o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 26 C 67/2021 - 71,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II.).

2. Žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka], které

bylo vyplaceno dne [datum] žalované jakožto zástavnímu věřiteli z výtěžku nedobrovolné dražby konané dne [datum] ohledně nemovitostí (stavebního pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: budova [adresa] - stavba občanského vybavení

(část obce Kutná Hora - [okres]), stojící na pozemku parc. [číslo] včetně veškerého příslušenství a součástí, vše v katastrálním území Kutná Hora, obec Kutná Hora, zapsané

u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, na listu vlastnictví [číslo] (první podíl); a stavebního pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: budova [adresa] - bydlení (část obce Týniště), stojící na pozemku

parc. č. st. 20, pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vše - trvalý travní porost, pozemky parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vše - ostatní plocha, pozemek parc. [číslo] zahrada, pozemek parc. [číslo] ovocný sad, pozemky parc. [číslo] [číslo] vše - lesní pozemek,

pozemky parc. [číslo] [číslo] vše - vodní plocha, včetně veškerého příslušenství a součástí, vše katastrální území Týniště u Malešova, obec Malešov, zapsané u Katastrálního úřadu

pro Středočeský kraj Katastrálního pracoviště Kutná Hora, na listu vlastnictví [číslo]

(druhý podíl), dále jen„ Předmětné pozemky“.

3. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně je od [datum] zapsána v obchodním rejstříku, jediným jednatelem a společníkem je [jméno] [příjmení]. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, postoupení pohledávky

bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum], kdy zástupce žalobkyně oznámil žalované, že pohledávka za žalovanou ve výši [částka], kterou mají společnosti [právnická osoba]

a [právnická osoba], byla postoupena na žalobkyni. Průběh dražby konané dne [datum], jakož

i předcházejících dražeb, Předmětných pozemků, byl předmětem řízení vedeného před Okresním soudem v Kutné Hoře pod sp. zn. 7C 60/2018 na návrh původních vlastníků [jméno] [příjmení]

a [jméno] [příjmení] proti žalované společnosti [právnická osoba] V tomto řízení bylo zjištěno,

že Předmětné pozemky byly předmětem několika dražeb dobrovolných (dne [datum]

a [datum], [datum]) a dražby nedobrovolné konané dne [datum], z níž byl výtěžek

ve výši [částka] vyplacen žalované jako zástavnímu věřiteli. První dražba proběhla

jako dobrovolná dne [datum] na návrh původního vlastníka [jméno] [příjmení],

kdy se vydražitelem a novým vlastníkem stal [jméno] [příjmení]. Dne [datum] vznikla [právnická osoba], kdy od [datum] byl jediným jednatelem a společníkem [příjmení] [příjmení]. Druhá dražba proběhla rovněž jako dobrovolná dne [datum] na návrh [jméno] [příjmení] [právnická osoba], za kterou se účastnil [příjmení] [příjmení], byla jediným účastníkem a stala se vydražitelem. Jediným společníkem společnosti [právnická osoba] se na místo [jméno] [příjmení] stala dne [datum] [právnická osoba], jejímž jediným společníkem a jediným jednatelem byl [jméno] [příjmení], který

se na místo [jméno] [příjmení] stal jediným jednatelem [právnická osoba] Dne [datum] podepsal [jméno] [příjmení] plnou moc za zmocnitele i zmocněnce, dle které zmocnitel [právnická osoba] zmocňuje [právnická osoba], aby vydražila dne [datum] do výlučného vlastnictví zmocnitele předmětné nemovitosti a aby se v zastoupení a na účet zmocnitele účastnila veřejných dražeb. Jediným účastníkem dražby dne [datum] byla společnost [právnická osoba], která se stala vydražitelem Předmětných pozemků. V rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře

č.j. 7 C 60/2018 - 52, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze

č.j. 20 Co 417/2019 - 605, soudy uzavřely, že původní vlastníci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se dostali do finančních problémů, na předmětných nemovitostech vázla zástavní práva,

která zajišťovala pohledávky převážně bank, jež převyšovaly hodnotu nemovitých věcí.

Za této situace uzavřeli s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (původně [příjmení]) smlouvu, že jmenovaní vyřeší jejich celkovou situaci„ přeúvěrováním“ jejich dluhů a dohodli se,

že nemovité věci budou prodány v dobrovolné dražbě, novými vlastníky budou zatíženy dalšími právy tak, aby se jejich cena snížila, poté dojde k dražbě nedobrovolné, na základě níž zaniknou zástavní práva, a takto očištěné nemovité věci budou předány zpět do jejich vlastnictví.

Pouze nepočítali s tím, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ([příjmení]) nedodrží uzavřenou dohodu, a nemovitosti poté, kdy budou očištěny od zástav, nepřevedou zpět na původní vlastníky, ale že je [jméno] [příjmení] ponechá ve vlastnictví posledního vydražitele - společnosti,

ve které je jediným společníkem. Rovněž z jednání dražebníka soudy dovodily, že věděl, jaký je cíl prodeje v jednotlivých dražbách, podílel se na zfalšování výsledku první dobrovolné dražby poté, kdy bylo zjištěno, že dobrovolná dražba byla provedena v rozporu se zákonem. Obdobně postupoval dražebník i při potvrzení vydražitele v dražbě nedobrovolné. Jednání všech zúčastněných osob mělo za cíl přechod vlastnictví pouze předstírat. Soudy uzavřely,

že [jméno] [příjmení] nikdy nebyl navrhovatelem dražby dobrovolné, a není zřejmé,

co bylo předmětem dražby.

4. Po právní stránce věc posoudil dle § 2991 o.z., § 6 a § 629 o.z. a dospěl k závěru, že byla-li žaloba podána dne [datum], je nárok žalobkyně je promlčen. Dovodil, že za situace, kdy se poslední dražby nedobrovolné konané dne [datum] (z jejíhož výtěžku byla dne [datum] vyplacena žalované částka [částka], jež je předmětem tohoto řízení) zúčastnil jednatel společnosti [právnická osoba] i společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení], který se již dříve s původními vlastníky dohodl na vyřešení jejich finančních problémů jednáním, které směřovalo k realizaci uvedených dražeb, lze uzavřít, že již v době, kdy byl žalované v srpnu [rok] vyplacen výtěžek dražby, obě společnosti [právnická osoba] i [právnická osoba] (jako postupitelé) prostřednictvím svého jednatele mohly i musely vědět, že tato dražba, stejně jako i předchozí dražby,

jsou neplatné, a že na straně žalované by mohlo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení v žalované částce. Právní předchůdkyně žalobkyně nechala běh promlčecí doby marně plynout ještě v době soudního řízení u Okresního soudu v Kutné Hoře, kdy sice nemohl být předvídán výsledek soudního řízení, nicméně s ohledem na zjištění soudu v tomto řízení o okolnostech

a průběhu dražeb mohla již předpokládat (a to již s ohledem na roli, kterou společnosti x [právnická osoba] i [právnická osoba] v těchto dražbách měly), že výsledek soudního řízení nebude pro společnost [právnická osoba] příznivý a svým jednáním mohly obě společnosti včas

běh subjektivní promlčecí lhůty zastavit. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání a navrhla jej změnit a žalobě vyhovět. Nesouhlasí s názorem, že došlo k promlčení nároku. Dikci § 619 odst. 2 o.z. je třeba vykládat restriktivně, odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2758/2006, 20 Cdo 927/98,

25 Cdo 2581/98. Právní předchůdci žalobkyně se o skutečnosti, že došlo k bezdůvodnému obohacení, dozvěděli až s právní mocí rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí],

č.j. 20 Co 417/2019 - 605. Až do tohoto rozhodnutí platilo předmětné plnění po právu a nebylo možné si jeho vydání nárokovat. Akcentuje, že jde o synallagmatický právní vztah, kdy žalované byla uhrazena část z ceny získané příklepem za vydražené nemovitosti oproti tomu, že zástavní právo žalované bylo vymazáno z katastru nemovitostí. Na základě právní moci rozsudku došlo ke znovuzapsání zástavního práva žalované v plném rozsahu do katastru nemovitostí

a bylo založeno právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Právní předchůdci žalobkyně nemohli předpokládat výsledek dosud ani nezahájeného řízení o určení vlastnického práva. Žalobkyně měla být dle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena, zcela jistě by navrhla výslech

[jméno] [příjmení].

6. Žalovaná navrhla napadený rozsudek potvrdit. Žalobkyně odkazuje na judikaturu k předchozí právní úpravě, jež na daný případ nedopadá. Jedná-li se o bezdůvodné obohacení z absolutně neplatného jednání, pak s ohledem na účinky neplatnosti ex tunc vzniká bezdůvodné obohacení již samotným přijetím plnění a nikoli až po deklarování neplatnosti soudem, odkázala na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5302/2017.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo

(§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

8. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání. Promlčecí lhůta je dle § 629 odst. 1 o.z. tři roky. Zákon v případě bezdůvodného obohacení stanoví dvojí promlčecí lhůtu - subjektivní (§ 621 o.z.) a objektivní

(§ 638 o.z.).

9. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav v dostatečném rozsahu, odvolací soud z jeho skutkových zjištění vychází. Věc posoudil správně i po právní stránce podle § 2991 o.z. a dospěl ke správnému závěru, že nárok žalobkyně je dle § 621 o.z. promlčen, když subjektivní

(i objektivní) promlčecí lhůta začala běžet dnem [datum], tedy vyplacením výtěžku žalované.

10. Pro rozhodnutí věci je podstatné, že k vyplacení výtěžku nedobrovolné dražby žalované

ve výši [částka] došlo dne [datum], že nedobrovolná dražba se konala dne [datum]

a zúčastnil se jí [jméno] [příjmení], který byl jednatelem jednak společnosti [právnická osoba], jednak společnosti [právnická osoba], proti níž vedli [jméno] a [jméno] [příjmení] spor u Okresního soudu v Kutné Hoře (dále jen„ OS KH“) pod sp. zn. 7 C 60/2018 - 521, v němž bylo žalobě vyhověno a bylo určeno, že jsou každý vlastníkem spoluvlastnického podílu předmětné nemovitosti v [obec] a [jméno] [příjmení] je vlastníkem nemovitostí v [část obce] u [obec]. Rozsudkem Krajského soudu v Praze, který nabyl právní moci dne [datum], byl rozsudek potvrzen.

Soudy vycházely z judikatury, z níž vyplývá, že platnost veřejné dražby lze posuzovat pouze v řízení o žalobě na neplatnost dražby podané v zákonné lhůtě osobou k tomu oprávněnou

a v jiném řízení soud platnost veřejné dražby zkoumat nemůže, a to ani jako předběžnou otázku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 32/2005 a 21 Cdo 4022/2008), dále z teze,

že ačkoli vydražitel zaplatil cenu dosaženou vydražením, nenabývá vlastnictví, není-li možné spolehlivě dovodit, co bylo vydraženo a kdo je vydražitelem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2690/2006), dále neodpovídá-li jednání dražebníka všem požadavkům

dle § 2 písm. a) a e) zák. č. 26/2000 Sb. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn.

21 Cdo 1770/2011) a dále vyjde-li najevo, že smyslem jednání dražebníka nebyl převod vlastnického práva, ale objektivně vzato jiný cíl, který by přechod vlastnictví pouze předstíral (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1205/2015). Soudy dovodily, že jednání všech účastníků, tedy [příjmení] i jednatele [jméno] [příjmení] se příčí dobrým mravům, odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť zamýšleným cílem jednání bylo podvodné jednání vůči zástavním věřitelům (mj. žalované), a proto shledal dobrovolné dražby

i nedobrovolnou dražbu neplatnou dle § 588 o.z. Přisvědčil námitce, že spoluvlastnický podíl nemovitosti v [obec] nebyl nikdy předmětem dražby, což s ohledem na průběh a záznam první dobrovolné dražby s ohledem ke všem okolnostem svědčí o tom, že není zřejmé,

co bylo předmětem dražby. Dále zdůraznil, že nelze s jistotou určit, kdo byl vydražitel v nedobrovolné dražbě konané dne [datum]. Ze zápisu do seznamu účastníků dražby

(bod 27 rozsudku OS KH, č.l. 278 spisu OS KH) vyplynulo, že se dražby účastnil [jméno] [příjmení], jakožto jednatel za [právnická osoba], která složila dražební jistotu ve výši [částka].

Z plné moci společnosti [právnická osoba] (bod 26 rozsudku OS KH, č.l. 278 spisu OS KH)

ze dne [datum] vyplynulo, že [jméno] [příjmení], jakožto jednatel společnosti [právnická osoba] zmocnil společnost [právnická osoba] k tomu, aby se účastnil jako účastník veřejné dražby;

za zmocnitele i zmocněnce byla plná moc podepsána p. [příjmení]. Z notářského zápisu

o průběhu této dražby NZ 177/ 2016, N 177/2016 licitátor udělil příklep účastníkovi s [číslo] prohlásil, že se vydražitelem stala společnost [právnická osoba], částku [částka] jako úhradu zbytku ceny dosažené vydražením zaplatila [právnická osoba] V potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby je uvedeno, že vydražitelem je [právnická osoba] (body 25 - 30 rozsudku OS KH). Odvolací soud k tomu ostatně konstatuje, že pohledávku, jež je předmětem tohoto řízení,

na žalobkyni postoupily obě společnosti, jež jsou personálně propojeny právě osobou

[jméno] [příjmení].

11. K právnímu posouzení věci odvolací soud uvádí, že zákon č. 89/2012 Sb. v případě bezdůvodného obohacení (stejně jako u práva na náhradu škody) stanoví dvojí promlčecí lhůtu - subjektivní (§ 621) a objektivní (§ 638). Jejich počátek je upraven odlišně a tyto dvě promlčecí lhůty počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Jakmile uplyne jedna z nich, nelze požadavku

na vydání bezdůvodného obohacení vyhovět, uplatní-li žalovaný během soudního řízení námitku promlčení. Jestliže došlo k promlčení práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení

v důsledku uplynutí tříleté subjektivní promlčecí lhůty, je bez právního významu,

zda bylo bezdůvodné obohacení získáno úmyslně, a zda tedy případně v době podání žaloby ještě běžela objektivní promlčecí lhůta. Protože úprava podle zákona č. 89/2012 Sb. se nikterak,

vyjma délky promlčecích lhůt, neliší od právní úpravy dle zák. č. 40/1964 Sb. účinné

do [datum], je použitelná stávající judikatura v rozsahu, jakým způsobem se posuzuje vědomost ochuzeného o tom, že se na jeho úkor někdo obohatil a o tom, v čí prospěch k tomuto obohacení došlo, tedy i nadále platí, že musí jít o vědomost skutečnou, prokázanou, nikoli

jen předpokládanou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5328/2015).

12. Má-li být bezdůvodné obohacení odškodněno finanční částkou, není pro počátek běhu promlčecí lhůty potřeba, aby poškozený získal naprosto přesnou vědomost o výši bezdůvodného obohacení, kterou je oprávněn požadovat. Postačí, získá-li vědomost o tom, v čem bezdůvodné obohacení spočívá (např. vyplacení výtěžku). Postačí získání informací, které vedou k logickému závěru o konkrétní povinné osobě, resp. rozhodující je subjektivní moment, kdy se oprávněný dozví všechny takové okolnosti, které jsou relevantní pro uplatnění jeho práva u soudu. V poměrech souzené věci lze přisvědčit závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně

se o bezdůvodném obohacení dozvěděly nejpozději vyplacením výtěžku žalované dne [datum], neboť prostřednictvím [jméno] [příjmení], který byl osobně přítomen nedobrovolné dražby konané dne [datum], měly vědomost o tom, že cílem dražeb je snížení ceny nemovitostí a podvodné jednání vůči žalované jakožto zástavnímu věřiteli, měly veškeré informace, že vlastnictví nabyto nebylo a že dražby jsou neplatné, byť jejich neplatnost nebyla vyslovena soudem. Vědomostí

ve smyslu § 621 o.z. se totiž nemíní znalost právní kvalifikace, nýbrž vědomost o všech skutkových okolnostech, z nichž lze dovodit odpovědnost za bezdůvodné obohacení.

[jméno] společnost [právnická osoba], jakož i [právnická osoba], prostřednictvím jednatele [jméno] [příjmení] nepochybně měla, jak vyplynulo z dokazování v řízení vedeném před Okresním soudem

v [obec]. Rozsudek tohoto soudu č.j. 7 C 60/2018 - 521, ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 20 Co 417/2019 - 605, ze dne 15. 1. 2020, nekonstituují neplatnost dražeb, pouze ji deklarují. Proto je lichá odvolací námitka žalobkyně,

že subjektivní promlčecí lhůta běží až od jejich právní moci, tedy ode dne [datum].

Soud prvního stupně veden argumentací žalované nepřiléhavě uvedl a posuzoval okolnosti,

kdy se ochuzený„ mohl nebo měl dozvědět“ rozhodné skutečnosti podle § 619 odst. 2 o.z.,

které na souzenou věc nedopadá, neboť je ustanovením obecným, zatímco promlčení bezdůvodného obohacení je třeba posoudit podle § 621 o.z., což však na správnosti jeho závěru, že je nárok promlčen, ničeho nemění. Měly-li právní předchůdkyně žalobkyně vědomost

o bezdůvodném obohacení již dne [datum] a podala-li žalobkyně žalobu teprve

dne [datum], uplatnila nárok až po skončení tříleté promlčecí lhůty dle § 629 odst. 1 o.z.,

která marně uplynula dnem [datum], a její nárok je promlčen.

13. Odvolací soud konstatuje, že v souzené věci jde o bezdůvodné obohacení žalované

dle § 2991 o.z. plněním bez právního důvodu, avšak nesouhlasí s odvolatelkou, že se jedná

o synallagmatické plnění. Ne všechny dvoustranné závazky jsou zároveň synallagmatickými.

U synallagmatických jde nejen o vzájemnost práv a povinností, ale i o vzájemnou podmíněnost plnění (např. z kupní smlouvy je kupující zavázán zaplatit cenu koupeného zboží oproti jeho převzetí a prodávající je zavázán předat mu předmět koupě oproti zaplacení kupní ceny).

Tomu tak v souzené věci není. Žalovaná, jakožto zástavní věřitelka zcela nezávislá na původních vlastnících, žádný závazek vůči žalobkyni nemá.

14. Odvolací námitka o nedostatku poučení dle § 118a o. s. ř. nemůže obstát. Smyslem poučení

dle § 118a o. s. ř. je, aby účastníkovi nebyla zamítnuta žaloba proto, že neunesl břemeno tvrzení, aniž byl poučen, že takové břemeno má, a že účastníku nelze zamítnout žalobu proto, že neunesl důkazní břemeno, aniž by byl poučen, že takové břemeno má. V souzené věci nebyla žaloba zamítnuta pro neunesení břemena tvrzení, či důkazního, ale pro posouzení promlčení.

15. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozhodl tak, že rozsudek jako věcně správný

dle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 3 písm. a), c) vyhl. č. 254/2015 Sb.,

když procesně úspěšné žalované vznikly náklady řízení za vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu, (přípravu účasti na jednání nežádala), tj. 2 paušální náhrady po [částka],

celkem [částka], které odvolací soud uložil žalobkyni zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.