o 115 956 Kč s příslušenstvím

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 115 956 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I.); dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 212 345,70 Kč (výrok II.) a že žalovaná je povinna zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro [adresa] náhradu nákladů státu, jejíž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

2. Takto soud prvního stupně (dále též „soud“), v pořadí druhým rozsudkem, rozhodl ve věci, v níž se žalobkyně domáhá na žalované úhrady za elektroinstalační práce, které žalobkyně realizovala (na základě e-mailové komunikace se žalovanou) v bytě na adrese [adresa].

3. Soud provedl dokazování (zejména) fakturou č. [číslo] ze dne 15. 5. 2019 (na částku 115 956 Kč) a její přílohou, předžalobní výzvou ze dne 21. 6. 2019, e-mailovou komunikací mezi žalobkyní a žalovanou, výslechem svědků [jméno FO] (vlastník bytové jednotky, v níž byly práce prováděny; dále též „investor“), [jméno FO] (manžel jednatelky žalované), [jméno FO] (osoba, která dala žalované kontakt na žalobkyni), [jméno FO] a [jméno FO] (pracovníci žalobkyně, kteří práce prováděli), výslechem [jméno FO] (bývalý jednatel žalobkyně), výslechem [tituly před jménem]. [jméno FO] (jednatelka žalované), znaleckým posudkem, který vyhotovil [tituly před jménem]. [jméno FO] (dále též „Posudek 1“) a výslechem tohoto znalce, znaleckým posudkem, který vyhotovil [tituly před jménem]. [jméno FO] (dále též „Posudek 2“) a výslechem tohoto znalce, přičemž náležitě vyložil, jaká zjištění z provedených důkazů učinil.

4. Po skutkové stránce soud shledal, že ve dnech 12. 2. 2019 až 2. 4. 2019 probíhala mezi účastnicemi řízení e-mailová komunikace, na jejímž základě žalobkyně prováděla elektroinstalační práce v bytě na adrese [adresa] (dále též „Byt“). V průběhu prací žalobkyně zaslala žalované rozpočet, na což žalovaná nereagovala. E-mailem ze dne 15. 5. 2019 zaslala žalobkyně žalované fakturu č. [číslo], ze dne 15. 9. 2019 (splatnou dne 22. 5. 2019), na částku 115 956,48 Kč spolu s přílohou obsahující rozpočet provedených prací (dále též „Rozpočet“). Dále soud (též na základě výslechů svědků [jméno FO] a [jméno FO]) shledal, že žalobkyně v Bytě provedla elektroinstalaci (zahrnující zejména drážky na kabely, tahání kabelů, zásuvky, vypínače, datové rozvody), kdy hrubá instalace trvala cca 2 týdny. Soud též (na základě výslechu jednatelky žalované) shledal, že e-mailem ze dne 12. 2. 2019 jednatelka poptávala elektroinstalaci Bytu; zároveň byly zaslány i dva plánky vytvořené investorem (č. l. 35 a 36 spisu, dále též „plánky Bytu“) zachycující původní stav Bytu a návrh provedení. Jednatelka očekávala cenovou nabídku, žádnou zpětnou vazbu však nedostala. Až poté, kdy by jí uvedené informace žalobkyně sdělila, by jednatelka (případně) potvrdila, že má žalobkyně začít (s ohledem na to, zda se žalovaná „vejde“ do rozpočtu daného investorem a že je to časově zvládnutelné). Na základě výslechu [jméno FO], který byl jednatelem žalobkyně v únoru 2019, soud shledal, že jednatel žalobkyně pokládal e-mail ze dne 12. 2. 2019 za objednávku, byť některé otázky bylo ještě třeba vyjasnit; o částce za realizaci (ceně) se žalovanou nejednal. Dále soud (ohledně Posudku 2) uvedl, že ke dni místního šetření provedeného znalcem [tituly před jménem]. [jméno FO] byla elektroinstalace v Bytě dokončena, revize provedena nebyla; z Posudku 2 plyne, že výkres (plánek Bytu) po rekonstrukci elektroinstalace rámcově odpovídá skutečnému stavu, metráž použitých kabelů dle výkazu výměr odpovídá běžné spotřebě při instalaci bytu 4+1, rozpis práce v rozpočtu, který byl přílohou faktury č. [číslo], odpovídá běžným cenovým standardům elektroinstalačních prací v roce 2019, což bylo zjištěno z (oceňovacího) programu „[název]“ a zároveň porovnáním s nabídkami elektroinstalací, které znalec v roce 2019 sám prováděl. Dle porovnání plánku původního stavu Bytu a plánku požadovaného stavu Bytu bylo vše provedeno, při porovnání Rozpočtu a plánků Bytu znalec nenalezl žádnou položku, která by v rozpočtu byla navíc. Znalec nezjistil, že by společnost [právnická osoba]. (která provedla dokončení elektroinstalace v Bytě) demontovala nebo měnila silové kabely; tato společnost účtovala kabel „dvoulinka“ k připojení LED svítidel v kuchyni.

5. Po právní stránce věc soud, s odkazem na ustanovení § 2586 a násl. a ustanovení § 2991 odst. 1 a násl., zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) shledal, že mezi účastnicemi k uzavření smlouvy o dílo nedošlo, neboť nedošlo k dohodě o ceně, když k tomu, aby byla uzavřena smlouva o dílo bez určení ceny díla, je nutné, aby vůle obou stran k uzavření smlouvy bez určení ceny díla směřovala - taková situace však v posuzovaném případě nenastala. Pokud byl e-mailovou komunikací sjednán předmět díla, nedošlo, jak vyplynulo z výslechu jednatele žalobkyně, k dohodě o ceně, přičemž z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalovaná projevila vůli uzavřít smlouvu o dílo bez určení ceny, neboť jednatelka žalované při svém výslechu uvedla, že vyčkávala, až žalobkyně dílo nacení, aby toto následně odsouhlasila. Soud proto uzavřel, že mezi účastnicemi nebyla uzavřena smlouva o dílo, neboť nedošlo k dohodě o jedné z podstatných náležitostí smlouvy a zároveň zde nebyla společná vůle uzavřít smlouvu bez určení ceny díla.

6. Soud prvního stupně proto uplatněný nárok posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení; v této souvislosti reprodukoval závěr odvolacího soudu vyložený v usnesení ze dne 14. 6. 2023, č. j. [spisová značka] (kterým byl zrušen první rozsudek soudu prvního stupně), že v poměrech této věci došlo k právním jednáním, která (nejméně) k uzavření smlouvy směřovala, přičemž na základě takových jednání žalobkyně poskytla plnění, ze kterého profitovala žalovaná. Nedošlo-li k uzavření smlouvy, a přitom bylo plněno, jde o situaci obdobnou té, která nastane, je-li smlouva, dle níž bylo plněno, shledána neplatnou. V poměrech této věci se však (navíc) spoluvlastníci bytu na úkor žalobkyně neobohatili, neboť elektroinstalační práce převzali od svého smluvního partnera, tedy od žalované, které též za tyto práce (v rámci celkové úhrady za rekonstrukci) zaplatili.

7. Ohledně závěru, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, soud prvního stupně dále uvedl, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně pro žalovanou provedla elektroinstalační práce v předmětném bytě. Ohledně rozsahu a ceny těchto prací vycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem]. [jméno FO], nikoliv ze znaleckého posudku [tituly před jménem]. [jméno FO], jenž (na rozdíl od [tituly před jménem] [jméno FO]) neprovedl místní šetření a stanovil cenu díla bez ohledu na konkrétní místo provádění díla. Důvody k pochybnostem o závěrech učiněných znalcem [tituly před jménem]. [jméno FO] soud neměl, když veškeré nejasnosti byly vysvětleny v rámci výslechu znalce. S ohledem na výše uvedené soud prvního stupně uzavřel, že cena, která byla vyúčtována fakturou č. [číslo] (včetně přiloženého rozpočtu), odpovídá ceně v místě a čase obvyklé.

8. K argumentaci žalované, že musela na svůj náklad dokončit či předělat práce provedené žalobkyní, soud uvedl, že žalovaná sice předložila faktury společnosti [právnická osoba]., dle znalce [tituly před jménem]. [jméno FO] však v těchto fakturách nebylo účtováno nic, co by zároveň předtím bylo provedeno žalobkyní, či co by bylo žalobkyní účtováno.

9. Žalovaná ve včasném odvolání uvedla, že je přesvědčena, že první rozsudek soudu prvního stupně byl vydán na základě správně a úplně zjištěného skutkového stavu. Uvedla, že znalec [tituly před jménem]. [jméno FO] provedl srovnání s nabídkami dvou společností, s čímž se znalec [tituly před jménem]. [jméno FO] nevypořádal. Dále namítala, že znalec [tituly před jménem]. [jméno FO] se dotazoval jednatele žalobkyně pana [jméno FO] na tři otázky v souvislosti s rozpočtem a ve všech těchto případech jednatel uvedl, že předmětná položka je v rozpočtu uvedena chybně, s čímž se znalec [tituly před jménem]. [jméno FO] nevypořádal. Žalovaná též namítala, že soud prvního stupně založil své odůvodněni výhradně na znaleckém posudku [tituly před jménem]. [jméno FO]. Tento posudek (Posudek 2) je dle žalované formálně i věcně vadný a nemělo k němu být přihlíženo. Žalovaná namítala, že znalec porušil povinnost mlčenlivosti (když neoprávněně kontaktoval jednatele společnosti [právnická osoba].); znalec též komunikoval, v rozporu se zásadou nestrannosti, se žalobkyní a neuvedl tuto skutečnost ve zdrojích posudku; dále namítala, že v posudku zcela chybí kapitola týkající se revize přezkoumávaného znaleckého posudku, a že se znalec dopouštěl právních hodnocení, což mu nepřísluší.

10. Ohledně nesprávnosti Posudku 2 žalovaná dále namítala, že závěr znalce, že výkres (plánek) Bytu před rekonstrukcí odpovídá skutečnému stavu, je spekulativní, neboť znalec nedisponoval žádnými relevantními materiály, které by takový závěr umožňovaly. Za stěžejní vadu však žalovaná považuje samotný způsob, jak znalec dospěl k závěru, že rozpis prací na faktuře odpovídá cenovým standardům elektroinstalačních prací, když ve znaleckém posudku i v průběhu svého výslechu znalec uvedl, že „rozpočet zhotovitele mohl pouze porovnat s výsledkem z programu [název]“, resp. že „nic nepočítal, porovnával jenom program [název]“; znalec tedy neprováděl žádné samostatné odborné ocenění ani výpočet, nýbrž pouze porovnal rozpočet žalobkyně s výsledky programu [název]. Dále žalovaná namítala, že zjištění znalce nemohou prokázat, kdo a v jakém rozsahu práce reálně provedl. Skutečnost, že stav bytu po rekonstrukci odpovídá požadavkům investora, neprokazuje, že tyto práce provedla právě žalobkyně. Dále namítala, že závěr znalce, že veškerý materiál uvedený ve faktuře č. [číslo] a k ní přiloženém rozpočtu byl bezezbytku použit na předmětné dílo, je v rozporu se zjištěními uvedenými ve znaleckém posudku [tituly před jménem]. [jméno FO]. Při vypracování tohoto posudku sám bývalý jednatel žalobkyně pan [jméno FO] potvrdil, že položky v rozpočtu se odchylují od skutečnosti. Znalec [tituly před jménem]. [jméno FO] však tento rozpor zcela pominul a řádně se nevyjádřil ke znaleckému posudku [tituly před jménem]. [jméno FO] jako takovému. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne a přizná žalované náhradu nákladů řízení.

11. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že napadený rozsudek nebyl vydán jen na základě jednoho důkazu, který odvolatelka zmiňuje, totiž revizního znaleckého posudku. Odvolatelka polemizuje především s výslechem znalce, tedy s dalším provedeným důkazem. V textu odůvodnění soud uvedl, že při svém rozhodování bral v úvahu všechny shromážděné důkazy. Námitky týkající se nestrannosti znalce a porušení povinností znalce vznesla žalovaná již v průběhu řízení a soud prvního stupně se s nimi vypořádal. K námitce údajné podjatosti znalce, kterou žalovaná vzala zpět, žalobkyně uvedla, že její představitelé nemají ke znalci žádný vztah, ani ho nijak neovlivňovali, žalovaná ostatně nic takového ani netvrdila. Ohledně výslechu znalce soud uvedl, že znalec veškeré nejasnosti přesvědčivě vysvětlil, s čímž žalobkyně souhlasí. Proto žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek potvrdil.

12. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo [§ 212, § 212a zákona č. 199/1963 Sb. (dále též „o. s. ř.“)], a odvolání neshledal opodstatněným.

13. V usnesení ze dne 14. 6. 2023, č. j. [spisová značka], jímž byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně ze dne 4. 11. 2022, č. j. [spisová značka] (ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 25. 11. 2022, č. j. [spisová značka]), odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby po té, kdy provede výslech žalobkyně a žalované, znovu zvážil, zda k uzavření smlouvy došlo či nikoliv, a aby, dospěje-li k závěru, že poměr mezi žalobkyní a žalovanou neměl smluvní povahu, posoudil uplatněný nárok jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení; na úvaze soudu prvního stupně bylo ponecháno, zda v takovém případě přistoupí k doplnění stávajícího nebo k zadání nového znaleckého posudku.

14. Soud prvního stupně pokynům odvolacího soudu dostál; vyslechl jednatele žalobkyně a jednatelku žalované a, i se zřetelem k námitkám účastnic řízení ke znaleckému posudku [tituly před jménem]. [jméno FO], doplnil dokazování znaleckým posudkem a výslechem znalce [tituly před jménem]. [jméno FO].

15. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně zjistil skutkový stav, z něhož odvolací soud vychází, v rozsahu dostačujícím pro rozhodnutí ve věci, přičemž náležitě vyložil, z jakých zjištění vycházel a jaké závěry z nich učinil; odvolací soud proto, v zájmu stručnosti, na skutkové závěry soudu prvního stupně odkazuje.

16. Po právní stránce soud prvního stupně věc správně posoudil, když uzavřel, že mezi účastnicemi řízení nebyla uzavřena smlouva o dílo, neboť nedošlo k dohodě o ceně a absentovala vůle uzavřít smlouvu bez určení ceny díla. Správný je též závěr, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila (ve smyslu § 2991 o. z.), a je tak povinna to, oč se obohatila, žalobkyni vydat; soud prvního stupně nepochybil ani při posouzení výše bezdůvodného obohacení, které žalované na úkor žalobkyně vzniklo. Vzhledem k tomu, že své závěry soud prvního stupně též přiléhavě odůvodnil, lze v podrobnostech na odůvodnění napadeného rozhodnutí i v tomto směru odkázat a, s přihlédnutím k odvolacím námitkám žalované, dodat následující.

17. Žalovaná nebrojí proti závěru soudu prvního stupně, že k uzavření smlouvy o dílo nedošlo, ani proti posouzení nároku žalobkyně jako nároku z titulu bezdůvodného obohacení, namítá však, že po celou dobu řízení rozporuje, že práce uvedené v Rozpočtu byly opravdu provedeny a že je provedla žalobkyně, přičemž soudu prvního stupně vytýká, že svůj závěr, že se tak stalo, založil jen na znaleckém posudku [tituly před jménem]. [jméno FO] (jenž je, dle žalované, formálně vadný a věcně nesprávný).

18. Tato argumentace případná není. Pro závěr, že elektroinstalační práce v Bytě byly v zásadě (až na některé dokončovací práce - viz níže) provedeny a že je provedla žalobkyně, měl soud prvního stupně oporu zejména ve svědeckých výpovědích pracovníků, kteří tyto práce prováděli, přičemž z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že (též) z těchto důkazů soud vycházel.

19. V této souvislosti je vhodné poznamenat, že žalovaná sice po celou dobu řízení rozporovala provedení elektroinstalačních prací v rozsahu tvrzeném žalobkyní, nikdy však nespecifikovala, jaké konkrétní práce (z těch, které byly uvedeny v Rozpočtu) žalobkyně neprovedla. Žalovaná pouze poukazovala na (nespornou) skutečnost, že dokončovací práce realizovala společnost [právnická osoba]. V tomto ohledu soud prvního stupně shledal, že tyto práce v Rozpočtu zahrnuty nejsou, přičemž vyšel ze závěru znalce [tituly před jménem]. [jméno FO] (jenž k němu dospěl na základě porovnání položek uvedených v Rozpočtu s položkami uvedenými ve fakturách, kterými žalovaná dokládala práce provedené společností [právnická osoba].); na tomto postupu soudu prvního stupně neshledává odvolací soud nic nepřípadného. Ohledně množství použitého materiálu žalovaná v průběhu řízení namítala, že metráž kabelů uvedená v Rozpočtu je nadsazená. V odvolání žalovaná podotkla, že i odvolací soud shledal (v předchozím rozhodnutí) spotřebu fakturovaného materiálu nesmyslnou. Tento argument je nepřípadný, neboť odvolací soud takový závěr neučinil. Vzhledem k tomu, že znalec [tituly před jménem]. [jméno FO] množství (metráž) kabelů posoudil a shledal ji odpovídající rozsahu elektroinstalačních prací, nelze ani v tomto ohledu závěrům soudu prvního stupně nic vytknout.

20. Na místě je dodat, že za situace, kdy nárok žalobkyně není nárokem ze smlouvy o dílo, nýbrž nárokem z titulu bezdůvodného obohacení, není podstatné, zda žalobkyně elektroinstalační práce dokončila (či nikoliv), nýbrž to, zda práce, které žalobkyně realizovala, byly pro žalovanou využitelné. Žalovaná netvrdila, že by tyto práce byly nevyužitelné, namítala však, že (blíže nespecifikovanou) část „silových“ kabelů musela společnost [právnická osoba]. vyměnit. K této otázce znalec [tituly před jménem]. [jméno FO] (v rámci výslechu) uvedl, že když porovnal fakturu vystavenou společností [právnická osoba]. za provedené práce (která obsahuje údaj o demontáži a montáži nových silových kabelů do elektroinstalace) s nákupními fakturami (za materiál, který společnost [právnická osoba]. použila), silový kabel nenašel; našel jen „bílou dvoulinku“, která se pro silovou instalaci používat nesmí. S ohledem na právě uvedené tedy argumentace žalované, že část silových kabelů musela být vyměněna, neobstojí. Vycházel-li soud prvního stupně při stanovení výše bezdůvodného obohacení z předpokladu, že práce, které žalobkyně v Bytě provedla, byly pro žalovanou plně využitelné, má tento předpoklad oporu v provedeném dokazování, když najevo nevyšlo nic, co by jeho opodstatněnost zpochybnilo.

21. K námitkám žalované proti závěrům znalce [tituly před jménem]. [jméno FO] je třeba předně poznamenat, že jeho posudek byl toliko dalším (druhým) znaleckým posudkem, nikoliv posudkem revizním ([tituly před jménem]. [jméno FO] bylo uloženo, aby se ke znaleckému posudku [tituly před jménem]. [jméno FO] vyjádřil, nikoliv aby závěry [tituly před jménem]. [jméno FO] přezkoumal). Soud prvního stupně dostatečně vysvětlil, proč vycházel ze znaleckého posudku [tituly před jménem]. [jméno FO] a proč nepřihlížel ke znaleckému posudku [tituly před jménem]. [jméno FO]. Shledal-li znalecký posudek [tituly před jménem]. [jméno FO] nepřesvědčivým (zejména) s ohledem na skutečnost, že [tituly před jménem]. [jméno FO] (na rozdíl od [tituly před jménem]. [jméno FO]) neprovedl místní šetření, nelze tomuto závěru nic vytknout. Ostatně (i z tohoto důvodu) brojily proti závěrům znalce [tituly před jménem]. [jméno FO] (poté, kdy byl tento posudek vyhotoven) obě účastnice řízení; pokud tedy soud prvního stupně (i se zřetelem k námitkám žalobkyně a žalované) doplnil dokazování dalším znaleckým posudkem, byl jeho postup plně opodstatněný.

22. Vzhledem k tomu, že znalecký posudek [tituly před jménem]. [jméno FO] nebyl posudkem revizním, je nepřípadná námitka žalované, že v posudku absentuje kapitola týkající se revize přezkoumávaného znaleckého posudku, a (z téhož důvodu) na místě nejsou ani námitky, že se [tituly před jménem]. [jméno FO] dostatečně nevypořádal se závěry [tituly před jménem]. [jméno FO]. Jak již bylo řečeno výše, [tituly před jménem]. [jméno FO] nebylo uloženo, aby závěry [tituly před jménem]. [jméno FO] přezkoumal, nýbrž aby se k jeho posudku vyjádřil; tento úkol [tituly před jménem]. [jméno FO] splnil [když uvedl, že znalecký posudek vypracovaný [tituly před jménem]. [jméno FO] a jeho ocenění montážních prací vychází z průměru celorepublikových cen, naopak systém [název] (který použil [tituly před jménem]. [jméno FO]) zohledňuje místo montážních prací (kterým byla [adresa]), kde ceny jsou minimálně o 10 % vyšší; dále uvedl, že v tabulce s přepočtem cen (v posudku [tituly před jménem]. [jméno FO]) není uvažována doprava a slaboproudá instalace].

23. Žalovaná též namítala, že znalec porušil povinnost mlčenlivosti (když neoprávněně kontaktoval jednatele společnosti [právnická osoba].), a že komunikoval se žalobkyní, aniž by tuto skutečnost uvedl ve zdrojích posudku. Okolnosti, za nichž se znalec obrátil na jednatele společnosti [právnická osoba]., znalec vysvětlil v rámci výslechu (učinil tak se záměrem posoudit rozsah prací realizovaných společností [právnická osoba].), přičemž odmítl, že by v této souvislosti porušil povinnost mlčenlivosti. I kdyby však k porušení této povinnosti došlo (což nelze mít za dostatečně doložené), odborné závěry znalce by tím dotčeny nebyly.

24. Námitce, že znalec nebyl nestranný, odvolací soud nepřisvědčil. Žalovaná v tomto ohledu argumentovala zejména tím, že znalec komunikoval se žalobkyní a neuvedl tuto skutečnost ve zdrojích posudku, což k závěru, že znalec stranil žalobkyni, nedostačuje. K námitce, že [tituly před jménem]. [jméno FO] v posudku uvedl, že byl o určité věci ubezpečen montážní firmou (tj. žalobkyní), a nevycházel tak z objektivně ověřitelných skutečností, se znalec vyjádřil v rámci výslechu, kdy vypověděl, že jeho posudek se neopíral o ubezpečení montážní firmy, ale o místní šetření. Umístění jedné zásuvky však zkontrolovat nebylo možné, neboť měla být za skříní, s jejíž demontáží majitel bytu nesouhlasil. Žalované lze sice přisvědčit, že závěry znaleckého posudku musí vycházet z objektivně ověřitelných skutečností, avšak nízká intenzita pochybení znalce (které se týkalo umístění jedné zásuvky) celkovou věrohodnost a přesvědčivost jeho závěrů nesnižuje.

25. K námitkám žalované, pokud zpochybňuje závěry znaleckého posudku [tituly před jménem]. [jméno FO] s poukazem na metodu, kterou znalec použil, je třeba uvést následující.

26. Soudní praxe je ustálena v závěru, že hodnocení znaleckého posudku soudem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22Cdo 1810/2009, dostupný na www.nsoud.cz). Soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů a nemůže ani znalci ukládat, jaký postup či metodu při plnění znaleckého úkolu zvolí, neboť volba postupů a metod je na odbornosti znalce.

27. Pokud žalovaná namítá, že znalec neprováděl žádné samostatné odborné ocenění ani výpočet, je třeba podotknout, že soud (jak se podává z usnesení č. j. [spisová značka]) uložil znalci, aby posoudil, zda Rozpočet odpovídá množstvím a typem použitého materiálu a provedených prací dílu provedenému dle plánků investora; dále měl znalec posoudit, zda jednotlivé účtované částky dle Rozpočtu odpovídají ceně v místě a čase obvyklé v době provádění díla. S ohledem na zadání znaleckého úkolu není odvolacímu soudu zřejmé, jaký výpočet žalovaná postrádá. Na znalci bylo, aby s využitím odborných znalostí posoudil otázky shora uvedené, což znalec učinil, přičemž závěry znaleckého posudku a jeho odůvodnění splňují požadavky shora (v předchozím odstavci) reprodukované judikatury.

28. Namítá-li žalovaná, že zjištění znalce nemohla prokázat, kdo a v jakém rozsahu práce reálně provedl, a že skutečnost, že stav bytu po rekonstrukci odpovídá požadavkům investora, neprokazuje, že tyto práce provedla právě žalobkyně, míjí se její argumentace s výše reprodukovaným zadáním znaleckého úkolu a důvodem ustanovení znalce. Soud neustanovil znalce proto, aby bylo prokázáno, že práce uvedené v Rozpočtu provedla žalobkyně. Závěr, že se tak stalo, nachází oporu (jak již bylo uvedeno) v jiných důkazech. Znalec měl posoudit, zda množství a typ použitého materiálu odpovídá tomu, co mělo být (dle plánků investora) provedeno. Toto posouzení znalec učinil, přičemž konstatoval, že kontrolu nákladů provedl položku po položce. Dále měl znalec posoudit, zda částky uvedené v Rozpočtu odpovídají ceně v místě a čase obvyklé v době realizace prací. Rovněž tento úkol znalec splnil, když použil jednak oceňovací systém ([název]), jednak vlastní archiv nabídek z roku 2019.

29. Námitce, že závěr znalce ohledně stavu Bytu před rekonstrukcí je spekulativní, lze sice přisvědčit, je však třeba zdůraznit, že v poměrech této věci nebylo podstatné, jaký byl stav Bytu před rekonstrukcí (správnost plánku investora tento stav zachycující zpochybňována nebyla), nýbrž to, zda provedené práce odpovídají požadavkům investora, jak byly zachyceny v plánku zobrazujícím výsledný (požadovaný) stav elektroinstalace; tuto otázku znalec zodpověděl.

30. Žalovaná též namítala, že závěr znalce [tituly před jménem]. [jméno FO], že veškerý materiál uvedený ve faktuře č. [číslo] a v Rozpočtu byl bezezbytku použit na předmětné dílo, je v rozporu se zjištěními uvedenými ve znaleckém posudku [tituly před jménem]. [jméno FO], neboť při vypracování posledně uvedeného posudku jednatel žalobkyně potvrdil, že položky v rozpočtu se odchylují od skutečnosti.

31. Ze spisu se podává, že znalec [tituly před jménem]. [jméno FO] ve svém posudku uvedl, že vzhledem k nejasnostem ve výkladu náplně některých položek (když tuto nejasnost znalec spatřoval v rozporu žalobních tvrzení se třemi položkami Rozpočtu) požádal (bývalého) jednatele žalobkyně (pana [jméno FO]), aby tyto nejasnosti osvětlil. O vysvětlení požádal ohledně počtu instalovaných zásuvek (k tomu jednatel uvedl, že nebyly instalovány 2 zásuvky na kuchyňské lince, všechny ostatní zásuvky byly instalovány), ohledně typů zásuvek (k tomu jednatel uvedl, že v některých případech se jednalo o dvojzásuvky či trojzásuvky) a ohledně montáže rozvaděče (k tomu jednatel uvedl, že jističe, proudové chrániče a další přístroje byly zapojeny, ale rozvaděč nebyl zapojen na přívod elektřiny). Lze dodat, že ze znaleckého posudku [tituly před jménem]. [jméno FO] se nepodává, že by právě uvedené dílčí rozpory mezi žalobními tvrzeními a Rozpočtem tento znalec promítl do závěru o obvyklé ceně plnění, která žalobkyně žalované poskytla. Ze shora uvedeného je patrné, že jednatel žalobkyně podal znalci [tituly před jménem]. [jméno FO] vysvětlení dílčích nepřesností v žalobních tvrzeních, z čehož však (bez dalšího) neplyne závěr, který předestřela žalovaná, totiž, že položky uvedené v Rozpočtu nebyly v souladu se skutečností (a jednatel žalobkyně neuvedl, že by položky v Rozpočtu neodpovídaly skutečnosti).

32. Pokud žalovaná namítá, že se znalec vyjadřoval k právním otázkám, což mu nenáleží, lze připustit, že k právnímu posouzení směřující úvahu znalec učinil (ohledně otázky přijetí nabídky), což se však jeho odborných závěrů nikterak nedotýká, a soud prvního stupně všechny relevantní právní otázky posoudil správně.

33. Lze tedy uzavřít, že soud prvního stupně nepochybil, když své závěry opřel (též) o znalecký posudek [tituly před jménem]. [jméno FO].

34. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, včetně nákladových výroků, jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

35. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.

36. Zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů za zastoupení advokátem stanovená dle § 6 odst. 1, § 7, § 8, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) z tarifní hodnoty 115 956 Kč za 2 úkony právní služby po 5 740 Kč, tj. za vyjádření k odvolání a za účast při jednání odvolacího soudu dne 11. 2. 2026, za 2 paušální náhrady výdajů (2x 450 Kč) dle § 13 odst. 1 a 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % dle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o. s. ř., v součtu tedy 14 979,80 Kč.