plnění. Nalézací soud vzal za prokázáno ujednání podle všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel VPP HAV 2014, čl. 23, bod 1), písm. a), odst. ii). Dle žalobce žalovaná cenu náhradních dílů neoprávněně podhodnotila, když z předběžného rozpočtu rekapitulace zakázky MK000597 ze dne [datum] vystaveného [právnická osoba] [číslo], a.s.
měla činit celková cena opravy (výměna náhradních dílů a s tím související práce) [částka] s tím, že vozidlo bylo přistaveno po vykradení ke zjištění poškození – rozpočet opravy, z toho cena potahu dveří [částka] a cena přístrojové desky [částka]. Žalovaná výši určila
na základě systému AUDATEX, a to náklady na opravu bez DPH [částka], z toho cena panelu dveří [částka] a cena přístrojové desky [částka], náklady na opravu včetně DPH
[částka], korekce náhradních dílů ve výši [částka]. Celková cena opravy (výměna náhradních dílů a s tím související práce), celkem včetně DPH [částka]. Nalézací soud konstatoval, že žalobce neunesl důkazní břemeno, když navzdory výzvě soudu nedoložil (zálohu na náklady znaleckého posudku na výzvu soudu nezaplatil), že by obvyklá cena jím použitých náhradních dílů byla vyšší, než cena určená žalovanou, když ke svému tvrzení předložil pouze rozpočet autorizovaného servisu (ve VOP však byl sjednán odhad podle cen neautorizovaných servisů), který následně ani vozidlo neopravoval a žalobce si opravu dle svého tvrzení provedl svépomocí, aniž by však jakkoli doložil hodnotu jím použitých náhradních dílů, potažmo,
že by tato cena byla obvyklá. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba
není důvodná, když nebylo prokázáno žalobcem tvrzené podhodnocení náhradních dílů ze strany žalované. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.
2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Nalézacímu soudu vytkl nesprávný závěr, že neunesl důkazní břemeno, když nedoložil, že by obvyklá cena jím použitých náhradních dílů byla vyšší, než cena určená žalovanou, když ke svému tvrzení předložil pouze rozpočet autorizovaného servisu (ve VOP však byl sjednán odhad podle cen neautorizovaných servisů), dále ani vozidlo neopravoval a provedl svépomocí, aniž by však jakkoli doložil hodnotu jím použitých náhradních dílů, potažmo, že by tato cena byla obvyklá. Namítal, že doložil rozpočtem vyhotoveným [právnická osoba] [číslo], a.s., autorizovaným prodejcem a servisem vozidel [jméno], náklady na opravy (výměna náhradních dílů a s tím související práce) v částce
[částka] s tím, že z toho cena potahu dveří je [částka] a cena přístrojové desky
je [částka]. Dovozoval, že předložením rozpočtu z autorizovaného servisu splnil svou procesní povinnost, uvedl tvrzení a doložil je příslušnými důkazy. V situaci, kdy nelze provést opravu věci a nelze zajistit náhradní díly z druhovýroby, předložil žalobce jediný možný způsob vyčíslení nákladů na opravu věci, a to rozpočtem z autorizovaného servisu. Je nesprávný závěr soudu, že je povinen doložit provedení opravy věci, byť fakticky provedení opravy bylo doloženo tím, že žalobce předal zástupci žalované předmětné náhradní díly, které byly vyměněny,
a po provedení opravy bylo potvrzeno žalovanou opravení vozidla včetně součástí, které jsou předmětem sporu. Vzhledem k tomu, že žalovaná likvidovala předmětnou pojistnou událost
jako tzv. částečnou škodu a přistoupila ke stanovení pojistného plnění tzv. rozpočtem nákladů
na opravu, hradí náklady na materiál a související opravárenské práce. Odkázal na všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel VPP HAV 2014, čl. 23, bod 1), písm. a), odst. ii)
a dovozoval, že pojišťovna je povinna vyplatit částku odpovídající obvyklým nákladům
na materiál za opravy vozidel stejného či obdobného stáří a stavu opotřebení jako je pojištěné vozidlo. Konkrétně je proto třeba vyložit, co se dle pojistných podmínek rozumí obvyklými náklady na opravu vozidla. Namítal, že žalovaná cenu náhradních dílů neoprávněně podhodnotila, když jeho výši určila na základě systému AUDATEX. Nalézacímu soudu vytkl,
že nekriticky převzal tvrzení žalované opřené pouze o interní ceník žalované a zcela pominul tvrzení a důkazy předložené žalobcem. Ujednání pojistné smlouvy odvíjející výši pojistného plnění od„ přiměřených nákladů na opravu poškozeného vozidla“, zahrnuje náklady objektivizovatelné a nutné k tomu, aby bylo poškozené vozidlo uvedeno ve stav před jeho poškozením, přičemž přiměřeným nákladům na opravu vozidla odpovídá cena, jež se obvykle
na trhu za opravu poškozeného vozidla platí v daném místě a čase. Pro rozsah a výši pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě není rozhodné, zda a jakým způsobem pojištěný předmětné vozidlo opravil či nechal opravit. Přiměřené náklady na opravu nelze automaticky ztotožňovat s náklady nejnižšími. Za přiměřené náklady pak nelze stanovit cenu náhradního dílu z nabídky portálu [webová adresa], ze které ani není zcela zřejmé, o jaký jde výrobek, jaké kvality,
s jakými dodacími podmínkami, zda jde o důvěryhodného prodejce, zda je výrobek kompatibilní pro použití do poškozeného vozidla apod. Obvyklé náklady stanovené žalovanou dle interního cenového systému AUDATEX nemají jakoukoliv oporu v nabídce konkrétních provozovatelů servisu, kde - i v případě opravy vozidla u neautorizovaného servisu – je nutné obstarat takové náhradní díly, které jsou použitelné pro daný typ vozidla, a pokud nejsou dostupné v rámci druhovýroby, pak je nelze nahradit jinak než původními originálními díly výrobce vozidla dostupnými u autorizovaných prodejců a distributorů náhradních dílů. Odkázal na rozsudek
ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 32 Cdo 1205/2012, v němž Nejvyšší soud obdobně vykládal ujednání tam posuzované pojistné smlouvy, konkrétně se zabýval otázkou, co se dle pojistných podmínek rozumí přiměřenými náklady na opravu poškozeného vozidla. Dovodil přitom, že jde o náklady objektivizovatelné a nutné k tomu, aby bylo poškozené vozidlo uvedeno ve stav před jeho poškozením, přičemž přiměřeným nákladům na opravu vozidla odpovídá cena, jež se obvykle
na trhu za opravu poškozeného vozidla platí v daném místě a čase. Žalovanou nebylo tvrzeno
a doloženo, že za tvrzené ponížené ceny lze opravu provést. Nalézacímu soudu vytkl, že zčásti pominul sjednané pojistné podmínky pro stanovení rozsahu a výše pojistného plnění včetně výkladu příslušných ujednání v pojistných podmínkách, a za přiměřené náklady na opravu poškozeného vozidla považoval cenu za opravu vozidla stanovenou žalovanou. Žalobce přitom uzavřel pojistnou smlouvu jako spotřebitel mimo rámec své obchodní či podnikatelské činnosti. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Použití tohoto ustanovení je tedy namístě tehdy, obsahuje-li spotřebitelská smlouva výraz
či formulaci připouštějící různý výklad (s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne
[datum rozhodnutí], sp. zn. 33 Cdo 729/2013). K postavení žalobce jakožto spotřebitele soud
při hodnocení věci nepřihlédl vůbec. Odvolacímu soudu navrhl, aby napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, nebo aby jej zrušil a vrátil věc nalézacímu soudu k dalšímu řízení.
3. K podanému odvolání se vyjádřila žalovaná. Konstatovala, že likvidace pojistné události
byla na základě žádosti žalobce provedena rozpočtem dle expertního systému AUDATEX. Vzhledem k tomu, že klient požadoval náhradu škody na vozidle rozpočtem, tzn. na základě kalkulace žalované je stanovená výše škody, určená na základě systému AUDATEX, a z ní vyplývající finanční částka považována za dostačující k uvedení věci do předešlého stavu,
resp. za částku přiměřenou či obvyklou v daném místě a čase na opravu vozidla. Výše pojistného plnění byla určena s ohledem na možnost použití náhradních dílů zakoupených u jiného
než autorizovaného prodejce příslušné značky a dále s ohledem na skutečnost, že opravující není při opravě vozidla, resp. při náhradě škody na vozidle rozpočtem, vázán pravidly technologie
oprav udávané výrobcem příslušného vozidla. Jedná se o cenovou hladinu opravy na základě zvoleného způsobu opravy. Rovněž odkázala na všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel VPP HAV 2014, čl. 23, bod 1), písm. a), odst. ii), a dovozovala, že vzhledem k tomu, že žalobce požadoval náhradu škody na vozidle rozpočtem, tzn. na základě kalkulace žalované,
je stanovená výše škody, určená na základě výše uvedeného kalkulačního systému AUDATEX, dostačující k uvedení věci do předešlého stavu, resp. částkou přiměřenou či obvyklou v daném místě a čase na opravu vozidla. Výše pojistného plnění byla určena s ohledem na možnost použití náhradních dílů zakoupených u jiného než autorizovaného prodejce příslušné značky a dále
s ohledem na skutečnost, že opravující není při opravě vozidla, resp. při náhradě škody na vozidle rozpočtem, vázán pravidly technologie oprav udávané výrobcem příslušného vozidla.
Cena originálních dílů doporučených importérem byla ponížena o 20 %. Jedná se o cenovou hladinu opravy na základě zvoleného způsobu opravy. Žalobce nedoložil jakým způsobem, jakou technologií, bylo vozidlo opraveno a zda tím došlo k uvedení do stavu před poškozením. Poukázala na to, že žalobce byl soudem při jednání poučen, aby nejen tvrdil, ale také prokázal
a doložil, jaké náhradní díly byly použity při opravě vozidla, zda byly originální či neoriginální, jakým způsobem byly uvedené díly zajištěny a jakou technologií bylo vozidlo opraveno. Žalobce na výzvu soudu, aby doložil doklady, které by prokázaly, jaké náhradní díly byly k opravě vozidla použity, v jaké kvalitě a s jakou technologií opravy, nikterak nereagoval a doklady nedoložil. Žalobce je nositelem důkazního břemene, tedy nestačí jen tvrdit, že oprava poškozeného vozidla vypočtená žalovanou není dostačující k uvedení věci do předešlého stavu, resp. nejedná se
o částku přiměřenou či obvyklou v daném místě a čase na opravu vozidla. Sám žalobce musí prokázat a doložit, že taková oprava byla provedena a že její výše byla odlišná. Přestože sám žalobce navrhl jako důkaz provedení znaleckého posudku, zálohu na provedení tohoto důkazu
ve stanovené lhůtě nezaplatil. Odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.
4. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek nalézacího soudu
a přezkoumal zároveň i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (ust. § 212, § 212a o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
5. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se správným procesním postupem nalézacího soudu, který učinil zcela správné skutkové zjištění o znění všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel VPP HAV 2014, podle kterých se v článku 23, bod 1), písm. a), odst. ii), sjednává: Podle rozsahu poškození poskytne pojistitel oprávněné osobě pojistné plnění za škodu vzniklou na pojištěném vozidle po odpočtu spoluúčasti, a sice je-li pojistné plnění stanoveno
tzv. rozpočtem nákladů na opravu, hradí pojistitel náklady na materiál a související opravárenské práce. Za náklady na materiál se považují obvyklé náklady na materiál (zohledňují se i náhradní díly kvalitativně rovnocenné s díly používanými při montáži nových vozidel) za opravy vozidel stejného či obdobného stáří a stavu opotřebení jako je pojištěné vozidlo, obvykle vynakládané
u neautorizovaných servisů v České republice. Opravárenské práce a technologické postupy doporučované výrobcem vozidla se stanoví v ceně za hodinu práce, kterou by obvykle v daném regionu účtoval neautorizovaný servis v České republice. V případě poškození bezpečnostní výbavy vozidla (včetně jejích částí) má pojistitel právo vyžadovat od pojištěného předložení originálního účtu za nákup nebo opravu poškozených dílů. Jedná-li se o výměnu standardní výbavy, doplňkové výbavy, poškozených pneumatik, výfuku nebo akumulátorů elektrické energie vozidla má pojistitel právo snížit pojistné plnění o částku odpovídající stáří a opotřebení těchto dílů, a to v závislosti na předpokládané životnosti dílů dle výrobce. Rozpočet je stanoven obvykle používaným a dostupným expertním systémem pojistitele. Odvolací soud poukazuje v této souvislosti právě na poslední větu, která zcela jasně upravuje, jakým způsobem bude vypočítán
rozpočet nákladů na opravu, když pojistné plnění stanovené tímto způsobem si žalobce sám zvolil. Žalobce ani netvrdil, že by systém AUDATEX nebyl obvykle používaným a dostupným expertním systémem žalované jako pojistitele, pouze nebyl spokojen s takto vypočtenou výší nákladů na opravu. Postup žalované jakožto pojistitele, zcela souladný s pojistnými podmínkami, však nemůže nikterak znevěrohodnit pouhý rozpočet autorizovaného servisu, zvláště za situace, kdy byl sjednán mezi účastníky v rámci všeobecných pojistných podmínek odhad podle cen neautorizovaných servisů. Skutečnosti, které žalobce nastínil v rámci své odvolací argumentace, tak mohly být prokázány (a postup žalované při oceňování podle systému AUDATEX znevěrohodněn) pouze znaleckým posudkem, který ostatně sám žalobce k důkazu navrhl. Nalézací soud postupoval zcela správně, když konstatoval, že tím, že žalobce nezaplatil stanovenou zálohu na znalecký posudek, zmařil možnost jeho zadání a vypracování a tím neunesl důkazní břemeno o tom, že žalovaná podhodnotila náklady na materiál.
6. V tomto kontextu pak odvolací soud hodnotí jako irelevantní námitku žalobce o tom, že smlouvu se žalovanou uzavřel mimo svoji podnikatelskou činnost, tedy jedná se o spotřebitelskou smlouvu, kde jako slabší smluvní strana je chráněn, a proto v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Tato zásada, jakkoli správná,
se však týká právě jen pochybností při výkladu smlouvy, které však ve zde souzené věci nenastaly, neboť ustanovení všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel VPP HAV 2014, ve svém článku 23, bod 1), písm. a), odst. ii), je zcela jednoznačné a žádný dvojí výklad nepřipouští, a to právě s odkazem na shora zmiňovanou poslední větu tohoto ustanovení. Pokud žalobce dovozuje, že ochrana jeho, coby spotřebitele, se uplatní tak, že pokud žádá vyšší plnění, než jaké mu podle smlouvy poskytnuto bylo, musí se mu dostat, pak takový výklad
u spotřebitelských smluv přípustný není. Vyššího plnění by se žalobci dostalo, jen pokud
by prokázal, že rozpočet nákladů na opravu nebyl stanoven správně a že náklady na materiál
a související opravárenské práce byly vzhledem k obvyklým cenám podhodnoceny. Správnost výpočtu učiněného žalovanou však může vyvrátit toliko znalecký posudek, nikoli ceník oprav autorizovaného servisu, který k důkazu žalobce předložil.
7. Ze shora uvedených důvodů se odvolací soud ztotožňuje se závěrem nalézacího soudu,
že žalobce neunesl důkazní břemeno ve sporu a neprokázal, že rozpočet nákladů na opravu nebyl stanoven správně a že náklady byly vzhledem k obvyklým cenám podhodnoceny, a že mu tudíž náleží plnění v žalobou uplatněné výši. Nalézací soud postupoval zcela správně, pokud žalobu zamítl, a odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný včetně rovněž správného akcesoricky navazujícího výroku o nákladech řízení potvrdil za použití ust. § 219 o. s. ř.
8. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn plným úspěchem žalované v odvolacím řízení. Náklady žalované před odvolacím soudem činí celkem [částka] a sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.
za 3 úkony žalované v tomto řízení (vyjádření k odvolání a příprava účasti a účast na jednání odvolacího soudu). Bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. v návaznosti na ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění je určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání, pouze pokud toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.