Rozhodnutí 11 Co 264/2024-179

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení co do částky [částka] (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci [částka] (výrok II.), zamítl žalobu co do zaplacení [částka] (výrok III.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok IV.).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se právní předchůdce [jméno FO], narozený dne [datum], zemřelý dne [datum], domáhal jednak částky [částka] jako náhrady škody spočívající v nákladech na obhajobu a dále částky [částka] jako náhrady nemajetkové újmy za nezákonné [podezřelý výraz] [název]. Žalobce vzal žalobu zpět z důvodu plnění žalované co do částky [částka] a ve zbývající části z důvodu revize žaloby a co do částky [částka] bylo řízení zastaveno (§ 96 o. s. ř.).

3. Vyšel ze zjištění, že žalobce uplatnil nárok u žalované dne [datum] (žalovaná poskytla konstatování porušení práva a omluvu), že proti žalobci bylo zahájeno [podezřelý výraz] [název] usnesením ze dne [datum], č. j. KRPH[tel. číslo]/[číslo], pro [podezřelý výraz] čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 (alinea 2), odst. 3 písmeno d) tr. zák. a porušení povinností při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 3 tr. zák. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [město] ze dne [datum] bylo stížností napadené usnesení zrušeno a uloženo ve věci znovu jednat. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno [podezřelý výraz] [název] podle § 248 odst. 2 (alinea 2), odst. 3 písmeno c), d) tr. zák. v jednočinném souběhu s [podezřelý výraz] podle § 220 odst. 1, odst. 2 písmeno b) tr. zák. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [město] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo [podezřelý výraz] [název] zastaveno; nebyl stíhán vazebně. Právní předchůdce žalobce pracoval jako vedoucí odboru, součástí činnosti byla výstavba sportovního areálu; se zahájením [podezřelý výraz] [název] se změnil, ukončil zaměstnání a několik jich vystřídal na krátkou dobu, nemohl sehnat uplatnění; kolegové se na něj dívali „skrz prsty“, ztratil zájem o práci, o koníčky (squash, ping-pong, motorky), přestal jevit zájem o vnoučata. Někteří kamarádi se od něj odvrátili; rodina ho podporovala. Od prosince 2020 se zhoršil jeho psychický stav, trpěl nespavostí, stresem, bral léky na spaní. Věc byla medializována.

4. Po právní stránce posoudil věc dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 13 a § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., dovodil, že odpovědnost státu je dána. [podezřelý výraz] [název] trvalo od [datum] do [datum], tedy zhruba 4 roky, což považoval za nepřiměřenou dobu, když věc nebyla projednávána před soudem. Přihlédl k povaze [podezřelý výraz] činu, původní žalobce byl stíhán pro majetkovou činnost, tato trestná činnost nevyvolává zvýšenou míru společenského odsouzení, jako např. u trestných činů proti životu a zdraví, byl ohrožen vysokou sazbou trestu až 8 let. Přihlédl k následkům způsobeným v osobní sféře, kdy vzal za prokázané, že původní žalobce trpěl frustrací, stresem a nejistotou ohledně výsledku řízení, měl zhoršený spánek, ztratil chuť do práce, o veškeré zájmy i vnoučata, vyhýbal se přátelům a společenským akcím; ztratil zaměstnání, úřednická práce ho předtím naplňovala; cítil bezmoc, za [podezřelý výraz] [název] se styděl. Shledal poškození profesní a občanské pověsti původního žalobce. Zohlednil, že otec žalobce byl do té doby osobou bezúhonnou, nebyl stíhán vazebně. Medializace je prostým důsledkem zásady veřejnosti [podezřelý výraz] řízení. Dospěl k závěru, že samotné konstatování nezákonnosti [podezřelý výraz] [název] není dostatečnou satisfakcí. Provedl srovnání s věcí vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], kdy poškozenému byla přiznána částka [částka] za [podezřelý výraz] [název] pro [podezřelý výraz] čin zneužití pravomoci úřední osoby s [podezřelý výraz] sazbou až 10 let, [podezřelý výraz] [název] trvalo nepoměrně delší dobu, více než 11 let; poškozený byl vedoucím kontrolního oddělení na finančním úřadu (obdobně jako původní žalobce ve věku blízkém důchodovému věku), avšak byl mu krácen plat, byl vystaven nejistotě, tlaku, měl psychické problémy, ztráta společenského života a volnočasových aktivit, medializace byla obdobná. Žalobce obdobný případ, v němž by byla přiznána částka [částka], nepředložil. Dovodil, že žalobci náleží [částka], a ve zbytku žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., které sestávají ze soudního poplatku [částka], odměny za 5 úkonů a 5x paušální náhrady, cestovné a náhrada za promeškaný čas.

5. Proti výroku III. rozsudku podal odvolání žalobce a navrhl rozsudek změnit a žalobě vyhovět. Namítá, že soud prvního stupně učinil nesprávný právní závěr, že trestná činnost nevyvolává zvýšenou míru společenského odsouzení. Kauza byla opakovaně medializována, jeho jméno je možno dodnes ve spojitosti s kauzou dohledat, byl označen jako vysoce postavený úředník, který může jít za mříže pro špatné hospodaření s cizím majetkem. Vytýká soudu prvního stupně, že nedostatečně zohlednil, že jeho otec byl stíhán opakovaně a pro vícero trestných činů, jichž se měl dopustit úmyslně, byl ohrožen vysokou výší náhrady škody v řádech milionů, hrozil mu trest až 8 let. Soud pochybil a dostatečně nehodnotil zásah do rodinného a soukromého života, kdy ztratil zájem o volnočasové aktivity. Nesprávně soud zlehčil dopad [podezřelý výraz] [název] tím, že otec nebyl stíhán vazebně a věc nebyla projednávána před soudem, byl bezúhonný a blízcí přátelé ho podporovali. V neprospěch žalobce hodnotil to, že užívání léků přerostlo u původního žalobce až v závislost, dopad byl podstatně horší než obvyklý. Ke srovnávacímu rozhodnutí uvedl, že zatímco tam došlo ke krácení mzdy, otec žalobce o práci a mzdu přišel zcela. Původní žalobce skončil v [podezřelý výraz] léčebně, vypěstoval si závislost na lécích na spaní a celkově trpěl zhoršeným [podezřelý výraz] stavem.

6. Proti výroku IV. podala odvolání žalovaná. Vytýká soudu prvního stupně početní nesprávnost při součtu, kdy náhrada by činila nikoliv [částka], nýbrž [částka]. Především však namítá, že neměla být přiznána mimosmluvní odměna za „částečné zpětvzetí žaloby“, když tento úkon byl proveden v rámci ústního jednání dne [datum] a nejde o písemné podání. Žalobci tak náleží odměna za 4 úkony po [částka], 4x režijní paušál po [částka], cestovné [částka] a 8 půlhodin zmeškaného času ve výši [částka], 21 % DPH a soudní poplatek, tj. celkem [částka] (a nikoli [částka]).

7. Odvolací soud zopakoval dokazování o usnesení o zahájení [podezřelý výraz] [název] ze dne [datum], č. j. KRPP[tel. číslo]/[číslo], z něhož zjistil, že žalobce byl obviněn ze spáchání [podezřelý výraz] dle § 248 odst. 2, 3 písm. c), d) tr. zák. v jednočinném souběhu s [podezřelý výraz] dle § 220 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák.

8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaných odvolání a v jejich mezích napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání obou účastníků nejsou důvodná.

9. V souzené věci soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, na jehož základě zjistil všechny rozhodné skutečnosti, a odvolací soud po zopakování dokazování vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně. Takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle správných zákonných ustanovení § 7, § 8 a § 13 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“).

10. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že v [podezřelý výraz] řízení vedeném v přípravném řízení Krajským ředitelstvím policie Plzeňského kraje došlo k vydání nezákonného rozhodnutí (usnesení o zahájení [podezřelý výraz] [název] ze dne [datum] a ze dne [datum]), zastavení řízení (shodně jako i zproštění obžaloby) má podle judikatury stejné důsledky jako zrušení usnesení o zahájení [podezřelý výraz] [název] pro nezákonnost, a nárok na náhradu újmy způsobené zahájením a vedením [podezřelý výraz] [název] se proto posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk, tedy jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [právnická osoba] 6/90, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 35/1991). Zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou [podezřelý výraz] [název], které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.

11. Soud prvního stupně posuzoval jednotlivá kritéria, která mohou podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu indikovat rozsah způsobené nemajetkové újmy, tedy a) povaha [podezřelý výraz] věci, b) délka [podezřelý výraz] řízení, c) následky způsobené [podezřelý výraz] řízením v osobnostní sféře poškozené osoby, jakož i dopady nezákonného rozhodnutí do osobnostní sféry poškozené osoby, nepříznivost jejich vlivu na její pověst, dosavadní způsob života apod. Odvolací soud považuje částku přiznanou ve výši [částka] za adekvátní ve vztahu k uvedeným kritériím.

12. a) K povaze [podezřelý výraz] věci. Právní předchůdce žalobce byl obviněn z [podezřelý výraz] porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a porušení povinnosti při správě cizího majetku usnesením ze dne [datum] („dále jen první [podezřelý výraz] [název]“) dle § 248 odst. 2, 3 písm. d) a § 220 odst. 1, 3 tr. zák. s [podezřelý výraz] sazbou 2 - 8 let; usnesením ze dne [datum] (dále jen „druhé [podezřelý výraz] [název]“) dle § 248 odst. 2, 3 písm. c), d) a § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., s [podezřelý výraz] sazbou 6 měsíců až 5 let nebo peněžitým trestem, uvedené znamená, že od [datum] již nebyl ohrožen [podezřelý výraz] sazbou 8 let, nýbrž 5 let. [podezřelý výraz] [název] bylo zastaveno usnesením KSZ v [město] č. j. [spisová značka], ze dne [datum], když skutek, pro který bylo vedeno [podezřelý výraz] [název], není [podezřelý výraz] činem, a nebyl důvod k postoupení věci, ve vztahu ke skutkové podstatě [podezřelý výraz] dle § 248 tr. zák. pro nedostatek požadované formy zavinění - úmyslu, jakož i příčinné souvislosti. Před vydáním usnesení, jímž bylo zahájeno první [podezřelý výraz] [název] dne [datum], byl právní předchůdce žalobce bezúhonnou osobou; nebyl vzat do vazby a nebyla podána obžaloba, tedy bylo vedeno jen přípravné řízení.

13. b) K délce [podezřelý výraz] řízení. Právní předchůdce žalobce byl trestně stíhán po dobu 4 let ([datum] - [datum]). Odvolací soud považuje ve shodě se soudem prvního stupně délku [podezřelý výraz] řízení za nepřiměřenou právě proto, že bylo vedeno výlučně v přípravném řízení, byť byl spisový materiál obsáhlý, v prvním [podezřelý výraz] [název] byla kromě žalobce obviněna i další osoba (starosta), byly vypracovány 2 znalecké posudky, bylo slyšeno 11 svědků, jak se podává z obou usnesení, a bylo třeba se vypořádat s množstvím listinných důkazů (faktury, apod.).

14. c) Následky způsobené [podezřelý výraz] řízením v osobnostní sféře právního předchůdce žalobce. V souzené věci se nepresumuje nemajetková újma, ale je třeba její konkrétní projevy tvrdit a v řízení prokazovat. Právní předchůdce žalobce újmu specifikoval a následně prokázal výslechy svědků (manželky a kamaráda), včetně výslechu syna. Odvolací soud nikterak nezpochybňuje subjektivní nepohodu, v níž se právní předchůdce žalobce [podezřelý výraz] [název] ocitl. V odvolacím řízení nebyla zpochybněna skutková zjištění soudu prvního stupně, že [podezřelý výraz] řízení mělo dopad na jeho osobní život, byl podporován rodinou, jeho syn byl již dospělý, nebyl finančně odkázán na trestně stíhaného otce, právní předchůdce žalobce však ztratil zájem o vnoučata; z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce žalobce měl podporu přátel, kteří se ho snažili povzbudit (jak vyplynulo z výpovědi svědka Holíka), sám se však stranil lidí; ztratil zájem o veškeré koníčky; léčil se na [podezřelý výraz], dokonce strávil čas i v [podezřelý výraz] léčebně, avšak neztotožnil se s režimem léčebny, a proto se vrátil zpět domů; užíval antidepresiva a léky na spaní, jejichž množství nedokázal regulovat. Správně soud prvního stupně zjistil poškození občanské pověsti právního předchůdce žalobce. [podezřelý výraz] [název] vždy představuje zásah do práv stíhané osoby a je nepochybné, že nezákonné [podezřelý výraz] [název] je způsobilé vyvolat i vznik nemajetkové újmy, která právnímu předchůdci žalobce v příčinné souvislosti s [podezřelý výraz] [název] trvajícím 4 roky vznikla a stát za ni odpovídá.

15. Dále se odvolací soud zabýval otázkou, jakého odškodnění by se žalobci (jakožto právnímu nástupci) mělo dostat. Soud prvního stupně nepochybil, provedl-li srovnání s rozhodnutím předloženým žalobcem, neopomněl zdůraznit, že šlo o podstatně delší [podezřelý výraz] [název] (11 let) s ohrožením [podezřelý výraz] sazbou až 10 let. V prvním [podezřelý výraz] [název] byl sice žalobce ohrožen trestem až 8 let, avšak počínaje od [datum] již jen maximální sazbou 5 let. Věc byla medializována stejně jako ve srovnávaném případu a shodně došlo k poškození občanské pověsti, šlo o zaměstnance finančního úřadu, tedy v obdobné pracovní pozici. Z uvedených důvodů považuje odvolací soud za přiměřenou náhradu částku ve výši [částka], když v souzené věci právní předchůdce žalobce nebyl vazebně stíhán, věc byla vedena pouze v přípravném řízení, rodina i přátelé jej podporovali, i přesto ztratil zájem o socializaci, práci a koníčky.

16. K jednotlivým odvolacím námitkám. Soud prvního stupně správně konstatoval, že majetkové trestné činy obecně vyvolávají nižší míru společenského odsouzení než např. úmyslné trestné činy proti životu, uvedené ostatně vyplývá z toho, o jaký druh trestné činnosti se jedná v kontextu systematického řazení jednotlivých hlav [podezřelý výraz] zákona a soudu prvního stupně tak nelze v jeho úvahách ničeho vytknout. Není též pravdou, že by soud prvního stupně zlehčil dopad [podezřelý výraz] stíhání tím, že konstatoval, že žalobce nebyl stíhán vazebně a věc nebyla projednána před soudem. Jedná se o okolnosti, k nimž soudy musejí přihlížet v rámci hodnocení kritéria povahy [podezřelý výraz] věci. Obecně platí, že je značný rozdíl mezi tím, zda je osoba trestně stíhána vazebně, neboť jde o omezení osobní svobody a je neoddiskutovatelné, že je to situace neporovnatelná s případem, kdy je obviněný stíhán na svobodě. Soud prvního stupně nikterak nepochybil, konstatoval-li v rámci kritéria povahy [podezřelý výraz] věci též, že [podezřelý výraz] [název] bylo vedeno pouze v přípravném řízení a nikoli před soudem, tedy nebyla ani podána obžaloba. S tím souvisí též námitka žalobce, že případ byl medializován. Ve fázi přípravného řízení nelze hovořit o důsledku zásady veřejnosti [podezřelý výraz] řízení, nicméně dopad referování o dané [podezřelý výraz] věci ze strany hromadných sdělovacích prostředků právě ve fázi přípravného řízení nelze přičítat k tíži státu, nýbrž konkrétním sdělovacím prostředkům, neboť nebylo ani tvrzeno, natož prokázáno, excesivní jednání orgánů činných v [podezřelý výraz] řízení (tedy např., že by to byly právě ony, kdo by informace o [podezřelý výraz] řízení „vynášely“ ze spisu v přípravném řízení).

17. Neobstojí ani odvolací námitka, že soud prvního stupně nezohlednil, že právní předchůdce žalobce byl trestně stíhán opakovaně a pro vícero trestných činů. I k tomuto soud prvního stupně přihlížel, byť zcela opomněl zohlednit, že v prvním [podezřelý výraz] [název] byl právní předchůdce žalobce ohrožen sazbou až 8 let, zatímco ve druhém, tedy od srpna 2019, již jen sazbou 5 let, což odvolací soud napravil. Nadto soud prvního stupně pečlivě přihlížel i k osobnosti předchůdce žalobce, když konstatoval jeho bezúhonnost, a tedy bylo možno předpokládat maximálně hrozbu odnětí svobody při dolní hranici [podezřelý výraz] sazby.

18. Nedůvodně žalobce vytýká soudu prvního stupně, že nehodnotil zásah do rodinného a soukromého života, právě k těmto okolnostem soud pečlivě přihlížel, avšak z provedeného dokazování vyplynulo, že rodina i přátelé jeho právního předchůdce podporovali. Nedůvodně žalobce podsouvá soudu prvního stupně, že v neprospěch hodnotil užívání léků. Opět šlo o konstataci stavu, jež ostatně nebyl ani žalovanou nikterak zpochybněn a byl prokázán výpovědí žalobce, jakož i manželky právního předchůdce žalobce a svědkem, který zejména přesvědčivě vysvětlil, že „právní předchůdce žalobce žil případem a práškama“, které sháněl po všech kamarádech. Státu nelze přičítat k tíži a stát nemůže nést odpovědnost za to, že právní předchůdce žalobce řešil stres nadměrnou konzumací léků namísto toho, aby se řádně léčil správným dávkováním, a léčebnu opustil pro režim, jenž tam panoval a s nímž se neztotožnil. Jakkoli odvolací soud rozumí obtížné situaci právního předchůdce žalobce a celé rodiny, za některé žalobcem zmíněné okolnosti stát odpovídat nemůže.

19. Namítal-li žalobce, že ve srovnávaném případu došlo ke krácení mzdy a v souzené věci právní předchůdce „o práci přišel“, nebylo ani tvrzeno, natož prokázáno, že by se tak mělo stát výpovědí z důvodu probíhajícího [podezřelý výraz] [název]. Naopak z provedeného dokazování vyplynuly pouze určité domněnky o tom, jak byl pracovní poměr ukončen, když svědkyně [jméno FO] uvedla, že neví přesně, na základě jakého titulu k tomu došlo; žalobce vypověděl, že rovněž neví, asi to byla „dohoda, kdy bylo otci naznačeno opuštění odboru“, na druhou stranu však k rozvázání pracovního poměru nedošlo ihned, neboť jak žalobce vypověděl „nějakou dobu pracoval na městě na pozici okolo tajemníka“, a přestup na jiný odbor potvrdil i svědek Holík, jenž rovněž nebyl schopen soudu sdělit důvod skončení pracovního poměru. Tvrzenou ztrátu zaměstnání tak nelze přičíst na vrub státu.

20. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek ve výroku III. jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř.

21. K odvolací námitce žalované. Lze sice přisvědčit tomu, že částečné zpětvzetí žaloby bylo učiněno při ústním jednání dne [datum] (a za takový úkon by žalobci nepříslušela odměna), nicméně tento úkon je též součástí písemného vyjádření ve věci ze dne [datum]. Odvolací soud chronologicky shrnuje průběh řízení, kdy dne [datum] proběhlo ústní jednání, na němž byl žalobce vyzván dle § 118a o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazů o tom, jak konkrétně bylo zasaženo do osobní sféry žalobce, a k doplnění srovnávací judikatury, žalobce si vyžádal lhůtu 14 dnů, která mu byla poskytnuta. Podáním ze dne [datum], jež je součástí spisu na č.l. 144, žalobce vzal jednak částečně žalobu zpět a navrhl zastavení řízení, dále vylíčil zásah i následky a citoval srovnávací judikaturu, čímž splnil výzvu soudu a tento úkon je třeba považovat za úkon dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za nějž náleží žalobci odměna ve výši [částka] dle § 7 a § 9 odst. 4 cit. vyhl., náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 cit. vyhl. ve výši [částka] a 21 % DPH. Celkem tak žalobci náleží odměna za 5 úkonů právní služby ve výši shora uvedené, 5x náhrada hotových výdajů po [částka], dále cestovné ve výši [částka] a náhrada ve výši [částka] za zmeškaný čas, kterou žalovaná nesporovala. Pochybila však i ve svém výpočtu, neboť u těchto dvou posledně zmíněných částek v rozporu s § 137 odst. 3 o. s. ř. neaplikovala navýšení o DPH. Náklady řízení před soudem prvního stupně tak sestávají, jak výše uvedeno z odměny za 5 úkonů právní služby a 5 náhrad hotových výdajů, cestovného a náhrady za zmeškaný čas a k tomu všemu přináležející DPH ve výši [částka], tj. nákladů právního zastoupení ve výši [částka], k nimž je třeba připočítat částku [částka] za soudní poplatek, tedy [částka]. Poměrná výše úspěchu žalobce 87,53 % tak činí [částka], a proto odvolací soud výrok IV. změnil jen co do výše dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a ve zbytku jej jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř.

22. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 3 písm. b) a c) vyhl. č. 254/2015 Sb., neboť žalovaná byla plně úspěšná ohledně nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, a náleží jí tak náhrada za účast u jednání odvolacího soudu a přípravu na ně ve výši 2x [částka], tj. celkem [částka] (neboť nebyla úspěšná se svým odvoláním, za které jí odměna nenáleží). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř.