pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o určení, že veřejná dražba nedobrovolná konaná dne [datum] v [údaj o čase] hod. na adrese [adresa], jejímž předmětem byly nemovité věci ve vlastnictví žalobce zapsané v k.ú. [obec] u [anonymizováno], [územní celek], na [anonymizováno] [číslo] vedené [stát. instituce], [stát. instituce], je neplatná (výrok I.), uložil žalobci zaplatit žalované 1. na náhradu nákladů řízení částku [částka] (výrok II.), žalované 2. částku [částka] (výrok III.) a žalovanému 3. částku [částka] (výrok IV.).

2. Soud prvního stupně (dále též„ soud“) takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení neplatnosti veřejné dražby nedobrovolné, která se konala dne [datum] (dále též„ předmětná dražba“ nebo„ dražba“). Žalovaná 1. coby dražebník a žalovaná 2. coby navrhovatel spolu uzavřely smlouvu o provedení dražby nedobrovolné, jejímž předmětem byly shora uvedené nemovitosti, které vydražil žalovaný 3. Žalobce uvedl, že mu nikdy nebyla včas a řádně zaslána dražební vyhláška, a je tedy dán důvod neplatnosti dražby ve smyslu zákona o veřejných dražbách.

3. Podáním došlým soudu dne [datum] změnil žalobce tvrzení, když po nahlédnutí do dražebního spisu zjistil, že byl dražební vyhláškou řádně obeslán, a neplatnost dražby shledával v následujících pochybeních: (a) v neexistenci řádných ověřených podpisů na smlouvě o provedení dražby nedobrovolné [číslo jednací] [anonymizováno] [rok] uzavřené mezi žalovanou 1. a 2. dne [datum] (s tím, že ani [anonymizováno] ani notářská koncipientka nejsou orgánem pověřeným k legalizaci podpisu), (b) v neurčitosti označení příloh smlouvy o provedení dražby, a to nedostatečné specifikaci (s tím, že byl uveden toliko list vlastnictví [číslo] smlouva o postoupení pohledávky), (c) ve skutečnosti, že přílohy ke smlouvě o provedení dražby nebyly k této připojeny, (d) ve skutečnosti, že smlouva o provedení dražby nebyla opatřena přelepkou, (e) ve skutečnosti, že dražba byla vedena pro uspokojení pohledávky dle rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], s tím, že ke dni předcházejícímu výplatě výtěžku z dražby činila tato [částka], přičemž však žalovaná 2. vyčíslila svoji pohledávku na částku [částka], když nelze určit, jakým způsobem k této částce žalovaná 2. dospěla a jakým způsobem žalovaná 1. její výši ověřila a ve smlouvě o provedení dražby nejsou uvedeny jiné pohledávky ani dražební spis neobsahuje jiné tituly. Výtěžek dražby činil [částka], přičemž za smlouvy, protokolu ani z dražebního spisu nelze zjistit, na které z jednotlivých složek byl výtěžek započítán.

4. Soud uvedl, jaké důkazy provedl a jaká skutková zjištění z nich učinil (odvolací soud pro stručnost na tuto část odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazuje) a učinil skutkový závěr, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo], se konala veřejná dražba nedobrovolná, a to pozemku parc. č. st. 27, o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům; pozemku parc. [číslo] o výměře 1 732 m2, zahrada, katastrální území Lhota u Medvědic, [územní celek], které vydražil žalovaný 3.

5. V rámci právního posouzení soud uvedl, že z [ustanovení pr. předpisu] o veřejných dražbách“) mimo jiné vyplývá, že soud vysloví neplatnost veřejné nedobrovolné dražby vždy, jestliže nebyla splněna podmínka uvedená v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, tedy jestliže vymáhaná pohledávka dražebnímu věřiteli nebyla (ve skutečnosti) přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, nebo vykonatelným exekutorským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků. Splnění podmínky uvedené v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách současně nelze zaměňovat s povinností upustit od dražby podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zákona o veřejných dražbách. Doložení okolnosti, že„ navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby“, předpokládá to, že navrhovatel není (ve skutečnosti) dražebním věřitelem (osobou uvedenou v ustanovení § 36 odst. 3 zákona o veřejných dražbách), neboť jeho pohledávka není zajištěna zástavním právem k předmětu dražby, a doložení tohoto právního stavu (alespoň tak, aby o jeho postavení zástavního věřitele vznikaly důvodné pochybnosti), zatímco nedostatek podmínky uvedené v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách vyjadřuje, že vymáhaná pohledávka (ve skutečnosti) není„ kryta“ žádným z titulů, které jsou vyjmenovány v tomto ustanovení.

6. Žalobu soud posoudil jako včasnou s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]), uvedl, že dražba proběhla dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum], tj. ve lhůtě stanovené zákonem, s tím, že nepřisvědčil námitce žalované 2., že po změně důvodů pro neplanost dražby se (de facto) jednalo o novou žalobu, a proto měla být tato zamítnuta jako opožděná.

7. Ve vztahu k doručení dražební vyhlášky soud uvedl, že bylo prokázáno, že dražební vyhláška byla žalobci zaslána, přičemž na toto žalobce sám v řízení reagoval tak, že měnil důvod neplatnosti dražby. Dražební vyhláška byla žalobci odeslána dne [datum], když tohoto dne byla podána k poštovní přepravě, dne [datum] se dostala do sféry vlivu žalobce.

8. Ohledně žalobcem tvrzené neexistence řádných ověřených podpisů na smlouvě o provedení dražby, že ověření učinily osoby (resp. subjekty) k tomuto neurčené (notářská koncipientka, která k tomu není zmocněna, resp. [anonymizováno], která není státním orgánem), poukázal soud na § 74 notářského řádu, který opravňuje notáře k legalizaci, a na § 19 notářského řádu, který umožňuje notáři pověřit legalizací notářského koncipienta. Dále poukázal na § 1 odst. 1 písm. f) zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování, dle kterého může legalizaci provádět i držitel poštovní licence, kterým [anonymizováno], s.p. je, a uzavřel, že podpisy byly řádně ověřeny.

9. Ve vztahu k tvrzení, že smlouva o provedení dražby nebyla opatřena přelepkou, poukázal soud na § 11 zákona o ověřování s tím, že je-li legalizován podpis žadatele na listině, která je nedílnou součástí souboru listin, jednotlivé listy se pevně spojí do svazku. Způsob spojení listin podle odstavce 2 uvedeného ustanovení stanoví prováděcí právní předpis, tj. vyhláška č. 36/2006 Sb. Legalizace se vyznačí na listině, na které je legalizován podpis, formou ověřovací doložky. Jestliže se soubor listin při legalizaci pevně spojuje do svazku, spojí se sešitím, které se přelepí. Přelepka se opatří otiskem úředního razítka z obou stran tak, že část otisku úředního razítka je otištěna na listině. Není-li na listině, na které je legalizován podpis, dostatek místa pro vyznačení ověřovací doložky, vyznačí se ověřovací doložka na samostatném listu papíru pevně spojeném s listinou způsobem uvedeným v odstavci 2 výše uvedeného ustanovení. Soud uzavřel, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že smlouva o provedení dražby smlouva byla opatřena přelepkou notářky Mgr. [jméno] [příjmení].

10. Námitku žalobce týkající se neurčitosti označení příloh smlouvy o provedení dražby („ list vlastnictví [číslo]“ a„ smlouva o postoupení pohledávky“) shledal soud irelevantní, když ze samotného textu smlouvy plyne, o jakou smlouvu o postoupení pohledávky se jedná (čl. II.) i o jaký list vlastnictví (čl. III.).

11. K tvrzenému nepřipojení příloh ke smlouvě o provedení dražby soud uvedl, že písemná forma, je (podle § 562 odst. 1 o. z.) zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. To platí i pro obligatorní přílohy, které jsou vedeny v elektronickém dražebním spisu, a které (jak bylo prokázáno) byly zkonvertovány. Soud odkázal na [ustanovení pr. předpisu] a uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy o provedení dražby byly doloženy všechny zákonem stanovené přílohy v kvalifikované konverzní formě, které byly uloženy do elektronického spisu dražebníka, a ty jsou nedílnou součástí smlouvy. Dále uvedl, že příloha smlouvy neznamená, že je neoddělitelně spojena se samotnou listinou smlouvy, ale toliko signalizuje, že smlouva sama o sobě neobstojí, pokud k ní nejsou přiloženy i listiny dle § 39 odst. 3 zákona o veřejných dražbách. V řízení bylo prokázáno, že ty listiny existují a existovaly již před samotným uzavřením smlouvy o provedení dražby (konverzní doložka je staršího data než samotná smlouva), byly známy stranám smlouvy o provedení dražby a jsou obsahem dražebního spisu.

12. K tvrzenému zásahu do práv žalobce soud uvedl, že v řízení nebylo prokázáno porušení povinnosti upustit od dražby, ani vydražení předmětu dražby osobou, která je z účasti na dražbě vyloučena, ani porušení podmínek pro navržení dražby, ani porušení ustanovení o smlouvě o provedení dražby. Prokázáno nebylo ani porušení oznamovací povinnosti, ani porušení ustanovení o dražební vyhlášce, ani porušení zákazu dražby předmětů, které jsou z dražby vyloučeny.

13. Žalobce v odvolání namítal, že smlouva neobsahovala obligatorní náležitosti a přílohy dle zákona, že nebyla sepsána pečlivě, že podstatné pasáže nejsou srozumitelné, že smlouva ani listinný dražební spis neobsahují přihlášku pohledávky, že přihláška pohledávky (předložené žalobkyní) obsahuje položky týkající se pohledávek, které nebylo možné v nedobrovolné držbě uspokojit, a že do dnešního dne není zřejmé, které údajné pohledávky měly být v dražbě uhrazeny, ověření podpisů nebylo provedeno v souladu se zákonem.

14. Žalovaná 1. se k odvolání žalobce vyjádřila při jednání odvolacího soudu, uvedla, že je pokládá za nedůvodné, a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

15. Žalovaná 2. v písemném vyjádření k odvolání žalobce poukázala na nekonkrétnost některých odvolacích námitek, k tvrzení o absenci přihlášky pohledávky uvedla, že přihláška nepatří mezi přílohy smlouvy o provedení dražby, podotkla, že mezi důvody, pro které lze vyslovit neplatnost dražby, nepatří to, jakým způsobem dražebník uspokojil pohledávky dražebních věřitelů, a navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

16. Žalovaný 3. v písemném vyjádření k odvolání uvedl, že smlouva o provedení dražby je jasně srozumitelná, vůle smluvních stran je zcela zřejmá, případné nedostatky ohledně označení pohledávek či jejich obsahu a rozsahu (pokud vůbec nastaly) nezpůsobují nedostatek podmínky dle § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, neboť je nesporné, že vymáhané pohledávky jsou kryty zákonným titulem, a navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

17. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a zákona č. 199/1963 Sb. (dále též „o. s. ř.“)), a odvolání neshledal důvodným.

18. Soud prvního stupně v dostatečném rozsahu zjistil skutkový stav a po právní stránce věc správně posoudil, když poukázal na příslušná ustanovení zákona o veřejných dražbách a správně je v poměrech souzené věci aplikoval. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žaloba byla podána včas, že podpisy na smlouvě o provedení dražby byly řádně ověřeny, že smlouva byla opatřena přelepkou, že přílohy smlouvy byly dostatečně určitě označeny a připojeny a že provedením dražby nebylo do práv žalobce podstatným způsobem zasaženo. Odvolací soud se ztotožnil též s argumentací, kterou soud prvního stupně ke zdůvodnění svých závěrů použil, proto na velmi pečlivé (shora reprodukované) odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně odkazuje.

19. K tvrzení žalobce, že dražba byla vedena pro uspokojení pohledávky dle rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přičemž tak ke dni předcházejícímu výplatě výtěžku z dražby činila [částka], avšak žalovaná 2. vyčíslila svoji pohledávku na částku [částka], soud prvního stupně přiléhavě poukázal na závěr Nejvyššího soudu (vyložený v rozsudku sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], dostupném na [webová adresa]), totiž, že požadavek uvést rozsah pohledávky, pro kterou je veřejná dražba nedobrovolná navrhována, tj. její kvantifikaci, ze znění zákona nevyplývá. Je tomu tak zejména proto, že podstatou dražby je úhrada pohledávky z jejího výtěžku, který ale nelze dost dobře předvídat, a údaj o výši pohledávky tu není k ničemu užitečný. Vyhovění požadavku uvedení„ důvodu dražby“ z tohoto pohledu proto stačí, je-li jasné, pro jakou pohledávku se dražba má provést.

20. K námitkám, které žalobce uvedl v odvolání, je třeba předně podotknout, že stejné skutečnosti žalobce namítal v průběhu řízení před soudem prvního stupně, ovšem až v závěrečném návrhu (ze dne [datum]), tedy až po té, kdy nastala koncentrace řízení. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že výzvu dle § 118b o. s. ř. soud učinil při ústním jednání dne [datum], koncentrace řízení tudíž nastala uplynutím čtrnáctidenní lhůty (běžící od uvedeného jednání), kterou soud žalobci poskytl k doplnění tvrzení a důkazů, že do jeho práv bylo podstatně zasaženo. Soud prvního stupně tedy nepochybil, když k výše uvedeným námitkám nepřihlédl. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že bylo-li v zákonné lhůtě zahájeno řízení o vyslovení (určení) neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby, může žalobce důvody, pro které považuje dražbu za neplatnou, označit (tvrdit) nejen v žalobě, popřípadě před uplynutím lhůt uvedených v ustanoveních § 48 odst. 3 a 4 zákona o veřejných dražbách, ale i kdykoliv za řízení, ovšem jen tehdy, nebrání-li tomu provedená koncentrace řízení nebo v odvolacím řízení systém neúplné apelace (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], který byl uveřejněn v časopise Soudní judikatura pod publikačním [číslo]; shodně též rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], obě rozhodnutí dostupná na [webová adresa]). Soud sice může (dle právě uvedené judikatury) vyslovit (určit) neplatnost veřejné nedobrovolné dražby nejen z důvodů, které byly za řízení tvrzeny, ale které vyšly za řízení jinak najevo, i když je žádný z účastníků neoznačil, tato situace (tj. že by takové důvody vyšly v řízení najevo) však v souzené věci nenastala.

21. Nad rámec výše uvedeného lze uvést, že zpochybňoval-li žalobce výši pohledávky nebo její nesprávné vyčíslení, resp. pochybení při vypořádání výtěžku dražby, nejedná se o způsobilé důvody pro rozhodnutí o určení neplatnosti dražby. Namítal-li žalobce, že smlouva o provedení dražby neobsahovala obligatorní náležitosti a přílohy dle zákona, je z obsahu spisu zřejmé, že smlouva o provedení dražby všechny obligatorní náležitosti (§ 39 odst. 2 zákona o veřejných dražbách) a přílohy (§ 39 odst. 3 téhož zákona) obsahovala, přičemž přihláška pohledávky mezi přílohy smlouvy nepatří. Námitka, že smlouva nebyla sepsána pečlivě, není na místě již proto, že ani případná nepečlivost písemného vyhotovení smlouvy (sama o sobě) nezpůsobuje její neplatnost. Námitka, že podstatné pasáže nejsou srozumitelné, je jednak zcela nekonkrétní (žalobce neuvádí, jaké části smlouvy má na mysli), jednak v průběhu řízení žádné takové skutečnosti nevyšly najevo.

22. Poukazoval-li žalobce v průběhu řízení (a opětovně v odvolání) na skutečnost, že dle judikatury Nejvyššího soudu nedostatek podmínky uvedené v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách vyjadřuje, že vymáhaná pohledávka (ve skutečnosti) není„ kryta“ žádným z titulů, které jsou vyjmenovány v tomto ustanovení, s poukazem na to, že v posuzovaném dražebním řízení nebyla vymáhaná pohledávka„ kryta“ příslušným titulem, není jeho námitka případná, neboť v této věci byla vymáhaná pohledávka příslušným titulem„ kryta“, což je zřejmé ze smlouvy o provedení dražby, článku II [číslo], z něhož je patrné, že tímto titulem byl vykonatelný rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

23. Námitka žalobce, že se soud prvního stupně nevypořádal s jeho tvrzením, že podpisy na smlouvě o provedení dražby nebyly ověřeny k tomu pověřeným orgánem, je nepřípadná, neboť z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že se soud prvního stupně tímto tvrzením podrobně zabýval, uvedl příslušná zákonná ustanovení, z nichž plyne oprávnění notáře, notářského koncipienta a České pošty k ověřování podpisů, a správně uzavřel, že smlouva byla opatřena řádně ověřenými podpisy.

24. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil včetně správného rozhodnutí o nákladech řízení (§ 219 o. s. ř.).

25. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.

26. Žalované 1. náleží náhrada nákladů za zastoupení advokátem stanovená podle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) za 1 úkon právní služby ve výši [částka] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT (účast na jednání dne [datum]) a 1 paušální náhrada výdajů ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 AT, celkem tedy [částka].

27. Žalované 2. a žalovanému 3. náleží náhrada nákladů za zastoupení advokátem stanovená podle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) AT za 2 úkony právní služby po [částka] dle § 11 odst. 1 písm. d), g) AT (vyjádření k odvolání a účast na jednání dne [datum]), 2 paušální náhrady výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (dále jen„ DPH“) dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., v součtu tedy [částka].

28. Žalované 2. dále náleží též cestovné dle § 13 odst. 5 AT a vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ vyhláška“), za cestu automobilem ze sídla její právní zástupkyně do sídla soudu a zpět, když tato trasa (tam a zpět) činí celkem 570 km, při průměrné ceně pohonných hmot dle vyhlášky 44,50 [spisová značka] benzinu automobilového 95 oktanů a průměrné spotřebě 5,4 litrů [číslo] km ([částka]), při sazbě náhrady za používání motorových vozidel ve výši 4,70 [spisová značka] ([částka]). Dále žalované 2. náleží náhrada za promeškaný čas strávený cestou její právní zástupkyně na jednání soudu dle § 14 odst. 1, 3 AT, a to za 14 započatých půlhodin po [částka] (2x 3 hod. a 13 min.), tedy [částka]. V součtu tedy žalované 2. náleží na cestovném a náhradě za promeškaný čas, včetně DPH, částka [částka]. Na nákladech řízení tak žalované 2. náleží celkem [částka] ([částka] + [částka]).