pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. 15 C 137/2021 - 261,

1. Uvedeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok II.) a zavázal žalovanou k náhradě nákladů řízení žalobkyni ve výši [částka] (výrok III.).

2. Vycházel ze zjištění, že v trestním řízení vedeném Krajským státním zastupitelstvím v [obec]

pod sp. zn. [spisová značka] byly v rámci prověřování v listopadu 2016 zajištěny peněžní prostředky žalobkyně na jejím bankovním účtu ve výši [částka] podle § 79a

odst. 1 tr. řádu, následně došlo na pokyn Krajského státního zastupitelství v [obec] peněžnímu ústavu k převodu těchto prostředků na bankovní účet polské prokuratury, která opakovaně vyjádřila negativní stanovisko k vrácení těchto prostředků do České republiky. K podané ústavní stížnosti Ústavní soud v nálezu sp. zn. IV. ÚS 1355/2018 konstatoval, že zásahem Krajského státního zastupitelství v [obec] spočívajícím v udělení pokynu peněžnímu ústavu k převedení zajištěných peněžních prostředků z účtu žalobkyně byla porušena základní práva žalobkyně, Krajskému státnímu zastupitelství v [obec] bylo přikázáno, aby se pokusilo obnovit stav

před porušením základních práv žalobkyně žádostí o vrácení peněžních prostředků

z Polské republiky. Nelze akceptovat, že by předáním trestního řízení bez dalšího přešel

do právní sféry jiného státu jakýkoliv zajištěný majetek ve vlastnictví třetích osob bez záruky, zaslání peněžních prostředků na účty polských justičních orgánů by bylo možné až po případném rozhodnutí o jejich propadnutí či zabrání. Krajské státní zastupitelství zvolilo postup nepředvídaný jakoukoliv právní normou. Po právní stránce poukázal na ustanovení § 1, § 13

a § 31 zák. č. 82/98 Sb. a zabýval se oběma nároky žalobkyní uplatněnými. K nároku na náhradu nákladů vynaložených na nápravu nesprávného úředního postupu uvedl, že žalobkyně

ani netvrdila, že by jakýkoliv dluh z tohoto titulu fakticky vznikl, a proto v této části žalobu zamítl. Pokud jde o požadavek na náhradu škody ve výši [částka], uvedl, že shledal nesprávný úřední postup, jak jej definoval Ústavní soud v uvedeném nálezu, nesprávný úřední postup spočívá v pokynu státního zastupitelství bez zákonného podkladu peněžním ústavům převést zajištěné finanční prostředky žalobkyně do Polska, zaslání peněžních prostředků

by bylo možné až po případném rozhodnutí o jejich propadnutí či zabrání. Státní zastupitelství není schopno dostát výzvy Ústavního soudu, že by se mělo pokusit vrátit finanční prostředky zpět do České republiky, naopak z přípisu Regionální krajské prokuratury v [obec] vyplývá, že tyto prostředky vráceny nebudou, a za této situace je irelevantní, jaký bude další osud uvedených finančních prostředků na území Polské republiky. [ulice] strana v důsledku nesprávného úředního postupu o tyto finanční prostředky fakticky přišla, a žalobkyni proto škoda v uvedené výši již vznikla. Veden těmito závěry žalobě částečně vyhověl, ve zbytku ji zamítl

a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř.

3. Rozsudek napadla ve vyhovujícím výroku a ve výroku o nákladech řízení odvoláním žalovaná. Setrvala na námitce o předčasnosti podané žaloby s tím, že pochybení českých orgánů činných

v trestním řízení se koncentruje pouze ve vydání pokynu k převedení zajištěných peněžních prostředků do dispozice polských orgánů, nelze proto mluvit o vzniku škody na straně žalobkyně, neboť její postavení ve vztahu k zajištěným prostředkům se fakticky nezměnilo. Pokud

by prostředky byly ponechány na účtu žalobkyně v České republice, bylo by třeba vyčkat skončení trestního řízení vedeného polskými orgány. Jediný jednatel žalobkyně

[jméno] [příjmení], proti kterému je vedeno trestní stíhání, jakož i sama žalobkyně

coby zúčastněná osoba, mají v Polsku plná procesní práva v rozsahu, jaký je obvyklý

v evropských zemích, žalobkyně tedy má možnost uplatňovat před polskými orgány stejné námitky a návrhy, které by mohla vznášet v České republice. Závěrem navrhla, aby odvolací soud v napadeném výroku rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobu zamítl. V následném vyjádření ze dne [datum] žalovaná poukázala na stanovisko Regionální prokuratury

v [obec] ze dne [datum], v němž je popsána trestná činnost, které se měly jednotlivé stíhané osoby dopustit, peněžní prostředky zajištěné na účtu žalobkyně představují nadále věcný důkaz na základě pravomocných rozhodnutí polských soudů, věc proto nelze rozhodnout

ve prospěch žalobkyně bez přihlédnutí k výsledku trestního řízení vedeného polskými orgány.

4. Žalobkyně ve vyjádření uvedla, že předání trestního řízení do Polské republiky nijak nesouvisí

s předmětem tohoto řízení, i kdyby byla žalobkyně trestně stíhána, nijak by se to nedotklo nároku

na náhradu škody, české orgány činné v trestním řízení však nikdy trestní stíhání nezahájily, předáno bylo trestní řízení ve fázi prověřování. Vyslovila přesvědčení, že pokud by nedošlo

k nesprávnému úřednímu postupu, byly by předmětné prostředky již před více než čtyřmi lety uvolněny do dispozice žalobkyně, ze stanovisek českých i polských orgánů vyplývá, že k vrácení peněžních prostředků žalobkyni nedojde, ty přitom byly zajištěny dne [datum] a nejpozději

v průběhu roku 2018 by došlo ke zrušení zajištění a prostředky by nadále byly ve výlučné a volné dispozici žalobkyně. Peněžní prostředky nelze držet zajištěné po neomezeně dlouhou dobu.

Dále uvedla, že [ulice] republika není schopna jednateli žalobkyně ani žalobkyni garantovat právo na spravedlivý proces, nelze očekávat jiné rozhodnutí, než rozhodnutí o propadnutí předmětných prostředků, polské orgány neberou ohled ani na výrok českého Ústavního soudu. Žalovaná svým postupem prostředky žalobkyně nenávratně ztratila, škoda proto žalobkyni vznikla. Závěrem navrhla potvrzení napadeného výroku rozsudku soudu prvního stupně. V doplňujícím podání

ze dne [datum] se vyjádřila k přípisu Regionální prokuratury v [obec] ze dne [datum]

s tím, že toto stanovisko neobsahuje a neprokazuje žádné relevantní skutečnosti z hlediska nesprávného úředního postupu, vzniku škody ani příčinné souvislosti mezi nimi, prokuratura předmětné prostředky na účty poškozených nevrátí, způsobená škoda je tak trvalého charakteru.

5. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování o obsah sdělení

Regionální prokuratury v [obec] ze dne [datum] (provedení tohoto důkazu v odvolacím řízení je přípustné, neboť sdělení o průběhu trestního řízení v Polsku bylo vydáno

až po vyhlášení napadeného rozsudku a týká se aktuálního stavu), z něhož zjistil, že v současné době se dokončuje probíhající vyšetřování, Regionální prokuratura v [obec] plánuje podat žalobu proti vyjmenovaným polským občanům včetně jednatele žalobkyně, který se odmítá zúčastňovat úkonů na území Polské republiky. Peněžní prostředky zajištěné analytickou jednotkou České republiky na bankovním účtu žalobkyně nadále představují věcný důkaz

ve vyšetřování polské prokuratury, rozhodnutí vydané v předmětu věcných důkazů z důvodu odvolání podléhalo soudní kontrole v Polské republice a v současné době je pravomocné.

6. Poté odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalované a v jeho mezích napadený rozsudek

i řízení předcházející jeho vyhlášení podle § 212 a § 212a o. s. ř. a shledal odvolání důvodným.

Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav věci a odvolací soud z jeho zjištění vychází

ve spojení s doplněním dokazování ohledně současného stavu předmětného trestního řízení probíhajícího v Polské republice. S právními závěry soudu prvního stupně se však odvolací soud zcela neztotožňuje.

7. Soud prvního stupně správně s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1355/2018

konstatoval, že Krajské státní zastupitelství v Ostravě se dopustilo nesprávného úředního postupu tím, že bez zákonného podkladu udělilo pokyn peněžnímu ústavu k převedení

zajištěných peněžních prostředků z účtu žalobkyně ve výši [částka] na účty

polské prokuratury, když zvolilo postup nepředvídaný jakoukoliv právní normou, zaslání těchto prostředků na účty polských justičních orgánů by bylo možné až po případném rozhodnutí

o jejich propadnutí či zabrání. Se závěrem soudu prvního stupně o vzniku škody na straně žalobkyně však odvolací soud nesouhlasí.

8. Nesprávným úředním postupem Krajského státního zastupitelství v [obec] došlo k tomu,

že prostředky žalobkyně byly z jejího účtu převedeny na účty polské prokuratury, čímž se dostaly mimo rozhodovací pravomoc českých státních orgánů, to však nic nemění na tom, že tyto prostředky se na účtech polské prokuratury nadále nachází (ze sdělení Regionální prokuratury

v [obec] ze dne [datum] vyplývá, že nadále představují věcný důkaz ve vyšetřování

pod sp. zn. RP I Ds 2. 2016), přičemž dané trestní řízení před polskými orgány není skončeno,

je ve stadiu před podáním obžaloby proti mimo jiné jednateli žalobkyně [jméno] [příjmení]. Výsledek trestního řízení před polskými orgány přitom v řízení o této věci nelze předjímat,

není tedy zřejmé, jaký bude další osud zajištěných prostředků žalobkyně momentálně

se nacházejících na účtech polské prokuratury, nelze vyloučit ani možnost, že tyto prostředky budou, ať již v průběhu trestního řízení nebo po jeho skončení s ohledem na jeho výsledek, vráceny na účet žalobkyně. Za tohoto stavu na straně žalobkyně dosud ke vzniku škody nedošlo, neboť nenastalo žádné zmenšení jejího majetku, nastala pouze situace, kdy žalobkyně se svými prostředky nemůže volně disponovat, tyto prostředky však žádným rozhodnutím ani jiným postupem žalobkyni odňaty nebyly. Je proto bezpředmětné zabývat se tím, jaký by byl další osud zajištěných prostředků žalobkyně, pokud by v rozporu se zákonem nebyly poukázány na účty polské prokuratury, neboť českými orgány před poukázáním těchto prostředků do zahraničí nebylo vydáno žádné rozhodnutí o vrácení těchto prostředků do volné dispozice žalobkyně

a současný stav je takový, že nebylo rozhodnuto o zabrání těchto prostředků polským státem

ani o jakémkoli jiném odejmutí těchto prostředků žalobkyni, tyto prostředky jsou nadále pouze zajištěny a konečné rozhodnutí o jejich osudu bude vydáno až v průběhu trestního řízení

před polskými orgány. K námitce žalobkyně o údajné neschopnosti Polské republiky garantovat právo na spravedlivý proces je třeba pouze uvést, že [ulice] republika je řádným členem

Evropské unie, a žalobkyni jsou tak garantována veškerá práva, která by jí příslušela i v řízení před orgány jakéhokoliv jiného členského státu Evropské unie, navíc tato otázka nemá pro posouzení dané věci žádný význam, neboť bez ohledu na konkrétní postup polských orgánů

je z pohledu možného vzniku škody na straně žalobkyně rozhodující pouze to, jakým způsobem bude v konečném výsledku s prostředky žalobkyně v řízení před polskými orgány naloženo.

Jsou-li tyto prostředky polskými orgány pouze zajištěny, nelze učinit závěr, zda a kdy budou eventuálně žalobkyni na její účet vráceny, a nelze proto dosud hovořit o vzniku majetkové újmy na straně žalobkyně představující zmenšení hodnoty jejího majetku právě o tyto prostředky.

9. Předpoklady odpovědnosti státu podle zákona č. 82/98 Sb. jsou - existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinná souvislost mezi prvními dvěma předpoklady. Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně. V daném případě

však dosud ke vzniku škody na straně žalobkyně nedošlo (viz výše), a není tak splněn jeden

z předpokladů pro odpovědnost státu v podobě vzniku škody, podanou žalobu je tedy třeba hodnotit jako předčasnou, a proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I. změnil a žalobu zamítl. Jde přitom o rozhodnutí„ pro tentokrát“, které netvoří překážku rei iudicatae pro eventuálně nově zahájené řízení

ze strany žalobkyně o stejném nároku v době, kdy již bude o zajištěných prostředcích žalobkyně polskými orgány definitivně rozhodnuto, a kdy tak bude zřejmé, zda tyto prostředky budou žalobkyni vráceny či nikoliv.

10. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

ve spojení s § 224 odst. 1, 2 o. s. ř., neboť žalovaná měla v konečném výsledku ve věci

plný úspěch. Náklady řízení tvoří paušalizovaná náhrada nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. v podobě devíti úkonů (vyjádření

k žalobě, příprava účasti na jednání před soudem a účast na jednání před soudem prvního stupně v případě dvou jednání, odvolání proti napadenému rozsudku, vyjádření ze dne [datum]

a příprava účasti na jednání a účast na jednání před odvolacím soudem) po [částka], celkem

tedy [částka].