Rozhodnutí 11 CO 53/2021-118

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že zástavní právo k technologické lince

na výrobu korugovaného potrubí (hromadná věc nebo soubor věcí), sestávající zejména

z rotačního kompresoru – typ ERSCE 511 H se sušičkou, výrobce [příjmení], výrobní číslo

B [číslo], inventární číslo HM [číslo], svařovacího zařízení do 630 mm, výrobce Titan- [právnická osoba], výrobní [číslo], inventární číslo HM [číslo], korugátoru, výrobce Corma inc, výrobní [číslo] inventární číslo HM [číslo], extrudéru s chlazením, výrobce [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], výrobní [číslo] inventární číslo HM [číslo], gravimetru,

výrobce iNOEX GmbH, výrobní [číslo] inventární číslo HM [číslo], a HV (serverová stanice) k lince, inventární číslo HM [číslo], k laboratornímu přístroji k mechanickým zkouškám, výrobce Ipt Institut fur Pruftechnik, výrobní [číslo] inventární číslo HM [číslo],

k trafostanici, výrobce Marbeton, výrobní [číslo] inventární číslo HM [číslo], k jeřábové dráze, výrobce [právnická osoba], výrobní [číslo] inventární číslo HM [číslo], k drtiči trubek,

výrobce ZERMA, výrobní [číslo] inventární číslo HM [číslo], zřízené smlouvou o zřízení zástavního práva k souboru věcí a věcem movitým, číslo ZM/281265 [číslo],

ze dne [datum], sepsanou ve formě Notářského zápisu NZ [číslo], N 395/2010, vyhotoveného JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], zapsané v rejstříku zástav pod [číslo] zaniklo ke dni [datum] (výrok I.), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka] (výrok II.).

2. Vyšel ze zjištění, že usnesením Krajského soudu v Brně, vydaným dne [datum]

pod č. j. [insolvenční spisová značka], byla dlužníku (žalobkyni) povolena reorganizace,

když insolvenční řízení bylo zahájeno dnem [datum], s návrhem na způsob řešení úpadku reorganizací. Usnesením Krajského soudu v Brně, vydaným dne [datum]

pod č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], byl schválen reorganizační plán dlužníka

ze dne [datum], zveřejněný v insolvenčním rejstříku dnem [datum]. Podle bodu [číslo] reorganizačního plánu žalobkyně, platí, že:„ Účinností reorganizačního plánu zanikají v souladu

s ustanovením § 356 odst. 2 insolvenčního zákona práva třetích osob k majetku, který náleží

do majetkové podstaty, a tato práva vznikají osobám uvedeným v reorganizačním plánu

za podmínek v něm stanovených, není-li v insolvenčním zákoně nebo v reorganizačním plánu stanoveno jinak. To platí i pro majetek, který podle reorganizačního plánu má připadnout osobě odlišné od dlužníka. Právo třetích osob na vyloučení věci nebo jiné majetkové hodnoty

z majetkové podstaty tím není dotčeno. Režim zániku práv spojený s účinností reorganizačního plánu se vztahuje rovněž na veškerá zástavní práva a jiná obdobná práva zajišťující pohledávky vůči dlužníkovi. Účinností reorganizačního plánu tedy zanikají veškerá práva třetích osob

k majetku, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, přičemž podle reorganizačního plánu žádná nová práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty dlužníka, nevznikají“. Z potvrzení o zápisu zástavy do rejstříku zástav – č. zápisu [číslo] zjistil, že zástavní práva zapsaná ke všem shora popsaným věcem jsou zřízena ve prospěch žalované.

3. Po právní stránce věc posoudil dle § 1379 odst. 2 o.z. a dovodil, že je to především žalovaná,

kdo byl povinen po zániku zástavního práva zřízeného k předmětným movitým věcem požádat

o výmaz výše uvedeného zástavního práva z rejstříku zástav, což zjevně neučinila, byť k zániku zástavního práva došlo již dne [datum], kdy nabyl účinnosti reorganizační plán žalobkyně

ze dne [datum], schválený usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum] vydaným pod č. j. [insolvenční spisová značka] [číslo], které nabylo právní moci dnem [datum]. K zániku zástavního práva došlo na základě bodu [číslo] reorganizačního plánu ve spojení s ustanovením

§ 356 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. (dále jen „i.z.“). S ohledem na absenci součinnosti žalované žalobkyni nezbylo, než se domáhat určovací žalobou, když jen rozhodnutí soudu je způsobilým podkladem pro výmaz zástavního práva k movitým věcem z rejstříku zástav, a proto má naléhavý právní zájem na určení dle § 80 o. s. ř. Žalovaná nikdy netvrdila, že by žalobkyni vystavila

či potvrdila listinu, jež by osvědčovala zánik zástavního práva. Poukázal též, že žalobkyně se již dříve obrátila se žádostí o vydání potvrzení o zániku zástavních práv k nemovitým věcem.

K námitce o nedostatku pasivní věcné legitimace žalované uvedl, že potenciální absence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení nemůže vést k závěru o nedostatku pasivní věcné legitimace žalované. Odmítl námitku žalované o předčasnosti žaloby s ohledem

na emailovou korespondenci stran. Odmítl též námitku o zneužití práva, když žalobkyně

k podání žaloby přistoupila teprve poté, co již bylo zřejmé, že jí žalovaná nehodlá žádné potvrzení vydat. Ačkoli zástavní právo podle bodu [číslo] reorganizačního plánu, a potažmo

i podle ustanovení § 356 odst. 2 i.z., zaniklo, je i přesto zapsáno v rejstříku zástav, a panuje zde tak zjevný rozpor mezi skutečným právním stavem a stavem evidenčním. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání a navrhla jej změnit a žalobu zamítnout. Vytýká soudu prvního stupně, že nesprávně vyhodnotil existenci právního zájmu žalobkyně na určení zániku zástavního práva, z emailové korespondence nesprávně vyhodnotil nevůli žalované poskytnout žalobkyni součinnost, z této komunikace lze dovodit předčasnost podání žaloby. Žalovaná tvrdí, že žalobkyně nikdy neučinila žádný krok např. k získání příslušné listiny, jak ji vyžaduje § 1379 odst. 2 o.z. Zásadní pochybení spatřuje ve zcela izolované interpretaci § 356 odst. 2 i.z.,

když soud prvního stupně pominul ust. § 356 odst. 4 i.z. Toto ustanovení má zásadní význam proto, že účinností reorganizačního plánu zanikají práva věřitelů i třetích osob, jde vlastně

o obdobu novace, s ohledem na právní jistotu je nutné, aby byla dotčená práva zapsaná

do katastru nemovitostí specifikována precizně.

5. K návrhu obou stran odvolací soud řízení přerušil dle § 110 o. s. ř. usnesením ze dne [datum]

a k návrhu žalobkyně následně rozhodl o jeho pokračování.

6. Žalovaná navrhla řízení zastavit, když žalobkyně uhradila dne [datum] splátku stanovenou v reorganizačním plánu na rok [rok] a žalovaná vydala potvrzení o zániku zástavního práva,

na jehož základě došlo k výmazu z rejstříku zástav, a zástavní právo zaniklo dne [datum].

Při jednání odvolacího soudu setrvala na názoru, že žalobkyně v případě výmazu zástavního práva movitých věcí nepožádala o součinnost (učinila tak jen ve vztahu k nemovitostem),

a i kdyby došlo k zániku zástavního práva k [datum], mohla sama zajistit výmaz, pokud

by notáři předložila reorganizační plán a příslušné usnesení krajského soudu, jímž byl schválen.

7. V reakci žalobkyně uvedla, že ač provedení výmazu zástavního práva nerozporuje, nesouhlasí

se zastavením řízení, neboť má i nadále právní zájem na určení, že zástavní právo zaniklo ke dni [datum]. Nadto žalovaná žádá provedení procesního úkonu, který není procesními předpisy vůbec předvídán, i kdyby důvod vedení řízení odpadl a žalobkyně nevzala žalobu zpět, mohla

by být tato skutečnost důvodem pro zamítnutí řízení, nikoli pro zastavení řízení. Při jednání odvolacího soudu poukázala na správnost aplikace § 1379 o.z. a § 356 odst. 2 i.z., rejstřík zástav není veřejným rejstříkem. Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 567/2019.

8. K výzvě odvolacího soudu v čem žalobkyně spatřuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř. žalobkyně uvedla, že existuje nejistota o tom, zda došlo k zániku zástavního práva dle zákona nebo až výmazem. Uvedla, že pokud by zaniklo již ke dni

[datum], vznikla jí jednak škoda, kterou by uplatnila u žalované, a dále notář vyúčtoval náklady na výmaz žalobkyni.

9. Odvolací soud doplnil dokazování o skutečnosti, k nimž došlo až po vyhlášení napadeného rozsudku, z nichž má za prokázané, že žalovaná vydala dne [datum] prohlášení o vzdání

se zástavního práva k předmětným movitostem ve smyslu § 170 odst. 1 písm. c) o.z. a z potvrzení o výmazu zástavy v rejstříku zástav ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že k tomuto dni

byl v rejstříku zástav vedeném Notářskou komorou ČR proveden výmaz zástavního práva k movitým věcem, jež jsou předmětem tohoto řízení.

10. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení,

které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

11. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, tedy, že strany uzavřely smlouvu o zřízení zástavního práva k předmětným movitým věcem dne [datum],

že Krajský soud v Brně schválil usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci

dne [datum], reorganizační plán žalobkyně – dlužníka, jehož účinnost byla v čl. 18 stanovena prvým dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž usnesení insolvenčního soudu o schválení reorganizačního plánu nabude právní moci (tedy [datum]), že žalovaná

je v reorganizačním plánu uvedena v bodu 6.3. jako zajištěný věřitel ve skupině 2, a v čl. 16

byl upraven režim zániku práv spojený s účinností reorganizačního plánu vztahující se rovněž

na veškerá zástavní práva. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná uvedla, že o potvrzení ohledně movitých věcí nežádala z důvodu, že žalovaná by stejně takové žádosti nevyhověla, neboť se na ni obrátila se žádostí o vydání potvrzení o zániku zástavních práv k nemovitým věcem, avšak žalovaná potvrzení odmítla vydat (č.l. 33). Prohlášení o vzdání se zástavního práva k movitostem žalovaná vydala dne [datum] a dne [datum] v 16,53 h byl v rejstříku zástav proveden výmaz.

12. Odvolatelce je třeba přisvědčit, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na určení zániku zástavního práva ke dni [datum]. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že projednávanou věc je třeba i v současné době – vzhledem k tomu, že smlouva

o zřízení zástavního práva k souboru věcí a věcem movitým č. ZM/281265 [číslo]

byla mezi účastníky řízení uzavřena dne [datum] – posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) ve spojení s § 3073 zákona č. 89/2012 Sb.,

občanský zákoník (dále jen o. z.). Zákon [číslo] Sb. ve znění do [datum] povinnost zástavního věřitele vydat v případě zániku zástavního práva zástavnímu dlužníkovi potvrzení

o jeho zániku výslovně nestanoví, pouze určuje, že věřitele tíží povinnost vydat zástavnímu dlužníkovi na jeho požádání písemné potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn

(srov. § 569 obč. zák.). Jestliže zástavní věřitel zástavnímu dlužníkovi žádné potvrzení o zániku zástavního práva nevydá, nezbývá zástavnímu dlužníkovi, než se domáhat prokázání zániku zástavního práva soudní cestou.

13. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne [datum rozhodnutí],

sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1972).

14. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení dle § 80 o. s. ř., jestliže by bez tohoto určení

bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Ke vzniku žalobcova právního zájmu na určení stačí takové chování žalovaného, které nasvědčuje jeho úmyslu porušit právo žalobce nebo způsobit mu újmu na jeho právním postavení. Určovací žaloba je prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právního postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany. Naopak podmínka naléhavého právního zájmu nebude splněna, jestliže požadované určení neodstraní stav ohrožení práva nebo nezjedná efektivně jistotu v dotčeném právním vztahu. Jestliže soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na určení, zamítne žalobu, aniž by se současně zabýval meritem věci. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tedy samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát, a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí.

15. Pro vznik smluvního zástavního práva je typická dvoufázovost – právo nevzniká již na základě samotné zástavní smlouvy, nýbrž musí přistoupit další právní skutečnost, která teprve vede

ke vzniku zástavního práva; touto skutečností je podle občanského zákoníku odevzdání zástavy zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, označení zástavy znameními anebo zápis práva do veřejného seznamu nebo rejstříku zástav. Jedná se o zápis konstitutivní, jenž způsobuje vznik zástavního práva. Naproti tomu výmaz zástavního práva z uvedených evidencí takové hmotněprávní účinky nemá (srov. obdobně k významu zápisu zástavního práva v katastru nemovitostí rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 1921/2009, který byl uveřejněn pod [číslo]

v časopise Soudní judikatura, roč. [rok]); k zániku zástavního práva dochází přímo na základě určité právní skutečnosti a provedením výmazu se pouze uvádí do souladu stav zápisů

ve veřejných evidencích s nastalými hmotněprávními poměry. Výmazem zástavního práva

z veřejných evidencí se dostává publicity skutečnosti, že zástavní právo zaniklo, (výmaz) sám

o sobě však zánik zástavního práva nezpůsobuje.

16. V souzené věci odvolací soud shledal, že žalobkyně nemá (a od počátku řízení neměla)

na požadovaném určení naléhavý právní zájem dle § 80 o.s.ř., neboť se svojí žalobou domáhala určení zániku zástavního práva k určitému v minulosti nastalému datu, namísto toho,

aby se domáhala určení, že movité věci nejsou zatíženy zástavním právem. Po doplnění dokazování odvolacím soudem bylo nadto zjištěno, že zástavní právo k souboru věcí, jež jsou předmětem tohoto řízení, již bylo v rejstříku zástav vedeném Notářskou komorou vymazáno. Vzhledem k tomu, že žalobkyně přesto setrvala na svém tvrzení o existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení zániku zástavního práva k [datum], vyzval odvolací soud

při jednání žalobkyni k doplnění tohoto tvrzení. Žalobkyně existenci naléhavého právního zájmu odůvodnila tak, jak je uvedeno v bodě 8. odůvodnění. Na základě toho odvolací soud konstatuje, že má-li žalobkyně za to, že jí vznikla škoda, lze se jí domáhat žalobou na plnění, přičemž

jako prejudiciální otázku soud v takovém řízení vyřeší, zda (i kdy) zástavní právo zaniklo. Určovací žaloba by v takovém případě sloužila jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. V případě tvrzení, že by jí mohla vzniknout škoda tím, že by proplatila náklady na výmaz zástavního práva notáři, dospěl odvolací soud k závěru, že jde o vztah žalobkyně k třetí osobě (notáři), eventuální vyhovující rozsudek v této věci by notáře nezavazoval, proto ani tento důvod nemůže založit naléhavý právní zájem žalobkyně na určení ve vztahu k žalované, že zástavní právo zaniklo ke dni [datum] Odvolací soud nezpochybňuje, že existence naléhavého právního zájmu v řízení o určení zániku zástavního práva k věcem, které bylo v průběhu řízení vymazáno, může být i po takovém výmazu nadále dána, a že bez požadovaného určení

je postavení žalobce nejisté (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2020,

sp. zn. 21 Cdo 4232/2019), avšak takový případ v poměrech souzené věci nenastal. Žalobkyně jiné rozhodné skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit existenci naléhavého právního zájmu žalobkyně, netvrdila.

17. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozhodl tak, že rozsudek změnil dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a žalobu zamítl pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení.

18. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř.

ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 3 písm. a), b) a c)

vyhl. č. 254/2015 Sb., když procesně úspěšné žalované vznikly náklady řízení za řízení u soudu prvního stupně za vyjádření ze dne [datum], [datum], jednání dne [datum]

včetně přípravy (tj. 4 úkony), a dále náklady odvolacího řízení za odvolání, a vyjádření

ze dne [datum], dále přípravu účasti na jednání, účast na jednání odvolacího soudu

(tj. 4 úkony), tedy 8 paušálních náhrad po [částka], celkem [částka], které odvolací soud uložil žalobkyni zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.