pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.) a dále povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zadostiučinění za újmu způsobenou jí nepřiměřenou délkou řízení vedeného před finančním arbitrem pod sp. zn. [spisová značka] [číslo], které trvalo od [datum] (podání návrhu žalobkyně jako spotřebitele proti [právnická osoba] jako [anonymizováno]) do [datum] (rozhodnutím finančního arbitra o námitkách proti jeho nálezu).

3. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně se v řízení před finančním arbitrem domáhala určení neplatnosti 4 pojistných smluv o investičním životním pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] dále [číslo] [číslo] [číslo] finmax4life s úrazovým pojištěním, které žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba], nyní [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), a vydání bezdůvodného obohacení z jednotlivých smluv ve výši [částka], [částka], [částka] a [částka] s příslušenstvím. Řízení bylo zahájeno dnem doručení návrhu žalobkyně finančnímu arbitrovi dne [datum]. V napadeném rozhodnutí podrobně popsal průběh řízení, na jehož odůvodnění odvolací soud pro stručnost odkazuje a jenž strany prohlásily nesporným. [anonymizována dvě slova] rozhodl ve věci samé nálezem ze dne [datum], který byl žalobkyni doručen dne [datum] a [anonymizováno] dne [datum], od odeslání výzvy k seznámení se s podklady dne [datum] uběhlo 32 dnů. Proti nálezu podala [anonymizována dvě slova] [datum], dne [datum] podala [anonymizováno] i žalobkyně, dne [datum] žalobkyně učinila částečné zpětvzetí návrhu, dne [datum] vydal [anonymizována dvě slova] rozhodnutí o námitkách, které nabylo právní moci téhož dne. Řízení o námitkách trvalo 175 dnů, přičemž dne [datum] informoval [anonymizována dvě slova] účastníky o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí o námitkách do [datum], další prodloužení učiněno nebylo, rozhodnutí o námitkách vydal po uplynutí zákonem předpokládané lhůty o 3 měsíce. To bylo způsobeno tím, že teprve více než 60 dnů od podání námitek měl [anonymizována dvě slova] k dispozici podklady pro jejich řádné posouzení a výpočet plnění, které žalobkyni přiznal. Dále zjistil, že žalobkyně k výzvě finančního arbitra k odstranění nedostatků podání dne [datum] částečně odstranila vady návrhu, když sdělila, že aktuálně trvá pouze čtvrtá smlouva, prvá a druhá smlouva byly ukončeny dne [datum], třetí smlouva byla ukončena [anonymizováno] dne [datum], předložený výpis zaplaceného pojistného nekorespondoval s tím, čeho se žalobkyně domáhala, dále zjistil, že žalobkyně zamlčela skutečnosti, že pojištění ze čtvrté smlouvy skončilo ke dni [datum] a dne [datum] bylo žalobkyni zasláno odkupné ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne [datum] k náhradě zadostiučinění. Dopisem ze dne [datum] žalovaná konstatovala porušení práva a vyslovila omluvu za nesprávný úřední postup finančního arbitra tím, že v řízení o námitkách proti nálezu nebyli účastníci informováni o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí a v tomto řízení lze shledat dílčí průtahy spojené se složitostí řízení.

4. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil věc dle § 13 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb. (dále též„ OdpŠk“) a vycházeje z toho, že se aplikuje čl. 6 odst. 1 Úmluvy dospěl k závěru, že celková délka řízení je nepřiměřená. Materiální složitost byla dána posouzením rozsáhlé smluvní dokumentace ke 4 smlouvám, relevantní právní úprava se během času proměnila a bylo nutno aplikovat intertemporální ustanovení. Zohlednil dvojinstančnost řízení, z hlediska formální složitosti poukázal na to, že žalobkyně opakovaně disponovala předmětem řízení, podala vadný návrh, a bylo ji nutno vyzývat k nápravě, řádně neinformovala o ukončení jednotlivých smluv a výplatě odkupného, což však řízení nijak významně neprodloužilo. K námitkám [anonymizováno] nereagovala, avšak svou argumentaci uvedla ve svých námitkách. Postup finančního arbitra nebyl zcela plynulý, docházelo k několikaměsíčním prodlevám. Dospěl k závěru, že v řízení o námitkách došlo k porušení lhůty dle § 16 odst. 2 z. f. a. Význam řízení pro žalobkyni hodnotil jako standardní, byť se jednalo o částku nikoli bagatelní. Odkázal na rozsudky Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]. Vycházeje z částky [částka] za 1 rok (prvé 2 roky snížené) dospěl k závěru, že za dobu [anonymizováno] měsíců a 27 dnů žalobkyni náleží [částka] ([anonymizována tři slova] + [anonymizována dvě slova] + 7x [číslo] + 42 x [anonymizováno]), kterou ponížil o 15 % s ohledem na vyšší stupeň obtížnosti, tj. přiznal [částka] a ve zbytku žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti výroku II. a III. rozsudku podala včasné odvolání žalovaná a navrhla odvolacímu soudu, aby rozsudek změnil a žalobu zamítl. Vytýká soudu prvního stupně, že nedostatečně zhodnotil postup obou účastníků v řízení před finančním arbitrem, kdy žalobkyně podala vadný návrh, neuvedla rozhodné skutečnosti, že ke dni zahájení řízení byly 3 ze 4 pojistných smluv již skončené, řízení ve vztahu k nim bylo proto neúčelné a nemohlo vést u žalobkyně k pocitům nejistoty spojeným se vznikem nemajetkové újmy. Ani poté žalobkyně neposkytovala dostatečnou součinnost, neinformovala o tom, že pojištění ze 4. smlouvy bylo ukončeno a bylo jí vyplaceno odkupné [částka]. Evidentně vědomě zamlčovala skutečnosti, bylo nutno ji vyzvat k tomu, aby potvrdila ukončení pojištění, doložila právní zájem na určení neplatnosti pojistných smluv, žalobkyně žádala o prodloužení lhůty k vyjádření, opakovaně disponovala předmětem řízení. Rovněž [anonymizováno] opakovanými žádostmi o poskytnutí lhůty prodlužovala řízení. Došlo sice k překročení lhůty pro vydání rozhodnutí o námitkách, což ale bylo způsobeno tím, že teprve více než 60 dnů od podání námitek měl [anonymizována dvě slova] k dispozici podklady pro řádné posouzení námitek a výpočet plnění, a také tím, že žalobkyně ještě v průběhu námitkového řízení měnila svůj původní návrh. Pochybení finančního arbitra spočívalo pouze v tom, že lhůtu pro vydání rozhodnutí o námitkách administrativním nedopatřením dále neprodloužil, když z povahy věci nešlo rozhodnout ani v 60 denní lhůtě. Odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] (ústavní stížnost byla odmítnuta), [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Posuzování platnosti smlouvy je sporem velmi hmotně právně složitým, na který nelze bez dalšího nahlížet jako na alternativní délku řízení soudního, neboť řízení u finančního arbitra podléhá zásadě vyšetřovací. Přihlédnout je třeba i k tomu, že nelze těžit ze zahlcení finančního arbitra stovkami obdobných návrhů.

6. Žalobkyně navrhla ve vyjádření k odvolání napadený rozsudek potvrdit jako věcně správný. Argumentace žalované je vypořádaná, [anonymizována dvě slova] poslal žalobkyni prvou výzvu po 4 měsících po podání návrhu, k doplnění byla vyzvána po dalších 4 měsících. Soud prvního stupně vyhodnotil počínání žalobkyně tak, že nevedlo k zásadnímu prodloužení sporu. Žalobkyně žádala jednou o prodloužení lhůty k vyjádření o [anonymizováno] dnů, [anonymizována dvě slova] nebyl formálně činný např. v období od [datum] do [datum], žalobkyni nelze přičítat jednání [anonymizováno]. Není zřejmé, jak mohla dispozice s předmětem řízení v podobě částečného zpětvzetí mít vliv na délku řízení. V případě 3 smluv se jednalo o obsahově stejné smlouvy, shodné byly i pojistné podmínky. Rozhodovací praxe Městského soudu v Praze je nejednotná, odkázala na rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], jež přiznalo zadostiučinění i za délku řízení 17 měsíců. Ohledně zahlcení namítá, že si je způsobil sám [anonymizována dvě slova], když v letech [rok] - [rok] zahájil s [anonymizováno] 805 řízení a vydal 3 rozhodnutí.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

8. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a zjistil řádně skutkový stav, z něhož odvolací soud vychází, a nepochybil, aplikoval-li na souzenou věc § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb.

9. Činnost finančního arbitra je upravena [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova] je orgánem veřejné moci s pravomocí správního orgánu rozhodovat v individuálních případech o subjektivních soukromých právech účastníků řízení před ním (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Řízení před finančním arbitrem je řízením, jehož předmětem je základní právo nebo svoboda, a tudíž žalobkyni svědčí právo na přiměřenou délku řízení ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny, a na souzenou věc tak dopadají závěry stanoviska Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS] (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Za škodu způsobenou při výkonu funkce finančního arbitra odpovídá stát (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

10. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že uvedená délka posuzovaného řízení trvající od [datum] do [datum], tedy 3 roky a [anonymizováno] měsíců, je nepřiměřená a že konstatování porušení práva není dostačující. Vycházeje z kritérií dle § 31a zák. č. 82/1998 Sb. je pro posouzení tohoto sporu zásadní jeho složitost. Řízení před finančním arbitrem má svá specifika spočívající zejména v zásadě vyšetřovací. V souzené věci žalobkyně uplatnila svůj návrh dne [datum], teprve po 2 měsících (nikoli 4, jak uvádí žalobkyně) byla dne [datum] vyzvána k odstranění jeho vad. Tyto vady odstranila dne [datum], teprve po dalších 2 měsících dne [datum] [anonymizována dvě slova] vyzval [anonymizováno] k vyjádření. Dalším specifikem řízení před finančním arbitrem je možnost finančního arbitra opakovaně vyzývat strany k doložení relevantních podkladů, jakož i stanovení lhůty v rozsahu [anonymizováno] dnů, přičemž je zakotveno právo kterékoli strany sporu žádat o prodloužení lhůty, k tomu v poměrech souzené věci došlo, kdy [anonymizováno] opakovaně požádala o prodloužení lhůty a vyjádření a podklady zaslala dne [datum] až po další výzvě finančního arbitra ze dne [datum]. Hlavním úkolem finančního arbitra je usilovat o smírné řešení sporu, nicméně v poměrech souzené věci [anonymizována dvě slova] vyzval ke smírnému řešení až dne [datum] ohledně částky [částka], tedy po cca 9 měsících po vyjádření [anonymizována dvě slova] požádala o další prodloužení lhůty a zaslala vyjádření dne [datum]. Teprve po 2 měsících dne [datum] vyzval [anonymizována dvě slova] k doložení dalších podkladů, žalobkyně reagovala dne [datum] a doložila podklady dne [datum]. Je pravdou, že žalobkyně dne [datum] rozšířila návrh o příslušenství a posléze zamlčela, že jí byla vyplacena dne [datum] částka [částka], což sdělila [anonymizováno] teprve dne [datum] a následně toto žalobkyně potvrdila. Běh 90 denní lhůty ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] nezačíná plynout okamžikem zahájení řízení, lhůta může začít běžet nejdříve po vyjádření druhého účastníka řízení, avšak nemusí být ztotožněna s tímto okamžikem, jde totiž o to, aby rozsah shromážděných podkladů byl takový, aby z nich mohl být učiněn právní závěr o výsledku sporu, ani neodvisí od následného procesního úkonu finančního arbitra (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), nicméně v poměrech souzené věci mohl započít o nejméně [anonymizováno] měsíců dříve nebýt nečinnosti finančního arbitra. [anonymizováno] proti nálezu uplatnily obě strany, naposledy dne [datum]. Odvolatelce lze přisvědčit, že [anonymizována dvě slova] se v případě námitkového řízení dopustil nesprávného úředního postupu tím, že nevydal rozhodnutí o nich ve lhůtě 60 dnů, když s ohledem na souzenou věc nešlo o jednoduchou věc, tedy dle § 16 odst. 2 zák. č. 229/2002 Sb. měl vydat rozhodnutí do [datum]. Protože rozhodnutí nebylo vydáno v této lhůtě, měl [anonymizována dvě slova] postupovat dle § 16 odst. 2 věta za středníkem cit. zák. tak, že měl rozhodnout o jejím prodloužení, což neučinil, a dopustil se tak nesprávného úředního postupu. Vydal-li rozhodnutí ve věci dne [datum], dostal se do prodlení. Námitka, že žalobkyně disponovala návrhem v námitkovém řízení, není důvodná, neboť šlo o jeho částečné zpětvzetí.

11. V souzené věci se žalovaná za nesprávný postup žalobkyni omluvila, avšak správný je závěr soudu prvního stupně, že vzhledem ke všem skutečnostem tohoto případu se konstatování porušení práva nejeví jako dostatečné a žalobkyně má nárok na zadostiučinění v penězích. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem, že adekvátní je částka [částka] ročně, vycházeje ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS]. Přiměřené zadostiučinění by odpovídalo po přepočtu částce [částka] s přihlédnutím k tomu, že v případě prvých 2 let náleží žalobkyni jen částka [částka], tj. (2 roky x [částka]) + + ([anonymizováno] měsíců x [částka]) + ([anonymizováno] dnů x [částka]).

12. Odvolací soud se ztotožňuje s modifikací základní částky, jak ji provedl soud prvního stupně, jde-li o posouzení věci podle kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. a), b), c) a d) zák. č. 82/1998 Sb. Správně soud prvního stupně snížil základní částku o 15 % z důvodu právní i skutkové složitosti věci. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti 4 smluv, jež svojí povahou obsahují prvky nejen pojistné smlouvy, avšak nesou s sebou i prvky kapitálového trhu. Právě tato skutečnost představuje hmotněprávní složitost tohoto řízení, k němuž nepochybně přispěla zejména obrana [anonymizováno], když žalobkyně namítala neplatnost, z níž následně odvozovala povinnost [anonymizováno] k vydání bezdůvodného obohacení. Není významná okolnost, že se v případě určení neplatnosti smluv jednalo o 4 smlouvy, neboť k odstranění vad návrhu spočívajících v tom, že 3 smlouvy již byly zrušeny 3 roky před podáním návrhu, žalobkyně sdělila 6 dnů poté, co byla finančním arbitrem vyzvána (avšak [anonymizována dvě slova] tuto výzvu učinil až 2 měsíce po zahájení řízení), přesto bylo třeba ze strany finančního arbitra provést výpočet výše bezdůvodného obohacení ke všem 4 smlouvám s přihlédnutím k charakteru sporu, který je v každém jednotlivém případě odlišný a jedinečný. Obvyklá délka soudních řízení v takových případech vyžaduje dobu delší než 2 roky bez odvolacího řízení, tuto lhůtu by bylo možno považovat za přiměřenou, jak ostatně vyplývá z rozsudku Městského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací], proti němuž byla ústavní stížnost odmítnuta rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3234/20, stejný závěr zaujal odvolací soud i ve věci projednávané pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], či ve věci sp. zn. [spisová značka]. Rozsudek ve věci sp. zn. [spisová značka] byl vydán v poměrech jiných skutkových zjištění, kdy délka řízení trvala 31 měsíců a bylo přiznáno zadostiučinění v peněžité formě. Souzenou věc lze srovnat s věcí vedenou pod sp. zn. [spisová značka], kdy řízení bylo zahájeno dne [datum], nález byl vydán až [datum], přičemž v období od [datum] do [datum] byl [anonymizována dvě slova] nečinný a následně žalobkyně podala opožděné [anonymizováno]. Rozsudek vydaný ve věci sp. zn. [spisová značka] míří na posouzení smlouvy zcela jiné [anonymizováno], než je tomu v poměrech shora uvedených řízení a řeší problematiku koupě a odkupu podílových listů z 11 smluv.

13. Soud prvního stupně správně zohlednil právní i skutkovou složitost posuzovaného řízení, která měla vliv na délku řízení. [anonymizována dvě slova] se musel vypořádat s otázkou naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti (byť pouze jediné smlouvy o životním pojištění, a související otázky vydání bezdůvodného obohacení ve 4 případech). V posuzovaném řízení je z obsahu spisu zřejmé delší období nečinnosti finančního arbitra v podobě nečinnosti od [datum] (obdržel podklady od [anonymizováno]) do [datum] (vyzval strany ke smírnému řešení), jakož i dalších dílčích průtahů trvajících 2 měsíce (od podání návrhu k výzvě pro odstranění vad, jakož i po jejich odstranění k vydání výzvy [anonymizováno], aby se ve věci vyjádřila, výzva žalobkyni, jakou částku zaplatila, atd.), o tuto nečinnost mohl být samotný nález vydán dříve. Lhůtu k vydání rozhodnutí o námitkách [anonymizována dvě slova] rovněž překročil, aniž by o tom vyrozuměl strany a lhůtu pro vydání rozhodnutí podruhé prodloužil. Tato délka nečinnosti je významně delší, než se na délce řízení podílela sama žalobkyně. Chování (resp. jednání) poškozeného dle § 31a odst. 3 písm. c) zák. č. 82/1998 Sb., má svůj původ v obecném principu spoluodpovědnosti poškozeného (srov. § 441 obč. zák., resp. nyní § 2918 o. z.), a proto případné obstrukční chování poškozeného bude mít přímý vliv na výši přiměřeného zadostiučinění, neboť jednak újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení je nižší u účastníka, jenž se chová obstrukčně, jednak za vznik této újmy částečně nese odpovědnost sám. V souzené věci žalobkyně podala neúplný návrh, zamlčovala skutečnosti ohledně ukončení smluv či výplatě plnění a disponovala předmětem řízení v podobě rozšíření návrhu o příslušenství, nicméně její postup řízení významně neprodloužil, na výzvy reagovala včas, pouze v jediném případě žádala o prodloužení lhůty. Na délce řízení se podílela též [anonymizováno], která opakovaně požadovala prodloužit lhůtu, avšak ani její postup nelze srovnat s nečinností finančního arbitra po dobu [anonymizováno] měsíců, než vyzval strany ke smírnému řešení. Obstrukční chování jiného účastníka řízení nemůže mít přímý vliv na výši přiměřeného zadostiučinění poškozené žalobkyně, stejně jako nemůže být toto chování přičítáno k tíži státu. Chování jiného účastníka řízení bude mít na výši přiměřeného zadostiučinění vliv pouze zprostředkovaný, a to ve prospěch státu při hodnocení kritéria složitosti řízení, pokud v důsledku tohoto chování bylo řízení procesně složitým, anebo v neprospěch státu při hodnocení kritéria postupu orgánů veřejné moci, pokud soud mohl na základě procesních předpisů obstrukčnímu chování jiného účastníka řízení zabránit a neučinil tak (srov. rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum] ve věci [příjmení] proti Slovensku, č. stížnosti [číslo]). Kritérium složitosti řízení soud prvního stupně posoudil správně, ponížil-li základní částku o 15 %, čímž dospěl k výši zadostiučinění částkou [částka]. Zhodnocení významu řízení pro žalobkyni podle § 31 odst. 3 písm. e) zák. č. 82/1998 Sb. posoudil správně soud prvního stupně jako standardní. Další důvody pro modifikaci základní částky odvolací soud neshledal. Zahlcenost finančního arbitra obdobnými spory jediné advokátní kanceláře odvolací soud zdůraznil ve věci vydané pod sp. zn. [spisová značka], nicméně tato nemůže být v souzeném případě pro nečinnost finančního arbitra v takovém rozsahu zohledněna.

14. Posuzované řízení je třeba jako celek zhodnotit jako nepřiměřeně dlouhé přihlížeje k době nečinnosti finančního arbitra. Z výše uvedených důvodů odvolací soud potvrdil výrok II. napadeného rozsudku dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný včetně příslušenství a akcesorického výroku III. o nákladech řízení. V zamítavém výroku I. zůstal napadený rozsudek odvoláním nedotčen.

15. O nákladech řízení odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšná žalobkyně má nárok na náklady odvolacího řízení, které jsou tvořeny odměnou advokáta za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po [částka] (§ 9 odst. 4 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. k/ a g/ vyhl. č. 177/96 Sb.), 2 náhradami hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 1, 4 cit. vyhl.), podle § 137 odst. 3 o. s. ř., dále DPH 21 % ve výši [částka], tj. náklady právního zastoupení [částka], které je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. za středníkem s ohledem na rozpočtová pravidla, platební místo vyplývá z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.