pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. 38 C 55/2020 - 40,

1. Uvedeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost vyklidit část pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], obec Praha, zapsaného na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy], o výměře 13 m², nacházející se před objektem [adresa], [adresa] [adresa] [číslo], [obec a číslo], a vyklizenou ji žalobci předat do 15 dnů od právní moci rozsudku, a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení, jejichž výše a lhůta splatnosti budou uvedeny v samostatném usnesení.

2. Po provedeném dokazování vycházel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva o nájmu části pozemku na dobu neurčitou, v nájemní smlouvě, si účastníci dohodli, že je možno nájemní vztah ukončit bez udání důvodu výpovědí v šestiměsíční výpovědní lhůtě, bylo dohodnuto, že doručení výpovědi ze strany pronajímatele (žalobce) bude na adresu žalované uvedenou v nájemní smlouvě, případně na adresu určenou žalovanou. Dne [datum] dal žalobce žalované výpověď, která byla žalované doručena dne [datum] do datové schránky, žalovaná se s obsahem výpovědi seznámila a požádala žalobce o revokaci tohoto rozhodnutí, případně o uzavření nové nájemní smlouvy, této žádosti však žalobce nevyhověl a vyzval žalovanou k vyklizení předmětného pozemku. Po právní stránce soud prvního stupně poukázal na ustanovení § [číslo], § [číslo], § 582 a § 570 OZ a konstatoval, že výpověď z nájmu žalované zatím nebyla řádně doručena, je nepodstatné, že žalovaná se o její existenci dozvěděla a seznámila se s jejím obsahem, jak vyplynulo z její reakce. V uzavřené nájemní smlouvě, která účastníky zavazuje, žalovaná učinila adresu uvedenou ve smlouvě místem, kde se hodlá seznamovat s písemnými projevy druhé smluvní strany. S poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu soud prvního stupně uzavřel, že výpověď dosud nebyla řádně doručena, proto neuplynula výpovědní lhůta a nájemní vztah stále trvá. Veden tímto závěrem žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. pouze co do základu.

3. Rozsudek napadl odvoláním žalobce. Namítal, že výpověď nájemní smlouvy byla žalované řádně doručena, přestože v nájemní smlouvě bylo sjednáno, že výpověď bude doručena na adresu nájemce uvedenou v nájemní smlouvě, rozhodná je skutečnost, že výpověď byla doručena tak, aby se s ní žalovaná mohla seznámit, stalo se tak do datové schránky, a k doručení výpovědi došlo nejpozději [datum], kdy se žalovaná do datové schránky přihlásila. Závěr soudu prvního stupně o nedoručení výpovědi označil za ryze formalistický s tím, že žalovaná ani podanou výpověď nijak nerozporovala, i judikatura zmíněná soudem prvního stupně zdůrazňuje skutečnost, že rozhodující je, aby projev vůle došel adresátovi tak, aby se s ním mohl seznámit. Poukázal i na jiné spory mezi účastníky, kde již soudy bylo rozhodnuto o tom, že výpověď byla žalované doručena. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl.

4. Žalovaná se k odvolání písemně nevyjádřila, při odvolacím jednání potvrdila, že výpověď se dostala do sféry jejího vlivu, namítla však, že došlo k porušení smlouvy i zákona č. 300/2008 Sb., když žalobce zneužil svého postavení a doručoval výpověď jako orgán veřejné moci a ne jako smluvní partner. Závěrem navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

5. Soud prvního stupně pochybil tím, že nevedl postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř. žalobce k odstranění vady žaloby spočívající v tom, že část pozemku, jejíhož vyklizení se žalobce domáhá, není v žalobě řádně specifikována tak, aby rozsudek byl materiálně vykonatelný. Tuto vadu se odvolací soud pokusil napravit již při nařízení odvolacího jednání, kdy vyzval žalobce k doplnění žaloby o přesnou specifikaci této části pozemku, ani podáním ze dne [datum] však tato vada žaloby odstraněna nebyla. Na opětovnou výzvu učiněnou při odvolacím jednání dne [datum] žalobce vadu žaloby odstranil doplněním údaje, že na části pozemku, jejíhož vyklizení se domáhá, je postaven stánek s nápisem“ naše trdlo – trdelníky“, kde jako oprávněná osoba je uveden [jméno] [příjmení], a po tomto doplnění je tak již jasné, jaké konkrétní části pozemku parc. [číslo] se požadavek žalobce na vyklizení týká. Za tohoto stavu již nebyl důvod pro zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k postupu dle § 43 odst. 1 o. s. ř.

6. V souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud zopakoval důkaz nájemní smlouvou uzavřenou mezi účastníky dne [datum], výpovědí nájmu ze dne [datum] a připojenou doručenkou. Z těchto důkazů odvolací soud zjistil, že v nájemní smlouvě se účastníci dohodli, že výpověď bude nájemci doručena na adresu uvedenou v této smlouvě, případně na adresu určenou nájemcem, doručení výpovědi se řídí příslušnými ustanoveními o doručování podle o. s. ř. Výpověď nájemní smlouvy ze dne [datum] byla žalované doručována do její datové schránky, kam byla dodána [datum], [datum] uplynula 10 denní lhůta, aniž by se do datové schránky přihlásila oprávněná osoba, oprávněná osoba se přihlásila dne [datum] ve 20 hodin, 4 minuty, 19 vteřin.

7. Následně odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalobce napadený rozsudek i řízení předcházející jeho vyhlášení podle § 212 a § 212a o. s. ř. a shledal odvolání důvodným.

8. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o nájmu části tohoto pozemku na dobu neurčitou s účinností od [datum], bylo dohodnuto, že pronajímatel i nájemce jsou oprávněni smlouvu vypovědět v šestiměsíční výpovědní lhůtě bez udání důvodu, výpověď bude nájemci doručena na jeho adresu uvedenou v této smlouvě, případně na adresu určenou nájemcem, doručení výpovědi nájemci se řídí příslušnými ustanoveními o doručování podle o. s. ř. Výpovědí ze dne [datum] žalobce nájem vypověděl s uvedením šestiměsíční výpovědní doby, která počíná běžet od prvého dne následujícího měsíce po doručení výpovědi, tato výpověď byla žalované doručována do její datové schránky, do níž byla dodána dne [datum] a oprávněná osoba se přihlásila dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalovaná požádala žalobce o uzavření nové nájemní smlouvy, výslovně uvedla, že nájemní smlouva ze dne [datum] byla vypovězena žalobcem dne [datum].

9. Podle § 570 odst. 1 věta prvá OZ právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. V řízení bylo prokázáno, a žalovaná to ani nezpochybňuje, že výpověď ze dne [datum] se dostala do sféry její dispozice, tato výpověď byla doručena do datové schránky žalované dne [datum], kde se s ní žalovaná seznámila dne [datum], jak vyplývá z doručenky, rovněž dopisem žalované ze dne [datum] je prokázáno, že žalovaná se s výpovědí seznámila. Za tohoto stavu má odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně za to, že výpověď ze dne [datum] byla žalované doručena dne [datum], kdy se s ní žalovaná seznámila. Doručení výpovědi do datové schránky sice nebylo v souladu se smluvním ujednáním účastníků, dle něhož výpověď měla žalované být doručena na její adresu uvedenou v nájemní smlouvě, žalované lze přisvědčit i v tom, že doručení do datové schránky nebylo v souladu s § 18a odst. 1 zák. č. 300/2018 Sb. ve znění účinném ke dni [datum], neboť žalovaná nepožádala Ministerstvo vnitra o umožnění doručování do své datové schránky z datové schránky jiné právnické osoby, přičemž v daném případě žalobce vystupoval nikoli jako orgán veřejné moci, ale jako smluvní partner žalované, tedy jiná právnická osoba, tyto skutečnosti však nemají za následek, že by bez dalšího bylo možno doručení výpovědi do datové schránky žalované považovat za neúčinné. Rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná soudem prvního stupně řeší situaci, kdy se účastníci soukromoprávního vztahu dohodli na určité adrese pro doručování písemností, a uzavírá, že pokud do takto sjednaného místa bylo doručeno, nelze namítat, že se v daném místě příjemce písemnosti nezdržoval, neboť sféra jeho dispozice byla určena dohodou. Ani tato rozhodnutí však nijak nezpochybňují ustálený judikatorní závěr, že nepřítomné osobě je písemnost doručena okamžikem, kdy se dostane do sféry její dispozice, tedy kdy nabyde možnost se s obsahem písemnosti seznámit. To se v daném případě jednoznačně stalo dne [datum], což nezpochybňuje ani sama žalovaná. Odvolací soud považuje za přepjatý formalismus učinění závěru, že v takovémto případě písemnost nebyla řádně doručena jen proto, že žalobce nesprávně žalované doručoval do datové schránky, rozhodující je právě ta skutečnost, že žalovaná měla možnost s obsahem výpovědi se seznámit, a v řízení bylo prokázáno, a není ani sporné, že se s ní dne [datum] seznámila. Za tohoto stavu šestiměsíční výpovědní lhůta uplynula dne [datum], v dalším období již žalované nesvědčí žádný právní důvod k užívání předmětné části pozemku, povinností žalované naopak je podle § 2225 odst. 1 OZ vyklizenou část předmětného pozemku žalobci odevzdat. Z tohoto důvodu odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil napadený rozsudek tak, že žalobě vyhověl.

10. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1, 2 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci procesní úspěch. Žalobci vznikly jednak náklady v souvislosti se zaplacením soudního poplatku za řízení ve výši [částka] a soudního poplatku za odvolání ve výši [částka], náklady vzniklé žalobci v souvislosti se zastoupením advokátem však nelze považovat za účelně vynaložené. V daném případě jde o spor tvořící běžnou agendu žalobce, u něhož lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit své zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1584/2016 včetně rozhodnutí v něm odkazovaných nebo nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2396/09 a I. ÚS 2310/13). Žalobci tedy lze přiznat pouze paušální náhradu hotových výdajů ve výši [částka] za jeden úkon podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., konkrétně za podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], přípravu na jednání před soudem prvního stupně a účast při tomto jednání dne [datum], odvolání proti napadenému rozsudku a přípravu na účast při odvolacím jednání a účast při tomto jednání dne [datum], k těmto částkám je třeba připočítat 21 % DPH ve výši [částka] ze základu [částka] Celkem tak náklady řízení žalobce před soudy obou stupňů činí [částka].