pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 5C 201/2018-498,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % od [datum] do zaplacení (výrok I.), a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku [částka] (výrok II.).

2. Takto rozhodl v pořadí druhým rozsudkem o žalobě s tvrzením, že žalovaná se bezdůvodně obohatila tím, že v době od [datum] do [datum] byla ve prospěch žalované realizována řada plateb bez právního důvodu. Po personálních změnách i na pozicích statutárních orgánů a po auditu neexistují podklady, které by svědčily o tom, že platby byly provedeny po právu.

3. Vyšel ze zjištění, že jednatelkou žalované je od jejího vzniku [titul] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně byla zapsána dne [datum], jednateli byli [jméno] [příjmení] od [datum] do [datum], [jméno] [příjmení] od [datum] do [datum] a [jméno] [příjmení] od [datum] do [datum]. Od [datum] do [datum] zastupovali jednatelé společnost navenek ve všech záležitostech společně. Od [datum] do [datum] společnost zastupoval každý jednatel samostatně při právních jednáních, jejichž hodnota nepřesahovala [částka] včetně. Při právních jednáních, jejichž hodnota přesahovala [částka], zastupovali společnost vždy oba jednatelé společně. Společníky zapsanými v obchodním rejstříku žalobkyně od [datum] byli [jméno] [příjmení] (do [datum]), [jméno] [příjmení] (do [datum]) a s většinovým podílem [jméno] [příjmení] [právnická osoba] ([IČO]) byla zapsána do obchodního rejstříku dne [datum] a jejím společníkem je od [datum] žalobkyně, jednateli byli [jméno] [příjmení] od [datum] do [datum], [jméno] [příjmení] od [datum] do [datum] a [jméno] [příjmení] od [datum] do [datum]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] společně rozhodli, že pro nově vzniklou společnost je třeba vytvořit podpůrný systém pro distributory zboží, se záměrem seznámili rovněž [jméno] [příjmení]. Koncem roku 2015 žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvou, jejímž předmětem bylo navržení podpůrného školícího systému pro distributory žalobkyně, jeho vývoj, práce ve formě doplňování a upravování systému, vytvoření webového prostředí, prezentace systému distributorům, činnost směřující k propagaci systému a další se systémem související marketingové a konzultační činnosti. Žalovaná smlouvu plnila, a to po částech, které průběžně žalobkyni předávala. Za každou dílčí provedenou část uhradila žalobkyně žalované na vystavený daňový doklad její cenu, přičemž k žádné z nich nikdy nevytkla vady. Smlouva byla ukončena dohodou stran v roce 2017, kdy žalobkyně po personálních změnách na jejích vedoucích pozicích neměla na dalším vývoji systému zájem. Žalovaná vystupovala také ve vztahu mezi žalobkyní a [titul] [jméno] [příjmení], a to jako fakturační prostředník, přes kterého byly [titul] [jméno] [příjmení] vypláceny jeho provize za distributorskou činnost pro žalobkyni. Žalovaná vyúčtovala žalobkyni plnění následujícími fakturami:

ve výši [částka], [číslo] ze dne [datum], vyplaceno dne [datum]

ve výši [částka], [číslo] ze dne [datum], vyplaceno dne [datum]

ve výši [částka], [číslo] ze dne [datum], vyplaceno [datum]

ve výši [částka], [číslo] ze dne [datum], vyplaceno dne [datum]

ve výši [částka], [číslo] ze dne [datum], vyplaceno dne [datum]

ve výši [částka], [číslo] ze dne [datum], vyplaceno dne [datum]

ve výši [částka], [číslo] ze dne [datum], vyplaceno dne [datum]

ve výši [částka], [číslo] ze dne [datum], vyplaceno dne [datum]

ve výši [částka], [číslo] ze dne [datum], vyplaceno dne [datum]

ve výši [částka], [číslo] ze dne [datum], vyplaceno dne [datum]

ve výši [částka], [číslo] ze dne [datum], vyplaceno dne [datum]

ve výši [částka] ze dne [datum] dle daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] (správně má být ve výši [částka] ze dne [datum] dle daňového dokladu [číslo] ze dne [datum], poznámka odvolacího soudu), všechny faktury žalobkyně odsouhlasila a vyplatila, částky představovaly dílčí plnění na systému UNIQ-IQ, a ze strany žalobkyně nebyla vytknuta žádná vada.

Dále zjistil, že žalovaná vyúčtovala, a žalobkyně odsouhlasila a vyplatila částky představující provize pro [titul] [jméno] [příjmení] za jeho distributorskou činnost, přičemž žalovaná vystupovala pouze jako fakturační prostředník:

ve výši [částka] dne [datum] dle daňového dokladu [číslo] ze dne [datum]

ve výši [částka] dne [datum] dle daňového dokladu [číslo] ze dne [datum]

ve výši [částka] dne [datum] dle daňového dokladu [číslo] ze dne [datum]

Žalobkyně prostřednictvím [jméno] [příjmení] požádala žalovanou, aby u těchto daňových dokladů změnila osobu odběratele z žalobkyně na její dceřinou společnost pro český trh [právnická osoba] Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení bezdůvodného obohacení ve lhůtě do [datum].

4. Po právní stránce posoudil věc dle § 2586 o. z. a dovodil, že účastníci uzavřeli na konci roku 2015 ústně smlouvu o dílo, kterou si žalobkyně objednala navržení podpůrného školícího systému pro své distributory, jeho vývoj, doplňování a úpravu, prezentace a činnost směřující k propagaci. Za žalobkyni uzavřeli smlouvu v souladu se stanoveným způsobem jednání za ni oba její tehdejší jednatelé [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přičemž většinový společník žalobkyně [jméno] [příjmení] jim ponechal chod celé společnosti k vlastnímu uvážení. Tvrzení žalobkyně, že jejím jménem vůči žalované nikdy nejednali oba jednatelé žalobkyně, bylo vyvráceno provedeným důkazem účastnických výpovědí [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dílo bylo ve smyslu § 2606 o. z. prováděno postupně a po částech předáváno žalobkyni. První část díla tvořil návrh systému UNIQ-IQ včetně jeho webového prostředí a jeho prezentace distributorům žalobkyně ve spojení s doprovodnými reklamními činnostmi. Další části díla představovaly veškeré dlouhodobé práce na vývoji tohoto systému, jeho zdokonalovaní a upravování, marketingovou a konzultační činnost, kterou k němu žalovaná poskytovala, včetně specifických dílčích částí díla - analýza webu [webová adresa] a projektový plán UNIQ-IQ ze dne [datum] Cena díla byla ujednána v souladu s § 2586 odst. 2 o. z. jednorázově za první část díla a paušálně za jeho další části, přičemž cena za specifické části díla - analýza webu [webová adresa] a projektový plán UNIQ-IQ ze dne [datum] byla odsouhlasena žalobkyní přijetím vyúčtování těchto částí díla a jejich proplacením. V souladu s § 2610 odst. 2 o. z. žalované vzniklo právo na zaplacení ceny za každou část díla při jejím provedení, které bylo uspokojeno, poté, co [jméno] [příjmení] v zastoupení žalobkyně faktury žalované prověřoval, schvaloval a dával pokyn k jejich proplacení. K zániku smlouvy o dílo došlo podle § 1981 o.z. dohodou stran, kdy žalobkyně po personálních změnách na jejích vedoucích pozicích neměla na dalším vývoji systému zájem. Dovodil, že platbami v celkové výši [částka] (tj. ve výši [částka] ze dne [datum], ve výši [částka] ze dne [datum], ve výši [částka] ze dne [datum], ve výši [částka] ze dne [datum], ve výši [částka] ze dne [datum], ve výši [částka] ze dne [datum], ve výši [částka] ze dne [datum], ve výši [částka] ze dne [datum], ve výši [částka] ze dne [datum], ve výši [částka] ze dne [datum], ve výši [částka] ze dne [datum] a ve výši [částka] ze dne [datum]), se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatila, když se jednalo o ceny za části díla, které žalovaná na základě poptávky žalobkyně provedla a ta je bez vytknutí jakýchkoli vad přijala. Ohledně plateb v celkové výši [částka] (tj. ve výši [částka] ze dne [datum], ve výši [částka] ze dne [datum] a ve výši [částka] ze dne [datum]) uzavřel, že se jednalo o provize [titul] [jméno] [příjmení] vyplácené mu prostřednictvím žalované. Nadbytečným shledal uložení ediční povinnosti s ohledem na výpovědi p. [příjmení] a p. [příjmení]. Irelevantní shledal námitku, že provize byly generovány provizním systémem v rozporu s podmínkami pro jejich vyplácení. Nepřihlédl k námitce žalobkyně, že v případě systému UNIQ-IQ se jednalo o soukromou aktivitu tehdejšího jednatele [titul] [jméno] [příjmení] neoprávněně financovanou z prostředků žalobkyně, když podle listinných důkazů byl systém UNIQ-IQ žalovanou vyvinut k využívání všem distributorům spadajícím do skupiny UNIQ včetně distributorů působícím na jiném než českém trhu. Neshledal rozhodným, jakým způsobem s dílem žalobkyně naložila. Irelevantním shledal tvrzení žalobkyně, že řešený spor spadá do řetězce dalších případů, kdy za období jednatelství [titul] [jméno] [příjmení] docházelo k platbám z finančních prostředků žalobkyně ve prospěch osob spojených s žalobkyní, nejednali-li bývalí jednatelé k úsudku současného vedení žalobkyně s péčí řádného hospodáře, dopadá na tyto situace okruh jiných právních norem aplikovatelný mezi jinými účastníky řízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně a navrhla jeho změnu tak, že žalobě bude vyhověno. Vytýká soudu prvního stupně, že neúplně zjistil skutkový stav, neprovedl navržené důkazy; bylo na žalované, aby prokázala právní důvod přijetí plateb, inkasovala-li provize za [jméno] [příjmení]. [příjmení] mohl být učiněn závěr, že došlo k uzavření jedné smlouvy o dílo se sjednaným postupným plněním dle § 2606 o. z., musel být předmět díla komplexně a jednoznačně určitě ujednán již na samém počátku spolupráce, avšak z dokazování nevyplynulo, že by si strany již na konci roku 2015 byly vědomy, co vše bude budoucí spolupráce zahrnovat. Soud prvního stupně pominul, že dle výpovědí p. [příjmení] a p. [příjmení] docházelo k dalším právním jednáním (jakým konkrétně), a tato nijak nekvalifikoval. Nesprávný je závěr o tom, že se v případě systému UNIQ-IQ nejednalo o soukromou aktivitu [jméno] [příjmení], ten figuroval jako tzv. distributor [číslo] z obchodního výkonu každého distributora měl vždy profit a inkasoval provizi. Soud prvního stupně bagatelizuje skutková zjištění ze zápisů z porad leaderů ze dne [datum] a [datum], namísto toho upřednostňuje účelové výpovědi p. [příjmení] a p. [příjmení], kteří vypovídali ve prospěch kamarádky [titul] [příjmení]. Pominul důkaz e-mailem [jméno] [příjmení] ze dne [datum], v němž p. [příjmení] píše, že UNIQ-IQ není firemní aktivita, a ptá se, proč se propaguje; [jméno] [příjmení] dal paní [příjmení] pokyn ke smazání informace o UNIQ-IQ z prezentace. Nepřipustil důkazy směřující k užívání systému p. [příjmení] v době, kdy již dávno nepůsobil ve skupině UNIQ, a sám jej užíval pro podnikatelské aktivity po ukončení spolupráce se žalobkyní. Měla-li by žalovaná figurovat toliko jako platební místo, nevystavovala by faktury za vlastní zdanitelné plnění, ale doklad by vystavoval [jméno] [příjmení] a toliko bankovní spojení by náleželo žalované, z důkazů nevyplývá, že by žalovaná byla jen platebním místem. Vytýká soudu prvního stupně, že se nezabýval otázkou provizního systému a jeho chybovostí, odmítl se zabývat tím, že provizní systém nezobrazoval výši provizí v souladu s podmínkami jejich vyplácení, když z výpovědi p. [příjmení] vyplynulo, že se provize načítala nikoli z realizovaného obchodu (objednaného, zaplaceného a dodaného zboží), ale toliko z objednaného zboží. Nárok na provizi žalované ani p. [příjmení] nikdy nenáležel, i kdyby měla žalovaná nárok na provizi odvozený od obchodů [jméno] [příjmení], neprokázala, že by měla nárok na takovou částku, měla prokázat konkrétní obchody realizované p. [příjmení] a výpočet provize dle sjednaného vzorce.

6. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla napadený rozsudek potvrdit. Vysvětlila, že bylo prokázáno, že systém UNIQ-IQ byl potřebný pro další rozvoj žalobkyně, byl žalovanou řádně zpracován a dodán. Provize pro p. [příjmení] mohly být fakturovány přes žalovanou a mohly být fakturovány i vypláceny. Upozornila, že žaloba [právnická osoba] (dceřiná společnost žalobkyně) o [částka] s přísl. byla zamítnuta rozsudkem ve věci vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 6C 130/2018, když bylo prokázáno, že nešlo o bezdůvodné obohacení, ale provize pro distributory, které byly vyplaceny prostřednictvím žalované, což bylo běžné, tyto závěry jsou důležité ohledně částky [částka] [ulice] roku 2015 došlo k uzavření smlouvy o dílo, byl jasně vymezen předmět a obsah smlouvy, skutečnost, že ke smlouvě existovaly dodatky, nemůže na závěru nic změnit. Systém UNIQ-IQ byl poptán žalobkyní, ta jej převzala a užívala. Nejednalo se o soukromou aktivitu p. [příjmení], v době, kdy se stal jednatelem [jméno] [příjmení], plnění od žalované přijímal a nechal proplácet. Vyplácení provizí p. [příjmení] se dělo s vědomím a souhlasem statutárních zástupců žalobkyně. Distributorská smlouva neobsahovala informaci o pozici toho, kdo smlouvu podepsal a není vázána na konkrétního distributora. Žádný distributor nemá informace o výši provizí, ty má jen žalobkyně ve webovém prostředí, distributor viděl na stránce svého virtuálního účtu tuto částku, nemá možnost virtuální účet ovlivňovat, a po provedené výplatě provizí administrátor vynuloval částku. Tvrdí-li žalobkyně, že systém byl vadný, pak by musely být vypláceny vadně faktury i ostatním distributorům, a tvrdí-li žalobkyně, že se to dělo jen v případě p. [příjmení], musí uvést které konkrétní obchody a z jakého důvodu byly fiktivní. [jméno] [příjmení] popsal, proč byly provize fakturovány přes žalovanou, což je potvrzeno i e-maily.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a neshledal odvolání žalobkyně důvodným.

8. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav v dostatečném rozsahu, dospěl ke správným skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud vychází, a věc posoudil správně i po právní stránce a přezkoumatelným způsobem vysvětlil svoje závěry. Soud prvního stupně správně uzavřel, že z výpovědí bývalých jednatelů p. [příjmení] a p. [příjmení] vyplývá, že byla mezi žalobkyní a žalovanou koncem roku 2015 uzavřena ústní smlouva o dílo podle § 2586 o. z., přičemž došlo k dohodě o předmětu plnění a ceně, žalovaná měla vytvořit a dodat podpůrný školící systém pro distributory, mj. vytvořit webové prostředí, do něhož se plnily informace, včetně jazykových verzí, prezentaci, propagaci, marketingovou činnost, jakož i jeho vývoj, doplňování a úpravu, přičemž cena za vytvoření první části, tj. webového prostředí a prezentace, byla sjednána částkou mezi [částka] [anonymizováno] - [částka], jak vypověděl Ing. [příjmení], systém byl prezentován v hotelu Step. Na projektu se dále pracovalo, neboť vyžadoval doplňování dat a jejich úpravu, za což byla Ing. [příjmení] za žalobkyni a p. [příjmení] za žalovanou sjednána paušální odměna ve výši [částka], kterou měla žalovaná vyúčtovávat prostřednictvím faktur (viz e-maily např. na č.l. 51, 53 atd.), a tuto částku měsíčně počínaje srpnem 2016 fakturovala, poté, co vypracovala k žádosti žalobkyně analýzu webu, kterou vyúčtovala částkou [částka]. V této době mohli jednatelé za společnost samostatně jednat, z výpovědí bývalých jednatelů p. [příjmení], p. [příjmení] i p. [příjmení] vyplynulo, že o těchto skutečnostech byli zpraveni a za žalobkyni platby schválili a proplatili. Soud prvního stupně nepochybil, uzavřel-li, že dílo bylo prováděno postupně dle § 2606 o. z., když již od samého počátku bylo oběma stranám zřejmé, že první část díla spočívající ve vytvoření webového prostředí UNIQ-IQ včetně prezentace (faktura ve výši [částka]) a další části představovaly dlouhodobou spolupráci týkající se upravování dat, zlepšování fungování systému, jakož i marketingovou a konzultační činnost, za kterou byla stranami sjednána paušální odměna. Za účelem zlepšení díla byl se souhlasem obou stran vypracován projektový plán UNIQ-IQ (č.l. 205-272), za nějž žalovaná vyúčtovala během ledna a února 2017 částky [částka] a 2x [částka]. Veškeré tyto platby proběhly s vědomím bývalých jednatelů, p. [příjmení] potvrdil, že cena práce žalované na systému byla proplácena prostřednictvím faktur, které schvaloval a potvrzoval. Správně soud prvního stupně dovodil, že v souladu s § 2610 odst. 2 o. z. vzniklo žalované právo na zaplacení ceny, které žalobkyně převzala a nikterak nereklamovala. Není důvodná námitka žalobkyně, že si strany nesjednaly předmět díla. Strany si již na počátku spolupráce dohodly vytvoření webového prostředí, jež žalovaná nejen vytvoří, ale bude je udržovat i zlepšovat, z povahy předmětu plnění vyplývá, že další práce a činnosti navazující na takto vytvořené webové prostředí jsou logickým vyústěním jejich spolupráce. Ustanovení § 2606 o. z. se vztahuje na částečné výsledky provádění díla, které s ohledem na svou povahu tvoří relativně samostatné funkční celky. V poměrech souzené věci projektový plán v souvislosti s vytvořením systému UNIQ-IQ představoval jeho relativně samostatnou dílčí část. Odvolací námitka žalobkyně, že soud prvního stupně pominul právně kvalifikovat další právní jednání, není opodstatněná.

9. Zpochybňuje-li žalobkyně uzavření ústní dohody, soud prvního stupně postupoval zcela správně, provedl-li výslech bývalých jednatelů žalobkyně, kteří byli v daném období oprávněni smlouvu uzavřít, a v souladu s § 132 o. s. ř. hodnotil důkazy, přičemž vysvětlil, že tyto osoby vypovídaly jednotně, jejich výpovědi shledal věrohodnými a přesvědčivými. Odvolací soud tyto závěry nikterak nezpochybňuje, existence webového prostředí, projektového plánu a potřeba systém udržovat vyplývá nejen z výpovědí bývalých jednatelů žalobkyně, ale i z listinných důkazů. Nemůže obstát námitka, že šlo o soukromou aktivitu Ing. [příjmení], neboť o jednáních a potřebnosti systému byli zpraveni od počátku všichni jednatelé, včetně společníků, ostatně spolupráce účastníků tohoto řízení zdárně probíhala až do chvíle, kdy se Ing. [příjmení] a p. [příjmení] nepohodli. E-mail p. [příjmení] ze dne [datum] nevypovídá ničeho o spolupráci stran, neboť tento nebyl statutárním orgánem žalobkyně a neměl rozhodovací pravomoc. V zápisech z porad ze dne [datum] a [datum] (na č.l. 285 -287) je sice uvedeno, že„ Uniq portál nespadá pod firmu či není součástí firmy“, což však lze v kontextu navazujících vět („ nemusí využívat ten, kdo s ním zásadně nesouhlasí, naopak, kdo se s ním ztotožní, může se připojit,“) ve spojení s výpovědí Ing. [příjmení] vysvětlit tak, že nejde o obligatorní povinnost každého distributora v systému pracovat. Tvrzený pokyn paní [příjmení] ke smazání informace (č.l. 348) v reakci na e-mail p. [příjmení], není spolehlivým důkazem, jenž by vyvrátil existenci ústně uzavřené smlouvy. Vytýká-li žalobkyně, že soud prvního stupně nepřipustil důkazy směřované k užívání systému p. [příjmení] v době po jeho skončení, pak odvolací soud konstatuje, že soud není vázán důkazními návrhy účastníků potud, že by byl povinen provést všechny nabízené důkazy; je oprávněn posoudit všechny důkazní návrhy a rozhodnout o tom, které z těchto důkazů provede (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 23Cdo 2496/2011). Soud prvního stupně vysvětlil, že není rozhodné, jakým způsobem s dílem žalobkyně naložila po odchodu p. [příjmení], s tímto závěrem se odvolací soud plně ztotožňuje, a proto soud prvního stupně nepochybil, pokud důkazy neprovedl. Soud prvního stupně správně uzavřel, že smlouva o dílo byla ukončena dohodou stran, a další osud díla tak není pro souzenou věc rozhodný. Přiléhavě soud prvního stupně vysvětlil, že tvrdí-li žalobkyně, že si statutární orgány nepočínaly řádně či ji poškodily, pak je věcí žalobkyně, aby své nároky uplatnila vůči nim, a nikoli vůči žalované.

10. Ohledně plateb ve výši [částka] (podle faktur z období únor – květen [rok], č.l. 12, 15, 16), soud prvního stupně správně uzavřel, že se jednalo o provize Ing. [příjmení] vyplácené mu na základě ústně uzavřené inominátní smlouvy dle § 1746 odst. 2 o.z. a zavedené praxe stran v souladu s marketingovým plánem, který obsahoval mechanismy, výpočty a vzorečky, jak vypověděl p. [příjmení]. Zároveň bylo z výpovědí slyšených osob zřejmé, že p. [příjmení] byl distributor [číslo] [příjmení] [příjmení] potvrdil, že provize byly panu [příjmení] vypláceny prostřednictvím žalované, což se běžně dělo z důvodů„ daňové optimalizace“, jak uvedl na č.l. 486. Všechny provize byly kontrolovány účtárnou, p. [příjmení] jejich výše schválil a proplatil, a dokonce sám jakožto statutární orgán dal pokyn k opravě faktur, jimiž byly vyfakturovány shora uvedené částky v celkové výši [částka], což vyplývá z e-mailu ze dne [datum] na č.l. 50 určenému žalované [email]), v němž žádal, aby„ ohledně faktur [číslo] došlo ke změně odběratele, což potřebují mít na UNIQ CZECH. Vzhledem k tomu, že obě firmy používají stejné DIČ, neměl by s tím být problém.“ Žalovaná na základě pokynu oprávněného jednatele postupovala a uvedené faktury vyúčtovala přes žalobkyni a nikoli její dceřinou společnost.

11. Není důvodná námitka, že se soud nezabýval chybovostí provizního systému, když žalobkyně dílo bez výhrad převzala a žádným způsobem je řádně a včas nereklamovala, resp. tuto skutečnost ani netvrdila. Sporuje-li žalobkyně výši nároku na provizi, přiléhavě soud prvního stupně konstatoval, že veškeré faktury byly žalobkyní schváleny prostřednictvím p. [příjmení] a vyplaceny, o čemž mj. svědčí i e-mail ze dne [datum].

12. Z výše uvedeného vyplývá, že bezdůvodného obohacení plněním ve smyslu § 2991 a násl. o. z. se žalované nedostalo, neboť byl prokázán právní důvod plnění v podobě ústně uzavřených smluv, a proto odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

13. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalované odvolací soud přiznal náhradu nákladů řízení sestávající z nákladů na zastoupení dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. k), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. - vyjádření k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu po [částka], 2 paušální náhrady po [částka] dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za cestu z [obec] do [obec] a zpět, tj. 192 km, kdy byl použit osobní automobil BMW F1, [registrační značka], když z technického průkazu k tomuto vozidlu odvolací soud zjistil kombinovanou spotřebu paliva 6,5 l BA/km. Vycházeje ze sazby základní náhrady za užití silničních motorových vozidel za 1 km dle § 1 písm. b) 4,70 Kč vyhlášky č. 511/2021 Sb., účinné od 14. 5. 2022 a § 4 písm. a) cit. vyhl. ve výši [částka], činí náhrada za spotřebovanou pohonnou hmotu na předmětném vozidle na 1 km částku [částka] ([částka] x 6, [číslo] = = [částka] na km), proto spolu s náhradou za užití silničního mot. vozidla na 1km [částka] odvolací soud přiznal cestovné ve výši [částka] (2,89 + [částka] x 192 km). Dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., odvolací soud přiznal náhradu za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět za 6 půlhodin po [částka] ve výši [částka]. Dle § 137 odst. 3 soud přiznal právnímu zástupci DPH ve výši 21 % ve výši [částka] Náklady právního zástupce představují částku [částka], kterou s ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud přiznal k rukám právního zástupce žalované a lhůtu k plnění stanovil v souladu ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.