Rozhodnutí 11 CO 215/2018-517

1. Uvedeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o určení, že pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek], vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území [část obce] u [stát. instituce], [stát. instituce], jsou ve společném jmění manželů žalobkyně [jméno] [příjmení] a prvního žalovaného [jméno] [příjmení], a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů [anonymizováno] žalovaným - ve vztahu k prvnímu žalovanému [částka] a ve vztahu k druhé žalované [částka].

2. Vycházel ze zjištění, že žalobkyně a první žalovaný uzavřeli manželství dne [datum], manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ, který nabyl právní moci dne [datum]. U Okresního soudu Praha-východ je pod sp. zn. [spisová značka] projednávána žaloba došlá soudu [datum] o vypořádávání společného jmění manželů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], předmětem [anonymizováno] jsou i předmětné pozemky. První žalovaný se stal vydražitelem předmětných pozemků na základě nejvyššího podání za cenu [částka], dražba se konala dne [datum]. Dne [datum] uzavřel první žalovaný s druhou žalovanou darovací smlouvu, jejímž předmětem byly předmětné pozemky, listinou datovanou dnem [datum] žalobkyně vznesla námitku relativní neplatnosti darovací smlouvy ve vztahu k oběma žalovaným. V notářském zápisu ze dne [datum] sepsaném notářkou Mgr. [jméno] [příjmení] žalobkyně a první žalovaný (rovněž za druhou žalovanou jako její jednatel) souhlasně prohlásili, že žalobkyně v zákonné promlčecí době uplatnila námitku relativní neplatnosti darovací smlouvy, která byla doručena všem stranám smlouvy dne [datum]. Soud prvního stupně provedl důkaz listinami ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. [spisová značka] ([anonymizována dvě slova] vedené proti [jméno] [příjmení]) a konstatoval obsah těchto listin a poukázal na [anonymizováno] vedená u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka] (v tomto [anonymizováno] se [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] proti [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] domáhali určení, že darovací smlouva uzavřená dne [datum] mezi [právnická osoba] jako dárcem a [jméno] [příjmení] jako obdarovaným, jejímž předmětem bylo darování předmětných nemovitostí, je neplatná, rozsudkem ze dne [datum] bylo žalobě vyhověno a určeno, že jediným vlastníkem nemovitostí je [právnická osoba], když darovací smlouva je neplatná pro rozpor se společenskou smlouvou [právnická osoba]) a [spisová značka]. Dále soud prvního stupně zjistil, že [jméno] [příjmení] dne [datum] vybral v hotovosti z účtu částku [částka] a téhož dne ji vložil na účet [jméno] [příjmení], který téhož dne zaplatil částku [částka] na účet dražebníka coby cenu vydražených předmětných nemovitostí. Nevzal naopak za prokázáno, že [jméno] [příjmení] předal v hotovosti v [anonymizováno] [rok] [jméno] [příjmení] částku [částka]. Dne [datum] (den před konáním dražby) vybral [jméno] [příjmení] v hotovosti částku [částka]. Soud prvního stupně poukázal na výpověď svědka [jméno] [příjmení] a uzavřel, že žalobkyně v [anonymizováno] neprokázala, že finanční prostředky, za které byly předmětné nemovitosti vydraženy, byly ve společném jmění manželů (žalobkyně a prvního žalovaného). Po právní stránce soud prvního stupně poukázal na ustanovení § 145 odst. 2 a § 40a zák. č. 40/64 Sb., ve znění [účinnost], a zabýval se námitkou promlčení ve vtahu k žalobkyní uplatněné relativní neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanými. Po zhodnocení provedených důkazů konstatoval, že neuvěřil tvrzení žalobkyně, že k uplatnění námitky relativní neplatnosti došlo dne [datum], a uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by v tříleté promlčecí době (do [datum]) se relativní neplatnosti dovolala. Veden těmito závěry soud prvního stupně žalobu zamítl a o nákladech [anonymizováno] rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Rozsudek napadla odvoláním žalobkyně. Vytýkala soudu prvního stupně nesprávně provedené dokazování, nesprávné hodnocení provedených důkazů, nesprávnost skutkových zjištění, nesprávné právní posouzení věci a rovněž nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. Namítala, že soud prvního stupně neprovedl důkaz celými spisy, ale pouze některými vybranými listinami, a z odůvodnění napadeného rozhodnutí není zřejmé jakými. Hodnocení důkazů soudem prvního stupně neodpovídá postupu vyplývajícímu z § 132 o. s. ř., nepřezkoumatelný je jeho závěr, že neprokázala, že by se v tříleté promlčecí době dovolala relativní neplatnosti darovací smlouvy. Z rozhodnutí v [anonymizováno] věci [jméno] [příjmení] vyplývá, že svědek [jméno] [příjmení] nebyl v dobré finanční situaci a neměl dostatek finančních prostředků ani na úhradu svých dluhů, soud se nepokusil odstranit rozpory v jeho výpovědi v [anonymizována dvě slova] a během svědecké výpovědi v této věci. Je to naopak druhá žalovaná, kdo neprokázal své tvrzení o tom, že její nárok je promlčen. Zrekapitulovala skutkový stav věci spočívající v tom, že předmětné nemovitosti byly zakoupeny za trvání jejího manželství s prvním žalovaným, který nemovitosti vydražil, složil dražební jistotu a uhradil částku [částka], čímž byla zaplacena celá cena. [příjmení] je tedy veden pouze o to, zda nemovitosti byly vydraženy za peníze, které si první žalovaný schoval u [jméno] [příjmení] (svého švagra), nebo za peníze ve vlastnictví třetí osoby. Vydražitelem nemovitosti je přitom účastník dražby, jemuž byl udělen příklep, v daném případě tedy první žalovaný, a je nerozhodné, jakým způsobem byly obstarány finanční prostředky, které první žalovaný použil, ani kdyby předmětné prostředky nepatřily manželům [příjmení], nemělo by to vliv na nabytí vlastnictví, ale pouze na vznik závazku s ohledem na získání těchto finančních prostředků. V [anonymizováno] však bylo prokázáno, že první žalovaný měl k dispozici dostatek finančních prostředků na to, aby nemovitosti zaplatil. Soud prvního stupně neprovedl žádný z důkazů, které byly provedeny v [anonymizována dvě slova], zaujal však opačný názor o původu finančních prostředků, a tím rozhodl nezákonně. Pokud jde o námitku relativní neplatnosti darovací smlouvy, žádným důkazem nebylo zpochybněno, kdy byla tato námitka vznesena a oběma žalovaným doručena, souhlasným tvrzením žalobkyně a prvního žalovaného bylo jednoznačně prokázáno, že tuto námitku vůči oběma žalovaným žalobkyně vznesla řádně a včas, což bylo potvrzeno i v notářském zápisu. Pokud druhá žalovaná namítá opak, měla by tuto svou tvrzenou skutečnost prokázat, což se v daném případě nestalo. Závěrem navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl.

4. První žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

5. Druhá žalovaná ve vyjádření uvedla, že výčet jednotlivých listin, které byly čteny k důkazu, je jasně identifikován v protokolech o jednání, závěr, že k dovolání se relativní neplatnosti ze strany žalobkyně došlo po uplynutí promlčecí doby, je v napadeném rozhodnutí vysvětlen, dokazována měla být skutečnost, že došlo k včasnému dovolání se relativní neplatnosti, závěr, že se tak nestalo, nevyžaduje prokazování, jde o důsledek absence důkazu opaku. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozhodnutí jasně vysvětlil, proč své závěry opřel o určité důkazy, zatímco jiné považoval za nevěrohodné, jeho závěry odpovídají i dalším provedeným důkazům, soud přitom nebyl vázán zprošťujícím výrokem v [anonymizována dvě slova]

a už vůbec ne tím, jakým způsobem [anonymizováno] soud důkazy hodnotil. Notářský zápis poukazovaný žalobkyní prokazuje, že oba manželé prohlásili, že došlo k dovolání se relativní neplatnosti, neprokazuje však, zda a kdy se tak skutečně stalo. Prostředky převedené [jméno] [příjmení] za účelem zaplacení vydražené věci na účet prvního žalovaného se nestaly součástí společného jmění manželů, podstatná je kauza jednání, v daném případě nešlo o pouhý zdroj prostředků poskytnutý třetí osobou manželům, např. úvěr, kdy se poskytnuté prostředky stanou součástí společného jmění stejně jako i následně pořízený majetek. Závěrem navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

6. Odvolací soud při jednání konaném dne [datum] v souladu s § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval důkaz darovací smlouvou ze dne [datum], námitkou relativní neplatnosti ze dne [datum] a notářským zápisem notářky Mgr. [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo], [spisová značka] Darovací smlouvou je prokázáno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako dárcem a firmou [právnická osoba] jednající jednatelem [jméno] [příjmení], předmětem darování jsou předmětné pozemky, podpisy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byly ověřeny advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení], vklad práva podle této smlouvy byl povolen [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum] s účinky ke dni [datum]. Dne [datum] žalobkyně podepsala listinu adresovanou společnosti [právnická osoba] a prvnímu žalovanému, v níž vznesla námitku relativní neplatnosti darování předmětných pozemků darovací smlouvou ze dne [datum]. Notářský zápis byl notářkou sepsán s [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], který vystupoval rovněž jako jednatel společnosti [právnická osoba], v notářském zápisu jmenovaní mimo jiné prohlásili, že námitka relativní neplatnosti darovací smlouvy byla [jméno] [příjmení] doručena dne [datum] [jméno] [příjmení] a společnosti [právnická osoba], čímž se [jméno] [příjmení] řádně a v zákonné promlčecí době dovolala relativní neplatnosti darovací smlouvy.

7. Odvolací soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího [anonymizováno]. Tento rozsudek byl po dovolání žalobkyně zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kde Nejvyšší soud konstatoval, že z rozsudku soudu prvního stupně ani z rozsudku odvolacího soudu nelze zjistit, jaký byl soudy učiněn závěr o skutkovém stavu, nebyla vyřešena otázka, zda předmětné nemovitosti byly v zaniklém a dosud nevypořádaném společném jmění manželů žalobkyně a prvního žalovaného. Odvolacímu soudu bylo dále uloženo, aby se vypořádal rovněž se skutkovou a právní argumentací žalobkyně, která rozhodnutím dovolacího soudu nebyla konzumována.

8. Při jednání konaném [datum] odvolací soud podle § 118a odst. 1 o. s. ř. vyzval druhou žalovanou k doplnění tvrzení o tom, jaký byl důvod zaplacení dražební jistoty [jméno] [příjmení], z jakých prostředků zaplatil první žalovaný cenu dosaženou vydražením, zda mezi [jméno] [příjmení] a prvním žalovaným byla uzavřena nějaká dohoda o poskytnutí těchto finančních prostředků, a pokud ano, jaký byl její obsah, druhá žalovaná byla rovněž poučena o tom, že následkem nevyhovění výzvě může být její neúspěch ve sporu.

9. Na uvedenou výzvu druhá žalovaná reagovala podáním ze dne [datum], kde uvedla, že [jméno] [příjmení] původně hodlal předmětné pozemky koupit v dražbě a následně je vložit do společnosti jeho a jeho manželky, byl však [anonymizováno] a dohodl se s prvním žalovaným, že pojede na dražbu s ním, aby jej případně zastoupil. Na místě jim bylo řečeno, že nemohou dražit pod jedním číslem, dohodli se, že budou dražit samostatně, aby v případě potřeby první žalovaný mohl vydražit pozemky pro [jméno] [příjmení] a následně je měl převést na založenou společnost, což první žalovaný učinil darovací smlouvou ze dne [datum]. Až na tuto darovací smlouvu bylo vše realizováno pouze v ústní formě. Na zaplacení dražební jistoty neměl první žalovaný na místě žádné peníze, proto mu je [jméno] [příjmení] dal, aby první žalovaný mohl dražit. Cena vydražených nemovitostí byla formálně zaplacena z výlučných prostředků prvního žalovaného, které měly původ v majetku [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dále druhá žalovaná uvedla, že byla v dobré víře, že předmětné pozemky nebyly v společném jmění žalobkyně a prvního žalovaného, a poukázala na majetkové poměry účastníků s tím, že [jméno] [příjmení] v dané době měl na účtech prostředky ve výši [částka]. Navíc nabytí do společného jmění se neuplatní v případech, kdy jeden z manželů nabýval sice svým jménem za trvání manželství, ale na účet třetí osoby, jako v tomto případě. Dále uvedla, že i kdyby předmětné pozemky byly součástí společného jmění žalobkyně a prvního žalovaného, k nakládání s nimi nebyl nutný souhlas žalobkyně, neboť první žalovaný a [jméno] [příjmení] uzavírali smlouvu jako podnikatelé, k následné dispozici s nabytými pozemky souhlas žalobkyně nebyl nutný, s ohledem na dobu trvání podnikání dala manželka minimálně konkludentní souhlas s použitím majetku ve společném jmění k podnikání.

10. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odvolací soud připustil změnu žaloby učiněnou podáním žalobkyně ze dne [datum] a upřesněnou při odvolacím jednání dne [datum] tak, že předmětem žaloby je určení, že předmětné pozemky jsou ve spoluvlastnictví žalobkyně a prvního žalovaného, u každého jednou polovinou.

11. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně namítla, že druhá žalovaná v době dražby ještě neexistovala, [jméno] [příjmení] proto nemohl uvažovat o vložení předmětných pozemků do této společnosti, prostředky na zaplacení ceny za vydražené nemovitosti měl pouze první žalovaný, peníze, které [jméno] [příjmení] vložil na jeho účet, byly peníze žalobkyně a prvního žalovaného patřící do jejich společného jmění. Mezi prvním žalovaným a [jméno] [příjmení] nikdy nedošlo k žádné dohodě o zastoupení, dražby se účastnili oba samostatně. I kdyby prostředky na zaplacení vydražené ceny patřily [jméno] [příjmení], mohl prvnímu žalovanému vzniknout maximálně závazek tyto prostředky vrátit, nemohlo by však vzniknout vlastnické právo [jméno] [příjmení] a už vůbec ne druhé žalované. Pro nabytí vlastnického práva k nemovitosti vydražením je třeba vycházet ze zákona č. 26/2000 Sb., přičemž vydražitel je účastník dražby, jemuž byl udělen příklep. V rámci dražby první žalovaný nejednal jako podnikatel.

12. Na uvedené vyjádření reagovala druhá žalovaná podáním ze dne [datum], kde uvedla, že v kontextu jejích tvrzení je zřejmé, že dohoda o vložení předmětných pozemků do nově založené společnosti byla uzavřena mezi prvním žalovaným a [jméno] [příjmení], bylo dohodnuto, že se nemovitosti převedou do společnosti, tedy na nově vzniklou druhou žalovanou. Majetkové spory mezi žalobkyní a prvním žalovaným by na druhou žalovanou neměly být přenášeny, pozemky byly pořízeny za peníze manželů [příjmení], v katastru nemovitostí byl uveden jako výlučný vlastník první žalovaný, šlo o obchod mezi [jméno] [příjmení] a prvním žalovaným jako podnikateli v oblasti realit. Bylo tvrzeno, že pozemky měly být na nově vzniklou společnost následně převedeny, a nikoli nabyty dražbou.

13. Žalobkyně ještě reagovala podáním ze dne [datum], kde se vyjádřila k otázce majetkových poměrů prvního žalovaného a [jméno] [příjmení] s tím, že [jméno] [příjmení] v letech [rok] - 2005 žádné prostředky neměl, což vyplývá z provedeného dokazování.

14. Při jednání konaném dne [datum] odvolací soud v souladu s § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování o obsah rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] a kterým bylo rozhodnuto o vypořádání zaniklého společného jmění žalobkyně a prvního žalovaného, přičemž výrokem tohoto rozsudku předmětné pozemky jako předmět společného jmění manželů vypořádány nebyly.

15. Odvolací soud ve věci znovu rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve znění výroku v souladu s připuštěnou změnou žaloby a rozhodl o nákladech odvolacího [anonymizováno]. Tento rozsudek byl po dovolání žalobkyně zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kde Nejvyšší soud konstatoval, že závěr odvolacího soudu o tom, že prvnímu žalovanému jakožto jednateli druhé žalované nemohla být námitka relativní neplatnosti vznesená žalobkyní účinně doručena, není souladný s judikaturou Nejvyššího soudu, první žalovaný byl pouhým adresátem hmotněprávního jednostranného právního úkonu, jehož byla žalobkyně původkyní a jež měl vyvolat zamýšlené hmotněprávní účinky i vůči druhé žalované, ke střetu zájmů mezi prvním žalovaným a druhou žalovanou tak nemohlo dojít. Tímto závazným právním názorem dovolacího soudu je odvolací soud vázán.

16. Při jednání konaném dne [datum] odvolací soud podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzval žalobkyni k označení důkazů k prokázání jejího sporného tvrzení, že dne [datum] předala prvnímu žalovanému, který vystupoval rovněž jako jednatel druhé žalované, listinu obsahující uplatnění námitky relativní neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum], a poučil ji, že v případě neoznačení důkazů se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve sporu. Žalobkyně požádala o poskytnutí lhůty k označení důkazů, odvolací soud však neshledal důvod pro odročení jednání, neboť žalobkyně již v doplnění odvolání ze dne [datum] proti napadenému rozsudku zpochybňuje závěr soudu prvního stupně o tom, že v této otázce neunesla důkazní břemeno, a měla tedy dostatečný časový prostor k tomu, aby další důkazy označila. Odvolací soud proto přerušil odvolací jednání na dobu 10 minut, kterou považoval za dostatečnou pro konkrétní označení navržených důkazů. Po tomto přerušení jednání žalobkyně navrhla opakování důkazu výslechem svědka [jméno] [příjmení], syna žalobkyně, opakování důkazu výslechem svědkyně notářky Mgr. [příjmení] a důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalobkyně, s níž žalobkyně v minulosti celou situaci probírala, tato svědkyně však nebyla přítomna při předání listiny ze dne [datum] prvnímu žalovanému. Těmto návrhům na doplnění dokazování odvolací soud nevyhověl.

17. Poté odvolací soud znovu přezkoumal z podnětu odvolání žalobkyně napadený rozsudek i [anonymizováno] předcházející jeho vyhlášení podle § 212 a § 212a o. s. ř. a neshledal odvolání důvodným.

18. V [anonymizováno] bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti vydražil první žalovaný v dražbě konané dne [datum] (za trvání manželství žalobkyně a prvního žalovaného) za částku [částka], částka [částka] byla složena jako dražební jistota a zbývající částka [částka] byla zaplacena z účtu prvního žalovaného dne [datum] Darovací smlouvou ze dne [datum] první žalovaný předmětné vydražené nemovitosti daroval druhé žalované. Žalobkyně tvrdí, že relativní neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum] se dovolala listinou vyhotovenou dne [datum] a téhož dne předanou osobně prvnímu žalovanému, který vystupoval rovněž v pozici jednatele druhé žalované. S ohledem na datum uzavření darovací smlouvy a následné dovolání se její relativní neplatnosti je třeba danou věc posuzovat podle zákona č. 40/64 Sb. v tehdy účinném znění (dále jen„ obč. zák.“). Darovací smlouva ze dne [datum] obsahuje veškeré náležitosti podle § 628 obč. zák., byla uzavřena mezi prvním žalovaným a druhou žalovanou jednající jednatelem [jméno] [příjmení] v písemné formě, podpisy jednajících osob byly řádně ověřeny, podle této smlouvy byl povolen vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí a neexistují žádné skutečnosti, pro které by bylo možno tuto smlouvu považovat za absolutně neplatnou. Namítá-li žalobkyně v žalobě absolutní neplatnost této smlouvy s poukazem na § 3 a § 39 obč. zák. s tím, že bezúplatným převodem předmětných nemovitostí ji její manžel vyloučil z dispozice s nemovitostmi proti její vůli, a že za nemovitosti nedostala žádnou protihodnotu, je třeba konstatovat, že pokud manžel uzavřel darovací smlouvu, kterou daroval třetí osobě majetek patřící do společného jmění manželů, bez souhlasu druhého manžela, je smlouva neplatná (§ 145 odst. 2 obč. zák.), jde však o případ relativní neplatnost podle § 40a obč. zák., smlouva je tedy považována za platnou, pokud se její neplatnosti druhý manžel nedovolá. Tato situace je tedy upravena speciální úpravou, a není možné dovozovat, že z téhož důvodu, na který dopadá ustanovení § 145 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 40a obč. zák., lze bez dalšího dovozovat absolutní neplatnost smlouvy s poukazem na rozpor s dobrými mravy a rozpor se zákonem (§ 3 a § 39 obč. zák.). Na základě darovací smlouvy ze dne [datum] tedy vlastnické právo k předmětným nemovitostem přešlo na druhou žalovanou, a zbývá posoudit, zda předmětná darovací smlouva byla uzavřena v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák., a jde tedy o smlouvu relativně neplatnou, a zda se žalobkyně relativní neplatnosti dovolala v promlčecí době, neboť druhá žalovaná v průběhu [anonymizováno] vznesla námitku promlčení práva žalobkyně dovolat se relativní neplatnosti této smlouvy.

19. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť za stavu, kdy jako vlastník předmětných pozemků je v katastru nemovitostí zapsána druhá žalovaná, není možné docílit změny tohoto zápisu jinak, než cestou žaloby o určení vlastnického práva. V mezidobí přitom již bylo pravomocně rozhodnuto o vypořádání společného jmění manželů žalobkyně a prvního žalovaného (viz výše), přičemž předmětné pozemky nebyly do vypořádání zahrnuty, a proto žalobkyně správně změnila žalobu na určení, že pozemky jsou ve spoluvlastnictví žalobkyně a prvního žalovaného v rozsahu ideální poloviny u každého z nich.

20. S ohledem na výtku obsaženou v prvním kasačním rozhodnutí dovolacího soudu odvolací soud přistoupil k řešení otázky, zda předmětné pozemky byly předmětem společného jmění žalobkyně a prvního žalovaného. Není sporu o tom, že pozemky vydražil první žalovaný v dražbě konané dne [datum], tedy za trvání manželství žalobkyně a prvního žalovaného, za částku [částka], [částka] bylo složeno jako dražební jistota a zbývajících [částka] bylo zaplaceno z účtu prvního žalovaného dne [datum]. Majetek nabytý prvním žalovaným za trvání manželství s žalobkyní tvoří společné jmění manželů s výjimkami uvedenými v § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák., přičemž žalobkyni nestíhá důkazní břemeno v tom smyslu, že by musela prokázat, že prostředky, za které byly nemovitosti vydraženy, byly ve společném jmění manželů, tato skutečnost se předpokládá (§ 144 obč. zák.). Pro závěr, že předmětné pozemky nespadaly do společného jmění žalobkyně a prvního žalovaného, ale naopak byly výlučným vlastnictvím prvního žalovaného, by v [anonymizováno] muselo být tvrzeno, že první žalovaný získal vlastnictví pozemků za své výlučné prostředky nespadající do společného jmění. Právě k této skutečnosti směřovalo poučení provedené odvolacím soudem při jednání konaném dne [datum] podle § 118a odst. 1 o. s. ř. V reakci na toto poučení však druhá žalovaná ani netvrdila žádnou skutečnost, z níž by bylo možno dovodit, že cenu dosaženou vydražením první žalovaný uhradil ze svých výlučných prostředků. Druhá žalovaná se omezila pouze na tvrzení spočívající v tom, že předmětné prostředky měly svůj původ v majetku [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], k čemuž se v průběhu [anonymizováno] žalobkyně i druhá žalovaná obšírně vyjadřovaly, tato skutečnost však není relevantní, neboť i v případě, že by tomu tak bylo, by se nemohlo jednat o výlučné prostředky prvního žalovaného nespadající do společného jmění manželů. Druhá žalovaná netvrdila, že by mezi [jméno] [příjmení] a prvním žalovaným byla uzavřena darovací smlouva v jakékoliv formě, kterou by [jméno] [příjmení] daroval prvnímu žalovanému prostředky, z nichž první žalovaný uhradil cenu dosaženou vydražením, což je jediný případ, pro který by bylo možno konstatovat, že se jednalo o výlučné prostředky prvního žalovaného. I kdyby tedy byly na účet prvního žalovaného vloženy [jméno] [příjmení] prostředky manželů [příjmení], nemění to nic na tom, že nejednalo-li se o prostředky získané prvním žalovaným darem, jednalo se o prostředky patřící do společného jmění manželů [příjmení] a nikoliv o výlučné prostředky prvního žalovaného. Za tohoto stavu by bylo nadbytečné jakkoliv doplňovat dokazování k posouzení otázky, jaké prostředky se na účtu prvního žalovaného v době zaplacení ceny dosažené vydražením nacházely. Nejednalo-li se o prostředky výlučné, je zřejmé, že předmětné pozemky nabyté v dražbě prvním žalovaným se staly součástí společného jmění žalobkyně a prvního žalovaného. Argumentace druhé žalované, že pozemky první žalovaný nabýval sice svým jménem, ale na účet třetí osoby, není případná, neboť první žalovaný v dražbě vystupoval samostatně, stejně jako [jméno] [příjmení], nejednalo se o žádný případ zastoupení. Proto odvolací soud uzavírá, že v důsledku vydražení předmětných pozemků prvním žalovaným se tyto pozemky staly předmětem společného jmění žalobkyně a prvního žalovaného.

21. Darovací smlouva ze dne [datum], kterou první žalovaný převedl vlastnické právo

k pozemkům na druhou žalovanou, byla uzavřena v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák., neboť s touto smlouvou nevyslovila žalobkyně souhlas, a jde tedy o smlouvu relativně neplatnou. Námitka druhé žalované, že k této smlouvě nebyl souhlas žalobkyně nutný s ohledem na § 146 obč. zák., byla druhou žalovanou uplatněna až v rámci odvolacího [anonymizováno] v rozporu se zásadou neúplné apelace (§ 205a o. s. ř.), neboť druhá žalovaná v průběhu [anonymizováno] před soudem prvního stupně nikdy netvrdila, že by žalobkyně při prvním použití majetku ve společném jmění manželů udělila souhlas prvnímu žalovanému k takovému postupu.

22. Dovolání se relativní neplatnosti je jednostranným právním úkonem, který musí být učiněn ve vztahu k oběma stranám smlouvy, v daném případě tedy proti [jméno] [příjmení] coby fyzické osobě a proti společnosti [právnická osoba] Žalobkyně tvrdí, že relativní neplatnosti se dovolala listinou ze dne [datum], kterou téhož dne předala před jejím domem v [příjmení] [jméno] [příjmení], čímž námitku relativní neplatnosti smlouvy vznesla proti oběma smluvním stranám, které jsou v této listině označeny, neboť [jméno] [příjmení] v té době byl jednatelem společnosti [právnická osoba] Druhá žalovaná tuto skutečnost učinila spornou, a bylo tedy na žalobkyni, aby ji prokázala. K prokázání této skutečnosti soud prvního stupně žalobkyni při jednání konaném dne [datum] podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s náležitým poučením vyzval, při jednání konaném dne [datum] provedl navržené výslechy svědků, obsah jejich výpovědí zrekapituloval v bodě 12 odůvodnění napadeného rozsudku a následně uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že by se dne [datum] relativní neplatnosti darovací smlouvy dovolala. Tento závěr soudu prvního stupně nelze označit za nepřezkoumatelný, neboť soud prvního stupně v bodě 17. napadeného rozsudku poukázal na rozpory ve výpovědích svědků a jejich nesoulad s tvrzením samotné žalobkyně a vyjádřením prvního žalovaného v rámci [anonymizováno] o rozvod manželství žalobkyně a prvního žalovaného, poukázal rovněž na nelogičnost postupu prvého žalovaného, který měl [datum] obdržet dovolání se relativní neplatnosti darovací smlouvy a přesto následně dne [datum] sepsal další darovací smlouvu, kterou předmětné pozemky jménem druhé žalované daroval své osobě. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že při jednání před soudem prvního stupně konaném dne [datum] žalobkyně tvrdila, že listinu obsahující vznesení námitky relativní neplatnosti ze dne [datum] předala prvnímu žalovanému dne [datum] před domem v [obec] při předávání syna [jméno] [příjmení] okolo oběda, přítomna přitom měla být její kamarádka [jméno] [příjmení], její otec [příjmení] [příjmení] a její syn [jméno] [příjmení]. S tímto tvrzením žalobkyně však žádná ze svědeckých výpovědí není souladná. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že k předání listiny došlo spíš dopoledne uvnitř domu v kuchyni, svědek [jméno] [příjmení] mladší uvedl, že k předání listiny došlo určitě dopoledne někde ve spodní části domu, asi v kuchyni, svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že k předání listiny došlo odpoledne v domě v kuchyni. S ohledem na tyto rozpory soud prvního stupně správně nepovažoval za prokázané tvrzení žalobkyně, že k předání předmětné listiny došlo uvedeného dne okolo oběda před domem v [obec]. Tato skutečnost je rovněž zpochybněna vyjádřením prvního žalovaného učiněným v rámci rozvodového [anonymizováno], kde uvedl, že do roku [rok] bydliště žalobkyně nenavštěvoval, k předávání nezletilého syna účastníků nedocházelo v domě žalobkyně, ale na parkovišti před obchodním centrem. Samotná listina ze dne [datum] je opatřena pouze podpisem žalobkyně, neobsahuje žádný projev prvního žalovaného, který by převzetí této listiny uvedeného dne potvrzoval. Notářský zápis sepsaný dne [datum] notářkou Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], byl vyhotoven až s odstupem téměř tří let a prokazuje pouze to, že uvedeného dne se žalobkyně a první žalovaný k notářce dostavili a učinili souhlasné prohlášení o tom, že námitka relativní neplatnosti darovací smlouvy byla prvnímu žalovanému doručena dne [datum], tímto notářským zápisem je tedy prokázán pouze obsah souhlasného prohlášení uvedených osob, nikoliv však ta skutečnost, že dne [datum] skutečně k předání listiny ze dne [datum] prvnímu žalovanému došlo. Svědkyně notářka Mgr. [příjmení] pak při své výpovědi uvedla, že v notářském zápisu uvedla to, co jí účastníci sdělili, neprověřovala, kdy listina byla doručena. Tyto skutečnosti ve spojení s uvedenými rozpory ve výpovědích svědků a tvrzení žalobkyně proto neumožňují přijetí závěru, že by předání listiny ze dne [datum] téhož dne prvnímu žalovanému bylo provedenými důkazy prokázáno, soud prvního stupně však pochybil tím, že po provedení těchto důkazů nepřistoupil k opětovnému poučení žalobkyně podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a následně založil své zamítavé rozhodnutí na neunesení důkazního břemene. Tuto vadu napravil odvolací soud při jednání konaném dne [datum] (viz výše), žalobkyní označené důkazy však neprovedl, neboť nejsou způsobilé sporné tvrzení žalobkyně prokázat. Notářka Mgr. [příjmení] v [anonymizováno] před soudem prvního stupně slyšena byla stejně jako svědek [jméno] [příjmení] mladší, a není tedy žádný důvod k opakování jejich svědecké výpovědi, když se ke všem rozhodným skutečnostem vyjádřili při výslechu [datum], notářka při tvrzeném předání listiny dne [datum] přítomna nebyla a eventuálně změněnou výpověď [jméno] [příjmení] mladšího s odstupem pěti let by stěží bylo možno považovat za věrohodnou. Svědkyně [jméno] [příjmení] dle tvrzení žalobkyně při předání listiny ze dne [datum] přítomna nebyla, a nemůže se tedy k okolnostem, za nichž listina měla být předána, vůbec vyjádřit, mohla by vypovídat pouze o tom, co jí o této skutečnosti následně sdělovala sama žalobkyně, takováto výpověď však není způsobilá danou rozhodnou skutečnost prokázat.

Za tohoto stavu odvolací soud uzavírá, že žalobkyně přes opakované poučení podle § 118a

odst. 3 o. s. ř. neoznačila důkazy potřebné k prokázání svého sporného tvrzení, že dne [datum] předala prvnímu žalovanému listinu obsahující dovolání se relativní neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum], a ohledně této sporné skutečnosti tak neunesla důkazní břemeno. Tím odvolací soud nijak nepřehodnocuje své závěry vyjádřené v předchozím rozsudku č. j. [číslo jednací], neboť v tomto rozhodnutí odvolací soud vycházel z názoru, že eventuální předání listiny obsahující dovolání se relativní neplatnosti darovací smlouvy prvnímu žalovanému neznamenalo dovolání se relativní neplatnosti i ve vztahu k druhé žalované pro konflikt zájmů mezi prvním žalovaným a druhou žalovanou, tento právní názor však dovolací soud označil za nesprávný, a nyní je proto třeba posoudit skutkovou otázku, zda skutečně dne [datum] uvedená listina žalobkyní prvnímu žalovanému předána byla.

23. Darovací smlouva byla uzavřena dne [datum], obecná tříletá promlčecí doba podle § 101 obč. zák. tedy uplynula dne [datum], žalobkyně neprokázala předání listiny ze dne [datum] téhož dne prvnímu žalovanému a netvrdila, že by v době do [datum] jiným způsobem uplatnila námitku relativní neplatnosti darovací smlouvy. Právo žalobkyně dovolat se neplatnosti darovací smlouvy se tedy dne [datum] promlčelo, námitka promlčení vznesená druhou žalovanou v průběhu tohoto [anonymizováno] je tak důvodná, a proto právo vznést námitku relativní neplatnosti nelze žalobkyni přiznat (§ 100 odst. 1 obč. zák.). Žalobkyně ani netvrdí, že by námitka promlčení byla druhou žalovanou v průběhu tohoto [anonymizováno] uplatněna v rozporu s dobrými mravy, takovýto závěr nelze dovodit ani z žádných skutečností, které v průběhu tohoto [anonymizováno] vyšly najevo, neboť žalobkyni nic nebránilo v tom, aby se relativní neplatnosti darovací smlouvy řádně a včas dovolala.

24. Z výše uvedených důvodů je třeba uzavřít, že darovací smlouva ze dne [datum] netrpí žádnou z vad, pro kterou by bylo možno ji považovat za absolutně neplatnou, žalobkyně se relativní neplatnosti této smlouvy účinně nedovolala po dobu trvání promlčecí doby, druhá žalovaná v průběhu [anonymizováno] důvodně vznesla námitku promlčení ve vztahu k dovolání se relativní neplatnosti, a proto danou smlouvu nelze považovat ani za relativně neplatnou. Předmětné pozemky, tedy jsou ve vlastnictví druhé žalované, a soud prvního stupně rozhodl správně, pokud žalobu zamítl. Veden těmito závěry odvolací soud potvrdil napadený rozsudek včetně výsledku sporu odpovídajících akcesorických výroků o nákladech [anonymizováno] podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný pouze s formulační úpravou výroku rozsudku tak, aby odpovídal tomu, že v mezidobí žalobkyně změnila žalobu v požadavku na určení tak, jak je ve výroku uvedeno, při zohlednění toho, že v mezidobí již bylo pravomocně rozhodnuto o vypořádání společného jmění žalobkyně a prvního žalovaného, kde předmětné pozemky předmětem vypořádání nebyly.

25. O nákladech odvolacího [anonymizováno] bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalovaní měli v odvolacím [anonymizováno] plný úspěch, prvnímu žalovanému však žádné náklady nevznikly. Náklady právního zastoupení druhé žalované tvoří odměna advokáta za 8 úkonů právní služby (vyjádření k odvolání, účast při odvolacím jednání [datum], [datum], [datum] a [datum], dvě vyjádření k dovoláním žalobkyně proti původním rozsudkům odvolacího soudu a vyjádření ze dne [datum]) po [částka] (za účelně vynaložený úkon odvolací soud nepovažoval vyjádření druhé žalované ze dne [datum], neboť se jednalo o reakci na výzvu odvolacího soudu podle § 118a odst. 1 o. s. ř., přičemž povinností druhé žalované bylo všechny rozhodné skutečnosti tvrdit bez toho, aby k tomu musela být soudem zvláště vyzývána), 8 paušálů po [částka] a daň z přidané hodnoty [částka] (21 % ze základu [částka]) podle § 137 o. s. ř. Při určení tarifní hodnoty pro účely odměny advokáta vycházel odvolací soud shodně se soudem prvního stupně z ceny nemovitostí [částka] vyplývající ze znaleckého posudku provedeného v [anonymizována dvě slova].