Rozhodnutí 11 CO 224/2022-64

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nařídil soudní prodej zástavy ve vlastnictví zástavního dlužníka [jméno] [příjmení] - jednotka [číslo] byt v budově [část obce], [adresa], [list vlastnictví], byt. dům na parcele 846, 847, 848; parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parcela [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, a to o velikosti podílů na společných částech domů a pozemků [číslo], to vše v katastrálním území Háje, obec Praha, okres Hlavní město Praha, zapsáno u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy], na [list vlastnictví], a to k uspokojení pohledávky zástavního věřitele, spočívající v částce [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] a se smluvní pokutou ve výši [částka].

2. Vyšel ze zjištění, že zástavní věřitelka uzavřela s [jméno] [příjmení] (jakožto obligačním dlužníkem) a paní [jméno] [příjmení] (spoludlužníkem), smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě poskytla částku [částka], kterou měli spoludlužníci uhradit ve 120 měsíčních splátkách a vrátit [částka], avšak dostali se do prodlení a zástavní věřitelka dluh ke dni [datum] zesplatnila. Rozsudkem soudu prvního stupně č. j. 51C 244/2016-358, který nabyl právní moci dne [datum], byla obligačnímu dlužníku uložena povinnost zaplatit částku [částka]. Obligační dlužník převedl vlastnické právo bez souhlasu zástavního věřitele darovací smlouvou se zřízením věcného břemene ze dne [datum] na zástavního dlužníka, právní účinky vkladu nastaly ke dni [datum]. Zástavní věřitelka vyzvala dopisem ze dne [datum] obligačního dlužníka k úhradě smluvní pokuty [částka] za porušení článku III. smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] za převod nemovitosti bez souhlasu zástavní věřitelky. Po částečném zpětvzetí, k němuž došlo k v důsledku částečné úhrady po podání žaloby, zůstalo nařízení soudního prodeje zástavy k uspokojení pohledávky [částka] s úrokem z prodlení od [datum] ve výši 8,05 % ročně z této částky a se smluvní pokutou [částka].

3. Po právní stránce posoudil věc dle § 358 odst. 1 z. ř. s. a shledal splnění všech předpokladů. Zástavní věřitelka doložila existenci zajištěné pohledávky založené smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], za obligačním dlužníkem, dále doložila smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum], jakož i výpisy z katastru nemovitostí, že pohledávka za obligačním dlužníkem je zajištěna zástavním právem na nemovitostech, které jsou ve vlastnictví zástavního věřitele („ dlužníka“ - poznámka odvolacího soudu). V řízení nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy zakládající zajištěnou pohledávku, tato otázka již byla přezkoumána v pravomocně skončeném řízení sp. zn. 51C 244/2016, v němž neplatnost smlouvy shledána nebyla. Námitkami zástavního dlužníka se nezabýval, protože tyto může uplatnit až v další fázi vykonávacího řízení. Ohledně námitky týkající se smluvní pokuty ve výši [částka] uzavřel, že sice nevyplývá ze smlouvy o úvěru, vyplývá však z čl. III. smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] O náhradě nákladů řízení soud v tomto usnesení nerozhodoval v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 114/06.

4. Proti usnesení podal odvolání zástavní dlužník, navrhl usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítal, že u soudu prvního stupně probíhá řízení pod sp. zn. [spisová značka] o zastavení exekuce proti povinné [jméno] [příjmení] pro pohledávku, jež je předmětem prodeje zástavy, probíhá odvolací řízení, a navrhl řízení přerušit do doby rozhodnutí. Soud prvního stupně odmítl zabývat se námitkou platnosti primární smlouvy, v níž je řada problematických míst.

5. K odvolání se vyjádřila zástavní věřitelka a navrhla potvrzení napadeného usnesení, neboť se soud prvního stupně s veškerou argumentací vypořádal. Pohledávka, pro jejíž výkon byl nařízen soudní prodej zástavy, byla vyřešena rozsudkem č. j. 51C 244/2016-358, který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 54Co 116/2021-422, ze dne [datum rozhodnutí], v němž byla [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit částku [částka] s příslušenstvím. Neplatnost smlouvy nebyla shledána, již v tomto řízení dlužník využíval všechny opravné prostředky vč. dovolání, avšak byly odmítány jako irelevantní. Zástavní věřitelka osvědčila veškeré náležitosti. Exekuční řízení a jeho výsledek nepřinese pro soudní prodej zástavy žádné relevantní zjištění, i kdyby bylo zastaveno, nebude mít zastavení jakýkoli vliv na existenci pohledávky. Zástavní dlužnice se účelově zbavovala majetku darováním synovi v úmyslu znesnadnit či zmařit uspokojení svého věřitele.

6. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání zástavního dlužníka je částečně opodstatněné (v části týkající se smluvní pokuty ve výši [částka], když tato představuje rozhodnutí nikoli o výši pohledávky, nýbrž vztahuje se k jiné, resp. další pohledávce, zástavním právem nezajištěné).

7. Soud prvního stupně správně zjistil všechny rozhodné skutečnosti, z nichž vyvodil správné skutkové závěry, které po právní stránce správně posoudil, a odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně.

8. Podle § 358 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

9. Řízení o soudní prodej zástavy je první fází způsobu realizace zástavního práva soudním prodejem a druhou fází je řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy. Listinnými důkazy musí zástavní věřitel doložit zajištěnou pohledávku (např. smlouvou, ze které vyplývá právo na plnění, u reálných smluv je třeba též doložit odevzdání předmětu plnění - srov. R 58/08). Zástavní věřitel dále doloží zástavní právo k zástavě (dle způsobu vzniku - zástavní smlouvou, předáním věci, případně zápisem do rejstříku zástav apod.) a kdo je zástavním dlužníkem (výpisem z katastru nemovitostí, zástavní smlouvou). Další skutkové okolnosti soud při rozhodování prodeje zástavy nezkoumá. Pro rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy nemusí být rozhodné skutečnosti (zajištěná pohledávka, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej je navrhován, a kdo je zástavním dlužníkem) prokázány (postaveny najisto), ale postačuje, budou-li takové skutečnosti listinami nebo jinými důkazy osvědčeny (doloženy). Cílem této první fáze soudního prodeje zástavy není zjišťování skutečného stavu věci, ale toliko zjištění, zda rozhodné skutečnosti jsou osvědčeny (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21Cdo 1467/2004, sp. zn. 21Cdo 640/2013).

10. Soud prvního stupně vázán shora uvedenými premisami správně dovodil, že zástavní věřitelka osvědčila všechny rozhodné skutečnosti a doložila, že jsou splněny podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy (tedy, že zástavní věřitelce vznikla pohledávka z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené s [jméno] a [jméno] [příjmení], že tato pohledávka je zajištěna zástavním právem podle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti z téhož dne uzavřené s [jméno] [příjmení] jakožto zástavcem, která nemovitosti darovala darovací smlouvou zástavnímu dlužníku, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí).

11. Nelze přisvědčit odvolací argumentaci zástavního dlužníka, že se soud prvního stupně nevypořádal s námitkou platnosti primární smlouvy, když soud prvního stupně uvedl, že tato otázka již byla přezkoumána v řízení o zaplacení částky [částka] z titulu citované smlouvy o úvěru vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 51C 244/2016, v němž byl rozsudek potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 54Co 116/2021-422 a dovolání [jméno] [příjmení] bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 23Cdo 3164/2021-480. Z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu vyplývá, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda bylo ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s. doloženo zástavní právo k zástavě, přihlíží též k důvodu neplatnosti smluv, avšak - jak vyplývá z povahy řízení o soudním prodeji zástavy jakožto první fáze soudního prodeje zástavy - jen tehdy, vyšel-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21Cdo 3754/2009, které bylo uveřejněno pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2011, sp. zn. 21Cdo 2786/2011, či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21Cdo 384/2016). V poměrech souzené věci taková situace zjevně nenastala, jak vyplývá z citovaných rozhodnutí, a neplatnost zástavní smlouvy se z obsahu spisu rovněž nepodává.

12. Pro rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy není rozhodné, zda dříve vzniklá pohledávka zástavního věřitele existuje i v okamžiku rozhodování o nařízení zástavy (zda zajištěná pohledávka zanikla ať již splněním, započtením nebo z jiného důvodu), popř. zda existuje ve výši, v jaké původně vznikla. Tato otázka je řešena soudem až v rámci případného následného řízení o výkon rozhodnutí. Namítá-li zástavní dlužník, že probíhá řízení o zastavení exekuce ve věci sp. zn. [spisová značka] proti povinné [jméno] [příjmení] pro pohledávku z titulu úvěrové smlouvy, výsledek takového exekučního řízení není pro toto řízení relevantní, nadto návrh na přerušení řízení byl učiněn„ alternativně“, a proto k němu odvolací soud nepřihlížel.

13. Jakkoli není odvolací argumentace odvolatele důvodná, dospěl odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně k závěru, že v části, v níž bylo rozhodnuto o smluvní pokutě ve výši [částka] za porušení povinnosti [jméno] [příjmení] jakožto zástavce nepřevést nemovitost bez předchozího souhlasu zástavní věřitelky ve prospěch zástavního dlužníka (svého syna) podle č.l. III. pátého odstavce zástavní smlouvy, není návrh zástavní věřitelky důvodný. Odvolací soud vyšel z toho, že smluvní pokuta vyplývá nikoli ze smlouvy o úvěru, nýbrž ze zástavní smlouvy, avšak zástavní právo zajišťuje nárok ze smlouvy o úvěru. Povinnost zaplatit smluvní pokutu stíhá nikoli zástavního dlužníka, nýbrž [jméno] [příjmení], nadto nárok na smluvní pokutu vůči [jméno] [příjmení] v době uzavření zástavní smlouvy neexistoval, a nejedná se tudíž o zajištěnou pohledávku, nýbrž o jinou (další) pohledávku. V této části tak nezbylo odvolacímu soudu, než napadené usnesení změnit a jen v této části návrh zamítnout dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

14. Ve zbytku je usnesení soudu prvního stupně věcně správné, a proto je odvolací soud dle § 219 o. s. ř. potvrdil. O nákladech řízení soudy nerozhodovaly (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 114/06, sp. zn. I. ÚS 28/14 či sp. zn. III. ÚS 68/16).