o 91 253 Kč s příslušenstvím

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně (dále též „soud“) rozhodl, že žaloba s návrhem, aby žalovaný zaplatil žalobcům částku [částka] spolu se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se specifikovaným zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá (výrok I.), a uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.)

2. Soud provedl dokazování výslechem svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a listinnými důkazy, přičemž vyložil, jaká zjištění učinil. Z provedených důkazů soud (vedle jiného) zjistil následující. Ze zkušebního protokolu č. [hodnota] a z osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla č.j. [číslo] měl soud za prokázané, že vodoměr v bytě žalobců proměřoval o 24,55%; protokol byl vyhotoven dne [datum] společností [právnická osoba]. Z e-mailové komunikace (na č. l. 105 spisu) měl soud za prokázané, že dne [datum] žalobce zasílal ostatním členům žalovaného, včetně svědka [jméno FO], e-mail, v němž odkazoval na protokol o přezkoušení měřidla ze dne [datum] (a na fakturu za přezkoušení měřidla). Z tabulky s vyúčtováním služeb za rok 2016 měl soud za prokázané, že toto bylo zpracováno dne [datum], přičemž jde o komplexní vyúčtování služeb za rok 2016 pro všechny jednotlivé vlastníky jednotek; u žalobců je vykázán přeplatek ve výši [částka], položka „režie“ činila [částka]. Ze zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek ze dne [datum] měl soud za prokázané, že na tomto shromáždění došlo k projednání vyúčtování služeb za rok 2016; vlastníci byli informováni o zaúčtování bankovních poplatků do položky režie, byly podány (též) informace o vyúčtování jednotlivých položek v tabulce s vyúčtováním služeb, která byla přílohou pozvánky na shromáždění vlastníků jednotek, byly vysvětleny korunové rozdíly ve vyúčtováních a následně došlo ke schválení vyúčtování shromážděním (všemi přítomnými). Ke konání tohoto shromáždění se žalobce (při jednání soudu) vyjádřil tak, že se jej účastnil buď on, nebo jeho manželka. Z výpisu z účtu [právnická osoba]. soud zjistil, že přeplatek plynoucí z vyúčtování roku 2016 (ve výši [částka]) byl vyplacen na účet žalobců. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] měl soud za prokázané, že na shromáždění vlastníků jednotek dne [datum] došlo ke schválení vyúčtování za rok 2016 v podobě, v jaké bylo shromáždění předloženo žalovaným. Podklady k tomuto vyúčtování, včetně vyúčtování samotného, byly zasílány před konáním shromáždění všem vlastníkům. Vyúčtování provedla skupina dobrovolníku (vlastníků jednotek), neboť v té době neměl žalovaný statutární orgán a správcovská společnost [jméno FO] nefungovala (její jednatelka měla [podezřelý výraz]). Pokud si žalobci vyžádali vyúčtování u správcovské společnosti, je možné, že jim bylo zasláno, ale správné vyúčtování je to ze [datum], které bylo schváleno na shromáždění vlastníků.

3. Po skutkové stránce soud shledal, že žalobci jsou vlastníky specifikovaných jednotek (bytu a garáže), žalovaný je osobou odpovědnou za správu domu a pozemku. V květnu 2017 bylo pojato podezření, že podružné vodoměry (které jsou ve vlastnictví vlastníků jednotek) tzv. proměřují; žalovaný proto inicioval výměnu vodoměrů, k níž došlo, i v bytě žalobců, dne [datum]. Žalobci vodoměr nechali přezkoušet odbornou metrologickou firmou ([právnická osoba].), přičemž v rámci přezkoušení bylo zjištěno, že vodoměr proměřuje v průměru o 24,55%. Na základě toho žalobci dne [datum] reklamovali odebrané množství vody, kdy výši neoprávněně účtované částky stanovili jako 30% hodnoty naměřené na vodoměru (3 822 m3), rozdíl tak činí 822 m3, což při ceně vody 85, [částka] za m3 činí částku [částka]; dále žalobci požadovali částku [částka], kterou vynaložili na přezkoušení vodoměru. Dále soud shledal, že informaci o tom, že vodoměr tzv. přeměřuje, měli žalobci k dispozici již dne [datum], kdy převzali zásilku zaslanou společností [právnická osoba]. obsahující testovaný vodoměr (s ohledem na hmotnost zásilky 0,7 kg) a listiny týkající se přezkoušení vodoměru. O tomto závěru nelze pochybovat i s ohledem na e-mail žalobce ze dne [datum], v němž na listiny týkající se přezkoušení vodoměru odkazuje. Soud proto shledal, že nejpozději dnem [datum] měli žalobci k dispozici veškeré údaje potřebné k tomu, aby případně uplatnili své tvrzené nároky, když věděli o tom, že vodoměr proměřoval, věděli o tom, o kolik vodoměr přeměřoval, znali spotřebu na vodoměru při jeho demontáži a znali též cenu vodného za aktuální rok i za roky předcházející, neboť cena byla obecně známá a vyplývala i z vyúčtování za minulé roky; den [datum] je tedy dnem, kdy žalobci svá práva mohli uplatnit poprvé, k podání žaloby však došlo až dne [datum].

4. Dále soud vyšel z toho, že dne [datum] žalobci u žalované reklamovali vyúčtování služeb poskytnutých v roce 2016 (které vyhotovila společnost [jméno FO] s. r. o.) s tím, že vodoměr proměřoval, resp. přeměřoval ve výši 31%; reklamovali též položku „režie“, neboť nebyla nijak doložena. Z uvedeného důvodu požadovali částku [částka] jako zúčtované zálohy na vodné/stočné za rok 2016 a částku [částka] jako položku „režie“. Ohledně vyúčtování tzv. režie soud shledal, že vyúčtování vyhotovené společností [jméno FO] s. r. o. (dále též jen „společnost [jméno FO]“), bylo předloženo v době, kdy žalobcům muselo být zřejmé, že komplexní vyúčtování služeb projedná shromáždění vlastníků jednotek svolané na [datum], přičemž žalobce [Jméno zainteresované osoby 1/0] při jednání soudu (dne [datum]) potvrdil, že tohoto shromáždění se účastnil buď on, nebo jeho manželka. Žalobcům tedy bylo (resp. muselo být) zřejmé, že vyúčtování schválilo shromáždění, tj. nejvyšší orgán společenství vlastníků jednotek. Dále soud shledal, že z vyúčtování ze dne [datum] (které schválilo shromáždění vlastníků) vyplývá větší přeplatek ve prospěch žalobců než z vyúčtování služeb zpracovaného společností [jméno FO], přičemž tento přeplatek byl žalobcům vyplacen. Proti vyúčtování ze dne [datum] (které schválilo shromáždění vlastníků jednotek) žalobci nijak nebrojili, ani v tomto směru ničeho netvrdili. Dále soud uvedl, že rozdíl v jednotlivých vyúčtováních, pokud jde o položku režie, činí pouhé [částka], navíc ve prospěch žalobců, přičemž korunové rozdíly ve vyúčtováních (jak se podává ze zápisu) byly vysvětleny na shromáždění. S přihlédnutím k prokázaným skutečnostem je třeba odmítnout tvrzení žalobců, že se domnívali, že celá částka přeplatku, kterou od žalovaného za rok 2016 přijali, je výnosem ze společně pronajímaných prostor, když takové tvrzení odporuje zavedené praxi (vlastníci jednotek neplatí zálohy na služby a náklady na služby jsou následně odečítány od poměrné části výnosů z pronájmu společných prostor podle výše podílu vlastníků na společných částech domu).

5. Po právní stránce soud shledal, že právo uplatněné žalobci je právem majetkovým (ve smyslu § 611 zákona č. 89/2012 Sb., dále je „o. z.“), které se promlčuje v obecné promlčecí době tří let (ve smyslu § 629 o. z.). Promlčecí doba plyne ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, tedy ode dne, kdy se žalobci dozvěděli o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měli a mohli, resp. kdy získali vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě, resp. tuto vědomost získat mohli a měli (§ 620 o. z.), nebo kdy (ve smyslu § 621 o. z.) získali (nebo získat mohli a měli) vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Soud shledal, že v poměrech této věci (v obou v úvahu připadajících možnostech právní kvalifikace nároku) tomu bylo dne [datum] – tohoto dne mohli žalobci uplatnit své právo poprvé (lhostejno, zda jde o právo z titulu náhrady škody, nebo z bezdůvodného obohacení); tříletá promlčecí doba tedy uplynula dnem [datum]. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vznesl námitku promlčení za situace, kdy žaloba byla podána dne [datum], byla námitka promlčení vznesena důvodně a nárok, který byl uplatněn z titulu proměřování vodoměru, je tudíž promlčený. Námitku žalobců, že námitka promlčení vznesená žalovaným je v rozporu s dobrými mravy, přijmout nelze, když to byli výlučně žalobci, kteří otáleli s uplatněním svého tvrzeného práva.

6. Opodstatněným soud neshledal ani požadavek na úhradu částky [částka] z titulu tzv. režie. K tomu uvedl, že jde o nákladovou položku účtovanou žalobci, kterou však žalobci jednak nezaplatili, jednak ani nehradili zálohy na služby, z nichž by měla být taková položka zúčtována. Žalobci vycházeli z vyúčtování společnosti [jméno FO] za situace, kdy věděli o tom, že finální vyúčtování, zahrnující spotřebu za rok 2016, bude schvalováno na shromáždění vlastníků, které se konalo dne [datum] a kterého se žalobci účastnili, přičemž podklady k tomuto vyúčtování byly žalobcům zaslány. Toto vyúčtování bylo vyhotoveno dne [datum] (tedy jeden den poté, co bylo vyhotoveno vyúčtování společnosti [jméno FO]), proto i kdyby toto vyúčtování bylo vadné (obě vyúčtování, pokud jde o položku „režie“, se od sebe lišila o [částka]), pak, s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobci žádné zálohy neplatili, je namítání nesprávnosti vyúčtování společnosti [jméno FO] zjevným zneužitím práva ve smyslu § 8 o. z. K tomu dodal, že žalobci přeplatek z vyúčtování ze dne [datum] přijali na svůj účet a ničeho proti tomu nenamítali, jakkoliv se nemohli ani v nejmenším domnívat, že jde o čistý výnos z pronájmu společně pronajímaných prostor (jak tvrdili), když takové tvrzení odporuje zavedené praxi (tj., že tento výnos je ponižován o spotřebované služby v daném účetním období). Ke schválení vyúčtování došlo na shromáždění vlastníků, což je postup souladný s § 1205 a § 1207 o. z.; právo shromáždění takové vyúčtování schválit vyplývá z § 1208 o. z. Soud proto uzavřel, že nárok žalobců je v podstatné části promlčený a ve zbývající části nedůvodný.

7. Žalobkyně ve včasném odvolání (do obou výroků) namítala, že soud prvního stupně došel k nesprávnému závěru o uplynutí tříleté promlčecí lhůty ke dni [datum], neboť doklad o přezkoušení předmětného vodoměru nebyl žalobkyni zaslán spolu se zásilkou o váze 0,7 kg téhož dne, která obsahovala jen vrácený vodoměr spolu s fakturou za přezkoušení. Samotný protokol o přezkoušení byl zaslán až po zaplacení této faktury a opakovaných urgencích společnosti [právnická osoba]., která zajistila předmětné přezkoušení vodoměru. Dále žalobkyně namítala, že žalovaným vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaný proces reklamace záměrně zdržoval; žalovaný též zdržoval pokusy o jakoukoliv předsoudní komunikaci a následně obstruoval proces reklamace a s ní související požadavek na náhradu škody, ačkoliv bylo postaveno na jisto, že předmětný vodoměr podstatně proměřuje; navíc žalovaný i po podání žaloby odmítl pokusy o mediaci a smírné řešení předmětného sporu. Žalobkyně též uvedla, že žalovaný neměl v době od [datum] do [datum] ustanoven statutární orgán, a žalobkyně tak neměla možnost domáhat se svého práva přímo u statutárního orgánu; žalovaný neměl ustanoven ani kontrolní orgán (kontrolní komisi). Dle žalobců je tak zjevné, že námitka promlčení vznesená žalovaným je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyně právě v důsledku (ne)jednání žalovaného nemohla uplatnit právo dříve a její postup byl z objektivního hlediska omluvitelný a pochopitelný (k tomu odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum]). Dále žalobkyně uvedla, že vycházela z vyúčtování provedeného odbornou správcovskou společnosti [jméno FO] s.r.o., tedy z verze vyúčtování vypracovaného společností, která měla smluvní odpovědnost za řádné vedení vyúčtování a souvisejících úkonů, soud prvního stupně však nesprávně přihlížel k verzi vyúčtování provedeného „partou dobrovolníků“ a nepřihlédl k verzi vyúčtování vypracovanému společností [jméno FO] s.r.o. Proto žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl, nebo aby jej zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

8. Žalobce se ve včasném odvolání (do obou výroků) připojil jak k důvodům uvedeným v odvolání žalobkyně, tak k návrhu na rozhodnutí odvolacího soudu.

9. Žalovaný ve vyjádření k odvoláním uvedl, že v e-mailové korespondenci mezi žalovaným a členem žalovaného SVJ [tituly před jménem] [jméno] a dalšími osobami (včetně svědka [jméno FO]) žalobce výslovně sděluje, že se plně potvrdilo jeho podezření, že bytový vodoměr proměřuje o + 30% a že pro informaci posílá fakturu i samotný protokol od společnosti [právnická osoba]. o úředním přezkoušení č. [číslo]. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] autenticitu této emailové korespondence potvrdil a žalobci ani v odvolání (byť dodatečně a po skončení dokazování) neuvedli nic, co by mohlo prokázat jejich tvrzení o jiném počátku doby promlčení. Na místě není ani námitka rozporu námitky promlčení s dobrými mravy. Žalobkyně argumentuje tím, že žalovaná proces reklamace záměrně zdržovala; toto tvrzení není pravdivé, mnozí členové SVJ vzápětí poté, kdy žalobce vznesl požadavek na vrácení peněz s odkazem na výsledky zkoušky vodoměru, sdělili žalobcům (někteří z nich ústně, někteří e-mailem) zásadní nesouhlas s požadavkem na náhradu z důvodů proměřování vodoměru. Tím tato záležitost pro členy SVJ skončila, nikdo se již k ní po celou dobu až do podání žaloby nevracel. O obstruování procesu reklamace nemůže být řeči, protože žádný takový reklamační proces se nekonal. Naopak žalobci byli pasivní, žalobu podali v listopadu 2020 (v té době stále nebyl ustanoven statutární orgán), argumentace neexistencí statutárního orgánu ve vztahu k prodlení žalobců s podáním žaloby proto neobstojí, stejně tak nemůže obstát tvrzení o (ne)jednání žalovaného, pro které nemohla uplatnit právo dříve. Proto žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrdil.

10. Při jednání odvolacího soudu právní zástupci účastníků řízení odkázali na svá písemná podání, jejichž stěžejní části stručně reprodukovali. Právní zástupce žalobce navrhl doplnění dokazování e-mailem, z něhož má být patrné, že žalobce vytýkal společnosti, která provedla přezkoušení vodoměru, nedoručení protokolu o přezkoušení. K dotazu odvolacího soudu, co žalobci bránilo, aby tento důkaz uplatnil v řízení před soudem prvního stupně, žalobce sdělil, že při posledním jednání, na němž bylo vedeno dokazování e-mailovou komunikací, na kterou odkazoval žalovaný, nemohl tento důkaz přeložit, neboť ho neměl u sebe. Odvolací soud návrhu na doplnění dokazování, s odkazem na zásadu neúplné apelace, nevyhověl.

11. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaných odvolání rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a zákona č. 99/1963 Sb., dále jen „o. s. ř.“), a odvolání neshledal opodstatněnými.

12. Skutkový stav, z něhož odvolací soud vychází, zjistil soud prvního stupně v rozsahu dostačujícím pro rozhodnutí ve věci, přičemž řádně vyložil, jaké důkazy provedl a jaká zjištění z nich učinil; odvolací soud proto v zájmu stručnosti na skutkové závěry soudu prvního stupně odkazuje.

13. Po právní stránce soud správně shledal, že uplatněný nárok je z větší části promlčený (v tomto směru lze odkázat na odůvodnění napadeného rozhodnutí reprodukované odvolacím soudem v odstavci 5). Věcně správně soud prvního stupně rozhodl též o zbývající části nároku, jakkoliv se odvolací soud neztotožnil (s nepříliš jasně odůvodněným) závěrem, že jednání žalobců lze právně kvalifikovat jako zneužití práva ve smyslu § 8 o. z., když okolnosti, které by takový závěr opodstatňovaly, odvolací soud neshledal. K odůvodnění napadeného rozhodnutí je třeba, i se zřetelem k námitkám žalobců, dodat následující.

14. Ze spisu (ze žaloby a z podání žalobců ze dne [datum]) se podává, že se žalobci domáhají zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, která se skládá jednak z částky [částka] s příslušenstvím (dle žalobců „Jistina 1“), jednak z částky [částka] s příslušenstvím (dle žalobců „Jistina [právnická osoba] Jistině 1 žalobci (v podání ze dne [datum]) uvedli, že vodoměr proměřoval o + 24,55%, celkově naměřený odběr vody (od výchozího stavu „0“) byl 3 822,529 m3; 24,55 % z tohoto množství je 753,46 m3, čemuž při průměrné ceně vody [částka] odpovídá částka [částka]. Již na tomto místě je vhodné poznamenat, že žalobci sice v podání ze dne [datum] korigovali (oproti žalobě) výpočet částky, které se domáhají na Jistině 1, ale o rozdíl mezi částkou [částka] (uvedenou v žalobě) a částkou [částka] (uvedenou v podání ze dne [datum]) žalobu neomezili (nevzali ji, co do tohoto rozdílu, zpět) – soud prvního stupně proto správně vycházel z toho, že na Jistině 1 žalobci i nadále požadovali částku [částka] s příslušenstvím (která tak zůstala součástí předmětu řízení). K Jistině 2 žalobci uvedli, že se skládá z částky [částka], která představuje zúčtované zálohy na vodné a stočné, a z částky [částka], což je tzv. režie, přičemž obě částky jsou uvedeny ve vyúčtování služeb za rok 2016. Zaplacení žalovaných částek se žalobci domáhali z titulu odpovědnosti žalovaného za škodu, kterou jim měl žalovaný způsobit tím, že nereagoval na reklamace původního vodoměru, čímž měl porušit zákonnou povinnost zajistit správu domu; žalovaný nejednal s dostatečnou pečlivostí, když nezajistil revizi původního vodoměru a následně nijak nereagoval na skutečnost, že původní vodoměr proměřoval – žalobci v důsledku toho přepláceli na vhodném a stočném, čímž jim vznikla škoda. Žalobci též (v podání ze dne [datum]) uvedli, že k promlčení nedošlo, neboť osvědčení o přezkoušení měřidla jim bylo doručeno [datum], a že vyúčtování služeb za rok 2016 jim nemohlo být objektivně doručeno před datem [datum], když toto vyúčtování obsahuje informaci, že bylo vytištěno [datum]; k prokázání těchto tvrzení žalobci jako důkaz označili (jen) vyúčtování služeb za rok 2016.

15. Ze spisu – e-mailu ze dne [datum] (č. l. 105 spisu, dále též „e-mail ze dne [datum]“) – se podává, že v tomto e-mailu žalobce (zejména) uvedl, že se potvrdilo jeho podezření, že vodoměr proměřuje + 30%; dále se v e-mailu uvádí: „pro informaci vám posílám v příloze jednak fakturu za přezkoušení a doklad o zaplacení, dále pak i samotný protokol od společnosti [název] o úředním přezkoušení [číslo]“. Dále je ze spisu – ze zápisu ze shromáždění vlastníků – patrné, že shromáždění vlastníků jednotek, které se konalo dne [datum], přijalo usnesení, kterým schválilo vyúčtování zálohových plateb za rok 2016 (které tvořilo jednu z příloh pozvánky na shromáždění) hlasy všech přítomných; ve vztahu k žalobcům byly náklady vodného a stočného za rok 2016 stanoveny ve výši [částka] a tzv. režie činila [částka].

16. Dovolá-li se účastník občanského soudního řízení důvodně promlčení, nelze promlčené právo (nárok) přiznat (žalobu v takovém případě soud zamítne). Soudní praxe je ustálena v závěru, že pokud je v řízení uplatněna námitka promlčení, je na soudu, aby se v souladu se zásadou hospodárnosti řízení obsaženou přednostně zabýval otázkou promlčení práva, pokud to vede rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí ve věci samé, a nikoliv nárokem samým (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupné, stejně jako další odkazovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz).

17. Z právě uvedeného plyne, že shledá-li soud námitku promlčení opodstatněnou, je v souladu se zásadou hospodárnosti řízení, nezabývá-li se otázkou, zda uplatněný nárok vznikl, neboť i kdyby tomu tak bylo, na výsledku řízení – je-li nárok promlčen – by se tím nic nezměnilo. Ze žaloby (a z dalších podání žalobců) je patrné, že tvrzený nárok, který žalobci označují jako Jistinu 1, se týká období před rokem 2016. Soud prvního stupně správně uzavřel, že od okamžiku, kdy se žalobci seznámili s výsledky přezkoušení měřidla (vodoměru), které provedla společnost [název] (dále též „výsledky přezkoušení vodoměru“), měli k dispozici všechny údaje potřebné k tomu, aby nárok (ať již z titulu náhrady škody, či z titulu bezdůvodného obohacení) uplatnili. Shledal-li soud – na základě důkazů, které specifikoval a které, jak je z odůvodnění rozhodnutí a z obsahu spisu patrné, hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř. – že v srpnu 2017 již byli žalobci s výsledky přezkoušení vodoměru seznámeni (což je patrné též z e-mailu ze dne [datum]), nelze tomuto závěru nic vytknout. Soud prvního stupně též správně shledal, že byla-li žaloba (resp. návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) podána dne [datum], je zřejmé, že tříletá promlčecí lhůta (§ 629 odst. 1 o. z.) uplynula marně a nárok žalobců (i kdyby existoval) je promlčen. Žádoucí je dodat, že tento závěr je plně na místě ohledně té části žaloby, kterou se žalobci domáhají zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (dle žalobců „Jistina 1“).

18. Ohledně té části žaloby, kterou se žalobci domáhají částky [částka] s příslušenstvím (dle žalobců „Jistina 2“), považuje odvolací soud v poměrech této věci za zásadní, že – jak se podává ze zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek, které se konalo dne [datum] – přijalo toto shromáždění usnesení, kterým schválilo vyúčtování služeb za rok 2016; ve vztahu k žalobcům byly náklady vodného a stočného za rok 2016 stanoveny ve výši [částka] a tzv. režie za rok 2016 byla stanovena ve výši [částka]. Domáhají-li se žalobci částky [částka] s tím, že vodné a stočné bylo (v důsledku vady vodoměru) stanoveno nesprávně, a částky [částka] s tím, že tzv. režie nebyla dostatečně odůvodněna, je třeba podotknout, že v tomto řízení nelze správnost usnesení shromáždění, kterým bylo rozhodnuto o rozúčtování a vyúčtování služeb a nákladů spojených se správou domu přezkoumávat (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], jehož závěry se uplatní i v poměrech aktuální právní úpravy). Proti rozhodnutí shromáždění, do jehož působnosti schválení rozúčtování cen služeb na jednotky náleží [§ 1208 písm. d) o. z.], se může přehlasovaný vlastník jednotky bránit jen za podmínek a postupem dle § 1209 o. z. Ze spisu se nepodává (a nebylo to ani tvrzeno), že by žalobci byli na shromáždění přehlasováni (jeden z nich byl přítomen a usnesení bylo přijato všemi přítomnými), ani to, že by bylo vedeno řízení, kterým by bylo usnesení shromáždění zrušeno či jinak dotčeno – usnesení shromáždění je pro ně tudíž závazné a domáhat se jeho (faktické) revokace v tomto řízení úspěšně nemohou. Poukazují-li žalobci na vyúčtování, které vyhotovila správcovská firma (společnost [jméno FO]), nelze než konstatovat, že za situace, kdy o tomtéž (tj. o vyúčtování služeb za rok 2016) rozhodlo shromáždění vlastníků, je poukaz na vyúčtování správcovské firmy irelevantní.

19. Žalobkyně v odvolání namítala, že soud prvního stupně došel k nesprávnému závěru o uplynutí tříleté promlčecí lhůty ke dni [datum] (neboť doklad o přezkoušení předmětného vodoměru nebyl žalobkyni zaslán spolu se zásilkou o hmotnosti 0,7 kg, zásilka obsahovala jen vrácený vodoměr spolu s fakturou za přezkoušení), a tvrdila, že samotný protokol o přezkoušení byl zaslán až po zaplacení této faktury a opakovaných urgencích společnosti RENOVA (která přezkoušení vodoměru provedla). Tuto argumentaci hodlali žalobci podpořit obsahem e-mailu, kterým chtěli vést dokazování při jednání odvolacího soudu, odvolací soud však návrhu na doplnění dokazování nevyhověl. Ze zásady neúplné apelace plyne, že nové (před soudem prvního stupně neuplatněné) skutečnosti nebo důkazy lze v odvolacím řízení uplatnit jen za podmínek dle § 205a o. s. ř. Žalobci sice v řízení před soudem prvního stupně tvrdili, že o výsledcích přezkoušení vodoměru byli informováni až dne [datum], důkazy k prokázání tohoto tvrzení však nepředložili, ani je konkrétně neoznačili; za této situace je třeba považovat důkaz, jehož provedení se žalobci domáhali při jednání dne [datum], za novotu v odvolacím řízení nepřípustnou.

20. Námitce nesprávnosti závěru, že žalobci výsledky přezkoušení vodoměru znali již v srpnu 2017, odvolací soud nepřisvědčil. Soud prvního stupně tento závěr nezaložil – jak žalobkyně v odvolání předestřela – jen tom, že dne [datum] byla žalobcům společností RENOVA zaslána zásilka o hmotnosti 0,7 kg, a na zjištění, že téhož dne byla uhrazena faktura za přezkoušení vodoměru, ale též na skutečnosti, že žalobce v e-mailu ze dne [datum] odkazoval na výsledky přezkoušení vodoměru. S ohledem na to, že odkaz žalobce v e-mailu ze dne [datum] na výsledky přezkoušení vodoměru byl velmi konkrétní (v e-mailu bylo, vedle výsledku přezkoušení, uvedeno též číslo dokladu o přezkoušení), je závěr, k němuž soud prvního soudu dospěl (pokud shledal, že v srpnu 2017 byly výsledky přezkoušení vodoměru žalobcům známy), plně v souladu s tím, co dokazováním vyšlo najevo. Lze jen dodat, že ze spisu se nepodává (a žalobci ani nebylo tvrzeno) nic, co by autentičnost e-mailu ze dne [datum] zpochybňovalo.

21. Odvolací soud nepřisvědčil ani námitce žalobců, že žalovaným uplatněné promlčení nároku je v rozporu s dobrými mravy.

22. Soudní praxe je ustálena v závěru, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Rozpor vznesení námitky promlčení s dobrými mravy je třeba dovozovat toliko z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna, nikoli z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

23. Neshledal-li soud prvního stupně důvodnou námitku žalobců, že žalovanou uplatněné promlčení nároku je rozporným s dobrými mravy, nikterak se neodchýlil od ustálené soudní praxe, jejíž závěry byly právě reprodukovány. Pokud žalobkyně v odvolání poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], je třeba konstatovat, že poukazované rozhodnutí z ustálené soudní praxe vychází a pro poměry této věci se z něho nepodává nic, co by neplynulo z judikatury uvedené v předchozím odstavci.

24. Žalobkyně v odvolání též namítá, že žalovaný proces reklamace a s ní související požadavek na náhradu škody, záměrně zdržoval a obstruoval, resp. že zdržoval pokusy o jakoukoliv předsoudní komunikaci. Předně je třeba podotknout, že argumentace žalobkyně zůstala toliko v rovině tvrzení, navíc tvrzení obecného. Jak konkrétně měl žalovaný proces reklamace „záměrně zdržovat“ či „obstruovat“ žalobkyně neuvedla; obecností (nekonkrétností) trpí též tvrzení o zdržování pokusů o předsoudní komunikaci. Dále je třeba uvést, že ani z obsahu spisu se nepodávají žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že žalovaný žalobcům znemožnil nárok včas uplatnit, nebo že by jim v jeho uplatnění bránil. Poukazuje-li žalobkyně na to, že žalovaný dlouhodobě neměl ustaven statutární orgán (a kontrolní komisi), nelze než konstatovat, že tyto skutečnosti včasnému soudnímu uplatnění nároku na překážku nebyly. Tvrdí-li žalobkyně, že žalovaný odmítl pokus o mediaci a smírné řešení sporu, jde též o námitku nepřípadnou. Jednak je ze spisu zřejmé, že námitku promlčení vznesl žalovaný již při prvním procesním úkonu, který ve sporu učinil (ve vyjádření k žalobě), tedy ještě před pokusem soudu o mediaci, především však ve skutečnosti, že žalovaný neměl o mediaci (či o uzavření smíru) zájem, nelze spatřovat nic s dobrými mravy nesouladného.

25. Je tedy na místě uzavřít, že v poměrech této věci nejsou dány žádné výjimečné okolnosti, které by, ve smyslu shora odkazované judikatury, tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení, opodstatňovaly.

26. Ohledně nároku žalobci označeného jako „Jistina 2“ žalobkyně v odvolání uvedla, že vycházela z vyúčtování provedeného odbornou správcovskou společnosti [jméno FO], tedy z verze vyúčtování vypracovaného společností, která měla smluvní odpovědnost za řádné vedení vyúčtování a souvisejících úkonů; soudu prvního stupně žalobkyně vytýkala, že nesprávně přihlížel k vyúčtování vyhotovenému „partou dobrovolníků“ (tj. některými členy žalovaného) a nikoliv k vyúčtování, které vypracovala společnost [jméno FO]. S ohledem na to, že důvody irelevantnosti vyúčtování vyhotoveného společností [jméno FO] byly již uvedeny výše (v odstavci 18), postačí k této námitce jen dodat (resp. zopakovat), že v poměrech této věci bylo (ve vztahu k nároku označeným žalobci jako „Jistina 2“) zásadní, že vyúčtování služeb za rok 2016 (vyhotovené některými členy žalovaného) bylo schváleno shromážděním vlastníků jednotek, které nebylo přípustným postupem (ve smyslu § 1209 o. z.) zrušeno, či jinak dotčeno.

27. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně, včetně správného nákladového výroku, jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř).

28. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.

29. Zcela úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů odvolacího řízení za zastoupení advokátem stanovená podle § 6 odst. 1, § 7, § 9 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) z tarifní hodnoty [částka] za 2 úkony právní služby (2x [částka]), tj. za vyjádření k odvolání a účast při jednání soudu dne [datum]; dále 2 paušální náhrady výdajů (2x [částka]) dle § 13 odst. 1 a 4 AT; v součtu tedy [částka].