o 252 121,70 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 252 121,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 252 121,70 Kč od 16. 7. 2023 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 135 809,20 Kč (výrok II.).

2. Vyšel ze zjištění, že dne 18. 3. 2015 uzavřela [právnická osoba] jako objednatel, se žalovanou smlouvu o dílo, jejím předmětem bylo zhotovení stavby „[Stavba]“. Dílo bylo předáno dne 26. 11. 2015, žalobkyně dne 22. 3. 2019 reklamovala vady: poruchy obvodového zdiva - trhliny, poruchy na povrchu obvodového zdiva, statické poruchy na vstupním objektu a jeho okolí, nefunkčnost kamerového systému. Žalobkyně požadovala vady odstranit opravou. Výzvou ze dne 11. 5. 2020 sdělila žalované, že vady reklamované dopisem ze dne 22. 3. 2019 spočívající v poruchách obvodového zdiva (trhliny), poruchách na povrchu obvodového zdiva a ve statických poruchách na vstupním objektu a jeho okolí dosud nebyly odstraněny a že nad rámec toho byly zjištěny další vady, a to statické poruchy na obou vstupních objektech a jejich okolí, včetně vstupní brány, poruchy na povrchu vnitřní dělící zdi [místo], nedostatečná izolace obvodového zdiva a opěrných zdí od zemní vlhkosti, poruchy na střeše (izolaci) a povrchu [místo] [jméno FO]. Žalovaná byla vyzvána k odstranění těchto vad opravou nejpozději do 15 dnů od doručení výzvy. Žalovaná nereagovala, žalobkyně nechala vady díla opravit třetí osobou, práce probíhaly od 28. 6. 2022 do 11. 7. 2022 a bylo vyúčtováno a žalobkyní zaplaceno 125 820 Kč (havarijní demolice části zdi), 95 340 Kč (havarijní demolice části zdi II. etapa), 7 260 Kč (vyjádření statika), 6 644 Kč (konzultační práce), 12 496 Kč (konzultační práce) a 4 840 Kč (provizorní dopravní značení) a žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 252 121,70 Kč dne 30. 6. 2023. Statik [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl k závěru, že v celém rozsahu opěrné stěny se projevují poruchy horní části opěry ve formě trhlin v pilířích mezi mřížemi; v havarijním stavu se nachází opěrná stěna v prvním poli (délka cca 10 m) východně od hlavního vstupu, chodník je nutné ihned uzavřít, stěnu zajistit dočasnými vzpěrami anebo ihned odstranit (zbourat), ohradní zeď v definovaném úseku, tzn. min. 10 m na východ od hlavního vstupu, není staticky bezpečná a nelze vyloučit riziko ztráty stability (zřícení do chodníku). Oprava nejvíce poškozené části je obtížně představitelná, ohradní zeď v délce min. 10 m bude nutné odstranit. [právnická osoba] potvrdil velmi špatný technický stav obvodové stěny [místo], který je způsoben mechanickým poškozením jednotlivých konstrukčních prvků (omítky, povrchové betony a jádrové zdivo). Prvotní příčiny byly shledány jednak v porušení zdiva vlivem dilatačních pohybů (nepřiznaných dilatačních spár po délce stěny) a vlivem působení vody přítomné v konstrukčním systému. Porušení soudržnosti omítek a jejich přídržnosti k podkladu lze přisoudit nedodržení technologie provádění, jejich mechanickému porušení v důsledku dilatačních pohybů jednotlivých partií konstrukčního systému, působení pnutí mezi omítkami a podkladem v rámci rozdílných dilatačních pohybů. [tituly před jménem] [jméno FO] v posudku zjistil vady a poruchy na konstrukcích, absence dilatací a trhliny v omítkách, reklamované vady byly příčinou havarijního stavu, nevhodné provedení založení stavby, nedostatečně vyřešený způsob odvodu dešťové vody, nedostatečná dilatace zdiva. Shodně i svědek [tituly před jménem] [jméno FO] (autorizovaný inženýr) potvrdil, že k havarijnímu stavu došlo v důsledku neodstranění vad.

3. Po právní stránce soud posoudil věc dle § 2586 o. z. a dovodil, že strany uzavřely dne 18. 3. 2015 smlouvu o dílo. Žalobkyně reklamovala dopisem ze dne 22. 3. 2019 vady, postupovala v souladu se smlouvou o dílo, kdy řádně u žalované v záruční době vytkla vady a požadovala jejich opravu, a pro nečinnost žalované přistoupila k opravě předmětných vad prostřednictvím třetích osob, kterým za provedení prací zaplatila jimi fakturované částky. Veškeré činnosti, které byly fakturovány a ze strany žalobkyně zaplaceny a jejichž zaplacení se nyní žalobkyně domáhá po žalované, byly v příčinné souvislosti s vytčenými vadami a byly prováděny v důsledku neodstranění reklamovaných vad. Vady, které byly předmětem reklamace, vedly k havarijnímu stavu části zdi a tato musela být dle doporučení statika odstraněna. Fakturované činnosti se týkaly odstranění zdi, kdy předmětem faktury číslo [číslo] ze dne 6. 6. 2022 bylo vyjádření statika ke stavu zdi, předmětem faktury číslo [číslo] ze dne 8. 6. 2022 bylo provizorní dopravní značení a instalace trvalého dopravního značení (kdy není důvodu pochybovat o tom, že v souvislosti s bouracími pracemi bylo nutno zajistit dopravní značení), předmětem faktury číslo [číslo] ze dne 21. 6. 2022 byla samotná demolice části zdi [místo], stejně tak tomu bylo v případě faktury číslo [číslo] ze dne 11. 7. 2022, další dvě faktury se pak týkají konzultačních, poradenských a inženýrských činností při opravě havarijního stavu [Stavba]. O vadách, které byly předmětem reklamace (zejména poruchy obvodového zdiva - trhliny), se zmiňuje [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém vyjádření, v časové návaznosti na toto vyjádření statika (vypracované dne 1. 6. 2022) došlo k provedení fakturovaných bouracích prací (práce spočívající v demolici zdi byly prováděny od 28. 6. 2022 do 11. 7. 2022). Námitku promlčení neshledal důvodnou. Právo na plnění dle odst. 18.4. smlouvy o dílo mohla žalobkyně požadovat po žalované až v okamžiku, kdy byly provedeny předmětné fakturované činnosti a kdy za tyto bylo ze strany žalobkyně zaplaceno, neboť předtím nemohla být žalobkyni známa výše nákladů; právo na odstranění vad pomocí třetí osoby bylo sjednáno ve smlouvě bez toho, aniž bylo ujednáno, v jaké lhůtě je tak žalobkyně oprávněna učinit, a provedení prací v roce 2022 nelze považovat za opožděné. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná. Má za to, že žalobkyně nežalovala z titulu odpovědnosti za vady, nýbrž na plnění ze smlouvy. Proto platí tříletá promlčecí doba, vady žalobkyně vytýkala již 22. 3. 2019, do 6. 4. 2019 nebyly odstraněny a proto mohla své právo poprvé uplatnit 12. 4. 2019, avšak žalobu podala až dne 13. 10. 2023, ačkoli konec lhůty připadl na 14. 2. 2022. V případě nových vad uplatněných reklamací ze dne 11. 5. 2020 nárok vznikl 2. 6. 2020 a promlčecí doba uplynula 2. 6. 2023. Dále namítá, že žaloba není způsobilá k projednání a měla být odmítnuta, když žalobkyně neuváděla konkrétní vady, žalobní tvrzení byla doplňována posléze ku prospěchu žalobkyně, čímž bylo řízení zatíženo vadou. Žalobkyně nevysvětlila příčinnou souvislost mezi porušením povinností na straně žalované a vynaloženými náklady (i proto soud prvního stupně vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení, to však bylo nedostatečné a soud se spokojil s tím, co objasňovali následně svědci). Vzhledem k nedostatkům žaloby nelze přiznat náhradu nákladů řízení za veškeré úkony.

5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla rozsudek potvrdit, s námitkou promlčení se soud prvního stupně vypořádal v bodu 32. odůvodnění rozsudku, zopakovala dosavadní argumentaci, že nejprve náklady na odstranění vad musely vzniknout a následně je mohla uplatňovat po žalované. Nemůže jí jít k tíži, že vyzývala žalovanou opakovaně. Žalobkyně definovala, jaké práce bylo nutné provést, i vady díla, které byly reklamovány. Žalovaná nepředložila jediný důkaz, kterým by zpochybnila nutnost odstranit havarijní stav (tvrzení o vlivu kolejové dopravy či výkopů bylo vyloučeno). Žalobkyně svěřila stavbu ohradní zdi odborníkovi, který se prezentuje, že je specialistou na záchranu historických stavebních památek, uhradila celou cenu a přestože dílo bylo zhotoveno teprve v roce 2015, vykazuje havarijní stav a část musela být odstraněna. Očekávala životnost stavby desítky či stovky let.

6. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalované napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a neshledal odvolání opodstatněným vyjma výroku o nákladech řízení.

7. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, zjistil všechny rozhodné skutečnosti, z nichž vyvodil správné skutkové závěry, a odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně. Věc správně posoudil i po právní stránce a odvolací soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění soudu prvního stupně, s jehož pro právní posouzení věci relevantními závěry se ztotožňuje.

8. Soud prvního stupně správně po právní stránce dospěl k závěru, že strany uzavřely dle § 2586 o. z. písemnou smlouvu o dílo dne 18. 3. 2015, jejímž předmětem byla [Stavba]. Smlouva obsahuje závazek žalované provést dílo a všechny jeho části řádně, v odpovídající kvalitě, s odbornou péčí (čl. 9.9.), dle čl. 15.1. druhý odst. smlouvy o předání a převzetí díla strany sepíšou předávací protokol. K tomu došlo dne 26. 11. 2015 s tím, že dílo vykazuje vady a nedodělky, které jsou obsahem přílohy č. 1. V čl. 16.1. strany sjednaly, že záruční doba začne běžet ode dne převzetí celého díla a dle čl. 16.2. záruční doba neběží ode dne uplatnění reklamace do dne vyřízení reklamace zhotovitelem; dnem vyřízení reklamace je den, kdy objednatel potvrdil vyřízení reklamace zhotoviteli; o tuto dobu se záruční doba prodlužuje. Podle čl. 18.2. se zhotovitel zavázal odstranit vady v přiměřeném termínu dle povahy vzniklé vady, nejpozději do 15 dnů ode dne vyrozumění zhotovitele o jejich existenci a dle čl. 18.4. neodstraní-li vady zhotovitel ani do 5 dnů poté, co měla být odstraněna, je objednatel oprávněn pověřit odstraněním vady jinou osobu. Veškeré takto vzniklé náklady se zavazuje objednateli uhradit zhotovitel. Ten je povinen nejpozději do 5 dnů po obdržení reklamace písemně oznámit objednateli, zda reklamaci uznává či neuznává (pokud tak neučiní, má se za to, že reklamaci uznává) dle čl. 18.6. Pro případ porušení povinnosti odstranit vady nejpozději do 15 dnů ode dne vyrozumění zhotovitele byla sjednána smluvní pokuta 20 000 Kč za každý i započatý den prodlení (čl. 19.3.). V čl. 9.16. strany sjednaly oprávnění objednatele k ověření jakosti díla či jeho části nechat vyhotovit znalecký posudek a pro případ pochybení ponese náklady na jeho vyhotovení zhotovitel.

9. Soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že žalobkyně postupovala v souladu se smlouvou, v záruční době vytkla u žalované vady a domáhala se jejich opravy, s ohledem na reakci žalované v souladu s čl. 18.4. smlouvy přistoupila k opravě vad prostřednictvím třetí osoby (společnosti [právnická osoba]), které uhradila náklady za bourací práce dne 29. 6. 2022 a 15. 7. 2022 (ve výši 125 820 Kč a 95 340 Kč) a ve smyslu čl. 9.16. smlouvy pak statiku [tituly před jménem] [jméno FO] a dále [tituly před jménem] [jméno FO] náklady na odborná vyjádření dne 13. 6. 2022, 30. 8. 2022, 12. 12. 2022 (ve výši 7 260 Kč, 12 496 Kč a 6 644 Kč), jakož i náklady spojené s dopravním záborem ve dnech 1. 6. - 8. 6. 2022, vynaložené v příčinné souvislosti s prováděním bouracích prací ve výši 4 561,70 Kč dle faktury č. [číslo] uhrazené dne 22. 6. 2022. Správný je též závěr soudu prvního stupně, že žalobkyní vytčené vady vedly k havarijnímu stavu části zdi, která musela být dle doporučení statika odstraněna.

10. K neprojednatelnosti žaloby. Odvolací argumentaci neshledal odvolací soud důvodnou. Z obsahu žaloby bylo zřejmé, jakého plnění a z jakého důvodu se žalobkyně domáhá, žaloba tak byla projednatelná. Byť neobsahovala konkrétní popis vad, její přílohou byla výzva k odstranění vad ze dne 20. 5. 2020, jež popis vad obsahovala; v reakci na vyjádření žalované (č.l. 19), v níž mj. zmiňuje reklamaci ze dne 22. 3. 2019, pak žalobkyně doplnila skutková tvrzení podáním ze dne 30. 1. 2024 (č.l. 22) a po poučení soudu dle § 118a o. s. ř. navrhla důkazy a tvrdila, že praskliny a porucha statiky vedou k poškození zdiva, což bylo prokázáno jednak listinnými důkazy (posudek [tituly před jménem] [jméno FO], vyjádření statika [tituly před jménem] [jméno FO]), jednak výslechem navržených svědků. Lze shrnout, že potřeba doplnění žaloby o některé rozhodné skutečnosti nečinila v souzené věci žalobu neprojednatelnou ve smyslu § 43 odst. 2 o. s. ř.

11. K námitce promlčení. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že náklady na odstranění vady třetí osobou dle čl. 18.4. smlouvy mohla žalobkyně poprvé uplatnit poté, kdy je zaplatila, neboť do té doby jí nemohla být známa jejich výše. V souzené věci se tak stalo v období června 2022 až prosince 2022. Tříletá promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z. tak nastala v případě prvé (nejstarší) faktury (úhrada statiku [tituly před jménem] [jméno FO]) dne 13. 6. 2022 a k promlčení by došlo dnem 13. 6. 2025, byla-li žaloba podána dne 13. 10. 2023, nárok žalobkyně promlčen není. Strany ve smlouvě sjednaly záruční dobu v délce 60 měsíců, která započala dne 26. 11. 2015 a nebyla-li prodloužena, nejdříve mohla uplynout dnem 26. 11. 2020. Vyzvala-li žalobkyně žalovanou k odstranění vad dopisem ze dne 22. 3. 2019, stalo se tak ještě v běhu záruční doby dle čl. 16.1. Smlouvy, shodně jako v případě reklamace uplatněné dopisem ze dne 11. 5. 2020. Konstrukce žalované by ve svém důsledku znamenala, že by žalobkyně ještě před uplynutím záruční doby přišla o své právo uplatnit nároky z možného vadného plnění vůči žalované. Neobstojí ani argumentace žalované, že žalobkyně mohla své právo poprvé vykonat dne 15. 4. 2019, kdy jí údajně žalovaná měla sdělit, že odpovědnost za vady odmítá (vyjádření žalované ze dne 28. 11. 2023, bod 4.). Za počátek promlčecí lhůty nelze považovat dle argumentace žalované obsažené ve vyjádření ze dne 28. 11. 2023, bod 5., ani okamžik 11. 4. 2019, resp. 12. 4. 2019, jenž žalovaná odvozuje od 15denní lhůty dle čl. 18.2. smlouvy ve spojení s čl. 18.4. smlouvy, neboť výši nákladů spojených s odstraněním vady v té době žalobkyně ani neznala, nadto by se zcela nedůvodně zbavila možnosti uplatnit další vady v průběhu záruční doby, jež nemohla uplynout dříve než dne 26. 11. 2020. Žalovaná zcela pomíjí, že strany v č.l. 18.8. smlouvy sjednaly povinnost zhotovitele nést náklady na odstranění reklamované vady až do pravomocného rozhodnutí o odpovědnosti za vady.

12. Částečně důvodnou shledal odvolací soud argumentaci stran náhrady nákladů řízení. Soud prvního stupně rozhodoval dle § 142 odst. 1 o. s. ř. (byť nesprávně uvedl dle § 142 odst. 2 o. s. ř.), když správně dovodil plný úspěch žalobkyně v řízení, správně též určil výši odměny 9 340 Kč za úkon právní služby, správně zohlednil změnu vyhlášky č. 177/1996 Sb. a po 1. 1. 2025 přiznal náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhl. Odvolací soud se toliko neztotožnil se závěrem, že žalobkyni náleží odměna za úkon právní služby - vyjádření ze dne 24. 6. 2024, byť odvolací soud neopomněl, že žalobkyně reagovala na poučení dle § 118a o. s. ř. a označila důkazy, takové podání nesplňuje definici vyjádření dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., a proto odvolací soud tento úkon žalobkyni na rozdíl od soudu prvního stupně nepřiznal. Pokud jde o repliku žalobkyně ze dne 30. 1. 2024, jde o reakci na vyjádření žalované, v níž žalobkyně rozvádí dosavadní argumentaci, vyjadřuje se k námitce promlčení, a jde tak o úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhl. S ohledem na výše uvedené žalobkyni náleží za řízení před soudem prvního stupně náhrada nákladů řízení spočívající v odměně za 9,5 úkonu (nikoli 10,5 úkonu), které soud prvního stupně podrobně rozvedl, a odvolací soud odkazuje na bod 34. odůvodnění (vyjma vyjádření ze dne 24. 6. 2024) po 9 340 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů 7x 300 Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhl., ve znění do 31. 12. 2024, 3x 450 Kč dle § 13 odst. 4 cit. vyhl., v platném znění, dále 21 % DPH ve výši 19 357,80 Kč a po započtení soudního poplatku ve výši 12 607 Kč činí náklady řízení částku 124 144,80 Kč.

13. S ohledem na výše uvedené odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, ve výroku o nákladech řízení jej změnil jen co do jejich výše ponížením o jeden úkon právní služby dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a ve zbytku jej potvrdil dle § 219 o. s. ř.

14. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Ty sestávají z odměny po 9 340 Kč za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu), a dále 2 náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g), k) cit. vyhl., 21 % DPH ve výši 4 111,80 Kč, tedy náklady na právní zastoupení ve výši 23 691,80 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř.